OSPH02 27 C 286/2023-35

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_008⟫ za níž jedná Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 118 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum na žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení) coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. Anonymizováno (dále též jen „řízení“). Uvedl, že posuzované řízení bylo vedeno proti jeho otci v pozici žalovaného, který dne datum zemřel a žalobce vstoupil do řízení jako jeho právní nástupce. Posuzované řízení trvalo 6 let a 6 měsíců, meritorně soudy rozhodovaly sedmkrát na třech stupních soudní soustavy. Pravomocná rozhodnutí, na základě kterých původní žalobce plnil protistraně, byla zrušena Nejvyšším soudem. K částečnému vrácení finančních prostředků od protistrany došlo až po novém projednání věci Nejvyšším soudem s odstupem dvou let. Uvedl, že v řízení docházelo k průtahům u soudu I. i II. stupně, řízení nebylo složité. Význam řízení byl zvýšený s ohledem na věk právního předchůdce žalobce. Požadoval částka za rok trvání řízení. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění dne datum, žalovaná shledala délku řízení rovněž za nepřiměřenou a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva ve stanovisku ze dne datum.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě potvrdila, že žalobce podáním doručeným jí dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši žalované částky ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)/dále jen OdpŠk/. Uzavřela, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva. V postupu soudů shledala místy nekoncentrovanost a v jednom případě došlo ke zrušení rozhodnutí odvolacím soudem pro nepřezkoumatelnost. Předmětem řízení byla náhrada škody a nemajetkové újmy z titulu úmyslného chování původního žalobce (v posuzovaném řízení žalovaný), který bránil žalobci (v posuzovaném řízení) v přístupu do nemovitosti. Okresní soud v Domažlicích zřídil v řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno žalobci v posuzovaném řízení věcně břemeno cesty přes pozemkovou parcelu původního žalovaného v posuzovaném řízení. Žalovaný však pravomocné rozhodnutí nerespektoval a mj. byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn.AnonymizovánoAnonymizováno že žalobci znemožnil užívat jeho dům, ač byl jako vlastník pozemku povinen strpět věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby (žalobce v posuzovaném řízení). Spáchal tak tr. čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru podle § 208 odst. 3 tr. zákoníku. Poškozený byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávní. Z tohoto důvodu žalovaná konstatovala, že posuzované řízení nemohlo způsobovat právnímu předchůdci žalobce větší újmu než pouze nepatrnou.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Řízení vedené u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno zahájil podáním žaloby dne datum jméno FO proti žalovanému jméno FO, ročník Anonymizováno, o zaplacení částka s příslušenstvím, coby nároku na náhradu škody ve výši částka a nemajetkové újmy ve výši částka z titulu náhrady škody způsobené úmyslným a vědomím chováním žalovaného, který měl bránit žalobci v přístupu do jeho nemovitosti s úmyslem jej přinutit žalovanému nemovitost prodat a z pomstychtivosti, že se tak nestalo. Dle žaloby, kde je poukazováno na rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích, sp. zn. Anonymizováno, který byl i součástí žaloby, je založen na č.l. 37 spisu, je to rozsudek Okresního soudu v Anonymizováno ze datum, č. j. Anonymizováno, kterým byl jméno FO uznán vinným, že za skutky, které se staly nejméně v době od datum do datum a datum do datum, čímž měl spáchat neoprávněně bránit oprávněné osobě v užívání domu, čímž spáchal přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zkn., odsouzen byl k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon se mu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 15 měsíců, poškozený jméno FO byl odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V žalobě posuzovaného řízení je konstatováno, že se domáhá žalobce nároku na náhradu škody s odůvodněním, že byl poškozen jeho majetek tím, že porovnával hodnotu nemovitosti z roku 2006 a v roce 2016, dále mu uvedl, že mu vznikla škoda nejméně od října 2012 do datum, neboť mohl v nemovitosti bydlet. Usnesením ze dne datum žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. Soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě, která mu byla doručena datum, vyjádřil se datum. K pokynu z datum nařízeno na datum jednání a žalovanému uložena povinnost zaplatit zálohu na provedení důkazu, což uhradil datum. Dne datum žalobce podal repliku. Při ústním jednání dne datum provedeny listinné důkazy, důkazy, obsahem připojeny k spisu, výslech žalovaného, v závěru jednání odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku, předložení důkazů a provedení účastnického výslechu žalobce a výslechu svědků u dožádaného soudu. Následně účastníci předkládali soudu otázky na znalce. K pokynu z datum dožádání u k Okresnímu soudu adresa-město k provedení výslechu žalobce a svědků, téhož dne ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování nemovitostí – stanovení tržní ceny nemovitostí, v právní moci dne datum. Okresní soud adresa-město dne datum předvolal žalobce k výslechu na datum, na stejný den i svědky. Výslech žalobce i dvou svědků proveden datum. Dne datum soud obdržel znalecký posudek a spis mu byl vrácen z Okresního soudu adresa-město dne datum. Usnesením ze dne datum rozhodnuto o znalečném. Žalovaný se k znaleckému posudku vyjádřil dne datum. K pokynu datum nařízeno ústní jednání na datum. Na ústním jednání vyslechnut znalec, jednání odročena na datum za účelem předložení důkazů účastníky. Žalovaný požádal dne datum o prodloužení lhůty k předložení důkazů. Dne datum doručeno vyjádření žalovaného z důvodu, že se důkazy nepodaří soudu do ústního jednání doručit a navrhl odročit jednání n neurčito, současně se z jednání dne datum omluvil. Soud mu dne datum sdělil, že ústní jednání nebude odročeno. Při ústním jednání vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě co do částka s příslušenstvím vyhověno na nároku na náhradu škody a nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka, žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení, náklady řízení státu a soudní poplatek za žalobu. Rozsudek vypraven datum. Žalovaný podal odvolání, které doplnil a opravil datum. Soud jej dne datum vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Žalovaný požádal dne datum o osvobození od soudních poplatků, což mu soud usnesením z datum nepřiznal. Usnesením z téhož dne uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení státu, respektive určil výši nákladů řízení státu. Žalobce se proti odvolání žalovaného vyjádřil dne datum. Žalovaný se vyjádřil dne datum a dne datum podal odvolání proti oběma procesním usnesením. Spis předložen odvolacímu soudu dne datum, který usnesením ze datum potvrdil nepřiznání osvobození od SOP žalovanému, spis vrácen datum. Soud žalovaného opětovně vyzval k zaplacení SOP za odvolání dne datum. Žalovaný uhradil datum, spis předložen odvolacímu soudu dne datum. K pokynu datum odvolací soud nařídil na datum jednání. Jednání k pokynu ze datum z procesních důvodů odvoláno. Usnesením z datum rozsudek soudu prvního stupně ve výroku prvním, třetím a nákladových výrocích zrušen. Dle odůvodnění soud prvního stupně žalobci přiznal i škodu z neuskutečněné investice do jeho majetku, což je hypotetické a taktéž nesouhlasil s určením období, po kterou žalobci vznikala škoda. Spis vrácen soudu prvního stupně dne datum. K pokynu datum nařízeno na datum ústní jednání. Žalovaný předložil dne datum důkazní návrhy. Při ústním jednání provedeny listinné důkazy, další výslech žalovaného a v závěru vyhlášen rozsudek. Přiznáno částka a částka žalobci, ve zbytku zamítnuto. Rozsudek rozeslán datum. Žalovaný se proti rozsudku odvolal dne datum. Soud vyzval žalovaného dne datum k odstranění vad odvolání. Žalovaný jej doplnil dne datum, soud vyzval žalovaného k zaplacení osob za odvolání dne datum. Po přípisu žalovaného soud výzvu k zaplacení osob dne datum zrušil. Spis předložen odvolacímu soudu dne datum. S pokynu ze datum nařízeno ústní jednání u odvolacího soudu na datum. Při jednání vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka na náhradě škody, částka na náhradě nemajetkové újmy. Spis vrácen soudu prvního stupně dne datum. Žalovaný podal dne datum dovolání. Dne datum jej soud vyzval k zaplacení SOP za dovolání, žalovaný požádal o osvobození od soudních poplatků. Dne datum soudní poplatek uhradil a vzal žádost o osvobození od soudních poplatků zpět. Spis předložen Nejvyššímu soudu dne datum. Nejvyšší soud jej dne datum vyzval, aby doplatil soudní poplatek za podané dovolání. Žalovaný uhradil právnická osoba. 2020. Rozsudkem ze dne datum bylo dovolání žalovaného proti části výroku prvního rozsudku krajského soudu, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částka, odmítnuto. Ve vztahu k přiznané částce částka, byla rozhodnutí zrušena a věc vrácena Okresnímu soudu adresa k dalšímu řízení. Spis vrácen právnická osoba. 2021. V odůvodnění se soudy nezabývaly tím, v čem přesně měl spočívat zásah do práv žalobce, a jaká osobnostní práva žalobce byla postižena. Soudy měly přesně určit odpovídající částku náhrady na nemajetkové újmě s přihlédnutím k době, po kterou zásah trval, a konkrétním dopadu do poměru žalobce a výši náhrady škody mají stanovit přiměřeně vůči částkám, které náleží obětem trestných činů. K pokynu ze datum nařízeno na datum jednání. Dne datum se žalovaný vyjádřil, dne datum se vyjádřil žalobce. Při ústním jednání provedeny listinné důkazy, v závěru vyhlášen rozsudek, kterým žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částka. Dne datum žalovaný zemřel a u Okresního soudu adresa zahájeno pod sp. zn. Anonymizováno řízení o pozůstalosti. Dne datum soud informoval zástupce o úmrtí žalovaného. Právní zástupce žalovaného z opatrnosti podal odvolání proti rozsudku a požádal o nahlédnutí do spisu. Notářka sdělila soudu dne datum, že k dědění je povoláno osm dětí žalovaného, řízení není skončeno. Dne datum soud požádal notářku o vyrozumění o skončení dědického řízení. Dne datum soud učinil dotaz na pozůstalostní řízení, zda je již skončeno, dotaz urgoval datum. Notářka sdělila, že dne datum, že řízení není skončeno. Dotaz opakován datum, datum sděleno, že řízení není skončeno. Dle usnesení Okresního soudu adresa ze dne datum, v právní moci téhož dne, č. j. Anonymizováno byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti. Soud dne datum požádal o zaslání protokolu z dědického řízení. Dne datum sdělil právní zástupce žalovaného, že právním nástupcem by měl být Jméno zainteresované osoby 0/0. K tomu mu soud dne datum sdělil, kdo nabyl nemovitost, která souvisí s předmětem řízení, nicméně to nezná, podle soudu neznamená právní nástupnictví. Dědický soud oslovil dne datum notářku s tím, že stále není zřejmé, zdali se současníci vyjádřili a bylo zahrnuto do pozůstalosti uplatněné právo před Okresním soudem v Anonymizováno, pod sp. zn. Anonymizováno. Taktéž není dosud zřejmé, kdo je právním nástupcem zůstavitele v posuzovaném řízení, a zda dědicové trvají na podaném odvolání do rozsudku. Jméno zainteresované osoby 0/0 navrhl dne datum, aby do řízení vstoupil a doložil usnesení z dědického řízení, ve kterém nabyl uplatněné právo v posuzovaném řízení, v právní moci datum. Usnesením ze dne datum rozhodnuto o procesním nástupnictví, dle kterého do řízení na místo žalovaného vstoupil Jméno zainteresované osoby 0/0, v právní moci dne datum. Žalovaný dne datum odůvodnil odvolání. Spis předložen odvolacímu soudu dne datum. K pokynu z datum nařízeno na datum jednání u odvolacího soudu. Dne datum vyhlášeno rozhodnutí, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se co do částky částka potvrzuje, částka částka zamítnuta, na rozsudku je doložka právní moci datum. Dle odůvodnění neoprávněný zásah původního žalovaného do práv žalobce trval od října 2012 do června 2016, tj. zhruba 44 měsíců (viz. obsah spisu Okresního soudu v Anonymizováno, sp. zn. Anonymizováno).

5. Právní zástupkyně žalobce v posuzovaném řízení tituly před jménem jméno FO požádala právního zástupce žalovaného v posuzovaném řízení o úhradu povinnosti uložené rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne datum sp. zn. Anonymizováno a sdělila bankovní spojení k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne datum adresovaným taktéž právnímu zástupci žalovaného v posuzovaném řízení sdělila, že právní předchůdce uhradil částka dne datum včetně příslušenství a nákladů řízení s tím, že tato částka je stále v držení pana Anonymizováno (žalobce v posuzovaném řízení). Novým rozhodnutím má žalovaný uhradit nižší povinnosti, tudíž žádala o sdělení přeplatku čísla účtu, na který má pan jméno FO vrátit částka (viz. dopisy jméno FO adresované tituly před jménem jméno FO na č. l. 8 a ze dne datum).

6. Žalobce uplatnil žalovaný nárok předběžně u žalované dne datum. Žalovaná ve stanovisku ze dne datum konstatovala, že délku řízení má rovněž za nepřiměřenou a jako odpovídající zadostiučinění poskytla žalobci konstatování porušení práva (viz. potvrzení žalované o přijetí podání žalobce ze dne datum a stanovisko žalované ze dne datum).

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne datum) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne datum). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne datum).

13. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

14. Řízení bylo zahájeno pro žalobce (v posuzovaném řízení žalovaný) dne datum doručením žaloby jeho právnímu předchůdci a skončilo právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu dne datum. Celková délka řízení tak činila 6 let a 5 měsíců. Žalobce do řízení vstoupil ke dni datum (právní moc usnesení o nástupnictví) a s ohledem na příbuzenský vztah původního žalovaného a žalobce je nutné posuzovat délku řízení ve vztahu k žalobci jako celek.

15. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval soud I. stupně třikrát, odvolací soud taktéž třikrát a Nejvyšší soud dvakrát. V procesní věci (nepřiznání osvobození od soudních poplatků) odvolací soud rozhodoval jednou. Fakt, že strany využívají práva podávat opravné prostředky, sice nelze klást k tíži poškozeného, je však nutno zohlednit ho v kritériu složitosti věci, neboť více instanční řízení je logicky delší, a to právě o řízení před soudem vyšší instance.

16. Řízení vykazovalo s ohledem na rozsah účastníky tvrzených skutečností (předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu škody a nemajetkové újmy z titulu úmyslného bránění v přístupu k nemovitostem) a z nich vyplývající potřebu dokazování (listinné důkazy, výslechy svědků, účastnický výslech, znalecké zkoumání, součinnost) vyšší míru složitosti skutkové i právní, neboť bylo třeba řešit více právních otázek (odpovědnostní titul, příčinnou souvislost a výši škody). S vyšší mírou složitosti skutkové souvisí i složitost procesní. Soud v souvislosti se zadáním vypracování znaleckého posudku uložil žalovanému uhradit zálohu na znalecký posudek a rozhodoval o znalečném. Dále rozhodoval o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků a o procesním nástupnictví z důvodu úmrtí původního žalovaného. V této souvislosti soud vyčkával na výsledek dědického řízení, resp. sdělení okruhu dědiců původního účastníka.

17. Významný podíl žalobce či původního žalovaného v posuzovaném řízení na délce řízení soud neshledal. Nicméně původní žalovaný předkládal nové důkazní návrhy v průběhu řízení, soudní poplatky hradil (příp. žádal o osvobození od soudních poplatků) až na výzvu soudu a podal vadné odvolání.

18. Pokud jde o postup soudů v průběhu řízení, soud shledal jedinou prodlevu v dovolacím řízení. Dovolatel uhradil doplatek soudního poplatku za dovolání dne právnická osoba. 2020 a o dovolání Nejvyšší soud rozhodl datum. Postup soudů v řízení byl jinak plynulý. S ohledem na ojedinělost průtahu a navíc u dovolacího soudu, který je jediným v České republice, soud při právním hodnocení k němu nepřihlédl. Nejvyšší soud ve své judikatuře rovněž uzavřel, že ne každé pochybení orgánu veřejné moci představované průtahem, jehož se v posuzovaném řízení dopustil, či jinou procesní nesprávností musí nutně vést k navýšení přiznaného odškodnění, neboť důvod pro navýšení základního odškodnění nemajetkové újmy zakládají pouze taková procesní pochybení orgánu veřejné moci, která lze hodnotit jako zvlášť závažná, když ostatní nedostatky v postupu tohoto orgánu se již projevily v závěru o porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 679/2017). Dále dospěl Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 1328/2009, ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 3379/2018, nebo ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 295/2019) k závěru, že z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci [§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk] je třeba zejména zkoumat, zda postup soudu v řízení odpovídá procesním pravidlům. Dojde-li v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, popř. v rozporu postupu orgánu veřejné moci, který vydání rozhodnutí předcházel, s procesními předpisy, je třeba takovou skutečnost při posuzování celkové délky řízení zohlednit, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku uvedeného pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, pokud by orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně. Ačkoliv v řízení došlo ke zrušení mj. i pravomocných rozhodnutí nižších soudů, nestalo se tak z důvodu nepřezkoumatelnosti či porušení procesních povinností, jak uvádí judikatura a žalovaná, a není tak dán důvod pro zvýšení odškodnění.

19. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). V daném případě se jednalo o náhradu škody a nemajetkové újmy vyvolané chováním žalovaného, tedy právního předchůdce nynějšího žalobce. Typově se uvedené řízení neřadí mezi tak, u nichž by byl z jejich povahy dán vyšší význam předmětu řízení, neboť jde o majetkový nárok. Původní žalovaný byl ve vyšším věku (v době zahájení řízení mu bylo 80 let) a podle konstantní judikatury jej lze označit za osobu v pokročilejším věku ve smyslu Stanoviska, neboť spodní hranice pokročilejšího věku činí minimálně 75 let, a to vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména zdravotní stav konkrétního člověka. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2292/2012, dostupné na www.nsoud.cz). Z hlediska významu však soud považuje za stěžejní, že řízení bylo vyvoláno chováním právního předchůdce nynějšího žalobce, který byl za své jednání i uznán vinným a odsouzen v trestněprávní rovině. Zahájení posuzovaného řízení bylo důsledkem jeho chování, neboť poškozený se domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy, kterou mu žalovaný způsobil. Nutno podotknout, že poškozený byl v posuzovaném řízení částečně úspěšný. Z tohoto důvodu soud hodnotí význam řízení pro žalobce jako snížený. Tvrzení žalobce o tom, že uhradil povinnost na základě rozhodnutí, která byla následně jako pravomocná zrušena, soud neshledal důvodná pro význam řízení. Skutečnost, že mu žalobce v posuzovaném řízení nevrátil zpět plnění ihned po zrušení rozhodnutí, nelze dávat k tíži státu. Žalobce přitom při jednání potvrdil, že se nedomáhá samostatného nároku na náhradu škody z titulu nezákonných rozhodnutí.

20. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. Byť zde byla jistá právní, skutková i procesní složitost a řízení probíhalo na více stupních soudní soustavy, celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila 6 let a 5 měsíců, což složitosti a skutkové a právní náročnosti věci neodpovídalo. Žalovaná tento závěr ani nevyvracela. Řízení jako celek neodpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce.

21. Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Soudu se však shodně s žalovanou jeví samotné konstatování porušení práva, jehož se však již žalobci dostalo od žalované v jejím stanovisku k žalobcem uplatněnému nároku ze dne datum, tedy ještě před podáním žaloby v této věci, za dostačující. Tento závěr soud opírá zejména o zanedbatelný význam řízení pro žalobce. Poskytnutí žalobcem požadovaného zadostiučinění v penězích není důvodné, nenaplňuje požadavek přiměřenosti odškodnění, tuto zde plní již konstatování porušení práva. Konstatování porušení práva je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011, usnesení ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 757/2018 či rozsudek ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009) plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž poskytnutí předpokládá ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk.

22. Soud tak žalobu v celém rozsahu výrokem I. rozsudku zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada dvou paušálních nákladů á částka za písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu dne datum podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

24. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.