OSPH02 45 C 40/2022-195

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Ludvíkem Kummerem sídlem U Prašné brány 3, 110 00 Praha 1 proti žalované: Jméno žalované ⟪LB:lb_002⟫ pro zaplacení 56 337 174,51 Kč + 500 000 Kč + 264 000 Kč + 2 794 051 Kč, vše s příslušenstvím

I. Změna, kterou se žalobkyně oproti původní žalobě, v návrhu ze dne 27.6.2024 a dále v závěrečném návrhu, domáhá na žalované celkové částky ve výši 59.881.741,00 Kč, spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 56.337.174,51 Kč od 11.9.2020 do zaplacení, se připouští.

II. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 6.293.481,71 Kč, spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 6.293.481,71 Kč od 11.9.2020 do zaplacení, dále, co do částky 3.600,00 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 11.9.2020 do zaplacení, a z částky 0,30 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 11.9.2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 877.500,00 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 877.500,00 Kč od 2.9.2021 do zaplacení.

IV. Žaloba se, co do částky 59.004.241,10 Kč spolu s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky

59.004.241,10 Kč od 11.9.2020 do zaplacení, zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 500,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované náhrady nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 93.600,- Kč, náhrady škody v souvislosti se zajištěním majetku a náhradní majetkové hodnoty ve výši 56.337.174,51 Kč, náhrady nemajetkové újmy ve výši 500.000,- Kč z titulu nezákonného trestního stíhání, poskytnutí, náhrady nemajetkové újmy ve výši 264.000,- Kč za nepřiměřenou délku řízení a náhrady ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 2.794.051,- Kč, a to vše v souvislosti s řízením vedeným u adresa, ve kterém byla žalobkyně stíhána pro podezřelý výraz. Řízení bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne 30. 4. 2008 č.Anonymizováno V průběhu řízení bylo rozhodnuto o zajištění majetku žalobkyně, a to jednak usnesením Policie ČR, Správy Jihomoravského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování v Brně ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. Anonymizováno, kterým byla pro účely trestního řízení zajištěna budova obč. vyb. č. p. Anonymizováno na parcele st. Anonymizováno v obci adresa, k. ú. jméno FO, zapsaná na LV č. hodnota u právnická osoba pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště adresa, jednak usnesením Policie ČR, Správy Jihomoravského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování v Brně, kterým byla zajištěna jako náhradní hodnota jiná majetková hodnota - plnění z pojistné smlouvy v částce 6.116.192,- Kč, jednak usnesením adresa ze dne 3.11.2010 č.j. Anonymizováno, kterým byl zajištěn zajistil zbytek pojistného plnění shora uvedeného. Zajištění majetku trvalo i po pravomocném skončení řízení, zajištěná náhradní majetková hodnota ve výši 6.116.192, - Kč a 1.235.690, - Kč byla žalobkyni vrácena teprve dne 14. 12. 2020. Trestní stíhání přitom skončilo usnesením adresa. Žalobkyně se od samého počátku proti svému trestnímu stíhání, jehož průběh stručně shrnula, aktivně bránila. V řízení docházelo k průtahům, když mimo jiné podle žalobkyně bylo druhé meritorní rozhodnutí vyhlášeno po hlavních líčeních ve dnech 22.8.2013, 9.1.2014, 26.5.2014, 8.9.2014, 23.3.2015, 21.9.2015, 18.7.2016, 30.3.2017 a 6.4.2017 teprve dne 6.4.2017 (tedy téměř po 4 letech). Žalobkyně vynaložila během trestního stíhání náklady na právní zastoupení, přičemž advokát žalobkyně ve věci učinil celkem 36 úkonů blíže specifikovaných právní služby po 2.300, - Kč (včetně režijního paušálu), v celkové výši 93 600,- Kč (viz výčet úkonů níže společně se stanoviskem žalované a soudu). V důsledku zajištění majetku pak žalobkyni vznikla škoda, protože byla zajištěna i budova hodnota. a obec adresa u právnická osoba Anonymizováno adresa, s níž žalobkyně nemohla nakládat, zejména ji pronajímat. V důsledku toho nemohla ani průběžně provádět opravy a údržbu stavby a ta v průběhu trestního řízení chátrala, což bylo umocněno i skutečností, že žalobkyně kvůli blokaci pojistného plnění ani nemohla odstranit škody způsobené budově požárem v r. 2007. Žalobkyně proto požadovala jako způsobenou škodu snížení hodnoty předmětné nemovitosti během zajištění v celkové výši

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

6.293.481,71 Kč. Současně v důsledku nemožnosti uvedenou nemovitost pronajímat vyčíslila žalobkyně čistý ušlý zisk za pronájem ve výši 47 200 062,50 Kč. Současně žalobkyně konstatovala, že v důsledku zajištění náhradní majetkové hodnoty - pojistného plnění, určeného na opravu požárem poničené nemovitosti jí vznikla škoda znehodnocením peněz za dobu, kdy jimi nemohla disponovat a využít je na určený účel, přičemž nyní bude muset na tutéž opravu vynaložit prostředky v důsledku inflace vyšší. Tuto škodu žalobkyně vyčíslila ve výši 2.843.630,30 Kč. Celkově se tak domáhala částky 56.337.174,51 Kč. Žalobkyně dále požadovala náhradu nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nezákonným trestním stíháním, kterou vyčíslila na částku 500 000,- Kč a dále požadovala i náhradu nemajetkové újmy, způsobené nepřiměřenou délkou daného trestního řízení částku 264 000,- Kč. A konečně žalobkyně požadovala náhradu ušlého výdělku během trestního stíhání, když nemohla najít práci, odpovídající své kvalifikaci. Tento žalobkyně vyčíslila částkou 2 794 051,- Kč. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 1.3.2021, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1.3.2021 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na přiznání náhrady nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 93.600,- Kč, náhrady škody v souvislosti se zajištěním majetku a náhradní majetkové hodnoty ve výši 56.337.174,51 Kč, náhrady nemajetkové újmy ve výši 500.000,- Kč z titulu nezákonného trestního stíhání, náhrady nemajetkové újmy ve výši 264.000,- Kč za nepřiměřenou délku řízení a náhrady ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 2.794.051,- Kč, a to vše v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu adresa Žalovaná požadavku žalobkyně na náhradu majetkové i nemajetkové újmy z obou uplatněných odpovědnostních titulů nevyhověla, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne 26.1.2022. Žalovaná konstatovala, že ve věci bylo zahájeno trestní stíhání dne 30.4.2008 usnesením o zahájení trestního stíhání žalobkyně, které bylo usnesením Okresního soudu adresa zastaveno pod bodem 1. obžaloby podle § 11 odst. 1 písm. m) trestního řádu, tj. neboť tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a to článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 sjednané v Římě dne 4.11.1950 (právo na projednání věci v přiměřené lhůtě) a pod bodem 2. obžaloby podle § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu, tj. z důvodu promlčení trestního stíhání. Nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání však žalobkyni nevznikl. V této souvislosti odkázala na analogické užití rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.9.2012 č.j. 28 Cdo 605/2012-53. Co se týče nároku na nepřiměřenou délku řízení, žalovaná stručně shrnula průběh daného řízení a uzavřela, že nepřiměřenou délku daného řízení konstatoval sám Okresní soud v adresa ve svém usnesení ze dne datum, kterým zastavil trestní stíhání žalobkyně, resp. trestní stíhání bylo zastaveno pod bodem 1. obžaloby z důvodu nepřiměřeně dlouho trvajícího trestního řízení, kdy od podání obžaloby uplynulo již více než 11 let a od zahájení trestního stíhání více než 12 let, proto soud přistoupil k zastavení trestního stíhání jako kompenzace nepřiměřeně dlouho trvajícího trestního řízení. Soud dále sám konstatoval, že v projednávané věci se sešlo navíc několik okolností, které ve výsledku významně přispěly k délce tohoto řízení – především nedostatečné obsazení soudu v určité době a neúměrně vysoká agenda soudu. Vzhledem k celkové délce předmětného trestního řízení rovněž žalovaná mimosoudně konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, nicméně

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová současně nemajetková újma vzniklá žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení byla odškodněna jinak v rámci samotného trestního řízení, a to formou zastavení trestního stíhání žalobkyně. Proto nebylo žalobkyni peněžité zadostiučinění v rámci mimosoudního projednání poskytnuto. Na základě shora uvedeného proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a současně přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Soud v dané věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 16. 3. 2023, č.j. Anonymizováno, kterým zamítl žalobu v plném rozsahu a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobkyně proti shora uvedenému rozsudku Městský soud v Praze rozsudkem č. j. Anonymizováno ze dne 27.9.2023 rozsudek soudu I. stupně co do zamítnutí nároku žalobkyně na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 764 000 Kč s příslušenstvím potvrdil, ve zbývající části co do nároků žalobkyně na zaplacení majetkové újmy a výroku o náhradě nákladů řízení zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 30 Cdo 728/2022 uvedl, že „není správný závěr žalované ohledně neoprávněnosti nároku na náhradu majetkové újmy v případě, že trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení dle § 231 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. m) TŘ. Nejprve je nutno uvést, že právo stížnosti proti usnesení Okresního soudu v adresa ze dne 18. 8. 2020, kterým bylo trestní stíhání žalobkyně zastaveno, náleželo pouze státnímu zástupci a žalobkyně neměla žádný prostředek, jak se domoci jeho pokračování, neboť stížnost byla přípustná dle § 11 odst. 4 TŘ pouze proti zastavení trestního stíhání dle § 231 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. b) TŘ (ve znění do 30. 6. 2017). Nadto z obsahu uvedeného usnesení nevyplývá, že by žalobkyně byla v tomto rozsahu o svém právu podat stížnost poučena, jak § 11 odst. 4 TŘ, věta druhá, požaduje.“ Dále odvolací soud uložil soudu nalézacímu, aby posoudil přiměřenost délky řízení k vydání rozhodnutí v posuzovaném řízení, v případě, že dojde k závěru, že tato délka byla v takto určeném rozsahu nepřiměřená, bude se zabývat, zda za stanovené období přesahující běžný průběh řízení žalobkyni vznikla jí tvrzená majetková újma.

4. Jak je shora uvedeno, v žalobě žalobkyně požadovala žalobkyně celkem 59 988 825,51 Kč, a to náhradu za obhajné ve výši 93.600,- Kč, náhradu škody v souvislosti se zajištěním majetku a náhradní majetkové hodnoty ve výši 56.337.174,51 Kč (složený nárok z ušlého zisku z pronájmu nemovitosti ve výši 47 200 062,50 Kč, snížení hodnoty nemovitosti v čase ve výši 6 293 481,71 Kč a navýšení ceny oprav inflací ve výši 2 843 630,30 Kč), náhradu nemajetkové újmy ve výši 500.000,- Kč z titulu nezákonného trestního stíhání, náhradu nemajetkové újmy ve výši 264.000,- Kč za nepřiměřenou délku řízení a náhradu ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 2.794.051,- Kč. Protože oba nároky na náhradu nemajetkové újmy byly promlčeny a po částečném vrácení i potvrzení věci odvolacím soudem již nejsou předmětem řízení, činila žalobkyní požadovaná částka celkem 59 224 825,51 Kč (93 600,- Kč + 47 200 062,50 Kč + 6 293 481,71 Kč + 2 843 630,30 Kč + 2.794.051,- Kč). Uvedená částka byla žalobkyní požadována společně s 8,05% úrokem z prodlení od 11.9.2020 do zaplacení.

5. Podáním z 27.6.2024 žalobkyně rozšířila žalobkyně žalobu ohledně dvou již uplatněných nároků, a to co do ušlého zisku z pronájmu nemovitosti ve výši 52 191 300,- Kč a náhrady ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 3 206 408,- Kč, celkem tedy požadovala částku 64 628 420,01 Kč (93 600,- Kč + 52 191 300,- Kč + 6 293 481,71 Kč + 2 843 630,30 Kč + 3 206 408,- Kč). Z nově rozšířených nároků žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala.

6. V závěrečném návrhu žalobkyně nejenže nad rámec již uplatněných částek nově uplatnila nárok na náhradu snížení hodnoty zajištěných peněžních prostředků inflací ve výši

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

1 550 403,10 Kč, ale naopak již nepožadovala snížení hodnoty nemovitosti v čase ve výši 6 293 481,71 Kč a výslovně vzala žalobu částečně zpět co do nákladů na obhajné ve výši 3 600,- Kč a co do navýšení ceny oprav inflací ve výši 0,30 Kč (90 000,- Kč + 52 191 300,-Kč + 1 550 403,10 Kč + 2 843 630 Kč + 3 206 408,- Kč). Celkem požadovala 59 881 741,10 Kč, tedy o méně 4 746 678,91 Kč (4 743 078,61 Kč + 3 600 Kč + 0,30 Kč). Ani v tomto případě z nově specifikovaného nároku žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala.

7. K úkonům právní služby žalobkyně při ústním jednání 20.8.2024 prostřednictvím svého zástupce upřesnila, že v případě převzetí právního zastoupení 10. ledna 2018 se jednalo o převzetí právního zastoupení jméno FO, zatímco do té doby zastupoval žalobkyni jméno FO. V tabulce žalobkyně byl zařazen nechronologicky až na konci, byť předcházel posledním dvěma úkonům.

8. Žalovaná v průběhu řízení písemně označila žalobkyní nárokované úkony právní služby, které považuje za neúčelné s tím, že ostatní úkony uznává. Celkem se jednalo o 26 úkonů právní služby. Žalovaná sporovala následující úkony: 29. 11. 2010 - účast obhájce na hlavním líčení, 14. 3. 2011 - účast obhájce na hlavním líčení nad rámec jednoho úkonu právní služby, 5. 12. 2011 - účast obhájce na hlavním líčení, 23. 1. 2012 - účast obhájce na hlavním líčení, 5. 3. 2012 - účast obhájce na hlavním líčení, 8. 11. 2012 a 26. 11. 2012 -podání odvolání a jeho doplnění nad rámec jednoho úkonu, 4. 12. 2018 a 21. 12. 2018 -podání odvolání a jeho doplnění nad rámce jednoho úkonu, 10. 1. 2018 – převzetí právního zastoupení.

9. Žalovaná dále při ústním jednání 20.8.2024 uznala i další nalezené úkony ze spisu, a to účast na hlavním líčení 29.11.2010 v rozsahu 3 úkonů a dále úkon převzetí právního zastoupení ze dne 10.1.2018. Při ústním jednání žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení co do žalobkyní navýšených nároků v podání z 27.6.2024, a to co do ušlého zisku z pronájmu nemovitosti ve výši 52 191 300,- Kč a náhrady ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 3 206 408,- Kč, když pro uplatnění navýšených částek uplynula promlčecí lhůta 12.9.2023.

10. Uplatněním nároku na náhradu škody, způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, ze dne 25.2.2021 žalobkyně uplatnila u žalované částku, celkem 56.337.174,51 Kč, jako zaplacení náhrady, tedy škody, způsobené zajištěním majetku a náhradní majetkové hodnoty. Dále uplatnila částku ve výši 93.600,00 Kč, jako náhradu nákladů právního zastoupení. 500 000,- Kč za nemajetkovou újmu, způsobenou v daném řízení. 2.794.051,00 Kč, jako náhradu ušlého výdělku za dobu trestního stíhání, a částku 264 000,- Kč, jako zadostiučinění za průtahy v řízení. Celkem tak byla uplatněna částka 59.988.825,51 Kč.

11. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 26.1.2022 byl nárok žalobkyně vypořádán.

12. Usnesením Policie ČR, Správy Jihomoravského kraje, ze dne 30.4.2008, č.j. Anonymizováno bylo zahájeno trestní stíhání obviněných, Jméno žalobkyně a jméno FO, podezřelých z trestných činů, podezřelý výraz

13. Usnesením Okresního soudu adresa dne 18.8.2020 bylo trestní stíhání žalobkyně a obžalovaného jméno FO ve vztahu ke skutku, který byl zapsán, jako I., usnesení zastaveno, neboť v trestním stíhání nelze pokračovat a musí být

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová zastaveno, neboť tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a to článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, sjednané v Římě dne 4.11.1950. Dále bylo trestní stíhání obou obžalovaných, pro II. skutek, zastaveno, neboť v něm nelze pokračovat z důvodu jeho promlčení a musí být zastaveno. V odůvodnění daného rozhodnutí soud konstatoval, že co se týče otázky možného promlčení ve vztahu k trestnímu stíhání v souvislosti s jednáním obžalovaných pod bodem ad. 2 obžaloby, soud vycházel z toho, že právní kvalifikace jednání obžalovaných byla odlišná od obžaloby, kdy soud musel vycházet i z názoru odvolacího soudu stran právní kvalifikace, nikoli tedy z toho, že by se mělo jednat o podezřelý výraz, ale o trestný čin Anonymizováno však je současně vázán názorem, vysloveným ze strany odvolacího soudu, proto tedy věc posuzoval podle právní úpravy, příznivější pro pachatele trestného činu, kdy vycházel tedy z §2 trestního zákoníku, podle kterého se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Soud se v této souvislosti blíže vyjádřil k otázce promlčení daného skutku, a konkrétně zde uvádí i skutečnosti, týkající se bodu, obžaloby, č. I. s tím, že „za situace, kdy došlo k zastavení trestního stíhání obžalovaných pro skutek - jednání pod bodem 2. obžaloby, musel se zabývat také tím, zda v takovém případě je vůbec účelné vést trestní stíhání obžalovaných pro skutek – jednání pod bodem 1. obžaloby. V tomto případě soud nalezl východisko v § 11 odst. 1 písm. m) trestního řádu, a to i přes vědomí názoru odvolacího soudu. Podle tohoto ustanovení nelze zahájit trestní stíhání, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Touto smlouvou, je podle soudu, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8. S ohledem tedy na to, vzhledem k tomu, že jde o trestní řízení, je cílem práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, zajistit, aby obviněný nebyl příliš dlouhou dobu vystaven svému obvinění, a aby bylo rozhodnuto o odůvodněnosti tohoto obvinění.“ Soud tedy proto, i pro skutek 2., resp. 1., žaloby, řízení zastavil.

14. 3.2011 Účast obhájce na hlavním líčení 10.00-13.00 2 1 1 nárok dle § 11 odst. 1 písm. g) AT jen na 1 úkon 9. 5. 2011 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 11.7.2011 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný

12.9. Účast obhájce na hlavním 2011 líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 31.10. Účast obhájce na hlavním líčení 2 2 2 úkon mezi účastníky

2011 nesporný 5.12. 2011 Účast obhájce na hlavním HL se nekonalo, není líčení 1 nárok na odměnu za úkon

23.1.2012 Účast obhájce na hlavním HL se nekonalo, není líčení 1 nárok na odměnu za úkon

5.3.2012 Účast obhájce na hlavním HL se nekonalo, není líčení 1 nárok na odměnu za úkon 14.5.2012 Účast obhájce na hlavním líčení 2 2 2 úkon mezi účastníky nesporný 21.5.2012 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 8.11.2012 Podání odvolání proti rozsudku 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný žalované nelze klást nákladově k tíži, že

26.11. Doplnění odvolání proti žalobce nepodal 2012 rozsudku 1 původní návrh úplně a následně jej doplňoval, nejde v tomto směru u úkon účelný 26.5.2014 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 8.9.2014 Účast obhájce na hlavním-líčení 2 2 2 úkon mezi účastníky nesporný 23.3.2015 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 21.9.2015 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 18.7.2016 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

30.3.2017 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 6.4.2017 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 4.12.2018 Podání odvolání proti rozsudku ze dne 6. 4. 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný

2017 žalované nelze klást nákladově k tíži, že

21.12.201Doplnění odvolání proti žalobce nepodal 8 rozsudku viz ř. 28 1 1 1 původní návrh úplně a následně jej doplňoval, nejde v tomto směru u úkon účelný 10.1.2018 Převzetí obhajoby tituly před jménem adresa ml 1 úkon mezi účastníky nesporný

CELKEM tarifních úkonů obhajoby 36 30 30

1.

Celkem tak soud ve výroku ad. III přiznal žalobkyni náhradu za 30 úkonů právní služby po 2 300,- Kč a 30 režijních paušálů po 300,- Kč, v celkové výši 78 000,- Kč, a to včetně příslušenství (mimo jiné z této částky bylo příslušenství žalobkyní od počátku řízení požadováno). Ve zbývajícím rozsahu 12 000,- Kč (tzn. po částečném zpětvzetí žaloby) žalobu ve výroku ad. IV zamítl.

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO jméno FO k doplnění odvolání, ve lhůtě 5 dnů. Dne 22.11.2012 soud obdržel doplnění odvolání jménem obžalovaného jméno FO. Dne 23.11.2012 soud vyzval obhájce obžalované Jméno žalobkyně, opět k doplnění odvolání do 5 dnů. Doplnění odvolání následně soud obdržel 26.11.2012. Listiny poté byly zaslány 29.11.2012 ostatním účastníkům. 3.12.2012 informoval původní právní zástupce právnická osoba o ukončení zastupování. 3.12.2012 informovalo Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka ve adresa, že materiál, tedy zaslalo materiál, a dále sdělilo, že lustrací bylo zjištěno, že uvedené spisové značky u nich neprochází. Jednalo se pravděpodobně o vrácení věcí, konkrétně razítka, které zde minule bylo čteno, k žádosti z 29.11.2012. Dne 12.12.2012 bylo doplněno, znovu doplněno odvolání za jednoho z obžalovaných. Krajský soud v Brně poté žádal o vrácení spisu Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno k rozhodnutí o amnestii. Soud vrátil 7.1.2013 připojený spis Krajskému soudu v Brně, a do spisu založil kopie z daného spisu. Do spisu bylo dále postoupeno další podání obžalovaného jméno FO v dané věci, resp. vyjádření k odvolání, a poté byla vypracována 9.1.2013 předkládací zpráva a spis byl předložen Krajskému soudu v Brně se všemi odvoláními. Dne 18.1.2013 informovala státní zástupkyně, že razítko se v žádném ze spisových materiálů nevyskytuje. 14.1.2013 informovala kapitánka Policie ČR, že v archivu policejního orgánu je uveden jeden svazek třetích materiálů, které nebyly založeny do trestního spisu. Ani v těchto, se však nenachází razítko, a ani si nevybavuje, že by toto bylo uvedeno. Dne 22.1.2013 informoval státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Krajské státní zastupitelství v Brně, že razítko společnosti Anonymizováno. bylo skutečně zajištěno v rámci domovní prohlídky, u doktorky jméno FO pod položkou č. 46. Tento věcný důkaz byl poskytnut k dokazování pro trestní řízení, dle úředního záznamu, který rovněž zaslal. Dne 25.1.2013 Krajský soud v Brně informoval o zapůjčení spisu 50 právnická osoba/2008 k danému spisu. Krajský soud v Brně požádal Vrchní soud v Olomouci 12.3.2013 o zapůjčení spisů, nejen Krajského soudu v Brně ve věci 50 právnická osoba/2008, ale také Okresního soudu v Uherském adresa ve věci 1 T 554/2005 a 1 T 1/2009, které jsou připojeny u spisu Vrchního soudu v Olomouci Anonymizováno. Spisy byly následně 20.3.2013 zapůjčeny a soud je vrátil 27.3.2013 poté, co do spisu založil kopie. Dne 7.3.2013 informoval Vrchní soud v Olomouci Okresní soud v Uherském adresa, požádal tedy o zapůjčení spisů, Anonymizováno, k zapůjčení k veřejnému zasedání. 29.3.2013 informovalo Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa Okresní soud v Uherském adresa, že, tedy o žádostech o vrácení razítka, a zaslalo listiny, k tomu se vztahující. 27.3.2013 informoval Jméno žalované o správě daných nemovitostí. Dne 2.4.2013 Jméno žalované požádal soud o sdělení ohledně prodeje nemovitostí, které mají být zpeněženy v dražbě. Soud 3.4.2013 odpověděl Okresnímu státnímu zastupitelství, a dále opis sdělení zaslal policii a právní zástupkyni obžalovaného jméno FO. Dne 23.4.2013 se ve věci konalo neveřejné zasedání, při kterém byl rozsudek zrušen, a věc vrácena soudu I. stupně. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo následně do spisu založeno a rozesláno účastníkům. Rovněž bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání o odvolání, resp. stížnosti sestry obžalovaného, tituly před jménem jméno FO, proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 11.9.2012. Toto bylo zrušeno a soudu okresnímu bylo znovu uloženo, aby ve věci jednal a rozhodl. Do spisu byla dále založena z 24.4.2013 korespondence od exekutorky, která měla provést dražbu majetku povinného jméno FO, včetně listin s tím souvisejících. 13.5.2013 Vrchní soud v Olomouci vrátil spis právnická osoba Okresnímu soudu v Uherském adresa. 20.5.2013 informoval Jméno žalované o vyhlášení pátého kola výběrového řízení na prodej majetku nemovitého. 27.5.2013 informovala Policie ČR o vyhledávání razítka společnosti Anonymizováno s tím, že přestože došlo k intenzivnímu pátrání, toto se nalézt nepodařilo. 21.6.2013 informovala Vězeňská služba ČR, resp. požádala o zaslání nařízení o

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO výkonu trestu v případě, že bylo v dané věci již pravomocně rozhodnuto, a to s ohledem na to, že odsouzený jméno FO si v dané době již odpykával trest odnětí svobody v dané věznici, a má plánován konec trestu až do 28.1.2019. Dne 24.6.2013 byl založen do spisu dopis obviněného jméno FO, a tento byl znovu založen. V další korespondenci byla založena, 15.7.2013. Dne 22.7.2013 odpověděl soud Věznici v adresa na její dotaz, a dále učinil sám dotaz na Okresní správu sociálního zabezpečení ohledně důchodu obžalovaného, a dále zaslal přípis, kterým požádal právní zástupkyni obžalovaného o zaslání konkrétních listin. Dne 24.7.2013 soud provedl kontrolu centrální evidence obyvatel. Vyžádal ohledně obžalovaného jméno FO další spis Anonymizováno Anonymizováno. Poté předložil k nařízení Nz v souvislosti s obžalovaným jméno FO s ohledem na upozornění Krajského soudu v Brně, a dále byla do spisu 25.7.2013 založena odpověď na žádost o součinnost ohledně Okresní správy sociálního zabezpečení ve adresa. 29.7.2013 odpověděl na žádost o součinnost právnická osoba adresa. 30.7.2013 Krajský soud v Brně zaslal rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Anonymizováno, a na něj navazujícího rozsudku Vrchního soudu v Olomouci. Soud dále nařídil 31.7.2013 neveřejné zasedání na 22.8.2013 ohledně obžalovaného jméno FO s ohledem na upozornění Krajského soudu ve adresa, a vyžádal rejstřík trestů a výpis centrální evidence vězňů, a současně předvolal přísedící k danému jednání. Dne 13.8.2013 znovu zaslal do spisu sdělení jméno FO. Dne 19.8.2013 soud zjistil, že byla předvolána jako přísedící paní jméno FO, která je současně opatrovníkem obžalovaného jméno FO, proto bylo zrušeno její předvolání k neveřejnému zasedání, a ve věci byl k neveřejnému zasedání předvolán jiný přísedící. Soud tedy odvolal dosavadní jednu z přísedících. V rámci neveřejného zasedání, 22.8.2013, bylo ve vztahu k jméno FO zastaveno trestní stíhání s tím, že trestný čin podezřelý výraz. Tedy zde není konkrétně důvod uveden, nicméně bylo zastaveno řízení. Podle písemného vyhotovení daného usnesení soud dospěl k závěru, že trestní stíhání obžalovaného je neúčelné s ohledem na výkon předpokládaného souhrnného trestu, který dostačujícím způsobem zajistí ochranu společnosti v případě projednávané trestné věci. Jednalo se v daném případě tedy o souběh trestných činů a s tím souvisejícího trestu, když soud byl přesvědčen, že trest, který může být obžalovanému v dané věci uložen jako souhrnný, je zcela bez významu, vedle trestu odnětí svobody, který mu již byl uložen a který momentálně vykonává. Dne 13.9.2013 odpověděla právní zástupkyně obžalovaného na žádost o součinnost a zaslala potvrzení o studiu. 19.9.2013 znovu do spisu zaslal své podání jméno FO. 20.9.2013 podalo Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání ve vztahu k jméno FO stížnost, a tuto současně zdůvodnilo. Opis stížnosti byl zaslán jednotlivým účastníkům 7.10.2013. Dále bylo rozhodnuto, 8.10.2013, o přiznání nároku na obhajobu za sníženou odměnu o jednu polovinu jméno FO. Dne 9.10.2013 Jméno žalované informoval soud o vyhlášení šestého kola výběrového řízení na danou nemovitost. Dne 15.10.2013 podal další vyjádření ve věci jméno FO, tentokrát ke stížnosti státního zastupitelství. Soud poté 16.10.2013 předložil stížnost státního zástupce a stížnost obžalovaného jméno FO proti usnesení o zastavení trestního stíhání Krajskému soudu v Brně. Ten nařídil 17.10.2013 neveřejné zasedání na 24.10.2013 a předvolal účastníky. Dne 16.10.2013 byla zaslána stížnost doktorky jméno FO do usnesení Okresního soudu v Uherském adresa Krajskému soudu v Brně, a sice stížnost právní zástupkyně obžalovaného jméno FO ze 16.10.2013, proti uvedenému rozhodnutí. 24.10.2013 byla stížnost státního zástupce proti usnesení Okresního soudu v Uherském adresa zamítnuta. Písemné vyhotovení následně bylo založeno do spisu a rozesláno účastníkům. Dne 24.10.2013 byla stížnost prvního obžalovaného jméno FO a doktorky jméno FO, sestry obžalovaného, proti

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 8.10.2013 zamítnuta. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo dále rovněž založeno do spisu a rozesláno účastníkům. Dne 6.11.2013 soud vyžádal ze spisu P Anonymizováno rozsudku v dané věci. Tento byl následně do spisu založen. Jednalo o rozsudek ve věci o posouzení způsobilosti k právním úkonům. Dne 1.11.2013 zaslal znovu do spisu své vyjádření jméno FO s návrhem na zastavení trestního stíhání jeho, i jeho manželky. Současně založil do spisu listiny, o které opírá svůj návrh. 11.11.2013 se znovu ve věci vyjádřil jméno FO s doplněním obhajoby, a opětovně 17.11.2013 s doplněním návrhu na ukončení trestního stíhání. Dne 20.11.2013 Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa zaslalo soudu na vědomí do spisu podání obžalovaného jméno FO, která byla rovněž zaslána tamnímu orgánu, a sice podáním z 20.11.2013. Dne 28.11.2013 znovu zaslal jméno FO do spisu další doplnění. Dne 5.12.2013 soud požádal o prodloužení lhůty do 10.1.2014 z důvodu mimořádných správních záležitostí soudu, včetně přípravy rozvrhu práce pro rok 2014, a přípravy meritorního rozhodnutí, ve skutkově obsáhlé a právně složité věci, jiné tedy, než je toto řízení s tím, že další úkon by měl být proveden do 5.12.2013. Do spisu bylo rovněž založeno vánoční přání, podepsané manžely jméno FO. Dne 20.12.2013 se dotazovalo Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa, zda již bylo rozhodnuto o stížnosti státního zástupce ze dne 22.8.2013, a požádalo o zaslání rozhodnutí. Dne 8.1.2014 předvolal soud účastníky k neveřejnému zasedání na 9.1.2014. Dle úředního záznamu, jedna z přísedících byla obvolána telefonicky. Dne 9.1.2014 soud v neveřejném zasedání rozhodl, že se pokračuje v trestním stíhání obžalovaného jméno FO podle ustanovení § 172 odst. 4 trestního řádu. Dle písemného vyhotovení soud dospěl k závěru, že jméno FO tedy prohlásil, že trvá na projednání dané věci, ačkoli jeho trestní stíhání bylo zastaveno, a proto v něm soud pokračoval. Dne 9.1.2014 soud zrušil ustanovení opatrovníka jméno FO v dané věci. Dále soud nařídil hlavní líčení 9.1.2014 na 17.3.2014 a vyrozuměl všechny zúčastněné. Téhož dne požádal soud o opětovné zaslání usnesení Krajského soudu v Brně ve věci Anonymizováno, které jsou označeny jinými čísly, jednacími, a které byly zaslány do spisu. Dne 16.1.2014 Krajský soud v Brně zaslal Okresnímu soudu v Uherském adresa požadované listiny. Dále do spisu přihlásila 24.1.2014 svůj nárok právnická osoba, a tato tedy vyčíslila nárok. Dne 23.1.2014 poté zaslala právní zástupkyně jednoho z poškozených otázky na znalce v oboru ekonomika. Dne 20.1.2014 zaslal otázky na znalce v oboru ekonomika jméno FO. Dne 3.2.2014 navrhl doplnění znaleckého posudku obhájce obžalované Jméno žalobkyně. 18.2.2014 se znovu ve věci vyjádřil jméno FO. Dne 18.2.2014 oznámila společnost právnická osoba o postoupení pohledávek, a podala současně návrh na povolení změny účastníka v řízení. Dne 27.2.2014 uplatnil za poškozeného společnost právnická osoba nárok jeho insolvenční správce, resp. konkursní správce. Dne 3.3.2014 informoval Jméno žalované o správě zajištěného majetku, tedy nemovitostí. Dne 17.3.2014 soud zrušil eskortu obžalovaného jméno FO k hlavnímu líčení, konanému téhož dne, když jednání bylo z mimořádných rodinných důvodů na straně soudce, nemoc dítěte, zrušeno. Soud poté 4.4.2014 nařídil další hlavní líčení na 26.5.2014 a vyrozuměl zúčastněné. Dne 8.4.2014 informovala dosavadní stávající přísedící, že se nemůže zúčastnit hlavního líčení, a místo ní byla volána přísedící jiná. Dne 23.4.2014 byl soudu zaslán další přípis obžalovaného jméno FO. Dále se 2.5.2014 připojil k trestnímu stíhání poškozený právnická osoba, a vyčíslil svůj nárok. Dne 11.5.2014 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO. Dne 19.5.2014 znovu, a zaslal rovněž korespondenci s advokátem. Dne 26.5.2014 se ve věci konalo hlavní líčení. Bylo provedeno dokazování, bylo přistoupeno k výslechu obžalované Jméno žalobkyně a obžalovaného jméno FO. Dále byly provedeny další důkazy a jednání bylo odročeno na 8.9.2014. Dne

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

31.5.2014 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO. Dne 6.6.2014 Krajské ředitelství Policie Jihomoravského kraje zaslalo soudu informaci ohledně účetnictví společnosti právnická osoba, a dále dalších řízení, vedených vůči panu jméno FO. Dne 10.6.2014 Krajský soud v Brně informoval soud, že nelze zapůjčit spis Anonymizováno, protože je zapůjčen k jinému spisu Krajského spisu v adresa. Dne 16.6.2014 byl do spisu založen záznam o zjištěných informací z materiálu Krajského soudu v adresa – pobočka adresa, sp.zn. 28 T 7/2008, a tyto listiny byly založeny do spisu. Dne 22.6.2014 požádal o zaslání zápisu z jednání z 26.5.2014 obžalovaný jméno FO. Dne 24.6.2014 podal poškozený právnická osoba návrh na uložení povinnosti obžalovaným nahradit, jemu způsobenou škodu. Předložil podklady. Dne 3.7.2014 reagoval na žádost o součinnost insolvenční správce, advokátní kancelář Indra, jméno FO, Kyncl. Dne 11.7.2014 se znovu ve věci vyjádřil obžalovaný a požádal o zajištění účetních podkladů. Do spisu dále byl založen protokol o vydání věci, ze 3.9.2007. Dne 28.8.2014 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO a doplnil svá tvrzení, a předložil rovněž další podklady. Dne 2.9.2014 se omluvil z účasti na ústním jednání 8.9.2014 předvolaný svědek, doktor jméno FO. Dne 4.9.2014 se vyjádřil k doplňujícímu výslechu svědka, doktor jméno FO. Dne 8.9.2014 se poté konalo hlavní líčení, při kterém bylo provedeno další dokazování, byl vyslechnut svědek tituly před jménem jméno FO, byly provedeny další důkazy a poté bylo hlavní líčení odročeno na 15.12.2014 za účelem pokračování ve výsleších. Dne 12.9.2014 se ve věci znovu vyjádřil obžalovaný jméno FO. Dne 17.9.2014 Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa informovalo soud, že byly požádány příslušné policejní orgány v Uherském adresa v návaznosti na podání obžalovaného jméno FO se žádostí o informaci, kde se nachází účetní materiály společnosti právnická osoba., a bylo zjištěno, že tyto se dosud nachází ve skladišti zajištěných věcí. Dne 16.9.2014 žádalo Krajské státní zastupitelství v Brně o sdělení, zda v dané věci již bylo rozhodnuto, a v případě, že ano, o zaslání vyhotoveného písemného rozhodnutí s doložkou právní moci. Dne 17.9.2014 informovala Policie ČR okresní státní zastupitelství, a potažmo soud tedy, že do dnešního dne nebylo rozhodnuto o zajištěném účetnictví. Dne 21.9.2014 se znovu ve věci vyjádřil jméno FO ohledně účetnictví společnosti Anonymizováno. Rovněž 25.10.2014. Dne 10.11.2014 informovala Vězeňská služba ČR soud, že obžalovaný jméno FO byl podmíněně propuštěn na svobodu, a tedy nelze požadovanou eskortu realizovat.Soud poté 9.12.2014 z důvodu nezajištění doplňujícího znaleckého posudku dle pokynů odvolacího soudu, hlavní líčení, nařízené na 15.12.2014, přeložil na 23.3.2015, a předvolal účastníky. Dne 15.12.2014 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO, a zaslal svou písemnou výpověď. Dne 18.12.2014 Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje odpovědělo na žádost o zaslání seznamu účetnictví společnosti Anonymizováno a předložilo podklady. Dne 17.12.2014 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO a opětovně 28.12.2014, a 7.1.2015. Dne 19.1.2015 sdělila advokátka obžalované současné žalobkyně adresu svědka, kterého chtěli předvolat. Dne 28.1.2015 informoval právní zástupce jednoho z poškozených soud o převzetí právního zastoupení. Dne 10.2.2015 se ve věci znovu vyjádřil obžalovaný jméno FO, a předložil další podklady. Dne 18.3.2015 telefonicky žádala advokátka současné žalobkyně o zvážení možnosti posunout jednání v dané věci o půl hodiny. Dne 20.3.2015 soud žádosti vyhověl a hlavní líčení přeložil na 9:00 hod. Původně bylo nařízeno na 8:00 hod. O tomto vyrozuměl rovněž účastníky. Dne 23.3.2015 se ve věci konalo další hlavní líčení, byl vyslechnut svědek doktor jméno FO. Bylo přistoupeno k výslechu obžalovaného jméno FO, resp. k doplňujícímu výslechu. Dále bylo hlavní líčení odročeno na 25.6.2015 za účelem pokračování v dokazování a výslechu doktorky jméno FO a svědkyni Anonymizováno. Dne 24.3.2015 informoval Jméno žalované o vyhlášení výběrového řízení na vlastníka nemovitosti. 27.3.2015 zaslal další podklady ve věci jméno FO, rovněž 29.3.2015, 7.4.2015 a 12.4.2015 a 16.4.2015 a 27.4.2015, kdy

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová navrhoval rozšíření zadání zpracování znaleckého posudku. Dále se vyjádřil 4.5.2015, 12.5.2015, 23.5.2015. Soud dále hlavní líčení 4.6.2015 z důvodu mimořádných správních záležitostí soudu přeložil na 21.9.2015 a uvědomil o tom účastníky. Dále soud požádal o součinnost Okresní soud v Olomouci ohledně lustrace svědka jméno FO Anonymizováno. Dále Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje ohledně účetních dokladů společnosti Anonymizováno a možnosti nahlédnout do spisu znalcem. Ohledně informací o účetnictví dále kontaktoval Krajské ředitelství policie Zlínského kraje. Požádal svědka tituly před jménem jméno FO o předložení smlouvy, která v dané věci má význam. Dále soud informoval současnou žalobkyni 3.6.2015 k jejímu podání, které nazvala odvolání souhlasu s prodejem nemovitosti, že s ohledem na to, že svůj souhlas původně udělila dokonce dvakrát, a to jak písemně, tak ústně, především s ohledem na skutečnost, že usnesení Policie ČR ze dne 9.10.2008 nabylo právní moci již 23.10.2008 a je i vykonatelné, je dodatečné odvolání souhlasu neúčinné. Do spisu byl dále založen 10.6.2015 rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Anonymizováno. Rozsudek čítá 250 stran. Dne 10.6.2015 byl zaslán rovněž Krajským soudem v Brně rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, jako odvolacího soudu ve věci Anonymizováno. Dne 10.6.2015 zaslalo Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, informovalo tedy soud k jeho žádosti o zaslání informací o účetnictví společnosti Anonymizováno. 10.6.2015 zaslal doktor Anonymizováno, jménem poškozeného právnická osoba, své sdělení a podklady. Dne 11.6.2015 byl soudu zaslán rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Anonymizováno. Dne 11.6.2015 odpověděla Policie ČR na žádost o podání zprávy. Dne 9.6.2015 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO a zaslal prohlášení společnosti právnická osoba. Dále se znovu ve věci vyjádřil 12.6.2015 jméno FO. Rovněž 12.6.2015. Dne 16.6.2015 odpověděla na žádost o součinnost právnická osoba. Dne 18.6.2015 zaslal seznam neuhrazených faktur poškozený právnická osoba. Dne 9.6.2015 odpověděl na žádost o dožádání na základě žádosti o součinnost Okresní soud v Olomouci, k vyhledání osoby, požadovanému k vyhledání osoby svědka. Dne 24.6.2015 doplnil své otázky na znalce jméno FO. Dne 26.6.2015 doplnil otázky na znalce právní zástupce současné žalobkyně. Dne 6.7.2015 znovu bylo do spisu založeno podání jméno FO. 17.7.2015 byl založen úřední záznam, podle kterého bylo zjištěno, že jeden z předvolaných svědků, již není vlastníkem nemovitosti, a bylo mu znovu zasláno předvolání k hlavnímu líčení. Dne 11.8.2015 předložil požadované listiny svědek tituly před jménem jméno FO. 28.8.2015 se ve věci vyjádřil svědek jméno FO k žádosti soudu o součinnost. Dne 11.9.2015 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO a soudu zaslal pracovní hodnocení paní jméno FO, a rovněž 3.9.2015, 4.9.2015, dvakrát. Soud žádal 8.9.2015 znalce o názor, resp. o sdělení, jakým způsobem by měly být správně formulovány otázky, přičemž byl popsán skutkový stav. Ve věci se dále znovu vyjádřil 8.9.2015 jméno FO. Dne 21.9.2015 se ve věci konalo další hlavní líčení, při kterém byla vyslechnuta svědkyně Anonymizováno, dále svědkyně jméno FO, svědkyně doktorka jméno FO. Dále bylo provedeno další množství důkazů a jednání bylo odročeno na 14.1.2016. Dne 22.9.2015 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO a rovněž 21.9.2015. Dne 31.12.2015 bylo hlavní líčení odročeno za účelem doplnění znaleckého posudku. Dne 31.12.2015 byl ve věci přibrán znalec z oboru ekonomika k doplnění znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Dne 7.1.2016 požádal znalec, resp. právnická osoba. požádalo o prodloužení lhůty ke sdělení podstatných informací pro soud. Dne 5.1.2016 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO a předložil další podklady. Dne 11.1.2016 informovala přísedící, jedna tedy z přísedících soudu, že není schopna se účastnit hlavního líčení z důvodu zranění, ze 14.1.2016. Dne 11.1.2016 informoval poškozený, že dosud neobdržel žádnou úhradu od Anonymizováno, ani právnická osoba Dne 11.1.2016 informovala společnost právnická osoba. soud k žádosti o součinnost. Soud poté z důvodu indispozice jedné z přísedících přeložil hlavní líčení ze 14.1.2016 na 7.4.2016 a předvolal zúčastněné. 11.1.2016 se ve věci vyjádřil další poškozený právnická osoba Dne

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO

12.1.2016 informoval Jméno žalované, že se jednání nezúčastní. Dne 13.1.2016 odpověděla na žádost o součinnost právnická osoba. a předložila podklady. Dne 14.1.2016 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO a předložil další podklady a otázky na znalce. Dne 14.1.2016 odpověděla na žádost o součinnost společnost jméno FO právnická osoba. Dne 15.1.2016 se ve věci vyjádřil svědek. Dne 19.1.2016 odpověděla na žádost o součinnost společnost právnická osoba a předložila podklady. Dne 21.1.2016 sdělil pohledávky jméno FO. Dne 22.1.2016 odpověděla na součinnost právnická osoba.. Dne 22.1.2016 informoval soud jméno FO, že se mu požadovanou fakturu nepodařilo ztotožnit. Dne 25.1.2016 informoval likvidátor společnosti právnická osoba o informacích, požadovaných soudem. 29.1.2016 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO. 16.2.2016 zaslal na žádost o součinnost podklady zástupce společnosti právnická osoba., a předložil podklady. 25.2.2016 požádal o prodloužení lhůty znalec tituly před jménem jméno FO. Soud znalci vyhověl a 26.2.2016 mu lhůtu prodloužil do 31.5.2016. Dne 1.3.2016 byla do spisu založena faktura právní zástupkyně, doktorky jméno FO, k žádosti o přiměřenou zálohu na odměnu a rozpisem jednotlivých úkonů v dané věci. Dne 15.1.2016 soud přiznal obhájkyni zálohu na odměnu. Dne 17.3.2016 byl založen do spisu úřední záznam, že jméno FO byl při nahlížení do spisu přistižen, jak podtrhává část věty ve spisu, a byl upozorněn na to, že se jedná o nepřípustné jednání. Do spisu byl 5.4.2016 založen úřední záznam, podle kterého se k soudu dostavil znalec tituly před jménem jméno FO, se kterým bylo domluveno zapůjčení spisového materiálu, a tento měl být následně znalci zapůjčen. Soud poté s ohledem na to jednání, resp. hlavní líčení ze 7.4.2016 přeložil na 18.7.2016. Dne 6.4.2016 se ve věci znovu vyjádřil jméno FO, a 26.4.2016 opět. 5.5.2016 zaslal znalec vyhotovený znalecký posudek s vyúčtováním. Ten byl 17.6.2016 rozeslán účastníkům. 20.6.2016 právní zástupkyně současné žalobkyně požádala o předvolání soudního znalce k hlavnímu líčení. 22.6.2016 totéž navrhl jeden ze zástupců poškozených. 4.7.2016 informoval státní zástupce, že na osobním slyšení znalce netrvá. 11.7.2016 odpověděl právnická osoba adresa na žádost o součinnost. 4.7.2016 se ve věci vyjádřila účetní společnosti Anonymizováno. Do spisu bylo dále založeno další vyjádření jméno FO, tentokrát z 18.7.2016. Dne 18.7.2016 se ve věci konalo další hlavní líčení, byl vyslechnut znalec tituly před jménem jméno FO, byly provedeny další důkazy a hlavní líčení bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na 20.10.2016. Dokazování poté mělo být doplněno vyjádřením bankovních ústavů. Ty byly vyžádány 3.10.2016. Dne 20.7.2016 soud opět žádal další z bankovních ústavů o součinnost. Dne 16.9.2016 odpověděl jeden z bankovních ústavů na žádost o součinnost. Soud poté 19.7.2016 žádal o součinnost svědka jméno FO. Dne 5.10.2016 odpověděl jméno FO na žádost o součinnost, rovněž 5.10.2016 odpověděla další oslovená banka. Dne 11.10.2016 potom odpověděl právnická osoba adresa. 14.10.2016 se z hlavního líčení omluvil jméno FO. Vzhledem k omluvě obžalovaného jméno FO 18.10.2016, soud hlavní líčení z 20.10.2016 zrušil a nařídil nové hlavní líčení na 30.3.2017. Soud rovněž provedl dotaz s ohledem na omluvu obžalovaného na jeho ošetřujícího lékaře, který potvrdil zdravotní indispozici a informoval o její délce. Poté byli ostatní účastníci informováni o zrušení hlavního líčení. 29.10.2016 zaslal svou lékařskou zprávu o zdravotním stavu jméno FO, a požádal o zaslání CD z jednání, resp. záznamu z hlavního líčení. Dne 16.11.2016 soud obžalovanému vyhověl a zaslal CD se záznamem. Dne 3.1.2017 žádalo Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa o zprávu, kdy je možné očekávat nařízení hlavního líčení. Dne 2.2.2017 informovala jedna z přísedících, že si nechá prodloužit funkční období, aby mohlo být dokončeno řízení manželů jméno FO. 7.2.2017 se ve věci vyjádřil jméno FO. Dne 13.3.2017 odpověděl na žádost o součinnost právnická osoba adresa. Dne 27.3.2017 se ve věci vyjádřil znovu jméno FO a předložil opis zvukového záznamu. Dne 30.3.2017 se ve

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová věci konalo další hlavní líčení, byly provedeny další důkazy, byly předneseny závěrečné řeči a hlavní líčení bylo za účelem vyhlášení rozsudku, odročeno na 6.4.2017. Dne 6.4.2017 poté, při hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byli oba obžalovaní shledáni vinnými z naříkaného skutku a byl jim uložen trest. Soud požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, a sice opakovaně, 24.4.2017 a 22.5.2017, a to do 14.7.2017. Následně opakovanými žádostmi až do 25.9.2018, kdy poslední žádost byla 3.8.2018. Vždy po měsíci. Písemné vyhotovení rozsudku poté bylo založeno do spisu a rozesláno účastníkům 21.11.2018. Dne 11.8.2017 žádalo znovu okresní státní zastupitelství o podání zprávy o daném řízení. Opakovaně poté ještě v dalších dnech. Spis byl poté zapůjčen místopředsedovi Krajského soudu v Brně za účelem vyřízení stížnosti v dané věci. 2.3.2018 opět žádalo okresní státní zastupitelství o zaslání zprávy v daném řízení. Spis byl poté 13.3.2018 vrácen Krajským soudem v Brně. 3.5.2018 a dále 4.7.2018 znovu žádalo Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa o sdělení zprávy o postupu v řízení. Soud poté byl požádán 14.8.2018 o sdělení ve věci zajištění právnická osoba. Dne 15.8.2018 žádala Policie ČR o převzetí zajištěných věcí, tedy finančních prostředků do úschovy soudu věcí, zajištěných 18.8.2008. A opakovaně 12.11.2008. Dne 28.11.2018 se soud omluvil za prodlevu v řízení, vzniklou mimořádně pozdě, písemně vyhotoveným rozsudkem v dané věci, a tento účastníkům rozeslal. Dne 30.11.2018 podala odvolání právní zástupkyně druhého obžalovaného. 4.12.2018 podal odvolání zástupce současné žalobkyně. Krajský soud v Brně žádal 3.12.2018 o sdělení, zda již bylo v dané věci rozhodnuto. Nato soud odpověděl 12.12.2018. Dne 17.12.2018 podal odvolání proti rozsudku jméno FO, a téhož dne se ve věci vyjádřil. Dne 27.12.2018 se ve věci vyjádřil obhájce obžalované Jméno žalobkyně. Dne 30.12.2018 odůvodnila odvolání právní zástupkyně obžalovaného jméno FO. Dne 14.1.2019 provedl soud soupis toho, kdy byly jednotlivé listiny zaslány účastníkům, resp. rozsudky. Dne 18.1.2019 zaslal soud účastníkům odvolání ostatních účastníků. Dne 14.1.2019 se znovu ve věci vyjádřila, tentokrát tedy Jméno žalobkyně. Dne 14.1.2019 rovněž zaslala své podání. Dne 17.1.2019 požádal Nejvyšší správní soud, resp. postoupil podání nadepsané jako odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Uherském adresa, a toto tedy postoupil soudu. Jednalo se o přílohy k odvolání, podaného jméno FO ze 3.1.2019. Tyto byly tedy soudu zaslány. Dne 17.1.2019 se ve věci vyjádřil, velmi obsáhle, jméno FO. Vyjádření obžalovaného bylo zasláno právnická osoba.2019 protistranám. Poté byla vypracována předkládací zpráva k předložení spisu Krajskému soudu v Brně, a do spisu byla dále zaslána žádost o poskytnutí součinnosti soudního exekutora ze dne 22.2.2019. Tomu soud odpověděl 27.2.2019. Dne 11.3.2019 byl spis předložen Krajskému soudu v Brně, pobočka ve adresa s odvoláními obžalovaných, obou obžalovaných, proti rozsudku Okresního soudu v Uherském adresa ze dne 6.4.2017, č.j. Anonymizováno. Do spisu bylo založeno podání jméno FO ze dne 3.6.2019 a listiny, které dále doplnil. Dále bylo do spisu založeno podání jméno FO ze 17.6.2019, včetně listin dalších. Soud ve věci nařídil neveřejné zasedání na 27.6.2019, při kterém usnesením rozsudek Okresního soudu v Uherském adresa zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo do spisu založeno a rozesláno účastníkům 24.7.2019. Dne 10.7.2019 žádal Krajský soud v Brně, pobočka adresa o vrácení spisu právnická osoba Dne 1.7.2019 byla věc předložena, z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti soudkyně tituly před jménem Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, jako zastupujícímu soudci. Ten rozeslal 19.7.2019 rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočka ve adresa, účastníkům. Dále znovu opakoval doručení daného rozhodnutí 6.8.2019. Dne 8.8.2019 požádal o zaslání protokolu jméno FO. Soud poté zaslal účastníkům na jejich žádost, 21.8.2019, protokoly z hlavních líčení. 28.8.2019 se ve věci vyjádřil Jméno žalované a požádal o stanovisko ve věci zajištění majetku, zajištěného. 9 Dne.10.2019 požádal Jméno žalované o

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová možnost nahlédnout do spisu. Na tuto žádost odpověděl soud 21.10.2019 s tím, že dále soud bude zvažovat další postup v dané věci. Dne 10.1.2020 informoval doktor jméno FO o převzetí právního zastoupení obžalované, současné žalobkyně. Dne 29.1.2020 požádal státní zástupce o podání zprávy o dalším termínu hlavního líčení. Dne 10.3.2020 znovu požádal Krajský soud v Brně o vrácení spisu 50 právnická osoba/2008. 9.3.2020 informovala Policie ČR, v souvislosti se společností Anonymizováno, že v centrální skladu Policie ČR bylo uloženo několik pytlů s účetnictvím dané společnosti (tato však byla vymazána z obchodního rejstříku) a požádala o sdělení dalšího postupu. Soud poté 6.5.2020 vyžádal od Krajského soudu v Brně, pobočka ve adresa, v elektronické podobě usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci Anonymizováno, dále 7.5.2020 kopii usnesení Krajského soudu v Brně o zahájení trestního stíhání ve věci 50 právnická osoba/2008, a tyto následně obdržel. Dne 22.7.2020 soud nařídil neveřejné zasedání na 18.8.2020 a předvolal přísedící. Dne 20.7.2020 žádal o sdělení postupu v řízení státní zástupce. Dne 18.8.2020 se ve věci konalo neveřejné zasedání, při kterém bylo trestní stíhání podezřelý výraz per anologiam zastaveno proti obžalované Jméno žalobkyně a obžalovanému jméno FO s tím, že v trestním stíhání nelze pokračovat z důvodu jeho promlčení, a musí být zastaveno. Konkrétně se tedy jednalo o trestné činy, spáchané pod bodem 2 obžaloby. Toto řízení bylo zastaveno podle § 231 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. b). První z uvedených skutků, resp. ohledně prvního z uvedených skutků, bylo řízení zastaveno s ohledem na to, že v trestním stíhání nelze pokračovat a musí být zastaveno, neboť tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Písemné vyhotovení daného rozhodnutí bylo následně do spisu založeno 31.8.2020 a rozesláno účastníkům. Rozhodnutí nabylo právní moci 11.9.2020. Dne 2.9.2020 informoval státní zástupce, že v usnesení není zahrnuto poučení podle § 11 odst. 4 trestního řádu. 9.9.2020 požádali oba, nyní již zproštění obžalovaní, o zrušení zajištění nemovitosti a jiné majetkové hodnoty. Ve svazku č. XXII. bylo 21.9.2020 zasláno právní zástupkyní žalobkyně rozhodnutí o zastavení trestního stíhání k vyznačení doložky právní moci. 23.9.2020 znovu požádal jméno FO o zrušení zajištění nemovitosti a jiné majetkové hodnoty. 8.10.2020 vyúčtovala právní zastoupení žalobkyně, advokátní kancelář tituly před jménem jméno FO. 12.10.2020 Okresní státní zastupitelství v Uherském adresa navrhlo zrušení zajištění podle § 79 f) trestního řádu. Dne 15.10.2020 se ve věci vyjádřil Jméno žalované s návrhem na zrušení pověření správou majetku. Dne 16.10.2020 požádal jméno FO o pomoc předsedy soudu tituly před jménem jméno FO s tím, že dosud nebylo rozhodnuto o zrušení zajištění nemovitosti, a předložil kopie jednotlivých listin. Podání obžalovaného bylo založeno do správního spisu 23.10.2020 a předloženo následně rozhodujícímu soudci. Dne 23.10.2020 podal návrh na vydání rozhodnutí zrušení zajištění a náhradní majetkové hodnoty právní zástupce současné žalobkyně. Dne 29.10.2020 bylo rozhodnuto o zrušení zajištění nemovité věci a zajištění náhradní hodnoty. Rozhodnutí bylo následně rozesláno účastníkům 3.11.2020. Důvodem pro zrušení zajištění bylo pominutí důvodů, které vedly k zajištění. 6.11.2020 informoval katastrální úřad, že dosud mu chybí doklady, týkající se sdělení právní moci k usnesení o zrušení zajištění majetku, ze dne 29.10.2020. Dne 18.11.2020 žádal o sdělení ve věci zajištění majetku Jméno žalované. Rozhodnutí byla rozeslána dotčeným orgánům 16.12.2020. Dne 20.11.2020 bylo zrušeno pověření ke správě zajištěného majetku, kterým byl pověřen Úřad pro zatupování státu ve věcech majetkových. Dále byla advokátce, tituly před jménem jméno FO, přiznána odměna 20.11.2020, a tato byla vyplacena. Tímto spis, v podstatě končí, když již jen bylo žádáno o zapůjčení daného spisu.

15. Pokud jde o jednotlivé úkony právní služby, ve spisu Okresního soudu v Uherském adresa, sp.zn. Anonymizováno bylo na č.l. 3171 nalezeno předvolání k hlavnímu líčení na 29. března

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

2010, přičemž toto neproběhlo. Na čl. 3238 je protokol o hlavním líčení z 20.5.2010, kdy jednání započalo 7:55 hod. a skončilo v 8:02 hod. Hlavní líčení se rovněž mělo konat 15.7.2010, jako na č.l. 3321. 15.7.2010 se mělo konat další jednání (viz protokol jako na č.l. 3314), termín hlavního líčení byl poté odročen na neurčito. Poté bylo hlavní líčení nařízeno na 29.11.2010 a 30.11.2010. Dle protokolu na čl. 3458 se hlavní líčení, konalo 29.11.2010 od 8:30 hod. do 14:32 hod (protokol má 30 stran), s přestávkou od 10:36 hod. do 10:50 hod. (byli vyslechnuti svědci, jméno FO, jméno FO. jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO.). Poté hlavní líčení pokračovalo 30.11.2010. Na čl. 3727 byl založen protokol z hlavního líčení, konaného 14.3.2011 od 11:00 hod. do 12:47 hod. za účasti obou obžalovaných a obou právních zástupců obžalovaných. Byli vyslechnuti obžalovaní, výpovědi svědků, byly čteny výpovědi svědků a jednání bylo odročeno na 9.5.2011. Na č.l. 4097, je založen úřední záznam, ze kterého vyplývá, že z důvodu doposud nevyřízeného, neskončeného odvolacího řízení ve věci Krajského soudu adresa, pobočka adresa, pod sp.zn. Anonymizováno, toho času zřejmě u Vrchního soudu v Olomouci, pod sp.zn. Anonymizováno, v rámci něhož nebylo zatím nařízeno jednání, se překládá hlavní líčení, nařízené, resp. odročené na 5.12.2011, ve 13:00 hod., na 20.12.2011, ve 13:00 hod. Na č.l. 4113 byl založen úřední záznam, podle kterého bylo 8.1.2012 telefonicky oznámeno advokátům přeložení hlavního líčení ze dne 23.1.2012 na 5.3.2012 ve 13:00 hod. Dle předchozí strany, resp. dle předchozího listu, bylo jednání odročeno z důvodu doposud nevyřízeného neskončeného odvolacího řízení ve věci Krajského soudu v Brně ve věci Anonymizováno Dle úředního záznamu na č.l. 4125 se z důvodu doposud nevyřízeného neskončeného odvolacího řízení ve věci Krajského soudu v Brně, pobočka adresa, pod sp.zn. Anonymizováno ústní jednání, nařízené na 5.3.2012 ve 13:00 hod. překládá na den 14.5.2012 ve 13:00 hod., o čemž byli účastníci vyrozuměni. Rozsudek byl založen na č.l. 4200, byl vyhlášen při hlavním líčen 21.5.2012. Na č.l. 4314 bylo založeno blanketní odvolání žalobkyně do rozsudku, kterým byla částečně žalobkyně uznána vinnou podezřelý výraz, a naopak zproštěna obžaloby podezřelý výraz tím, že odvolání dále bude rozvedeno ve lhůtě 10 dnů. Poté byla 23. listopadu 2012 žalobkyně vyzvána k doplnění blanketního odvolání. Odvolání bylo následně doplněno 26.11.2012. Na č.l. 5791 je založeno opět blanketní odvolání žalobkyně z 4.12.2017, 30.12.2018 bylo odvolání podáním, datovaným 21.12.2018, doplněno.

16. Usnesením Okresního soudu v Uherském adresa č.j. Anonymizováno ze dne 27.5.2021 bylo řízení o zaplacení částky 14 791 962,70 Kč zastaveno, když žalobce (resp. právní nástupce původního žalobce) vzal žalobu v plném rozsahu zpět s odkazem na mimosoudní dohodu mezi účastníky. Řízení bylo mimo jiné přerušeno do skončení předmětné trestní věci žalobkyně.

17. Dohodou o mimosoudním vypořádání mezi Jméno žalobkyně a obchodní společností právnická osoba. ze dne 10.3.2021 (žalobkyní podepsáno 8.3.2021) se strany dohodly, že na vypořádání nároku, uplatněného žalobcem v řízení sp.zn. Anonymizováno, vedeného u Okresního soudu v Uherském adresa, uhradí současná žalobkyně jako tamní žalovaná částku 10 000,- Kč a tamní žalobkyně vezme žalobu v dané věci zpět, čímž budou nároky stran vypořádány.

18. Usnesením Obvodního soudu pro adresa ve věci Anonymizováno z 9.12.2009 byl k stanovení možností opravy předmětné nemovitosti a nákladů na její opravu ustanoven znalec tituly před jménem jméno FO.

19. Dle znaleckého posudku č. 1018-23/2010, vypracovaného tituly před jménem jméno FO pro potřeby Obvodního soudu pro adresa, jako podklad k vedení soudního řízení ve věci

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová sp.zn.Anonymizováno (spor žalobkyně o pojistné plnění), oprava nemovitosti - budovy jatek čp. Anonymizováno, v jméno FO je možná, přičemž přiměřené náklady na její opravu činí 7 603 450 Kč včetně 19% DPH.

20. Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ve věci Anonymizováno 24.9.2010 bylo řízení ve sporu žalobkyně o pojistné plnění ve výši 25 000 000,- Kč s příslušenstvím částečně zastaveno s ohledem na úkon žalobkyně co do částky 23 471 173,20 Kč (výrok I.), žalované pojišťovně byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 435 690,- Kč (výrok II.), žaloba byla částečně zamítnuta co do částky 93 136,80 Kč (výrok III.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok IV.). V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že nárok žalobkyně v dané věci činil 7 603 450,- Kč, žalovaná již odečetla spoluúčast ve výši 10 000,- Kč a uhradila žalobkyni 6 116 192,- Kč, zbývalo jí tak uspokojit žalobkyni (omylem uvedeno žalované) částku 1 477 258,- Kč. Protože tento nárok částečně zanikl započtením co do výše 41 568,- Kč s příslušenstvím, zbývalo pro uspokojení žalobkyně 1 435 690,- Kč. Tato částka odpovídá předmětu řízení po částečném zpětvzetí žaloby, přičemž s ohledem na pravděpodobnou početní chybu při částečném zpětvzetí soud zamítl částku 93 136,80 Kč.

21. Nájemní smlouvou ze dne 1.10.2022, uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem jméno FO, bylo sjednáno nájemné ve výši 6.500,00 Kč měsíčně, za 98 metrů čtverečních nebytových prostor, zakreslených do plánku, který má být součástí nájemní smlouvy, přesto však není.

22. Nájemní smlouvou ze dne 1.4.2024, uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem jméno FO, byl pronajat prostor o rozměrech 145 m2 v nebytových prostorách předmětné nemovitosti za částku 12 000 Kč měsíčně.

23. Nájemní smlouvou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem, právnická osoba, ze dne 20.12.2022, bylo sjednáno nájemné od 1.1.2023 mělo činit 4.500,00 Kč měsíčně za pronájem 60 m2 podlahové plochy, určené ke skladování. Opět rozpis, poloha pronajímaných prostor má být součástí samostatného grafického plánku, který má být součástí smlouvy, nicméně není.

24. Nájemní smlouvou z 31.5.2021, uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem právnická osoba, byl pronajat prostor o rozměrech 60 m2 (skladovací prostory) za částku 3.750,00 Kč, počínaje 1.3.2016 (datum účinnosti smlouvy překvapivě předchází datum jejího uzavření).

25. Nájemní smlouvou z 20.12.2022, s uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem jméno FO, byl pronajat prostor o rozměrech 135 m2 za 9 000 Kč měsíčně, s nájmem na dobu neurčitou od 1.1.2023. Opět rozpis, poloha pronajímaných prostor má být součástí samostatného grafického plánku, který má být součástí smlouvy, nicméně není.

26. Nájemní smlouvou z 20.12.2022, s uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem právnická osoba, byl pronajat prostor o rozměrech 38 m2 za 2.500,00 Kč měsíčně, na dobu neurčitou počínaje 1.1.2023.

27. Nájemní smlouvou z 20.12.2022, uzavřenou mezi žalobkyni a nájemcem právnická osoba., zastoupeným jednateli, 1. jméno FO, 2. jméno FO, 3. jméno FO, byla pronajata plocha o rozměrech nájemní plochy 580 m2, v částce 406 000 Kč ročně, počínaje 1.1.2023.

28. Nájemní smlouvou ze dne 24.5.2024, uzavřená mezi žalobkyní, jako pronajímatelem a nájemcem právnická osoba., zastoupeným jednateli, 1. jméno FO, 2. jméno FO

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová jméno FO, 3. jméno FO, byl pronajat prostor o rozměrech 1077 m2 v předmětné nemovitosti, a sice za částku 82.500,00 Kč bez DPH měsíčně. Celkově 990 000 Kč ročně.

29. Nájemní smlouvou mezi žalobkyní a nájemcem právnická osoba, z 20.12.2022 byla pronajata podlahová plocha 433,3 m2 za částku 32.500,00 Kč měsíčně včetně DPH, počínaje 1.1.2023, a to k podnikatelské činnosti nájemce – výroba, obchod, služby.

30. Nájemní smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne 20.12.2022, uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem společností právnická osoba byl pronajat prostor o rozsahu 283,5 m2 v předmětné nemovitosti, a sice skladovací plocha za částku 7.269,00 Kč měsíčně, plus 70,00 Kč za m2/rok za zpevněnou parkovací plochu, celkově 12.833,00 Kč měsíčně.

31. Dodatkem č. 2 z 1.4.2024 k nájemní smlouvě uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a nájemcem právnická osoba, blíže neurčeného dne. byl sjednán pronájem blíže nespecifikovaných nebytových prostor ve výši 9.251,00 Kč bez DPH měsíčně.

32. Dle Potvrzení prokazující dobu poskytování péče ze dne 1.6.2015 Úřadu práce ČR – krajská pobočka ve adresa, poskytovala Jméno žalobkyně péči jméno FO, nar. datum (otec žalobkyně), přičemž byl přiznán příspěvek od 30.9.2013 do 16.5.2015 příspěvek na péči této osobě, od září 2013 do prosince 2013, stupeň závislosti III., celkem 32 000,- Kč. Od ledna 2014 do října 2014, rovněž stupeň závislosti III., celkem 80 000,- Kč. Od listopadu 2014 do prosince 2014, stupeň závislosti IV., celkem 24 000,- Kč, a od ledna 2015 do května 2015, stupeň závislosti IV., celkem 60 000,- Kč.

33. Dle Informativního osobního listu důchodového pojištění ze dne 9.10.2020 byla žalobkyně zaměstnána prakticky od 15.9.1984 do 23.3.2011 s tím, že provozovala od 1.2.1993 do 3.9.1999 samostatně výdělečnou činnost, od 1.8.2003 do 30.4.2008 a od 1.9.2008 do 2.9.2008 byla pojištěna, jako uchazeč o zaměstnání byla evidována od 1.5.2008 do 31.8.2008, od 3.9.2008 do 14.11.2008, od 1.1.2009 do 31.12.2008 a od 1.1.2009 do 23.3.2011, od 10.11.2008 až 31.12.2008 pobírala nemocenské dávky, dále pečovala o osobu blízkou od 10.11.2008 do 31.12.2008 a od 1.1.2009 do 10.6.2009.

34. Rozhodnutím o přiznání podpory v nezaměstnanosti ze dne 29.6.2015 byla žalobkyni právnická osoba – krajská pobočka ve adresa přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 3.777,00 Kč měsíčně po dobu prvních dvou měsíců ode dne 1.6.2015, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 3.022,- Kč a 2.770,- Kč po zbývající podpůrčí dobu (tzn. celkem 8 měsíců).

35. Dle Potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 1.7.2009 Úřadu práce v Uherském adresa byla žalobkyně vedena v tamní evidenci od 3.9.2008 do 10.2.2009, přičemž jí byla poskytována podpora od 3.9.2008 do 14.11.2008 s tím, že při rekvalifikaci nebyla žalobkyni podpora poskytována.

36. Dle Evidenčních listů důchodového pojištění byla žalobkyně v roce 2006 zaměstnána u zaměstnavatele právnická osoba., vyloučená doba byla 30 dnů, vyměřovací základ činil 289.211,-Kč. V roce 2007 žalobkyně pracovala u společnosti právnická osoba. od 1.1.2007 do 31.12.2007, nikoliv v měsících leden až duben, vyloučená doba činila celkem 76 dnů (součástí Evidenčního listu důchodového pojištění je rovněž přehled dob pojištění, týkající se žalobkyně. Žalobkyně dle přehledu byla zaměstnána a pojištěna od 3.6.2013 do 18.7.2013, dále pečovala od 30.9.2013 do 16.5.2015 o osobu blízkou, od 1.6.2015 do 13.4.2016 byla uchazečem hmotného zabezpečení, od 14.4.2016 do 31.5.2016 byla uchazečem o zaměstnání, dále byla zaměstnána a pojištěna od 1.6.2016 do 31.12.2019. Celkem byla

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová zaevidována v evidenci 10.553 dnů, tj. 28 roků a 333 dnů, náhradní doba pojištění činí 2033 dnů, tedy 5 roků a 208 dnů. Neevidována byla v období od 30.12.1984 do 6.1.1985, 1.1.1993-30.1.1993, 4.9.1999-31.3.2003, 1.1.2005-2.1.2005, 1.1.2007-30.4.2007, 11.6.2009-16.6.2007, 24.3.2011-2.6.2013, 19.7.2013-29.9.2013 a 17.5.2015-31.5.2015). V roce 2008 byla žalobkyně zaměstnána u společnosti právnická osoba. od 1.1.2008 do 30.4.2008, bylo odpracováno 121 dnů, přičemž tato doba je rovněž evidována jako doba vyloučená. V roce 2013 byla žalobkyně zaměstnána u společnosti právnická osoba. od 3.6.2013 do 18.7.2013, vyměřovací základ činí 27.091,00 Kč, bylo odpracováno 46 dnů. V roce 2016 byla žalobkyně zaměstnána u adresa (vyměřovací základ 110 944,- Kč, 10 dnů vyloučených z vyměřovací doby), v roce 2017 byla žalobkyně zaměstnána u Anonymizováno adresa od 1.1.2017 do 31.12.2017 (s vyměřovacím základem 248.163,- Kč, z vyměřovací doby bylo vyloučeno 20 dnů), v roce 2018 byla zaměstnána u Anonymizováno adresa (s vyměřovacím základem 94.753,00 Kč, z vyměřovací doby bylo vyloučeno 242 dnů), v roce 2019 byla zaměstnána u adresa (s vyměřovacím základem 282.121,00 Kč, kdy bylo vyloučeno z vyměřovací doby 39 dnů).

37. Pracovní smlouvou mezi společností právnická osoba., jako zaměstnavatelem a zaměstnancem současnou žalobkyní, podle které jméno FO, jako jednatelka společnosti Anonymizováno, uzavřela se Jméno žalobkyně smlouvu, a to od 1.6.2005 na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíců. Platový výměr, zde není součástí, a není ani uvedena částka.

38. právnická osoba dne 30.5.2008 potvrdila, že na nemocenském pojištění žalobkyně uhradila od 1.6.2005 do 30.4.2008 pojistné prostřednictvím společnosti právnická osoba.

39. Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze 17.4.2008, uzavřenou mezi společností právnická osoba., jako správcem konkursní podstaty úpadce právnická osoba., IČ: IČO, a žalobkyní byl rozvázán pracovní poměr mezi žalobkyní a společností Anonymizováno ke dni 30.4.2008.

40. Pracovní smlouvou ze dne 29.8.2008 mezi společností právnická osoba. a žalobkyní, byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou, se zkušební dobou 3 měsíců s nástupem do zaměstnání počínaje 1.9.2008. Za vykonanou práci měla náležet žalobkyni částka 12 000,-Kč.

41. Potvrzením o zaměstnání u společnosti právnická osoba. ze dne 18.7.2013 tato společnost potvrdila, že žalobkyně u ní pracovala od 3.6.2013 do 18.7.2013 v rámci pracovního poměru na dobu určitou.

42. Rozhodnutím o zvýšení příspěvku na péči, Úřadu práce ČR – krajská pobočka ve adresa ze dne 3.2.2015 byl jméno FO přiznán příspěvek ve výši 12 000,- Kč měsíčně od 1.11.2014 (původní příspěvek činil 8 000,- Kč).

43. Pracovní smlouvou ze dne 1.6.2016 byl sjednán pracovní poměr mezi. právnická osoba jako zaměstnancem a žalobkyní jako zaměstnankyní, a to na dobu určitou od 1.6.2016 do 31.12.2016 s platem dle platového výměru z 1.6.2016 ve výši 12.960,00 Kč měsíčně.

44. Z veřejně dostupných informací, zveřejněných v Evidenci úpadců, jakož i z tvrzení žalobkyně je soudu známo, že rozhodnutím Městského soudu v Praze, č.j. Anonymizováno dne 4.12.2007 byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka právnická osoba. a ustanoven správce konkursní podstaty

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

45. Dle Krycího listu rozpočtu, vypracovaného blíže neurčeným zpracovatelem ve prospěch blíže neurčeného objednatele, nepodepsaného a nedatovaného, by celkové náklady na jméno FO měly činit 7.603.450,45 Kč.

46. Dle Rozpočtu zpracovny masa činí odhad jednotlivých prací, vypracovaného blíže neurčeným zpracovatelem ve prospěch blíže neurčeného objednatele, nepodepsaného a nedatovaného, by celkové náklady na zpracovnu masa (bez bližšího určení) měly činit 5.916.161,26 Kč.

47. Soud neprováděl důkazy referátem ze spisu ve věci Anonymizováno (tento důkaz nebyl navrhován k žádné skutečnosti), vyjádřením Nejvyššího správního soudu ze dne 14.1.2019, vyjádřením Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti ze dne 2.9.2020, vyjádřeními státního zástupce, datovanými dne 7.7.2009, 11.9.2009, 20.12.2013, 2.1.2017, 29.1.2020, 12.11.2018, 11.9.2018, 4.7.2018, 2.5.2018, 1.3.2018, 13.12.2017, 12.10.2017 a 11.8.2017, úředními záznamy ze dne 13.3.2018 a 21.2.2018, žádostmi o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku ze dne 20.1.2009, 21.4.2009, 17.6.2009, 30.5.2012, 20.7.2012, 14.8.2012, 4.9.2012, 25.9.2012, 15.10.2012, 22.10.2012, 26.10.2012, 4.4.2011, 5.12.2013, 3.8.2018, 3.7.2018, 21.6.2018, 31.5.2018, 27.4.2018, 27.3.2018, 16.2.2018, 18.1.2018, 12.12.2017, 31.10.2017, 15.9.2017, 18.8.2017 a 22.5.2017, rozhodnutími o přidělení věci z 11.5.2009, 1.6.2009 a 1.9.2010, sdělením informací Krajského soudu v Brně z 22.9.2009 a 18.8.2009 (tzn. jednak důkazy týkající se promlčeného nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání, jednak důkazy, jejichž obsah vyplynul z provedeného obsahu celého spisu), vyjádření pana jméno FO (když tento není účastníkem řízení), Expertizní posouzení – Stanovení pravděpodobné teploty v hořícím prostoru (tento důkaz není pro posouzení věci relevantní), rovněž soud neprováděl důkaz darovací smlouvou mezi žalobkyní a obdarovanými jméno FO a Jméno žalobkyně (tento důkaz je i podle právního zástupce žalobkyně irelevantní, byl pouze součástí datového souboru, ze kterého se nedal oddělit). Soud dále jako nadbytečný neprováděl důkaz usnesením Obvodního soudu pro adresa sp.zn. Anonymizováno o jmenování znalce, souhlasem ve věci sp.zn. Anonymizováno když tato skutečnost, týkající se civilního řízení (sporu žalobkyně s pojišťovnou) není pro toto řízení relevantní. Rovněž pro toto řízení nejsou podstatná podání účastníků a komunikace se soudem ve věci, vedené u Okresního soudu v Uherském adresa pod sp.zn. Anonymizováno, když rozhodující (pakliže vůbec) je jeho výsledek. Soud tak již dále nehodnotil komunikaci soudu s účastníky, zpětvzetí žaloby z 25.5.2021, ani souhlas se zpětvzetím žalobce ve věci Anonymizováno, vedené Okresním soudem v Uherském adresa. Jako pro věc nepodstatná soud rovněž nehodnotil osvědčení o rekvalifikaci žalobkyně, když z hlediska posouzení žalobkyní požadovaného ušlého zisku ze mzdy nemají význam. Soud rovněž neprováděl dopis právnická osoba s informacemi, jaké listiny mají být předloženy v rámci uplatnění nemocenských dávek, který rovněž pro řízení nemá žádný význam. Rovněž soud neprováděl důkaz Cenovými ukazateli ve stavebnictví pro rok 2020, když se především jedná o pomůcku pro vypracování znaleckého posudku, ale navíc ze strany žalobkyně ani nebyl specifikován rozsah potřebné opravy nemovitosti a s tím souvisejících stavebních součástí (v cenových ukazatelích je mimo jiné hodnocena cena vysokých komínů, věží či stožárů apod.). Soud rovněž neprováděl důkaz znaleckým posudkem č. 6196/071/03/1 ze dne 28.11.2002 (důkaz zřejmě ve věci sp.zn. 17 C 170/2009 u Obvodního soudu pro adresa), který byl vypracován pro stanovení ceny pro smluvní převod nemovitosti, když tento důkaz oceňuje hodnotu nemovitosti z období dlouho před zahájením trestního řízení. Soud nehodnotil důkaz výplatními páskami žalobkyně u zaměstnavatele právnická osoba. za období od ledna do

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová července 2007, když příjem žalobkyně v rozhodném období je zřejmý i z evidenčního listu za rok 2007.

48. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

49. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

50. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

51. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

52. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

53. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

54. Podle ust. § 12 odst. 1 ODŠK právo na náhradu škody nemá ten: a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

55. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

56. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

57. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

58. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

59. Podle ust. § 95 odst. 1 a 2 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

60. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ust. § 96 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

61. Ve výroku ad. I soud nejprve připustil změnu žaloby, co do žalobkyní uplatněných nároků v podání z 27.6.2024 a závěrečném návrhu, když dosavadní výsledky řízení nebrání v rozhodnutí o změněném předmětu řízení.

62. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud poté podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku ad II. zastavil.

63. Judikatura Nejvyššího soudu v otázce, zda zákon č. 82/1998 Sb. přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal, či nikoli, dospěla k následujícím závěrům. Při striktní aplikaci principu presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) by taková osoba měla mít na odškodnění nárok; takový výklad by však v některých případech vedl k „odškodnění“ skutečných pachatelů trestných činů, což by odporovalo dobrým mravům i obecnému chápání spravedlnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 605/2012). Nepřiznáním odškodnění v těchto případech není princip presumpce neviny zpochybněn za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace, a to v prvé řadě zprošťujícím rozsudkem (k tomu srov. § 11 odst. 4 tr. řádu) a na tomto základě posléze i náhrady škody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2458/2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3713/2016). Právě uvedený závěr byl jako ústavně konformní aprobován i Ústavním soudem v nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 1391/15, dle kterého požadavek soudů v kompenzačním řízení na vyčerpání prostředku nápravy v podobě využití možnosti obviněného v trestním řízení pokračovat a domoci se tak pravomocného zprošťujícího rozsudku a tím i kompenzace za nezákonné trestní stíhání, za předpokladu, že (pro promlčení) zastavené trestní řízení nebylo zahájeno, resp. vedeno svévolně, nelze pokládat za rozporný s ústavně garantovaným právem na náhradu škody (či nemajetkové újmy) způsobené veřejnou mocí v rozporu se zákonem (čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Posouzení oné svévole při zahájení nebo vedení trestního řízení je pak úkolem soudu rozhodujícího v kompenzačním řízení. S ohledem na shora uvedené (a pro zdejší soud závazné) závěry

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO

Městského soudu v Praze v rozsudku č. j. 18 Co 219/2023- 95 ze dne 27.9.2023, který konstatoval, že „právo stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Uherském adresa č. j. Anonymizováno ze dne 18. 8. 2020, kterým bylo trestní stíhání žalobkyně zastaveno, náleželo pouze státnímu zástupci a žalobkyně neměla žádný prostředek, jak se domoci jeho pokračování, neboť stížnost byla přípustná dle § 11 odst. 4 TŘ pouze proti zastavení trestního stíhání dle § 231 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. b) TŘ (ve znění do 30. 6. 2017). Nadto z obsahu uvedeného usnesení nevyplývá, že by žalobkyně byla v tomto rozsahu o svém právu podat stížnost poučena, jak § 11 odst. 4 TŘ, věta druhá, požaduje“ nelze než uzavřít, že žalobkyně byla nezákonně trestně stíhána, když usnesením Okresního soudu v Uherském adresa č. j. Anonymizováno ze dne 18. 8. 2020 bylo její trestní stíhání pro promlčení zastaveno. Soud se proto dále zabýval posouzením, zda jsou naplněny podmínky pro odpovědnost státu za škodu co do žalobkyní uplatněných nároků na náhradu majetkové škody, a to náhrady nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 90.000,-Kč, náhrady škody v souvislosti se zajištěním majetku ve výši 52.191.300,- Kč, náhradu snížení hodnoty zajištěných peněžních prostředků inflací ve výši 1 550 403,10 Kč, navýšení ceny oprav inflací ve výši 2 843 630 Kč a náhrady ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 3 206 408,- Kč. V prvé řadě tak bylo nutné posoudit, zda v daném řízení došlo k průtahům. Soud z tohoto důvodu provedl důkaz celým trestním spisem a dospěl k závěru, že k průtahům v dané věci došlo, byť nikoliv v rozsahu označeném žalobkyní. Jestliže žalobkyně jako průtah označovala období od 20.5.2010, kdy téměř na den po dvou letech, byl vyhlášen rozsudek, toto jednoznačně nelze označit jako průtah, neboť takovéto období v daném případě nebylo zjištěno, jako nečinnost soudu. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že od 20.5.2010 do vyhlášení prvního rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové, byla provedena řada úkonů, počínaje vyžádáním součinnosti jednotlivých orgánů, nařizování hlavního líčení, vyslechnutím svědků, a řadou dalších úkonů. Jestliže žalobkyně označila průtah ve fázi soudního řízení období mezi druhým a třetím jednáním, tedy 15.7.2010 a 29.11.2010, nelze rovněž konstatovat, že v dané věci se nejednalo o nečinnost soudu, neboť 15.7. bylo hlavní líčení konáno, dále 18.10. soud nařizoval hlavní líčení, předvolával svědky a vyžádal eskortu, zajišťoval přílohový spis, týkající se jiného trestního stíhání druhého obžalovaného v dané věci. Právě v důsledku tohoto druhého řízení nemohl rozhodnout o vině či trestu (resp. především o trestu). V této souvislosti soud odkazuje především na pravidla, souhrnné ukládání, souhrnného a úhrnného trestu, případně upuštění od potrestání. Pokud tedy žalobkyně dále označila jako průtahy období mezi 10. a 11. jednáním, tedy 31.10.2011, do 14.5.2012, z provedeného dokazování je rovněž zřejmé, že i v daném období soud prováděl úkony a vyžadoval součinnosti a prováděl další tedy úkony, související s daným řízením. Ani toto období nelze označit jako dobu nečinnosti soudu, tedy průtah. Soud rovněž nemůže souhlasit se žalobkyní, jestliže vymezila další průtah v období od 21.5.2012 (kdy Okresní soud v Uherském Hradišti vynesl odsuzující rozsudek) a 23.4.2013 (kdy byl tento rozsudek usnesením odvolacího soudu zrušen), přičemž žalobkyně shledávala průtah nejméně půl roku. Ze obsahu spisu je zřejmé, že toto období nelze označit za nečinnost soudu, když 21.5.2012 byl ve věci vyhlášen rozsudek, dále bylo rozhodováno o nároku na obhajobu za sníženou odměnu, byly žádány tedy opět přílohové spisy, a následně tedy byla vyzývána současná žalobkyně, ale i tehdejší druhý obžalovaný k doplnění odvolání, která byla blanketní formou v obou případech soudu doručena. Dále by rovněž vyžádán přílohový spis, o který rovněž žádal Vrchní soud v Olomouci v souvislosti s rozhodnutím, které následovalo 23.4.2013. Dle žalobkyně měly dále probíhat průtahy v období od 22.8.2013 do 6.4.2017, tedy celé tři roky. Ani v tomto období nebyla shledána nečinnost soudu, když od neveřejného zasedání, při kterém bylo rozhodováno ohledně obžalovaného jméno FO

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO s ohledem na upozornění Krajského soudu ve adresa, kdy následně byl žádán rejstřík trestů o výpis z centrální evidence vězňů, bylo zjišťováno, že přísedící paní jméno FO, je současně opatrovníkem obžalovaného, a tak dále. 22.8.2013 tedy bylo rozhodováno v neveřejném zasedání, následovalo předložení stížnosti státního zástupce a obžalovaného jméno FO proti usnesení o zastavení trestního stíhání Krajskému soudu v Brně. Rovněž bylo rozhodováno o stížnosti prvního obžalovaného a tituly před jménem jméno FO proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti z 8.10.2013, a řada dalších úkonů, které navazovaly, včetně jednotlivých hlavních líčení nařízených. Jestliže soud jednal a konal, nelze než konstatovat, že se nejedná o průtahy. Dále žalobkyně označila jako nečinnost období dvou let řízení od 6.4.2017 do 27.6.2019. Opět nelze než konstatovat, že i během těchto dvou let soud ve věci jednal, a byť se skutečně objevil v dané věci úsek, trvající devatenáct měsíců od vyhlášení rozsudku při hlavním líčení 6.4.2017, z diktovaného obsahu spisu je zřejmé, že soud žádal o prodloužení lhůty k vyhotovení daného rozsudku opakovaně, ve dnech 24.4.2017, 22.5.2017, 14.7.2017 až dále dalšími žádostmi, kdy je tedy zřejmé, že nedošlo k nečinnosti, jako takové, ale docházelo k vyhotovení daného rozsudku, který s ohledem i na již nadiktovaný obsah daného spisu, byl se týkal tedy řízení velmi složitého. A konečně žalobkyně, jako další dílčí průtah označila období po druhém zrušujícím rozhodnutí údajnou nečinnost soudu po dobu čtrnácti měsíců od zrušení rozhodnutí do zastavení trestního stíhání žalobkyně. Ze shora uvedeného obsahu spisu je zřejmé, že i v tomto období soud nečinný nebyl a prováděl řadu úkonů. Přesto soud nalezl v dané věci určitá období nečinnosti, byť se nejednalo o markantní průtahy, a to od podání žádosti o prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení 21.4.2009, které bylo nařizováno po opakovaných žádostech o prodloužení lhůty k provedení úkonu (tyto vždy po třech měsících), během kterých bylo pouze žádáno o připojení spisu. Průtahy, jako takové v podobě nečinnosti soudu, se projevily pouze v rozsahu devíti měsíců. Řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od 30.4.2008 (usnesení o zahájení TS) do 11.9.2020, kdy nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti č. j. Anonymizováno ze dne 18. 8. 2020, celkem 12 let a 4 měsíce. Řízení tak prizmatem období průtahů mohlo skončit 11.12.2019.

64. Pokud jde o jednotlivé úkony právní služby (žalobkyní požadováno v rozsahu 90.000,- Kč), žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že tyto jsou požadovány z titulu nezákonného trestního stíhání. Soud shrnuje požadavek žalobkyně, postoj žalované k jednotlivým úkonům i svůj náhled na účelnost jednotlivých úkonů v následující tabulce, v níž rovněž připojuje i důvody přiznání či nepřiznání náhrady jednotlivých úkonů:

Datum úkon Počet Nesporné Soud Důvod přiznání či úkonu úkonů přiznal nepřiznání

14.3.2010 První porada s klientem, převzetí obhajoby 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 20.5.2010 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 15.7. 2010 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný

29.11.201Účast obhájce na hlavním 0 líčení 08.30 - 14:30 právnická osoba 3 úkon mezi účastníky nesporný 30.11.201Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky

0 nesporný

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová

10.1.2011 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 14.2.2011 Účast obhájce na hlavním líčení 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný 10.3.2011 Účast obhájce na výslechu svědka 1 1 1 úkon mezi účastníky nesporný

HL konáno od 11:00 hod. do 12:47 hod.,

65. Pokud jde o náhradu škody v souvislosti se zajištěním majetku ve výši 52.191.300,- Kč

(ušlého zisku), nutno především konstatovat, že s ohledem na námitku promlčení ze strany žalované, týkající se rozdílu mezi původně uplatněnou výší ušlého zisku 47 200 062,50 Kč a v závěru řízení uplatněnou výší ušlého zisku 52 191 300,- Kč (tzn. co do částky 4 991 237,50 Kč) se žalobkyně dozvěděla, že jí vznikla škoda v souvislosti s nezákonným trestním stíháním 11.9.2020, kdy bylo trestní stíhání žalobkyně pravomocně zastaveno. Od 12.9.2020 pak počala běžet žalobkyni obecná 3 letá promlčecí doba, která mohla (ale s ohledem na neuplatnění nároku v této výši nebyla) být přetržena předběžným uplatněním nároku u žalované. Jestliže žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu až v podání z 27.6.2024, nelze než uzavřít, že námitka promlčení ze strany žalované, co do nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 4 991 237,50 Kč je důvodná a nárok je tak v tomto rozsahu promlčen. Pokud jde o zbývající část tohoto nároku, žalobkyně v řízení předložila řadu nájemních smluv, uzavřených poté, co došlo alespoň k částečným opravám předmětné nemovitosti (byť skutečnost, kdy přesně byla nemovitost opravena zcela neprokázala), většina smluv přitom byla uzavřena 20.12.2022. Vzhledem k tomu, že v dané věci byly prokázány průtahy v rozsahu 9 měsíců a řízení by tak mělo skončit 11.12.2019. Lze tak uzavřít, že v daném případě je dán odpovědnostní titul, spočívající právě v průtazích v daném řízení. Pokud jde o příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a tvrzenou škodou, soud přisvědčil žalobkyni, že v případě umožnění dispozic se zajištěnými peněžními prostředky, mohla započít s opravami nemovitosti o něco dříve (přesněji o 9 měsíců), když plnění ze strany pojišťovny vymohla v civilním řízení dlouho předtím. Jestliže však tyto peněžní prostředky využít nemohla, protože byly zajištěny, vznikla žalobkyni škoda. Při jejím stanovení soud vycházel ze žalobkyní doložených jednotlivých smluv, přičemž nutno konstatovat, že navzdory obsáhlosti žalobkyní předložených důkazů, řada smluv byla doložena nejméně dvakrát (konkrétně se jednalo o smlouvu s panem Anonymizováno, právnická osoba a právnická osoba. S ohledem na to žalobkyně prokázala, že v současné době její výdělek z předmětných nájemních smluv činí 1.066.000,00 Kč ročně. Přepočtem ročního výdělku z nájemních smluv na měsíční výdělek soud dospěl k částce 88.833,00 Kč měsíčně. S ohledem

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová na období průtahů v daném řízení pak soud přiznal ve výroku ad. III. žalobkyni ekvivalent této částky, odpovídající devíti měsícům, tzn. částku ve výši 799.500,00 Kč včetně příslušenství (mimo jiné z této částky bylo příslušenství požadováno od počátku řízení). Ve zbývající části soud nárok na zaplacení ušlého zisku (zčásti promlčený a zčásti nedůvodný) ve výroku ad. IV. zamítl.

66. Pokud jde o navýšení ceny oprav inflací ve výši 2 843 630 Kč soud poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 38/2000 ze dne 8.2.2001, podle kterých „Vlivem inflace na hodnotu pohledávky na peněžité plnění škoda podle občanského zákoníku nevzniká.“ Tentýž závěr formulovat Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1272/2001 či sp.zn. 30 Cdo 3450/2013, když uzavřel „Škodou zákon míní újmu, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. U škody na věci, resp. majetku, se rozlišuje skutečná škoda a ušlý zisk. Za skutečnou škodu je nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení do předešlého stavu. Ke zmenšení majetkového stavu, který je zde východiskem ke zjištění existence škody, a k vyčíslení její výše, dochází tím, že se zmenší hodnota jeho aktiv takovým způsobem, že jeho celkové vyjádření v penězích se oproti předchozímu stavu sníží. Z toho je zřejmé, že porovnání hodnot majetkového stavu pro účely náhrady škody je možné pouze převodem na peníze, které, jak už bylo řečeno, plní úlohu všeobecného ekvivalentu. Tuto svoji funkci peníze neztrácejí ani vlivem inflace, která se projevuje vzestupem cenové hladiny a zpravidla má za důsledek to, že za stejnou částku peněz lze v různých obdobích pořídit rozdílný objem spotřebních předmětů či jiných věcí. Vlivem inflace na hodnotu pohledávky na peněžité plnění však skutečná škoda podle občanského zákoníku nevzniká.“ Nelze tak než doplnit, že ztráta hodnoty peněz v důsledku inflace není ani podle občanského zákoníku škodou a tato jako taková nemůže být odškodňována. S ohledem na to soud nejprve ve výroku ad. II. řízení částečně zastavil co do 0,30 Kč, když tato částka již nebyla nadále požadována, poté nárok ve zbývající části ve výroku ad. IV v plném rozsahu zamítl.

67. Pokud jde o náhradu ušlého výdělku za dobu trestního stíhání ve výši 3 206 408,- Kč, které žalobkyně rovněž spojovala právě s trestním stíháním, především nutno uvést, že i ohledně části tohoto nároku ve výši je námitka promlčení ze strany žalované důvodná. žalobkyně dozvěděla, že jí vznikla škoda v souvislosti s nezákonným trestním stíháním 11.9.2020, kdy bylo trestní stíhání žalobkyně pravomocně zastaveno. Od 12.9.2020 pak počala běžet žalobkyni obecná 3 letá promlčecí doba, která mohla (ale s ohledem na neuplatnění nároku v této výši nebyla) být přetržena předběžným uplatněním nároku u žalované. Jestliže žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu až v podání z 27.6.2024, nelze než uzavřít, že nárok na náhradu ušlého výdělku ve výši 412 357,- Kč (tedy rozdílu mezi žalobou uplatněnou částkou 2794051 a nově uplatněnou částkou 3 206 408,- Kč) je promlčen. Pokud jde o zbývající část, žalobkyně sama konstatovala, že její zaměstnání ve společnosti právnická osoba. (jehož společnictví žalobkyně dle veřejně dostupných informací ve veřejném rejstříku rovněž byla) bylo ukončeno dohodou s insolvenčním správcem, který po prohlášení konkursu usnesením Městského soudu v Praze, č.j. Anonymizováno ze dne 4.12.2007 převzal správu nad majetkem společnosti. Z veřejně dostupných informací, uvedených v evidenci úpadců, je přitom zřejmé, že konkurs na majetek společnosti byl zrušen dne 8.6.2009 dle ust. § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31.12.2007, tedy pro nedostatek majetku. Vzhledem k tomu, že k zahájení trestního stíhání žalobkyně došlo 30.4.2008, nelze ztrátu zaměstnání dávat do příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobkyně, ale spíše s úpadkem dané společnosti. V této souvislosti se pak lze jen dohadovat, zda požár nemovitosti mohl být příčinou úpadku společnosti či tato byla v úpadku z jiného důvodu. Rovněž pokud žalobkyně shledávala příčinu úpadku společnosti právnická osoba. se svým trestním stíháním a zajištěním

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO předmětné nemovitosti jako „existenční platformy“, nelze než konstatovat, že právě s ohledem na výsledek konkursního řízení je zřejmé, že příčinou úpadku společnosti bylo zadlužení této společnosti vůči věřitelům, nikoli ztráta „existenční platformy“, když společnost nebyla vlastníkem zajištěné nemovitosti a svou podnikatelskou činnost mohla přemístit do jiných prostor (pakliže by k tomu měla prostředky). Zajištění předmětných nemovitostí tak de facto jen upozornilo na majetkovou situaci dlužníka, který se s ohledem na definici úpadku (viz § 1 odst. 2 a 3 zákona o konkursu a vyrovnání – dlužník není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky vůči více věřitelům nebo jeho splatné závazky vůči více věřitelům jsou vyšší než jeho majetek) nebyl schopen hradit své závazky. Nemožnost poskytnutí úvěru této společnosti a tím pádem pokračovat v podnikání z důvodu zajištění nemovitostí či trestního stíhání žalobkyně je pak čistou spekulací, kterou výsledek konkursního řízení vyvrací. Jestliže žalobkyně dále spojovala své trestní stíhání s potížemi najít si jinou práci, nelze než konstatovat, že neprokázala příčinnou souvislost mezi trestním stíháním a poklesem svých příjmů, když žádný důkaz k tomuto tvrzení nepředložila. Žalobkyně sama uvedla, že nemá k těmto svým tvrzením dostatek důkazů, protože část listin sama zlikvidovala (žalobkyně tak např. vůbec nepředložila doklady k roku 2014 a 2015). Zcela bez jakýchkoliv důkazů tak zůstala tvrzení žalobkyně, že potenciální zaměstnavatelé dávali přednost jiným uchazečům, kteří měli nižší kvalifikaci než žalobkyně (nebo dokonce žádnou). Žalobkyně sice uvedla, že byla neúspěšnou uchazečkou u zaměstnavatele Anonymizováno, současně však předložila potvrzení, že právě u tohoto zaměstnavatele byla od 3.6.2013 do 18.7.2013 zaměstnána na dobu určitou. Trestní stíhání žalobkyně zjevně nebylo překážkou pracovního poměru (ať již krátkodobého či ukončeného ve zkušební době), je tak otázkou, proč tento zaměstnavatel již dále se žalobkyní nechtěl spolupracovat. Z jednotlivých pracovních smluv, potvrzení, informačních a evidenčních listů přitom nevyplývá, že by ztráta dalších zaměstnání či hledání nového zaměstnání jakkoli souvisela s trestním stíháním. V neposlední řadě nutno poukázat na poměrně dlouhé časové období, po které žalobkyně poskytovala péči svému otci (což je rovněž spojeno s tím, že nemohla vykonávat jinou pracovní činnost). Žalobkyně tak neustála břemeno důkazní co do prokázání, že v souvislosti s trestním stíháním jí vznikla ztráta na výdělku. S ohledem na to soud tento nárok ve výroku ad. IV v plném rozsahu zamítl.

68. Pokud jde o náhradu snížení hodnoty zajištěných peněžních prostředků inflací ve výši

1 550 403,10 Kč, platí především totéž, co bylo uvedeno již shora. Žalobkyně se dozvěděla, že jí vznikla škoda v souvislosti s nezákonným trestním stíháním 11.9.2020, kdy bylo trestní stíhání žalobkyně pravomocně zastaveno. Od 12.9.2020 pak počala běžet žalobkyni obecná 3 letá promlčecí doba, která mohla (ale s ohledem na neuplatnění nároku v této výši nebyla) být přetržena předběžným uplatněním nároku u žalované. Jestliže žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu dokonce až v závěrečném návrhu, nelze než uzavřít, že námitka promlčení ze strany žalované, co do rozdílu mezi původně uplatněnými nároku a současným předmětem řízení, je důvodná a nárok je tak v tomto rozsahu promlčen. Byť soud pro zjednodušení celého řízení změnu žaloby v tomto směru připustil, nelze než. I kdyby však nárok na náhradu snížení hodnoty zajištěných peněžních prostředků inflací promlčen nebyl, platí totéž, co bylo uvedeno shora u nároku na náhradu navýšení ceny oprav inflací v odstavci 66. S ohledem na to soud tento nárok ve výroku ad. IV v plném rozsahu zamítl.

69. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř., a žalované, která měla úspěch co do 98,54% a neúspěch co do 1,47% (žalobkyně nebyla úspěšná do nároku na náhradu nemajetkové újmy a co do většiny nároků na náhradu újmy majetkové), přiznal žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení, když neúspěch žalované byl jen v nepatrné části. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Žalované

Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Dobešová návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě 9. 2. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání žalobkyně) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 24. 7. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za přípravu a účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 9. 2023, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 9. 2024, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 4. 2024, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 4. 2024, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 4. 2024, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 5. 2024, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 7. 2024, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 8. 2024, za přípravu a za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 9. 2024, z částky 68 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání žalobkyně) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 68 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 7. 2024, celkem 4 500,-Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.