OSPH02 37 C 130/2024-44

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 4 527 661 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky částka coby náhrady škody způsobené jí v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci (dále též „OS“) pod sp. zn. 28 C 208/2016 (dále též „původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňovala, že se v rámci původního řízení domáhala zaplacení žalované částky po společnosti právnická osoba K zastoupení v rámci původního řízení pak udělila plnou moc advokátovi. Dne datum se pak ve věci konalo jednání. Soud v původním řízení pak měl vést řízení tak, že silným tlakem namířeným vůči právnímu zástupci žalobkyně jej donutil k zpětvzetí žaloby. Konkrétně měl OS doručit právnímu zástupci vyjádření žalované až na jednání a poté poskytnout pouze lhůtu k prostudování v délce 5 minut. Žádosti o odročení o 5 dnů za účelem porady s žalobkyní nebylo vyhověno. OS pak bez písemného souhlasu žalobkyně řízení svým usnesením ze dne datum zastavil. Právní zástupce pak toto rozhodnutí žalobkyni neposlal a tato se o něm dozvěděla až z výzvy ze dne datum. Žalobkyně proto odvolala svému právnímu zástupci plnou moc a podala proti rozhodnutí ze dne datum odvolání. OS pak zamítl žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Odvolací soud pak toto rozhodnutí potvrdil. Odvolání proti rozhodnutí ze dne datum pak bylo odmítnuto pro opožděnost. Odvolací soud pak i toto rozhodnutí potvrdil. Dovolání bylo odmítnuto Nejvyšším soudem dne datum. Ústavní soud pak ke stížnosti žalobkyně konstatoval, že v této konkrétní věci není oprávněn zasahovat do činnosti obecných soudů. Žalobkyně se pak obrátila na Evropský soud pro lidská práva (dále též „ESLP“), který dne datum doručil žalobkyni rozhodnutí o nepřijatelnosti. Podle žalobkyně jí tak v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudů v původním řízení vznikla škoda v žalované výši.

2. Žalovaná ve svém vyjádření rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Podle žalované je však třeba věc posoudit podle § 7 a 8 OdpŠk, přičemž dle žalované v původním řízení žádné nezákonné rozhodnutí vydáno nebylo. Nadto žalovaná vznesla námitku promlčení. Žalovaná tak v projednávané věci konstatovala, že absentuje odpovědnostní titul. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Soud ve věci učinil následující skutkové závěry.

4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok ve výši a z důvodu jako v projednávané věci dne datum. Tento nárok byl vyřízen stanoviskem žalované ze dne datum, kdy žalovaná čehokoli plnit odmítla.

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Dále z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně podala u ESLP stížnost dne datum. Rozhodnutí o nepřijatelnosti své stížnosti obdržela dne datum.

7. Z listin založených ve spise vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 208/2016 soud zjistil následující.

(i) Z žaloby ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba. podala u OS žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím proti právnická osoba

(ii) Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně informovala OS o udělení plné moci.

(iii) Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně udělila plnou moc advokátovi tituly před jménem jméno FO, a to k zastupování ve všech právních věcech a k činění veškerých úkonů.

(iv) Z doručenky podání společnosti ze dne datum právnická osoba soud zjistil, že žalovaná v původním řízení zaslala své vyjádření OS dne datum.

(v) Z doručenky ze dne datum soud zjistil, že vyjádření k žalobě bylo zástupci žalobkyně v původním řízení odesláno datum a doručeno dne datum.

(vi) Z protokolu o jednání ze dne datum soud zjistil, že v původním řízení bylo dne datum konáno jednání, které bylo přerušeno na 5 minut, a to za účelem seznámení se zástupce žalobkyně s vyjádřením žalované v původním řízení. Poté právní zástupce žalobkyně požádal o odročení jednáni o 5 dnů, aby mohl situaci probrat s klientem. Tato žádost byla zamítnuta. Poté bylo jednání opětovně přerušeno na 5 minut, a to za účelem poskytnutí prostoru pro právní zástupce, aby kontaktoval telefonicky žalobkyni. Nato právní zástupce žalobkyně po konzultaci s předsedou představenstva vzal žalobu v celém rozsahu zpět.

(vii) Z usnesení ze dne datum soud zjistil, že usnesením č. j. 28 C 208/2016-107, soud řízení zastavil, a to pro zpětvzetí žaloby. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

(viii) Z podaní žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně podala protest proti usnesení ze dne datum.

(ix) Z usnesení ze dne datum soud zjistil, že odvolání žalobkyně bylo odmítnuto.

(x) Z usnesení ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že soud I. stupně zamítl žádost žalobkyně o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení ze dne datum a odvolací soud toto rozhodnut potvrdil.

(xi) Z usnesení ze dne datum soud zjistil, že usnesením č. j. 75 Co 264/2017-290 odvolací soud potvrdil rozhodnutí OS ze dne datum.

(xii) Z usnesení ze dne datum soud zjistil, že Nejvyšší soud usnesením č. j. 23 Cdo 2204/2018-352 odmítl dovolání žalobkyně proti usnesení OS ze dne datum.

(xiii) Z usnesení ze dne datum soud zjistil, že Ústavní soud odmítl stížnost žalobkyně proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, odvolacího soudu ze dne datum a OS ze dne datum.

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

9. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

10. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala částky ve výši částka coby náhrady škody způsobenou jí postupem soudů v původním řízení. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

11. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem (resp. nezákonným rozhodnutím) a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

12. Platí přitom, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 29 Cdo 2778/2010 či rozsudek ze dne datum, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. adresa. právnická osoba. Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 924/2013 ze dne datum).

13. Podle názoru zdejšího soudu platí, že žalobkyní tvrzený nesprávný postup soudů se nutně musel odrazit v rozhodovací činnosti OS, když svým usnesením ze dne datum původní řízení zastavil. Toto rozhodnutí (ostatně ani jakékoliv jiné rozhodnutí v rámci původního řízení) však nabylo právní moci dne datum a nebylo nikdy zrušeno. V projednávané věci tak absentuje odpovědnostní titul. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

14. Nad rámec tohoto soud dodává, že nemá za to, že by postup soudu I. stupně byl šikanózní, jak tvrdila žalobkyně. OS obdržel vyjádření žalované dne datum, datum jej zaslal právnímu zástupci žalobkyně, který jej obdržel den před jednáním. Na jednání dne datum soud opakovaně přerušil jednání, tak aby se právní zástupce žalobkyně mohl seznámit s vyjádřením, resp. telefonicky se spojit s předsedou představenstva žalobkyně. Nadto procesní plnou moc nelze omezit (viz § 28a o. s. ř.). I kdyby si přitom žalobkyně se svým zástupcem v původním řízení sjednali vnitřní omezení, tyto by vůči soudu žádné účinky neměly (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 2 Cdon 1081/96).

15. Přehlédnout rovněž nelze, že i kdyby snad soud v projednávané věci dovodil existenci odpovědnostního titulu, případný vznik škody (v podobě nedobytnosti pohledávky žalované v původním řízení) by jenom stěží mohl být v příčinné souvislosti s tímto odpovědnostním titulem. Původní řízení totiž skončilo usnesením, kterým soud zastavil řízení. Toto rozhodnutí přitom v žádném případě nepředstavuje překážku věci rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. (nejedná se o rozsudek ve věci samé) a žalobkyni tak nic nebránilo v tom, aby po právní moci dotčeného usnesení opakovaně svůj nárok u příslušného soudu uplatnila. Jinými slovy řečeno, nepodáním nové žaloby nutně muselo dojít k přetržení příčinné souvislosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 996/2021-II).

16. Konečně úplným závěrem soud dodává, že s ohledem na skutečnost, kdy k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu mělo dojít, by – teoreticky uvažováno – byla důvodná i námitka promlčení vznesená žalovanou (viz § 32 odst. 1 OdpŠk).

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

18. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. činí částka za každý úkon.

19. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu a 1x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

20. Lhůta k plnění byla ve výroku II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či nařízením exekuce.