OSPH02 26 C 122/2024-57

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno Jméno žalované sídlem právnická osoba ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím a omluvu

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci Kč 36 000 spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci Kč 164 000 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení a úrok z prodlení z částky Kč 36 000 od datum do datum ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna se žalobci omluvit, a to přípisem, který bude datovaný a podepsaný oprávněnou osobou za žalovaného, kdy omluva bude znít: „Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu Jméno žalobce, narozenému Datum narození žalobce, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které bylo vedeno Obvodním soudem pro adresa pod spisovou značkou sp.zn. a v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem pod spisovou značkou III. ÚS 2228/23, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě dle článku 38 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod.“ a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

IV. Zamítá se žaloba, aby byla žalovaná povinna omluvit se žalobci, a to na stránkách žalovaného www.justice.cz po dobu minimálně 2 měsíců zveřejněním omluvy následujícího znění: „Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu Jméno žalobce, narozenému Datum narození žalobce, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které bylo vedeno Obvodním soudem pro adresa pod spisovou značkou sp.zn. a v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem pod spisovou značkou III. ÚS 2228/23, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě dle článku 38 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod.“ a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 18 456 k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. sp.zn., a to ve výši částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, dále žádal omluvu v podobě přípisu a uveřejněním na stránkách justice.cz.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, v rámci předběžného projednání nároku i v obraně k žalobě uvedla, že posuzované řízení bylo přiměřené jeho složitosti, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

3. Soud má prokázáno, že datum bylo doručeno ministerstvu podání, ve kterém žalobce žádá o náhradu nemajetkové újmy z výše uvedeného soudního řízení. Žalovaná svým stanoviskem ze dne datum zamítla žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy v penězích a ve formě omluvy.

4. Soud má prokázán tento průběh řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. sp.zn.: Dne datum podal žalobce žalobu u Obvodního soudu pro adresa o náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, které bylo vedeno u Magistrátu hlavního města Prahy pod sp. zn. sp.zn., a to ve výši částka s příslušenstvím. Soud vyzval žalobce usnesením ze dne datum, aby opravil a doplnil svou žalobu ve lhůtě 15 dnů. Právní zástupce žalobce na to reagoval podáním ze dne datum. datum soud vydal usnesení, kterým vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřila k žalobě. Žalovaná podala datum vyjádření. Soud dne datum vyhotovil referát, kterým nařídil soudní jednání na datum. Emailem soud datum odročil jednání z důvodu nepředvídatelné nepřítomnosti věc projednávající soudkyně, a to na datum. Vyrozumění o odročení jednání bylo právnímu zástupci žalobce doručeno datum, stejně tak jako žalované. Právní zástupce žalobce na to reagoval emailovou zprávou, že tento termín ústního jednání není pro něj vyhovující, má naplánovanou dovolenou mimo Prahu v týdnu od datum a u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. sp.zn. nařízené ústní jednání. Soud odročil ústní jednání na datum, účastníkům vyrozumění bylo doručeno datum. Nato reagovala žalovaná, žádala o odročení tohoto jednání, neboť od datum do datum z důvodu čerpání řádné dovolené pověřeného zaměstnance se nemůže k jednání dostavit. Nato reagoval soud, odročil ústní jednání ze datum na datum. Nato reagoval právní zástupce žalobce, že má nařízeno ústní jednání u Okresního soudu v Domažlicích, což také doložil. Soud odročil ústní jednání na datum, předvolání bylo účastníkům doručeno datum. Podáním ze dne datum žalobce doplnil žalobu, na to reagovala žalovaná podáním ze dne datum. datum právní zástupce žalobce podává doplnění žaloby, datum soud odročil ústní jednání, 5. 11. a 6. 11. byla podána podání a spolu s listinnými důkazy ze strany žalobce. Dne datum se konalo prvé jednání ve věci, kde byla přednesena žaloba, obrana k žalobě, byly provedeny listinné důkazy, dále byly popsány listiny, které toho dne byly založeny do spisu, za účelem zvážení předvolání žalobce k výslechu, který navrhla žalovaná, bylo jednání odročeno na datum. Dne datum podal žalobce podání, na které reagovala žalovaná podáním ze dne datum. Dne datum se konalo ústní jednání. Dne datum podal žalobce závěrečný návrh, datum podala závěrečný návrh žalovaná. Dne datum se konalo ústní jednání, byly provedeny listinné důkazy, důkaz správním spisem, jednání bylo odročeno za účelem přednesení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku na datum. Na tomto jednání soud vynesl rozsudek, kterým vyhověl žalobě. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání dne datum, k odvolání se vyjádřil žalobce podáním ze dne datum, datum byla předložena věc odvolacímu soudu, datum se konalo ústní jednání u Městského soudu v Praze, které bylo odročeno na 31. 8., na tomto ústním jednání byl vynesen rozsudek, který změnil rozsudek soudu prvého stupně, rozsudek nabyl právní moci datum. Proti rozsudku podala dovolání žalovaná datum, žalobce podal dovolání datum. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Žalobce zaplatil soudní poplatek za dovolání dne datum. Dne datum byla věc předložena Nejvyššímu soudu, který rozhodl o dovolání, dne datum dovolání odmítl, právní moc tohoto usnesení nastala datum. Žalobce podal ve věci ústavní stížnost, o které Ústavní soud rozhodl datum a soudu bylo rozhodnutí doručeno do datové schránky datum. Žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované datum. Celkem řízení trvalo 4 roky od dne uplatnění nároku u žalované datum do rozhodnutí Ústavního soudu a zaslání soudu prvého stupně datum. Řízení trvalo 4 roky.

5. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem, podle ust. § 13 odst. 1 věta zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup, rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

6. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty 2. a 3. nebo § 22 odst. 1 věty 2. a 3., přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na předmětné posuzované řízení s ohledem na všechny okolnosti a jeho délku je třeba hledět jako na nepřiměřeně dlouhé. Při zvažování formy zadostiučinění soud přihlédl zejména k významu řízení pro žalobce, který v případech, kdy by byl nízký, by bylo na místě konstatování porušení práva, avšak s ohledem na to, že význam řízení pro žalobce je standardní, nikoliv tedy nízký, soud přistoupil přiznání zadostiučinění v penězích. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel z částky částka za 1 rok, po které řízení probíhalo s tím, že za prvé 2 roky v poloviční výši, a to postupem dle ustálené soudní praxe. Dále se zabýval jednotlivými kritérii, a to celkovou délkou řízení, která činí 4 roky s ohledem na to, že předmět řízení není nikterak složitý, jak po skutkové, tak i právní stránce je tato doba, 4 roky, byť by ve věci byly zainteresovány všechny složky žalované, které ve věci mohou rozhodovat, je již nepřiměřeně dlouhá. Z tohoto důvodu soud přistoupil k přiznání zadostiučinění v penězích a již základní částku nezvyšuje ani nesnižuje.

8. Při posouzení kritéria složitosti řízení [§ 31a odst. 3 písm. b) zákona] je třeba vzít v úvahu zejména složitost skutkovou, rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků, (tj. výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod.), složitost právního posouzení z hlediska aplikační a interpretační (závisející zejména na četnosti obdobných řízení s obdobnými skutkovými okolnostmi či existující judikatury a její ustálenosti, povinnosti položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru či předběžnému vyšetření ústavnosti aplikovatelného právního předpisu atd.) a také složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky těchto opravných prostředků atd.). Byla-li věc posuzována na více stupních soudní soustavy, pak přirozeně narůstá délka řízení, což se musí projevit v odpovídajícím snížení základní částky.

9. Soud dospěl k závěru, že je na místě snížit základní částku o 20 % z důvodu složitosti řízení, neboť v průběhu posuzovaného řízení byla věc posuzována na pěti stupních, a to nultý stupeň - předběžné projednání u žalované, první stupeň řízení u Obvodního soudu pro adresa, druhý stupeň - odvolání, o kterém rozhodoval Městský soud v Praze, třetí stupeň - rozhodnutí Nejvyššího soudu a řízení o dovolání, čtvrtý stupeň - rozhodnutí a řízení u Ústavního soudu.

10. Ze strany účastníků nedošlo k zaviněným průtahům, účastníci reagovali na výzvy soudu v přiměřených lhůtách, z tohoto důvodu soud základní částku nezvyšuje ani nesnižuje [§ 31a odst. 3 písmeno c) zákona].

11. Z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánů veřejné moci [§ 31a odst. 3 písm. d) zákona], je třeba zhodnotit činnost orgánu, u nějž k průtahům došlo, tedy zejména to, zda a jakým způsobem reagoval na vzniklé procesní situace a na popsané počínání účastníka a zda bez ohledu na ostatní okolnosti měly průtahy řízení původ v jeho postupu. Je třeba tak zkoumat, zda řízení probíhalo plynule bez delších období nečinnosti mezi jednotlivými úkony soudu či jiných státních orgánů. Soud shledal, že u Obvodního soudu pro adresa došlo k průtahům při nařizování prvého jednání ve věci, soud toto prvé jednání nařídil poté, kdy došlo soudu vyjádření žalované datum na datum s tím, že toto jednání bylo z důvodu na straně soudu odročeno, i když na bližší termín, než byl původně stanovený, a to na datum, právní zástupce žalobce na to reagoval žádostí o odročení, neboť již měl plánovanou dovolenou a kolizi s jiným jednáním, dále soud odročil toto ústní jednání emailem na datum, a to dne datum, na toto odročení reagovala žalovaná, která namítla dovolenou zaměstnance, který má na starosti tuto věc, na to soud reagoval dalším odročením na datum z tohoto ústního jednání se opět omluvil a požádal o odročení právní zástupce žalobce a dále bylo ústní jednání odročeno na datum, toho dne se konalo prvé jednání ve věci ze tří. V případě nařízení a odročení ústního jednání soud spatřuje neodůvodněný průtah, neboť již po prvé žádosti o odročení měl soud vyzvat účastníky, aby sdělili soudu vhodné termíny, když bylo nařizováno na období prázdnin, aby bylo možné sladit tyto termíny se všemi zúčastněnými. Tímto postupem soudu se tak řízení prodloužilo a neodpovídá tak jeho složitosti. Nebýt tohoto průtahu, řízení by trvalo s ohledem ke své složitosti v přiměřené lhůtě (i přesto, že o věci bylo rozhodováno po 3 ústních jednání), jedná se však o sedmiměsíční průtah, což v řízení, které trvalo 4 roky, je nezanedbatelná doba. Z tohoto důvodu však základní částku již soud nezvyšuje, neboť to byl právě tento postup, který vedl soud k tomu, aby přiznal žalobci náhradu nemajetkové újmy v penězích.

12. Význam posuzovaného řízení pro žalobce [§ 31a odst. 3 písm. e) zákona] hodnotí soud jako standardní, nejde o spor s presumovaným zvýšeným významem (řízení ve věci trestní, opatrovnické, sociálního zabezpečení, řízení týkající se zdraví nebo života) a žalobce ani vyšší význam netvrdil. Z tohoto důvodu, pro význam řízení pro žalobce, soud základní částku nezvyšuje ani nesnižuje.

13. Soud na základě výše uvedeného stanovil základní částku částka a po snížení o 20 %, tj. o částka, celková výše zadostiučinění za předmětné řízení činí částka. Soud na tomto místě připomíná, že náhrada nemajetkové újmy nemá sloužit ani k sankcionování státu, ani k obohacení poškozených stěžovatelů, ale ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jedním z požadavků, které jsou na kompenzační prostředky nápravy kladeny, je ten, aby výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu byla spravedlivá. Za spravedlivou je přitom třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30, Cdo 3269/2009.)

14. Soud v daném případě vyhověl žalobě částečně, přiznal žalobci zadostiučinění v penězích. Zamítl žalobu na poskytnutí omluvy, neboť zadostiučinění v penězích se jeví soudu jako dostačující a není třeba, aby se ještě nad rámec přiznané částky žalovaná musela žalobci omluvit, když ze strany žalované, ze strany soudu prvého stupně nedošlo k tak závažným průtahům, aby bylo třeba se ještě nad rámec přiznaného zadostiučinění v penězích omlouvat, řízení probíhalo až na tuto výjimku plynule, soudy rozhodovaly v přiměřených lhůtách, pokud se jedná o Ústavní soud, je to soud, který rozhoduje o ústavnosti soudního procesu, jestli si na své rozhodnutí vezme čas, s tím musí účastníci počítat, tedy vytýkat mu, že u něj řízení trvalo delší dobu, než u jiných případů není zcela na místě a soud ani rozhodnutí u Ústavního nebo u Nejvyššího soudu nehodlá posuzovat v negativním směru.

15. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastupování částka za 1 úkon podle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu a částka za 1 úkon podle § 13 advokátního tarifu za převzetí a přípravu, sepis žaloby, účast při jednání, podání ve věci samé plus 21% soudní poplatek.

16. Soud přiznal žalobci ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s vyhláškou č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení z přiznané částky od uplynutí 6 měsíců od předběžného projednání nároku, tj. datum do zaplacení a zamítl požadované úroky z prodlení od datum do datum.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Pokud žalovaná nebude plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.