OSPH03 5 C 309/2024-42

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 37 740 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 244 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 244 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních po sobě jdoucích splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

II. Žaloba se zamítá co do ⟪LB:lb_001⟫ - částky 32 496 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 272,05 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - kapitalizovaného úroku ve výši 6 434,61 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ - úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 981,39 Kč od 30. 1. 2024 do 4. 3. 2024, ⟪LB:lb_005⟫ - úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 737,39 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a ⟪LB:lb_006⟫ - roku ve výši 20,94 % ročně z částky 26 981,39 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 37 740 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne 15. 6. 2021 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovanému poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit formou 18 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 306 Kč (poslední splátka 4 294 Kč), celkem tak částku 77 496 Kč, zahrnující i úroky z úvěru ve výši 20,94 % ročně (22 144 Kč), poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 530 Kč a poplatek za pojištění ve výši 2 322 Kč. Svým povinnostem ze smlouvy žalovaný nedostál, když úvěr ke dni poslední stanovené splátky (15. 12. 2022) řádně a včas nesplatil. Na celý úvěr žalovaný uhradil do 14. 11. 2022 toliko částku 39 756 Kč, později již neuhradil ničeho. Ke dni 15. 12. 2022 činila dlužná jistina úvěru částku 26 981,39 Kč a souhrnně dlužný poplatek částku 10 758,61 Kč (celkem 37 740 Kč). Ode dne následujícího poslední stanovené splátce (16. 12. 2022) až do postoupení pohledávky na žalobkyni (29. 1. 2024) náleží k dlužné jistině úvěru smlouvou sjednaný úrok v kapitalizované výši 6 434,61 Kč a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 4 272,05 Kč. Ode dne následujícího postoupení pohledávky (30. 1. 2024) dále náleží k dlužné jistině úvěru stále běžící smlouvou sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nesporuje uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota a obdržení peněžních prostředků ve výši 45 000 Kč. Dále nicméně doplnil, že přestal splácet v důsledku pracovní neschopnosti, které zapříčinila následně i jeho dlouhodobou platební neschopnost. Při uzavření smlouvy o úvěru mu bylo právní předchůdkyní žalobkyně řečeno, že si má úvěr sjednat i s pojištěním, právě pro případ, že by se mu něco stalo. Očekával tak, že po dobu pracovní neschopnosti bude úvěr kryt sjednaným pojištěním, což se nestalo. Závěrem uvedl, že je v jeho možnostech hradit žalobkyni splátky po 1 000 Kč.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 6. 2021 soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 15. 6. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala v ten samý den poskytnout žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úroky a poplatky. Žalovaný se tak zavázal žalobkyni zaplatit celkem částku 77 496 Kč skládající se z poskytnuté částky 45 000 Kč a dále z úroku ve výši 22 144 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 530 Kč a poplatku za pojištění ve výši 2 322 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 306 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena částkou 4 294 Kč, splatnou 15. 12. 2022. Úroková sazba úvěru činila 55,20 % a RPSN 77,15 %.

5. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 15. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl na základě sjednaného pojištění úvěru zařazen do pojistného programu právní předchůdkyně žalobkyně, kdy přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. hodnota ze dne 8. 2. 2019, kterou právní předchůdkyně žalobkyně sjednala s Anonymizováno pro své zákazníky v případě mj. jejich pracovní neschopnosti.

6. Ze zákaznické karty ze dne 15. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný při sjednání úvěrové smlouvy uvedl právní předchůdkyni žalobkyně své příjmy ve výši 35 933 Kč ze mzdy vyplácené společností právnická osoba, u které pracoval jako řidič na plný úvazek. Své výdaje sdělil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 3 500 Kč.

7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný nepravidelným splácením uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na sjednaném úvěru celkem částku 39 756 Kč, přičemž poslední splátku poukázal dne 14. 11. 2022.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 ve spojení s přílohu č. 1 soud zjistil, že s účinností ke dni 29. 1. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy č. hodnota na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení jeho dluhu u právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni oznámeno dopisem ze dne 29. 1. 2024, který mu byl odeslán dne 20. 2. 2024. Součástí oznámení byla i výzva k úhradě dluhu vyčísleného částku 68 960,81 Kč.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 5. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu i před podáním žaloby, a to dopisem ze dne 22. 5. 2024, který byl žalovanému odeslán téhož dne.

11. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s nespornými tvrzeními propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud k důkazu provedl všechny účastníky navržené důkazy a ze všech čerpal skutková zjištění.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 15. 6. 2021 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně obdržené peněžní prostředky vrátit a spolu s nimi jí zaplatit na úrocích a poplatcích částku 32 496 Kč (celkem 77 496 Kč), to vše formou 18 pravidelných měsíčních splátek do 15. 12. 2022. Úroková sazba úvěru činila 55,20 % a RPSN 77,15 %. Žalovaný na úvěr zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně v součtu částku 39 756 Kč. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 29. 1. 2024 postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 20. 2. 2024, kterým byl i vyzván k zaplacení pohledávky. Vyzván k zaplacení byl žalovaný i před podáním žaloby dopisem odeslaným dne 22. 5. 2024.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Dle § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

20. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

21. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Dle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

25. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

27. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

30. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Jelikož ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaný uzavíral předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovaného jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2395 o. z. Po provedeném dokazování soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala dostatečně úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný údaje zaznamenané v zákaznické kartě nepopřel a uvedl, že úvěr přestal splácet v důsledku své pracovní neschopnosti, která zapříčinila i jeho následnou dlouhodobou platební neschopnost.

33. Soud se dále zaobíral tím, zda měla žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 32 496 Kč (smluvní úrok ve výši 22 144 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 530 Kč a poplatek za pojištění ve výši 2 322 Kč. Jde-li o zpracování úvěru (kdy smlouva má formulářovou povahu), je soud toho názoru, že tyto služby představují rutinní úkony, které spadají do běžné agendy právní předchůdkyně žalobkyně, a částka účtovaná za jejich provedení je neoprávněná. V případě poplatku za komfortní a flexibilní splácení se nejedná o poplatek odrážející cenu poskytnutých služeb, i když se toto zdání právní předchůdkyně žalobkyně snažila navodit, ale o další skrytý úrok. O účelnosti poplatku za pojištění lze podle soudu také pochybovat, když pracovní neschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně nijak při splácení úvěru nezohlednila. Soud proto porovnal celkovou úrokovou sazbu úvěru ve výši 55,20 % a RPSN ve výši 77,15 % s průměrnými hodnotami spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, které činily v červnu 2021 (měsíc uzavření smlouvy) na úrokové míře 7,31 % a na RPSN 7,62 % (viz. statistické údaje dostupné na webových stránkách České národní banky) a dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku a RSPN byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005), když úroková míra byla sjednána 7,5x vyšší a RPSN dokonce 10x vyšší, než sjednávali v dané době u spotřebitelských úvěrů banky.

34. Ujednání o úrocích a poplatcích přitom nelze oddělit v souladu s § 576 o. z. od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by jistě s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru bez těchto ujednání neuzavřela. Nadto se jednalo o smlouvu adhezní, která nemohla být oproti předvyplněnému formuláři měněna na základě dohody stran. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud posoudil převážnou část ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, je potřeba jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy nahlížet na smlouvu jako celek.

35. Poskytnutou jistinu úvěru ve výši 45 000 Kč po odečtu již zaplacené částky 39 756 Kč, tedy celkem částku 5 244 Kč tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., které je žalovaný povinen vrátit v souladu s § 1991 odst. 1 o. z. žalobkyni, na kterou byla dle § 1879 o. z. pohledávka její právní předchůdkyně postoupena. Co do zbytku žalované částky a smluvních úroků nezbylo soudu než žalobu zamítnout, neboť v tomto rozsahu byla žaloba shledána nedůvodnou.

36. Soud závěrem přiznal žalobkyni z částky 5 244 Kč i zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši od 16. 12. 2022 do 29. 1. 2024 z částky 26 981,39 Kč (4 272,05 Kč) a dále od 30. 1. 2024 do zaplacení z částky 26 981,39 Kč ve výši 15 %. Doba plnění u bezdůvodného obohacení je přitom vázána na výzvu věřitele. Teprve touto výzvou se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. (srov. rozsudku ze dne 7. 4. 2010 Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 29. 1. 2024, která byla odeslaná dne 20. 2. 2024. Podle § 573 o. z. byla výzva doručena žalovanému dne 23. 2. 2024 s tím, že mu byla poskytnuta k plnění lhůta 10 dnů od doručení, tj. do 4. 3. 2024 Ode dne 5. 3. 2024 je pak žalovaný v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl také co do úroku z prodlení z částky 5 244 Kč za dobu od 5. 3. 2024 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu na něj žalobkyni nárok vznikl dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve splátkách po 1 000 Kč soud rozhodl podle žalovaným sdělených možností dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků k řízení, když by právo na ně vzniklo žalovanému, ale ten o jejich přiznání nepožádal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.