OSPH03 19 C 65/2025-100

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o určení neexistence práva odpovídajícího služebnosti k nemovitosti

I. Určuje se, že bytová jednotka č. Anonymizováno, byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno, bytový dům stojící na pozemku parc. č. hodnota, nacházející se na adrese adresa, to vše v k. ú. adresa, obci adresa, části obce adresa, zapsaná na LV č. hodnota (budova a pozemky) a LV č. hodnota (byt), vedených Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa, není zatížena právem odpovídajícímu věcnému břemenu - služebnosti bytu zřízenému ve prospěch oprávněného tituly před jménem jméno FO, trvale bytem Adresa žalovaného, na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne 20. 5. 1992 mezi tituly před jménem jméno FO, trvale bytem adresa jméno FO, trvale bytem adresa na straně prodávajících, a společností právnická osoba., IČO: IČO se sídlem adresa, zapsanému v katastru nemovitostí v řízení pod č. j. č. účtu

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 68 270, 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobců.

1. Z kupní smlouvy ze dne 20. 5. 1992 uzavřené mezi prodávajícími: tituly před jménem jméno FO, jméno FO a kupujícím firmou právnická osoba, IČO: Anonymizováno soud zjistil, že prodávající jsou vlastníky obytného domu č. p. Anonymizováno s pozemkem – st. p. č. hodnota v adresa, k- ú. adresa, každá ideální ½. Nemovitosti byly zapsány u adresa na LV č. hodnota pro k. ú. adresa a prodávají nemovitost spol. právnická osoba. Kupní cena byla stanovena částkou 4 720 000 Kč. V čl. III. kupní smlouvy bylo sjednáno věcné břemeno spočívající v právu doživotního užívání bytu 2+1, II. kategorie v přízemí domu č. p. Anonymizováno, adresa pro žalovaného. Smlouva je opatřena podpisy prodávajících, kupující a oprávněného z věcného břemene (žalovaného).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízeným jednáním se nedostavil.

3. Na základě výzvy soudu dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. žalobci doplnili skutková tvrzení a předložili důkazy, rovněž popsali vývoj vlastnického práva odpovídající bytové jednotce č. Anonymizováno a bytové jednotce č. Anonymizováno, také jejich faktické užívání.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkových stav:

6. Z kupní smlouvy ze dne 10. 1. 1997 uzavřené mezi prodávající společností právnická osoba., IČO: IČO a kupující společností právnická osoba, IČO: IČO soud zjistil, že vlastnické právo k domu č. p. Anonymizováno bylo převedeno ze spol. právnická osoba. na spol. právnická osoba za kupní cenu 4 300 000 Kč. V čl. IV. odst. 2 kupní smlouvy se uvádí, že na prodávaných nemovitostech vázne věcné břemeno doživotního užívání bytů o velikosti 2+1, v 1. nadzemním podlaží, svědčící tituly před jménem jméno FO (žalovanému).

7. Z Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v domě č. p. Anonymizováno na adrese adresa ze dne 1. 7. 1997 soud zjistil, že došlo ze strany tehdejšího vlastníka spol. právnická osoba k rozdělení domu č. p. Anonymizováno na jednotky. Prohlášení vlastníka obsahuje podrobnosti o počtu jednotek v domě č. p. Anonymizováno a jejich uspořádání. Dle Prohlášení vlastníka byl dům č. p. Anonymizováno rozdělen na dvacet dva jednotek, z toho dvacet bytových jednotek a dvě nebytové jednotky. Z dvaceti bytových jednotek se pouze tři jednotky nacházejí v 1. nadzemním podlaží domu, přičemž pouze jedna z nich je o dispozici 2+1 a to je jednotka č. Anonymizováno. Zbylé dvě bytové jednotky č. Anonymizováno a č. Anonymizováno jsou o dispozici 1+1.

8. Z kupní smlouvy ze dne 22. 7. 1999 soud zjistil, že prodávající společnost právnická osoba a kupující právnická osoba uzavřely kupní smlouvu, jejichž předmětem je mj. převod bytové jednotky č. Anonymizováno o výměře 40,6 m², nacházející se v prvním nadzemním podlaží domu č. p. adresa. Předmětná bytová jednotka sestává z jednoho pokoje, kuchyně, předsíně, toalety a koupelny za kupní cenu 325 000 Kč. Čl. VI. kupní smlouvy uvádí, že na předmětných nemovitostech neváznou žádná břemena, zástavy ani jiné právní vady, které by bránily uzavření této smlouvy a následnému převodu vlastnických práv podle této kupní smlouvy.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota ze dne 14. 10. 2024 soud zjistil, že společnost právnická osoba je vlastníkem jednotky Anonymizováno, byt, nacházející se v budově č. p. Anonymizováno k. ú. adresa na parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří a ve prospěch žalovaného je zapsáno věcné břemeno bytu 2+1, druhé kategorie v přízemí domu č. p. Anonymizováno, bytová jednotka Anonymizováno.

10. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím právnická osoba, IČO: IČO a žalobci uzavřené dne 4. 2. 2025 soud zjistil, že žalobci koupili od prodávající společnosti bytovou jednotku č. Anonymizováno, nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. hodnota, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. hodnota za kupní cenu 3 250 000 Kč. V čl. I. bod 2. se uvádí, že na předmětu převodu vázne věcné břemeno bytu pro tituly před jménem jméno FO (žalovaného) zapsané do katastru nemovitostí pod č. č. účtu

11. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota ze dne 1. 9. 2025 soud zjistil, že žalobci jsou vlastníci bytové jednotky č. Anonymizováno v budově č. p. Anonymizováno na základě kupní smlouvy ze dne 4. 2. 2025, kdy věcné břemeno k bytové jednotce Anonymizováno náleží žalovanému.

12. V čestném prohlášení ze dne 6. 10. 2025 jméno FO prohlásila, že minimálně od 22. 7. 1999 nepřetržitě a nerušeně žije v nájmu v bytové jednotce č. Anonymizováno, byt, nacházející se v prvním nadzemním podlaží v budově č. p. Anonymizováno stojícím na pozemku parc. č. hodnota, na adrese adresa.

13. Z čestného prohlášení ze dne 18. 3. 2025 učiněného jednatelem společnosti právnická osoba jméno FO soud zjistil, že společnost právnická osoba byla od roku 1999 do roku 2025 výlučným vlastníkem bytové jednotky č. Anonymizováno nacházející se v prvním nadzemním podlaží v budově č. p. Anonymizováno stojícím na pozemku parc. č. hodnota na adrese adresa, a že po celou dobu vlastnictví této společnosti byla nájemkyní bytu jméno FO na základě nájemní smlouvy. Součástí prohlášení je, že žalovaný, oprávněný z věcného břemene k bytu č. Anonymizováno se nikdy svých práv z věcného břemene nedomáhal, nikdy se osobně nesetkal s nikým ze společnosti, a ani se v této souvislosti nesnažil kohokoliv ze společnosti kontaktovat.

14. Z kupní smlouvy ze dne 13. 4. 1999 uzavřené mezi prodávajícím společnosti právnická osoba a kupujícím tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že předmětem převodu je vlastnictví bytové jednotky č. Anonymizováno, o výměře 56 m² nacházející se v prvním nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa, byt sestává ze dvou pokojů, kuchyni, koupelny, toalety a předsíně. Kupní cena byla dohodnuta na částku 393 000 Kč. V čl. VI. kupní smlouvy se nachází prohlášení, že na nemovitosti neváznou žádná břemena, zástavy ani jiné právní vady, které by bránily uzavření smlouvy a následnému převodu vlastnických práv podle kupní smlouvy, vyjma práva nájmu na dobu neurčitou pro paní jméno FO.

15. Z kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2021 soud zjistil, že prodávající tituly před jménem jméno FO a kupující jméno FO uzavřeli smlouvu k prodeji bytové jednotky č. Anonymizováno nacházející se v budově č. p. Anonymizováno, včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy za kupní cenu 6 100 000 Kč. Kupní smlouva neobsahuje ustanovení o Služebnosti.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2025 soud zjistil, že žalobci zaslali žalovanému předžalobní výzvu a výzvu k poskytnutí součinnosti potřebné k výmazu Služebnosti váznoucí k jednotce č. Anonymizováno, nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno, nacházející se na adrese adresa. Žalovaný na výzvu nereagoval.

17. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu:

19. Žalobci se na základě kupní smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba ze dne 4. 2. 2025 stali vlastníci bytové jednotky č. Anonymizováno o dispozici 1+1 nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno na parc. č. hodnota společně se spoluvlastnickým podílem na společných částech zapsaných v katastru nemovitostí na LV pro vlastnictví jednotky č. hodnota a na LV pro bytové spoluvlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa.Na bytové jednotce č. Anonymizováno vázne věcné břemeno bytu ve prospěch žalovaného na základě kupní smlouvy uzavřené mezi tituly před jménem adresa jméno FO a společností právnická osoba. ze dne 20. 5. 1992. Bytovou jednotku č. Anonymizováno od roku 1999 doposud užívá na základě nájemní smlouvy jméno FO, a to nepřetržitě a nerušeně až do současnosti (více než dvacet šest let). Po celu dobu trvání služebnosti se žalovaný nikdy svých práv vyplývajících ze služebnosti nedomáhal. Předmětnou bytovou jednotku fakticky neužíval a práva vyplývající ze Služebnosti nebyly žalovaným vykonávaný po dobu delší více než deset let. Žalobci mají za to, že služebnost byla sjednána výhradně k bytové jednotce č. Anonymizováno nacházející se v přízemí budovy č. p. Anonymizováno o dispozici 2+1, tedy nikoli k bytu, který je součástí jednotky o dispozici 1+1, tedy bytové jednotky č. Anonymizováno, o velikosti 1+1 neboť služebnost k jednotce ve prospěch žalovaného nikdy nevznikla.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

21. Podle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

22. Předmětné věcné břemeno užívání bytu vzniklo před 31. 12. 2013 (dne 20. 5. 1992). Nabytím účinností o. z. došlo k jeho transformaci na služebnost užívacího práva ve smyslu § 1283 a násl. o. z., pročež nalézací soud postupoval při posuzování žaloby na zrušení předmětné služebnosti, uplatněného žalobou ze dne 3. 4. 2026 podle příslušných ustanovení o. z.

23. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Podle § 1106 o. z. kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.

25. Podle §632 věta první o. z. první o. z. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě neboli opakovaně, promlčí se se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let.

26. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

27. Podle § 1299 odst. 1 o. z. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit, panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

28. Podle § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

29. Aktivní věcná legitimace žalobců.

30. Aktivní věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva o něž v řízení jde, nebo ten, jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká.

31. Soud má za to, že žalobci jsou aktivně věcně legitimovaný k určení, že bytová jednotka č. Anonymizováno, (byt), nacházející se v domě č. p. Anonymizováno v k. ú. adresa, obec adresa, není zatížena právem odpovídajícímu věcnému břemenu (služebnosti) zřízeného ve prospěch žalovaného na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20. 5. 1992, neboť v okamžiku podání žaloby byla bytová jednotka ve vlastnictví žalobců a žalovanému jako oprávněnému bylo sjednáno právo odpovídající věcnému břemeni působícímu in personam.

32. Naléhavý právní zájem.

33. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu určovací žaloba je preventivního charakteru a tudíž má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení, práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě není možné dospět jinak, a dále v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a lze skrze ní dosáhnout úpravy, tvořící jistý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že určovací žaloba b odst.3 písmc)ude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení dán, neboť žaloba na určení by nesloužila praktickým potřebám života a vedla by pouze k zbytečnému rozmnožování soudních sporů. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá a vůči komu se ho domáhá (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 338/96 Kč, ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 33 Cdo 4737/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2020, sp. zn. 24 Cdo 465/2020). Naléhavý právní zájem na určení přitom zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009). Naléhavý právní zájem na určení práva je vždy dán tam, má-li být soudní rozhodnutí (určující právo) zaznamenáno do veřejného seznamu a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným ve veřejném seznamu (srov.j rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 1999, sp. zn. 2 Cdon 756/97, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2639/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Kč Cdo 3703/2017).

34. V projednávané věci jde o žalobu na určení neexistence práva odpovídajícímu služebnosti, tj. z věcného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí. Určením neexistence práva a případným výmazem tohoto práva z katastru nemovitostí bude v daném případě odstraněna nejistota v právním vztahu mezi žalobci jako povinnými a žalovaným jako oprávněným ze Služebnosti. Naléhavý právní zájem na určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni je dán, jestliže účelem žaloby je výmaz tohoto práva z katastru nemovitostí, jež jako věcné právo in rem zapsáno být nikdy nemělo. Soud má za to, že žaloba na určení vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníky sporu, který je způsobilý budoucí spory účastníků odvrátit. Nejisté právní postavení žalobců se neodvíjí od potřeby určit právo odpovídajícímu služebnosti, nýbrž vyplývá z toho, že v katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalovaného. Služebnost bytu č. Anonymizováno ve prospěch žalovaného byla do katastru nemovitostí zapsána v řízení pod č. j č. účtu na základě kupní smlouvy ze dne 20. 5. 1992. Dle kupní smlouvy ze dne 10. 1. 1997 bylo vlastnické právo k domu č. p. Anonymizováno převedeno ze společnosti právnická osoba. na společnost právnická osoba Služebnost v této kupní smlouvě je zmíněna v článku IV. smlouvy. Následně došlo ze strany společnosti právnická osoba k rozdělení domu č. p. Anonymizováno na jednotky, a to Prohlášením vlastníka o vymezení jednotek č. p. Anonymizováno na adrese adresa. V kupní smlouvě ze dne 22. 7. 1999, na základě které přešlo vlastnické právo k bytové jednotce č. Anonymizováno, byt o dispozici 1+1 nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno se na adrese adresa již prodávající strana společnost právnická osoba prohlašuje, že na předmětných nemovitostech neváznou žádná věcná břemena, zástavy ani jiné právní vady, které by bránily uzavření smlouvy a následnému převodu vlastnických práv podle kupní smlouvy. Navíc v této kupní smlouvě je uvedeno, že k jednotce č. Anonymizováno má právo nájmu na dobu neurčitou paní jméno FO, která dle čestného prohlášení užívá předmětný byt po dobu více než dvacet šest let. Tato skutečnost vyplývá i z prohlášení jednatele společnosti právnická osoba, který uvedl, že žalovaný se za celou dobu vlastnictví jednotky č. Anonymizováno nikdy svých práv vyplývajících ze služebnosti k bytové jednotce Anonymizováno nedomáhal a nikdy se osobně nesetkal s nikým ze společnosti právnická osoba ani se nesnažil nikoho kontaktovat.

35. Soud má za to, že z Prohlášení vlastníka ze dne 1. 7. 1997 je prokázáno, že dům č. p. 10 27 byl rozdělen na dvacet dva jednotek, z toho dvacet bytových jednotek a dvě nebytové jednotky. Z dvaceti nebytových jednotek se pouze tři jednotky nacházejí v prvním nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno, přičemž pouze jedna z nich je o dispozici 2+1 a tou je jednotka vymezena v Prohlášení vlastníka pod č. Anonymizováno. Zbývající dvě bytové jednotky, mezi které patří jednotka č. Anonymizováno jsou o dispozici 1+1. Soud dospěl k závěru, že Služebnost zřízená ve prospěch žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 20. 5. 1992 a vymezení jednotek v Prohlášení vlastníka svědčí o tom, že Služebnost byla sjednána ve prospěch žalovaného výhradně k jednotce č. Anonymizováno o dispozici 2+1, tak jak je uvedeno v kupní smlouvě ze dne 20. 5. 1992 čl. 3, kde bylo zřízeno věcné břemeno spočívající v právu doživotního užívání bytu 2+1 druhé kategorie, v domě č. p. Anonymizováno ve prospěch žalovaného. Služebnost k jednotce č. Anonymizováno tak, jak je zaznamenána ve veřejném seznamu ve prospěch žalovaného nikdy nevznikla, a navíc její nevyužívání zakládá důvod pro trvalo změnu poměrů.

36. Z provedeného dokazování je rovněž prokázáno, že bytová jednotka č. Anonymizováno byla dle kupní smlouvy ze dne 13. 4. 1999 převedena ze společnosti právnická osoba na tituly před jménem jméno FO. V kupní smlouvě se uvádí, že na nemovitosti neváznou žádná věcná břemena vyjma práva nájmu pro paní jméno FO a následně byla bytová jednotka č. Anonymizováno převedena dle kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2021 z tituly před jménem jméno FO na pana jméno FO, který bytovou jednotku č. Anonymizováno užívá do současnosti.

37. Námitka promlčení.

38. Žalobci vznesli z opatrnosti námitku promlčení práv žalovaného jakožto oprávněného vyplývajících ze Služebnosti. Z provedeného dokazování má soud prokázáno, že právo Služebnosti žalovaný nikdy nevykonával, doposud nevykonává, neboť právo ze služebnosti nevyužívá k bydlení ani k jiným účelům. Bytovou jednotku č. Anonymizováno užívá na základě nájemní smlouvy jméno FO po dobu trvající déle než dvacet šest let. Soud v daném případě vychází i z jejího čestného prohlášení ze dne 6. 10. 2025, která uvedla, že v předmětné bytové jednotce bydlí od 22. 7. 1999. Jedná se tedy o nejsnazší možný termín počátku běhu promlčecí lhůty, která počala plynout minimálně ode dne 22. 7. 1999. Námitka promlčení vznesená žalobci je důvodná, neboť účel, ke kterému by měla být sporná služebnost zřízena nebyla žalovaným vykonávaná nikdy minimálně po dobu trvající deset let. Služebnost je tak promlčená ve smyslu ustanovení § 631, 632 o. z.

39. Vzhledem k tomu, že u žalovaného došlo rovněž k promlčení Služebnosti, soud náhradu za zrušení služebnosti žalovanému nepřiznal, když lze dovodit, že hodnota služebnosti je s ohledem na promlčení nulová (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1491/2019 ze dne 27. 10. 2020).

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 050 Kč za jednoho účastníka řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, § 9 odst.3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 25. 3. 2025, z částky 3 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 3. 2025, z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 4. 2025, z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 9. 2025, z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 11. 2025 a z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 12. 2025, nahlížení do spisu ve dnech 10.9.2025 a 25.11.2025 v rozsahu 25 minut dne 10. 9.2025 a dne 25. 11. 2025 v rozsahu 10 minut. Podle § 11 odst. 1 a.t. se úkony právní služby vymezují taxativně. Nahlížení do spisu samo o sobě není v advokátním tarifu výslovně koncipováno jako právní úkon, není – li spojeno s činností, kterou a. t. za úkon výslovně považuje (např. převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem přesahující zákonný limit, sepsání podání soudu, účast u jednání apod.) V dané věci bylo první nahlédnutí do spisu (v rozsahu 25 minut) účelné a fakticky představovalo činnost např. k převzetí a přípravě zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., který lze přiznat v plné sazbě. Naproti tomu druhé nahlédnutí (v rozsahu 10 minut) nepředstavovalo již další samostatný úkon právní služby ve smyslu § 11 a.t. Šlo o krátkou aktivitu bez návaznosti na jiný právní úkon (neproběhla porada v zákonném rozsahu, nebylo bezprostředně vyhotoveno podání, ani účast u jednání), která nepřekračuje rámec běžně pokračující přípravy na zastoupení a spadá do režijní činnosti advokáta. Proto není důvod přiznat za druhé nahlédnutí další úkon (srov. zásadu účelnosti nákladů dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř.). Soud proto přiznal z vyúčtování dvou nahlédnutí pouze jeden úkon právní služby v plné sazbě podle příslušné tarifní hodnoty, tj. 3 700 Kč. Ve zbývající části, tj. co do druhého nahlédnutí do spisu, soud náhradu nepřiznal, neboť nejde o samostatný právní úkon právní služby dle § 11 a.t. a požadavek na jeho úhradu nebyl účelný dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Rovněž soud přiznal sedm paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b), tj. 3 150 Kč, celkem 29 050 Kč. (25 900+ 3 150).

41. Odměna za jednoho účastníka řízení ve výši 29 050 Kč byla postupem dle § 12 odst. 4 a.t. (bez paušálních náhrad výdajů) za společné úkony zastupování dvou osob zvýšena tak, že advokátovi za druhou takto zastupovanou osobu byla přiznána mimosmluvní odměna snížena o 20 %, tj. 23 240 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 290 Kč (29 050+ 23 240) je ve výši 10 980,50 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Celková náhrada nákladů řízení činí 68 270,50 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.