OSPH04 12 C 171/2020-80

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 150 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 155 250 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 155 250 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 155 250 Kč od 22. 2. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 155 250 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 155 250 Kč od 26. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 74 750 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 74 750 Kč od 22. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 74 750 Kč od 22. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 74 750 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 37 375 Kč od 22. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 37 375 Kč od 22. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 56 083,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 1 150 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právnická osoba (dlužník) poskytovala žalovanému ubytovací služby v prostorech, jež má podpachtovány od společnosti právnická osoba Žalovaný, podle žalobce, úplatu za poskytnuté služby v měsíci dubnu 2017, prosinci 2017, lednu 2018 a březnu 2018 až prosince 2018 neuhradil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nebylo patrno, z jakého důvodu se žalobce zaplacení domáhal, jaké plnění měl dlužník žalovanému poskytnout, v jakém rozsahu a v jaké výši je žalovaný neuhradil. Žalovaný připustil, že nemovitost k ubytování užíval, ale za služby žalobci zaplatil. Mezi ním a dlužníkem probíhala jednání, k dohodě však nedošlo.

3. Žalobce v odezvě na argumentaci žalovaného zdůraznil, že protistrana nedoložila úhradu dluhu za ubytování. Současně se zaměřil na popis propojení mezi jednatelkou dlužníka a jednatelkou žalovaného.

4. Dne 25. března 2021, tj. s dostatečným předstihem před jednáním, soud žalobce poučil o tom, že je povinen doplnit svá skutková tvrzení ohledně výše a skladby žalobou uplatněné pohledávky – přehledně strukturovaně, zvláště pak se vyslovit k tomu, z jakého důvodu poskytoval dlužník žalovanému ubytovací služby, jakou úplatu se zavázal žalovaný platit za poskytnuté služby v jednotlivých měsících, jak byla sjednána splatnost, v jakém rozsahu byly v jednotlivých měsících žalovanému ubytovací služby poskytnuty s tím, aby veškerá svá tvrzení doložil (ke každému tvrzení připojil příslušný důkaz a jasně a srozumitelně uvedl, jaká jednotlivá skutečnost má být kokrétním důkazem prokázána).

5. Žalující strana se z jednání konaného dne 13. 4. 2021 omluvila, aniž zažádala o odročení jednání. Soudu proto nic nebránilo věc projednat v nepřítomnosti řádné předvolaných účastníků.

6. Žalobce ač požadoval poplatek za ubytování, netvrdil rozhodné okolnosti týkající se vzniku, trvání a povahy smluvního vztahu a nemohl tudíž k těmto skutečnostem předložit ani příslušné důkazy. Z důvodu neúčasti žalující strany u prvního jednání, během něhož dochází ke koncentraci řízení, nemohla být o své povinnosti tvrdit a doložit existenci smluvního základu, případně bezdůvodného obohacení, poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. Stejně tak nebylo v možnostech soudu ji kvalifikovaně poučit o nutnosti doložení písemného souhlasu pachtýře s přenecháním předmětu podpachtu nebo jeho části do užívání jiného (viz anonymizována čtyři slova) smlouvy o podpachtu nebytových prostor v objektu adresa č. spisová značka).

7. Žalující strana, bez jejíž aktivity v oblasti skutkových tvrzení nebylo možné nárok dodatečně individualizovat, natož jej prokázat, nemohla být ve sporu úspěšná. Právě na ní spočívalo břemeno tvrzení a důkazní. Podle §101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost dle § 120 o. s. ř., event. dle poučení soudu v rozsahu příslušné právní normy, jež na posuzovaný stav dopadá, předložit svá skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Nesplnila-li žalující strana svou prvořadou povinnost tvrzení a důkazní, nezbylo soudu než žalobu zamítnout. Občanský soudní řád nepřipouští, aby podstatná skutková tvrzení byla formulována až sekundárně, po provedeném dokazování. V posuzované věci zůstal i po koncentraci řízení základ nároku (skladba žalobcem uplatněné pohledávky) i důvod jeho vzniku nevyjasněn. Bylo výhradně na žalující straně, aby si při uplatnění svého nároku počínala obezřetně a v rámci dostatečně dlouhé lhůty k přípravě jednání na podkladě předběžného poučení soudu předložila individualizovaná skutková tvrzení a k jednotlivým skutkovým tvrzením připojila odpovídající důkazní návrh, důkazní prostředek. Nedostála-li své povinnosti, nebylo možné zabránit pro ni nepříznivému následku.

8. S poukazem na usnesení sp. zn. I. ÚS 705/07 ze dne 12. 7. 2007 zdejší soud vyzdvihuje fakt, že samotné listiny, bez opory v kvalifikačně rozhodných skutkových tvrzeních, nelze pokládat za důkazně významné. Podle zásad logiky není možné bez skutkových tvrzení postihnout význam jednotlivých listin pro účely úspěšného uplatnění práv žalobce, zejména tehdy nedošlo-li za řízení k jednoznačnému důvodovému objasnění nároku ani jeho bližšímu určení.

9. I kdyby soud odhlédl od svého závěru o nesplnění povinnosti tvrzení, což vzhledem k rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 705/07 není možné, a zaměřil by svou pozornost až na fázi dokazování, nezbylo by mu opět, než přijmout závěr o neurčitosti žalobcem předložených důkazních prostředků. Faktury neobsahují dostatečně průkaznou specifikaci plnění, nejsou podepsány zástupcem žalované. Smlouva o podpachtu č. spisová značka vč. schémat, dodatek ke smlouvě č. spisová značka, dokumenty uzavřené mezi právnická osoba a spol. právnická osoba, kniha vydaných faktur za období 1. 1. 2017 až 31. 12. 2018 pro partnera příjmení — právnická osoba, jakož i faktury č. 2017, 2017, 2018, 2018, 2018, 2018, 2018, 2018, 2018, 2018, 2018, spolu se zápisy z jednání ze dne 24. 9. 2018, 20. 11. 2018, 23. 1. 2019, 26. 3. 2019, 28. 5. 2019, předžalobní výzva z 9. 4. 2019, nepředstavují důkazní prostředky, které by svou určitostí mohly dosud neúplná skutková tvrzení potvrdit. Zápisy z jednání pojednávají o tzv. dluhu žalovaného pouze obecně - tak jako faktury, přičemž jednoznačný odkaz na právě ta dílčí vyúčtování z celku všech provedených vyúčtování za období 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018 chybí (viz kniha vydaných faktur). Důkazní návrh výslechem titul. příjmení žalobce předložil k verifikaci tvrzení o existenci neuhrazených plateb za poskytování ubytovacích služeb, a to znovu v obecné poloze (viz č.l. 3 žaloby). Bez jasné a přehledné identifikace plateb vůči vyúčtovaným částkám ve fakturách, nelze žalobci nárok přiznat. Ani žalobcem navrhovaný důkaz nebylo na místě vzhledem k jeho důkazní intenci pokládat v kontextu s dostupnými listinnými důkazy za dostatečný.

10. Otázku, jež má být zpravidla řešena z důvodu hospodárnosti řízení prvotně, si soud se zřetelem k individuálním okolnostem případu ponechal na závěr. Jak již uvedl, povaha nároku žalobce vzhledem k jeho nedostatečným a neúplným tvrzením nebyla v potřebném rozsahu objasněna a soudu tak není známo, zda by měl posuzovat nárok jako plnění ze smlouvy, anebo při absenci náležitých skutkových tvrzení podpůrně jako bezdůvodné obohacení. Za daného stavu tedy nelze bezpečně seznat, jaké konkrétní hmotněprávní ustanovení upravující promlčení by bylo na místě aplikovat. Jak žalovanému tak soudu se nepodařilo opatřit postačující skutková tvrzení, nutná ke klasifikaci konkrétního typu promlčení.

11. Za dané procesní situace, s přihlédnutím ke stavu tvrzení a dosud předloženým listinným důkazů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 083,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 150 000 Kč sestávající z částky 12 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 6 450 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 350 Kč ve výši 9 733,50 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.