OSPH03 6 C 202/2015-237

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro vyklizení nemovitosti

I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemky, a to pozemek parc.č. rok (ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha) o výměře výměra, veden na list vlastnictví, pozemek parc.č. rok (ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha) o výměře výměra, veden na LV číslo budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního (jiná stavba), stojící na pozemku parc.č. rok, vedená na list vlastnictví, vše zapsáno v katastrální uzemí, obec Praha, na list vlastnictví vedeném u Katastrálního úřadu pro Hl. m. část Prahy, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby eventuálně soud uložil žalované zaplatit částku ve výši 979 942,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od datum do zaplacení, jakožto protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota předmětu nájmu dle nájemní smlouvy ze dne datum, v důsledku stavebních provedených úprav žalobcem, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 9 312 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1) „ anonymizována tři slova obec odvolává z funkce předsedy jméno příjmení a z funkce vedoucího anonymizováno příjmení jméno příjmení s okamžitou platností. Jmenovaní bez dalšího pozbývají oprávnění jednat jménem anonymizována dvě slova obec, jakožto statutární zástupci ve smyslu stanov anonymizována dvě slova obec“

2) „ Novým předsedou anonymizována dvě slova byl jmenován jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, ulice a číslo, novým vedoucím anonymizováno byl jmenován jméno příjmení, datum narození, bytem adresa“,

3) „ anonymizováno ukládá výboru anonymizována dvě slova obec povinnost stanovit pro rok 2011 členské příspěvky a jejich řádný odvod do pokladny anonymizována dvě slova obec v termínu do datum“

4) „ anonymizováno v souvislosti s rozšířením členské základny ukládá předsedům jednotlivých oddílů, které v letošním roce dosud nesvolaly členské schůze, svolat členskou schůzi oddílů a provést volbu předsedy a orgánů oddílu. Zápis předají oddíly nejpozději do datum. Pozvánku na členskou schůzi oddílů, konaných v průběhu dubna, zašlou oddíly s týdenním předstihem na anonymizována tři slova obec“

5) „ anonymizováno ukládá příjmení jméno příjmení jméno neprodleně po skončení této anonymizována tři slova obec, svolat sjednání výboru anonymizována dvě slova obec za účasti zástupců všech oddílů“.“, a dále určení, že následující rozhodnutí přijatá na zasedání výboru žalované dne datum, nejsou v souladu se zákonem a stanovami:

6. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů navržených a předložených účastníky a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena nájemní smlouva, na základě které se žalovaná zavázala přenechat žalobkyni do užívání pozemek parc. č. rok a rok a budovu bez parc.č. stojící na pozemku parc. č. rok, vše zapsáno v k.ú. část obce, obec Praha, na list vlastnictví vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Žalobkyně byla dle této smlouvy oprávněna se souhlasem pronajímatele pronajaté prostory na vlastní náklady stavebně upravovat tak, aby vyhovovaly jejím potřebám (viz Nájemní smlouva ze dne datum).

8. titul jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení a Ing. jméno příjmení (coby zakladatelé a společníci žalobkyně) dokumentem ze dne datum nazvaným„ Schválení jednání jménem společnosti právnická osoba, ve smyslu § 64 odst. 2 ObchZ, jenž byl soudu předložen pouze v kopii, schválili v zákonné lhůtě dle ust. § 64 ObchZ jednání, kterým výše uvedené osoby dne datum uzavřely jménem žalobkyně jako nájemcem smlouvu o nájmu areálu žalované (viz kopie dokumentu„ Schválení jednání jménem společnosti právnická osoba, ve smyslu § 64 odst. 2 ObchZ ze dne datum).

9. Nedatovaným Dodatkem číslo k nájemní smlouvě ze dne datum došlo k prodloužení nájemní smlouvy do datum. Dodatek číslo za žalobkyni uzavřel Ing. jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení, za žalovanou příjmení jméno příjmení, anonymizováno, a jméno příjmení.

10. Dodatkem číslo ze dne datum k nájemní smlouvě ze dne datum došlo mimo jiné k prodloužení nájemní smlouvy do datum. Dodatek číslo za žalobkyni uzavíral anonymizováno jméno příjmení a Ing. jméno příjmení, za žalovanou příjmení jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení.

11. Žalovaná dopisem ze dne datum od nájemní smlouvy ze dne datum odstoupila pro hrubé porušování podmínek nájemní smlouvy ze strany žalobkyně. Současně vyzvala žalobkyni k vyklizení předmětu nájmu do datum s tím, že v opačném případě bude provedeno protokolární vyklizení (viz Odstoupení od nájemní smlouvy ze dne datum).

12. Žalovaná podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se coby žalobkyně domáhala vůči žalobkyni, coby žalované, určení neplatnosti Dodatku číslo ze dne datum k nájemní smlouvě ze dne datum. Řízení bylo vedeno pod sp.zn. 11 C 118/2012. Soud rozsudkem ze dne datum určil, že Dodatek číslo ze dne datum k nájemní smlouvě ze dne datum, je neplatný. Skutková zjištění soud I. stupně právně posoudil s odkazem na § 3028 odst. 1 a 2 o.z. dle § 64 odst. 1 obch. zák., ve znění účinném do 31.12.2013, resp. ve znění k datum, a dle § 39 obč. zák. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Dodatek číslo soud nepovažoval za samostatnou či novou nájemní smlouvu, a to s ohledem na jeho název„ Dodatek“, ale i s ohledem na jeho jednoznačný a nepochybný písemně zachycený obsah, neboť je naprosto zřejmé, že směřoval ke změně dříve uzavřené smlouvy. Dále s odkazem na závazný právní názor Nejvyššího soudu ČR dovodil, že byly naplněny požadavky § 64 obch. zák., neboť jednání spočívající v uzavření nájemní smlouvy bylo schváleno ve lhůtě tří měsíců od vzniku společnosti žalovaného osobami předpokládanými v zákoně, tedy společníky, a z uzavřené nájemní smlouvy byl žalovaný zavázán od počátku. Dále soud I. stupně dovodil, že předmětný dodatek je neplatný dle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy, neboť byl jednostranně výhodný pro žalovaného a směřoval ve svých důsledcích k likvidaci žalobce. Dodatek číslo soud považoval za neplatný i z důvodů, že byl schválen v rozporu se stanovami občanského sdružení žalující strany pouze výborem, nikoliv členskou konferencí. (viz Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 1. 2016, č.j. 11 C 118/2012-302).

13. K odvolání žalované společnosti právnická osoba Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. 12. 2016, č.j. 16 Co 378/2016-357, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se (po doplnění dokazování) plně ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že dodatek číslo uzavřený za stranu žalobce i žalovaného příjmení jméno příjmení je neplatný pro střet zájmů, resp. pro rozpor s § 22 obč. zák. Odvolací soud se rovněž ztotožnil i se závěrem soudu I. stupně o neplatnosti Dodatku číslo pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.) pro jeho absolutní nevýhodnost pro pronajímatele (viz Rozsudek ze dne 6. 12. 2016, č.j. 16 Co 378/2016-357).

14. Proti rozsudku odvolacího soudu se žalovaná společnost právnická osoba Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu pro nepřípustnost odmítl (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, č.j. 26 Cdo 2861/2017-400).

15. Mgr. jméno příjmení, coby žalobce a) a anonymizováno jméno příjmení, coby žalobce b), se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhali vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské konference a výboru žalovaného spolku - anonymizováno jednoty anonymizováno obec. Řízení bylo vedeno pod sp.zn. 19 C 62/2011. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že následující rozhodnutí přijatá na členské konferenci žalované dne datum, nejsou v souladu se zákonem a stanovami:

16. Zdejší soud žalobu rozsudkem ze dne 12. 4. 2022, č.j. 19 C 62/2011-2003, v celém rozsahu zamítl. Soud vyšel z toho, že na konferenci žalované dne datum byla přijata shora uvedená rozhodnutí a že na zasedání výboru žalované dne datum byla přijata shora uvedená rozhodnutí. Žalobce příjmení jméno příjmení, coby žalobce a) dne datum podal žalobu o určení, že uvedená rozhodnutí jsou v rozporu se zákonem a stanovami. Podáním ze dne datum došlým soudu dne datum žalobce a) navrhl, aby do řízení přistoupil jako další žalobce jméno příjmení coby žalobce b), který se vstupem do řízení souhlasil. V posuzované věci soud vyhověl návrhu žalobce a) na přistoupení žalobce b) do řízení usnesením ze dne 12. 5. 2015, č. j. 19 C 62/2011-876, tudíž se má za to, že žalobce b) uplatnil svůj nárok u soudu dnem datum, kdy soudu došel jeho souhlas se vstupem do řízení, který byl přílohou návrhu žalobce a) ze dne datum. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žalobce b) uplatnil své právo u soudu opožděně, a jeho žaloba proto nemůže být důvodná. Dále soud posuzoval otázku aktivní legitimace žalobce a). Dovodil, že členství žalobce a) v žalovaném spolku zaniklo podle článku III. bod 12, písm. e) stanov žalovaného nezaplacením členského příspěvku dne datum a v této souvislosti poukázal na další spory, které jsou mezi účastníky vedeny, konkrétně u Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 9 C 141/2011, a u Městského soudu v Praze, sp. zn. spisová značka, a sp. zn. spisová značka, a ve kterých soudy dospěly k obdobným závěrům. Dále soud dovodil, že zánikem členství žalobce a) v žalovaném spolku také zanikla jeho funkce vedoucího žalovaného spolku, neboť tuto funkci může zastávat pouze člen spolku. Soud tak uzavřel, že žalobce a) není aktivně legitimován z titulu svého členství v žalovaném spolku a současně ani neprokázal žádný zájem hodný právní ochrany (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 12. 4. 2022, č.j. 19 C 62/2011-2003).

17. Proti tomuto rozsudku podali žalobci a) a b) včasné a přípustné odvolání. Odvolací soud se však ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce b) podal žalobu po uplynutí lhůt uvedených v § 15 zákona č. 83/1990 Sb., a jeho právo na soudní přezkum sporných rozhodnutí žalované proto zaniklo, neboť lhůty stanovené v citovaném ustanovení jsou lhůtami prekluzivními. Odvolací soud považoval rovněž za správný i závěr soudu prvního stupně, že žalobce a) není v dané věci aktivně legitimován. Pro posouzení aktivní legitimace je podstatné, zda žalobce a) byl členem žalované ke dni rozhodnutí odvolacího soudu datum, a pokud nikoli, zda má na vyslovení neplatnosti předmětných rozhodnutí zájem hodný právní ochrany. Na jednání odvolacího soudu účastníci učinili nesporným, že žalovaná na členské konferenci dne datum rozhodla o vyloučení žalobců a že žalobci toto rozhodnutí napadli žalobou, která byla projednávána u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka a byla pravomocně zamítnuta. Jelikož soud v řízení podle § 258 a násl. o. z. nevyslovil neplatnost rozhodnutí členské konference o vyloučení žalobce a), je toto rozhodnutí platné. Proto nejpozději tímto rozhodnutím členství žalobce a) v žalovaném spolku zaniklo, a již nemůže být posuzováno v jiném řízení. I kdyby totiž členství žalobce a) nezaniklo v dubnu 2011, zaniklo nejpozději v květnu 2018, a tedy ke dni rozhodnutí odvolacího soudu žalobce a) nebyl členem žalovaného spolku. Žalobce a) by tedy byl ve věci aktivně legitimován, pokud by prokázal, že má na vyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí orgánu spolku zájem hodný právní ochrany. Dle odvolacího soudu zrušení předmětných rozhodnutí se především nijak nedotkne právního postavení žalobce a), tj. jeho práv a povinností, neboť jeho členství v žalovaném spolku zaniklo, a zrušení předmětných rozhodnutí tak nijak nemůže zasáhnout do vztahu mezi ním a spolkem. Nepromítne se ani do jeho majetkových poměrů, a neovlivní ani trestní či exekuční řízení. Obecný argument, že výkon práv má být v souladu s dobrými mravy, pro založení aktivní legitimace žalobce a) nepostačuje. Odvolací soud proto uzavřel, že žalobce a) není osobou aktivně legitimovanou, neboť neprokázal, že předmětnými rozhodnutími byl dotčen ve svých zájmech hodných právní ochrany. Toto řízení, respektive pravomocné rozhodnutí v této věci, pak bylo důvodem pro přerušení řízení o vyklizení nemovitosti či zaplacení částky 979 942,77 Kč.

18. Další účastníky navrhované důkazy soud neprováděl a tyto pro jejich nadbytečnost zamítl, a to zejména s ohledem na absenci, resp. nedostatky žalobních tvrzení, které žalobkyně ani přes opětovné urgence soudu nedoplnila, na výzvy soudu prakticky vůbec nereagovala. Soud se tak nacházel v situaci, kdy kromě nedostatečných žalobních tvrzení, neměl k dispozici originály listin, jejichž platnost, respektive neplatnost byla v řízení žalovanou sporována. Důkazy, které byly účastníky navrhnuty v samotném počátku tohoto řízení, pak soud ze shora uvedených důvodů neprováděl, neboť by to bylo zcela neekonomické a nadbytečné a zároveň by soud z těchto důkazů nemohl učinit ani žádný relevantní skutkový závěr, a to právě z důvodu absence originálů stěžejních listin pro toto řízení. Z ostatních provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.

19. Dle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

20. Dle § 664 o. z., je pronajímatel povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat

21. Dle § 665 o. z. je nájemce oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.

22. Dle § 451 odst. 1 a 2 o. z., ve znění platném ke vzniku bezdůvodného obohacení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. O žalobu s eventuálním petitem jde tehdy, jestliže se žalobce domáhá uložení určité povinnosti (případně vyhovění jinému jeho požadavku) a teprve pro případ, že tomuto návrhu nebude vyhověno, domáhá se jiného plnění. Pokud soud vyhoví primárnímu petitu, tj. požadavku, který byl uplatněn jako prvý v pořadí, nezabývá se již petitem eventuálním (tedy jej ani neprojednává, nečiní předmětem dokazování, nerozhoduje o jeho zamítnutí). O eventuálním petitu rozhoduje soud jen v případě, že primární petit zamítne.

24. Je-li třeba doplnit či upřesnit tvrzení týkající se věci, popř. označit další důkazy k prokázání odůvodněnosti procesního postoje účastníka, je soud povinen postupovat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

25. Poučení dle § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř. (stejně jako poučení podle ust. § 119a o. s. ř. o neúplné apelaci ovládající řízení před soudem druhého stupně) se však poskytují jen účastníkovi (jeho zástupci, zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (zástupce, zmocněnce), zabránil účastník (zástupce, zmocněnec) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi (zástupci, zmocněnci) uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník (zástupce, zmocněnec) nedostavil k jednání omluveně či bez omluvy. Zjednodušeně řečeno účastník tím, že se sám nebo prostřednictvím zástupce, pokud si ho zvolil, k nařízenému jednání nedostavil, se tím sám jednou pro vždy zbavil možnosti, aby mu soud potřebná poučení poskytl. Soud sám důkazy nevyhledává, neboť důkazní povinnost ve sporném řízení je ve smyslu § 120 odst. 1 věta první o. s. ř. na účastnících řízení, protože tito jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Teprve v případě, že se po provedení důkazů v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej o tom, v čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nedoplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř). Pokud se účastník z vlastní vůle nedostaví k ústnímu jednání, musí si být jist, že jím předložené důkazy jsou úplné a postačí k prokázání jeho skutkových tvrzení.

26. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a to z níže uvedených důvodů.

27. Žalobkyně, ač byla řádně a včas předvolána, se k jednání soudu dne datum a dne datum bez omluvy nedostavila.

28. Za popsané procesní situace soud jednal podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, neboť podmínky pro odročení jednání (k němuž může dojít jen z důležitých důvodů) nebyly shledány. To, že účastník řízení nerealizuje své právo účastnit se nařízeného jednání před soudem není překážkou dalšího postupu soudu (§ 100 odst. 1 o.s.ř.), tato skutečnost není rozhodně důvodem k odročení jednání.

29. V případě, že by se žalobkyně dostavila k jednání soudu dne datum nebo dne datum dostalo by se jí poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a výzvy (stejně jako ještě před nařízením jednání), aby bezodkladně doplnila svá žalobní tvrzení ohledně uplatněného nároku ve vztahu k vývoji, ke kterému došlo v mezidobí, ve vztahu k okolnostem uzavření nájemní smlouvy, zejména pak též ve vztahu k požadovanému bezdůvodnému obohacení, a to pro rozpory a nesrovnalosti uvedené již v samotné žalobě, kde jsou rozporuplná tvrzení ohledně označení doby, odkdy nemohla prostory žalobkyně prakticky užívat, když dle tvrzení žalobkyně nové vedení žalované mělo žalobkyni již dne datum násilně z předmětu nájmu vyklidit. Doložené faktury se přitom týkají období, kdy už dle tvrzení žalobkyně tato nemohla předmětné prostory užívat. Dále bylo na žalobkyni, aby doplnila veškeré další údaje, které se týkaly tvrzeného vzniku bezdůvodného obohacení s tím, že pouhý odkaz na nějaká data a částky, které byly fakturovány, soud shledal v tomto směru za nedostatečné. V tomto ohledu lze přisvědčit námitce žalované, že předložený znalecký posudek je pouhým matematickým výpočtem, kdy znalec zpracoval pouze údaje a podklady předložené žalobkyní, přičemž ze znaleckého posudku vůbec nevyplývá, co konkrétně bylo provedeno, v jakém místě, v jakém čase a podobně. Závěrem by se žalobkyni dostalo poučení a výzvy, aby tato soudu předložila„ originály“ všech navržených listin (zejména listiny nazvané Schválení jednání jménem společnosti právnická osoba, ve smyslu § 64 odst. 2 ObchZ ze dne datum), jejichž platnost či pravost žalovaná sporovala. Žalobkyně by pak byla poučena i o následcích neuposlechnutí této výzvy s tím, že její nesplnění se promítne v konečném rozhodnutí ve věci samé.

30. Ačkoli žalobní tvrzení spočívala v tom, že nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky ještě před vznikem žalobkyně dne datum je platná, a že jí tudíž nadále svědčí užívací právo k předmětu nájmu, z něhož byla dne datum násilně vyklizena, proto se touto žalobou domáhala na žalované primárním petitem vyklizení nemovitosti a eventuálním petitem zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 979 942,77 Kč za zhodnocení předmětu nájmu, pro tato svá tvrzení nepředložila soudu žádné relevantní důkazy a tvrzení žalobkyně stran platnosti nájemní smlouvy a vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované, tak zůstalo pouze v rovině ničím neprokázaného a navíc nedostatečného či neúplného tvrzení.

31. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně platnost nájemní smlouvy odvozovala od dokumentu„ Schválení jednání jménem společnosti právnická osoba, ve smyslu § 64 odst. 2 ObchZ ze dne datum“, jímž měla být nájemní smlouva, uzavřená před vznikem žalobkyně, schválena v zákonem stanovené lhůtě 3 měsíců po jejím vzniku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná pravost výše uvedeného dokumentu sporovala (resp. namítala neexistenci originálu této listiny), soud žalobkyní předložený důkaz v podobě prosté kopie hodnotí jako neúplný, který k tomu, aby soud mohl učinit jednoznačný závěr o tom, že nájemní smlouva byla či nebyla platně uzavřena, nepostačuje. Nadto soud podotýká, že i kdyby soud určil, že nájemní smlouva byla uzavřena platně, soud nemá z předložených listin (zejména Dodatku číslo) za prokázané, že žalobkyni i nadále svědčí užívací právo k předmětu nájmu, neboť Dodatek číslo jímž byla mimo jiné prodloužena platnost nájemní smlouvy do roku 2033, byl pravomocným rozhodnutím zdejšího soudu ve věci vedené pod sp.zn. 11 C 118/2012 shledán neplatným, a ve vztahu k Dodatku číslo jímž byla prodloužena platnost nájemní smlouvy do datum namísto do datum, má soud pro absenci data jeho uzavření pochybnosti o jeho platnosti, a to i vzhledem ke změně v obsazení statutárního orgánu žalované, k němuž mělo dojít dne datum na zasedání výboru žalované, a kdy tak není zcela zřejmé, zda Dodatek číslo jménem žalované uzavírala k tomu oprávněná osoba.

32. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl tak, že žalobu v plném rozsahu (tedy co do primárního i eventuálního petitu) jako nedůvodnou zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 312 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení žalované advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000.Kč sestávající z částky 1 500 Kč za čtyři úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu dne datum a datum, podání ze dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč. Dále pak je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za dva úkony dle ust. § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne datum a datum), neboť vyjádření podala sama žalovaná coby v tu dobu nezastoupený účastník.

34. Pro úplnost soud dodává, že přestože vyhláška neobsahuje ustanovení výslovně upravující výši odměny advokáta v řízení, jehož předmětem je eventuální nárok, jako je tomu v případě stanovení výše soudního poplatku, je nutno i při rozhodování o určení sazby odměny advokáta vycházet z povahy eventuálního nároku. V době zahájení řízení tedy není ještě známo, zda vůbec bude eventuální nárok předmětem řízení. Je proto logické, že dle platné právní úpravy je předmětem soudního poplatku za podání žaloby pouze primární petit (§ 6a odst. 1 vyhl.č. 549/1991 Sb., v platném znění). Obdobně je třeba vycházet z nároku, který je uplatněn jako prvý v pořadí, také při stanovení paušální sazby odměny advokáta (k tomu srovnej např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2008, č.j. VSPHA 5 Cmo 158/2008) a rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 2145/2018.

35. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalobkyně k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se žalovaná domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.