OSPH02 15 C 71/2025-92

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 217 500 Kč

I. Řízení se co do částky ve výši částka zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal odškodnění z titulu nesprávného úředního postupu s odůvodněním, že dne datum podaly právní předchůdkyně původních žalobců žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kterou se domáhaly toho, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k nemovitostem, zapsaných na listech vlastnictví č. hodnota a 10311 pro obec adresa, katastrální území adresa a tyto byly přikázány za soudem určenou náhradu do výlučného vlastnictví žalobce. Řízení bylo vedeno u Okresního soud v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C Anonymizováno/2017. Strana žalující dlouhodobě nehradila náklady spojené se správou společné věci, kterou kvůli jejímu dosavadnímu přístupu musel vykonávat pouze poškozený, což však straně žalující nebránilo v tom, aby vůči němu vznášela zcela nereálné finanční požadavky z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyním bylo navíc v rámci předsoudních jednání známo, že poškozený nedisponoval nezbytnými finančními prostředky a byl v tomto ohledu vázán na poskytnutí hypotečního úvěru. Poškozený v rámci předmětného vyjádření k návrhu žalobkyň ze dne datum dále uvedl, že jeho zájem o odkup předmětných spoluvlastnických podílů žalobkyň nadále trvá, přičemž jejich návrh ze dne datum považuje za předčasný, neboť celá záležitost se dala vyřešit mimosoudně, pakliže by bylo mezi účastníky řádně a smysluplně pokračováno v jednáních o prodeji spoluvlastnických podílů žalobkyň poškozenému. Návrh žalobkyň ze dne datum byl dle všeho podán ve zjevně nevhodnou dobu a k újmě poškozeného. Po cca dvou letech od zahájení řízení a celkem třech jednáních ve věci žalobkyně podaly dne datum návrh na 2. změnu žaloby, poškozenému byl předán soudem na jednání, které se konalo dne datum, na kterém bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby. Vzhledem k tomto se žalobkyně č. hodnota a 2. domáhaly vydání rozsudku, kterým mimo jiné mělo dojít ke zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa a k přikázání pozemku p.č. st. 166/1, o výměře 7808 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavby č.p. 47, jiná stavba, stojící na pozemku p.č. st. 166/1, pozemku p.č. hodnota, o výměře 2700 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, pozemku p.č. hodnota, o výměře 2680 m2, vodní plocha, rybník, pozemku p.č. 980/2, o výměře 48 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku p.č. 980/3, o výměře 291 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku p.č. 108/2, o výměře 255 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, pozemku p.č. 101/81, o výměře 1637 m2, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha (změna číslování parcel), pozemku p.č. 101/1, o výměře 2749 m2, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, to vše aktuálně zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa a pozemku č. 606/1, o výměře 132584 m 2, orná půda, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa, do výlučného vlastnictví žalovaného, který je povinen na vypořádání podílů ze zrušeného podílového spoluvlastnictví zaplatit každé z žalobkyň č. hodnota a 2 částku částka. Následovala jednání o možném smírném řešení. Dne datum byl poškozenému doručen rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře č.j.: 5 C Anonymizováno/2017 - 980 ze dne datum, kterým bylo rozhodnuto ve věci o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dne datum podal žalobce odvolání proti níže uvedeným výrokům V. a VII. rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře č.j.: 5 C Anonymizováno/2017 - 980 ze dne datum, které následně doplnil dne datum. Poškozený se odvolal proti nákladovým výrokům, neboť byl na základě shora uvedených skutečností přesvědčen o existenci zvláštních důvodů, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení a současně byl zproštěn povinnosti zaplatit náhradu nákladů státu. Dne datum bylo žalobci doručeno usnesení Okresního soud v Kutné Hoře č.j.: 5 C Anonymizováno/2017-999 ze dne datum, kterým došlo k zastavení řízení o odvolání žalobců z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Dne datum podal žalobce ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum. Dne datum bylo stěžovateli doručeno usnesení Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS Anonymizováno/24 ze dne datum, kterým došlo k odmítnutí ústavní stížnosti, z důvodů, že neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod žalobce. Předmětné řízení bylo zahájeno dne datum, přičemž před obecnými soudy trvalo do datum, viz výpis událostí v řízení a před Ústavním soudem trvalo od datum do datum, celková délka řízení byla sedm let a tři měsíce. Soudního řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a bylo stiženo zjevnými průtahy. Žalobce se v době řízení nalézal v náročné životní situaci, byl nepřiměřeně dlouhou dobu ponechán v nejistotě ohledně jeho možného výsledku, který měl značný význam pro jeho ekonomickou situaci. Dále tvrdil zvýšený význam z důvodu dislokace finančích prostředků k možnému odkoupení majetku při využití předkupního práva a citové vazbě na majetek, kdy jeho zachování slíbil dědovi. Zároveň byl jediným členem rodiny, který se o majetek staral i v době probíhajícího řízení. Při použití kritérií pro stanovení výše odškodného dle Stanoviska Nejvyššího soudu (tj. 15 000 až částka, za 1 rok řízení, kdy se první dva roky řízení sčítají) má poškozený při základní sazbě v jejím nejvyšším rozpětí, tj. částka za rok, nárok na náhradu nemajetkové újmy v níže specifikované výši. Základní částka navýšil o 50 %, a to s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., k tomuto viz závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 2019/2014 a nálezu Ústavního soudu sp.zm. III. ÚS 1320/10.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. došla k závěru, že v namítaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Podkladové řízení trvalo ve vztahu k žalobci celkem hodnota let a 6 měsíců. Byť bylo řízení zahájeno podáním žaloby dne datum, žaloba byla žalovanému doručena dne datum, tento den lze tedy mít za okamžik, kdy se jakožto žalovaný o řízení vedeném proti jeho osobě dozvěděl a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2952/2014). V posuzovaném řízení nebyly zjištěny průtahy v postupu soudu, soud úkony činil v pravidelných navazujících lhůtách. Nicméně v meritu věci bylo rozhodnuto po více než 6 letech ode dne zahájení řízení, což nelze považovat za dobu přiměřenou. Celková délka řízení se tak jeví již jako nepřiměřená. Žalobci proto žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši částka. Na svém stanovisku žalovaná setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalovaná vycházela ze základní částky částka za rok trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 35 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení a také z důvodu, že řízení probíhalo na dvou stupních obecné soudní soustavy a také před Ústavním soudem ČR. V průběhu řízení byly vypracovány dva znalecké posudky, byli vyslechnutu znalci, svědci a také účastníci. Konalo se šetření na místě samém. Procesně lze označit řízení rovněž za složitější, když se soud musel vypořádat se změnami žaloby, se vzájemným návrhem, s návrhem na nařízení předběžného opatření, dvakrát se změnou účastníků na straně žalující, s návrhem na přerušení řízení. V průběhu řízení byl spis předkládán odvolacímu soudu nejenom v případě podání odvolání proti rozsudku ze dne datum, ale také ve věci odvolání proti usnesení o Znalečném a proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Bylo rovněž rozhodováno Ústavním soudem ČR. Význam řízení byl s ohledem na jeho předmět hodnocen jako standardní. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepatří k těm typům řízení, s nimiž je judikaturou Nejvyššího soudu ČR spojován zvýšený význam, jako je tomu v případě řízení trestních, opatrovnických, řízení týkajících se života a zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. Žalobce se na délce řízení do jisté míry podílel, protože opakovaně žádal o odročení nařízeného jednání (žádost o odročení jednání doručená soudu dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, žádost z října 2022). Odvolání proti rozsudku žalobce doplnil až po výzvě soudu. S odkazem na výše uvedené byla základní výše zadostiučinění snížena o 5 %.

3. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 5 C Anonymizováno/2017 tak, že byla podána žaloba dne datum o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce byl v namítaném řízení žalovaným. Žaloba byla žalovanému doručena dne datum. Při prvním jednání konaném dne datum byl zamítnut návrh na přerušení řízení. Dne datum bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na odložení zrušení spoluvlastnictví.na den datum bylo nařízené další jednání. I nadále bylo řešeno přerušení řízení podle ust. § 110 osř. Dne datum byl ustanoven znalec v oboru stavebnictví. Na den datum bylo nařízeno šetření nemovitosti. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek Dne datum bylo vydáno usnesení o odměně znalce. Dne datum podávají žalobkyně sdělení. Dne datum žalobkyně podávají návrh na uzavření smíru. Dne datum podává vyjádření současný žalobce. Žalobce žádá o odročení ujednání nařízeného na den datum. Je odročeno na den datum. Nově je opět odročeno na den datum. Dne 13.l6.2018 proběhlo jednání. Byl vyslechnut znalec a bylo odročeno na neurčito, s uložením povinnosti žalobkyním na doplnění vyjádření. Dne datum žádají žalobkyně o prodloužení lhůty. Dne datum podávají vyjádření. Následuje žádost žalobkyň na odročení jednání z datum na den datum. Dne datum žalobkyně posílají návrh na uzavření smíru. Dne datum proběhlo jednání. Bylo odročeno na den datum za účelem výslechu účastníků. Dne datum podávají žalobkyně návrh na změnu žaloby. Na jednání dne datum byla připuštěna změna žaloby. Bylo odročeno na den datum za účelem dokončení výslechu. Žalobce žádá o odročení. Bylo odročeno na den datum. Dne datum a datum proběhlo jednání. Následně bylo odročeno na den datum. Na den datum bylo nařízeno místní ohledání. Z důvodu omluvy žalobce bylo odročeno na den datum. Z důvodu nemoci soudce bylo odročeno na den datum. Na den datum bylo nařízeno jednání. Žalobkyně žádají o odročení na neurčito. Dne datum žalobce žádá o určení lhůty k provedení procesního úkonu. Na den datum je nařízené jednání. žalobce žádá o odročení. Jednání proběhlo dne datum. je odročeno na den datum. Žalobkyně žádají o odročení. Dne datum soud rozhoduje o nástupnictví na straně žalobkyň. Žalobce žádá o vydání předběžného opatření. Dne datum soud pod čj. 5 C Anonymizováno/2017-453 návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Žalobce podává odvolání. Krajský soud v Praze dne datum pod čj. 28 Co Anonymizováno/2021-489 usnesení soudu I. stupně potvrdil. Usnesením ze dne datum byl ustanoven znalec k vypracování doplnění znaleckého posudku. Doplnění posudku bylo soudu doručeno dne datum. Dne datum a dne datum bylo rozhodnuto o přiznání odměny znalci. Žalovaný podal blanketní odvolání a po jeho doplnění byl spis dne datum předložen Krajskému soudu v Praze. Usnesením ze dne datum odvolací soud změnil výši přiznané odměny. Dne datum bylo nařízeno jednání na den datum, na žádost žalovaného bylo odročeno a proběhlo dne datum. Při jednání konaném dne datum byl vyslechnut znalec. Další znalkyně byla vyslechnuta při jednání konaném dne datum. Jednání nařízené na den datum bylo z důvodu nemoci soudkyně odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum byl vyhlášen rozsudek. Dne datum podali žalobci odvolání, dne datum jej vzali zpět. Usnesením ze dne datum bylo řízení o odvolání žalobců zastaveno. V lednu 2024 bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání žalovaného a dne datum bylo vydáno opravné usnesení. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu k projednání odvolání žalovaného proti výrokům o nákladech řízení. Usnesením odvolacího soudu ze dne datum byl rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích potvrzen. Řízení pravomocně skončilo dne datum. Usnesením Ústavního soudu ČR ze dne datum. sp. zn. IV. ÚS Anonymizováno/24 byla odmítnuta ústavní stížnost žalovaného. Rozhodnutí Ústavního soudu ČR bylo právnímu zástupci žalovaného doručeno dne datum.

4. Z účastnické výpovědi žalobce má soud za prokázané, že řízení mělo v určitých částech pro žalobce zvýšený význam. Jednalo se o vypořádání rodinné nemovitosti nemalé hodnoty. Její cena se zvedala v důsledku nepřiměřené délky řízení, vlivem ekonomické situace v ČR a situaci na trhu s nemovitostmi. Zároveň po dobu 2,5 let měl žalobce na výzvu soudu deponovaných 2,5 mil Kč na možné vyplacení dalších spoluvlastníků. I v důsledku délky řízení a nedořešených vlastnických vztahů došlo ke zhoršení rodinných vztahů a části rodiny mezi sebou nekomunikují.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. hodnota Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené adresa smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva,.a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud tak má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu trestního řízení vedeného vůči žalobci u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C Anonymizováno/2017.

7. Co se týká právního posouzení soud dospěl k závěru, že v řízení vedeném vůči žalobci u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C Anonymizováno/2017, je dána existence odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. § 13 zákona 82/98 Sb. spočívající v porušení práva žalobce na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud tak dospěl k závěru, že celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, spis. zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z. č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

8. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení vůči žalobci (řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne datum, žaloba byla žalovanému doručena dne datum, tento den lze tedy mít za okamžik, kdy se jakožto žalovaný o řízení vedeném proti jeho osobě dozvěděl a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2952/2014), je 7 let a 6 měsíců, a tato délka je již nepřiměřená všem okolnostem případu. Řízení o věci samé probíhalo po většinu času pouze před soudem I. stupně. Ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát a soud II. stupně rovněž jedenkrát a to až na konci řízení, k podanému odvolání proti rozsudku a jedenkrát ve věci předběžného opatření. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní a procesní složité. O skutkové a zejména procesní složitosti řízení vypovídá rozsah spisového materiálu. Soud v řízení prováděl listinné důkazy a byli vyslechnuti svědci a znalci. V namítaném řízení nebyly zjištěny zásadní průtahy v postupu soudu, soud úkony činil v pravidelných navazujících lhůtách, byť některé postupy soudu nelze shledat zcela ideálními (odročení na neurčito, vyčkání případného smírného řešení). V meritu věci bylo rozhodnuto po více než 6 letech ode dne zahájení řízení, což již nelze považovat za dobu přiměřenou. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 a ust. § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Soud, stejně jako žalovaná vycházel ze základní částky částka za jeden rok trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Soud shledal důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení a také o 10 % z důvodu, že řízení probíhalo na dvou stupních obecné soudní soustavy a také před Ústavním soudem ČR. Co se týká obecně složitosti průběhu řízení, v namítaném řízení byly vypracovány dva znalecké posudky, byli vyslechnuti znalci, značné množství svědků a také účastníci. Proběhlo se šetření na místě samém a to jak znalcem, tak soudem. Bylo předloženo značné množství listinných důkazů. Procesně lze označit řízení rovněž za složitější, když se soud musel vypořádat se změnami žaloby, se vzájemným návrhem, s návrhem na nařízení předběžného opatření, dvakrát se změnou účastníků na straně žalující, s návrhem na přerušení řízení. V průběhu řízení byl spis předkládán odvolacímu soudu nejenom v případě podání odvolání proti rozsudku ze dne datum, ale také ve věci odvolání proti usnesení o Znalečném a proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Bylo rovněž rozhodováno Ústavním soudem ČR. Žalobce se sice na délce řízení do jisté míry podílel, protože opakovaně žádal o odročení nařízeného jednání (žádost o odročení jednání doručená soudu dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, žádost z října 2022). Odvolání proti rozsudku žalobce doplnil až po výzvě soudu. Avšak nejednalo se o taková zdržení, které bylo nutné zohlednit v ponížením celkové částky zadostiučinění. Zároveň soud dospěl k závěru, že řízení mělo v určitých částech pro žalobce zvýšený význam. Jednalo se o vypořádání rodinné nemovitosti nemalé hodnoty. Její cena se zvedala v důsledku nepřiměřené délky řízení, vlivem ekonomické situace v ČR a situaci na trhu s nemovitostmi. Zároveň po dobu 2,5 let měl žalobce na výzvu soudu deponovaných 2,5 mil Kč na možné vyplacení dalších spoluvlastníků. I v důsledku délky řízení a nedořešených vlastnických vztahů došlo ke zhoršení rodinných vztahů a části rodiny mezi sebou nekomunikují. Soud dospěl k závěru, že je na místě navýšit odškodnění o 10%. Soud tak dospěl k částce částka, od ní odečetl částku částka, která byla žalovanou žalobci přiznána a žalobci vyplacena.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. a 146 odst. 2 osř. žalobce podal žalobu v části ve které jí bylo mimosoudně žalovanou vyhověno předčasně a ve zbývající části soud žalobu zamítl. K projednání žádosti žalobce došlo dne datum, poté co byla žádost podána dne datum a žaloba dne datum. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši částka. Zadostiučinění bylo žalobci vyplaceno dne datum. žaloba byla podána předčasně, když žalobce nevyčkal uplynutí 6ti měsíční zákonné lhůty ve smyslu ust. § 14 odst. 3 a 15 odst. 2 zákona 82/98 Sb. Soud tak přiznal náhradu nákladů řízení z částky částka a to za 4 úkony právní služby, převzetí zastoupení a podání žaloby a příprava k jednání a účast na jednání a vyjádření s částečným zpětvzetím žaloby á částka, 4x450 Kč režijní paušál a soudní poplatek ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se oprávněná domáhat po výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.