OSPH04 21 C 71/2019-111

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 54 000 Kč

I. Žaloba s tím, aby bylo uloženo žalované zaplatit žalobci částku 54 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 17 930 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobou podanou 16. 1. 2020 se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky, která představuje pokutu za pozdě dodané vyúčtování záloh na služby za roky 2015 2016 a 2016 2017 za užívání bytu podle nájemní smlouvy ze dne 15. 12. 2014 včetně jejího dodatku č. 1 a 2. Žalobce tvrdil, že vyúčtování nebylo dodáno, a proto 25. 10. 2018 zaslal žalované výzvu k zaplacení zákonné pokuty podle zákona č. 67/2013 Sb., přičemž tuto pokutu vypočetl za období od 21. 8. 2016 do 25. 10. 2018 za zúčtovací období 2015 2016 celkem v částce 36 500 Kč, a za období od 25. 10. 2017 do 25. 10. 2018 za zúčtovací období 2016 2017 ve výši 18 250 Kč. Žalovaná dodala vyúčtování žalobci až 19. 11. 2018. Žalobce opakovaně žádal o předložení vyúčtování a rovněž o předložení podkladů a to od srpna 2016, ale byl odmítnut a k jeho námitkám k vyúčtování se nevyjádřila včas. O způsobu vyúčtování byla uzavřena pouze ústní dohoda tak, že u dodávky elektrické energie bude rozpočítáno podle počtu osob, ohledně dodávky plynu na topení na půl, ohledně dodávky vody podle odpočtu osob a svozu odpadu rovněž podle počtu osob. Byt, který měl žalobce pronajatý, se nachází v rodinném domě, který je ve vlastnictví žalované. Žalobce tvrdil, že pronajatý byt je samostatnou bytovou jednotkou, byť to tak není zapsáno v katastru nemovitostí a povinností žalované bylo předkládat vyúčtování žalobci podle zákona.

2. Žalovaná potvrdila, že uzavřela nájemní smlouvu se žalobcem dne 15. 12. 2014 a dále uvedla, že 30. 1. 2017 dala žalobci výpověď z nájmu z důvodu neplacení. Žalobce poté podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 na neplatnost výpovědi a v průběhu tohoto řízení obě strany uzavřely dne 16. 8. 2017 dohodu o narovnání, kterou byly narovnány veškeré spory a dosavadní závazek byl nahrazen novým závazkem, když v bodě 3.4 dohody se strany dohodly na tom, že uzavřou dodatek č. 2 k nájemní smlouvě ze dne 15. 12. 2014. Tento dodatek byl uzavřen 16. 8. 2017. Pokud žalobce požaduje smluvní pokutu za nedodání vyúčtování za období 2015 2016 a 2016 /201, pak v dohodě o narovnání nebyla žádná smluvní pokuta za nedodané vyúčtování mezi stranami jako sporná uvedena. Žalovaná dále tvrdila, že zákon č. 67/2013 nelze aplikovat na tento případ, neboť předmětný byt se nachází v rodinném domě, který není rozdělen na bytové jednotky a služby dodavatelé vyúčtovávají v jiných termínech, než je běžný rok. Žalovaná dále uvedla, že žalobce dlouhodobě neplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, dluh dosáhl vysokých částek a v září 2020 se žalobce z předmětného bytu odstěhoval neznámo kam. Podle žalované žalobce potřebuje získat peníze, neboť je proti němu vedeno 29 exekucí a požadované smluvní pokuty požaduje vyplatit v hotovosti nebo složenkou, aby se exekutoři o těchto penězích nedozvěděli. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jednak z důvodu rozporu s dobrými mravy, když žalobce přestal platit nájemné a zálohy na služby v listopadu 2019 a žalovaná se musí domáhat dlužných částek soudně, když podala již dvě žaloby, a dále z důvodu, že vyúčtování žalobci předložila řádně, když jednání ohledně vyúčtování a nájemného a služeb vedla dcera žalované jméno příjmení s manželkou žalobce paní příjmení, a žalobce se těchto jednání vůbec neúčastnil a nekomunikoval. Žalovaná tvrdila, že vyúčtování za období 2015 2016, 2016 2017 i za 2017 /2018 žalobci dodala, žalobce vyúčtování za roky 2015 2016 a 2016 2017 nereklamoval, protože mu vyhovovalo a nežádal žalovanou podle § 8/1 o doložení nákladů na jednotlivé služby a způsob jejich rozúčtování a ani v té době nepodal námitky. Teprve po obdrženém vyúčtování za období 2017 /2018 požadovala manželka žalobce jméno příjmení znovu vyúčtování za poslední tři období, proto žalovaná zaslala vyúčtování za poslední tři období žalobci doporučeným dopisem a rovněž e-mailem na adresu jméno příjmení 21. 11. 2018. Žalovaná dále namítla nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, když nemovitost vlastní dva spoluvlastníci. Žalovaná rovněž uplatila námitku započtení v rozsahu žalované částky, neboť žalobce dluží na nájemném a službách částku 215 100 Kč.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu bytu 2 + 1/G v prvním nadzemním podlaží rodinného domu na adrese adresa Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 2. 1. 2015 do 1. 1. 2016 s možností prodloužení a bylo dohodnuto smluvní nájemné ve výši 10 500 Kč, ve kterém nebyly zahrnuty poplatky spojené s užíváním bytu a tyto poplatky za služby dle smlouvy (článek IV. bod 2) činily 4 500 Kč a šlo o fixní zálohovou platbu, která není dále vyúčtovatelná, s tím, že případné nedoplatky jdou na náklady pronajímatele (zjištěno ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 15. 12. 2014).

5. Dne 1. 10. 2015 byl uzavřen dodatek č. 1 k nájemní smlouvě, jímž se změnila doba nájmu z doby určité jednoho roku na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tří měsíce (změna článku III. smlouvy) a dále došlo k změně článku IV. odst. 2, když bylo ujednáno, že poplatky za služby spojené s užíváním bytu budou hrazeny měsíčně zálohovou platbou ve výši 6 000 Kč, která je pohybová v závislosti na ročním vyúčtování podle aktuálních plateb dodavatelů vodného, stočného, elektřiny, tepla a teplé vody a odvozu odpadu. Případné nedoplatky za služby jdou na náklady nájemce (zjištěno z dodatku č. 1).

6. Vlastnické právo k budově číslo na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce je v současnosti zapsáno v katastru nemovitostí pro celé jméno žalované ve výši 5/6 podílu a pro jméno příjmení 1/6 podílu (zjištěno z informace o pozemku a stavbě z katastru nemovitostí).

7. Dne 14. 8. 2017 uzavřeli žalobce a žalovaná dohodu o narovnání, kde byla uvedena sporná vzájemná práva a povinnosti, chybějící vyúčtování nebo smluvní pokuta za nedodané vyúčtování uvedena není. Dohoda byla uzavřena v souvislosti se soudním řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 91/2017, jehož předmětem bylo určení platnosti a zákonnosti výpovědi, kterou dala žalovaná žalobci (zjištěno z dohody o narovnání ze dne 14. 8. 2017).

8. Dodatkem č. 2 ze dne 14. 8. 2017 došlo ke změně nájemní smlouvy ze dne 15. 12. 2014 změněné dodatkem č. 1 ze dne 1. 10. 2015 a to tak, že bylo sjednáno, že nájemní vztah založený smlouvou zaniká poslední den měsíce následujícího po uplynutí tří let od uzavření dodatku ze dne 14. 8. 2017. Rovněž bylo dohodnuto nové nájemné ve výši 13 300 Kč (zjištěno z dodatku č. 2).

9. Žalovaná vyúčtovala zálohy na služby podle poměrů jednotlivých domácností, pokud jde o plyn, elektřinu, vodu, odvoz odpadu, bojler a vyúčtování za období 2015 2016, 2016 2017 předala žalobci a ten neměl k vyúčtování připomínky. Námitky měl (respektive jeho manželka jméno příjmení) teprve po předání vyúčtování za období 2017 /2018, a diskuze o těchto námitkách byla vedena jak ústně osobně, tak také v e-mailové korespondenci, mezi žalovanou a manželkou žalobce, případně manželkou žalobce a dcerou žalované. (zjištěno z mailové komunikace od 1.10.2018 a tvrzení žalované)

10. E-mailem ze dne 1. 10. 2018 vyzvala jméno příjmení manželku žalobce k reakci na návrh vyúčtování energií za minulý rok a přislíbila poslat tabulku, z níž budou jasně vidět spotřeby všeho včetně rozúčtování obou domácností a výpočtu reálné spotřeby předešlého roku s výpočtem přeplatku či nedoplatku (zjištěno z e-mailu ze dne 1. 10. 2018).

11. Mailem ze dne 17. 10. 2018 bylo zasláno manželce žalobce vyúčtování za období 2017 /2018 s přehledem celkové spotřeby všech energií za poslední 4 roky. (zjištěno z mailu)

12. V období 17. 10. 2018 až 24. 10. 2018 byla vedena e-mailová komunikace mezi manželkou žalobce a jméno příjmení (podílovým spoluvlastníkem nemovitosti a dcerou žalované) ohledně vyúčtování za rok 2017 /2018 a z reakce manželky žalobce ze dne 18. 10. 2018 vyplývá, že děkuje za zaslání rozúčtování energií v minulém období a žádá o předložení podkladů pro předcházející období, faktury za energie z let 2015 2016 a 2016 2017 (zjištěno z e-mailů).

13. Dopisem ze dne 25. 10. 2018 žalobce vyzval žalovanou a jméno příjmení k úhradě částky 54 750 Kč jako smluvní pokuty za nedodané vyúčtování za období 2015 2016 a 2016 2017 (zjištěno dopisu a kopie obálky).

14. Žalovaná poskytla žalobci faktury za období 2015 2016 mailem ze dne 18.11.2018 (zjištěno z mailu)

15. E-mailem ze dne 19. 11. 2018 sdělila žalovaná žalobci a jeho manželce, že zapracovala do vyúčtování většinu jejich připomínek a posílá jim opravené vyúčtování za roky 2015 2016, 2016 2017 a 2017 /2018 (zjištěno z mailu).

16. Manželka žalobce poté činila řadu námitek k vyúčtování a žalovaná nepřijala její odmítnutí vyúčtování z minulých let mailem ze dne 15. 1. 2019, ale současně k námitkám pak opravila uvedená vyúčtování poté, co započetla správnou výši záloh zaplacených žalobcem v prvním roce bydlení na 66 000 Kč podle výpisu z banky a rovněž opravila překlep ve výši faktury za plyn na 38 800 Kč Tyto opravy se promítly do vyúčtování tak, že celkem vznikl nedoplatek ve výši 3 200 Kč, který žalovaná žádala po žalobci vložit na účet spolu s nájemným za únor 2019 a zálohou na energie pro tento měsíc a žalovaná odmítla reklamaci vyúčtování ohledně dalších položek, když návrh žalobce kalkuluje s nesprávnými vstupními údaji zejména u plynu a elektřiny. Žalovaná předložila žalobci rovněž faktury za elektřinu, plyn, vodu pro dům za rozhodné období (zjištěno z e-mailu ze dne 15. 1. 2019).

17. Na žalobce bylo vedeno ke dni 30.1.2019 celkem 29 exekucí. (zjištěno z Centrální evidence exekucí)

18. Žalobce dluží žalované na nájemném a to jednak částku 64 700 Kč, která již byla pravomocně žalované přiznána (viz řízení před Obvodním soudem pro Prahu 8), kde soud rozhodl rozsudkem ze dne 29. 10. 2020 a rozsudek nabyl právní moci 16. 11. 2020 a dále částku 150 400 Kč, když tuto částku žalovaná uplatnila před Obvodním soudem pro Prahu 1 žalobou podanou 11. 12. 2020 (zjištěno z výpočtu dluhu ze dne 23. 11. 2020, ze žaloby ze dne 11. 12. 2020 a rozsudku č. j. 23 C 35/2020-33).

19. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

20. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobce užíval předmětný byt na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 12. 2014 a jejích dvou dodatků od 2. 1. 2015 do září 2020, kdy se odstěhoval. Bylo prokázáno, že nájemní smlouva i dodatek č. 1 ke smlouvě byla uzavřena mezi žalovanou a žalobcem. Bylo prokázáno, že žalovaná byla v té době výlučným vlastníkem pronajímané nemovitosti a teprve později se stala spoluvlastníkem v rozsahu 5/6 podílu. Jednání ohledně nájmu, záloh a vyúčtování vedl s žalovanou nebo její dcerou jako pozdějším spoluvlastníkem výhradně manželka žalobce.

21. Soud se nejprve zabýval tím, zda se může uplatnit zák. č. zák.č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a dospěl k závěru, že ano, neboť žalovaná je (spolu) vlastníkem bytové jednotky, která byla předmětem nájmu podle nájemní smlouvy se žalobcem, když v domě byly pronajímány dva byty. (Podle ust. § 2 se pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy…)

22. Dále se soud zabýval tím, zda žalobci vzniklo právo požadovat smluvní pokutu za nedodané vyúčtování.

Podle ust. § 7 (1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

23. Vyúčtování za období 2. 1. 2015 - 1. 10. 2015 žalovaná nemusela žalobci předkládat, neboť smlouva byla uzavřena na dobu určitou a platby za služby byly sjednány fixní platbou. (viz ust. § 9 zák.č. 67/2013 Sb.) Uzavřením dodatku č. 1 dne 1. 10. 2015 došlo ke změně doby nájmu z doby určité na dobu neurčitou a rovněž ke změně pravidel vyúčtování záloh a vyúčtování mělo být prováděno jednou ročně na základě vyúčtování dodavatelů služeb. Pokud žalobce tvrdil, že zúčtovací období bylo podle dodatku č.1 a) 1. 10. 2015 do 12. 7. 2016 a b) od 9. 6. 2016 do 11. 7. 2017, pak vyúčtování mělo být předloženo ve lhůtě 4 měsíců, tedy do 12. 11. 2016 a do 11. 11. 2017. Z provedených důkazů vyplývá, že takové vyúčtování žalobci předloženo bylo, a žalobce k tomuto vyúčtování nenamítal nic až do předání vyúčtování za období 2017 /2018. To, že vyúčtování za období 2015 2016 a 2016 2017 měl žalobce k dispozici, vyplývá i z okolností při jednání mezi účastníky v souvislosti s podanou výpovědí a žalobou na neplatnost výpovědi a uzavřenou dohodou o narovnání. Z této dohody totiž vůbec neplyne, že by mezi účastníky byl jakýkoli spor ohledně nedodání vyúčtování za období 2015 2016 a 2016 2017, když k uzavření dohody došlo dne 14. 8. 2017 (tedy rok po skončení prvního zúčtovacího období a měsíc po skončení druhého zúčtovacího období), a přesto žalobce nikdy netvrdil nic o tom, že by vyúčtování neobdržel, případně že požaduje smluvní pokutu za nepředané vyúčtování – nic z toho nebylo definován ve sporných právech a povinnostech, byť je nepochybně, že pokud by skutečně neobdržel vyúčtování za roky 2015 2017, pak by o tom musel v tu dobu vědět. K zaplacení smluvní pokuty vyzval žalobce žalovanou teprve dopisem ze dne 25. 10. 2018 a to poté, co mu bylo předáno vyúčtování za období 2017 /2018, v němž vznikl nedoplatek.

24. Žalovaná poskytla žalobci k jeho žádosti faktury za jednotlivá zúčtovací období a to i za období 2015 2016 a 2016 2017, byť o ně žalobce žádal až po uplynutí 5 měsíční lhůty. Současně se žalovaná vypořádala s následnými námitkami žalobce, a vyúčtování opravila.

Podle ust. § 8 (1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. (2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

25. Podle ust. § 13 (1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. (2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

26. Soud dospěl k závěru, že žalobci nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve smyslu ust. 13 zák. č. 67/2013 Sb. (kterou navíc i špatně vypočetl, když její běh počítal nikoli od skončení 4 měsíční lhůty pro předložení vyúčtování), neboť nebylo prokázáno, že žalovaná nepředala žalobci vyúčtování za období 2015 2016 a 2016 2017. Ze všech provedených důkazů totiž vyplývá, že žalobce měl uvedená vyúčtování k dispozici, nic proti nim nenamítal, a nic nenamítal a nečinil sporných nedodání vyúčtování ani v souvislosti s uzavíranou dohodou o narovnání a první námitky žalobce (respektive jeho manželky, neboť žalobce byl po celou dobu v jednáních zastupován právě svojí manželkou a sám byl nečinný) přišly až poté, co žalovaná předložila žalobci návrh na vyúčtování za období 2017 /2018. Bylo rovněž prokázáno, že žalobce dluží žalované na nájemném přinejmenším částku 64 700 Kč, o které již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 (právní moc 16.11.2020) a další částka dluhu na nájemném ve výši 150 400 Kč je předmětem další žaloby. Je tedy zřejmé, že žalobce sám neplnil své povinnosti ze smlouvy - platit nájemné a tato žaloba na zaplacení smluvní pokuty je podle soudu zjevně účelová. Rovněž bylo prokázáno, že na žalobce je vedena celá řada exekučních řízení a soud i z tohoto důvodu považuje žalobu žalobce na zaplacení smluvní pokuty za údajně nedodané vyúčtování v rozporu dobrými mravy. K námitce započtení uplatněné žalovanou soud nepřihlédl, neboť neshledal, že byl nárok žalobce po právu a žalobu zamítl.

27. Pokud žalobce tvrdil, že opakovaně žádal o předložení vyúčtování a rovněž o předložení podkladů a to od srpna 2016, ale byl odmítnut a k jeho námitkám k vyúčtování se žalovaná nevyjádřila včas, pak toto své tvrzení neprokázal. Vzhledem k tomu, že se žalobce k dalším jednáním už nedostavoval, vzdal se dobrovolně dobrodiní poučení podle ust. § 118a o.s.ř., které lze dát pouze při jednání, a žalobce tak neunesl břemeno tvrzení i důkazní. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro rozhodnutí význam.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) a uložil žalobci, která byl neúspěšný, zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 19 730 Kč, která se sestává

a) z odměny advokáta za zastupování ve výši 17 930 Kč za 5,5 úkonu právní služby uvedených v § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění (dále jen a.t.) (převzetí zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 16.10.2019, 21.10.2020 a 20.1.2021, polovina za účast u jednání dne 19.2.2020, které bylo odročeno z důvodu pozdní omluvy žalobce), kdy jeden úkon je ve výši 3 260 Kč podle ust. § 7 a.t.,

b) z částky 1 800 Kč za 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a.t.,

Úkony žalované – vyjádření ze dne 17.12.2019, doplnění vyjádření ze dne 8.6.2020 a 26.11.2020 soud neshledal účelnými, když tato vyjádření činila žalovaná opakovaně pouze s malými doplněními, když všechna tvrzení měla uvést již v prvním vyjádření k žalobě, případně při jednání.

29. O povinnosti žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalované soud rozhodl v souladu s ust. § 149 o.s.ř. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.