OSPH03 6 C 72/2025-33

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně a.s., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že od 5. 10. 2016 žalobce není vlastníkem motorového vozidla značky Anonymizováno-Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 798 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokátky, advokátky se sídlem AK adresa.

1. Žalobou ze dne 10. 4. 2025 se žalobkyně domáhala určení, že počínaje dnem 5. 10. 2016 není vlastníkem vozidla Anonymizováno (Anonymizováno) – Anonymizováno, RZ: SPZ, VIN: VIN kód (dále jen „vozidlo“). Uvedla, že dne 5. 10. 2016 uzavřela s žalovanou kupní smlouvu č. Anonymizováno, na základě které převedla na žalovanou své vlastnické právo k vozidlu. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zajistit na své náklady v zákonné desetidenní lhůtě od podpisu smlouvy změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel, avšak této povinnosti nedostála. Žalobkyně vyzvala žalovanou k podání žádosti o zápis změny vlastníka a provozovatele vozidla i před podáním žaloby dne 19. 6. 2024, avšak bezvýsledně. Žalobkyně je přesvědčena, že má na určení, kterého se žalobou domáhá, naléhavý právní zájem, když údaje v registru vozidel odporují skutečnému stavu a kladné rozhodnutí soudu je při nečinnosti žalované jediným prostředkem, kterým lze změny údajů v registru vozidel dosáhnout.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z kupní smlouvy ze dne 5. 10. 2016 soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 5. 10. 2016 sjednána kupní smlouva, kterou se žalobkyně jako prodávající zavázala převést své vlastnické právo k vozidlu na žalovanou a žalovaná jako kupující se zavázala vozidlo převzít a zaplatit žalobkyni jeho dohodnutou kupní cenu (čl. 1.1. a 1.2. kupní smlouvy). Změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel se na své náklady zavázala v zákonem stanovené lhůtě zajistit žalovaná (čl. 1.4. kupní smlouvy). Kupní cena vozidla byla dohodnuta ve výši 48 500 Kč (čl. 2.1. kupní smlouvy) a s okamžikem jejího úplného zaplacení si účastnice svázaly přechod vlastnického práva k vozidlu na žalovanou (čl. 3. kupní smlouvy).

6. Z faktury- daňového dokladu č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované fakturu k předmětnému vozidlu na kupní cenu ve výši výchozí prodejní ceny 50 000 Kč, ponížené o slevu z ceny 1 500 Kč. Konečná cena vozidla činila 48 500 Kč. Datum splatnosti bylo stanoveno na 5. 10. 2016.

7. Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že žalovaná dne 5. 10. 2016 zaplatila žalobkyni v hotovosti částku 50 500 Kč.

8. Z protokolu o předání vozidla soud zjistil, že žalobkyně dne 5. 10. 2016 vozidlo předala žalované.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 6. 2024 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k podání žádosti o zápis změny vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel i před podáním žaloby dne 19. 6. 2024.

10. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud provedl k důkazu všechny listiny, přičemž jiné důkazní návrhy účastníci neměli. Skutková zjištění soud nečil z listin, které shledal bez významu pro přijetí rozhodnutí (formulář o postoupení klienta, předvedení výbavy po prodeji vozidla, kopie dokladu totožnosti jednatele žalované a výpis z OR žalované).

11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

12. Žalobkyně dne 5. 10. 2016 převedla na základě kupní smlouvy své vlastnické právo k vozidlu na žalovanou. Žalovaná, ač se tak zavázala, nezajistila v zákonné lhůtě ani po jejím marném uplynutí zápis změny údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (odst. 1). Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (odst. 2).

15. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 ze dne 9. listopadu 2021, požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil. Takový požadavek proto nemá žádné negativní důsledky ve sféře práv chráněných ústavním pořádkem České republiky, zejména práva každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odkázání dané osoby na postupy v občanskoprávním soudním řízení nejsou nepřiměřené jeho situaci, do které se dostal porušením své zákonné povinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel ve stanovené lhůtě.

17. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016 ze dne 6. prosince 2016, je samozřejmě pravda, že stav, kdy v registru vlastník vozidla není evidován vůbec, není žádoucí. Stejně tak nicméně není žádoucí, aby byla v registru evidována jako vlastník vozidla osoba, která vlastníkem prokazatelně není. V takovém případě se totiž údaj v registru dostává do rozporu nejen se skutečným stavem, což jej činí v podstatě zbytečným, ale také se zákonem o ochraně osobních údajů, a tedy s právy třetích osob. Z toho důvodu je nutné upřednostnit stav, kdy v registru není vlastník evidován vůbec.

18. Soud vycházel z citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20, který stojí na tezi, že registr vozidel má obsahovat pravdivé a správné údaje. Pokud není možné dosáhnout zápisu změny údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel pro nečinnost druhé strany (kupujícího), která je jinak vyžadována, pak se oprávněná strana (prodávající) může podle citovaného rozsudku Nejvyššího správní soudu sp. zn. 7 As 254/2016, domoci nápravy opravou zapsaných osobních údajů podle právních předpisů na ochranu osobních údajů (zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů). Žádosti o opravu údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel musí předcházet pravomocné soudní rozhodnutí o určení, že prodávající není vlastníkem vozidla, neboť jde o podklad, na základě kterého se samotná oprava údajů následně realizuje. Nezbytnost takového rozhodnutí tak podle § 80 o. s. ř. zakládá naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném žalobním určení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v souladu s § 2079 o. z. v řízení prokázala, že vozidlo dne 5. 10. 2016 prodala žalované a není tak nadále jeho vlastnicí, pak údaje zapsané v registru vozidel nemohou být správné a pravdivé a soud za účelem umožnění nápravy tohoto stavu podané žalobě zcela vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení v částce 13 798 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty do 31. 12. 2024 ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, výzva k plnění), z tarifní hodnoty od 1. 1. 2025 ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za další úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (žaloba), a to vše včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 a jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 750 Kč ve výši 2 047,50 Kč.

20. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.