OSPH02 15 C 108/2025-53

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B sídlem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 3 695 061 Kč s příslušenstvím

I. Konstatuje se porušení práva žalobce na spravedlivý proces ve smyslu porušení čl. 36 Úmluvy o základních lidských právech, a to nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám obecného zmocněnce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 8 C Anonymizováno/2015 bylo vedeno řízení, které bylo ukončeno dne datum, řízení trvalo 9 let a 4 měsíce a 19 dní. Žalobce v této délce řízení shledává nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona 82/98 Sb., ze které požaduje shora uvedené zadostiučinění v penězích.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum s tím, že stanovisko žalované ze dne datum bylo zasláno na e-mailovou adresu obecného zmocněnce žalobce e-mail, jak je toto uvedeno v žádosti žalobce o mimosoudním vypořádání nároku. Žalovaná vznesla námitku promlčení na náhradu nemajetkové újmy s tím, že řízení vedené u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 8 C Anonymizováno/2015 bylo ukončeno dne datum, žádost žalobce byla doručena datum, žádost žalobce byla mimosoudně vypořádána datum, tedy po čtyřech měsících a 25 dnech od doručení žádosti žalobcem, žaloba byla uplatněna dne datum. Došlo tak k uběhnutí promlčecí doby a žalovaná vznesla námitku promlčení. Pokud by vznesená námitka promlčení nebyla uznána, potom popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 8 C Anonymizováno/2015, uvedla, že celková délka řízení byla shledána jako nepřiměřená, a jako formu zadostiučinění zvolila konstatování porušení práva. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 40/2009 ze dne datum, kdy samotné konstatování porušení práva postačí, je-li tomu například tak, pokud délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo pokud význam předmětu řízení byl pro poškozeného nepatrný. Z podrobného přehledu procesních úkonů je zřejmé, že zásadní podíl na délce řízení měli žalobci, podání doručené soudu dne datum bylo neurčité, nesrozumitelné, soud žalobce vyzýval opakovaně k doplnění, žalobci rovněž v průběhu řízení opakovaně nedůvodně vznášeli námitky podjatosti soudců, přičemž si museli být vědomi skutečnosti, že v případě, že bude jednou rozhodnuto o námitce podjatosti konkrétního soudce, k další námitce již nebude přihlíženo. Význam předmětu pro řízení žalobce byl zhodnocen jako nepatrný, domáhali se v rozsudku s určovacím výrokem v tom, že odpory proti platebnímu rozkazu vydanými Okresním soudem v adresa ve věci sp. zn, 210 C 116/2011 ze dne datum byly podány řádně a včas a z tohoto spisu vyplývá, že platební rozkaz nabyl právní moci datum a odpor byl odmítnutý pro opožděnost. Je tedy zřejmé, že se jednalo o bezúspěšné uplatňování práva, což bylo v průběhu posuzovaného řízení prokázáno. Žalobci po celou dobu řízení neunášeli důkazní břemeno, pouze řízení účelově prodlužovali. Žalobci tak nemohla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení nemajetková újma takové intenzity, aby bylo zasaženo do práv žalobce natolik, aby byla namístě zadostiučinění ve formě peněz nebo ve formě finančního zadostiučinění.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení vedený u Okresního soudu v adresa ze spisu sp. zn. 8 C Anonymizováno/2015 tak, že řízení bylo zahájeno dne datum doručením návrhu na určení platnosti odporu proti platebnímu rozkazu, k Okresnímu soudu (OS) v adresa. Žalobce vystupoval v předmětném řízení v procesním postavení žalobce společně se svou manželkou žalobkyní tituly před jménem jméno FO, nar. datum. Elektronickým podáním doručeným dne datum žalobci uplatnili námitku podjatosti všech soudců OS adresa, současně uvedli osobu „jméno FO jako osoba blízká žalobci”. Dne datum jméno FO sděluje, že ve věci námitky podjatosti hodlá vystupovat jako vedlejší účastník. Elektronickým podáním ze dne datum uplatnili žalobci námitku podjatosti vůči všem soudcům Krajskému soudu adresa a vůči přísedícím KS adresa. Dne datum OS adresa předložil spis KS adresa k rozhodnutí o 2. námitce podjatosti vůči soudcům OS (poté co se dotčení soudci k námitce postupně písemně vyjádřili). Dne datum KS adresa předložil spis Vrchnímu soudu adresa k rozhodnutí o námitce podjatosti vůči soudcům KS (poté co se dotčení soudci k námitce postupně písemně vyjádřili). VS adresa rozhodl o námitce podjatosti, kterou neshledal důvodnou (usnesení č.j. Nco 12/2016-67 ze dne datum). KS adresa sdělil, že se nebude zabývat vznesenou námitkou podjatosti a vrátil spis OS v adresa, když „podání ze dne datum nelze považovat za žalobu. Obsahově se jedná o procesní námitku do řízení sp.zn. 210 C 116/2011“. Uvedl, že podání ze dne datum mělo být založeno jako podání do spisu 210 C 116/2011. Podání ze dne datum pak bylo dle pokynu KS v adresa založeno jako podání do spisu 210 C 116/2011. Dne datum vydáno OS v adresa ve věci 210 C 116/2011 vydáno usnesení, jímž bylo řízení zastaveno. Proti rozhodnutí podali žalobci odvolání. V rámci odvolacího řízení usnesením ze dne datum, č.j. 27 Co 111/2018-526 KS v Brně uvedl, že je nezbytné podání žalobců ze dne datum včetně kompletního souvisejícího materiálu (zařazeno ve spise OS v adresa sp.zn 210 C 116/2011 pod čl. 395 — 475) ze spisu sp.zn 210 C 116/2011 oddělit a projednat pod původní sp.zn. 8C Anonymizováno/22015. Dle pokynu předsedkyně OS adresa ze dne datum bylo podání ze dne datum odděleno ze spisu sp.zn. 210 C 116/2011 a bylo přiděleno soudci dle aktuálního rozvrhu práce (tituly před jménem jméno FO) k projednání ve věci vedené pod sp.zn. 8 C Anonymizováno/2015. Dne datum bylo účastníkům zasláno oznámení o změně soudce a poučení ohledně podjatosti. Dne datum rozeslána žaloba účastníkům. Dne datum došlo k předložení námitky podjatosti vznesené žalobci KS v adresa okresním soudem. Dne datum KS adresa předkládá VS v Olomouci námitku podjatosti vznesenou žalobci vůči soudcům KS v adresa. Dne datum VS adresa rozhodl, že vznesená námitka podjatosti není důvodná (usnesení Nco 17/2020- 132, PM datum). Dne datum KS adresa rozhodl, že vznesená námitka podjatosti není důvodná (usnesení Nc 7/2020-135 PM datum). Dne datum bylo vydáno usnesení 8 C Anonymizováno/2015-149 — výzva jméno FO k „odůvodnění jeho zájmu na vedlejším účastenství”. Na výzvu nereagoval. Následuje usnesení č.j. 8 C Anonymizováno/2015-152 ze dne datum, kterým OS v adresa vedlejšího účastníka nepřipustil, když nebyly splněny zákonné podmínky, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum č.j. 8 C Anonymizováno/2015- 177 soud nepřipustil zastoupení žalobců obecným zmocněncem tituly před jménem jméno FO, když nebyly splněny zákonné podmínky. Žalobci uvedené usnesení napadli odvoláním. Zasláno usnesení ze dne datum k doplnění odvolání, poskytnuta lhůta 30 dnů, provedeny úkony před předložením odvolání soudu odvolacímu (rozeslání, výzva k vyjádření). Odvolacímu KS v adresa předloženo k rozhodnutí o odvolání dne datum. Usnesení KS adresa č.j. 11 Co 213/2021-204 ze dne datum bylo napadené usnesení potvrzeno, rozhodnutí nabylo právní moc dne datum. Usnesením ze dne datum čj. 8 C Anonymizováno/2015-212 soud vyzval žalobce, aby doplnili a opravili žalobu způsobem, který je podrobně popsán. Žalobcům bylo vysvětleno, že žaloba je neurčitá a neúplná a je třeba ji doplnit ve lhůtě 30ti dnů. Žalobci na výzvu soudu nereagovali. Současně dne datum bylo nařízeno jednání na den datum (lhůta z důvodu nutnosti obeslat všech 14 žalovaných). Dne datum bylo OS v adresa doručeno „odvolání obecného zmocněnce tituly před jménem jméno FO proti usnesení 8 C Anonymizováno/2015-177 ze dne datum“. Odvolání „obecného zmocněnce“ bylo odmítnuto usnesením ze dne datum č.j. 8 C Anonymizováno/2015-238 pro opožděnost. Dne datum doručeno OS „odvolání žalobce (a dne datum) také další samostatné odvolání tituly před jménem jméno FO proti usnesení č.j. 8 C Anonymizováno/2015-238 ze dne datum “. tituly před jménem jméno FO okresnímu soudu v daném podání sdělil, že podal trestní oznámení na soudce uvedené v daném přípise, včetně soudkyně tituly před jménem jméno FO, která danou věc rozhoduje a opětovně vznáší námitku podjatosti vůči tituly před jménem jméno FO. Z uvedeného postupu žalobce a tituly před jménem jméno FO je zřejmé, že hodlali zmařit jednání nařízené u OS v adresa na den datum. Soudkyně však nařízené jednání neodvolala, když bylo nutné žalobce znovu poučit o nedostatcích a neprojednatelnosti žaloby. Jednalo se o osoby bez právnického vzdělání, a proto bylo na jednání znovu vysvětleno jakým způsobem je třeba žalobu doplnit a opravit a byly znovu poučeni o svých procesních právech a povinnostech. Také byl žalobce poučen a vyzván k doplnění vznesené námitky podjatosti ze dne datum. Žalobce na poučení soudu nereagoval, žalobu nedoplnil, nevysvětlil důvod podaného trestního oznámení. Po jednání byl spis předložen soudu odvolacímu z důvodu nutnosti rozhodnout o 1 /opětovně podané námitce podjatosti žalobci, 2/ odvolání žalobce proti rozhodnutí čl. 238, 3/odvolání „obecného zmocněnce" proti rozhodnutí čl. 238. Dne datum byly vyhotoveny tři předkládací zprávy pro odvolací soud. KS v adresa rozhodl o všech předložených opravných prostředcích v jednom usnesení č.j.: 11Co 112/2022-295 dne datum, které nabylo právní moci dne datum, když všechny posoudil jako nedůvodné. Dne datum bylo nařízeno jednání na den datum (lhůta s ohledem na nutnost obeslání 17 účastníků). Na jednání byli žalobci soudkyní opět poučeni a vyzváni k doplnění žaloby. Žalobce na výzvu soudu opětovně nereagoval. Bylo provedeno dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o celém předmětu řízení. Žalobci podali odvolání. Usnesením ze dne datum č.j. 8 C Anonymizováno/2015-341 byl žalobcům vyměřen soudní poplatek (SOP) za podané odvolání. Žalobci požádali o osvobození od soudních poplatků (OSOP). Žalobcům nebylo OSOP přiznáno (usnesení OS č.j. 8 C Anonymizováno/2015-361 ze dne datum). Proti usnesení podali žalobci odvolání. Usnesením KS ze dne datum bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno. Výzvou OS v adresa ze dne datum byli žalobci vyzváni k zaplacení SOP za odvolání, poskytnuta dodatečná lhůta 15 dnů, žalobci SOP neuhradili. Okresní soud rozhodl usnesením č.j. 8 C Anonymizováno/2015-409 o zastavení řízení o odvolání žalobců proti rozsudku ze dne datum, když nebyl zaplacen SOP za podané odvolání. Žalobci podali odvolání. KS adresa usnesením ze dne datum č.j. 11 Co 106/2024-424 napadené rozhodnutí potvrdil, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

4. Soud má dále prokázané, že žalovaná odeslal své Stanovisko s konstatováním porušení práva žalobce na spravedlivý proces na emailovou adresu poradci @atlas.cz dne datum. Nikoli však, že Stanovisko bylo fakticky obecnému zmocněnci žalobce na tuto adresu doručeno, když ten jeho doručení popírá.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. hodnota Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené adresa smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění.

6. Dle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl. Za tuto skutečnost se všeobecně považuje den, kdy předmětné řízení pravomocně skončilo.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 8 C 90/2015 s tím, že toto bylo pravomocně skončeno dne datum.

8. Po právní stránce se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení, kdy, jak je shora uvedeno, soud má za prokázané, že pravomocné řízení skončilo dne datum. Od tohoto okamžiku také začíná běžet šestiměsíční promlčecí lhůta ve smyslu ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., kdy se může poškozený domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Jak je shora uvedeno, řízení vedené u Okresního soudu v adresa, vedené pod sp. zn. 8 C 90/2015, bylo ukončeno dne datum. Soud má za prokázané, že žádost žalované byla doručena dne datum. Následně soudu ze strany žalované bylo předloženo stanovisko ze dne datum, ve kterém žalovaná dospěla k závěru, že celková délka řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 8 C 90/2015 je nepřiměřená, jako formu odškodnění zvolila formu konstatování porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Žaloba však byla podána ke dni datum.

9. Soud se zabýval dále otázkou, zdali stanovisko, které bylo vydáno datum, se také k tomuto okamžiku dostalo do sféry obecného zmocněnce žalobce tituly před jménem jméno FO, který jak v žalobě, tak v samotném uplatnění nároku uvedl taktéž možnou doručovací e-mailovou adresu jako e-mail. Ze strany soudu potom bylo přezkoumáváno, zdali na uvedený e-mail bylo fakticky stanovisko žalované taktéž doručeno a k jakému okamžiku a soud dospěl k závěru, že pouhé odeslání Stanoviska sice na emailovou adresu v záhlaví žádosti o uplatnění nároku u žalované nedostačuje ke konstatování, že stanovisko se dostalo do dispoziční sféry obecného zmocněnce žalobce. Emailová adresa není uvedena jako doručovací, jedná se pouze o kontaktní údaje stejně jako adresa a telefon. Soud tak dospěl k závěru, že stanovisko žalované ze dne datum nebylo obecnému zmocněnci žalobce vůbec doručeno. Za dané situace je nutné promlčecí dobu počítat 6 měsíců k možnému uplatnění nároku a 6 měsíců pro projednání nároku. Běh promlčecí doby by tak skončil dne datum. Žaloba byla podána dne datum, nárok žalobce není promlčený.

10. Soud se dále zabýval skutečností, zdali v namítaném řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 8 C Anonymizováno/2015 došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kdy řízení bylo zahájeno dne datum ze strany žalobce a tituly před jménem jméno FO, manželky žalobce. Předmětem řízení bylo určení platnosti odporu proti platebnímu rozkazu vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 210 C 16/2011. Následně, jak je uvedeno v podrobném popisu průběhu namítaného řízení, to byl žalobce, který opakovaně vznášel námitky podjatosti proti všem soudcům Krajského soudu v adresa, vůči přísedícím Krajského soudu v adresa, následně do řízení vstupovaly další osoby jako osoby blízké žalobci, kteří chtěli vystupovat jako vedlejší účastníci, bylo opakovaně rozhodováno o vznesených námitkách podjatosti, je nutné poukázat i na skutečnost, že žalovanými byly jak původní žalované, tak následně i soudci, soudce Nejvyššího správního soudu, další soudci Vrchního soudu v Olomouci, obecně Česká republika zastoupená jako Okresní soud v adresa, Česká republika - Krajský soud v adresa, Česká republika - Vrchní soud v Olomouci, celkem ve věci vystupovalo 14 žalovaných. Okresní soud v adresa rozhodl dne datum, č.j. 8 C 90/2015-329, rozsudkem o určení platnosti odporu proti platebnímu rozkazu tak, že žalobu žalobců zamítl s tím, že popsal průběh řízení v tom směru, že žalobci byli vyzýváni k tomu, aby upravili svá tvrzení, určili o jakou žalobu se fakticky jedná a čeho se fakticky domáhají. Žalobci byli opakovaně soudem poučováni podle § 7 odst. 1 a 3 o. s. ř., že v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměru soukromého práva, pokud je podle práva neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Žalobci uvedli, že se domáhají určení podle § 80 o.s.ř., uvedli, že shledávají naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem však v tomto směru soud nedovodil a dále dovodil, že samotná žaloba byla v tomto směru nedůvodná, nebyl shledán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když v této věci se jedná o určení existence práva či právního vztahu, a i případné určení by se žádným způsobem nepromítlo v právním postavení nositele tohoto zájmu. Soud se zabýval celkovou délkou řízení, která tedy fakticky činila 9 let a 2 měsíce, v řízení bylo opakovaně rozhodnuto procesně na dvou stupních soudní soustavy, a to právě ve věci procesních záležitostí, následně bylo 1× rozhodováno ve věci samé soudem prvního stupně, 1× soudem odvolacím, soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že celková délka řízení přesahující 9 let a 2 měsíce je svojí délkou již nepřiměřenou, avšak posuzoval dále parametry vedoucí k tomu, jaká forma zadostiučinění by byla přiměřenou náhradou vzniklé nemajetkové újmy, která je v tomto směru dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 presumována. V tomto směru však soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že samotná forma konstatování porušení práva na spravedlivý proces je dostačující formou nápravy, soud stejně jako žalovaná odkazuje na rozsudek nebo na rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 40/2009, rozsudky Evropského soudu pro lidská práva s tím, že v určitých případech judikatura připouští, že samotné konstatování porušení práva postačuje, je tomu například tehdy, pokud délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo pokud význam předmětu řízení byl pro poškozeného pouze nepatrný a lze celkově uzavřít, že doba řízení nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce. Po provedeném dokazování soud stejně jako žalovaná uvádí, že zásadní podíl na délce řízení měl žalobce a jeho manželka, kteří jednak podali žalobu, která již od počátku nemohla být, co do základu úspěšná. Žalobci se domáhali určení platnosti odporu proti platebnímu rozkazu, kdy byli opakovaně ze strany soudu poučováni, že o takovéto žalobě nemají obecné soudy možnost vůbec jednat a zároveň v této žalobě na určení není dán naléhavý právní zájem. Od počátku byli žalobci poučováni o tom, že takováto žaloba nemůže být co do podstaty úspěšná, zároveň byli účastníci poučováni, o tom, jakým způsobem je možné ve věci samé jednat, kdy tedy právě i z tohoto vyplývá, že již od samého počátku se jednalo o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ze strany žalobců. Žalobci se měli domáhat v samotné podstatě namítaného řízení jiným způsobem zvrácení původního, v jiném řízení, vydaného platebního rozkazu, nikoliv samostatnou žalobou v samostatném řízení. O tomto byli opakovaně ze strany soudu poučováni. Již v tomto směru se jedná tedy o bezúspěšné uplatňování práva, kdy toto bylo zřejmé žalobcům od počátku, o tomto byli od počátku taktéž poučováni a celková délka řízení tak nemohla negativně zasáhnout jejich nemajetkovou sféru. Zároveň je nutné poukázat, že celková délka řízení byla dána jedině a pouze chováním žalobce a jeho manželky, kteří jednak podali žalobu, která nebyla způsobilá k projednání, byli opakovaně vyzýváni k nutnosti doplnění žaloby, žalobních tvrzení, ve věci bylo provedeno velké množství procesních úkonů, byly zde návrhy na vstup vedlejších účastníků, dále byly opakovaně podávány námitky podjatosti, a to nikoliv jednoho soudce, ale takřka všech soudců různých soudů. Ve věci žalobci označili 14 žalovaných, jednak to byli soudci, jednak původní účastníci řízení, jednak i samotné soudy. Proti všem nemohli žalobci být logicky nikdy úspěšní. Je nutné poukázat také na složitost řízení, pakliže ve věci vystupuje 14 žalovaných na jedné straně. Byl to tedy žalobce, který opakovaně podával námitky podjatosti, opakovaně byl poučován o nutnosti doplnění žaloby, bylo rozhodováno tedy o procesních záležitostech. Celková délka řízení byla zapříčiněná pouze chováním žalobce. Forma konstatování porušení práva žalobce na spravedlivý proces je dostatečnou formou nápravy. Žalobci tak v důsledku nepřiměřené délky řízení nemohla nemajetková újma vzniknout v takové intenzitě, aby bylo zasaženo do základních lidských práv žalobce, a to zejména práva žalobce na spravedlivý proces a vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. K tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, č.j. III. ÚS 1320/10, aby zde bylo tedy namístě přiznat žalobci finanční satisfakci.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř a § 151 odst. 3 osř. soud tak přiznal žalobci 2x300 kč za podání žaloby a účast obecného zmocněnce žalobce u jednání soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuční řízení.