OSPH03 17 C 343/2024-57

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 13 720 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o částku 13 720 Kč spolu se zákonný úrokem z prodlení: ⟪LB:lb_001⟫ - z částky 13 720 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12.2015 ve výši 7,05 %, ⟪LB:lb_002⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %, ⟪LB:lb_003⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %, ⟪LB:lb_004⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, ⟪LB:lb_005⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, ⟪LB:lb_006⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 %, ⟪LB:lb_007⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 %, ⟪LB:lb_008⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, ⟪LB:lb_009⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00 %, ⟪LB:lb_010⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00 %, ⟪LB:lb_011⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, ⟪LB:lb_012⟫ - z částky 13 720 Kč od 1.1.2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, ⟪LB:lb_013⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, ⟪LB:lb_014⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, ⟪LB:lb_015⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14,00 %, ⟪LB:lb_016⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14,00 %, ⟪LB:lb_017⟫ - z částky 13 720 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 720 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 3. 2008 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce č. 320692206. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 20 000 Kč v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli tuto částku a dále souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Celkem se žalovaný zavázal splatit původnímu věřiteli částku 33 920 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž první splátka byla podle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do sedmi dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by tak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku, připadla na den 25. 3. 2009. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil pouze částku 20 200 Kč, která byla započtena dle dohody smluvních stran na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Žalovaný tak dluží na jistině částku 13 720 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi původním věřitelem, společností právnická osoba, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na tuto společnost. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 18. 9. 2018. Žalobkyně tak požadovala uhradit jistinu 13 720 Kč a zákonný úrok z prodlení za období od 1. 7. 2015 do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 25. 3. 2009 počítaný z žalované jistiny pohledávky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, přestože byl o jeho uhrazení písemně upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po dobu řízení zůstal pasivní.

3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Dne 19. 3. 2008 žalovaný jako zákazník uzavřel smlouvu se společností právnická osoba. smlouvu o půjčce č. 320692206, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaná současně potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit souhrnný poplatek v částce 13 920 Kč. Celkovou částku 33 920 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 53týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015 uzavřenou mezi společností Anonymizováno a společností Anonymizováno byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost Anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, poštovní podací arch ze dne 23. 7. 2015, potvrzení o úhradě za postoupené pohledávky ze dne 25. 6. 2015). V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky ve výši 22 780 Kč bez příslušenství do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu.

5. Společnost Anonymizováno postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 18. 9. 2018. Dopis byl žalovanému odeslán dne 20 9. 2018, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

6. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023, která byla žalovanému odeslána dne 12. 9. 2023, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

7. V řízení nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že byl žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil více, než žalobkyní tvrzenou částku 20 200 Kč.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

16. Podle § 563 obč. zák., není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

17. Podle § 517odst. 1 obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Právní vztah účastníků se dále řídí zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť žalovaný smlouvu uzavřel jako spotřebitel.

19. Aplikováno na nyní souzenou věc, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Závazek vznikl tím, že na jejím základě byla žalovanému předána finanční částka v hotovosti, kterou byla žalovaný dle smlouvy povinna vrátit postupně v týdenních splátkách. Ve smlouvě byl současně sjednán poplatek, který je třeba z právního hlediska považovat za úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., neboť jde o úplatu za poskytnutí půjčky žalované.

20. Soud se zabýval přiměřeností výše sjednaného úroku. Ta při půjčce 20 000 Kč a souhrnném poplatku 13 920 Kč, které žalovaný měl vrátit v 53týdenních splátkách, činila 62,05 % ročně. Sjednaný úrok byl více než čtyřnásobný (konkrétně 4,7 násobný) oproti průměrné úrokové sazbě úvěru na spotřebu, která v březnu roku 2008 činila 13,14 %, jak vyplývá, ze Publikace měnové statistiky – rok 2008, zpracované Českou národní bankou (dostupné z následujícího odkazu: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/publikace-menove-statistiky/Publikace-menove-statistiky-pdf-rok-2008/). Dle konstantní judikatury je přitom přípustná maximálně dvojnásobná až trojnásobná výše sjednaného úroku. Výši sjednaného úroku tak soud považuje za hrubě nemravnou. Soud pro úplnost uzavírá, že rozpor právního úkonu (dnes jednání) se posuzuje k okamžiku a okolností v době, kdy byl učiněn (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2660/2007).

21. Ujednání o úroku z prodlení je tedy neplatné dle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy.

22. Soud se dále zabýval otázkou, zda lze ujednání o úroku oddělit (§ 41 obč. zák.) od zbývající části smlouvy.

23. Jak Nejvyšší soud uvedl ve svém usnesení ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1752/2011, dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu při posuzování otázky, zda lze část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu (§ 41 obč. zák.), je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou(více)stranného právního úkonu, sledovali (srov. již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1248/96, zveřejněný v časopise Právní rozhledy 6/1998; z navazující judikatury pak např. rozsudek ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. 26 Cdo 379/2001).

24. V případě smlouvy o půjčce lze ujednání o úrocích (obecně vzato) oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, avšak nesmí tomu bránit okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Soud dospěl k závěru, že takové okolnosti tu jsou, neboť původní věřitel smlouvu uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, a to za účelem generování zisku. Nepochybně tedy nebylo jeho vůlí poskytnout žalovanému bezúročnou půjčku. Z toho důvodu nelze ujednání o úroku od zbytku smlouvy oddělit a smlouva je tak neplatná jako celek.

25. Vzhledem k tomu, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční částku na základě neplatného právního úkonu, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši poskytnuté částky 20 000 Kč dle § 451 odst. 1 obč. zák. a žalovaná byla povinna toto bezdůvodné obohacení § 457 obč. zák. vrátit.

26. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně splatil celkem částku 20 200 Kč. Žalovanému k úhradě tak již nezbývá žádná částka, když fakticky bezdůvodné obohacení o 200 Kč přeplatil, a soud tak žalobu zamítl.

27. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.