OSPH03 17 C 187/2021-204

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Veronikou Čechovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 553 485,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 112 884 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 68 719 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení a z částky 44 165 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do zaplacení částky 440 601,34 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 409 931,34 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, z částky 74 835 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do datum, a z částky 30 670 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 3 780 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, ve znění rozšíření žaloby ze dne datum, se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení 553 485,34 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody z neplatné kupní smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalobkyně jako kupující s žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu číslo na pozemek parc. číslo v k. ú. část obce, územní celek datum však bylo na základě žaloby anonymizována dvě slova obec u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 335/2015 zahájeno proti žalobkyni a anonymizována dvě slova jako žalovaným řízení o určení vlastnictví státu ke shora uvedenému pozemku. Řízení bylo pravomocně skončeno tak, že bylo určeno, že vlastníkem daného pozemku je stát, neboť kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s blokačním ustanovením zákona o půdě. Žalobkyně po žalovaném tedy požaduje náhradu škody, která jí uzavřením neplatné smlouvy vznikla, a to konkrétně částku 300 000 Kč jako úroky ze smlouvy o půjčce na zaplacení kupní ceny pozemku, částku 210 464 Kč jako náklady v řízení u Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 28 C 335/2015 a částku 43 021,34 Kč jako úroky ze smlouvy o úvěru, kterou musela uzavřít z důvodu vrácení kupní ceny žalovanému.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že žádnou zákonnou povinnost při uzavírání kupní smlouvy neporušil, když vycházel z lustrací provedených katastrálním úřadem. Dále namítl promlčení nároků vzniklých před datum. Dále namítl, že i v případě porušení smluvní povinnosti při uzavírání kupní smlouvy ze strany žalovaného, chybí u nároků žalobkyně příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody (zastoupení advokátem a podávání opravných prostředků nebylo účelné, stejně tak bylo zcela na vůli žalobkyně, zda si sjedná půjčky a úvěr). Dále žalovaný vznesl námitku započtení dotací a zisku z pozemku, tuto však následně vzal zpět.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav (důkazy jsou uvedeny v textu kurzívou).

4. Z dohody o půjčce ze dne datum soud zjistil, že na základě této dohody půjčil jméno příjmení žalobkyni 350 000 Kč, kterou byla povinna splatit za 10 let, tj. v roce 2018, spolu s odměnou (úrokem) 150 000 Kč. Podpisem dohody žalobkyně stvrdila převzetí peněz.

5. Z dohody o půjčce ze dne datum soud zjistil, že na základě této dohody půjčil jméno příjmení žalobkyni 350 000 Kč, kterou byla povinna splatit za 10 let, tj. v roce 2018, spolu s odměnou (úrokem) 150 000 Kč. Podpisem dohody žalobkyně stvrdila převzetí peněz.

6. Z kupní smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky dne datum, soud zjistil, že touto smlouvou žalovaný převádí na žalobkyni vlastnické právo k pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, zapsaný na list vlastnictví anonymizováno u Katastrálního úřadu pro anonymizována dvě slova, Kat. pracoviště obec Smlouva byla uzavírána dle § 7 odst. 1 písm. d) zákona o půdě. Část kupní ceny ve výši 919 429 Kč byla uhrazena před uzavřením smlouvy, zbytek kupní ceny ve výši 538 171 Kč měl být uhrazen v ročních splátkách po 17 939 Kč. Dle čl. IX. Smlouvy prodávající prohlašuje, že v souladu s § 2 zákona č. 95/1999 Sb., o půdě, prověřil převoditelnost prodávaného pozemku a prohlašuje, že prodávaný pozemek není vyloučen z převodu dle § 2 zákona o půdě.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 5. 2016, č. j. 28 C 335/2015-71, soud zjistil, že žalobě anonymizována dvě slova obec, podané proti celé jméno žalobkyně a anonymizováno – anonymizována dvě slova anonymizováno bylo vyhověno tak, že bylo určeno, že vlastníkem pozemku parc. číslo v k. ú. část obce je Česká republika. K odvolání anonymizováno celé jméno žalobkyně byl rozsudek rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. 12. 2016, č. j. 69 Co 265/2016-133, potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. K dovolání anonymizováno celé jméno žalobkyně byly oba rozsudku zrušeny a věc byla vrácena k dalšímu řízení, a to rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2018, č. j. 20 Cdo 1961/2017-168 Okresní soud v Olomouci pak žalobu rozsudkem ze dne 16. 8. 2019, č. j. 28 C 335/2015-328 zamítl. O odvolání pak rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. 49 Co 419/2019-392 tak, že rozsudek změnil a žalobě vyhověl. Tento rozsudek nabyl právní moci datum. Dovolání anonymizováno celé jméno žalobkyně Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 25. 11. 2020 č. j. 28 Cdo 3329/2020-444 odmítl, stejně tak Ústavní soud ČR usnesením ze dne datum č. j. III. ÚS 577/21 odmítl ústavní stížnost anonymizováno celé jméno žalobkyně. Z obsahu shora cit. rozhodnutí je zřejmé, že předmětná kupní smlouva je absolutně neplatná, když jejímu uzavření, tj. převodu vlastnického práva na žalobkyni, bránilo ust. § 29 zákona o půdě (tzv. blokační ustanovení). Státní pozemkový úřad při uzavření smlouvy vycházel z lustrace provedené Katastrálním úřadem, avšak omezení převoditelnosti nebylo zřejmé z provedené lustrace, ale pouze z nahlédnutí do příslušné knihovní vložky pozemkové knihy, na kterou výpis z katastru nemovitostí odkazoval.

8. Dále soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. 49 Co 419/2019-392 byla anonymizováno celé jméno žalobkyně uložena povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 29 675 Kč. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2020 č. j. 28 Cdo 3329/2020-444 byla anonymizováno celé jméno žalobkyně uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 114 Kč.

9. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 9. 2020, č. j. 28 C 335/2015-423 soud zjistil, že tímto byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit soudní poplatek z žaloby ve výši 5 000 Kč.

10. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2017, č. j. 28 C 335/2015-159 soud zjistil, že tímto byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání ve výši 10 000 Kč.

11. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 1. 7. 2016, č. j. 28 C 335/2015-96 soud zjistil, že tímto byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání ve výši 5 000 Kč.

12. Z žádosti o převzetí právního zastoupení žalobkyně příjmení jméno příjmení ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 335/2015 z 17. 6. 2016, a z faktur vystavených anonymizováno jméno příjmení, jejichž součástí je rozpis poskytnutých úkonů právní služby soud zjistil, že anonymizováno příjmení účtoval žalobkyni odměnu za poskytnuté právní služby ve shora uvedené věci následovně: faktura číslo z datum na částku 12 100 Kč, faktura číslo z datum na částku 18 150 Kč + soupis úkonů za období datum – datum, faktura číslo z datum na částku 34 020 Kč + soupis úkonů za období datum – datum, faktura číslo z datum na částku 13 320 Kč + soupis úkonů za období datum – datum, faktura číslo z datum na částku 24 040 Kč + soupis úkonů za období datum – datum, faktura číslo z datum na částku 10 890 Kč + soupis úkonů za období datum – datum, faktura číslo z datum na částku 72 625 Kč + v předmětné věci soupis úkonů za období datum – datum na částku 44 165 Kč. Faktury byly žalobkyni zasílány s průvodními emaily žádajícími o jejich úhradu. V emailu z datum je vysvětlena sleva týkající se faktury z datum. Odměnu si účtoval ve výši 1 000 Kč za půlhodinu času stráveného právní pomocí.

13. Z vybraných pohybů na účtu a výpisů z účtu u anonymizováno č. bankovní účet, majitel účtu žalobkyně, soud zjistil následující: Ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 335/2015 (včetně navazujících řízení v dalších stupních), žalobkyně uhradila protistraně náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč dne datum a ve výši 29 675 Kč dne datum; dne datum uhradila soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (žaloba), dne datum soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (odvolání) a dne datum soudní poplatek ve výši 10 000 Kč (dovolání). Jako odměnu za právní služby – zastupování v daném soudním řízení uhradila advokátovi dne datum částku 10 890 Kč, dne datum částku 24 040 Kč, dne datum částku 13 310 Kč, dne datum částku 48 600 Kč (následně datum vrácen přeplatek 14 580 Kč), dne datum částku 12 100 Kč, dne datum částku 18 150 Kč a dne datum částku 72 625 Kč (předmětem sporu je platba co do částky 44 165 Kč). Dne datum (334 697 Kč) a datum (800 000 Kč) pak žalovanému vrátila zaplacenou kupní cenu a doplatek splatných splátek.

14. Dopisem z datum a z datum vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení uhrazené kupní ceny 1 062 941 Kč na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. 12. 2016, č. j. 69 Co 265/2016-133, případně ke sdělení existence náhradního pozemku. Dopisem z datum sdělil žalovaný žalobkyni, že náhradní pozemek nelze poskytnout a že žalobkyni bude vrácena zaplacená kupní cena ve výši 1 080 880 Kč. Dopisy z datum a datum žalovaný vyzval žalobkyni k opětovnému zaplacení části kupní ceny 1 080 880 Kč, a to na základě rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2018 č.j. 28 Cdo 1961/2017-168, který zrušil předchozí rozhodnutí o určení vlastnického práva k pozemku ve prospěch státu.

15. Z žádostí o provedení platby/platební poukaz z datum a z datum, z vypořádání plateb převodním příkazem z datum, z předpisu a plnění ke smlouvě číslo ke dni datum, ke dni datum a ke dni datum soud zjistil následující: Ke dni datum zaplatila žalobkyně žalovanému kupní cenu ve výši 1 080 880 Kč. Uvedenou kupní cenu vrátil žalovaný žalobkyni dne datum. V období od datum do datum pak žalobkyně opakovaně uhradila žalovanému kupní cenu + nové splátky, tj. celkem částku 1 134 697 Kč. Zaplacenou kupní cenu pak žalovaný vrátil zpět žalobkyni ve dvou platbách, a to datum částku 17 939 Kč a datum částku 1 116 758 Kč, což vyplývá i z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. bankovní účet.

16. Z potvrzení o provedení transakce anonymizováno soud zjistil, že datum odeslal anonymizována tři slova na účet číslo částku 1 080 880 Kč jako vypořádání bezdůvodného obohacení z neplatné kupní smlouvy – celé jméno žalobkyně.

17. Z vyjádření anonymizováno celé jméno žalobkyně k žalobě u Okresního soudu v Olomouci 28 C 335/2015 soud zjistil, že kupní smlouvu uzavřela v dobré víře a na předmětném zemědělském pozemku hospodaří.

18. Z komunikace mezi žalobkyní (právním zástupcem žalobkyně) a právním zástupcem anonymizována dvě slova obec soud zjistil, že emailem z datum byla žalobkyně vyzvána k úhradě nákladů řízení ve výši 29 674,50 Kč v souladu s rozsudkem Krajského soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. 49 Co 419/2019-392 a mailem z 1. 2. 2021 ve výši 4 114 Kč v souladu s Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2020 č. j. 28 Cdo 3329/2020-444.

19. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyni byl na základě této smlouvy právnická osoba poskytnut úvěr ve výši 700 000 Kč s úrokovou sazbou 4,9 % ročně, RPSN 5,01 % ročně. Úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách po 8 813 Kč. Dopisem z datum žalobkyně požádala o předčasné splacení úvěru ke dni datum. Uhrazení splátek pak vyplývá z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. bankovní účet. Dle potvrzení o splnění dluhu z datum žalobkyně úvěr splatila k datum. Splácení úvěru pak vyplývá i z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. bankovní účet. Z potvrzení vystaveného bankou z datum soud zjistil, že za období od datum do datum bylo na úrocích uhrazeno celkem 43 021,34 Kč.

20. K uhrazení náhrady škody ve výši 527 912,34 Kč do datum vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou z datum. Výzva byla doručena žalovanému dle doručenky datové zprávy datum. Na to reaguje žalovaný dopisem z datum tak, že výzvu považuje za nedůvodnou. Žalobkyně pak dopisem z datum snižuje požadovanou náhradu škody na částku 478 650,34 Kč.

21. Z potvrzení o provedení transakce anonymizováno soud zjistil, že datum odeslal jméno příjmení na účet anonymizováno příjmení částku 1 051 000 Kč jako kupní cenu nemovitosti.

22. Z výpovědi svědka jméno příjmení, tchána žalobkyně, soud zjistil následující: Žalobkyni půjčil peníze dvakrát. Na to první si nepamatuje, to bylo dávno. Podruhé to bylo asi před 15 lety a to ji půjčil 300 000 Kč. Peníze žalobkyni poskytl v hotovosti na základě písemné smlouvy, úroky byly sjednány. Peníze žalobkyně vracela rovněž v hotovosti, a to vždy na podzim po 100 000 Kč.

23. Z výpovědi svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, tchýně žalobkyně, soud zjistil následující: Žalobkyni v minulosti půjčovala peníze spolu s manželem. Úrok chtěl sjednat manžel pro jistotu. Půjčka byly zřejmě uhrazena, ale svědkyně se o to nezajímala.

24. Z výpovědi svědka jméno příjmení, otce žalobkyně, soud zjistil následující: Žalobkyni půjčil peníze na úrok, neboť byl špatný z toho, že si v dobré víře koupila pozemek a pak ho musela vrátit. Úrok byl 150 000 Kč k půjčce 300 000 Kč. Peníze předal žalobkyni v hotovosti, byla u toho manželka. Peníze si od něho žalobkyně půjčovala někdy večer a řekla mu, že si koupila pozemek a teď ho musí vrátit. Peníze mu vracela všechny najednou.

25. Z dalších provedených důkazů soud pro rozhodnutí ve věci potřebná skutková zjištění neučinil. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností.

26. Na základě shora uvedeného dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla datum uzavřena kupní smlouva číslo na základě které žalovaný převedl na žalobkyni vlastnické právo k pozemku parc. číslo v k. ú. část obce. příjmení žalobkyně mohla zaplatit kupní cenu, uzavřela se svými příbuznými datum dvě smlouvy o půjčce na 300 000 Kč s úrokem u každé z nich ve výši 150 000 Kč. Půjčku včetně úroku žalobkyně v souladu se smlouvami splatila do roku 2018. Od roku 2015 probíhalo u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 335/2015 řízení o určení vlastnického práva státu k danému pozemku, žalobcem byla anonymizována dvě slova obec, žalovanými strany dané kupní smlouvy. Ve věci bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. 12. 2016, č. j. 69 Co 265/2016-133, jako soudem odvolacím, tak že žalobě bylo vyhověno, neboť kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s § 29 zákona o půdě. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Na základě tohoto rozsudku žalovaný příjmení vrátil žalobkyni příjmení celé jméno žalobkyně uhrazenou kupní cenu pozemku. anonymizováno celé jméno žalobkyně ve věci podávala další opravné prostředky, Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 23. 10. 2018, č. j. 20 Cdo 1961/2017-168 oba předchozí rozsudky zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Na základě tohoto rozsudku tedy žalovaný příjmení vyzval žalobkyni k opětovnému zaplacení kupní ceny včetně dalších splátek. Protože žalobkyně v mezidobí peníze použila k jiným účelům, uzavřela datum úvěrovou smlouvu, aby kupní cenu mohla opětovně uhradit. V dalším řízení pak bylo Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. 49 Co 419/2019-392, jako soudem odvolacím, opětovně žalobě vyhověno. Tento rozsudek nabyl právní moci datum. Dovolání i ústavní stížnost žalobkyně byly odmítnuty. V průběhu řízení u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 335/2015 se žalobkyně, v postavení žalované, nechala zastupovat anonymizováno příjmení, přičemž za jím poskytnuté právní služby zaplatila celkem částku 156 675 Kč. V průběhu řízení jí také vznikly další náklady, a to za soudní poplatky ve výši 20 000 Kč a dále povinnost nahradit protistraně náklady řízení v celkové výši 33 789 Kč.

27. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s § 3079 a § 3036 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dle právní úpravy účinné ke dni uzavření kupní smlouvy, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2021 č. j. 25 Cdo 866/2021).

28. Dle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

29. Dle § 42 obč. zák. vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.

30. Dle § 442 odst. 1 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

31. Dle § 420 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

32. Dle § 106 odst. 1, 2 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

33. Dle § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, ve znění účinném ke dni datum, majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.

34. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.

35. Soud se nejdříve zabýval tím, zda jsou naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, tedy zda je zde protiprávní jednání žalovaného, vznik škody na straně žalobkyně a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody na straně žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že protiprávním jednáním žalovaného je okolnost, že žalovaný porušil blokační ustanovení § 29 zákona o půdě, když datum uzavřel kupní smlouvu o převodu předmětného pozemku, který podléhal církevní restituci. Samotnému uzavření kupní smlouvy předcházel na straně žalovaného proces, v jehož průběhu žalovaný zjišťoval u příslušného katastrálního úřadu omezení převoditelnosti předmětného pozemku (v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb.). Vzhledem k tomu, že z výsledku lustrace překážka převoditelnosti pozemku nevyplývala, žalovaný kupní smlouvu uzavřel. Omezení převoditelnosti pozemku však bylo možné zjistit nahlédnutím do knihovní vložky pozemkové knihy, na kterou výpis z katastru nemovitostí odkazuje. K posouzení neplatnosti kupní smlouvy pak soud odkazuje na odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 5. 2016, č. j. 28 C 335/2015-71, rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. 12. 2016, č. j. 69 Co 265/2016-133 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 23. 6. 2020, č. j. 49 Co 419/2019-392. Ačkoli tedy sám žalovaný neprovedl chybnou lustraci, dospěl soud k závěru, že z hlediska příčinné souvislosti tvoří lustrace řetězec s uzavřením kupní smlouvy, neboť kdyby nedošlo k chybné lustraci, nedošlo by k uzavření kupní smlouvy a zdánlivému převodu pozemku žalobkyni, které bylo příčinou vzniku škody. Nelze tedy klást k tíži žalobkyně, že jednala v důvěře ve správnost výsledku lustrace provedené orgánem veřejné moci – pozemkovým úřadem, neboť evidence pozemků je věcí veřejné moci, a nebylo v možnostech žalobkyně zjistit, zda předmětný pozemek lze vydat podle zákona o půdě. Toto bylo povinností žalovaného a skutečnost, že dle tehdy platné zákonné úpravy si lustraci neprováděl sám, ale spoléhal na lustraci provedenou katastrálním úřadem (orgánem veřejné moci), nelze klást k tíži žalobkyně, neboť se stále jedná o povinnost předcházející uzavření kupní smlouvy, která byla na straně prodávajícího, tedy žalovaného, a kterou plnil stát prostřednictvím svých úřadů v rámci výkonu veřejné moci. Ačkoli žalovaný (resp. jeho právní předchůdce) při uzavírání kupní smlouvy vystupoval jako soukromoprávní subjekt a nejednalo se o výkon veřejné moci, přesto měl silnější postavení, neboť převod státních pozemků na soukromé osoby a vydávání náhradních pozemků restituentů bylo jeho hlavní činností, k jejímuž výkonu byl zřízen zákonem, proto lze ze strany kupujícího očekávat dobrou víru v to, že žalovaný – stát svoji povinnost spočívající v ověření převoditelnosti pozemků v jím vedených evidencích a v platném uzavření kupní smlouvy provede řádně.

36. K otázce škody se pak soud zabýval jednotlivými nároky, a to i s ohledem na námitku promlčení, neboť dovolá-li se účastník občanského soudního řízení důvodně promlčení, nelze promlčené právo (nárok) přiznat; návrh na zahájení řízení v takovém případě soud zamítne. Dle § 106 odst. 1, 2 obč. zák. činí u náhrady škody objektivní promlčecí doba 3 roky a subjektivní promlčecí doba 2 roky. Objektivní a subjektivní promlčecí doby pak počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i v případě, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015).

37. Objektivní promlčecí doba počíná běžet od škodné události, která však v sobě zahrnuje, v souladu s ustálenou judikaturou, nejen samotnou škodní událost – tj. protiprávní jednání, ze kterého vznikla škoda, ale i vznik škody samotné (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2003 sp. zn. 25 Cdo 325/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009 sp. zn. 23 Cdo 628/2007). V daném případě k protiprávnímu jednání došlo datum, ke škodě pak docházelo postupně u jednotlivých nároků, proto objektivní promlčecí doba běží u jednotlivých nároků ode dne vzniku škody.

38. Subjektivní promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Jedná se o okamžik, kdy má poškozený k dispozici dostatek relevantních informací o skutečnostech, které mohou zakládat odůvodněný závěr o vzniklé škodě a o subjektu, který za škodu odpovídá. Z hlediska promlčení nároku z odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku neplatné smlouvy je tedy rozhodující informace ve smyslu skutkových okolností, z nichž lze dovodit, že smlouva je neplatná a o tom, jaký subjekt neplatnost zavinil, není nezbytná stoprocentní jistota ohledně těchto skutečnostech (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009 sp. zn. 25 Cdo 3306/2007). V daném případě dospěl soud k závěru, že takovým okamžikem bylo doručení rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. 12. 2016, č. j. 69 Co 265/2016-133, žalobkyni, neboť tímto bylo pravomocně (datum) určeno, že vlastníkem předmětného pozemku je stát a že kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s blokačním ustanovením zákona o půdě. Subjektivní promlčecí doba 2 roky pak tedy běží od datum (právní moc daného rozsudku, resp. od doručení žalobkyni), případně u každého nároku samostatně ode dne vzniku škody, došlo-li k němu později.

39. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl u jednotlivých nároků ohledně promlčení k těmto závěrům: žaloba byla podána datum

A) Úroky z úvěru ve výši 300 000 Kč ⟪LB:lb_001⟫ – uhrazeny do datum, tj. vznik škody nastal nejpozději datum (dle výpovědi svědků ohledně splácení půjčky však mnohem dříve), objektivní promlčecí doba uplynula datum a subjektivní datum … nárok je promlčen

B) Náklady na právní zastoupení v soudním řízení datum uhrazeno 12 100 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní promlčecí doba uplynula datum a subjektivní datum … nárok je promlčen datum uhrazeno 18. 150 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní promlčecí doba uplynula datum a subjektivní datum … nárok je promlčen datum uhrazeno 34 020 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní promlčecí doba uplynula datum a subjektivní datum … nárok je promlčen datum uhrazeno 13 310 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní i subjektivní promlčecí doba běží od datum, subjektivní uplynula datum … nárok je promlčen datum uhrazeno 24 040 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní i subjektivní promlčecí doba běží od datum … nárok v době podání žaloby nebyl promlčen datum uhrazeno 10 890 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní i subjektivní promlčecí doba běží od datum … nárok v době podání žaloby nebyl promlčen datum uhrazeno 44 165 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní i subjektivní promlčecí doba běží od datum … nárok v době podání žaloby nebyl promlčen

C) Náklady soudního řízení datum uhrazeno 5 000 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní promlčecí doba uplynula datum a subjektivní datum … nárok je promlčen datum uhrazeno 5 000 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní promlčecí doba uplynula datum a subjektivní datum … nárok je promlčen datum uhrazeno 10 000 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní promlčecí doba uplynula datum a subjektivní datum … nárok je promlčen datum uhrazeno 29 675 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní i subjektivní promlčecí doba běží od datum … nárok v době podání žaloby nebyl promlčen datum uhrazeno 4 114 Kč, tj. vznik škody nastal datum, objektivní i subjektivní promlčecí doba běží od datum … nárok v době podání žaloby nebyl promlčen

D) Úroky z úvěru – nejsou promlčeny

40. Na základě shora uvedeného tedy soud vyhověl žalobě co do částky 112 884 Kč, představující náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu v Olomouci. Takto prokázaná škoda je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, tj. uzavřením kupní smlouvy v rozporu s blokačním ustanovením zákona o půdě, neboť kdyby k tomuto jednání žalovaného nedošlo, nebyla by žalobkyně v postavení žalovaného u Okresního soudu v Olomouci a nebyla by nucena bránit se žalobě. Skutečnost, že podávala opravné prostředky, včetně mimořádných, a tím škodu navýšila, jí nelze přičítat k tíži, neboť pouze uplatňovala svoje právo na přezkum správnosti uvedených rozhodnutí. Rozsah poskytnutých právních služeb a výši dohodnuté odměny mezi žalobkyní a právním zástupcem soud shledal přiměřenými. Co do částky 97 580 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl z důvodu promlčení.

41. Dále soud, rovněž z důvodu promlčení, zamítl žalobu co do částky 300 000 Kč s příslušenstvím představující úroky ze smluv o půjčce. Z důvodu promlčení nároku se jím soud blíže nezabýval a proto ani nehodnotil věrohodnost a rozpory ve výpovědi svědků.

42. Dále soud žalobu zamítl co do částky 43 021,34 Kč s příslušenstvím představující zaplacené úroky z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum. Tento nárok sice není promlčen, ale soud u něho neshledal příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody na straně žalobkyně. Žalobkyně si vzala úvěr ve výši 700 000 Kč za tím účelem, aby mohla žalovanému zaplatit kupní cenu pozemku ve výši 1 134 697 Kč v souladu s pravomocným rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum. V souladu s pravomocným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum však žalovaný datum vrátil žalobkyni kupní cenu ve výši 1 051 000 Kč. Byla to sama žalobkyně, která opravnými prostředky iniciovala další řízení ve věci a domáhala se změny rozhodnutí, musela si tedy být vědoma toho, že v případě svého úspěchu, bude povinna kupní cenu žalovanému opětovně uhradit. Bylo tedy zcela na vůli žalobkyně, jak s vrácenými finančními prostředky naloží a pokud je použila k jiným účelům (vykoupení domu svého příbuzného z exekuce v prosinci 2018), musela si být vědoma následků svého rozhodnutí a toto nezodpovědné jednání nelze klást k tíži žalovaného. Navíc částku 1 051 000 Kč použila žalobkyně pro potřeby svého příbuzného datum, tedy téměř 2 měsíce poté, co datum Nejvyšší soud vydal rozsudek, jímž zrušil předchozí soudní rozhodnutí a na základě kterého byla povinna zaplatit kupní cenu žalovanému. Příčinou vzniku škody v podobě úroků z úvěru tak není protiprávní jednání žalovaného, ale jednání žalobkyně, kterým finanční prostředky použila k jiným účelům a poté již neměla dostatek prostředků ke splnění své povinnosti vůči žalovanému.

43. O úroku z prodlení z přiznaných částek dle odůvodnění shora rozhodl soud dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení z částky 478 650,34 Kč od datum, tj. od uplynutí lhůty k plnění (do datum) stanovené v předžalobní výzvě z datum. Z částky 74 835 Kč, kterou žalobkyně uplatnila až v rozšíření žaloby z datum, pak žalobkyně požadovala úrok z prodlení od datum. Vzhledem k tomu, že rozšíření žaloby bylo žalovanému doručeno datum, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení z přiznané částky od datum. Co do zbytku požadovaného příslušenství soud žalobu zamítl.

44. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 553 485,34 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 112 884 Kč a zamítnuta byla co do částky 440 601,34 Kč. Co do přibližně 20 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalobkyně a co do přibližně 80 % předmětu řízení žalovaný, žalobkyně je proto povinna uhradit žalovanému 60 % jeho nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalovaného by bylo představováno paušální náhradou za 8 úkonů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, tj. celkem 2 400 Kč (vyjádření z datum, datum, datum, účast na jednání soudu dne datum, datum, datum, datum, datum), z cestovních náhrad dle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za cestu veřejnou hromadnou dopravou k jednání soudu z obec a zpět ve dnech datum (jízdenky na vlak za 395 Kč a 419 Kč, jízdenky MHD po obec a číslo x 30 Kč), datum (jízdenky na vlak za 506 Kč a 419 Kč a 175 Kč, jízdenky MHD po obec a číslo x 30 Kč), datum (jízdenky na vlak za 449 Kč a 449 Kč, jízdenky MHD po obec a číslo x 30 Kč) a datum (jízdenky na vlak za 449 Kč a 399 Kč, jízdenky MHD po obec a číslo x 30 Kč) v celkové výši 3 900 Kč 100 % nákladů řízení žalobkyně by tak činilo 6 300 Kč, přičemž 60 % z této částky činí 3 780 Kč.

45. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.