OSPH04 19 C 398/2020-64

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr Ing. Tomášem Černým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaný: právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_006⟫ pro zaplacení 12 643 Kč s příslušenstvím

Schvaluje se smír následujícího znění:

Na vypořádání celého předmětu sporu zaplatí žalovaný žalobci částku 1 565 Kč a náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 15 dní od nabytí právní moci tohoto soudního smíru.

Žalobce se domáhal žalobou po žalovaném zaplacení na základě § 1 odst. 2, § 4 odst. 1, 3, 4 a 6 a § 15 odst. 1 a 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále i jako„ Zákon“):

a) částky 4 590 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 590 Kč od 27. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % z důvodu absence pojištění vozidla registrační značka od 27. 5. 2019 do 31. 7. 2019;

b) částky 2 439 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 439 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % z důvodu absence pojištění vozidla registrační značka od 21. 1. 2019 do 12. 2. 2019;

c) částky 1 804 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 804 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % z důvodu absence pojištění vozidla registrační značka od 13. 6. 2019 do 14. 7. 2019;

d) částky 1 332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 332 Kč od 13. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % z důvodu absence pojištění vozidla registrační značka od 2. 5. 2019 do 13. 5. 2019;

e) částky 1 332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 332 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % z důvodu absence pojištění vozidla registrační značka od 8. 6. 2019 do 19. 6. 2019;

f) částky 1 146 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 146 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % z důvodu absence pojištění vozidla registrační značka od 28. 6. 2019 do 15. 7. 2019; a náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.

Žalobce odůvodnil výše uvedené nároky tím, že žalovaný neměl sjednané v rozporu s § 1 odst. 2 Zákona povinné pojištění svých vozidel, čímž vznikl žalobci nárok na příspěvek uvedený v § 4 odst. 1 Zákona, jehož výše se spočítá dle § 4 odst. 3 Zákona počtem dní, které bylo vozidlo nepojištěno, s hodnotou, kterou určí příslušná vyhláška (viz § 4 odst. 5 Zákona). Dále si za každé vozidlo žalobce nárokoval i náklady spojené s mimosoudním uplatněním příspěvku (viz § 4 odst. 4 Zákona). Příspěvek za nepojištěné vozidlo je splatný do 30 dní od zaslání výzvy povinnému (viz § 4 odst. 7 Zákona) a žalovaný v této lhůtě příspěvek ani v jednom z výše uvedených případů neuhradil.

Žalovaný se bránil tím, že zřejmě došlo k omylu ve flotilovém pojištění, jelikož žalovaný má pojištěno více vozů flotilovým pojištěním.

Nato žalobce uvedl, že byla ze strany žalovaného na výše uvedené částky, které jsou předmětem žaloby, zaplacena částka 12 343 Kč, a to dne 6. 4. 2021 a požádal soud, aby tak v konečném rozhodnutí (rozsudku) rozhodl tak, že zastaví část řízení v hodnotě splacené částky 12 343 Kč a ve zbytku nároku uloží žalovanému povinnost k zaplacení. Než však soud na jednání konaném dne 21. 7. 2021 stačil provést dokazování a rozhodnout meritorně rozsudkem ve prospěch jedné či druhé ze stran řízení, obě strany shodně uvedly, že v současné situaci žádají o uzavření smíru, a to ve znění, jenž je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Dle § 99 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako „o. s. ř.“). (1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách.

(2) Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

(3) Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

S ohledem na to, že se nejednalo o věc, ve které není možné uzavřít smír, jelikož se nejednalo o řízení, které je možné zahájit i bez návrhu, či v němž se rozhodovalo o osobním stavu, či v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu a zároveň se nejednalo o smír, který by odporoval kogentním ustanovením zákona (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 30 Cdo 641/2005 ze dne 4. 1. 2006 či usnesení Nejvyššího osudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3330/2018 ze dne 12. 12. 2019), soud smír schválil, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Rovněž ze znění smíru bylo zřejmé, že se smírem řízení končí a že je takto urovnán spor v celém rozsahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1962/2013, ze dne 24. 6. 2015).

O nákladech řízení se účastníci dohodli a soud proto o nich samostatným výrokem nerozhodoval. Soudní poplatek nebyl ani zčásti vrácen s ohledem na to, že soudní poplatek nedosahoval výše 1 000 Kč (viz § 10 odst. 7 zák. č. 549/1991 Sb.). Závěrem soud poznamenává, že byť ve věci mělo být rozhodnuto usnesením, pak s ohledem na to, že bylo rozhodnuto kvalitativně vyšší formou rozhodnutí (rozsudkem), se nejedná o vadu řízení, která by mohla mít vliv na správnost rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 535/2004, ze dne 10. května 2005).

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (viz § 202 odst. 1 písm. f) o. s. ř.).

Soud může rozsudkem zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru (viz § 99 odst. 3 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.