OSPH02 45 C 134/2023-63

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 2. Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ 3. Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ pro určovací žaloba

I. Návrh žalobce na přerušení řízení, ze dne 11.11.2024, do doby rozhodnutí o návrhu žalobce ze dne 2.9.2024 na vyřazení majetku ze soupisu majetkové podstaty ve věci, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 66 insolvenční spisová značka, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že dispoziční právo k nemovitosti v katastrálním území adresa, pozemek parc. číslo 1256/2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. 1446 (jiná stavba), pozemek parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha), v k.ú. adresa, zapsané v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota, náleží žalobci, dále že právo žalované č. 1 odporovat Dohodě o narovnání, uzavřené dne 2.2.2010 mezi jméno FO, nar. Datum narození žalobce a tituly před jménem jméno FO, nar. datum, oba bytem adresa a společností právnická osoba právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa, neexistuje, dále, že užívací právo žalované č. 2, vztahující se k nemovitosti v k.ú. adresa (pozemek parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. Anonymizováno (jiná stavba), pozemek parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha) v k.ú. adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota, bylo založeno smlouvou o věcném břemeni ze dne 30.6.2000, uzavřenou mezi žalobcem a společností právnická osoba, IČ: IČO, sídlem Adresa žalobce, která tak činí prostřednictvím žalované č. 2, přičemž výše úplaty a způsob její úhrady vyplývá z „Dohody o narovnání“ ze dne 2.2.2010 původně uzavřené žalobcem se společností právnická osoba právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa a následně postoupené na žalovanou č. 2, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. 1 náhradu nákladů řízení v částce 600,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal určení, že dispoziční právo k nemovitosti v katastrálním území adresa, pozemek parc. číslo Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. Anonymizováno (jiná stavba), pozemek parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha), v k.ú. adresa, zapsané v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota, náleží žalobci. Dále že právo žalované č. 1 odporovat Dohodě o narovnání, uzavřené dne 2.2.2010 mezi jméno FO, nar. Datum narození žalobce a tituly před jménem jméno FO, nar. datum, oba bytem adresa a společností právnická osoba právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa, neexistuje. Dále, že užívací právo žalované č. 2, vztahující se k nemovitosti v k.ú. adresa (pozemek parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. Anonymizováno (jiná stavba), pozemek parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha) v k.ú. adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota, bylo založeno smlouvou o věcném břemeni ze dne 30.6.2000, uzavřenou mezi žalobcem a společností právnická osoba., IČ: IČO, sídlem Adresa žalobce, která tak činí prostřednictvím žalované č. 2, přičemž výše úplaty a způsob její úhrady vyplývá z „Dohody o narovnání“ ze dne 2.2.2010 původně uzavřené žalobcem se společností právnická osoba právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa a následně postoupené na žalovanou č. 2.

2. Žalovaná 1) se ve vyjádření ze dne 11.11.2024, nejprve vyjádřila k okolnostem a průběhu řízení sp. zn. Anonymizováno a okolnostem majetkových poměrů ohledně předmětné nemovitosti, ohledně níž se Žalobce domáhá určení tvrzeného práva. Žalovaná 1) namítla, že Žalobce neprokázal naléhavý právní zájem na určení neexistence práva žalované 1) požadovat po žalované 2) bezdůvodné obohacení za užívání předmětných prostor zejména pro neexistenci jakýchkoli práv žalobce k předmětným prostorám. Pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne datum, č.j. incidenční spisová značka byla smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 30. 6. 2000 shledána za absolutně neplatnou. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum byla žalované 2) uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. Žalovaná 1) rovněž namítla, že podaná žaloba je ryze obstrukční, sledující to, aby sporné řízení sp.zn. Anonymizováno, v němž bylo dne 22. 2. 2024 rozhodnuto, trvalo bez pravomocného ukončení co nejdéle. Žalovaná 1) navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalovaná 2) se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání. Žalobce a 1) žalovaná se z jednání omluvili a souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti. Žalovaná 2) se k jednání nedostavila, ač k němu byla řádně v zákonem požadovaném předstihu předvolána, přičemž se neomluvila, ani nežádala o odročení. Pro nepřítomnost žalobce při jednání mu nemohlo být ze strany soudu poskytnuto procesní poučení ani dána příp. výzva podle § 118a o.s.ř.

5. Při posouzení otázky své věcné příslušnosti soud vyšel z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.11.2023, č.j. Anonymizováno, v obdobné věci.

6. Soud o podané žalobě uvážil takto.

7. Žaloba byla žalobcem označena a podána jako žaloba o hlavní intervenci do řízení vedeného pod sp.zn. 37 C 200/2019.

8. Podle § 91a o.s.ř. platí, kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům (pozn. důraz přidal soud).

9. V § 91a o.s.ř. je upravena tzv. žaloba o hlavní intervenci, která je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Petit žaloby, kterou se uplatňuje hlavní intervence, nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí buď zcela, nebo zčásti představovat konečné řešení právního vztahu nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Hlavní intervence vyžaduje, aby stejný žalobní petit směřoval proti všem žalovaným (všem účastníkům probíhajícího řízení), jinak nemůže být úspěšná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2009, sp.zn. 28 Cdo 1042/2008)

10. V řízení sp.zn. Anonymizováno se žalovaná 1) coby procesní žalobce domáhá po žalované 2) coby procesní žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor ve stavbě č.p. Anonymizováno, stojící na pozemku parc. čAnonymizováno v k.ú. adresa za období od 26. 8. 2019 do 25. 9. 2019.

11. Předmětem řízení, do něhož se žalobce pokoušel podat žalobu o hlavní intervenci, je spor o vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor, tedy to, zda žalovaná 1) coby procesní žalobce je oprávněna domáhat se po žalované 2) coby procesní žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor či nikoli. Předmětem řízení však není, komu svědčí vlastnické právo či držba k předmětné stavbě č.p. 1446, stojící na pozemku parc. č. 1256/2 v k.ú. adresa. Tuto otázku bude soud sice řešit jako otázku předběžnou, nicméně ani kladné zodpovězení této otázky ve vztahu k žalované 1) coby procesní žalobkyni ještě automaticky neznamená, že jeho žalobě musí být nutně vyhověno, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby je podstatný rovněž právní titul, na jehož základě užívá předmětné nebytové prostory žalovaná 2) coby procesní žalovaná. Podstatné však je, že spor se v řízení sp.zn. 37 C 200/2019 nevede o určení vlastnického práva, práva držby, či jak uvádí žalobce o „dispoziční právo k nemovitosti na adrese adresa“. Již vůbec spor není o právo odporovatelnosti jakýmkoliv dohodám či užívací práva k nemovitostem.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba podle jejího obsahu není žalobou o hlavní intervenci, kdy v tomto směru není podstatné, jak žalobce žalobu označil, ale to, čeho se podanou žalobu fakticky domáhá. Podstatou žaloby o hlavní intervenci je, aby soud rozhodl spor, který se vede o právo mezi dosavadními účastníky a osobou, která si činí nárok na „věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami“. To však není případ podané žaloby, která se s předmětem řízení sp.zn. Anonymizováno míjí.

13. V usnesení ze dne 11.1.2023, sp.zn. 16Co 366/2022, dospěl Městský soud v Praze k závěru, že „žaloba se nestává žalobou dle § 91a o. s. ř. již jen tím, že ji žalobce takto označí, ale tehdy, když splňuje kritéria ustanovení § 91a o. s. ř., tedy když jde o žalobu, kterou si třetí osoba činí zcela nebo částečně nárok na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami. Pro posouzení žaloby jako žaloby dle § 91a o. s. ř. tedy není rozhodné jen to, že žalobce žalobu takto označil, ale předmět původního řízení a předmět intervenční žaloby. Petit intervenční žaloby nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí zcela nebo zčásti představovat konečné řešení právního poměru nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Žalobou dle § 91a o. s. ř. musí být sledován smysl ustanovení § 91a o. s. ř., tzn. Vyřešit spor o určité právo či věc mezi více subjekty najednou tak, aby nemuselo být po skončení původního řízení vedeno další. Hlavní intervence je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Rozhodnutím o hlavní intervenci má být dosaženo v případě úspěchu interventa konečného řešení sporu mezi všemi účastníky. Typickým případem řízení, kde dochází k hlavní intervenci, jsou řízení zahájená tzv. reivindikační žalobou (žalobou na vydání věci), kdy se dva účastníci přou o své právo věc držet a třetí osoba se domnívá, že toto právo náleží jí.“ K obdobnému závěru dospěl Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24.2.2023, sp.zn. 54Co 38/2023 (zejména bod 9 odůvodnění).

14. Vztaženo na poměry nyní souzené věci, soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není ve své podstatě žalobou dle § 91a o.s.ř do řízení sp.zn. Anonymizováno. Žalobce se domáhá určení dispozičního oprávnění k majetku a zároveň toho, že dispoziční oprávnění nemá žalovaný 1) (insolvenční správce), tedy že nedošlo k účinkům prohlášení konkurzu dle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona; domáhá se tedy současně určení toho, o čem je zjevně spor pouze mezi žalobkyní a žalovanou 1), nikoli žalovanou 2). Soudu je z jeho úřední činnosti (z řízení sp.zn. 37 C 200/2019) známo, a je to zjevně známo i všem účastníkům tohoto řízení, že i žalovaná 2) ve sporu s žalobkyní není, neboť i ona v řízení sp.zn. 37 C 200/2019 namítá, že žalovaná 1) (insolvenční správce) nemá právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných prostor. Žaloba proto nemůže být žalobou o hlavní intervenci, a je podle svého obsahu určovací žalobou.

15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

16. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, tedy je třeba, aby žalobce tvrdila a zejména i prokázala naléhavý právní zájem na určení, že jí náleží dispoziční oprávnění k nemovitosti označené v petitu žaloby a že toto dispoziční právo naopak nenáleží první žalované.

17. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je určovací žaloba dle § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, a judikaturu v něm citovanou). Určovací žaloba nemůže naplnit preventivní funkci spočívající v zabránění vzniku budoucích sporů účastníků, pokud spory mezi účastníky neodstraňuje; ty již probíhaly, resp. další z nich aktuálně probíhá (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3502/2020), jako je tomu i v případě žalobce.

18. Žalobce se žalobou domáhá určení, že dispoziční oprávnění k jím označené nemovitosti náleží jemu a nikoliv 1) žalované, přičemž brojí proti účinkům usnesení o prohlášení konkursu na majetek manželů jméno FO, jakož i proti samotnému vedení insolvenčních řízení a usnesením o ustanovení insolvenčního správce, proti soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníků – manželů jméno FO, kdy namítá i absenci elektronických podpisů na řadě usnesení insolvenčního soudu, z čehož dovozuje jejich neúčinnost. V této souvislosti je však třeba poznamenat, že ohledně žalobce žádné insolvenční řízení vedeno není, a pokud se některé úkony insolvenčního soudu dotýkají, je třeba, aby se proti nim bránila cestou řádných či mimořádných opravných prostředků proti těmto rozhodnutím, případně v průběhu insolvenčního řízení v rámci nástrojů k tomu žalobkyni (nebo dalším oprávněným subjektům) poskytnutých insolvenčním zákonem. Oprávněnost soupisu do majetkové podstaty má být podle insolvenčního zákona přezkoumávána výlučně v rámci žalob na vyloučení z majetkové podstaty ve smyslu § 225 insolvenčního zákona, případně na neplatnost usnesení o schválení dohody o vypořádání SJM a nemůže být obcházena žalobami na určení, že dispoziční právo k sepsanému majetku náleží žalobkyni. Ani neúspěch žalobce s opravnými prostředky, popř. incidenčními žalobami, právní zájem na požadovaném určení nemůže založit.

19. Soud dospěl k závěru, že žalobce nesplnil v potřebném rozsahu povinnost tvrzení naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, který je primárním předpokladem pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno. Jelikož se žalobce k jednání nedostavila, resp. se z něj omluvila a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti, nemohl jí soud poskytnout procesní poučení o tom, že v potřebném rozsahu uvedenou povinnost tvrzení neplní a neunáší tak břemeno tvrzení. Nemohla jí tak být ze strany soudu poskytnuta ani výzva podle § 118a odst. 1 o.s.ř., aby svá tvrzení v tomto směru doplnila. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp.zn. 32 Cdo 2528/2010 či sp.zn. 28 Cdo 3665/2009). Jelikož ze strany Žalobce nebyla v potřebné míře splněna povinnost tvrzení, neprováděl soud ani žádné dokazování, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srov. NS ČR sp.zn. 31 Cdo 619/2011, publik. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. 115/2012).

20. Soud nejprve rozhodl ve výroku ad. I o návrhu na přerušení řízení, podanému žalobcem osobně v den konání jednání. Především nutno zdůraznit, že i v průběhu sporu o vyloučení majetku ze soupisu konkursní podstaty je oprávněn konkursní správce úpadce držet, užívat a používat věci, sepsané do konkursní podstaty úpadce, včetně jejích plodů a užitků (viz např. rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 6097/2017). Dle veřejně dostupných informací z insolvenčního rejstříku byla věc sepsána již ke dni 31.3.2020 (ve věci sp.zn. KSPH 36 insolvenční spisová značka), přesto žalobce svůj návrh na vyloučení věci podal až 2.9.2024. Jestliže pak žalobce o tomto návrhu soud informoval až v den konání prvního jednání (žalobu podával 26.6.2023, přesto v ní o soupisu věci do majetkové podstaty úpadce a jakémkoliv právu na žalobce na tento majetek není ani slovo) nelze než uzavřít, že je zjevné, že se jedná o návrh účelový, sledující jiné cíle než ochranu žalobcových práv. I kdyby však došlo ke kladnému rozhodnutí o vynětí věci z majetkové podstaty, nemůže s ohledem na provázanost žalobcem spřízněných osob žalobci vzniknout škoda.

21. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

22. Nad rámec povinného odůvodnění soud dodává, že materiálním účelem této žaloby zjevně není ochrana práv žalobce, nýbrž původně snaha zamezit tomu, aby mohlo být rozhodnuto ve věci sp.zn. Anonymizováno. Z úřední činnosti, je soudu známo, že žalobce a různé osoby s ním provázané či personálně propojené se opakovaně z různých důvodů domáhají vstupů do řízení týkajících se právě majetku zapsaného do majetkové podstaty manželů jméno FO, která jsou vedena u zdejšího soudu. Jen k dnešnímu dni prochází žalobce u zdejšího soudu 42 různými řízeními převážně uvedené povahy v různém procesním postavení (např. sp.zn. Anonymizováno. Ze strany žalobce a s ním personálně či jinak propojených osob se jedná o zjevné zneužití práva, když jediným cílem neustálého podávání nejrůznějších procesních návrhů, či domnělých žalob z hlavní intervence, je zjevné zabránění předání nemovitostí, oddálení, případně znemožnění jejich zpeněžení a ztížení a prodloužení celého průběhu insolvenčních řízení manželů jméno FO.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byly zcela úspěšné žalované, proti kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1) žalovanou soud přiznal první žalované náhradu nákladů řízení ve výši dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za přípravu a vyjádření ze dne 11.11.2024 (podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem 600 Kč (výrok III).

24. Ve vztahu mezi žalobkyní a 2) žalovanou soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné 2) žalované žádné náklady nevznikly (výrok IV).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.