OSPH03 7 C 341/2022-64

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 10 534 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 534 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 234 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 478,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 10 534 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že v období od datum do datum (tj. 119 dní) bylo vozidlo evidováno jako provozované. Žalovaná coby jeho vlastník/provozovatel neměla k výše uvedenému vozidlu sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 234 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaná, ač vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupkyně žalobkyně, na svůj dluh doposud ničeho neuhradila. V replice žalobkyně ze dne datum žalobkyně uvedla, že námitka žalované ohledně provozuschopnosti vozidla není relevantní s odkazem na ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti. Záměrem úpravy je, aby ohledně vozidel registrovaných v registru byla povinnost pojištění splněna po celou dobu registrace vozidla. Povinnost pojištění pak nebude dána pouze v případě, že bude vozidlo zapsáno v registru jako vyřazené z provozu, zapsáno jako vyvezené do jiného státu, zapsáno jako zaniklé anebo odcizené.

2. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě odpor. Ve svém vyjádření ze dne datum pak uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Dle tvrzení žalované spočívá podstata pojištění v ochraně před finančními následky negativních událostí, jako jsou dopravní nehody. Aby však k nehodě mohlo dojít, musí být vozidlo pojízdné a schopné provozu, což předmětné vozidlo v žalovaném období nebylo. Žalovaná uvedla, že bylo vozidlo odstavené na parkovišti s odstraněným motorem a bylo využíváno jako sklad nářadí, ačkoliv bylo vedené v registru vozidel. Žalovaná v duplice ze dne datum odkázala na svá původní tvrzení s tím, že pokud předmětné vozidlo nebylo provozuschopné (nemělo motor), nelze již movitou věc považovat za vozidlo, proto není možné, aby ohrozilo provoz na pozemních komunikacích. Z evidence majetku žalované pak vyplynulo, že zřejmě ke dni datum bylo vozidlo prodáno na náhradní díly a nový vlastník nesplnil povinnost vozidlo odhlásit.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z listiny nazvané„ Zjištěné údaje o vozidle“ a„ Zjištěné údaje o povinných osobách (vlastník a provozovatel)“ bylo zjištěno, že od datum byla v registru silničních vozidel coby vlastník a provozovatel vozidla s hmotností 3500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, evidována žalovaná a že uvedené vozidlo je evidováno jako provozované.

5. Z výzvy k úhradě ze dne datum, číslo doručenky anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 234 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná coby vlastník a provozovatel vozidla registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, neměla v období od datum do datum (tj. 119 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. Zásilka byla odeslána jako doporučené psaní na adresu sídla žalované.

6. Z listiny nazvané Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum, číslo bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované upomínku k úhradě částky ve výši 10 584 Kč ve lhůtě do datum sestávající se z nedoplatku příspěvku do garančního fondu ve výši 10 234 Kč, nákladů uplatnění ve výši 300 Kč a úroku ve výši 50 Kč.

7. Z listiny nazvané II. Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum, číslo bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované v pořadí druhou upomínku k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 659 Kč ve lhůtě do datum sestávající se z nedoplatku příspěvku do garančního fondu ve výši 10 234 Kč, nákladů uplatnění ve výši 300 Kč a úroku ve výši 125 Kč.

8. Z výzev k zaplacení dlužné částky ze dne datum a datum, číslo bylo zjištěno, že inkasní právnická osoba, a.s., IČO na základě příkazní smlouvy uzavřené s žalobkyní vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 11 399 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení této výzvy

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně informace o sledování zásilek z téhož dne, doručenka anonymizováno včetně kopie obálky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 11 544 Kč za neuhrazený příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve lhůtě 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy a že uvedená výzva byla dodána do datové schránky žalované dne datum

10. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána žalobkyni dne datum.

11. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2020, č. j. 7 Co 949/2020-79 bylo zjištěno, že tento vyvodil následující závěry:„ Otázka, zda uvedené vozidlo bylo fakticky provozováno či nikoli, není z hlediska vzniku povinnosti žalovaného zaplatit příspěvek v posuzovaném případě podstatná…Nově byla tato povinnost rozšířena tak, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel…“

12. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2020 č. j. III. ÚS 3247/20 bylo zjištěno, že tento dospěl ve svém usnesení k závěru, že„ Citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13 z roku 2014 totiž po novele zákona č. 168/1999 Sb. (účinné od 1. 1. 2018) není již použitelný. Jak totiž vyložil přesvědčivě již v nyní napadeném rozsudku okresní soud, zákonná úprava od té doby jasně určuje, kdy je třeba vozidlo povinně pojistit, přičemž výslovně považuje za rozhodující skutečnost existence zápisu v centrálním registru silničních vozidel. Názor stěžovatele, že závěry z nálezu sp. zn. IV. ÚS 2221/13„ se uplatní i za účinnosti aktualizovaného zákonného znění“ je čistě subjektivní, popírá znění zákona a není nijak argumentačně podpořen.“

13. Z výpisu z registru vozidel stát. instituce, oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů bylo zjištěno, že v období od datum bylo předmětné vozidlo evidováno v registru silničních vozidel se statusem„ provozované“ a že provozovatelem byla žalovaná.

14. Provedení ostatních účastníky navržených důkazů soud zamítl, neboť byly nadbytečné pro prokázání skutečností důležitých pro rozhodnutí sporu.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

16. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

17. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

18. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek

19. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou.

20. Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně částku ve výši 86 Kč.

21. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.

22. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Česká kancelář pojistitelů prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

23. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu.

24. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku z předmětného vozidla je oprávněný. Pro posouzení důvodnosti vzniku nároku na zaplacení příspěvku v žalované výši bylo stěžejní se vypořádat s otázkou, zda žalovaná splnila povinnost pojištění odpovědnosti a zda tu tato povinnost byla.„ Nově byla tato povinnost rozšířena tak, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Jedná se tedy o povinnost nad rámec dosavadní povinnosti, která platí nadále a není nijak omezena. Pokud bude provozováno nebo ponecháno na pozemní komunikaci vozidlo, je s tím spojena povinnost jeho pojištění, i kdyby na takový případ nedopadala povinnost podle nově doplněného ustanovení (i kdyby například vozidlo nebylo zapsáno do registru). Cílem této novelizace bylo podle důvodové zprávy„ dosáhnout jednoznačné a přehledné právní úpravy, ze které bude nepochybně zřejmé, kdy musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti“. Účelem navrhované úpravy je také zjednodušení určení, zda je nebo není dána povinnost pojištění, a snaha předejít celé řadě soudních sporů.“ (srov. L. Jandová., P. Vojtek. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 2. vydání, Komentář. Praha: C. H. Beck 2019; komentář k § 1, bod 23) Soud ve svém závěru zohlednil rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2022, č. j. 28 Co 19/2022-78, dle kterého„ K námitkám žalovaného, že vozidlo v předmětném období nebylo schopné provozu, neboť ….., je třeba uvést, že podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2018 to, zda je vozidlo skutečně provozováno, není pro posouzení věci rozhodné a vlastník vozidla se již nezprostí své povinnosti, pokud prokáže, že vozidlo v předmětném období provozováno nebylo. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Výjimku představuje pouze doba, kdy je registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doba, kdy je vozidlo odcizené. Žádná z takových výjimek nebyla v tomto případě prokázána.“ Na žalované tedy bylo, aby prokázala, že učinila jeden z nastíněných úkonů (vozidlo bylo zapsáno jako zaniklé, vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, nebo odcizené), což neudělala. Tvrzení žalované, že vozidlo nebylo provozuschopné, neboť neobsahovalo motor, nebylo v souladu se shora uvedenými závěry relevantní. Ohledně odkazu žalované na nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2221/13 pak soud uvádí, že závěry zde uvedené již po novele zákona o pojištění odpovědnosti nejsou použitelné.

25. Žalovaná coby vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, neměla k uvedenému vozidlu v období od datum do datum (tj. 119 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 10 234 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to se splatností do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaná byla následně o úhradu příspěvku do garančního fondu a nákladů uplatnění opakovaně upomenuta (Upomínkou ze dne datum, II. upomínkou ze dne datum, výzvou ze dne datum, výzvou ze dne datum), naposledy pak výzvou zástupkyně žalobkyně ze dne datum, která byla žalované odeslána téhož dne. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila.

26. S ohledem na shora uvedené soud dovodil, že žalovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla porušila svou zákonnou povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 234 Kč, tj. součinu 119 dní a denní sazby příspěvku ve výši 86 Kč, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalované přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě.

27. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 478,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 534 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) a z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání u soudu dne datum) realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 040 Kč ve výši 638,40 Kč.

29. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.

30. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.