OSPH02 15 C 7/2025-42

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město ⟪LB:lb_004⟫ za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení 63 625 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu adresa – západ pod sp.zn. 18C Anonymizováno/2017. Řízení se týkalo výživného nerozvedené manželky jméno FO a žalobce v něm byl v pozici žalovaného. Řízení bylo zahájeno u Okresního soudu adresa – západ podáním ze dne datum a trvalo do datum, kdy nabylo právní moci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, č.j. 27 Co Anonymizováno/2023 – 1004, kterým byl schválen smír účastníků. V řízení se uskutečnilo více jednání, vyhotovoval se v něm znalecký posudek, byl vyslechnut svědek, ale dokazování nebylo nijak složité, jednalo se o klasický majetkový spor, při němž na prvním jednání došlo ke koncentraci řízení. Co dle žalobce způsobilo nepřiměřenou délku řízení, byl nekonzistentní postup soudu, nadbytečné a opakované poučování žalobkyně a poskytování lhůt k jejím vyjádřením, ač právě došlo dříve ke koncentraci řízení a omezení možností účastníků vnášet nová tvrzení a důkazy. Na soudu I. stupně se vystřídaly 3 projednávající soudkyně, což k plynulosti nepřispělo (docházelo k rekapitulaci dosavadního stavu řízení), navíc měly zásadně odlišný názor na vedení dokazování a jeho rozsah (konkr. ohledně rozsahu období pro dodávání podkladů k majetkovým poměrům žalobce), ale i jejich předběžné právní názory k předvídatelnosti rozhodnutí byly diametrálně odlišné. Celých 6 let pak probíhalo řízení na I. stupni, u následného odvolacího řízení při jednání účastníci nakonec uzavřeli smír. Po 7 letech trvání řízení totiž bylo nasnadě, že rozhodnutí soudu I. stupně nebylo s to u odvolacího soudu obstát. Žalobce požaduje přiměřené zadostiučinění v penězích, kterou tvoří základní náhrada za řízení trvající 7 let (částka), zvýšená o 20 % za to, že věc byla v zásadě řešena na jednom stupni soudní soustavy. Předběžným projednáním nároku žalovaná přiznala zadostiučinění ve výši částka. Tuto částku žalobce obdržel dne datum. Na jednání soudu dne datum právní zástupkyně žalobce uvedla, že žalobce nemohl dodat podklady znalci jednak z důvodu velkého rozsahu a jednak z důvodu nesprávného vymezení časového období soudem a nechtěl z důvodu procesní strategie, když manželka žalobce tyto chtěla následně využít v řízení o vypořádání společného jmění manželů.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne datum. Žalovaná popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu adresa – západ pod sp.zn. 18C Anonymizováno/2017. Řízení ve věci ve vztahu k žalovanému trvalo od června 2017 do května 2024. Celková doba řízení činila 6 let a 11 měsíců. Žalovaná dospěla k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma. Řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů v celkové délce 6 let a 11 měsíců. Ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát a soud II. stupně rovněž jedenkrát. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. O složitosti řízení svědčí i rozsah spisového materiálu. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat znalecký posudek za účelem posouzení majetkových y výdělečných poměrů žalovaného. Význam řízení byl pro žadatele jakožto žalovaného byl shledán jako běžný. Žalobkyně podala žalobu na výživné nerozvedené manželky. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno datum. V důsledku chování žalovaného vůči žalobkyni byla žalobkyně nucena v únoru 2017 opustit společnou domácnost. Žalovaný úspěšně podniká v oboru zdravé výživy. Z dokazování vyplynulo, že má žalovaný nadstandartní příjmy kolem částka měsíčně. Co se týče hmotné úrovně žalobkyně, měla příjem od jedné ze společností manžela ve výši kolem částka, žádný další příjem neměla, a dále uvedla, že žila z prodeje jejích dvou bytů. Žalovanému nic nebránilo, aby již v průběhu řízení žalobkyni hradil výživné. Žalovaný se na délce řízení významně podílel, a to tak, že nespolupracoval, kdy byl opakovaně vyzýván k dodání podkladů pro vypracování znaleckého posudku. Znalec průběžně avizoval, že nemá veškeré potřebné podklady pro vypracování znaleckého posudku. Období, kdy žadatel nespolupracoval se znalcem jde k jeho tíži. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu ESLP, dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že požadovaná částka ve výši částka je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit částka. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. adresa 750 Kč, k níž se dospělo součinem sazby částka za jeden rok řízení, resp. částka za měsíc řízení (modifikované za první rok řízení částkou o částka nižší) a celkové délky řízení, je nutné ponížit celkem o 50 %, přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Konkrétně ponížit o 20 % z důvodu složitosti řízení, včetně opakovaných žádostí o odročení, výzev k odstranění vad a žádostí o prodloužení lhůty a dále ponížit o 30 % z důvodu podílu žalovaného na řízení.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Okresního soudu adresa – západ pod sp.zn. 18C Anonymizováno/2017 tak, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby na výživné nerozvedené manželky ze strany manželky současného žalobce (dále jen žalovaný) dne datum. Dne datum podal žalovaný vyjádření. Na den datum bylo nařízeno jednání. Dne datum žádá žalobce o odročení jednání. Jednání odročeno nebylo a proběhlo dne datum. Dne datum byla doplněna žaloba. Dne datum následuje vyjádření žalovaného. Dne datum proběhlo jednání, žalovaný byl poučeno o nutnosti specifikace jeho příjmů. Dne datum je vypracováno doplnění vyjádření žalovaného. Dne datum proběhlo jednání. Jedná se o příjmech a výdajích zúčastněných. Dne datum žalobkyně podává návrh na doplnění dokazování. Dne datum je ustanoven znalecký ústav k podání znaleckého posudku. Následně dne datum další znalec. Je rozhodnuto o možnosti přibrání konzultanta. Znalec dne 27.7.218 sděluje, že není schopen znalecký posudek vypracovat. Dne datum je ustanoven další znalec. Dne datum znalec žádá o další podklady od žalovaného. Dne datum znalec sděluje, že od žalovaného žádné podklady neobdržel. Dne datum znalec žádá o konkrétní podklady pro znalecký posudek od žalovaného. Dne datum znalec sděluje soudu, že teprve dne datum obdrželi relevantní podklady od žalovaného. Usnesením ze dne datum je žalovaný vyzván k vyjádření k požadavkům znalce. Dne datum žalovaný žádá o prodloužení lhůty. Nově je dne datum žalovaný opětovně vyzýván k vyjádření. Dne datum opět žalovaný žádá o prodloužení lhůty. Dne datum opět soud žádá o vyjádření. Dne datum jsou soudu dodány podklady žalovaného. Dne datum znalec informuje soud o problémech se znaleckým posudkem vzhledem k absenci úplných pokladů. Dne datum byl soudu dodán zpět spis s tím, že vzhledem pro nedostatek požadovaných podkladů se nelze vyjádřit k příjmům žalovaného. Na den datum bylo nařízeno jednání. Dne datum žádá žalobkyně o opatření k možnostem vypracování znaleckého posudku. Dne datum soud usnesením přiznává znalečné. K podanému odvolání Krajský soud v Praze dne datum usnesení změnil. Na den datum je nařízené jednání. Na něm jsou řešené sporné a nesporné skutečnosti. Usnesením ze dne datum je nově určen znalecký úkol. Dne datum znalec žádá žalovaného o podklady ke znaleckému posudku. Dne datum komunikace se znalcem. Dne datum znalec sděluje informace k podkladům a možnostem vypracování znaleckého posudku. Dne datum soud žádá soudy Slovenské republiky o spolupráci k podnikání žalovaného. Dne datum zasílá soud podklady znalci. Dne datum znalec zasílá podklady pro vyúčtování znaleckého posudku za znalecký posudek. Dne datum žalovaný podává námitky proti znaleckému posudku. Zároveň bylo podáno odvolání proti výši odměně znalce. Městský soud dne datum usnesením čj. 23 Co Anonymizováno/2022 -527 odvolací řízení ke znalečnému zastavil. Na den datum bylo nařízené jednání. Žalobkyně žádá odročení jednání. Bylo odročeno na den datum. Dne datum proběhlo jednání. Je odročeno na den datum. Dne datum proběhlo jednání. Je vyslechnut znalec a je odročeno na den datum. dne datum je vyhlášený rozsudek. Je žádáno o prodloužení lhůty k vypracování. Dne datum je vypracováno odvolání žalovaného. Ten je vyzván dne datum k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum podává žalobkyně odvolání. Na jednání Městského soudu v Praze dne datum je schválený smír mezi účastníky, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částka.

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. hodnota Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené adresa smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb.

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu adresa – západ pod sp.zn. 18 C Anonymizováno/2017. Soud uvádí, že zhodnotil případ vzhledem ke konkrétním okolnostem, přihlédl ke složitosti řízení, k jednání žalobce, jak přispěl k průtahům řízení, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení a urychlit celkovou délku tohoto řízení a dále i k předmětu řízení pro žalobce.

6. Soud tak dospěl k závěru, že celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, spis. zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z. č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

7. Soud dospěl k závěru, že celková délka 6 let a 11 měsíců je již nepřiměřená vzhledem všem okolnostem případu. Řízení o věci samé probíhalo po většinu času pouze před soudem I. stupně. Ve věci samé rozhodoval soud I. stupně jedenkrát a soud II. stupně rovněž jedenkrát a to až na konci řízení, k podanému odvolání proti rozsudku. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní a zejména procesní složité. O skutkové a zejména procesní složitosti řízení vypovídá rozsah spisového materiálu. Soud v řízení prováděl listinné důkazy a byli vyslechnuti svědci a zástupci znalce. Bylo také řešeno dožádání na Slovensko. Soud se pokoušel opakovaně nechat vypracovat znalecký posudek za účelem posouzení majetkových a výdělečných poměrů žalovaného. Bylo jmenováno několik znaleckých ústavů, z nichž na počátku některé odmítly znalecký posudek vypracovat. Samotný význam řízení byl pro žalobce shledán jako běžný. Jednalo o žalobu na výživné nerozvedené manželky. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno datum. Jednalo se právě o specifické řízení, ve kterém jsou to účastníci řízení, kteří jsou schopni ovlivnit samotnou délku řízení spolupráci a poskytování tvrzení a důkazů a podkladů pro rozhodnutí soudu. Nejedná se o právně složité řízení, ke kterému by museli účastníci znát právní úpravy a zákony. Žalobce mohl v průběhu řízení výživné hradit, když o nároku nebylo v zásadě sporu. Žalobce se na délce řízení významně podílel, byl opakovaně vyzýván k dodání podkladů pro vypracování znaleckého posudku. V zásadě průtahy a prodlevy v řízení po dobu cca 3 let byly žalobce nedodal soudu a znalci podklady, které by pravdivě odrážely jeho majetkové poměry tak, aby mohlo být spravedlivě rozhodnuto o výživném manželky. Znalec opakovaně sděloval soudu informace k chybějícím podkladům, že nemá veškeré potřebné podklady pro vypracování znaleckého posudku. Soud souhlasí se žalovanou, že za průtahy v uvedeném období je odpovědný pouze žalobce. Ten jako manžel i jako podnikatel musel vědět a mít přehled a podklady týkající se jeho výdělkových a majetkových schopností a možností a stavu. Tyto soudu neposkytl. Byť se mohlo jednat o procesní taktiku v řízení, nelze však za průtahy v tomto období činit odpovědný stát. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu ESLP, dospěl soud na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že výše přiměřeného zadostiučinění bude stanovena dle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ve výši základní sazby částka za jeden rok řízení, za první rok řízení částkou o částka nižší. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka částka za rok řízení, když základní částka je běžně zvyšována u extrémně dlouhých soudních řízení, která zpravidla překročí dobu 10 let. Soud nepoužil vyšší základní sazbu odškodnění, když dobu řízení lze označit za již delší nikoli však extrémně, a to s ohledem na výše uvedený rekapitulovaný průběh řízení, kdy soud nemá za to, že řízení šlo skončit násobně kratší délce, aby se odškodnění blížilo horní hranici částka. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1143/2010. Celkem soud dospěl k částce částka, odškodnění je nutné ponížit celkem o 50 %, stejně jak toto učinila žalovaná. Soud ponížil základní částku o 20 % z důvodu složitosti řízení, a to zejména hmotněprávní a zejména procesní, kdy bylo nutné opakovaně řešit žádosti o odročení jednání, opakované jmenování znalců, výzvy účastníkům k možnému vedené sporu, výzev k odstranění vad a žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření a podobně. Soud dále ponížil uvedenou částku o 30 % z důvodu podílu žalovaného na řízení, jak je uvedeno shora, takřka o celkovou polovinu délky řízení toto prodloužil žalobce, když soudu a znalci nedodal veškeré podklady pro vypracování znaleckého posudku. Toto je evidentní jak z postupu soudu, tak zejména z přípisu znalce, který žádal o podklady k tomu, aby vůbec dle požadavku soudu mohl znalecký posudek vypracovat. Žalobce zvýšený význam netvrdil, obecně pro žalobce také zvýšený jako žalovaný nebyl. Orgány státu nevedly řízení excesivně nelze tak ani za jejich postup základní odškodnění zvyšovat. Řízení proběhlo před 2 stupni soudní soustavy, ani tento parametr soud do výpočtu nepromítl. Žalovanou přiznané odškodnění tak soud shledal dostatečným plně reparovat vzniklou nemajetkovou újmu. Soud tak žalobu jako doodškodnění zamítl.

8. Co se týká obrany žalobce, že žalobce nemohl dodat podklady znalci jednak z důvodu velkého rozsahu a jednak z důvodu nesprávného vymezení časového období soudem a nechtěl z důvodu procesní strategie, když manželka žalobce tyto chtěla následně využít v řízení o vypořádání společného jmění manželů, soud uvádí, že žalobce měl povinnost řídit se požadavky soudu, dle ust. § 31 zákona o účetnictví je žalobce povinen jako účetní jednotka uschovat záznamy pro vedení účetnictví po dobu 5 let, účetní závěrky a zprávy po dobu 10 let. Žalobce měl mít uvedené soudem požadované podklady k dispozici. Nemůže být rozhodné ani to, že žalobce nechtěl manželce poskytnout informace pro další řízení o svém podnikání. Naopak vypořádání společného jmění manželů má být spravedlivým rozdělení majetku manželů, nikoli pokusem jednoho manželů zatajovat majetek do společného jmění manželů patřící. Soud tak zhodnotil procentuální ponížení z důvodů spolupůsobení žalobce ve výši 30 % jako přiměřené ponížení základní částky.

9. Soud přiznal úspěšné žalované náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 osř a § 151 odst 3 osř a to za 3 úkony podání vyjádření, příprava k jednání a 2x účast na jednání á částka.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na příslušný orgán povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).