OSPH03 19 C 471/2020-16

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, advokáta.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí

1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 17. 7. 2020 cestovala hromadným dopravním prostředkem: typ dopravního prostředku typ dopravního prostředku typ dopravního prostředku typ dopravního prostředku, kterou provozovala žalobkyně, čímž uzavřela smlouvu o přepravě. Následnou kontrolou revizorem žalobkyně se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná porušila povinnosti cestujícího a žalobkyni vzniklo právo na uhrazení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč, kterou žalovaná dosud i přes výzvu neuhradila.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaná cestovala dne 17. 7. 2020 hromadným dopravním prostředkem: typ dopravního prostředku typ dopravního prostředku typ dopravního prostředku typ dopravního prostředku, který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázala jízdním dokladem. Žalované bylo uložené jízdné ve výši 24 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dle informací pro cestující činí přirážka 1 500 Kč.

Dle čl. 8 bod 4 smluvních přepravních podmínek cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč a výše jízdného je stanovována podle tarifu dopravce. Žalovaná byla o úhradu vyzývána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, a to dopisem ze dne datum.

Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, posoudil soud jednání žalované dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ve spojení s ust. § 37 odst. 5 písm. b) a c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu, ve znění pozdějších předpisů s použitím smluvních přepravních podmínek systém přepravy systém přepravy systém přepravy (dopravce) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Žalobkyně prokázala, že žalovaná použila veřejného dopravního prostředku, a tím, že se neprokázala platnou jízdenkou, vzniklo žalobkyni jako dopravci právo požadovat zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že pohledávku žalobkyně ve výši 1 524 Kč zaplatila, to však žalovaná neučinila. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které žalobkyni vzniklo právo dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí

1 489 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.