OSPH04 19 C 18/2021

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr Michalem Průžkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonnou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 524 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám advokáta titul. jméno jméno do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 16. 11. 2020, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, k jejíž úhradě na místě byl vyzván, na základě uzavřené smlouvy o přepravě osob, když se dne 4. 8. 2020 při cestování linkou anonymizována dvě slova neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomenut.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 1. 2. 2021. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

4. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených listinných důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole ze dne 4. 8. 2020, smluvní přepravní podmínky PID, tarif anonymizováno integrované dopravy, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 11. 2020 s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

6. Žalovaný cestoval dne 4. 8. 2020 linkou anonymizována dvě slova, přičemž se při kontrole pověřenou osobou v místě kontroly anonymizováno neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto povinen téhož dne zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem anonymizováno integrované dopravy jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh v celkové výši 1 524 Kč odpovídající jízdence a přirážce neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou.

7. Žaloba je důvodná.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

9. Žalovaný dne 4. 8. 2020 cestoval linkou anonymizována dvě slova, čímž byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o přepravě dle § 2550 občanského zákoníku (o. z.). Žalovaný se během přepravy při kontrole pověřenou osobou v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách v příslušném znění ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu neprokázal platným jízdním dokladem z příčin na své straně. Žalovaný byl proto v den, kdy byl kontrolován, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., což neučinil. Žalobkyně má proto dle § 2550 o. z. a § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. právo na zaplacení částky 1 524 Kč.

10. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a dnem následujícím po splatnosti dlužné částky se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.