OSPH02 46 C 181/2024-77

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 17 038 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 069 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 069 Kč od 5.10.2024 do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 7 969 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 969 Kč od 5.10.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 10. 2024 domáhala zaplacení částky 17 038 Kč s příslušenstvím představující škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“). Škoda měla být žalobkyni způsobena nesprávným úředním postupem soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO, adresa, v řízení vedeném pod sp. zn. 10 Anonymizováno. Žalobkyně uvedla, že usnesením datum, byla nařízena exekuce na majetek povinného, jméno FO, narozeného datum (dále jen „povinný“), pro vymožení pohledávky oprávněného (žalobkyně) vyplývající z exekučního titulu. Exekuční řízení bylo po změně exekutora ve smyslu § 44b odst. 1 exekučního řádu od 23. 6. 2016 vedeno soudním exekutorem tituly před jménem adresa, adresa. Výkon exekutorského úřadu tituly před jménem jméno FO zanikl k 30. 6. 2016. Jejím dočasným zástupcem byl do 27. 7. 2017 tituly před jménem adresa. Počínaje dnem 28. 7. 2017 byl do uvolněného úřadu jmenován soudní exekutor tituly před jménem jméno FO. Dne 15. 4. 2021 bylo žalobkyni sděleno, že tituly před jménem jméno FO nedisponuje finančními prostředky k vyplacení žalobkyně. Tutéž informaci žalobkyni sdělil i tituly před jménem adresa. Tedy dne 25. 4. 2021 bylo poprvé postaveno najisto, že vymožené prostředky nelze žalobkyni vyplatit. Než povinný vstoupil do insolvence vymohla soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO částku ve výši 17 038 Kč. Toto částka nebyla žalobkyni nikdy vyplacena. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 23. 6. 2016, č. j. Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že se odměna a náhrada hotových výdajů soudní exekutorky za dosavadní vedení exekuce nepřiznává a současně tituly před jménem jméno FO usnesením ze dne 23. 6. 2016, č. j. Anonymizováno určil, že se zvláštní náklady vniklé v souvislosti se změnou exekutora bývalé exekutorce tituly před jménem jméno FO nepřiznávají. Soudní exekutorka neměla právo na žádnou část z vymoženého plnění, pokud si jakoukoliv část nechala, pak se tak stalo v rozporu se zákonem na úkor žalobkyně, které mělo být vymožené plnění uhrazeno. Část plnění, které je v neoprávněném držení tituly před jménem jméno FO připadá na náklady exekučního řízení žalobkyně ve výši 11 447,80 Kč, které jsou vyčísleny exekučním příkazem soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO ze dne 5. 11. 2012, č.j. Anonymizováno a ve výši 2 879,80 Kč, které jsou vyčísleny ve výzvě soudní exekutorky ze dne 10. 9. 2012, č.j. Anonymizováno Žalobkyně tak požaduje částku 16 092 Kč, která představuje vymáhanou jistinu, a částku 946 Kč jako náhradu nákladů exekučního řízení žalobkyně. Naříkané exekuční řízení skončilo usnesením o zastavení exekuce ze dne 19. 4. 2018, č.j. Anonymizováno po oddlužení povinného. Žalobkyně během insolvenčního řízení neobdržela žádnou část plnění. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 4. 4. 2024. Dne 4. 10. 2024 obdržela žalobkyně stanovisko žalované ze dne 3. 10. 2024, kterým žalobkyni nepřiznala ničeho, neboť je nárok žalobkyně promlčen. S tímto závěrem žalobkyně nesouhlasí, neboť se až dne 15. 4. 2021 dozvěděla, že vymožené finanční prostředky nemohou být vyplaceny. Žalobkyně tak má za to, že promlčecí lhůta končila dne 15. 4. 2024, přičemž nárok byl uplatněn dne 4. 4. 2024 a žaloba byla podána dne 11. 10. 2024. Námitka promlčení je tak dle žalobkyně nedůvodná, a to i v případě, že by se promlčecí doba počítala od sdělení tituly před jménem jméno FO ze dne 12. 4. 2021. Doba telefonického hovoru není pro běh počátku promlčecí doby relevantní. Za mylnou považuje žalobkyně i námitku nepřihlášení pohledávky do insolvenčního řízení, když toto nemá na projednávanou věc žádný vliv. Žalobkyně se ohradila i proti námitce žalované, že porušila svojí prevenční povinnosti. Není odpovědností žalobkyně zajímat se o průběh exekuce a dohlížet na činnost soudních exekutorů. Tato povinnost dopadá na žalovanou, jako kontrolní orgán.

2. Žalovaná nesporovala, že nárok na zaplacení škody ve výši 17 038 Kč u ní žalobkyně uplatnila dne 4. 4. 2024. Žalovaná věc projednala dne 3. 10. 2024. Žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť od skončení exekučního řízení do uplatnění nároku na náhradu škody uplynulo šest let. Žalobkyně nepřihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení povinného vedeného u Anonymizováno insolvenční spisová značka. Žalobkyně se sama připravila o možnost být částečně uspokojena, když svou pohledávku v insolvenčním řízení neuplatnila. Po předání exekutorského spisu tituly před jménem jméno FO, měl soudní exekutor k dispozici výpisy z účtu, ze kterých je zřejmé, že bylo vymoženo 16 934 Kč soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO. Tyto záznamy jsou nekompletní, takže není vyloučeno, že vymožené plnění bylo žalobkyni poskytnuto, což by vysvětlovalo, proč žalobkyně svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásila, ač o něm věděla, když uplatnila svou pohledávku z jiného řízení ve výši 2 017 Kč. Žalovaná dále nevidí důvod, aby byla promlčecí doba počítána od sdělení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, když tento nijak v naříkané exekuci nefiguroval. Ke změně soudního exekutora došlo na základě rámcové dohody č. Anonymizováno. Sám tituly před jménem jméno FO pouze odkazuje na tuto skutečnost. Nijak se nevyjadřuje k tomu, zda má povědomí o vymožených prostředcích tituly před jménem jméno FO. Žalované dále přijde podezřelé, že se žalobkyně na soudního exekutora obrátila po blíže nespecifikovaném telefonním hovoru, a to po třech letech od pravomocného skončení exekuce. Žalovaná má za to, že se žalobkyně o vzniku škody dozvěděla daleko dříve. Není tak zřejmé, kdy se žalobkyně dozvěděla o skutečnosti, že před vstupem povinného do insolvence došlo k částečnému vymožení exekuované pohledávky. tituly před jménem jméno FO o vymoženém plnění věděl již od doby předání exekuce, jak plyne z exekutorského spisu, je tak nasnadě, že o této skutečnosti měla nebo mohla vědět i žalobkyně.

3. Ze spisu soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno soud provedl následující listiny z nichž zjistil níže uvedené skutečnosti.

Z usnesení datum plyne, že exekuční soud nařídil exekuci na majetek povinného jméno FO, narozeného 27. 10. 1981, a to k vymožení pohledávky ve výši 16 092 Kč, nákladů oprávněné a nákladů exekuce, přičemž vedením exekuce pověřil soudní exekutorku tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa. Právní moc nastala dne 13. 10. 2012.

Z exekučního příkazu soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, č. j. Anonymizováno se podává, že byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy u zaměstnavatele povinného společnosti IČO.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 22. 11. 2012 za období 21. 11. 2012 se podává, že společnost Anonymizováno. strhla povinnému částku 1 593 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 2. 1. 2013 za období 21. 12. 2012 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 1 037 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 22. 1. 2013 za období 21. 1. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 1 002 Kč k uspokojení naříkané exekuceAnonymizováno

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 26. 2. 2013 za období 21. 2. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 683 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 25. 3. 2013 za období 22. 3. 2013 se podává, že společnost právnická osoba strhla povinnému částku 733 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnotaAnonymizováno vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 23. 4. 2013 za období 22. 4. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku částka k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnotaAnonymizováno vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 23. 5. 2013 za období 22. 5. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku částka k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 25. 6. 2013 za období 21. 6. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 2 334 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnotaAnonymizováno vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 24. 7. 2013 za období 22. 7. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 1 009 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 23. 8. 2013 za období 21. 8. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 1 252 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 10. 7. 2013 za období 3. 7. 2013 se podává, že si soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO převedla na svůj účet č. č. účtu částku ve výši 8 000 Kč. Tyto peněžní prostředky navázala na jméno FO v naříkaném exekučním řízení, když toto je patrné z označení platby jméno FO.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 25. 9. 2013 za období 23. 9. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 1 774 Kč k uspokojení naříkané exekuceAnonymizováno

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 21. 10. 2013 za období 22. 10. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 937 Kč k uspokojení naříkané exekuceAnonymizováno

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 22. 11. 2013 za období 21. 11. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno strhla povinnému částku 875 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba. vytištěného dne 2. 1. 2014 za období 23. 12. 2013 se podává, že společnost Anonymizováno. strhla povinnému částku 944 Kč k uspokojení naříkané exekuce.

4. Ze spisu soudního exekutora tituly před jménem adresa, Exekutorský soud adresa, sp. zn. Anonymizováno soud provedl následující listiny, ze kterých zjistil níže uvedené skutečnosti.

Z dokladu ze dne 3. 7. 2013 plyne, že si tituly před jménem jméno FO vyúčtovala náklady exekuce ve výši 8 000 Kč [6 612 Kč odměna a 1 388 Kč odměna].

Z příkazu k úhradě nákladů exekuce soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno. doručenky právnímu zástupci žalobkyně se podává, že soudní exekutorce tituly před jménem jméno FO byla určena odměna ve výši 0 Kč a náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času a náhrada za doručení písemností soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO byly určeny také částkou 0 Kč. Z odůvodnění vyplývá, že došlo k převzetí naříkané exekuce tituly před jménem adresa dle § 44b odst. 1 e.ř. na základě rámcové dohody číslo Anonymizováno, který musel příkazem k úhradě nákladů exekuce rozhodnout o nákladech exekuce doposud vzniklých. Soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO se dobrovolně rozhodla ukončit činnost a jelikož ona sama svým rozhodnutím zavinila potřebu změny soudního exekutora, nenáleží jí podíl na případné vymožené odměně. Dále pak bylo uvedeno, že exekuce byla neúspěšně vedena po celou řadu let. Proto se soudní exekutorka výslovně vzdala jak podílu na vymožené odměně, tak náhrady hotových výdajů. Příkaz k úhradě nákladů exekuce případně dříve vydaný tituly před jménem jméno FO zůstává v platnosti s tím, že vzniklé náklady exekuce tam určené bude nadále ve svůj prospěch vymáhat nově určený soudní exekutor tituly před jménem jméno FO. Toto bylo žalobkyni doručeno dne 4. 7. 2016.

Z usnesení soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne 23. 6. 2016, č.j. Anonymizováno plyne, že soudním exekutor rozhodl, že se zvláštní náklady nepřiznávají v souvislosti se změnou soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Toto bylo žalobkyni doručeno dne 4. 7. 2016.

Ze scanů výpisů z účtu č. hodnota-Anonymizováno vedeného u právnická osoba. plyne, že soudní exekutor tituly před jménem adresa měl nejpozději od 28. 6. 2016 k dispozici výpisy z účtu soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO a věděl, že soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO vymohla na povinném 16 934 Kč a částku 8 000 Kč si převedla na svůj účet. Tuto skutečnost však nijak nereflektoval do písemností či výpisů ve spise.

Z výsledku lustrace v Insolvenčním rejstříku ze dne 4. 7. 2016 se podává, že povinný měl povoleno oddlužení. Insolvenční řízení bylo vedeno u Anonymizováno.

Z usnesení o zastavení exekuce ze dne 19. 4. 2018, č.j. Anonymizováno, plyne, že naříkaná exekuce byla zastavena, neboť povinný splnil oddlužení a oprávněná se zastavením exekučního řízení souhlasila. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 439,90 Kč. Soudní exekutor si přiznal náhradu nákladů exekuce ve výši 7 865 Kč. Žalobkyni bylo usnesení doručeno dne 20. 4. 2018. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 6. 2018.

Z e-mailu zaslaného zaměstnankyní právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 4. 2021 plyne, že se obrátila na soudního exekutora tituly před jménem adresa po telefonické informaci z exekutorského úřadu tituly před jménem adresa s žádostí o sdělení, zda-li má k vyplacení vymožené plnění ve výši 17 038 Kč.

Z e-mailu zaměstnankyně tituly před jménem adresa ze dne 12. 4. 2021 vyplývá, že soudní exekutor vymoženými prostředky k vyplacení nedisponuje a není mu známo, kde se tyto prostředky nacházejí.

Z vyjádření soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne 29. 8. 2024, č.j. Anonymizováno plyne, že tento zjistil, že v době vedení exekuce tituly před jménem jméno FO byla vymožena částka 17 038 Kč. Soudní exekutor upozornil na skutečnost, že některé platby nemusí souhlasit s listinným výpisem z účtu. Soudnímu exekutorovi není známo, kdo má vymoženou částku v držení, avšak jemu tato částka nebyla předána.

5. Ze sdělení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne 14. 4. 2021, č.j. Anonymizováno vč. dokladu o doručení plyne, že soudní exekutor žalobkyni sdělil, že exekuce byla tituly před jménem jméno FO předána soudnímu exekutorovi tituly před jménem adresa, Exekutorský úřad adresa-Anonymizováno. Odkázal tak žalobkyni s její žádostí na shora uvedeného soudního exekutora. Toto sdělení bylo žalobkyni doručeno dne 15. 4. 2021.

6. Z podání žalobkyně ze dne 4.4.2024 a dopisu žalované ze dne 5. 4. 2024 se podává, že žalobkyně svůj nárok ve výši 17 038 Kč s příslušenstvím na náhradu škody za řízení před Exekučním úřadem adresa pod sp. zn. Anonymizováno u žalované uplatnila dne 4. 4. 2024.

7. Ze stanoviska žalované ze dne 3. 10. 2024 se podává, že žalovaná nárok žalobkyně v plném rozsahu neuznala, neboť má za to, že nárok žalobkyně je promlčený, jelikož promlčecí doba plynula od právní moci usnesení o zastavení exekuce.

8. Z rámcové dohody Anonymizováno ze dneAnonymizovánodatum uzavřené mezi soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO a soudním exekutorem tituly před jménem adresa za vedlejší účasti Jméno advokáta, advokáta z advokátní kanceláře Anonymizováno, tituly před jménem jméno FO, advokáta, z advokátní kanceláře tituly před jménem jméno FO, advokáta. Dohoda byla uzavřena z důvodu zániku výkonu funkce soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO ke dni 30. 6. 2016. Dále zde byly dohodnuty podmínky změny soudního exekutora. tituly před jménem jméno FO se v článku IV. odst. 2 dohody výslovně vzdala všech nároků na odměnu či náhradu hotových výdajů, a to vůči oprávněným a soudnímu exekutorovi spolu s dalšími blíže nespecifikovanými osobami. V článku VIII. odst. 2 se soudní exekutor tituly před jménem adresa zavázal převést celé spisy, nejpozději však do 6 měsíců.

9. Soud neprovedl návrh na nařízení exekuce ze dne 7. 12. 2006 a výzvu ke splnění vymáhané povinnosti ze dne 10. 9. 2012, č.j. Anonymizováno, neboť tyto listiny nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatná. Dále se soud nezabýval sdělením soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne 21. 10. 2024, č.j. Anonymizováno, neboť tento se nemůže bez dalšího vzdát jednou přiznaných nákladů exekuce, pokud si je sám přiznal a po povinném nárokoval v usnesení o zastavení exekuce. Pokud měl soudní exekutor v úmyslu se vzdán nákladů exekuce, měl to učinit nejpozději v rozhodnutí, jímž se exekuce končí. Prohlášení o vzdání se by pak bylo možné učinit jen vůči povinnému, kterému byla povinnost uložena. Soud si dále nevyžádal spis insolvenční spisová značka, neboť průběh insolvenčního řízení povinného, nebyl pro rozhodnutí ve věci podstatný, když ke škodě došlo před zahájením řízení po úpadku. Soud nepřipojil ani spis adresa, ani exekutorský spis Exekutorského úřadu adresa, sp. zn. Anonymizováno neboť tyto spisy nijak nesouvisí s projednávanou věcí. Za poslední si soud nevyžádal kompletní výpis z účtu tituly před jménem jméno FO, ani přílohy k shora uváděné rámcové dohodě, jelikož přes tvrzení žalované neshledal, že by zde byly uvedeny skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Žalovaná jako dohledový orgán nad exekutorskými úřady, měla možnost si tyto dokumenty obstarat sama, a pak soudu označit konkrétní okolnosti, které by chtěla prokázat. Všeobjímající návrh žalované by byl značně nehospodárný. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

10. Soud hodnotil důkazy samostatně i ve vzájemné souvislosti. K důkazům byly navrženy pouze listinné důkazy, jejichž pravost nebo správnost nebyla účastníky řízení zpochybňována. Soud proto neměl důvod z těchto listin nevycházet pro své rozhodování, ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu.

11. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, korespondující se skutkovými zjištěnými popsanými výše, zejm. pokud jde o průběh exekučního řízení. Ve stručnosti lze uvést, že v exekučním řízení vedeném původně u Exekutorského úřadu adresa pod sp. zn. Anonymizováno, následně u Exekutorského úřadu adresa-Anonymizováno pod sp. zn. Anonymizováno, bylo od povinného vymoženo 16 934 Kč v období od 22. 11. 2012 do 23. 12. 2013, a to soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO. Toto částka nebyla vyplacena ani žalobkyni ani novému soudnímu exekutorovi tituly před jménem adresa. Žalobkyně se o škodě jí způsobené a kdo za ní odpovídá dozvěděla z emailu z kanceláře tituly před jménem adresa ze dne 12. 4. 2021. Žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila dne 4. 4. 2024. O nároku žalobkyně bylo rozhodnuto stanoviskem ze dne 3. 10. 2024.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk odpovídá stát za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby").

Podle § 4 odst. 1 OdpŠk se za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.

Podle § 5 písm. b) OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 cit. ustanovení nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odst. 3 cit. ustanovení se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

14. Žalobkyně se domáhá zaplacení uvedené částky se zmíněným příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu škody, která jí vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem původní soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO spočívajícím v tom, že v posuzovaném řízení soudní exekutorka žalobkyni nevyplatila vymožené plnění právě v uvedené částce.

15. Žalovaná vznesla ve vztahu k uplatněnému nároku námitku promlčení, soud se proto nejprve zabýval důvodností námitky promlčení.

16. Dle cit. ustanovení § 32 odst. 1 věty první OdpŠk i z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 28 Cdo 590/2011) vyplývá, že tříletá subjektivní promlčecí doba začíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu škoda v určité výši vznikla a že za ni odpovídá stát. Zároveň je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě, resp. u nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006, uveřejněný pod č. 55/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V usnesení ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1559/2011, Nejvyšší soud konstatoval: „Otázkou počátku běhu promlčecí doby a její délky, má-li jít o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem (§ 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi již opakovaně zabýval. Vždy přitom uzavřel, že v tomto případě se uplatní pouze jediná, a to subjektivní promlčecí doba podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., která počíná běžet okamžikem, kdy poškozený prokazatelně nabyl vědomost o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, tedy když zjistí takové skutkové okolnosti, z nichž (krom určení odpovědného subjektu) lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 28 Cdo 590/2011). Nejde přitom o vědomost o škodné události (o nesprávném úředním postupu), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1168, sv. 16). Znalost poškozeného o osobě škůdce se pak váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná.“ Ze spisu soudního exekutora tituly před jménem adresa vztahujícího se k naříkané exekuci je zřejmé, že sdělením zaměstnankyně soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne 12. 4. 2021 byla žalobkyně informována o skutečnosti, že soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO není známo, kde se nachází vymožené prostředky ve výši 17 038 Kč. Z emailu žalobkyně ze dne 7. 4. 2021 je pak zřejmé, že se žalobkyně o vzniklé škodě dozvěděla z telefonního hovoru s kanceláří tituly před jménem jméno FO. Soud souhlasí s žalovanou, že se kroky žalobkyně mohou jevit jako účelové, když naříkaná exekuce skončila v roce 2018 a žalobkyně je kanceláří soudního exekutora v roce 2021 vyrozuměna o vymoženém plnění ve výši 17 038 Kč. Na druhou stranu je však nutné žalované odporovat v jejím názoru, že by žalobkyně měla povinnost si aktivně zjišťovat stav exekuce. Jak žalobkyně správně podotkla, osoby oprávněné smějí důvodně spoléhat na soudního exekutora, že bude jeho postup v souladu s právními předpisy České republiky. Opačný závěr by odporoval principům právního státu. Soud tak musel na základě provedeného dokazování uzavřít, že o vzniku škody a kdo za ní odpovídá, se žalobkyně prokazatelně dozvěděla až dne 12. 4. 2021, když žalovaná nijak soudu nedoložila své závěry stran účelovosti jednání žalobkyně.

17. Soud uvádí, že pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby ve vztahu ke vzniku škody je významné zjištění o tom, že vymožené finanční plnění nelze vyplatit, ať již z důvodu jeho ztráty či zpronevěry předchozí soudní exekutorkou, která vymáhání exekuované pohledávky realizovala. Teprve tímto okamžikem se totiž žalobkyně prokazatelně dozvěděla o tom, že jí vznikla škoda v určité výši a že za ní je odpovědna předchozí soudní exekutorka, potažmo stát. Soud v této souvislosti znovu odkazuje na výše citovanou soudní judikaturu upínající se k této sporné otázce, podle níž je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě. Žalobkyně se prokazatelným způsobem o vzniku škody, její výši a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděla až ze sdělení tituly před jménem jméno FO ze dne 12. 4. 2021, doručeného stejného dne, tento den je proto rozhodným dnem pro určení počátku běhu promlčecí doby. Pro úplnost soud dodává, že počátek běhu promlčecí doby nelze odvíjet od sdělení tituly před jménem jméno FO ze dne 14. 4. 2021, doručeného dne 15. 4. 2021, neboť tento se nijak nevyjadřuje ke skutečnosti, zda žalovanými peněžními prostředky disponuje, či zda je mu známo, kde by se mohly nacházet.

18. Za situace, kdy žalobkyně svůj nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO, uplatnila u žalované dne 4. 4. 2024 (čtvrtek) a u soudu dne 11. 10. 2024 (pátek) učinila tak v tříleté subjektivní promlčecí době podle § 32 odst. 1 OdpŠk a její nárok proto nemůže být promlčený, když promlčecí doba uplynula ke dni 14. 10. 2024 (pondělí). Soud dodává, že k předběžnému projednání nároku u žalované došlo dne 3. 10. 2024, přičemž stanovisko bylo žalobkyni doručeno dne 4. 10. 2024. Žalobkyně tak svůj nárok uplatnil včas a námitka promlčení vznesená žalovanou není důvodná. Objektivní promlčecí doba pak v tomto případě nepřipadá v úvahu. Soud se následně podrobněji nezabýval ani argumentem žalobkyně, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, když dospěl shora k závěru, že námitka promlčení je nedůvodná.

19. Dále se soud zabýval nárokem samotným, přičemž soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

20. Soud nejprve uvádí, že ke vzniku objektivní odpovědnosti státu za škodu, jíž se nelze zprostit (§ 2 zákona), je zapotřebí současné splnění tří podmínek: nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 1999 sp. zn. 2 Cdon 129/97, publikovaný v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, č. 5, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3536/2011).

21. Tím, že soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO prováděla exekuci k vymožení pohledávky žalobkyně na základě pověření soudu, prováděla exekuční činnost ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), dle kterého v rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva a další činnost podle tohoto zákona. Platí, že při výkonu exekuční činnosti má soudní exekutor postavení orgánu vykonávajícího veřejnou moc (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1329/2004). S ohledem na cit. ustanovení OdpŠk za tuto činnost odpovídá stát (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2082/2015, uveřejněný pod číslem 90/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud uzavírá, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO tím, že po vymožení plnění toto nevyplatila v rozporu se zákonem oprávněné žalobkyni (srov. § 46 odst. 4 exekučního řádu ve znění účinném v rozhodné době zániku funkce soudní exekutorky, tj. ke dni 30. 6. 2016). Za tento nesprávný úřední postup je plně odpovědný stát, když ani nelze shledat, že by se jednalo o tzv. exces exekutorky, za což by následně odpovídala sama soudní exekutorka (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2028/2015).

22. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 23. 6. 2016 a shora citovaným usnesením soudního exekutora tituly před jménem adresa z téhož dne bylo rozhodnuto, že příkaz k úhradě nákladů exekuce případně vydaný tituly před jménem jméno FO zůstává v platnosti s tím, že vzniklé náklady exekuce tam určené bude nadále ve svůj prospěch vymáhat nově určený soudní exekutor, přičemž odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času, náhrada za doručení písemností a ani zvláštní náklady nebyly původní soudní exekutorce, tituly před jménem jméno FO, přiznány, neboť se jich původní soudní exekutorka výslovně vzdala jak je uvedeno mj. i v rámcové dohodě Anonymizováno ze dne datum, když svým rozhodnutím ukončila svoji činnost jako soudní exekutor k 30. 6. 2016. Bylo konstatováno, že procesní vina na změně exekutora tedy ležela výhradně na straně původní soudní exekutorky. Je tedy zřejmé, že tituly před jménem jméno FO neměla nárok na žádnou část vymoženého plnění. Je běžnou praxí, že soudní exekutor nejprve vymožené plnění použije na svou odměnu, avšak vzhledem ke skutečnosti, že se později své odměny a dalších nákladů původní soudní exekutorka vzdala, měla do doby ukončení své činnosti, tj. 30. 6. 2016 veškeré vymožené plnění zaslat novému soudnímu exekutorovi, popřípadě žalobkyni jako oprávněné. Jak vyplynulo z dokazováno soudní exekutor tituly před jménem adresa vymoženým plněním nedisponuje. V exekuci byla vymožena částka ve výši 16 934 Kč, přičemž soudní exekutorka si na svůj soukromý účet prokazatelně převedla 8 000 Kč jako odměnu. Na nového soudního exekutora tak měla být převedena částka ve výši 16 934 Kč, pokud tato nebyla vyplacena žalobkyni. V naříkaném řízení byla exekuce zastavena rozhodnutím ze dne 19. 4. 2018, č.j. Anonymizováno ve kterém si soudní exekutor tituly před jménem adresa přiznal náklady exekuce ve výši 7 865 Kč. Jak soud již zmínil výše je běžnou praxí, že soudní exekutor nejprve vymožené plnění použije na svou odměnu. Soud nepřihlédl k prohlášení soudního exekutora o vzdání se nároku nákladů exekuce ze dne 21. 10. 2024, když soudní exekutor řádně rozhodl, že nárokuje náklady exekuce ve výši 7 865 Kč. V době rozhodnutí o zastavení exekuce soudní exekutor tituly před jménem jméno FO disponoval informací, kolik bylo v naříkaném řízení vymoženo, ač ve svých rozhodnutích opakovaně uváděl, že nebylo vymoženo ničeho. Soudní exekutor si tak náklady exekuce přiznal s vědomím, že bylo něco vymoženo. Vymožená částka se tak nejdříve započítala na pravomocně určené náklady exekuce a ve zbytku měla být vyplacena žalobkyni. Zdejší soud pak nemůže polemizovat ani zvrátit jednou pravomocně přiznané náklady řízení. Zdejší soud je pravomocným rozhodnutím v exekučním řízení vázán.

23. Ve shora uvedeném jednání původní soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO tedy soud shledal nesprávný úřední postup a dospěl i k závěru, že ve věci je rovněž dána příčinná souvislost, neboť kdyby původní soudní exekutorka jednala v souladu s § 46 odst. 4 exekučního řádu ve znění účinném v rozhodné době zániku funkce soudní exekutorky, tj. ke dni 30. 6. 2016 a v souladu s rozhodnutím ze dne 23. 6. 2016, měla nejpozději ke dni skončení své činnosti, tj. ke dni 30. 6. 2016 vymožené plnění zaslat novému soudnímu exekutorovi, nebo žalobkyni. Vymožená částka ve výši 16 934 Kč (dle shora uvedených výpisů z účtu), nikoliv 17 038 Kč (jak uvádí soudní exekutor tituly před jménem jméno FO a žalobkyně), pak musí být ponížena o pravomocně přiznané náklady exekuce, tj. o částku 7 865 Kč. V neoprávněné držbě tituly před jménem jméno FO pak zůstala částka 9 069 Kč, která měla být vyplacena žalobkyni. Pokud by soudní exekutorka jméno FO nejednala v rozporu s právními předpisy, škoda ve výši 9 069 Kč by žalobkyni nevznikla.

24. Pro úplnost soud dodává, že argumentace žalované, že žalobkyně měla svou pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení, je lichá, neboť žalovaný nesprávný úřední postup se stal před úpadkem povinného. Žalovaný nesprávný úřední postup by nebylo možné odčinit plněním povinného v insolvenčním řízení, když povinný již jednou v exekučním řízení prokazatelně plnil. Pokud by žalobkyně takto vymožené plnění přijala, vystavovala by se nebezpečí budoucího sporu z bezdůvodného obohacení. Tento argument žalované tak soud shledal nepřiléhavým.

25. S ohledem na výše uvedené, soud ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl co do částky 9 069 Kč, ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.), neboť co do částky 104 Kč se škoda nestala vůbec), a co do částky 7 865 Kč by škodu mohl nárokovat soudní exekutor tituly před jménem adresa, nikoliv žalobkyně, když by jí tato částka nemohla být vyplacena ani v rámci exekučního řízení.

26. Soud žalobkyni přiznal výrokem I. i zákonný úrok z prodlení z částky 9 069 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu škody uplatnil postupem podle § 14 zákona. K prodlení žalované s náhradou škody došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty dle § 15 OdpŠk určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. ode dne 4. 4. 2024, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců končí dnem 4. 10. 2024 (pátek). Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 5. 10. 2024.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 53,23 % (9 069 Kč přiznáno soudem) a žalovaná v rozsahu 46,77 % (7 969 Kč zamítnutí žaloby), proto soud s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně byl pouze nepatrný.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.