OSPH03 7 C 184/2022-117

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 300 443 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit mu částku ve výši 300 443 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 443 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení v částce 71 438,40 Kč do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne datum domáhal uhrazení částky 300 443 Kč. Tvrdil, že žalobce, jakožto zhotovitel, a žalovaná, jakožto objednatel, uzavřeli v průběhu měsíce června rok smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce provést pro žalovanou dílo spočívající v položení dřevěné podlahy v rodinném domě žalované (dále jen„ dílo“). Žalobce dílo provedl v říjnu rok poté, co se v září rok přesvědčil měřením o přípustné vlhkosti podkladového betonu v domě. Ještě v roce rok, se ukázalo, že dílo vykazuje skryté vady, neboť došlo ke zvlnění položené podlahy. Žalovaná vadu poprvé u žalobce uplatnila dne datum, žalobce reklamaci odmítl, neboť vada měla příčinu v konstrukčním podkladu podlahy. Žalovaná nesouhlasila, neboť vadu shledávala v neodborném provedení díla. Proto následně dne datum odstoupila od smlouvy o dílo a požadovala uhrazení ceny díla ve výši 164 153 Kč a dne datum podala žalobu na název soudu. První jednání dne datum bylo odročeno za účelem jednání účastníků o možnostech a parametrech mimosoudního jednání odročeno na datum a následně na základě společného návrhu účastníků na den datum. Dne datum, v průběhu mimosoudního jednání, žalovaná jako postupitel postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum svoji údajnou pohledávku za žalobcem z titulu odstoupení od smlouvy o dílo na společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, žalobce o tom informovala dne datum. Soud pak informovala dne datum a navrhla záměnu účastníka dle § 92 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k záměně účastníka, soud pak po změně návrhu rozhodoval o procesním nástupnictví dle § 107a o. s. ř. usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, záměnu účastníků připustil. V samotném řízení bylo rozhodnuto dne anonymizována dvě slova rok, č. j. číslo jednací, ve znění doplnění ze dne 1. 9. 2021, číslo jednací, v právní moci dne 1. 10 rok. Součástí rozsudku byl i výrok o náhradě nákladů řízení na uhrazení částky 300 443 Kč. Soud v rozsudku konstatoval, že vada díla není důsledkem skutečností, které zavinil žalovaný, ani o kterých věděl nebo musel vědět, a to jak v době zadání díla, tak v době zhotovení díla, tak v době předání. příjmení díla má původ v chování žalované, protože betonový podklad byl v určitých místech zakrytý a nemohl vysychat. Tuto vadu žalobce ani s užitím odborné péče (jak vyplynulo ze znaleckého posudku) nemohl zjistit. Žalobce se domáhal úhrady dlužné částky náhrady nákladů řízení u právního zástupce žalobce společnosti právnická osoba dne datum, ta však ničeho neuhradila a ani se proti rozsudku neodvolala a vyjádřením ze dne datum potvrdila svůj záměr dlužnou částku neuhradit. Žalobce dne datum podal návrh na zahájení exekuce a dne datum vydal pověřený exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí. Ze sdělení exekutora ze dne datum však vyplynulo, že společnost právnická osoba nevlastní žádný postižitelný majetek a dle žalobce se jedná o tzv. prázdnou společnost. Dle žalobce existuje mezi společností právnická osoba a žalovanou značná propojenost. Na jednání u soudu dne datum po třech letech po postoupení pohledávky zástupce společnosti právnická osoba uvedl:„ Poučení jsem porozuměl. Ohledně těchto tvrzení provedeme konzultaci s klientkou a podle toho se následně rozhodneme.“; a následně na dotaz předsedy soudu, zda klientkou myslí tedy společnost právnická osoba, kde je společníkem a jednatelem jeden z právních zástupců, k tomu právní zástupce právnická osoba výslovně uvedl„ Asi dobře víme, že mám na mysli doktorku celé jméno žalované“ Dále o propojenosti žalované a společnosti právnická osoba svědčí i smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum, neboť za společnost právnická osoba byla podepsána osobami, které zároveň zastupovaly v řízení žalovanou. Cena za postoupení byla v čl. III odst. 1 druhá věta dohodnuta ve výši, která bude odpovídat částce, kterou postupník vymůže od dlužníka“ a zároveň v čl. II odst. 4 poslední věta bylo dále ujednáno, že„ další budoucí náklady na vymáhání pohledávky, včetně nákladů na právní zastoupení nese postupník“. Takové ujednání však vylučuje zájem postupníka takovou smlouvu uzavřít, neboť vylučuje ekonomický prospěch právnická osoba Rovněž se jedná o způsob, jak se vyhnout důsledkům neúspěchu v řízení. Žalovaná si musela být vědoma, exekucí nařízených vůči společnosti právnická osoba, a nedobytnosti dlužné částky a nákladů řízení. právnická osoba byla i v rámci hmotněprávního a procesního jednání ovládána žalovanou, neboť uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum na sebe vzala veškerá rizika neúspěchu v řízení a zároveň žalované ponechala veškerý prospěch z případného úspěchu v řízení. Žalobce nesouhlas s rozhodnutím soudu dle § 107a o. s. ř. vyjádřil, nemělo to však na rozhodnutí soudu vliv. Žalovaná zneužila oprávnění stanovené účastníku civilního řízení uvedené v ustanovení § 107a o. s. ř. tím, že pomocí subjektu, na nějž uplatňuje rozhodující vliv, postoupila svou údajnou pohledávku a to ji ve spojení s návrhem na záměnu účastníka řízení umožnilo účelové zneužití tohoto práva ve svůj prospěch a k újmě žalobce. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum, naopak uhrazení částky podáním ze dne datum odmítla. Ohledně zneužití institutu záměny účastníka odkázal žalobce na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. a 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, kdy při zneužití procesní úpravy lze návrh na procesní nástupnictví zamítnout. Dle žalobce došlo k porušení dobrých mravů, a proto je v souladu s principem uvedeným v ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. z.“) stanovujícím, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, a žalovaná je povinna uhradit škodu ve smyslu ustanovení § 2900 o. z., a to z důvodu porušení zákona dle ustanovení § 2910 o. z. a zejména pak dobrých mravů dle ustanovení § 2909 o. z.

2. V doplnění ze dne datum uvedl, že tvrzení žalované, že po roce řízení nebyla ochotna ve sporu u název soudu pokračovat, postrádá logiku, když ona sama spor jako strana žalující vyvolala a prodlužovala jej četnými nepřítomnostmi v zahraničí a neaktivitou při smírném vyjednávání. S ohledem na její nepřítomnost na jednáních to nebylo ani ušetření času či finančních prostředků, když cena byla určena dle vymožené částky. Plnění na základě postoupení pohledávky nezískala dříve, než by skončil řízení před soudem. Žalovaná nemohla považovat své šance na úspěch vysoké, neboť předseda senátu hned při prvním jednání dne datum sdělil, že shledává tvrzení a důkazní návrhy jako nedostatečné. Žalovaná si byla vědoma, že její naděje na úspěch jsou minimální, deklarovala snahu o dosažení mimosoudní dohody, kterou ale nemyslela vážně a následně pohledávku postoupila na společnost právnická osoba

3. V podání ze dne datum žalobce dále uvedl, že pokud si žalovaná myslela, že řízení bude trvat nejvýše jeden rok, jistě ji její zástupce informoval, jak dlouho trvají spory podobného typu. Rovněž docházelo k průtahům ze strany žalované. Pokud byla žalobkyně přesvědčena o vysoké naději na úspěch, proč by postupovala pohledávku za 20 % její hodnoty a navíc čekala se splatností až na vymožení od žalobce. V rámci pokusu o smír na jednání dne datum nepožadovala pouze 15 000 Kč, což bylo 10 % plnění. Pokud se sporem nadále nechtěla zabývat, nemusela se účastnit, neboť byla zastoupena právním zástupcem, který vykonával veškeré procesní úkony. Cílem postoupení pohledávky tak byla snaha vyhnout se zaplacení nákladů řízení, jednalo se ve smyslu ustanovení § 2909 o. z. o zneužití práva způsobem porušujícím dobré mravy. Z veřejně přístupného obchodního rejstříku vyplýval velmi nízký základní kapitál právnická osoba ve výši 1 000 Kč, z veřejně přístupné sbírky listin obchodního rejstříku vyplývá, že společnost právnická osoba neplní obecně závaznými právními předpisy stanovené povinnosti, neboť za sedm let své existence nezveřejnila žádnou účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku, jakož ani žádný jiný dokument (vyjma zakladatelské listiny), a musela vědět i to, že touto informací disponuje i právnická osoba, neboť tuto společnost zastupoval při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky právě právní zástupce žalované. Žalovaná musela vědět, že právnická osoba náhradu nákladů žalobci v případě neúspěchu v řízení neuhradí.

4. Žalovaná s žalobou v podání ze dne datum nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že žalovaná není a nikdy nebyla společníkem ani jednatelem společnosti právnická osoba Souhlasila se skutkovým stavem průběhu sporu před název soudu, jak jej popsal žalobce. Uvedla, že žalovaná v roce rok neznala budoucí výsledek řízení v roce rok V soudním sporu měla za to, že žalobce bude raději vynakládat peníze za právní zastoupení do výše přesahující původní hodnotu sporu, než aby uznal jakoukoliv odpovědnost a obávala se, že spor bude trvat dlouho. Za takových okolností svou pohledávku postoupila na radu svého tehdejšího zástupce. Dále uvedla, že o exekucích na společnost právnická osoba v roce rok, které byly vedeny od roku rok, nic nevěděla. Pokud žalobce uvádí, že na jednání u soudu dne datum zástupce zmiňoval žalobkyni, měl tím na mysli skutečnost, že od ní bude muset doplnit důkazy o vadnosti podlahy. Jediná propojenost mezi ní a společností právnická osoba spočívala v tom, že žalovaná postoupila svou pohledávku společnosti, kterou jí doporučil její tehdejší právní zástupce. Co se týká obsahu postupní smlouvy, sjednali si cenu odpovídající částce, kterou postupník vymůže od dlužníka. Postupitel postupník ke smlouvě sjednali dodatek, v němž specifikovali cenu jako procentní podíl z vymožené částky. Žalovaná se nedopustila žádného účelového zneužití práva, chtěla se vyhnout řízení, které bude odčerpávat její čas, energii a finanční prostředky. příjmení na úspěch ve sporu se v té době zdály značné. ulice řízení vedeném u název soudu došlo ke zvratu v řízení až po 2,5 letech od postoupení pohledávky, tj. po výslechu znalce dne datum. V doplnění ze dne datum dále uvedla, že doufala, že spor skončí do jednoho roku, a protože se tak nestalo, pohledávku raději postoupila. Na vedení sporu jsou časově náročné i porady se zástupcem, nikoli pouze účast na soudním jednání. Výsledek dle prvního jednání nebyl jednoznačně dán, znalecké posouzení, které bylo zásadní pro rozhodnutí věci, bylo nařízeno až v září roku rok.

5. V podání ze dne datum a dne datum žalovaná dále doplnila, že žalobce nijak úmysl žalované k poškození žalobce neprokázal. Důkaz spisem název soudu sp. zn. spisová značka potvrdil, že ke zvratu v řízení a sdělení nového právního názoru soudu došlo až po 2,5 letech od postoupení pohledávky, tj. po výslechu znalce dne datum. Žalobce neprokázal ani propojenost mezi žalovanou a společností právnická osoba Očekávání žalované, že řízení bude do roka skončeno, bylo oprávněné, neboť délka řízení u název soudu činila v roce rok průměrně 218 dní a mediánová délka byla 127 dní. Žalované postačovalo uhrazení částky 15 000 Kč jako prostředek uznání částečné odpovědnosti žalobce za provedené dílo. Cena postoupení pohledávky nebyla nepřiměřeně nízká a korespondovala s navrženou částkou mimosoudního vyrovnání. Z výše základního kapitálu, který může být u společnosti s ručením omezeným ve výši 1 Kč nebo nezveřejnění účetní závěrky, což činí 42 % všech obchodních korporací nelze vyvozovat, že žalovaná musela vědět, že společnost právnická osoba náklady řízení neuhradí. Pokud žalobce odkazuje na poučení předsedy senátu název soudu, ten strany na jednání dne datum poučil, že bude třeba doplnit skutková tvrzení a doplnit k nim důkazy a bude třeba předvolat řadu svědků. Poučení směřoval jak k žalované, tak žalobci. V žádném případě nelze z protokolu dovodit, že výsledek řízení byl předem jasný již po prvním jednání.

6. Ze spisu název soudu soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žaloba na zaplacení částky 164 153 Kč z titulu smlouvy o dílo byla podána dne datum. Strany v průběhu řízení předložily vlastní znalecké posudky – žalobce posudek anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno číslo (č.l.41), který jako příčinu vady shledal nevhodnou konstrukci domu a žalovaná posudek anonymizováno jméno příjmení číslo z února – března rok (č.l. 44), kdy shledala jako příčinu vady v nášlapné vrstvě podlahy. První jednání proběhlo dne datum (protokol na č.l. 93), kdy předseda senátu konstatoval, že bude nutné doplnit tvrzení a důkazní návrhy, a s ohledem na ústně uzavřenou smlouvu provést velké množství svědeckých výpovědí. Dále uvedl, že posouzení příčiny vzniku vlhkosti bude muset posoudit znalec. Upozornil, že lze očekávat skončení sporu s ohledem na svědecké výpovědi, znalecký posudek v horizontu roku či roku a půl. Oba účastníci byli informování o rozsahu skutečností, které budou muset doplnit. Oba zástupci souhlasili s odročením za účelem pokusu o smír. Z e-mailu ze dne datum bylo zjištěno (č.l. 101), že žalovaná požádala o odročení jednání s odůvodněním, že dochází k projednávání parametrů smíru a žalovaná je mimo Českou republiku bez možnosti účastnit se mimosoudního vyjednávání. O odročení dne datum žádal rovněž žalobce (č.l. 102). Podáním ze dne datum (č.l. 108) navrhla žalovaná záměnu účastníků, neboť smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum pohledávku nárokovanou v daném sporu postoupila. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum na č.l. 110 uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba bylo zjištěno, že byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o dílo ve výši 164 153 Kč, zákonné úroky z prodlení kapitalizované na částku 16 277,08 Kč a náklady řízení ve výši 13 300 Kč Cena má být dle článku III. odst. 2 sjednána samostatnou smlouvou nebo dodatkem, cena bude dohodnuta ve výši, která bude odpovídat částce, kterou postupník vymůže od dlužníka. Smlouva byla podepsána zástupcem žalované v řízení před název soudu za společnost právnická osoba Dále bylo dohodnuto v článku II. odst. 4, že budoucí náklady na vymáhání pohledávky ponese postupník. Postoupení bylo oznámeno podáním ze dne datum (č. l. 113). Žalobce v podání ze dne datum (č.l. 118) považoval postoupení pohledávky krátce před jednáním za obstrukční. příjmení žalovaná poškodila jméno žalobce a poté, co si posoudila své procesní postavení, postoupila údajnou pohledávku za žalovaným na třetí osobu. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud připustil, aby do řízení přistoupil nabyvatel práva společnost právnická osoba, usnesení nabylo právní moci dne datum. Další jednání proběhlo dne datum (protokol o jednání na č. l. 159), je zde uvedeno, že by ke smíru dle vyjádření žalované stačilo uhradit pouze 15 000 Kč, pro žalobce to však byla principiální otázka a na nabídku nepřistoupil. právnická osoba však již takový smírný návrh neučinila. Na jednání dále došlo k doplnění tvrzení ze strany žalované a v menší míře rovněž žalobce. Na dalším jednání dne datum (protokol z jednání na č.l. 216) byl soudem vyslechnutý znalec příjmení příjmení, dále bylo prováděno dokazování listinami. Další jednání proběhlo dne datum (protokol z jednání na č.l. 231), na něm proběhly účastnický výslech žalobce, výslech žalované, ta uvedla, že za postoupení pohledávky měla dostat 20 % žalované částky. Na jednání dne datum (protokol o jednání na č.l. 250) byly provedeny svědecké výslechy jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení. Na jednání dne datum (protokol o jednání na č. l. 268) byli vyslechnuti jméno příjmení, jméno příjmení a bylo odročeno za účelem pořízení znaleckého posudku. Usnesením název soudu ze dne 13. 8. 2019, č. j. číslo jednací, soud ustanovil znalcem příjmení jméno příjmení. Znalecký posudek ze dne datum, číslo konstatoval, že pokud žalobce zjišťoval vlhkost betonu na místech, která nebyla zakryta, mohl zjistit, že vlhkost betonu pro pokládku podlahy vyhovuje. Na jednání u soudu dne datum (protokol o jednání na č.l. 347) byl proveden výslech znalce příjmení příjmení, který potvrdil svůj závěr, že na podlaze byl složený materiál, který zabraňoval odparu vlhkosti a na místech, kde materiál nebyl, došlo k odparu vlhkosti. Znalec neshledal žádné vady provedení podlahy. Soud dále vyzval žalovanou, aby doplnila svá tvrzení a důkazní návrhy, zda žalobce o zakrytí podlahy věděl. Rozsudkem název soudu ze dne 16. 8. 2021, č. j. číslo jednací, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 1. 9. 2021, č. j. číslo jednací, soud žalobu zamítl, neboť žalovaná předala žalobci nevhodnou věc, tedy vlhkou podlahu a žalobce tuto skutečnost nemohl ani přes vynaložení dostatečné péče zjistit. Náhradu nákladů řízení soud určil ve výši 300 443 Kč.

7. Dále má soud za prokázané, že společnost právnická osoba vznikla dne datum, od datum do datum byl jejím jednatelem jméno příjmení a ve sbírce listin má uloženy zakladatelské dokumenty (úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba ke dni datum a výpis ze sbírky listin ke dni datum). Žalovaný dále exekučním návrhem ze dne datum usiloval o vymožení náhrady nákladů řízení ve výši 300 443 Kč (exekuční návrh ze dne datum, který podával žalobce na společnost právnická osoba). Exekutor anonymizováno jméno příjmení jej podáním ze dne datum vyrozuměl o zahájení exekuce (vyrozumění o zahájení exekuce anonymizováno jméno příjmení, soudního exekutora sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí) a následně dne datum vydal exekuční příkaz prodejem movitých věcí (exekuční příkaz anonymizováno jméno příjmení k provedení exekuce prodejem movitých věcí sp. zn. číslo jednací). Dále dne datum exekutor žalobce informoval, že nebyl dohledán žádný postižitelný majetek společnosti právnická osoba, a že na společnost jsou vedeny 4 exekuce, první z roku rok (podání stav exekuce spisová značka anonymizováno jméno příjmení ze dne datum). Z výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne datum k společnosti právnická osoba má soud za prokázané, že jsou na ni evidovány 4 pravomocné exekuce ze dne datum, datum, datum a datum (centrální evidence exekucí ze dne datum společnosti právnická osoba). Z e-mailové komunikace zástupce společnosti právnická osoba a zástupce žalobce za období od listopadu rok do března rok má soud za prokázané, že se žalobce obrátil s žádostí o vyplacení náhrady nákladů řízení na jmenovanou společnost dne datum, bylo mu přislíbeno e-mailem ze dne datum, že žádost předají klientovi. Dne datum pak zástupce společnosti právnická osoba uvedl, že náklady hrazeny nebudou. Na žádost zástupce žalobce ze dne datum zástupce právnická osoba uvedl, že žalovanou aktuálně nezastupují (e-mailová komunikace zástupců v předchozím sporu od listopadu rok do března rok). Z předžalobní výzvy žalobce včetně dodejky a obálky o doručení má soud prokázáno, že vyzval dne datum žalobkyni k úhradě nákladů řízení (předžalobní výzva k úhradě nákladů soudního řízení ze dne datum adresovaná zástupcem žalobce žalované, včetně dodejky a obálky o doručení). Z následné komunikace stran (sdělení o převzetí právního zastoupení ze dne datum od zástupce žalované zástupci žalobce, dupliky zástupce žalobce zástupci žalované ze dne datum a reakce žalované ze dne datum od zástupce žalované zástupci žalobce) bylo prokázáno, že žalovaná není ochotna přistoupit na plnění. Z výpisu z aplikace„ Infosoud“ ke spisu spisová značka nebyly zjištěny žádné další skutkové okolnosti.

8. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že ze sporu vedeného před název soudu měl pocit, že si z něj někdo dělá legraci, když po podání žaloby v rámci smírných jednání žalovaná požadovala pouze částku 5 000 Kč. příjmení na projednání žaloby trval, byla to pro něj satisfakce, bylo poškozeno jeho jméno. ulice jednání probíhala pouze před prvním jednáním ve věci. Žalovaná musela vědět, že její šance na úspěch ve sporu jsou malé, soudce ji několikrát upozornil, že nemá dostatek důkazů, aby uspěla. Rovněž žalobkyni říkal, že se nechová jako osoba průměrného rozumu, když se jednou účastnila jednání. Dále soudce řekl, že to na něj vyvolává dojem určitého podvodu, co se týká převodu pohledávky, řekl to však až při odůvodňování rozhodnutí.

9. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle ustanovení § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

13. Nejvyšší soud se porušením dobrých mravů pravidelně zabývá při rozhodování o usneseních, kterým bylo rozhodnuto či zamítnuto rozhodnutí soudu o singlulární sukcesi. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1388/2019 se podává, že zneužití úpravy procesního nástupnictví při singulární sukcesi podle § 107a o. s. ř. může podle okolností nasvědčovat například předchozí postup dané strany v průběhu řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 32 Cdo 981/2012), délka a složitost soudního sporu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 22 Cdo 3607/2013) nebo postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 993/2013). Dále problematiku Nejvyšší soud shrnul v usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3911/2018, vysvětlil, že obecné soudy by měly svou pozornost soustředit i na jiné ze spisu se podávající, resp. úředně dostupné okolnosti, například na nezřetelný důvod postoupení žalované pohledávky, na patrný nedostatek typického„ komerčního“ motivu postoupení, jestliže postupník je současně ovládající společností postupitele, jeho nejasný majetkový a obchodní substrát atd.), a na tomto vůbec podezřelém základě by se pak měly zabývat otázkou, jaké nepříznivé důsledky – procesním uznáním tvrzeného postoupení žalované pohledávky – mohou pro dané řízení nastat. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2868/2019, konstatovalo, že prostá obava, že případná pohledávka na náhradu nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, k takovému kroku nepostačuje, hrozba zneužití postoupení pohledávky z pohledu náhrady nákladů řízení musí nabýt reálné podoby (usnesení ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1665/2013). V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3887/2013, akcentoval, že výše popsaný postup soudu (odchylující se od běžného postupu výslovně zakotveného v § 107a odst. 2 o. s. ř.) tak přichází v úvahu pouze v případech zcela zjevného zneužití institutu procesního nástupnictví a jako výjimka z pravidla musí být uplatňován restriktivně. A konečně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1041/2016, deklaroval, že k možnosti soudu uzavřít, že návrh žalobce na singulární sukcesi podle § 107a odst. 1 o. s. ř. je zneužitím práva, které má vést k tomu, aby pohledávka žalovaného na náhradu nákladů řízení se stala reálně nevymahatelnou, je třeba naplnění dvou předpokladů; jednak musí být zjevné, že strana žalující bude v řízení neúspěšná, a proto lze očekávat, že jí bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, jednak musí být zřejmé, že nový žalobce (postupník) nebude schopen splnit svoji případnou povinnost k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného. Naplnění obou těchto předpokladů nemusí být postaveno zcela najisto; rozhodný je v tomto směru stav v době rozhodování soudu.

14. Soud po zhodnocení všech skutkových i právních okolností případu došel k závěru, že žaloba není důvodná. Ustanovení § 2909 o. z. upravuje situace, kdy dojde ke škodě výkonem práva, pokud škůdce sledoval jako hlavní účel poškození jiného. Žalobce tvrdil, že ke škodě mělo dojít tak, že žalovaná postoupila svou tvrzenou pohledávku z titulu smlouvy o dílo v listopadu roku rok a přitom věděla, nebo mohla vědět, že postupník společnost právnická osoba je prázdná schránka, kdy nebude schopna plnit náhradu nákladů řízení.

15. Ze spisu název soudu však soud zjistil, že první jednání ve věci se uskutečnilo v červenci rok, další potom až v květnu rok. Na prvním jednání předseda senátu stranám sdělil, co bude potřeba doplnit pro případný úspěch ve sporu. Je pravdou, že poučení se týkala v převážné části doplnění tvrzení žalobkyní. Nicméně předseda senátu uvedl, že s ohledem na povahu smlouvy o dílo uzavřené ústně, bude potřeba provést množství svědeckých výpovědí a s konečnou platností o povaze vady rozhodne znalec. Poté probíhala smírná jednání ve věci a k postoupení došlo k listopadu rok. K tomuto okamžiku však z procesního stavu nešlo seznat, jaký pravděpodobně bude výsledek celého sporu. Až znalecký posudek anonymizováno příjmení, který potvrdil výpovědí u soudu dne datum, dal za pravdu žalobci, že vlhkost betonového podkladu byla způsobena jeho zakrytím žalovanou. Dle komentářové literatury (Petrov, J. Výtisk, M., Beran, V. a kol., Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, strana číslo) musí být hlavním cílem takového jednání škůdce poškození druhé strany, ostatní cíle musí být pouze zanedbatelné. Z postoupení pohledávky žalovanou v listopadu rok nelze vyvodit, proč by hlavní účel jednání mělo být, že společnost právnická osoba nebude schopna do budoucna plnit náklady řízení z případně prohraného sporu.

16. Nenaplnily se ani podmínky citované Nevyšším soudem pro zamítnutí návrhu na singulární sukcesi. Předchozí postup žalované, kdy by ji stačila ke smírnému uspokojení mnohem menší částka, svědčí o snaze žalované spor rychle vyřešit. Žalobce při své výpovědi hovořil dokonce o částce 5 000 Kč, ani tu však nebyl ochoten uhradit a rozhodl se, že bude sledovat vyřešení sporu rozhodnutím soudu. Spor ani netrval ke dni postoupení pohledávky nijak dlouho, žalobu byla podání v listopadu rok a do doby postoupení v listopadu rok proběhlo pouze jedno jednání ve věci, kdy se strany dozvěděly předběžný právní názor soudu. Žalovaná ani nijak neobstruovala soudní jednání, kvůli její nepřítomnosti byl spor odročen pouze jednou a to dne datum. Poté se jednání účastnil její zástupce. Žalobce nekonkretizoval, čím dalším nepřítomnost žalované na jednání u soudu ztěžovala projednání sporu. Nejednalo se ani o uměle vytvořený subjekt u postupníka, společnost právnická osoba byla založená v listopadu rok, a ač nezakládala účetní závěrky po celou dobu svojí existence, k listopadu rok byla povinna založit pouze listiny vztahující se k části roku rok. Výše základního kapitálu byla v souladu se zákonem. Ani skutečnost, že smlouva byla podepsaná tehdejším zástupcem, není rozporná s dobrými mravy, pokud k tomu byl zmocněn jednatelem. Žalovaná ani nijak nezastírala, že společnost byla napojená na jejího tehdejšího zástupce, kteří na rozdíl od ní chtěli pokračovat ve vedení sporu. Propojení žalované se společností právnická osoba soud žádné neshledal. Nedá se vyvodit ani z vyjádření bývalého zástupce žalované u název soudu, že u žalované bude muset zjistit nějaké informace. Podlaha byla provedena v jejím domě, na její objednávku a je zřejmé, že o faktické informace týkající se smlouvy o dílo musel žádat právě žalovanou. Jak správně uváděla žalovaná, pokud jsou evidovány exekuce vedené proti společnosti právnická osoba, první od datum, o této skutečnosti nemohla žalovaná v listopadu roku rok vědět.

17. Soud dodává, že pokud žalobce byl v listopadu rok přesvědčen, že cílem postoupení pohledávky je zneužití práva či obstrukční jednání žalované, jak uvedl ve svém vyjádření ze dne datum, měl se proti rozhodnutí soudu název soudu ze dne 4. 12. 2017, č. j. číslo jednací, odvolat a uplatnit citovanou judikaturu Nejvyššího soudu ke zneužití práva.

18. Soud neshledává ničeho v rozporu s dobrými mravy ani na smlouvě o postoupení pohledávky. Ta postupovala mimo nároku na jistinu i náhradu nákladů řízení ve výši 13 300 Kč. Rovněž soud neshledává nic rozporného na tom, že konečná cena za postoupení byla sjednána dle vymožené částky. Jednalo se o nárok z odstoupení od smlouvy o dílo, přezkumem byla příčina vad díla, tedy složitá skutková situace závislá na odborném posouzení s poměrně nepředvídatelným závěrem. Žalovaná, i pokud by byla ve sporu u název soudu úspěšná, mohla být úspěšná pouze co do části žalovaného nároku a smlouva uvedené zohledňovala. Postupník proto nemusel být ochoten hradit za takovou pohledávku vysokou částku.

19. S ohledem na výše uvedené soud nemá za to, že došlo ke zneužití práva ze strany žalované a žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 71 438,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300 443 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání u soudu dne datum, vyjádření ze dne datum a účast na jednání u soudu dne datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59 040 Kč ve výši 12 398,40 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.