OSPH03 7 C 341/2024-48

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku č. Anonymizováno/Anonymizováno, skládající se ze dvou pokojů, kuchyňského koutu a příslušenství v prvním nadzemním podlaží domu č.p. Anonymizováno, na adrese Jméno žalované B adresa, a tento byt žalobkyni odevzdat do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

2. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

3. Podle ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

4. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

5. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

6. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouva o nájmu bytové jednotky byla sjednána na dobu určitou do 31. 7. 2024. Žalovaná jednotku dále užívá dosud a dne 7. 8. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení jednotky. Žalobkyně poukazovala na navýšení dluhu, který ke dni 9. 4. 2025 narostl již na částku 197 532 Kč, žalovaná prakticky od září 2024 přestala hradit nájemné i zálohy za služby. Soud však nesouhlasí s žalobkyní, pokud tvrdí, že žalovaná porušuje pravidla soužití v domě, kdy žalobě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. spisová značka, mělo být dle tvrzení žalobkyně vyhověno pouze z formálních důvodů. Soud právě v části přezkumu žaloby ohledně velkého počtu osob obývajících bytovou jednotku věcně přezkoumal a došel k závěru, že byt obývají pouze přihlášené osoby. Rovněž soudu v tomto řízení nepostačuje jako důkaz fotografie společných prostor domu, kdy nepořádek žalobkyně přičítá žalované.

7. Žalovaná se bránila, že je Romka, že velmi obtížně shání bydlení, a přestože sjednaná doba nájmu uplynula, navrhla zamítnutí žaloby.

8. Judikatura Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 776/2020, vyslovila s odkazem na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněným pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), vázáním vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát). Pro poměry nového občanského zákoníku lze využít pouze delší lhůtu k vyklizení nebo zamítnutí žaloby „pro tentokrát“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. 26 Cdo 222/2025).

9. Soud však má po zhodnocení konkrétních okolností případu za to, že podmínky pro zamítnutí žaloby nejsou dány, neboť nelze případné sociální hledisko nájemce i po uplynutí doby nájmu řešit na úkor žalobkyně, a to zvlášť za situace, kdy si žalovaná neplní svou základní povinnost nájemce spočívající v (řádném) placení nájemného a úhrad za služby (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2175/2024, 24. 9. 2024 usnesení). Žalobkyně má sice povinnost dbát o rozvoj svého území a starat se o potřeby svých občanů dle § 2 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, nicméně není povinna tuto péči poskytovat bez protiplnění ze strany občanů. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalované, zajistila žalované bydlení v tzv. sociálním bytě, žalovaná však naprosto rezignovala na hrazení nájemného, a žalobkyně tak není povinna tuto situaci i přes svůj veřejnoprávní charakter tolerovat.

10. Soud přesto problematickou situaci žalované na trhu s byty, která sama vychovává dvě nezletilé dcery, bydlí s ní její maminka, a bratr, kteří jsou všichni Romové, zohlednil v delší lhůtě k vyklizení bytu, kdy namísto 15 dní rozhodl o vyklizené v 4měsíční lhůtě. Soud má za to, že tato lhůta poskytne dost prostoru žalované, aby si zajistila náhradní bydlení. Je potřeba vzít v úvahu i skutečnost, že nájemní smlouva skončila již ke dni 31. 7. 2024, tedy více než před 8 měsíci a žalovaná měla být už dostatečně aktivní v hledání bydlení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba a účast na jednání u soudu dne 10. 4. 2025).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.