OSPH03 5 C 300/2024-55

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 20 760,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10 760,28 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 654,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 31 245,46 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 2 732,03 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12 732,06 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023 a úroku ve výši 21 % ročně z částky 12 732,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 20 760,28 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně (společnost právnická osoba, IČO: IČO) uzavřela dne 26. 1. 2011 s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a spolu s nimi jí zaplatit sjednané poplatky a úroky ve výši 13 376 Kč, to vše formou 60týdenních splátek ve lhůtě do 21. 3. 2012. Žalovaná svým povinnostem ze smlouvy nedostála, když úvěr ve stanovené lhůtě řádně a včas nesplatila. S účinností ke dni 27. 9. 2023 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni, přičemž k tomuto datu žalovaná plnila toliko částku 6 000 Kč. Zbývající dluh nevyrovnala ani k předžalobní upomínce. Dluh žalované se skládá z celkové dlužné částky ve výši 20 760,28 Kč (12 732,03 Kč dluh na jistině a 8 028,25 Kč dluh na poplatcích) a dále z příslušenství tvořeného jednak sjednaným úrokem ve výši 21 % z částky 12 732,03 Kč za do dobu od 22. 3. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 31 245,46 Kč a za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, a pak zákonným úrokem z prodlení z částky 12 732,03 Kč za do dobu od 6. 2. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 11 654,41 Kč a za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nijak nevyjádřila.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo dne 26. 1. 2011 k podpisu smlouvy č. hodnota. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala v ten samý den poskytnout žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala je právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a spolu s nimi jí zaplatit částku ve výši 13 376 Kč na úrocích a poplatcích. To vše formou 60týdenních splátek po částkách 490 Kč (poslední splátka ve výši 466 Kč) ve lhůtě do 21. 3. 2012. Částka 13 376 Kč byla ve smlouvě specifikována jako součet úroků ve výši 2 043 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 040 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč.

5. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že úroky z úvěru byly smlouvou o půjčce sjednány ve výši 21 % ročně a v případě nastavených splátek pro žalovanou činilo RPSN 63,91 %.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s příslušnou stranou ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupila svoji evidovanou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla dopisem ze dne 29. 9. 2023, které jí byl odeslán dne 27. 10. 2023, obeznámena o postoupení jejího dluhu ze smlouvy o půjčce u právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a současně byla vyzvána, aby ho ve lhůtě deseti dnů od doručení dopisu žalobkyni zaplatila.

8. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána o zaplacení dluhu ze smlouvy o půjčce i před samotným podáním žaloby.

9. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedl všechny účastníky navržené důkazy. Pouze pro nadbytečnost nečerpal skutková zjištění z provedeného důkazu zákaznickou kartou. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč neobdržela nebo že by pohledávku žalobkyně již, byť z části nad rámec uváděných 6 000 Kč zaplatila.

10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo dne 26. 1. 2011 k podpisu smlouvy č. hodnota, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala obdržené peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a spolu s nimi jí zaplatit na poplatcích a úrokách částku ve výši 13 376 Kč, to vše formou 60týdenních splátek ve lhůtě do 21. 3. 2012. Při takto nastavených splátkách činilo RPSN (Roční procentní sazba nákladů žalované na úvěr) celkem 63,91 %. Žalovaná z titulu smlouvy zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 6 000 Kč, poté již nezaplatila ničeho dalšího. S účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji evidovanou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. Dopisem ze dne 29. 9. 2023, odeslaným dne 27. 10. 2023, byla žalovaná obeznámena o postoupení jejího dluhu ze smlouvy o půjčce právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni a současně byla vyzvána, aby ho ve lhůtě deseti dnů od doručení dopisu žalobkyni zaplatila.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 262 odst. 4 věty za středníkem obch. zák., ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

16. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“)., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

17. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

18. Podle § 451 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

19. Podle § 517 obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

20. Podle § 563 obč. zák., není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Jelikož ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná uzavírala předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovanou jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o úvěru podle § 497 obch. zák. uzavřenou se spotřebitelem (§ 262 odst. 4 věty za středníkem obch. zák.).

23. Soud se ve věci zabýval tím, zda měla žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 13 376 Kč na úrocích a poplatcích (úroky ve výši 2 043 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 040 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč). Jde-li o zpracování úvěru (kdy smlouva má formulářovou povahu), je soud toho názoru, že tyto služby představují rutinní úkony, které spadají do běžné agendy právní předchůdkyně žalobkyně, a částka účtovaná za jejich provedení je neoprávněná. V případě poplatku za hotovostní inkaso se nejedná o poplatek odrážející cenu poskytnutých služeb, i když se toto zdání právní předchůdkyně žalobkyně snažila navodit, ale o další skrytý úrok. Ač lze sjednaný úrok ve výši 21 % ročně považovat za přiměřený, soud se s ohledem na to, že byly sjednány i poplatky za úvěr, primárně zaměřil na výši RPSN, která odráží právě celkové náklady na úvěr nejen úroky samotné.

24. Soud v této souvislosti porovnal celkové RPSN úvěru ve výši 63,91 % s průměrnými hodnotami spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, které činily v lednu 2011 (měsíc uzavření smlouvy) na RPSN 16,88 % (viz. statistické údaje dostupné na webových stránkách České národní banky, ARAD) a dospěl k závěru, že sjednaná výše RSPN byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když RPSN bylo sjednáno téměř ve čtyřnásobku RPSN, které sjednávali v dané době u spotřebitelských úvěrů banky.

25. Vzhledem k tomu, že soud shledal ujednání o úrocích a poplatcích, v důsledku kterých celkové RPSN u úvěru činilo 63,91 %, jako rozporné s dobrými mravy, stala se smlouva ve smyslu § 39 obč. zák. neplatnou.

26. Poskytnutou jistinu úvěru ve výši 16 000 Kč po odečtu již zaplacené částky 6 000 Kč, tedy celkem částku 10 000 Kč, tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák, které je žalovaná povinna v souladu s § 451 odst. 1 obč. zák. vrátit, a to žalobkyni, na kterou byla dle § 1879 o. z. pohledávka její právní předchůdkyně postoupena. Co do zbytku žalované částky soud žalobu zamítnul, neboť v tomto rozsahu byla žaloba pro neplatnosti úvěrové smlouvy shledána nedůvodnou.

27. Soud závěrem přiznal žalobkyni z částky 10 000 Kč i zákonný úrok z prodlení. Doba plnění u bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele. Teprve touto výzvou se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán v souladu s § 563 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1642/2006). Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 29. 9. 2023, která byla odeslaná dne 27. 10. 2023. Podle domněnky dojití byla výzva doručena žalované dne 1. 11. 2023 s tím, že jí byla poskytnuta k plnění lhůta 10 dnů od doručení, tj. do 13. 11. 2023 a ode dne 14. 11. 2023 je pak žalovaná v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl také co do úroku z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od 14. 11. 2023 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu na něj žalobkyni nárok vznikl dle § 517 obč. zák.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků k řízení, když by právo na ně vzniklo žalované s ohledem na výsledek sporu jen v nepatrné výši a nad to jí ani žádné pro její pasivitu nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.