OSPH02 27 C 173/2024-38

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_003⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Anonymizováno, IČO: Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ jednající Jméno žalované ⟪LB:lb_008⟫ se sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 183 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 178 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 178 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 183 000 Kč od 30. 8. 2024 do 6. 2. 2025, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 183 000 Kč s příslušenstvím, která mu vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u adresa pod sp. zn. Anonymizováno (dále jen „řízení“). Nesprávný úřední postup soudu žalobce spatřoval v nepřiměřené délce řízení, které zahájil podáním žaloby dne 9. 6. 2015 a řízení pravomocně skončilo 1. 3. 2024. Délka řízení činila 8 let, 8 měsíců a 3 týdny. Řízení podle něj nebylo složité po stránce skutková ani právní. Posuzované řízení bylo kompenzačním řízením podle OdpŠk vedeným proti Anonymizováno a tituly před jménem jméno FO, soudnímu exekutorovi adresa o náhradu škody ve výši 3 764 732,32 Kč přísl. V důsledku nepřiměřené délky řízení žalobce byl ve stresu, trpěl obavami o své hmotné a sociální postavení. Průtahy řízení nepříznivě ovlivnily jeho soukromý a rodinný život. Nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 276 000 Kč uplatnil u žalované dne 5. 8. 2024, která mu na základě stanoviska ze dne 29. 8. 2024 vyplatila 93 000 Kč. Při jednání soudu doplnil, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy za celé kompenzační řízení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 6. 9. 2024 svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 276 000 Kč ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)/dále jen OdpŠk/. Žádost žalobce projednala 29. 8. 2024, kdy konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 93 000 Kč. Délku řízení stanovila na 8 let a 9 měsíců, v řízení bylo opakovaně rozhodováno na třech stupních soudní soustavy. Soud I. stupně a odvolací soud rozhodoval každý třikrát, dvakrát rozhodoval Nejvyšší soud. Věc byla podle žalované skutkově složitá, neboť se žalobce po žalované a soudním exekutorovi domáhal náhrady škody ve výši 3 764 732,72 Kč s přísl. z titulu nesprávného úředního postupu dle OdpŠk. Soud prováděl obsáhlé dokazování listinami a přílohovými spisy. Ve věci se konalo mnoho soudních jednání, žalobce opakovaně omezoval žalobu (podáními ze dne 18. 5. 2015, 19. 10. 2019, 9. 1. 2020, 10. 2. 2020). Věc byla složitá i procesně, neboť v důsledku pandemie covidu byla některá jednání odročena (od března do května 2020) a z důvodu zdravotní indispozice právního zástupce žalobce nebylo jednáno od března do září 2021. Význam řízení označila za běžný. Na straně soudu neshledala výraznější průtahy, nicméně rozhodnutí soudů nižších stupňů byla opakovaně rušena soudy vyšších stupňů. Zároveň rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 16. 11. 2016 a 5. 2. 2021 a rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019 byla vyřešena otázka nesprávného úředního postupu soudního exekutora a solidární odpovědnost žalovaných. Žalovaná přiznala žalobci za rok trvání řízení částku 15 000 Kč, z důvodu složitosti základní částku snížila o 20 % (z toho 15 % složitost skutková a 5 % složitost procesní) a o 10 % pro počet stupňů soudní soustavy, na kterých bylo rozhodováno, a naopak základní částku zvýšila o 10 % pro postup soudu.

3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Dne 9. 6. 2015 došla adresa žaloba Jméno žalobce o zaplacení 3 764 732,72 Kč s příslušenstvím proti žalovaným za 1) Anonymizováno a za 2) soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO z titulu nesprávného úředního postupu žalovaného 2). Předmětem řízení byla náhrada škody z důvodu nesprávného úředního postupu státu spočívajícího v opožděném zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitostem povinného v rámci provádění exekuce nařízené usnesením adresa ve věci Anonymizováno, jejímž provedením byl pověřen žalovaný 2), jakožto soudní exekutor. Vzniklá škoda žalobci spočívala v tom, že v přímém důsledku opožděného zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti povinného k zajištění exekuované pohledávky se stala tato pohledávka nevymožitelnou, když se v průběhu exekuce povinný dostal do stavu insolvence, byl zjištěn jeho úpadek a prohlášen konkurz na jeho majetek, přitom v insolvenčním řízení došlo ke zpeněžení předmětných nemovitostí, avšak při vydání výtěžku žalobce jakožto přihlášeného zajištěného věřitele předstihli jiní věřitelé, jejichž přihlášené pohledávky byly zajištěny dříve a pohledávka žalobce se tak stala v žalobním rozsahu neuspokojena. Dne 16. 7. 2015 žaloba rozeslána k vyjádření se lhůtou 30 dnů. Dne 5. 8. 2015 došlo vyjádření žalovaného 2) k žalobě. Dne 17. 9. 2015 došlo vyjádření žalované 1). Dne 22. 9. 2015 rozeslána výzva s tím, zda souhlasí účastníci s vyřízením věci bez nařízení jednání. Dne 23. 9. 2015 žalobce sdělil, že nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání. Dne 12. 10. 2015 vyžádán přílohový spis, který byl připojen 9. 12. 2015. Dne 11. 2. 2016 po jednoměsíční již zákonné dovolené soudce voláno k jednání na 6. 6. 2016. Dne 18. 5. 2016 podáno na částečné zpětvzetí žaloby. Dne 24. 5. 2016 řízení částečně zastaveno. Na jednání dne 6. 6. 2016 vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne 1. 7. 2016 podáno odvolání. Dne 20. 7. 2016 odvolání rozesláno. Dne 9. 8. 2016 věc předložena Anonymizováno. Dne 5. 10. 2016 voláno k jednání 2. 11. 2016. Na jednání 2. 11. 2016 jednání odročeno za účelem předložení vyžádaných dokladů na 16. 11. 2016. Na tomto jednání rozsudek soudu prvního stupně zrušen, neboť v důsledku svého nesprávného právního názoru se již nezabýval dalšími rozhodnými skutečnostmi odpovědnosti za škodu. Dne 19. 12. 2016 rozsudek rozeslán. Dne 3. 2. 2017 vyžádány spisy. Dne 10. 3. 2017 domluveno zaslání spisu. Dne 16. 3. 2017 voláno k jednání na 21. 8. 2017. Dne 26. 4. 2017 došlo dovolání žalovaného 2), dne 11. 5. 2017 dovolání rozesláno. Dne 6. 6. 2017 spis předložen Nejvyššímu soudu. Dovolání zamítnuto dne 30. 1. 2019, v právní moci 27. 3. 2019. Dne 19. 3. 2019 rozhodnutí Nejvyššího soudu rozesláno. Dne 5. 6. 2019 voláno k jednání na 8. 7. 2019. Jednání odročeno na 9. 9. 2019 z důvodu dovolené pověřeného pracovníka žalované. Na jednání dne 9. 9. 2019 dána výzva dle § 118a) odst. 1, 3 o.s.ř., jednání odročeno na 2. 12. 2019. Jednání odročeno na 9. 1. 2020 z důvodu kolize zástupce žalobce. Na jednání dne 9. 1. 2020 přednášena vyjádření účastníků, vyslýchán svědek, řízení částečně zastaveno, čteny desítky listin, jednání za účelem za účelem doplnění dalšího dokazování odročeno na 6. 4. 2020. Z důvodu nouzového stavu jednání odročeno na 14. 5. 2020. Na jednání dne 14. 5. 2020 čteno několik jednotek listin, vyhlášen převážně vyhovující rozsudek, lhůta k vypravení rozsudku prodloužena do 16. 7. 2020. Dne 21. 7. 2020 doručeno odvolání žalované 1). Dne 21. 7. 2020 doručeno odvolání žalobce a 28. 7. 2020 doručeno odvolání žalovaného 2). Dne 29. 7. 2020 doručeno vyjádření k odvolání žalobce žalovaného 2). Dne 14. 8. 2020 požádáno žalobcem o prodloužení lhůty k vyjádření se k odvoláním žalovaných do 4. 9. 2020. Dne 29. 9. 2020 spis předložen Anonymizováno. Dne 5. 10. 2020 voláno k jednání na 20. 1. 2021. Jednání odročeno z důvodu vydání rozhodnutí ve věci v neveřejném zasedání. Usnesením Anonymizováno zrušen rozsudek soudu prvního stupně, neboť se soud nevypořádal s námitkami žalovaných vztahujícími se k příčinné souvislosti, a že žalobce sám mohl škodě předejít, ani se nevypořádal s argumentací týkající se výše nároku, tudíž je rozsudek nepřezkoumatelný. Dne 18. 3. 2021 voláno k jednání na 12. 5. 2021. Jednání odročeno na neurčito z důvodu nemoci právního zástupce žalobce. Dne 14. 7. 2021 voláno k jednání na 26. 8. 2021. Na žádost žalovaného 2) tituly před jménem jméno FO jednání odročeno na 16. 9. 2021. Z důvodu nemoci soudce jednání odročeno na 7. 10. 2021. Z důvodu žádosti žalované 1) jednání odročeno na 15. 11. 2021, při tomto jednání dána výzva dle § 118a) odst. 3 o.s.ř., jednání za účelem doplnění dokazování a poskytnutí lhůty k doplnění odročeno na 20. 1. 2022. Na jednání dne 20. 1. 2022 čteny listiny, konstatována změna předsedy senátu, proběhla vyjádření účastníků, jednání odročeno na 21. 2. 2022 za účelem provádění dalšího dokazování. Na jednání dne 21. 2. 2022 prováděny jednotky listin, dokazování ukončeno, jednání za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 3. 3. 2022. Na jednání dne 3. 3. 2022 vyhlášen převážně vyhovující rozsudek. Lhůta k vypravení prodloužena do 25. 5. 2022 z důvodu složitosti věci a většího množství skončených věcí. Dne 1. 6. 2022 došlo odvolání žalovaného 1). Dne 7. 6. 2022 došlo odvolání žalovaného 2). Dne 8. 6. 2022 odvolání rozesláno. Dne 23. 6. 2022 spis předložen Anonymizováno. Dne 7. 7. 2022 voláno k jednání na 5. 10. 2022, kde byl vyhlášen částečně měnící rozsudek z důvodu složitosti věci a dovolené soudce prodlouženo vypravení rozhodnutí do 25. 11. 2022. Dne 6. 2. 2023 došlo dovolání žalobce. Dne 8. 2. 2023 vyzván žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne 13. 2. 2023 poplatek zaplacen. Dne 22. 2. 2023 dovolání rozesláno. Dne 19. 4. 2023 spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 24. 4. 2023 spis vrácen bez věcného vyřízení, neboť v přiloženém k plné moci zástupce žalobce se nepodává, že zastupuje žalobce v dovolacím řízení. Dne 3. 5. 2023 žalobce vyzván k doplnění plné moci. Dne 5. 5. 2023 plná moc doložena. Dne 10. 7. 2023 spis předložen Nejvyššímu soudu. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2023 rozsudek Anonymizováno v měnící části zrušen, neboť nebyla respektována ustálena judikatura Nejvyššího soudu. Dne 25. 9. 2023 rozsudek Nejvyššího soudu rozeslán soudem prvního stupně. Dne 16. 10. 2023 spis předložen Anonymizováno. Dne 30. 10. 2023 voláno k jednání na 17. 1. 2024, kde byl rozsudkem odvolacího soudu potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v té části, která byla původním rozsudkem Anonymizováno změněna. Rozsudek v právní moci 1. 3. 2024. Žádost o odškodnění byla původně doručena žalovaným 1) a 2) dne 5. 12. 2014 (viz obsah spisu adresa sp. zn. Anonymizováno).

5. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení dne 6. 8. 2024. Žalovaná poskytla žalobci na základě stanoviska ze dne 29. 8. 2024 odškodnění ve výši 93 000 Kč (viz. stanovisko žalované ze dne 29. 8. 2024 a žádost žalobce ze dne 5. 8. 2024 vč. doručenky ze dne 6. 8. 2024).

6. Soud neprováděl důkazy další důkazy, a to účastnický výslech žalobce a výpis z účtu, z důvodu nadbytečnosti. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na která soud ve stručnosti odkazuje.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

8. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

11. Celková délka řízení od podání žaloby dne 9. 6. 2015 do pravomocného skončení řízení dne 1. 3. 2024 činila 8 let a 8 (celých) měsíců. K této době je třeba připočíst i dobu 6 měsíců pro mimosoudní projednání nároku u žalované, která započala dnem 5. 12. 2014, tj. celková délka řízení činila 9 let a 2 měsíce.

12. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat s ohledem na předmět řízení za nepřiměřeně dlouhou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu (ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk) a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). Tuto újmu je přitom na místě odškodnit v penězích, neboť takový podíl žalobce na délce řízení soud neshledal, aby mohlo být uvažováno o jeho obstrukčním chování či o zneužívání práva.

13. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč. Při stanovení nižší částky odškodnění za první dva roky přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. Přiznání částky v uvedeném rozmezí, ve kterém částka 15 000 Kč představuje částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (v případě, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolá) či zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. V posuzované věci, kdy řízení trvalo 9 let a 2 měsíce (což ještě nelze označit za zjevně zcela extrémní délku řízení), a kdy i samotné kompenzační řízení není nepřiměřeně dlouhé (žaloba byla soudu doručena dne 19. 9. 2024), nelze než uzavřít, že základní částka ve výši 122 500 Kč stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 8 x 15 000 Kč a 2 x 1 250 Kč), je zcela odpovídající.

14. Soud dále přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písmeno b) až e) zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k následujícím závěrům.

15. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Soud I. stupně rozhodoval třikrát, odvolací soud čtyřikrát a Nejvyšší soud dvakrát.

16. Soud uvedenou věc ohodnotil jako obtížnou zejména po stránce procesní, skutkové, ale i právní. Předmětem řízení byla nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora. V řízení bylo třeba posuzovat splnění předpokladů pro odpovědnost žalované 1) (zda je dána odpovědnostní titul, příčinná souvislost a vznik škody) a otázku solidární odpovědnosti obou žalovaných. Procesně soud rozhodoval o částečném zastavení řízení, opakovaně poučoval žalobce dle § 118a o. s. ř., vyzval žalobce k předložení plné moci pro právního zástupce či k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Ke zjištění skutkového stavu provedl dokazování listinnými důkazy, přílohovými spisy a výslechem svědka. Rovněž do průběhu řízení zasáhla pandemie Covid-19. Soud je z uvedených důvodů přesvědčen, že především toto popsané kritérium se výrazně podílelo na celkové době řízení.

17. Soud shledal nepatrný podíl žalobce na délce řízení. Žalobce nezaplatil soudní poplatek za podané dovolání, ač je soudní poplatek splatný již podáním dovolání, a soud jej k jeho zaplacení musel vyzvat. Soud dále vyzýval žalobce opakovaně ve smyslu § 118a o. s. ř. a žalobce vzal žalobu částečně zpět bez plnění žalovaného. Taktéž z důvodu kolize právního zástupce žalobce bylo jednání odročeno.

18. Jde-li o činnost soudů ve vztahu k otázce možných prodlev je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení došlo k období nečinnosti u Nejvyššího soudu v době od 6. 6. 2017 do 30. 1. 2019, tj. průtah 19 měsíců. Ve zbytku byl postup soudů plynulý a procesní úkony odpovídající dané fázi řízení byly činěny v přiměřených lhůtách. Taktéž bylo v pořadí druhé rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno Nejvyšším soudem pro nepřezkoumatelnost.

19. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.12.2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). Jelikož žalobce zvýšený význam předmětu řízení ani netvrdil, přičemž posuzované řízení není s ohledem na jeho předmět, tj. nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, řízením, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka, soud uzavřel, že význam řízení pro žalobce byl standardní.

20. Výslednou základní částku ve výši 122 500 Kč soud s ohledem na kritéria plynoucí z ust. § 31a odst. 3 OdpŠk z důvodů shora rozvedených upravil, a to jejím snížením o 20 % za složitost věci a snížením o 10 % pro počet stupňů, na kterých soudy rozhodovaly. Základní částku naopak zvýšil o 10 % pro postup soudů ve věci (nepřezkoumatelné rozhodnutí a prodleva u Nejvyššího soudu), tj. celkem soud základní částku ponížil o 20 %, a dospěl tak k celkové částce 98 000 Kč.

21. Pod výrokem I. proto soud přiznal žalobci částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 7. 2. 2025 do zaplacení, neboť žalovaná již vyplatila žalobci 93 000 Kč. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 6. 8. 2024, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončí 6. 2. 2025 a žalovaná se dostane do prodlení 7. 2. 2025, přičemž žalobce žádal příslušenství již ode dne 30. 8. 2024 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Pod výrokem II. soud zamítl nároky, které svou výší převyšují již vyplacenou jistinu přiznané a příslušenství vč. příslušenství za období od 30. 8. 2024 do 6. 2. 2025, kdy žalovaná nebyla v prodlení.

22. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše a forma přiměřeného zadostiučinění závisela na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ust. § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2448/2014 ze dne 17. 2. 2015). Soud tak přiznal právnímu zástupci náhradu v celkové výši 14 342 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč) dle § 7 odst. 4 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 17. 12. 2024), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 3x 300 Kč, tj. 900 Kč, a 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů ve výši 2 142 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

23. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se oprávnění domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.