OSPH02 48 C 171/2025-115

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A anonymizováno, narozen Datum narození žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ b) Jméno žalobce B anonymizováno, narozena Datum narození žalobce B ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta anonymizovánoAdresa advokáta anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: Anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 2 x 127 958 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky 127 958 Kč s příslušenstvím pro žalobce a) a žaloba o zaplacení částky 127 958 Kč s příslušenstvím pro žalobkyni b) se zamítá.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobci domáhali po žalované zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 127 958 Kč s příslušenstvím pro každého ze žalobců z titulu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v anonymizováno pod sp. zn. anonymizováno (dále také jen „posuzované řízení“). Žalobci uvedli, že posuzované řízení bylo zahájeno datum podáním žaloby společností právnická osoba, IČO IČO proti společnosti právnická osoba, IČO IČO. V řízení došlo k procesnímu nástupnictví jak na straně žalující, a to nejprve na společnost právnická osoba, IČO IČO, a následně na současnou žalobkyni společnost právnická osoba, IČO IČO, tak na straně žalované, která dne datum zanikla výmazem z obchodního rejstříku. Procesními nástupci žalované byli mj. žalobci. Podanou žalobou se tamní žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky specifikovaného bytového domu včetně pozemků, a dále specifikovaných bytových jednotek, včetně bytové jednotky ve vlastnictví žalobců (manželů anonymizováno). Tuto bytovou jednotku žalobci nabyli do výlučného vlastnictví kupní smlouvou ze dne datum, s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Žalobkyně nechala v katastru nemovitostí vyznačit u bytové jednotky žalobců poznámku o podané žalobě dne datum a poznámku spornosti dne datum s účinností k datum, čemuž se žalobci aktivně bránili. Žalobci dále uvedli, že Městský soud v anonymizováno postupoval v posuzovaném řízení v rozporu se zákonem, neboť měl po podání žaloby nejprve zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, zda žaloba nemá vady, a zda jsou účastníci řízení aktivně, resp. pasivně věcně legitimováni. Žalovaná společnost právnická osoba nebyla ode dne datum ve věci pasivně věcně legitimována z důvodu převodu vlastnického práva k jednotce na žalobce (manžele anonymizováno). Uplatněný nárok byl také dle žalobců absolutně nedůvodný a měl toliko šikanózní povahu. Městský soud v anonymizováno přesto první jednání ve věci nařídil až na datum. Ani toto jednání se však nekonalo, neboť řízení muselo být z důvodu zjištěného úpadku žalované dne datum přerušeno. O pokračování řízení rozhodl soud usnesením dne datum, v právní moci datum. jméno FO jednání dne datum žalobkyně navrhla změnu na straně žalované z důvodu převodu vlastnického práva k jednotkám (mj. i na žalobce). Procesní usnesení soudu byla opakovaně rušena soudem odvolacím, což představuje další nesprávný úřední postup. O připuštění vstupu žalobců do řízení na straně žalované rozhodl soud usnesením ze dne datum, v právní moci datum. Žalobci dne datum a datum žádali soud o nařízení jednání ve věci, k čemuž však nedošlo. Žalobci následně s cílem řízení ukončit uzavřeli s žalobkyní dohodu o narovnání. O zastavení řízení vůči žalobcům rozhodl soud usnesením ze dne datum, v právní moci datum. Posuzované řízení však vůči dalším osobám stále pokračuje, soud dosud meritorně nerozhodl, dokonce ani nezahájil dokazování. Žalobci tvrdí, že účastníky posuzovaného řízení měli být minimálně po zápisu poznámky spornosti k jednotce. Vzhledem k přerušení řízení od roku Anonymizováno vůči nim posuzované řízení proto trvalo od datum (tj. od právní moci usnesení o pokračování řízení) do datum, tedy po dobu 5 let a 4 měsíce. Délku posuzovaného řízení považují žalobci za nepřiměřenou, neboť řízení je vedeno již 14 let (bez zohlednění doby přerušení řízení po dobu 8 let), přičemž dosud nebylo skončeno. Základní částku přiměřeného zadostiučinění stanovili žalobci ve výši 20 000 Kč s ohledem na dosavadní délku řízení i s přihlédnutím k tomu, že posuzované řízení je prakticky stále na svém počátku (před zahájením dokazování), a lze očekávat jeho další trvání v řádu několika dalších let. Základní částku požadují žalobci dále navýšit o 40 %, a to z důvodu vysokého významu předmětu řízení pro žalobce (nejistota ohledně jednotky v hodnotě několika milionů korun), nepřiměřené celkové délky posuzovaného řízení, které nebylo nijak skutkově ani právně složité, a dále proto, že žalobci se na průtazích řízení nijak nepodíleli (dokonce dvakrát soud urgovali s žádostí o nařízení jednání). Každý ze žalobců proto požaduje částku 149 333 Kč (28 000 Kč za 5 let řízení + 9 333 Kč za 4 měsíce). Žalovaná poskytla každému ze žalobců přiměřené zadostiučinění ve výši 21 375 Kč, touto žalobou se proto žalobci domáhají přiznání rozdílu mezi požadovanou a již vyplacenou částkou.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobci dne datum uplatnili nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 149 333 Kč pro každého z nich. Žalovaná nárok projednala a částečně žalobcům vyhověla co do částky 21 375 Kč, ve zbytku žalobcům zadostiučinění nepřiznala. Žalobou uplatněný nárok považuje za nedůvodný. Žalovaná zrekapitulovala průběh řízení a uvedla, že řízení trvá po dobu 15 let a 9 měsíců a dosud není skončeno. Ve vztahu k žalobcům trvalo řízení 1 rok a 7 měsíců, od právní moci usnesení o připuštění jejich vstupu do řízení na straně žalované dne datum do právní moci usnesení o zastavení řízení ve vztahu k žalobcům dne datum. Žalobci nebyli před svým vstupem do řízení jeho účastníky, nemohla jim proto vzniknout nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně jeho výsledku. Za dobu jejich účastenství v řízení nastal průtah v postupu soudu prvního stupně, který měl dříve přistoupit k nařízení jednání. Délka řízení ve vztahu k žalobcům tak byla nepřiměřená, za což jim bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění. Základní částku stanovila žalovaná ve výši 15 000 Kč za 1 rok řízení, kterou snížila o 5 % z důvodu tzv. sdílené újmy (vyšší množství osob na straně žalované).

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., dne datum, pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). Žalovaná nárok žalobců projednala dne datum, přičemž každému ze žalobců poskytla zadostiučinění ve výši 21 375 Kč. Mezi účastníky byl nesporný průběh řízení vedeného u Městského soudu v anonymizováno pod sp. zn. anonymizováno tak, že dne datum podala společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „žalobkyně 1“) žalobu o určení spoluvlastnického práva. Žalovanou byla označena společnost právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „žalovaná 1“). Žalovaná 1 se dne datum vyjádřila k žalobě. Dne datum žalobkyně 1 podala repliku. Dne datum soud vyzval žalobkyni 1 k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum podala žalobkyně 1 návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne datum soud zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za žalobu. Současně usnesením z téhož dne odmítl návrh na nařízení předběžného opatření. Dne datum se žalovaná 1 vyjádřila k návrhu na vydání předběžného opatření. Dne datum podala žalobkyně 1 odvolání proti usnesení ze dne datum. Dne datum podala žalobkyně návrh na změnu žalobního petitu. Usnesením ze dne datum soud zrušil svoje usnesení o zastavení řízení. Dne datum byl podán návrh na vstup vedlejších účastníků do řízení. Dne datum podala žalobkyně 1 opětovně návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne datum soud připustil změnu žalobního petitu. Téhož dne usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. Dne datum byl podán návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení. Dne datum podala žalobkyně 1 opětovně návrh na vydání předběžného opatření. Téhož dne soud usnesením nařídil předběžné opatření spočívající ve zdržení se nakládaní s předmětnými bytovými jednotkami. Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1 dne datum odvolání. Dne datum soud vydal opravné usnesení. Dne datum žalobkyně 1 navrhla záměnu účastníků na straně žalující. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o záměně účastníků na straně žalující – společnost právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „žalobkyně 2“), vstoupila na místo žalobkyně 1. Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1 dne datum odvolání. Dne datum byla podána stížnost na průtahy řízení a žádost o určení lhůt k provedení procesních úkonů. Usnesením ze dne datum Krajský soud v anonymizováno odmítl návrh na určení lhůt k provedení procesních úkonů. Dne datum byl předložen spis Krajskému soudu v anonymizováno. Usnesením ze dne datum Krajský soud v anonymizováno zrušil usnesení soudu ze dne datum a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Téhož dne potvrdil usnesení soudu ze dne datum. Dne datum byl podán návrh na vstup vedlejších účastníků do řízení. Dne datum žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Dne datum žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Dne datum žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Dne datum žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud částečně zastavil řízení a současně zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne datum soud opravil záhlaví usnesení ze dne datum. Dne datum soud nařídil ústní jednání na den datum. Dne datum žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud vyrozuměl účastníky o přerušení řízení z důvodu konkurzu žalované 1 (ad řízení vedené u Krajského soudu v anonymizováno pod sp. zn. Anonymizováno insolvenční spisová značka). Dne datum byl podán návrh na záměnu účastníka řízení a pokračování v řízení. Dne datum byl soudu doručen návrh žalobkyně 2 na změnu účastníka řízení na straně žalující. Podáními z téhož dne žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Usnesením ze dne datum soud zamítl návrhy na záměnu účastníka řízení a pokračování v řízení. Dne datum byl podán návrh na vstup vedlejšího účastníka na straně žalované. Dne datum byl soudu doručen opětovný návrh žalobkyně 2 na změnu účastníka řízení na straně žalující. Téhož dne vzala částečně žalobu zpět. Dne datum bylo soudu doručeno další částečné zpětvzetí žaloby. Usnesením ze dne datum soud připustil, aby na místo žalobkyně 2 vstoupila do řízení společnost právnická osoba, IČO IČO, tj. žalobkyně. Současně bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení. Toto usnesení bylo opraveno usnesením ze dne datum. Následně soud sleduje stav insolvenčního řízení. Ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum, datum, datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud opravil výrok usnesení ze dne datum. Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum, datum, datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum podal insolvenční správce žalované 1. návrh na pokračování v řízení. Usnesením ze dne datum soud rozhodl tak, že v přerušeném řízení se pokračuje. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Soud následně nařídil jednání na den datum. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum požádala žalobkyně o odročení jednání. Dne datum se konalo ústní jednání, které bylo následně odročeno na datum. Dne datum podala žalobkyně návrh na změnu v osobě žalovaného. Usnesením ze den datum soud vyzval žalobkyni k odstranění vad podání. Usnesení z téhož dne soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud zamítl návrh žalobce na změnu žalovaných. Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1. odvolání. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Odvolací soud následně dne datum zrušil usnesení ze dne datum. Ve dnech datum, datum, datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil, a současně zamítl návrh žalobkyně na změnu žalovaných ze dne Anonymizováno Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1. odvolání. Ve dnech datum, datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Odvolací soud následně de datum zrušil usnesení ze dne datum. Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalobkyni k odstranění vad podání a doplnění tvrzení a důkazů. Ve dnech datum, datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Podáním ze dne datum žalobkyně odstranila vady žaloby. Ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil, a současně připustil vstup novým žalovaným (mj. žalobcům v tomto kompenzačním řízení) namísto žalované 1. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Proti usnesení ze dne datum vedlejší účastníci odvolání. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum soud předložil spis odvolacímu soudu. Odvolací soud usnesením ze dne datum částečně zrušil usnesení ze dne datum. Ve dnech datum, datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum požádala žalobkyně soud o nařízení jednání. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil, a současně zamítl návrh na změnu žalovaného. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil (mj. ve vztahu k žalobcům v tomto kompenzačním řízení). Ve dnech datum a datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum se konalo ústní jednání, které bylo následně odročeno na neurčito za účelem doručení usnesení o záměně účastníků na straně žalovaných. Téhož dne bylo rozhodnuto o záměně účastníků na straně žalovaných. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Téhož dne vyzval soud žalobkyni k doplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum soud nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne Anonymizováno se žalobkyně odvolala do usnesení ze dne datum. Usnesením ze dne datum soud řízení částečně zastavil. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání. Dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne datum byl spis vrácen bez věcného vyřízení. Usnesením ze dne datum soud opravil usnesení ze dne datum. Usnesením ze dne datum odvolací soud potvrdil usnesení ze dne datum. Téhož dne současně potvrdil usnesení ze dne datum. Dále byl nesporný průběh řízení vedeného u Krajského soudu v anonymizováno pod sp.zn. Anonymizováno insolvenční spisová značka tak, že dne datum byl ke Krajskému soudu v anonymizováno podán insolvenční návrh. Téhož dne soud zveřejnil vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Dne datum soud vyzval dlužníka k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu. Dne datum soud nařídil jednání k projednání podmínek k rozhodnutí o návrzích na zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi. Dne datum se konalo ústní jednání. Dne datum soud usnesením rozhodl o úpadku spojeném s prohlášením konkursu, a současně ustanovil správce. Proti tomuto usnesení podal žalovaný 1 dne datum odvolání. Dne datum byl předložen spis Vrchnímu soudu. Dne datum do řízení vstoupilo státní zastupitelství. Dne datum insolvenční správce soudu předložil soupis majetkové podstaty. Dne datum insolvenční správce soudu předložil seznam přihlášených pohledávek. Dne datum potvrdil Vrchní soud usnesení ze dne datum. Dne datum podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení. Dne datum se konalo přezkumné jednání. Téhož dne proběhla u soudu schůze věřitelů s tím, že byla potvrzena volba věřitelského výboru. Dne datum insolvenční správce doplnil soupis majetkové podstaty. Dne datum podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení. Dne datum insolvenční správce doplnil soupis majetkové podstaty. Dne datum žalovaný 1 podal návrh na zproštění správce z funkce. Dne datum byl podán návrh na zproštění správce z funkce. Usnesením ze dne datum byly zamítnuty návrhy na zproštění správce z funkce. Proti tomuto usnesení bylo podáno dne datum odvolání. Dne datum byl spis předložen Vrchnímu soudu. Dne datum bylo odvolání odmítnuto. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení. Mimo jiné uvedl, že pokračuje ve vedení incidenčních sporů a sporů o úhradu pohledávek zapsaných v soupisu majetkové podstaty a uplatňuje práva dlužníka v trestním řízení. Dne datum správce doplnil soupis majetkové podstaty. Dne datum soud vydal usnesení, kterým vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce prodal mimo dražbu část majetku žalované 1. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení. Mimo jiné uvedl, že pokračuje ve vedení incidenčních sporů a sporů o úhradu pohledávek zapsaných v soupisu majetkové podstaty a uplatňuje práva dlužníka v trestním řízení. Od poslední zprávy se snaží správce dohodnout na mimosoudním vyrovnání těchto sporů. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že došlo k ukončení některých incidenčních sporů. Dne datum soud nařídil další přezkumné jednání. Dne datum se uskutečnilo další přezkumné jednání. Dne datum požádal insolvenční správce o udělení souhlasu se zpeněžením části majetku žalované 1 prodejem mimo dražbu. Této žádosti bylo dne datum vyhověno. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že v současné době probíhá aktualizace ocenění nemovitostí. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že probíhá zpeněžování části majetku žalované 1, nadále trvá zajištění nemovitostí pro účely trestního řízení a insolvenční správce provádí správu nemovitostí zapsaných v soupisu majetkové podstaty. Dne datum byl podán návrh na uspokojení zajištěného věřitele. Dne datum soud ustanovil opatrovníka pro insolvenční řízení. Téhož dne podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo k doplnění majetkové podstaty dlužníka. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že probíhá incidenční spor o vyučení věcí z majetkové podstaty. Dne datum soud usnesením vyslovil souhlas s uspokojením zajištěného věřitele a rozhodl o odměně správce. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že k podstatnému posunu v řízení od poslední zprávy nedošlo. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že bylo zrušeno zajištění nemovitostí dlužníka pro účely trestního řízení. Dne datum vystoupilo státní zastupitelství z řízení. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že nadále probíhá zpeněžování majetku a incidenční spor o vyloučení věcí z majetkové podstaty nebyl dosud rozhodnut. Dne datum soud usnesením nařídil prohlídku nemovitostí. Téhož dne byla provedena prohlídka nemovitosti. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že mimo jiné probíhají jednání s protistranou o zpeněžení nemovitostí. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo ke zpeněžení části majetku dlužníka. Nadále probíhá incidenční spor o vyloučení věcí. Dne datum byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne datum byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřitel. Dne datum byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne datum soud rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne datum byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne datum byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne datum soud rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že nadále pokračuje ve zpeněžování nemovitostí s tím, že incidenční spor ve věci vylučovací žaloby byl přerušen na návrh obou stran z důvodu mimosoudního narovnání a ukončení sporu. Dne datum byly podány návrhy na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne datum rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne datum rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že nadále pokračuje ve zpeněžování nemovitostí. Dále probíhají mimosoudní jednání o ukončení incidenčního sporu. Dne datum byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Usnesení ze dne datum soud vyzval správce, aby předložil přepracovaný návrh na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli dle východisek popsaných, vč. souhlasu zajištěného věřitele s náklady na správu nebo pokynu zajištěného věřitele. Dne datum byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne datum byl podán návrh na vynětí majetku z majetkové podstaty. Dne datum rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne datum správce požádal soud o udělení souhlasu se zpeněžením majetku prodejem mimo dražbu. Téhož dne byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Současně podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že nadále pokračuje ve zpeněžování nemovitostí s tím, že došlo k ukončení incidenčního sporu ve věci vylučovací žaloby. Dne datum soud vyslovil souhlas s prodejem majetku dlužníka mimo dražbu. Dne datum rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo ke zpeněžení souboru nemovitostí. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že ukončení insolvenčního řízení brání některé dosud nevymožené pohledávky. Dne datum podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo ke schválení konečné zprávy. Dne datum byla soudu předložena konečná zpráva. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o schválení konečné zprávy a o odměně správce. Dne datum podal správce návrh rozvrhového usnesení. Dne datum soud vydal rozvrhové usnesení. Dne datum správce podal zprávu o splnění rozvrhového usnesení a navrhl zrušit konkurz. Dne datum usnesením soud rozhodl o zrušení konkursu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

5. Z nesporných tvrzení má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobcům trvalo od právní moci usnesení o připuštění jejich vstupu do řízení na straně žalované dne datum do právní moci usnesení o zastavení řízení vůči žalobcům dne datum. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobců tak činí 1 rok a 7 měsíců. Žalovaná každému z žalobců poskytla odškodnění ve výši 21 375 Kč, které vyplatila před podáním žaloby v rámci zákonné 6měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku.

6. Soud z nesporných skutečností zejména ohledně průběhu řízení učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

7. Soud neprováděl důkazy, které byly navrženy k prokázání skutečností, které byly mezi účastníky nesporné pro nadbytečnost. Dále soud neprovedl důkazy LV č. hodnota pro k.ú. adresa ke dni datum, Informace o jednotce z katastru nemovitostí ze dne datum, Informace o řízení vedené katastrálním úřadem pod sp. zn. Anonymizováno, Návrh žalobkyně na zápis poznámky spornosti ohledně bytové jednotky žalobců ze dne datum, Informace o řízení vedené katastrálním úřadem pod sp. zn. ZAnonymizováno, Nesouhlas poškozených se zápisem poznámky spornosti ze dne datum pro irelevantnost. Skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokázány, nejsou v tomto řízení rozhodnými skutečnostmi, neboť soud v řízení neposuzuje posuzované řízení po věcné stránce, ani neřeší okolnosti, které se nevtahují k rámci vymezeném účastenstvím žalobců v posuzovaném řízení. Pro posouzení věci tak nejsou nijak rozhodné skutečnosti, které se týkají případných zápisů v katastru nemovitostí.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobci po žalované domáhají zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobci svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

16. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novelizace zákonem č. 160/2006 Sb. tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

17. V posuzovaném případě se žalobci domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

18. S ohledem na uvedené soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ovšem je třeba mít na mysli, že tato kritéria jsou stanovena pouze demonstrativním výčtem, soud tak musí přihlédnout i k dalším okolnostem projednávané věci.

19. Soud se předně zabýval mezi účastníky spornou otázkou vymezení doby, po kterou mohla žalobcům vzniknout tvrzená nemajetková újma vyplývající z nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Ze Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 vyplývá povinnost soudu vycházet ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro poškozeného morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu se v zásadě nevyžadují. Vznik nemajetkové újmy je však presumován toliko ve vztahu k účastníku řízení, neboť pouze ten má zásadně přímý zájem na výsledku řízení, a pouze v jeho sféře se tak prožívaná nejistota ohledně výsledku řízení může projevit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3175/2015). Doba, po kterou je vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného presumován, je tak zásadně vymezena účastenstvím poškozeného v předmětném řízení (tj. jeho od vstupu do řízení do ukončení jeho účasti v něm). Nejvyšší soud se v této souvislosti zabýval také otázkou, zda do období účastenství poškozeného v řízení (pro účely posouzení vzniku nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení) je možné zahrnout také dobu, po kterou bylo řízení vedeno s jeho právním předchůdcem. Zdůraznil přitom rozdíl mezi univerzálním a singulárním právním nástupnictvím. Vstupuje-li osoba do řízení jako dědic dosavadního účastníka (tj. případ univerzální sukcese), je při úvaze o celkové délce řízení nutno přihlížet i k době, v níž jako účastník řízení vystupoval jeho právní předchůdce. Jde-li však o případ tzv. singulární sukcese (typicky převod práva či povinnosti, které jsou předmětem řízení), je třeba zohlednit pouze dobu, od které právní nástupce vstoupil vlastním jménem do řízení, nikoliv tedy období již od okamžiku podání žaloby (srov. Stanovisko sp. zn. Cpjn 206/2010, v němž Nejvyšší soud odkazuje na závěry rozsudku senátu Druhé sekce ESLP ze dne 21. 2. 2006, ve věci Klepetář proti České republice, stížnost č. 19621/02, odst. 35 a 36).

20. Rozhodné období ve vztahu k žalobcům proto soud vymezil pouze po dobu jejich účastenství v řízení, tedy od právní moci usnesení o připuštění jejich vstupu do řízení na straně žalované dne datum, do právní moci usnesení o zastavení řízení vůči žalobcům dne datum. Žalobci do řízení vstoupili jako právní nástupci původní žalované, neboť po podání žaloby došlo k převodu vlastnického práva k bytové jednotce (případ tzv. singulární sukcese). Soud se tak neztotožnil s argumentací žalobců, kteří rozhodné období, za něž jim měla vzniknout nemajetková újma, vymezovali již ode dne zápisu poznámky spornosti do katastru nemovitostí. V této době (tj. od datum do datum) žalobci účastníky posuzovaného řízení nebyli, a vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy vyplývající z nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení se proto neuplatní. K tomu soud doplňuje, že ve vztahu k tvrzené nemajetkové újmě, která měla žalobcům vzniknout za období od datum do datum, tj. přede dnem nabytí právní moci usnesení o připuštění vstupu žalobců do řízení, přitom žalobci vycházeli právě toliko z vyvratitelné domněnky vzniku nemajetkové újmy vyplývající z nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. V již citovaném rozsudku ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3175/2015 Nejvyšší soud uvedl, že „jestliže se dovolatel v této věci domáhá náhrady újmy, jež mu měla vzniknout v řízení, do nějž vstoupil na základě postupu podle § 107a o. s. ř., a neuvádí-li nic více, než že mu újma vznikla, staví svůj nárok právě na zmíněné silné a vyvratitelné domněnce. Za daných okolností, kdy je tvrzena tato (obecná) újma vznikající v důsledku nepřiměřené délky řízení, lze přihlížet pouze k délce řízení, po kterou byl poškozený účastníkem řízení. Tím se dovolatel stal až právní mocí usnesení, kterým soud vyhověl návrhu podle § 107a o. s. ř.“

21. K argumentaci žalobců, že při správném postupu soudu v posuzovaném řízení měli být jeho účastníky již od okamžiku nabytí vlastnického práva k jednotce (od datum), neboť od této doby nebyla žalovaná společnost právnická osoba ve věci pasivně věcně legitimována, je třeba konstatovat, že žalobci učinili předmětem kompenzačního řízení toliko nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Namítaný nesprávný úřední postup soudu spočívající (zřejmě) v nepřibrání žalobců jako účastníků v posuzovaném řízení od datum je proto v nyní posuzované věci irelevantní a soud se jím pro nadbytečnost blíže nezabýval. Nadto je třeba poukázat jednak na to, že soudu v kompenzačním řízení zásadně nepřísluší po věcné stránce posuzovat procesní postup soudu v posuzovaném řízení z hlediska jeho věcné správnosti či dalších aspektů, jednak na to, že bylo pouze věcí procesního žalobce v posuzovaném řízení, nikoli soudu, koho označí za žalovaného. Stejně tak ve vztahu k nyní vedenému kompenzačnímu řízení není relevantní poukaz žalobců na skutečnost, že posuzované řízení dosud není skončeno a lze předpokládat jeho vedení po dobu několika dalších let, jelikož vůči žalobcům již bylo řízení pravomocně skončeno. Konečně pro rozhodnutí v projednávané věci není relevantní ani poukaz žalobců na tvrzený nesprávný úřední postup katastrálního úřadu, který s nimi při zápisu poznámky spornosti nejednal jako s účastníky tohoto správního řízení. Jako nedůvodnou je rovněž třeba odmítnout argumentaci žalobců ohledně toho, že již v roce Anonymizováno byla ohledně jejich bytové jednotky zapsána poznámka spornosti a že měli být již od této doby účastníky posuzovaného řízení. Žalobci nemuseli vyčkávat na to, až se stanou žalovanými v posuzovaném řízením, neboť mohli sami podat žalobu na výmaz poznámky spornosti. Nemohou proto úspěšně argumentovat, že jim nezbylo než čekat, až jejich vstup do posuzovaného hlavního řízení na straně žalované bude navržen a stanou se jeho účastníky.

22. Posuzované řízení ve vztahu k žalobcům tedy trvalo od datum do datum, tj. po dobu 1 roku a 7 měsíců. Délka řízení se stanovuje s podrobností na roky a měsíce, nikoli rovněž na dny (srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. 55 Co 8/2023-114, odst. 14). Ohledně 2 dnů soud proto zaokrouhlil délku řízení na celé měsíce směrem dolů, neboť jde o méně než jednu polovinu měsíce. Soud se proto dále zabýval posouzením, zda lze tuto dobu vedení řízení považovat s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného řízení za přiměřenou.

23. Nejvyšší soud dovodil, že pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, pro které bylo řízení přerušeno, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, promítá se tato skutečnost i do závěrů o nepřiměřené délce původního řízení. Při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se přihlédne též k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009, ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 348/2010, nebo ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2768/2017). Soud se proto zabýval i tím, zda délka insolvenčního řízení sp.zn. KSBR 54 insolvenční spisová značka, do jehož skončení bylo posuzované řízení ze zákona přerušeno, byla přiměřená, a to v části, která zasahovala do rozhodného období, tedy od datum do datum. Již na tomto místě lze s ohledem na dobu 7 dnů přerušení řízení konstatovat, že insolvenční řízení nemohlo nijak délku posuzovaného řízení, resp. té jeho části, jíž byli žalobci účastníky, ovlivnit.

24. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 30 Cdo 35/2012).

25. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci předně soud konstatuje, že sice nejsou dány zákonné lhůty k učinění úkonu či rozhodnutí ve věci samé (až na výjimky), nicméně obecně se za přiměřenou lhůtu k učinění úkonu soudu považují 3 měsíce. Jen u soudů vyšších stupňů, jako je Nejvyšší soud a Ústavní soud, je tomu jinak. Tyto soudy zpravidla nečiní ve věci jiné úkony než samotné rozhodnutí, aniž by bylo namístě dobu od předložení jim spisu do rozhodnutí považovat za nedůvodnou nečinnost, neboť soud zvažuje, jak ve věci rozhodne. Zpravidla nelze označit za průtah dobu jednoho roku od zahájení řízení před těmito soudy (viz SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. V Praze: C.H. Beck, 2019. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-768-2. str. 286). Průtahy v soudním řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (ne vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. Po vymezenou dobu účasti žalobců v posuzovaném řízení rozhodovaly soudu dvou stupňů, a to pouze o procesních otázkách. V jejich postupu soud neshledal období nečinnosti, řízení probíhalo plynule a v přiměřených lhůtách. Určitou nekoncentrovanost vedení řízení spatřuje soud pouze ve skutečnosti, že soud I. stupně nenařídil ústní jednání ve věci (jednání se konalo až dne datum), což představuje ojedinělý průtah v řízení. jméno FO druhou stranu soud přihlédl k tomu, že se soud v posuzovaném řízení musel opakovaně vypořádávat s částečnými zpětvzetími žaloby. Tento procesní postup žalobkyně přitom nelze přičítat k tíži státu ve vztahu k posouzení přiměřenosti délky řízení, neboť je procesním právem žalobkyně předmět řízení dle své vůle omezit a vzít žalobu částečně zpět.

26. Z hlediska kritéria složitosti soud dospěl k závěru, že řízení bylo relativně složitější zejména po procesní stránce, a to jak s přihlédnutím k opakovaným částečným zpětvzetím žaloby, které byly zmíněny výše, tak vzhledem k vysokému počtu osob na straně žalované, s nimiž musel soud jednat. Soud rozhodoval v období účastenství žalobců v posuzovaném řízení celkem 5 x o částečném zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby, a dále 1 x o návrhu na změnu žalovaného. Jedenkrát ve věci rozhodoval také odvolací soud. Po stránce skutkové nedosahovalo řízení vyšší míry složitosti (do okamžiku ukončení účasti žalobců v posuzovaném řízení nebylo zahájeno dokazování), rovněž po stránce právní soud neshledal ve vztahu k hodnocení přiměřenosti délky řízení významnější míru složitosti věci (jednalo se o spor o určení spoluvlastnického práva k nemovitosti).

27. Pokud jde o chování žalobců, ti se na délce řízení nepodíleli. Žalobci naopak vystupovali v řízení aktivně, zasazovali se o co možná nejrychlejší projednání věci. Podáním ze dne datum požadovali u předsedy Městského soudu v anonymizováno dohled nad posuzovaným řízením za účelem brzkého rozhodnutí ve věci. jméno FO délku posuzovaného řízení mělo značný vliv chování žalobkyně, zejména pak častá částečná zpětvzetí žaloby, s nimiž se soud musel vypořádat. Procesní úkony žalobkyně spočívající v opakovaném částečném zpětvzetí žaloby však nelze přičítat k tíži státu, jak bylo výše uvedeno. jméno FO druhou stranu však i sama žalobkyně žádala v posuzovaném řízení soud o nařízení jednání (konkrétně dne datum).

28. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně-právní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Význam řízení pro žalobce je nezbytné hodnotit průmětem objektivního a subjektivního hlediska. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení spoluvlastnictví k nemovitým věcem, mj. bytové jednotky ve společném jmění manželů žalobců. Posuzované řízení bylo tedy majetkové charakteru, kdy takové řízení ani obecně podle judikatury ESPL nevyžaduje a neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne datum, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne datum, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne datum, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne datum, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno FO proti Portugalsku ze dne datum, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Byť se posuzovaném řízení jednalo o určení spoluvlastnictví mj. k bytové jednotce žalobců, je třeba konstatovat, že žalobci netvrdili bezprostřední ohrožení své bytové potřeby, avšak „toliko“ obavu o investici v řádu několika milionů korun. Ačkoliv soud nemíní jakkoli bagatelizovat subjektivní význam posuzovaného řízení pro žalobce, přihlédl k tomu, že se jednalo o řízení majetkového charakteru, které nelze typově zařadit mezi ta, která mají pro účastníky řízení zvýšený význam, jak byla jmenována výše. Objektivní význam řízení pro žalobce je tak s ohledem na shora uvedené standartní (srov. rovněž závěry Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne datum, č.j. 29 Co 301/2025-67, odst. 14, kde předmětem řízení bylo vypořádání spoluvlastnictví).

29. Soud proto uzavírá, že na základě zhodnocení všech relevantních kritérií dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem jeho průběhu stále ještě přiměřená a k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Jelikož ve věci nebyl shledán odpovědnostní titul, a není tak splněna základní podmínka pro vyvození odpovědnosti žalované, soud žalobu v celém rozsahu zamítl včetně požadovaného příslušenství (výrok I). Vzhledem k přijatému závěru se soud dále pro nadbytečnost nezabýval argumentací žalobců ve vztahu ke stanovení a případnému navýšení základní částky přiměřeného zadostiučinění.

30. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byla zcela úspěšná žalovaná, neboť žaloba byla v celém rozsahu (ve vztahu k uplatněným nárokům obou žalobců včetně příslušenství) zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši tří režijních paušálů 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření ze dne datum k žalobě, přípravu na jednání soudu a za účast na jednání dne datum (podle § 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Za vyjádření ze dne datum soud žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se jednalo o prosté vyjádření k procesnímu postupu soudu, které se nevyznačovalo vyšší mírou odbornosti či pracnosti odpovídající jiným honorovaným úkonům právní služby, a v němž žalovaná pouze částečně zopakovala argumentaci předestřenou již ve vyjádření ze dne datum. Ostatně žalovaná za tento úkon náhradu ani nepožadovala. Povinnost nahradit žalované náklady řízení uložil soud oběma žalobcům rovným dílem, vzhledem k jejich podílu na žalované částce.

31. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.