OSPH03 7 C 255/2021-359

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ 3. Jméno žalované C, narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C ⟪LB:lb_006⟫ všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_007⟫ o 117 168 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaných domáhal zaplacení částky 117 168 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 117 168 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 210 012,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 20 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem ze dne 10. 5. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 117 168 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 117 168 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení. Tvrdil, že jako se stal po svém matce jméno FO, zemřelé dne 31. 5. 2020, nájemcem bytu č. hodnota nacházejícím se v budově č. p. 1586, která je součástí pozemku parc. č. hodnota, na adrese adresa (dále jen „byt“). Byt byl jeho matkou užíván historicky na základě tzv. dekretu. Dne 7. 1. 2021 se na žalobce obrátili žalovaní, aby jim doplatil dluh na nájemném ve výši 60 852 Kč a úrok z prodlení ve výši 11 457,67 Kč. Výzvu odůvodnili tím, že na základě dohody ze dne 5. 9. 2018 o navýšení nájemného (dále jen „dohoda o navýšení nájemného“) činilo nájemné za užívání bytu počínaje 1. 9. 2018 částku 18 000 Kč měsíčně. Nájemné však dle žalobce činilo pouze částku ve výši 11 261 Kč měsíčně. Žalobce po studiu srovnávacích materiálů došel k závěru, že podpis matky žalobce na dohodě o navýšení nájemného není pravý, z prohlášení nájemce o přijetí další osoby do bytu ze dne 19. 10. 1998, ze skenu originálu cestovního pasu jeho matky došel žalobce k závěru, že podpis na dohodě o navýšení nájemného je jiný. Požadavek žalovaných na navýšení nájemného s ohledem na stav bytu, společných prostor a exteriéru budovy nebylo možné akceptovat. Dohoda o navýšení nájemného je neplatná i z toho důvodu, že postrádá specifikaci smluvního vztahu, chybí specifikace nemovitosti a dohodu podepsal pouze pan jméno FO, ale nepředložil příslušnou hmotněprávní plnou moc. Žalovaní dále dne 12. 2. 2021 opakovali výzvu k uhrazení dluhu, kdy dluh specifikovali na částku 104 702 Kč a úrok ve výši 12 465,61 Kč. Žalobce chtěl zabránit tomu, aby bylo přistoupeno k výpovědi z nájmu bytu, proto dluh dne 23. 2. 2021 zaplatil ve výši 117 168 Kč, vůči zástupci žalovaných však učinil výhradu a vyzval k vrácení bezdůvodného obohacení.

2. Žalobce v podání ze dne 18. 5. 2022 uvedl, že z dohody o navýšení nájemného nelze dovodit, jakých konkrétních práv a povinností se dohoda dotýká. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 33 Cdo 512/2000, který uvedl, že nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy a jaká jsou jejich práva a povinnosti, není – li to seznatelné z textu listiny. Ani řádným výkladem projevu vůle účastníků nemohou být doplňovány údaje, jež právní úkon ve skutečnosti neobsahuje a odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze 31. 3. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1174/2014 či ze dne 23. 11. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3952/2015.

3. Žalobce dále dne 30. 6. 2022 nad rámec výše uvedeného uvedl, že na základě ústní dohody s panem jméno FO došlo k podmíněnému zvýšení nájemného pro případ, že by paní jméno FO přiznali příspěvek na bydlení. Proto dvakrát bylo zaplaceno zvýšené nájemné. Navzdory ujištění pana jméno FO však k navýšení nedošlo. Celou věc žalobce konzultoval s paní jméno FO, pracovnicí sociálního odboru městské části, ta mu sdělila, že pan jméno FO dávka náležet nemůže a odpadl tak důvod zvýšení nájemného. I pokud by tak dohoda byla považována za pravou, chybí v ní část projevu vůle o podmíněnosti zvýšené nájemného. Pokud pak jméno FO při svědecké výpovědi uvedl, že dohodu neposílal paní jméno FO dopředu, proč jej posílal po podpisu dne 5. 9. 2018 večer jako přílohu e-mailu. Z toho žalobce vyvozuje, že k podpisu dne 5. 9. 2018 oběma osobami dojít nemohlo.

4. Žalobce dále v podání ze dne 27. 2. 2023 uvedl, že ze znaleckého zkoumání nedošlo k prokázání, že autorkou podpisu na dohodě o navýšení nájemného je paní jméno FO.

5. Žalobce v podání ze dne 24. 8. 2023 dále uvedl, že uzavření dohody o navýšení nájmu podmíněné přiznáním příspěvku na bydlení prokazuje výpovědí žalobce a tím, že dvakrát bylo dle dohody plněno. Kontext dohody potvrdila i svědkyně jméno FO. Svědek jméno FO připustil, že se toto téma řešilo. Co se týká třetí verze vyúčtování, neví, jakým způsobem vznikla. Na verzích ze dne 13. 8. 2018 a 23. 4. 2018 je v obou případech požadováno nájemné ve výši 18 000 Kč, jednou dokonce od května 2018, je zjevné, že žalovaní se pokoušeli zvýšit různými pokoutnými způsoby. Časová souslednost pak plyne z žádosti o příspěvek na bydlení ze dne 6. 8. 2018, výzvy úřadu k doložení dalších listin ze dne 13. 8. 2018 a doručení dvou verzí rozpisu služeb ze dne 15. 8. 2018.

6. Žalovaní v odporu ze dne 31. 5. 2021 s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. 31.5.2020. Tvrdili, že dohodou o navýšení nájemného ze dne 5. 9. 2018 došlo ke zvýšení nájemného na částku 18 000 Kč počínaje dnem 1. 9. 2018. Zálohy na služby činily do 30. 4. 2019 částku ve výši 2 276 Kč měsíčně, od 1. 5. 2019 částku ve výši 2 838 Kč měsíčně, od 1. 5. 2020 částku ve výši 2 814 Kč měsíčně, od 1. 6. 2020 pak zálohy na služby činí 1 407 Kč měsíčně. Dle ustanovení § 2251 odst. 1 o. z. byly platby nájemného a záloh na služby splatné vždy k 5. dni daného kalendářního měsíce. Platby nájemného a záloh na služby však nebyly dlouhodobě hrazeny řádně a včas, a to jak ze strany matky žalobce, tak následně i ze strany žalobce. Jednotlivé platby tak byly žalovanými v souladu s ustanovením§ 1933 odst. 1 o. z. vždy určeny na nejstarší splatný dluh. Žalobce se stal jediným dědice paní jméno FO a byl povinen hradit její dluhy. Žalovaní proto vyzvali žalobce dopisem ze dne 7. 1. 2021 k zaplacení dluhu na nájemném, který na žalobce přešel z jeho matky, za období měsíců březen 2020 až květen 2020 a dopisem ze dne 12. 2. 2021 žalobce opětovně vyzvali k zaplacení dluhu za období měsíce dubna 2020 ve výši 17 074 Kč a května 2020 ve výši 20 814 Kč, v celkové výši 37 888 Kč s příslušenstvím, který na něj přešel z jeho matky. Dále požadovali i dlužné nájemné a zálohu na služby za období od června 2020 do února 2021 v celkové výši 66 814 Kč. Celkový dluh tak činil 104 702 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který ke dni 12. 2. 2021 činil 12 465,61 Kč. Dále odmítli, že by bylo nutné předložit plnou moc zmocněnce, postačí dle platné judikatury, pokud z jednání vyplývá, že je činěno v zastoupení (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Odon 28/95, sp. zn. 26 Cdo 2335/2003, sp. zn. 20 Cdo 2927/2005, sp. zn. 26 Cdo 4050/2010 a další). Z dohody o navýšení nájemného ze dne 5. 9. 2018 jednoznačně vyplývá, že žalovaní byli při jejím uzavření zastoupení jméno FO na základě plné moci. Žalobce následnou úhradou částky 117 168 Kč navíc naplnil ustanovení § 2997 odst. 1 o. z., podle kterého nemá právo na vrácení plnění ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen. Žalobce navíc poprvé až dne 11. 3. 2021 namítl, že jeho matka neměla podepsat dohodu o navýšení nájemného ze dne 5. 9. 2018 s tím, že existence předmětné dohody mu neměla být známa. Shodný podpis matky žalobce, jako na předmětné dohodě, se nachází na všech souvisejících listinách, které mají žalovaní z poslední doby k dispozici (vyúčtování nájemného a služeb za rok 2017, vyúčtování nájemného a služeb za rok 2019, dodejka ze dne 7.2.2019 či dodejka ze dne 13.6.2019). Dále uvedli, že matka žalobce uhradila dne 3. 9. 2018 částku ve výši 14 812 Kč, dne 7. 9. 2018 částku ve výši 4 326 Kč a dne 3. 10. 2018 částku 19 138 Kč. právnická osoba měsících tak matka žalobce zvýšené nájemné hradila.

7. Žalovaní dále v podání ze dne 19. 5. 2022 nad rámec výše uvedeného uvedli, že z dohody o navýšení nájemného je zřejmé, s kým byla uzavřena, že šlo o dohodu mezi nájemkyní a pronajímateli, že se jedná o zvýšení nájemného na částku 18 000 Kč od měsíce září 2018. Žalobkyně a žalovaní v této pozici jednali vždy pouze o nájmu bytu č. hodnota. V září a říjnu 2018 uhradila paní jméno FO za každý měsíc částku 18 000 Kč jako nájemné a částku 1 138 Kč jako zálohy na služby.

8. Žalovaní dále v podání ze dne 24. 8. 2023 uvedli, že se jim ani dotazem u adresa nepodařilo zjistit, z jakého důvodu byl vystavený evidenční list ze dne 13. 8. 2018. Velmi pravděpodobně byl tento list vystaven na žádost paní jméno FO nebo žalobce, protože byl dne 15. 8. 2018 doručený na úřad. Jsou na něm opět uvedeny dvě osoby oproti předchozímu evidenčnímu listu.

9. V podání ze dne 1. 12. 2023 žalovaní dále uvedli, že znalec jednoznačně dospěl k závěru, že dohoda o navýšení nájemného je pravá, disponoval přitom dostatečným počtem srovnávacích podpisů. Co se týká tvrzené podmíněnosti dohody o navýšení nájmu, tuto konstrukci považují žalovaní za účelovou. Nebyla ani v průběhu dokazování prokázána ani výpovědí svědkyně jméno FO, ani výpovědí svědka jméno FO. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu pak jednoznačně vyplývá, že ani výkladem právního jednání nelze již učiněný projev vůle doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat (shodně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 420/2022 či sp. zn. 33 Cdo 1147/2014).

10. Po provedeném dokazování měl soud za prokázaný následující skutkový stav: jméno FO a jméno FO jako uživateli a Obvodním podnikem bytového hospodářství adresa jako správou domu byla dne 22. 6. 1982 uzavřena dohoda o užívání bytu v 2. patře na adrese adresa (viz dohoda o užívání bytu ze dne 22. 6. 1982, dále jen „byt“). Současnými vlastníky bytu jsou žalovaní (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne 5. 5. 2021 k pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavební objekt č. p. 1586 v k. ú. adresa na adrese adresa). jméno FO, matka žalobce, uzavřela dne 5. 9. 2018 s žalovanými dohodu o navýšení nájemného, které mělo počínaje 1. 9. 2018 činit 18 000 Kč měsíčně (viz dohoda o navýšení nájemného ze dne 5. 9. 2018). Dále e-mailem ze dne 5. 9. 2018 zasílal pan jméno FO žalobci dohodu od navýšení nájemného a žádal o předání matce (viz e-mail ze dne 5. 9. 2018).

11. Během užívání bytu bylo vydáno několik vyúčtování za rok 2017 – ze dne 23. 4. 2018 předpisující úhradu ve výši 14 812 Kč měsíčně za dvě osoby podepsané jméno FO (viz vyúčtování ze dne 23. 4. 2018 s podpisem pana jméno FO a paní jméno FO), další vyúčtování ze dne 23. 4. 2018 rovněž za rok 2017 zní na částku 19 638 Kč a je vystaveno na jednu osobu (viz vyúčtování ze dne 23. 4. 2018 s podpisem pana jméno FO, na rubu č.l. 261 je s podpisem paní jméno FO), další vyúčtování ze dne 23. 4. 2018 rovněž za rok 2017 zní na částku 19 138 Kč a je vystaveno na jednu osobu (viz vyúčtování ze dne 23. 4. 2018 s podpisem pana jméno FO) a konečně vyúčtování ze dne 13. 8. 2018 zní na částku 19 776 Kč a je vystaveno na dvě osoby (viz vyúčtování ze dne 13. 8. 2018 s podpisem pana adresa) Vyúčtování za rok 2019 ze dne 27. 4. 2020 bylo vystaveno na částku 20 814 Kč na dvě osoby (viz vyúčtování ze dne 23. 4. 2020 s podpisem pana jméno FO a paní jméno FO).

12. jméno FO paní jméno FO zasílal dne 21. 2. 2019 a dne 10. 6. 2019 poštovní zásilky (viz dodejka ze dne 10. 6. 2019 a ze dne 21. 2. 2019), na obou je podpis v části příjemce. E-mailem ze dne 17. 6. 2019 žádal žalobce jméno FO o vysvětlení, o jaké dopisy se jedná. jméno FO odpovídá, že se jedná o navýšení nájemného na základě dohody, kterou posílá v e-mailu (viz e-mail ze dne 17. 6. 2019). Výzvou ze dne 7. 1. 2021 vyzvali žalovaní žalobce k úhradě žalované částky, kdy uvedli, že nájemné bylo dohodou o navýšení nájemného zvýšeno na částku 18 000 Kč měsíčně a uvedli způsob, jakým započítávali jednotlivé platby od paní jméno FO a následně od žalobce jako osoby, na kterou přešly dluhy za paní jméno FO (viz Výzva ze dne 7. 1. 2021). Žalobce ve vyjádření ze dne 19. 1. 2021 reagoval na podání žalovaných ze dne 7. 1. 2021, sporoval právní titul žalovaných k navýšení nájemného (viz Vyjádření žalobce ze dne 19. 1. 2021). Žalovaní dále ve výzvě ze dne 12. 2. 2021 reagovali na dopis žalobce ze dne 19. 1. 2021, trvali na zaplacení dluhu na nájemném za období od dubna 2020 do února 2021 ve výši 104 702 Kč a kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 12 465,61 Kč (viz Výzva ze dne 12. 2. 2021). E-mailem ze dne 23. 2. 2021 žalobce informoval zástupce žalovaných, že provedl úhradu částky 117 168 Kč, nicméně je nadále přesvědčen, že na doplatek nájemného žalovaní nemají žádný nárok (viz e-mail žalobce ze dne 23. 2. 2021). Výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne 11. 3. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 117 168 Kč na žalovaných, kdy ve výzvě uvedl, že dohodu o navýšení nájemného ze dne 5. 9. 2018 jeho matka nikdy nepodepsala a ke zvýšení nájemného tak nedošlo (viz Výzva k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne 11. 3. 2021 včetně doručenky datové zprávy). Ve vyjádření ze dne 30. 3. 2021 žalovaní uvedli, že podpis na dohodě o navýšení nájemného paní jméno FO je pravý a přiložili listiny se stejným podpisem, existence dohody byla žalobci známa na základě e-mailu ze dne 17. 6. 2019 (viz Vyjádření žalovaných ze dne 30. 3. 2021).

13. Znalec tituly před jménem jméno FO ve znaleckém posudku ze dne 16. 6. 2022, č. j. 2829/2022, uvedl, že nelze konstatovat, že dohodu o navýšení nájemného podepsala stejná osoba jako ta, co se podepisovala delším podpisem paní jméno FO např. na pasu nebo prohlášení o přijetí další osoby do nájmu, u porovnání krátké verze z materiálů žalovaných uvedl, že nelze rozhodnout, zda se jedná o kopii podpisu paní jméno FO (viz znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 16. 6. 2022, č. j. 2829/2022).

14. Ve výpisu z ČSOB, a.s., ze dne 23. 2. 2021 je uvedeno, že ve prospěch účtu č. č. účtu, s názvem jméno FO, byla přijata částka ve výši 118 068 Kč, zúčtováno 117 168 Kč, se zprávou „jméno FO, uhrada z opatrnosti“ (viz výpis z ČSOB ze dne 23. 2. 2021).

15. Jednu z podob podpisu paní jméno FO soud zjistil z Prohlášení nájemce bytu o přijetí další osoby do bytu ze dne 19. 10. 1998, z kopie pasu, evidenční list důchodového pojištění, lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti v práci ze dne 6. 3. 2017 (viz Prohlášení nájemce bytu o přijetí další osoby do bytu ze dne 19. 10. 1998, kopie pasu jméno FO platného do 23. 4. 2020, evidenční list důchodového pojištění, lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti v práci ze dne 6. 3. 2017). Další podpisy obsahovala příloha podání společnosti právnická osoba ze dne 27. 6. 2023, který obsahoval listiny dodatek ke hmotné odpovědnosti od 1. 2. 2020, od 1. 10. 2019 a od 1. 9. 2019, mzdové výměry od 1. 9. 2019, 1. 6. 2018, 1. 9. 2018, dodatky pravidelné pracoviště, dodatek místo výkonu práce od 1. 1. 2019 a v kopii pracovní smlouvu ze dne 20. 8. 2012, dohodu o srážkách za stravenky ze dne 1. 1. 2017, dohodu o hmotné odpovědnosti ze dne 1. 12. 2014, mzdový výměr od 1. 11. 2016 (viz uvedené dokumenty). Další listiny soudu zaslal Úřad práce ČR dne 14. 6. 2023 a dne 11. 7. 2023, a to žádost o příspěvek na bydlení ze dne 6. 8. 2018, poučení o shromažďování osobních údajů a v kopii poučení o právech a povinnostech ze dne 6. 8. 2018, doklad o výši nákladů na bydlení ze dne 6. 8. 2018, protokol o ústním jednání dne 6. 8. 2018 a dne 13. 8. 2018 a doklad o výši čtvrtletního příjmu ze dne 13. 8. 2018 (viz uvedené dokumenty).

16. Z dalších důkazů soud zjistil následující:

17. Ze znaleckého posudku 225-1/17/2022 ze dne 28. 12. 2022 bylo zjištěno, že mu každou ze stran byly předloženy listiny se dvěma typy podpisů. Z předložených listin však byl schopen pouze konstatovat, že dohodu o navýšení nájemného podepsala pravděpodobně tatáž osoba, ale nelze konstatovat, že se jedná o spontánní verzi podpisu jméno FO. Na listině prostřednictvím konzultanta bylo zjištěno, že na listině nebyly činěny žádné znaky neoprávněných nebo dodatečných zásahů. Bez prokazatelného ověření autenticity nacvičených srovnávacích podpisů a bez širšího vzorku písma i podpisů jméno FO z delšího časového období nelze objektivně zjistit, zda se mohl podpis paní jméno FO vyvinout postupným zjednodušováním jejích textových podpisů.

18. Z doplňku č. hodnota znaleckého posudku 225-1/17/2022 ze dne 13. 10. 2023 bylo zjištěno, že nově zajištěné nacvičené srovnávací typy podpisů druhově zcela odpovídají srovnávací vzorkům předloženým stranou žalovanou. Jedná se o řadu oficiálních a důvěryhodných dokumentů, vystavených v průběhu let, jejichž zmanipulování nebo účelové podvržení nepřichází v úvahu. Znalec však nově předložené vzorky komparoval i mezi sebou, aby zjistil, zda některý neobsahuje neautentický srovnávací vzorek a ověřil variabilitu podpisu osoby. Tím zjistil, že variabilita a provázanost specifických markantů mezi jednotlivými nacvičenými srovnávacími popisy prokazují dynamické stereotypy a písařské návyky téže osoby. Znalec měl k dispozici celkem hodnota vzorků, což bylo vyhovující k potřebám zkoumání. Znalec dále popsal, v čem se srovnávací podpisy i sporný podpis shodují (psací tah je nasazen v horní části iniciály, podpis je vyhotoven dvoutahově po přerušení po napsání iniciály „P“, tvar koncové trojúhelníkové komponenty zakončené vidlicovitým tvarem). Dle znalce zkrácenou verzi podpisu paní jméno FO běžně používala. Znalec dále vyloučil hypotézu padělání sporného podpisu vytvořením smyšleného padělku, hypotézu úmyslně komoleného podpisu za účelem pozdějšího popření pravosti podpisu i hypotézu pravého, ale neúmyslně komoleného podpisu jméno FO. S ohledem na rozsáhlé shody v grafometrii, morfologii komponent a také v pozičních či průškrtových konfiguracích jednotlivých komponent, kdy většina shod nebo podobností byla dohledána napříč srovnávacími podpisy za delší časové období a v různém množství a v různých kombinacích je vyloučeno padělání podpisu jinou osobou. Znalec tak vyhodnotil, že na škále 9 z 10 – se jedná o velmi pravděpodobně pravý spontánní podpis (na listině Dohoda o navýšení nájemného s datem 5. 9. 2018) jméno FO.

19. Ze svědecké výpovědi pana jméno FO bylo zjištěno, že dům, ve kterém je byt historicky obývaný jméno FO, spravuje na základě zmocnění rodiny od roku 2018. Řeší nájemní smlouvy, dodávky a vyúčtování služeb a veškerou administraci. Od roku 2012, kdy skončila regulace nájemného, oslovoval jednotlivé nájemce, zda chtějí uzavřít nájemní smlouvy. jméno FO nájemní smlouvu nechtěla, ale v září roku 2018 podepsala dohodu o navýšení nájmu, podle které se chovala dva měsíce a pak se vrátila k původnímu nájmu. Před uzavřením smlouvy paní jméno FO volala, dvakrát či třikrát se s ní sešel, sešel se i s panem jméno FO. jméno FO nebyla ze situace nadšená, ale chápala nutnost navýšení, když k němu od roku 2012 nedošlo. O nové výši nájemného svědek říkal paní jméno FO předem. jméno FO se dotazoval na možnost příspěvku na bydlení. K podpisu litiny došlo u ní doma, listinu přinesl svědek. Byla podepsána v kuchyni na stole, kde oba seděli. jméno FO vypadala během podpisu příčetně, dohodu podepsala před ním. Pamatuje si ještě na diskuzi, neví, zda s žalobcem nebo paní jméno FO, že mu vytkli, že nedostali příspěvek na bydlení. První upomínku paní jméno FO posílal asi v lednu 2019, tu si nepřevzala, další už ano. Vyúčtování služeb rozdává tak, že obejde dům a rozdá je osobně, kdo není doma, tomu to hodí do schránky.

20. Z opakované svědecké výpovědi pana jméno FO bylo zjištěno, že po nahlédnutí do e-mailu, který měl zaslat v 21:53 uvedl, že je to jeho e-mail že jej paní jméno FO po podepsání smlouvy požádala o její zaslání. Elektronicky komunikoval pouze s žalobcem. Ohledně uzavření nájemní smlouvy uvedl, že návrh pravděpodobně posílal e-mailem, ale jednali o něm i s panem jméno FO u nich doma. Vyúčtování za rok 2018 podepsala paní jméno FO před bratrem svědka. O příspěvku na bydlení paní jméno FO říkal, ale nesdělil jim, že na něj mají nárok. Někteří příspěvky pobírali, protože jim potvrzoval vyúčtování. Žalobkyni posílal několik doporučených dopisů na dodejku týkajících se dlužného nájemného. Dohoda o navýšení nájmu nebyla ničím podmíněna. Vyúčtování za rok 2017 vystavoval asi dvakrát, to druhé na žádost pana jméno FO.

21. Ze svědecké výpovědi paní jméno FO bylo zjištěno, že když jí asi před 5 lety řekl, že jim chce pronajímatel zvýšit nájem, řekla mu, že si může požádat o příspěvek na bydlení. Tehdy pracovala na sociálním odboru městské části. Věděla, že pan jméno FO bydlí společně s matkou a pravděpodobně na příspěvek na bydlení nedosáhne. Nevzpomněla si, že by pan jméno FO řekl, že do přiznání příspěvku na péči budou hradit vyšší nájemné.

22. Z účastnické výpovědi tituly před jménem adresa bylo zjištěno, že asi na jaře roku 2018 viděl paní jméno FO podepisovat listinu, kterou jí předložil jeho bratr pan jméno FO. Konkrétní podpis ale neviděl. Nevzpomíná si ani na konkrétní listinu.

23. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že večer v roce 2018 mu matka zavolala, že tam byl pan jméno FO a chtěl zvýšit nájem. Pak volal pan jméno FO, že zvednou nájem na 18 000 Kč měsíčně, ale že se nemají bát, že dostanou příspěvek na úřadě, a to i zpětně. Žalobce řekl, že to podepíší, ale jen v případě, že to na úřadě uznají. Domluva byla taková, že jeho matka to začne platit hned. A zažádali o příspěvek. Pak nám známá z úřadu řekla, že nárok na příspěvek nemají. I proto byla vystavena dvě vyúčtování, jedno na dvě osoby, jedno na jedno osobu, protože jako jeden žadatel byla vyšší šance na získání příspěvku. Protože úřad příspěvek nepřiznal, přestali platit zvýšené nájemné. Když se pak žalobce ptal pana jméno FO, na základě čeho chce částku doplatit, předložil zmíněnou dohodu. jméno FO chodil za matkou žalobce večer, když žalobce nebyl doma. Nejprve zřejmě pan jméno FO navštívil matku žalobce a následně posílal e-mail s textem dohody. Ta dohoda se pořád vázala k tomu, že dostanou příspěvek. Nevybavil si praxi, zda vyúčtování podepisoval nájemník. Dále uvedl, že jeho matka se zkrácenou verzí podpisu nepodepisovala. Proč podpis nenamítal již dříve, uvedl, že jeho původní zástupkyně mu poradila, ať namítá nedoložení právní moci.

24. Soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí sporu, z výpisu aplikace „PoštaOnline“ Sledování zásilek – zásilky RR805822915CZ a zásilky RR003818672CZ, Z fotografií společných prostor, kde se byt nachází.

25. Soud věc po právní stránce posoudil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2021 (dále jen „o. z.“), neboť předmětem posouzení bylo právo na vrácení žalobcem tvrzeného bezdůvodného obohacení z března 2021.

26. Podle ustanovení § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle odstavce 2 zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci.

27. Podle ustanovení § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

28. Podle ustanovení § 2279 odst. 1 o. z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

29. Podle ustanovení § 2282 o. z. nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.

30. Podle ustanovení 2249 odst. 1 o. z. neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Podle odstavce 3 souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.

31. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle ustanovení § 2997 odst. 1 o. z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

33. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Podle odst. 2 ustanovení § 2249 odst. 1 se nepoužije v případě, že nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu. V takovém případě má pronajímatel právo navrhnout v písemné formě nájemci zvýšení nájemného; ustanovení § 2249 odst. 3 se použije obdobně.

34. Po provedeném dokazování, skutkovém a právním hodnocení soud shledal žalobu jako nedůvodnou.

35. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaných, že se dle ustanovení § 2997 o. z. jedná o plnění tzv. nedluhu. Soud však má za to, že k takové situaci nedošlo. Žalobce jak v samotném provedení platby, tak v e-mailu ze dne 24. 2. 2021 a ve vyjádření ze dne 11. 3. 2021 uvedl, že žalovaní na úhradu částky právo nemají, platil z opatrnosti, aby nezavdal příčinu k výpovědi z nájmu bytu. I dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2020, sp. zn., 28 Cdo 1215/2020, pro uplatnění daného liberačního důvodu je třeba postavit najisto, že plnitel neměl žádných pochybností, že jej k poskytnutí sporných hodnot nic nezavazuje, respektive je nutno bezpečně vyvrátit, že bylo plněno v mylném domnění o existenci smlouvy mezi stranami. Komentářová literatura k ustanovení § 2997 o. z. (Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 1941–1946: J. Petrov, komentář k § 2997 o. z.) odkazuje na rakouský výklad ustanovení § 1432 ABGB, který byl zdrojem pro ustanovení § 2997 o. z., dle kterého chce-li dlužník v takovém případě zamezit tomu, aby se jeho plnění vyložilo tímto způsobem, musí při platbě učinit výhradu, jinak bude… jeho nárok na vrácení vyloučen (rozhodnutí OGH SZ 58/95, 7 Ob 18/95 a právní věta č. RS0033612). V projednávané věci žalobce od počátku plnil s výhradou.

36. Soud dále řešil, zda částka, kterou žalovaní tvrdili, že došlo k navýšení nájemného, nepodléhala limitaci dle ustanovení § 3074 odst. 2 o. z. ve spojení s § 2249 odst. 3 o. z., neboť se jednalo původně o tzv. regulovaný nájem. Soud však shledal, že pokud obě strany s navýšením nájemného souhlasily, nebyl důvod navýšení limitovat. I komentářová literatura se přiklání k výkladu, že jestli nájemce může uzavřít nájemní smlouvu bez odůvodnění výše nájemného, jestliže může nájem zrušit a uzavřít novou nájemní smlouvu bez časových omezení, jestliže zde nejsou pevně stanovené limity výše nájemného ani jeho zvyšování (§ 2248), není důvod, proč takové požadavky klást na dohodu o zvýšení nájemného (Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 373–380: M. Hulmák, E. Kabelková, komentář k § 2249 o. z.).

37. Soud se dále neztotožnil s námitkou žalobce, že v dohodě o navýšení nájemného chybí specifikace smluvního vztahu, nemovitosti a není zřejmé, jaká byla výše původního nájemného. Žalobce odkázal na množství judikatury vyšších soudů, které se však vztahovaly k formálnějším požadavkům úpravy předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Na nájemní vztahy má být dle ustanovení § 3074 o. z. aplikován práce zákon č. 89/2012 Sb. Podle ustanovení § 574 o. z. má soud však vykládat jednání jako platná než neplatná. jméno FO věděla, čeho se navýšení nájmu týká, užívala v rámci nájemních vztahů s žalovanými pouze jeden byt, s platbou nájemného nebyla v roce 2018 ve zpoždění, není pravděpodobné, že by nevěděla, kolik má hradit. Dostávala pravidelně vyúčtování, na vyúčtování z dubna 2018 je sama podepsaná. Z výpovědi pana jméno FO i žalobce vyplynulo, že se v letních měsících roku 2018 řešilo uzavření nové nájemní smlouvy a úprava výše nájemného. V srpnu 2018 podávala žádost o příspěvek na bydlení, aby si dle tvrzení žalobce mohla dorovnat navýšení nájemného. Obsah jednání byl tak dle soudu oběma smluvním stranám znám.

38. Spor mezi účastníky pak tkvěl zejména ve skutečnosti, zda dohoda o navýšení nájmu ze dne 5. 9. 2018 byla skutečně paní jméno FO podepsána, zda tedy s jejím obsahem souhlasila. Žalobce sporoval zejména podpis na dohodě, kdy tvrdil, že jeho matka se podepisovala pouze dlouhým podpisem, ze kterého bylo zřejmé její příjmení, nikoli zkrácenou značkou, kterou na listinách předložili žalovaní a která byla i na dohodě ze dne 5. 9. 2018. Znalec původně nebyl schopen jednoznačně říct, zda paní jméno FO patří i zkrácená forma podpisu, protože žalobce předložil listiny pouze s dlouhou formou, žalovaní pouze s krátkou. Posléze se soudu podařilo od bývalého zaměstnavatele žalované a od úřadu práce zajistit listiny s dalšími podpisy paní jméno FO, kdy tyto byly pouze ve zkrácené formě. Znalec konstatoval, že na škále 9/10 (velmi pravděpodobně) se na listině ze dne 5. 9. 2018 jedná o pravý podpis paní jméno FO. Účastníci znalecké zkoumání nijak nesporovali, nežádali ani výslech znalce u soudu.

39. O podpisu dohody paní jméno FO svědčí i výpověď pana jméno FO. Soud neměl důvod jeho výpovědi nevěřit, jasně popsal, jakým způsobem došlo k podpisu dohody. Soud si je vědom, že je příbuzný žalovaných a že fakticky na straně žalované vystupuje právě on. A přestože není příliš logické, aby tentýž den večer posílal wordovou verzi souboru, který ten den obě strany podepsaly (proč neposlal rovnou scan podepsané dohody), jméno FO uspokojivě vysvětlil, že jej o to paní jméno FO požádala. Soud měl tedy za prokázané, že paní jméno FO dohodu o navýšení nájemného ze dne 5. 9. 2018 podepsala.

40. Soud neměl za prokázané ani tvrzení žalobce, že dohoda o navýšení nájemného byla pouze podmíněná přiznáním příspěvku na bydlení. Svědkyně jméno FO uvedla, že se s žalobcem o příspěvku na bydlení jako tehdejší pracovnice městské části bavila, že věděla, že nejspíš paní jméno FO na něj nebude mít nárok, protože žije s žalobcem. Následně došlo k určitým úpravám vyúčtování, aby se šance paní jméno FO na příspěvek zvýšila. Svědek jméno FO uvedl, že rozhodně žalobci neslíbil, že příspěvek na bydlení dostane. Existenci podmíněné dohody v podstatě prokazoval žalobce jen svou výpovědí. Pokud by měla podmíněnost dohody potvrzovat jednoznačná časová souslednost, jak tvrdí žalobce, pak není zřejmé, proč paní jméno FO podávala žádost o příspěvek v srpnu 2018, kdy k žádosti předkládala již předpis na zvýšené nájemné a zvýšené nájemné zaplatila poprvé za září 2018. Pokud to již bylo předjednáno s podmínkou přiznání příspěvku, proč již nehradila v srpnu 2018, na vyúčtování ze dne 23. 4. 2018 (rub č.l. 261) je napsáno, že novou výši záloh má paní jméno FO platit od května a nájemné ve výši 18 000 Kč je tam již uvedeno, toto vyúčtování bylo úřadu práce předloženo dne 4. 8. 2018. Přiznání příspěvku paní jméno FO žádala již od 1. 7. 2018. Existenci vyúčtování ze dne 13. 8. 2018 (č. l. 261) účastníci neuměli vysvětlit.

41. Pro úplnost soud dodává, že plná moc nemusí být obligatorně součástí písemného vyhotovení smlouvy (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1384–1391: E. Dobrovolná, komentář k § 441 o. z.), její absence nezpůsobuje neplatnost jednání. Dále dle ustanovení § 2282 o. z. nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí. Na žalobce jako jediného dědice přešly dluhy jeho matky.

42. Konečně soud pro úplnost dodává, že žalobce nijak nesporoval výpočet konkrétní výše bezdůvodného obohacení žalovanými, sporoval pouze základ spočívající v navýšení částky o nájemné.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 210 012,20 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 12 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 168 Kč sestávající z částky 13 968 Kč (5 820*0,8*3) Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne 31. 5. 2021, účast na jednání u soudu dne 27. 1. 2022, účast na jednání u soudu dne 4. 4. 2022, podání ze dne 19. 5. 2022, účast na jednání u soudu dne 6. 6. 2022 v rozsahu dvou úkonů právní služby, vyjádření ze dne 7. 7. 2022, účast na jednání u soudu dne 25. 5. 2023) a z částky 6 984 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (podání žalovaných ze dne 7. 2. 2023) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 135 696 Kč ve výši 28 496,20 Kč, celkem 164 192,20 Kč. Dále tyto náklady tvoří odměna advokáta bez DPH ve výši 35 820 Kč z tarifní hodnoty ve výši 117 168 Kč sestávající z částky 13 968 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání u soudu dne 27. 7. 2023, účast na jednání u soudu dne 4. 12. 2023) a z částky 2 910 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (vyjádření ze dne 24. 8. 2023) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud dále připočetl žalovanými zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč zaplacenou dne 23. 6. 2022.

44. Dvě vyjádření žalovaných, která soud honoroval pouze poloviční sazbou odměny právní služby byla krátká podání, která nepřesáhla polovinu stránky textu. Jednalo se buď o důkazní návrhy a informaci, že žalovaní nepožadují výslech znalce (vyjádření ze dne 7. 2. 2023) nebo uvedení, že žalovaným není známa skutečnost ohledně existence čtvrtého vyúčtování služeb (vyjádření ze dne 24. 8. 2023). Obě vyjádření neobsahovala právní rozbor. Soud proto jako dostatečnou považoval odměnu v rozsahu jedné poloviny. Soud dále nepřiznal odměnu za podání ze dne 1. 12. 2023. Žalovaní jím reagovali na znalecký posudek zasílaný dne 18. 10. 2023, připomínky měli uplatnit do 15 dní, pokud se tedy chtěli ke znaleckému posudku vyjádřit, měli tak učinit ve lhůtě nebo pak na jednání u soudu, kde byl znalecký posudek prováděný k důkazu. Co se týká krátké reakce na podání žalobce ze dne 24. 8. 2023, je pravdou, že z hlediska procesní obrany mohli žalovaní uplatnit argumentaci na jednání u soudu dne 4. 12. 2023 a nebylo nutné posílat další vyjádření, soud proto tento úkon nepovažoval za účelně vynaložený úkon právní služby.

45. Povinnost náhrady nákladů řízení státu uložil soud dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. procesně neúspěšnému žalobci. V řízení byla odměna znalce přiznána usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 11. 2023, č.j. 7 C 255/2021–339, v částce 15 000 Kč a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 2. 2023, č.j. 7 C 255/2021–190, v částce 15 700 Kč. Celkově tak náklady činily částku 30 700 Kč, žalovaní uhradili na záloze částku 10 000 Kč. Soud proto procesně neúspěšnému žalobci uložil hrazení částky 20 700 Kč.

46. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalovaných soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.