OSPH02 15 C 201/2025-47

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město, ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený Jméno žalované ⟪LB:lb_005⟫ se sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 215 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši částka se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala odškodnění z titulu nesprávného úředního postupu s odůvodněním, že žalobkyně se žalobou podanou dne datum u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. 14 C Anonymizováno/2018 domáhala vůči společnostem právnická osoba. a právnická osoba. vyplacení peněžité náhrady, vyvažující jí jednak vytrpěné bolesti, jednak způsobenou jí nemajetkovou újmu, a to v důsledku protiprávních zásahů žalovaných do jejího práva být pravdivě informován o svém zdravotním stavu a do jejího práva na svobodu rozhodování o tom, v jakém zařízení a jakým způsobem další léčbu podstoupí. Předmětné řízení bylo skončeno až usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. 54 Co Anonymizováno/2025-448, trvalo tedy 6 let a 7 měsíců, tedy 79 měsíců. Jednalo se o řízení týkající se zdravotního stavu žalobkyně, se kterým je obecně spojován vyšší význam, řízení pro účastníky. Zároveň poukázala na skutečnost, že stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 nereflektuje aktuální ekonomickou situaci. V roce vynesení citovaných rozsudků Nejvyššího soudu, tedy v roce 2010, však průměrná hrubá měsíční mzda, podle údajů dostupných na webových stránkách právnická osoba, činila částka, kdežto dle údajů aktuálně dostupných tamtéž, tato ve 2. čtvrtletí roku 2025 již činila částka, což představuje od doby vynesení citovaných rozsudků Nejvyššího soudu ČR nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy o více než 107%. Žalovaná odškodnila žalobkyni za nepřiměřenou délku řízení částkou ve výši částka, což je částka nedostatečná. Je nutné přihlédnout k situaci, že v namítaném řízení došlo ke zrušení rozsudku soudu I. stupně.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. popsala průběh řízení vedeného i Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 14 C Anonymizováno/2018. Celková délka řízení činila 6 let a 8 měsíců, ve věci bylo rozhodováno opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, z toho 3x soudem I. stupně a 3x soudem odvolacím. Věc vykazovala jistou míru skutkové složitosti - žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných právnická osoba., právnická osoba., zaplacení nemajetkové újmy v celkové výši částka s přísl.za postup žalovaných po operaci palce levé nohy žalobkyně, kdy obě žalované tvrzeným nepravdivým vedením zdravotnické dokumentace o osobě žalobkyně a nepravdivém informováním žalobkyně o povaze a rozsahu provedeného operačního výkonu neoprávněně zasáhly do práva žalobkyně na ochranu zdraví, svobody a soukromí. Soud tedy zkoumal, zda byly splněny předpoklady pro odpovědnost žalovaných za tvrzenou nemajetkovou újmu, v této souvislosti žalobkyni opakovaně vyzýval k doplnění důkazních tvrzení, prováděl obsáhlé listinné dokazování, ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, soud provedl výslech znalce. Věc byla do jisté míry i procesně složitá – soud zkoumal majetkové poměry žalobkyně v souvislostí s jejími žádostmi o osvobození od placení soudních poplatků, řízení bylo na tři měsíce přerušeno z důvodu nařízení mediace, následně řízení původně nařízené na datum nebylo konáno z důvodu nepříznivé epidemiologické situace, jednání nařízené na datum bylo odročeno na datum z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, jednání nařízené na datum bylo rovněž odročeno na datum z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, dále soud vyzýval žalovanou 2. k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, což ve stanovené lhůtě neučinila, v důsledku čehož bylo odvolací řízení vůči žalované 2. zastaveno. Žalobkyně v průběhu řízení nepodala stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl zhodnocen jako zvýšený, neboť se dle ustálené judikatury ESLP jedná o presumované řízení. Pokud jde o posouzení délky řízení z hlediska její přiměřenosti, provedeným spisovým šetřením bylo žalovanou zjištěno, že rozhodnutí soudu I. stupně byla opakovaně rušena soudem odvolacím, což zjevně vedlo k prodloužení řízení. S ohledem na všechny shora uvedené okolnosti byla tedy celková délka řízení shledána jako nepřiměřená. Celková délka řízení byla nepřiměřená a žalovaná přiznala žalovaná žalobkyni přiměřené zadostiučinění v celkové výši částka, neboť konstatování porušení práva ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se v daném případě nejevilo jako dostačující náhradou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, spis.zn.: Cpjn 206/2010 („Stanovisko“), které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95). Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce částka s tím, že za 1 rok řízení náleží částka částka (s ohledem na to, že délka řízení nepřesáhla dobu 10ti let), přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost řízení o 20% (z toho -15% skutková, -5% procesní), dále byla základní částka navýšena o 10% z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni a o dalších 10% za postup soudu, jak podrobněji popsáno shora. Základní částka přiznaného zadostiučinění tedy zůstala procentuálně beze změn. V návaznosti na shora uvedené žalovaná nesdílí názor žalobkyně, že by základní částka měla být navýšena o inflaci. K tomu lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn.: 30 Cdo 1964/2012 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn.: 30 Cdo 2989/2011, ze dne datum, sp.zn.: 30 Cdo 3331/2012, a ze dne datum, sp.zn.: 30 Cdo 2184/2020. Nejvyšší soud zde uvedl, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani zhodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny. Obdobně se Nejvyšší soud vyslovil i dalších rozhodnutích, viz např. sp.zn.: 30 Cdo 1153/2019, 30 Cdo 5760/2017. Žalovaná tedy neshledala důvod pro navýšení základní částky zadostiučinění pouze z důvodu růstu životní úrovně ve společnosti, v poslední době poměrně vysoké inflace, neboť Nejvyšší soud při vydávání Stanoviska vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn.: 30 Cdo 2356/2024, v němž dovolací soud opakovaně deklaroval, že Evropský soud pro lidská práva ani v době po přijetí Stanoviska dovolacím soudem nepřistoupil k valorizaci částek přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, a to ani vzhledem k ekonomické situaci, přičemž tento postoj je ve shodě i s aktuální judikaturou Ústavního soudu, jak patrno např. z bodů 44 a 45 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn.: III. ÚS 1303/21, nebo z usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn.: IV. ÚS 723/22, ze dne datum, sp.zn.: I. ÚS 2064/22, ze dne datum, sp.zn.: IV. ÚS 1204/23, a ze dne datum, sp.zn.: IV. ÚS 2459/23).

3. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 14 C Anonymizováno/2018 tak, že doručením žaloby na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka s přísl. k Obvodnímu soudu pro adresa. Žalobkyně vystupovala v předmětném řízení v procesním postavení žalobkyně proti žalovaným 1. právnická osoba., a 2. právnická osoba.. Dne datum byla žalobkyně vyzvána k upřesnění a doplnění žaloby, to učinila dne datum. Dne datum byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku, dne datum žalobkyně požádala o osvobození od placení soudních poplatků. Dne datum byla žalobkyně vyzvána k doložení majetkových poměrů, to učinila dne datum. Usnesením ze dne datum bylo žádosti žalobkyně vyhověno v rozsahu jedné poloviny. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen dne datum. Dne datum byly žalované vyzvány k vyjádření k žalobě. Dne datum soudu došlo vyjádření žalované 1. Usnesením ze dne datum byla vyzvána Generali pojišťovna, a.s., ke sdělení, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalovanou. Dne datum soudu došel návrh Generali pojišťovny, a.s. na vstup do řízení. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum soudu došla žádost žalované 2. o odročení jednání z pracovních důvodů, žádosti nebylo vyhověno. Jednání dne datum bylo konáno a odročeno na datum za účelem nařízení mediace. Usnesením ze dne datum byl stanoven mediátor a řízení bylo přerušeno do datum. Dne datum soudu došlo sdělení žalobkyně, že první setkání s mediátorem se uskuteční až dne datum, na to bylo jednání původně nařízené na datum odročeno na neurčito. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to však nebylo konáno z důvodu pandemie Covidu. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to bylo konáno, žalobkyni byla uložena lhůta 30ti dnů k doplnění důkazních tvrzení, jednání bylo odročeno na datum. Dne datum žalobkyně doplnila žalobu, dne datum soudu došlo vyjádření žalované 1. Dne datum bylo konáno jednání, žalobkyně byla opět vyzvána k doplnění žaloby a jednání bylo odročeno na datum. Na jednání dne datum soud opět vyzval žalobkyni k doplnění důkazních tvrzení, jednání bylo odročeno na datum za účelem doplnění dokazování. Jednání dne datum bylo konáno a odročeno na datum za účelem vyhlášení rozsudku. Dne datum soudu došel návrh žalobkyně na vydání mezitímního rozsudku. Na jednání dne datum byl vyhlášen zamítavý rozsudek, proti rozhodnutí podala žalobkyně dne datum odvolání. Dne datum byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku, dne datum se vyjádřila žalovaná 2., dne datum soudu došlo vyjádření žalované 2. Dne datum byla věc předložena Městskému soudu v Praze (MS). Usnesením MS ze dne datum byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena zpět k dalšímu řízení. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum soudu došlo žádost právního zástupce žalobkyně o odročení jednání z důvodu kolize, jednání bylo odročeno na datum, to bylo konáno a odročeno na neurčito za účelem vyhotovení znaleckého posudku. Usnesením ze dne datum byl stanoven znalec. Dne datum byl spis zaslán znalci. Dne datum soudu došel návrh žalobkyně na doplňující otázky znalci a návrh na osvobození od placení soudních poplatků. Dne datum bylo soudem vydáno doplňující usnesení o znaleckém zadání. Dne datum žalobkyně doložila majetkové poměry. Usnesením ze dne datum bylo řízení o žádosti žalobkyně zastaveno, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to bylo konáno, soud provedl výslech znalce a jednání bylo odročeno na datum, kdy byl vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. Proti rozhodnutí podaly obě žalované odvolání. Usnesením ze dne datum bylo řízení o odvolání žalované 2. zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Dne datum byla věc předložena MS, dne datum byla věc vrácena bez věcného vyřízení. Dne datum bylo vydán doplňující usnesení o nákladech řízení, dne datum byla věc opět předložena MS. Usnesením MS ze dne datum bylo řízení o odvolání žalované 2. zastaveno, ve vztahu k žalované 1. bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení, zároveň bylo nařízeno, aby věc projednal jiný soudce. Dne datum byla věc přidělena soudci tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum byla soudu doručena žádost právního zástupce žalobkyně o odročení jednání z důvodu kolize, jednání bylo odročeno na datum. Dne datum soudu došlo zpětvzetí žaloby s návrhem na zastavení řízení. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o zastavení řízení, žalobkyni byla uložena povinnost uhradit náklady řízení. Proti rozhodnutí ohledně nákladového výroku podala žalobkyně odvolání, to doplnila dne datum. Dne datum byla věc předložena MS. Usnesením MS ze dne datum bylo rozhodnutí soudu I. stupně částečně změněno, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. hodnota Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené adresa smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva,.a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu trestního řízení vedeného vůči žalobci u Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 14 C Anonymizováno/2018.

6. Co se týká právního posouzení soud dospěl k závěru, že v řízení vedeném vůči žalobci u Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 14 C Anonymizováno/2018, je dána existence odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. § 13 zákona 82/98 Sb. spočívající v porušení práva žalobce na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud tak dospěl k závěru, že celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, spis. zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z. č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

7. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení vůči žalobkyni je činila 6 let a 8 měsíců. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, z toho 3x soudem I. stupně a 3x soudem odvolacím. V řízení došlo z nařízení odvolacího soudu ke změně v osobě vyřizujícího soudce. Řízení bylo po stránce skutkové složitější, když předmětem řízení bylo zaplacení nemajetkové újmy v celkové výši částka za postup žalovaných po operaci palce levé nohy žalobkyně, kdy obě žalované tvrzeným nepravdivým vedením zdravotnické dokumentace o osobě žalobkyně a nepravdivém informováním žalobkyně o povaze a rozsahu provedeného operačního výkonu neoprávněně zasáhly do práva žalobkyně na ochranu zdraví, svobody a soukromí. Soud tedy zkoumal, zda byly splněny předpoklady pro odpovědnost žalovaných za tvrzenou nemajetkovou újmu, v této souvislosti žalobkyni opakovaně vyzýval k doplnění důkazních tvrzení, prováděl obsáhlé listinné dokazování, ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, soud provedl výslech znalce. Řízení bylo složitější i po stránce procesní, když soud jednak zkoumal majetkové poměry žalobkyně v souvislostí s jejími žádostmi o osvobození od placení soudních poplatků, řízení bylo na tři měsíce přerušeno z důvodu nařízení mediace, následně řízení původně nařízené na datum nebylo konáno z důvodu nepříznivé epidemiologické situace, jednání nařízené na datum bylo odročeno na datum z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, jednání nařízené na datum bylo rovněž odročeno na datum z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, dále soud vyzýval žalovanou 2. k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, což ve stanovené lhůtě neučinila, v důsledku čehož bylo odvolací řízení vůči žalované 2. zastaveno. Byl vypracováván znalecký posudek. Vzhledem k předmětu řízení, jež se týkalo jak zdravotní stavu žalobkyně tak i odškodnění nemajetkové újmy a ochrany osobnosti soud význam předmětu řízení pro žalobkyni hodnotil jako zvýšený, neboť se dle ustálené judikatury ESLP jedná o presumované řízení s nímž je zvýšený význam pro účastníka přímo spojován. Dle závěru soudu došlo i k tzv. soudnímu ping pongu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3673/2021, ze dne datum. Rozhodnutí soudu I. stupně byla opakovaně rušena soudem odvolacím, což zjevně vedlo k prodloužení řízení. Žalobkyně k délce řízení nijak nepřispěla.

8. Soud dospěl stejně jako žalovaná, že je na místě takto vzniklou nemajetkovou újmu odškodnit v penězích. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je soud vycházel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, spis.zn.: Cpjn 206/2010 („Stanovisko“), Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění soud dospěl k základní částce částka s tím, že za 1 rok řízení náleží částka částka (s ohledem na to, že délka řízení nepřesáhla dobu 10ti let. Když od této doby jsou obecně přiznávány základní částky vyšší), přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Základní částka soud snížil s ohledem na složitost řízení o 15% z důvodu skutkové složitosti a o 5% z důvodu procesní složitosti. Soud navýšil základní částku o 10% z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni, obecně presumovaný zvýšený význam a o dalších 10% za nekoncentrovaný postup soudu soudní jméno FO. Za postup žalobkyně v řízení soud uvedenou částku nijak nemoderoval. Za počet stupňů soudní soustavy soud částku nijak nemoderoval. Soud tak stejně jako žalovaná dospěl k částce částka. Soud tak uzavírá, že je na místě žalobu zamítnout, když částka částka již byla žalovanou vyplacena.

9. Z požadavku žalobkyně o navýšení základní částka o inflaci soud uvádí, že navýšení pouze z důvodu růstu životní úrovně ve společnosti a vysoké inflace není na místě. Nejvyšší soud při vydávání Stanoviska vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, která se nijak nezměnila. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn.: 30 Cdo 2356/2024.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 osř. Za 3 úkony á částka, podání vyjádření, příprava k jednání a účast na jednání.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se oprávněná domáhat po výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.