OSPH03 28 C 9/2026-23

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudcem JUDr. Pavlem Miholou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: právnická osoba ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 11 689,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 689,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 083,26 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 606,30 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 689,56 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů za zdravotní péči poskytnutou žalovanému dne 18. 4. 2024 a dne 1. 12. 2024 ve adresa. Za poskytnutou zdravotní péči vznikly žalobkyni náklady v celkové výši 11 689,56 Kč, které byly žalovanému vyúčtovány daňovým dokladem – fakturou č. hodnota vystavenou dne 30. 4. 2024 se splatností dne 14. 5. 2024 a daňovým dokladem – fakturou č. hodnota vystavenou dne 3. 12. 2024 se splatností dne 17. 12. 2024. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotní péče účasten veřejného zdravotního pojištění ani nebyl jinak zdravotně pojištěn, a byla proto povinna náklady za poskytnutou zdravotní péči uhradit sama. Přestože byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 4. 3. 2025, svůj dluh neuhradil, a proto se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny i zákonného úroku z prodlení ode dne následujícím po dni splatnosti jednotlivých faktur.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovanému byla dne 18. 4. 2024 a dne 1. 12. 2024 poskytnuta zdravotní péče ve adresa, a to v rámci urgentního příjmu neurologické kliniky, včetně souvisejících laboratorních vyšetření a dalších zdravotních výkonů a dále v rámci převezení pacienta od zdravotnické záchranné služby a vyšetření v otorinolaryngologické ambulanci. Za poskytnutou zdravotní péči vznikly žalobkyni náklady v celkové výši 11 689,56 Kč. Žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotní péče účasten veřejného zdravotního pojištění ani jinak zdravotně pojištěn, proto mu byl dne 30. 4. 2024 vystaven daňový doklad – faktura č. hodnota včetně přílohy na částku 9 083,26 Kč se splatností dne 14. 5. 2024 a dne 3. 12. 2024 daňový doklad – faktura č. hodnota včetně přílohy na částku 2 606,3 Kč se splatností dne 17. 12. 2024. Žalovaný žalobkyni dosud neuhradil ani část dluhu, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 4. 3. 2025.

5. Podle § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba a příkazce (ošetřený) zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění ani nebyl jinak zdravotně pojištěn, je povinen uhradit žalobkyni odměnu za své zdravotní ošetření, v daném případě náklady na poskytnutí zdravotní péče.

6. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svá žalobní tvrzení, z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním svého dluhu vůči žalobkyni soud žalobkyni přiznal též úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ode dne následujícího po splatnosti dluhu.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.