OSPH02 17 C 75/2024-181

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, advokátka, IČO IČO sídlem adresa ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno, IČO IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 132 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala úhrady částky 132 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 132 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonnou blokací účtu advokátní úschovy soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka (dále také „předmětné řízení“ či „předmětná exekuce“). Svůj nárok uplatnila žalobkyně u žalované podáním ze dne datum, na které v rámci svých tvrzení odkázala, na výzvu žalované toto doplnila podáním ze dne datum. Stanoviskem ze dne datum žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla. Imateriální újma žalobkyně činí 2 000 Kč za každý den nezákonné blokace účtu advokátní úschovy, a to od datum do datum, celkem se tedy jedná o částku 132 000 Kč. Více než dvouměsíční blokace účtu advokátní úschovy žalobkyně jakožto advokátky způsobila této imateriální újmu, když žalobkyně ztratila důvěru svého významného klienta, jemuž musela opakovaně vysvětlovat, proč nemůže využívat účet advokátní úschovy. Znatelně utrpěla pověst žalobkyně jakožto advokátky. Soudní exekutor na podání žalobkyně ze dne datum nikterak nereagoval a účet tak byl blokován až do datum, ačkoliv soudní exekutor byl povinen zastavit exekuci ex offo. Kromě částky 132 000 Kč požadovala žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

2. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, soud žalobu odmítl, k odvolání žalobkyně bylo toto rozhodnutí usnesením Městského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, změněno tak, že se žaloba neodmítá.

3. Usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků, k odvolání žalobkyně bylo toto usnesením Městského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, změněno tak, že se žalobkyni přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobkyně skutečně dne datum uplatnila nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 132 000 Kč, žalovaná její žádosti nevyhověla, neboť v činnosti soudního exekutora neshledala nesprávný úřední postup. Předmětné řízení bylo zahájeno dne datum, dne datum vydal soudní exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a to č. účtu č. účtu, neboť bylo zjištěno, že se jedná o nový bankovní účet založený na jméno žalobkyně. Dne datum byla soudnímu exekutorovi doručena žádost o okamžité zrušení exekučního příkazu, neboť se jedná o účet pro advokátní úschovu. Dne datum rozhodl soudní exekutor o částečném zrušení exekučního příkazu ze dne datum. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno téhož dne. V postupu soudního exekutora nelze shledat nesprávný úřední postup, navíc se postup soudního exekutora přímo promítl do vydaného exekučního příkazu, který byl následně sice zrušen, ne však pro nezákonnost, ale z důvodu prokázání, že účet je advokátní úschovou, s touto skutečností však soudní exekutor nemohl být objektivně obeznámen. Žalovaná zároveň vznesla námitku promlčení, neboť žalobkyně se o tvrzeném nesprávném úředním postupu dozvěděla nejpozději ke dni datum, kdy jí bylo doručeno usnesení soudního exekutora o zrušení exekučního příkazu. Lhůta pro uplatnění nároku žalobkyně u soudu včetně započtení zákonné šestiměsíční lhůty určené k vyřízení předběžného uplatnění nároku žalovanou, skončila dnem datum, žaloba však byla podána až dne datum.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně uplatnila dne datum u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 132 000 Kč, žalovaná její žádosti nevyhověla.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Pověřením ze dne datum, č.j. číslo jednací, pověřil Okresní soud adresa soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, vedením exekuce proti povinné Jméno žalobkyně, IČO IČO, podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, a s usnesením Městského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, k vymožení pohledávky ve výši 7 247,09 Kč s příslušenstvím. Exekučním příkazem ze dne datum, č.j. číslo jednací, byl postižen účet žalobkyně č. č. účtu. Podáním ze dne datum žalobkyně urgovala zastavení exekuce ve vztahu k postižení účtu č. č. účtu s tím, že na tento účet byly poukázány finanční prostředky jejího klienta. Nesprávným úředním postupem soudního exekutora je poškozena dobrá pověst žalobkyně u jejího klienta, žalobkyně tedy požadovala náhradu škody ve výši 2 000 Kč za každý den blokace tohoto účtu. Usnesením ze dne datum zrušil soudní exekutor exekuční příkaz ze dne datum, č.j. číslo jednací. Toto rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne (zjištěno ze spisu soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, sp. zn. spisová značka, konkrétně pověření soudního exekutora ze dne datum; exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ze dne datum, č.j. číslo jednací; podáním žalobkyně ze dne datum; usnesení soudního exekutora ze dne datum, č.j. číslo jednací).

8. V rámci uplatnění svého nároku u žalované žalobkyně uvedla, že exekučním příkazem č.j. číslo jednací, byl postižen účet advokátní úschovy č. č. účtu (dále jen „předmětný účet“), který má u právnická osoba. zřízen pro svého velmi významného klienta. Již podáním ze dne datum byl soudní exekutor seznámen s tím, že veškeré podúčty účtu č. č. účtu jsou účty advokátní úschovy. Dne datum navrhla žalobkyně částečné zastavení exekuce, zároveň uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 2 000 Kč za každý den blokace předmětného účtu. Předmětný účet byl však blokován až do datum, tedy celkem 66 dní. V mezidobí klient vypověděl smlouvu o advokátní úschově právě z důvodu blokace účtu uvedeným exekučním příkazem. Uvedeným jednáním soudního exekutora byla žalobkyni způsobena nemajetková újma (zjištěno z uplatnění nároku žalobkyně u žalované ze dne datum).

9. Přípisem ze dne datum vyzvala žalovaná žalobkyni k doplnění žádosti (zjištěno z přípisu žalované ze dne datum). Na to reagovala žalobkyně podáním ze dne datum (zjištěno z doplnění žádosti žalobkyně ze dne datum).

10. Podáním ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k neprodlené úhradě uplatněného nároku (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum).

11. V rámci zamítavého stanoviska žalovaná mimo jiné uvedla, že žalobkyně ani přes výzvu nespecifikovala, čeho konkrétně se domáhá, navíc si celou situaci přivodila sama, když včas neplnila své závazky (zjištěno ze stanoviska žalované ze dne datum).

12. Po zhodnocení důkazů každého jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud učinil tento závěr o skutkovém stavu.

13. Pověřením ze dne datum, č.j. číslo jednací, pověřil Okresní soud adresa soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, vedením exekuce proti povinné Jméno žalobkyně, IČO IČO, k vymožení pohledávky ve výši 7 247,09 Kč s příslušenstvím. Exekučním příkazem ze dne datum, č.j. číslo jednací, byl postižen účet žalobkyně č. č. účtu. Podáním ze dne datum žalobkyně urgovala zastavení exekuce ve vztahu k postižení účtu č. č. účtu s tím, že na tento účet byly poukázány finanční prostředky jejího klienta. Nesprávným úředním postupem soudního exekutora je poškozena dobrá pověst žalobkyně u jejího klienta, žalobkyně tedy požadovala náhradu škody ve výši 2 000 Kč za každý den blokace tohoto účtu. Usnesením ze dne datum zrušil soudní exekutor exekuční příkaz ze dne datum. Toto rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

17. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

18. Podle § 5 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena

a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,

b) nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

20. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

23. Podle § 32 odst. 3 zák. o OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

24. Podle § 35 odst. 1 zák. o OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

25. Podle § 26 zák. o OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

26. Podle § 609 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

27. Podle § 610 odst. 1 věty první o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

28. Žalobkyně spatřuje pochybení státu v postupu soudního exekutora, který vyústil ve vydání exekučního příkazu č.j. číslo jednací, jímž byl postižen předmětný účet. Tento exekuční příkaz byl následně ve vztahu k předmětnému účtu soudním exekutorem zrušen, neboť bylo zjištěno, že se jedná o účet advokátní úschovy. V daném případě nelze odpovědnostní titul spatřovat v nesprávném úředním postupu, neboť žalobkyní uváděný postup soudního exekutora měl bezprostřední vyústění ve vydání rozhodnutí, a to konkrétně exekučního příkazu ze dne datum, č.j. číslo jednací (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tento exekuční příkaz byl následně soudním exekutorem ve vztahu k předmětnému účtu zrušen usnesením soudního exekutora ze dne datum, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci téhož dne.

29. Žalobkyně již v přípisu ze dne datum adresovaném soudnímu exekutorovi, jímž urgovala částečné zastavení exekuce, uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 2 000 Kč za každý den blokace předmětného účtu, již k tomuto dni si tedy musela být vědoma vzniku újmy. Její celkové výše si pak musela být vědoma nejpozději ke dni právní moci usnesení ze dne datum, č.j. číslo jednací, jímž byl ve vztahu k předmětnému účtu zrušen exekuční příkaz, tedy ke dni datum. Tohoto dne tedy v souladu s § 32 odst. 3 větou první zák. o OdpŠk počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta. K jejímu stavení došlo v souladu s § 35 odst. 1 zák. o OdpŠk počínaje dnem datum, kdy žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované, a to na šest měsíců, neboť šestiměsíční stavení promlčecí lhůty je maximální i za situace, kdy příslušný orgán žádost v této době neprojedná (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1508/2011). Zároveň nelze konstatovat, že by takový postup snad byl v rozporu s dobrými mravy. Zákonný požadavek na předběžné projednání nároku u ústředního orgánu podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, a z toho důvodu se také podle § 35 zákona č. 82/1998 Sb. po dobu šesti měsíců běh promlčecí doby staví. Uvedené však neznamená, že poškozený může přestat sledovat běh promlčecí doby. Žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu k soudu podal i předtím, než se žalovaná k jeho nároku vyjádří, obzvláště pokud mu hrozí promlčení jeho práva, neboť § 14 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu, nikoliv vydání stanoviska žalované. Soud v takovém případě vyčká vyjádření příslušného orgánu a poté pokračuje v řízení. Pokud by nárok na náhradu nemajetkové újmy nebyl předběžně projednán u příslušného úřadu, jedná se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, který bude soud řešit postupem podle § 104 odst. 2 o.s.ř., v žádném případě však nemůže žalobcův návrh jako předčasný zamítnout. Nelze tedy uzavřít, že by povinné předběžné projednání nároku u žalované bránilo poškozenému v tom, aby ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, uplatnil svůj nárok žalobou u soudu (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2125/2012).

30. S ohledem na výše uvedené tedy nelze než uzavřít, že je právo žalobkyně promlčeno. Promlčecí lhůta počala běžet nejpozději dnem datum, po jejím šestiměsíčním stavení tedy uplynula dnem datum. Žaloba však byla podána až dne datum.

31. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vznesla v řízení důvodnou námitku promlčení, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (§ 609 odst. 1 věta první o.z. § 610 odst. 1 věta první o.z., ve spojení s § 26 zák. o OdpŠk).

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla ve věci plně úspěšná, přičemž požadovala náhradu nákladů řízení za dva úkony. Soud jí tedy přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Žalobkyni pak nebyla přiznána ani náhrada nákladů řízení o odvoláních žalobkyně podaných proti procesním rozhodnutím, byť byla v těchto odvolacích řízeních zcela či zčásti úspěšná, neboť v řízení o věci samé byla neúspěšná.

33. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.