OSPH04 28 C 84/2019-111

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Gembčíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: vyklizení parcely a určení vlastnictví

I. Žaloba na vyklizení stavby - garáže bez čp a č. evidenčního umístěné na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha zapsaného na list vlastnictví vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se zamítá.

II. Určuje se, že výlučným vlastníkem stavby - garáže bez čp a č. evidenčního umístěné na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha zapsaného na list vlastnictví vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, je příjmení bytové družstvo, IČO, se sídlem adresa žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 35 850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. jméno příjmení, advokátky.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení stavby - garáže bez čp a č. evidenčního umístěné na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha zapsaného na list vlastnictví vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha s tím, že žalobce je vlastníkem pozemku, jehož součástí je předmětná garáž a žalovaný garáž užívá bez právního důvodu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným toliko tvrzení žalobce o vlastnictví k předmětnému pozemku a fakt, že na tomto je umístěna stavba bez čp/č ev. užívaná jako garáž. Žalovaný sporoval, že by předmětná garáž byla součástí pozemku, jakož i vlastnické právo žalobce ke stavbě garáže. Namítal, že pokud žalobce dovozuje své vlastnické právo ke stavbě garáže ze stavu zápisu v katastru nemovitostí na list vlastnictví, tak tento zápis neodpovídá faktickému stavu. K zápisu vlastnického práva žalobce ke stavbě garáže došlo pouze záznamem doručeným na Katastrální úřad pro hl. m. Prahu až dne datum, doloženým geometrickým plánem číslo prohlášením žalobce, že je vlastníkem pozemku, přičemž existenci stavby žalobce prokázal pouze sdělením stavebního odboru MČ obec a číslo ze dne 26. 8. 2018, č. j. P4/075667/14 OST/HOLC. Předmětné listiny však dokládají pouze existenci stavby garáže, nikoli vlastnické právo žalobce k této stavbě. Žalovaný namítal, že vlastníkem předmětné stavby garáže je naopak žalovaný s tím, že jeho vlastnické právo vzniklo při rozdělování majetku anonymizováno bytového družstva obec na příjmení bytová družstva jednotlivých pražských městských částí a žalovaný garáž užívá bez přerušení. Žalovaný podal vzájemný návrh na určení, že je vlastníkem stavby - garáže bez čp a č. evidenčního umístěné na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha zapsaného na list vlastnictví vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Své vlastnické právo ke stavbě garáže dovozuje žalovaný z následujících skutečností. Předmětný pozemek parc. číslo parc. číslo) je v pozemkových knihách zapsán v knihovní vložce číslo pro k. ú. část obce, kde je vyznačeno vlastnické právo pro ulice a bytové družstvo anonymizováno pro obvod příjmení jméno na základě kupní smlouvy ze dne datum a dále je v knihovní vložce vyznačeno vlastnické právo pro příjmení bytové družstvo v obec. Notářským zápisem o rozdělení anonymizováno bytového družstva na jednotlivá bytová družstva pražských městských částí připadl pozemek parc. číslo s garáží do výlučného vlastnictví žalovaného. ulice povolení na stavbu garáže bylo vydáno v roce 1931 pro stavebníka ulice a bytové družstvo anonymizováno pro obvod příjmení jméno a pozemek parc. číslo byl geometrickým plánem v roce 1997 rozdělen na pozemek pod garáží číslo a pozemek parc. číslo avšak k zapsání geometrického plánu nedošlo, stejně jako nedošlo k zapsání geometrického plánu z roku 2001. K zapsání došlo až dle geometrického plánu číslo což vysvětluje číslo jako čísla pozemku evidovaného pod garáží. Žalovaný se stal vlastníkem pozemku parc. číslo garáže na základě převodu vlastnického práva z anonymizováno bytového družstva v roce 1950. Žalobce vznikl až dne datum. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum dohodu o vypořádání majetku, práv a povinností dle § 29 zák. číslo na základě níž se žalobce stal vlastníkem pozemku parc. číslo avšak vlastnické právo ke garáži nebylo předmětem vypořádání a garáž zůstala ve vlastnictví žalovaného.

3. Žalobce v návaznosti na vyjádření žalovaného a vzájemný návrh na určení vlastnického práva ke stavbě garáže namítal, že vlastnické právo žalobce ke stavbě garáže vyplývá z výpisu katastru nemovitostí list vlastnictví, neboť platí důvěra v zápis ve veřejném seznamu, přičemž předmětná stavba je součástí pozemku parc. číslo jehož vlastníkem je žalobce s tím, že žalovaný neuplatnil námitky proti zápisu v katastru nemovitostí ve stanovené lhůtě. Z předávacího protokolu ze dne datum uzavřeného mezi žalobcem a žalovaným vyplývá, že garáž byla žalobci předána i s nájemní smlouvou na garáž, kterou měla v nájmu jméno příjmení, kdy žalovaný převedl na žalovaného garáž i s pozemkem parc. číslo.

4. Postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud žalobce vyzval, aby doplnil skutková tvrzení ke skutečnosti, od kdy žalovaný užívá předmětné nemovitosti bez právního důvodu a v jakém rozsahu tak činí a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení. Dále postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud rovněž žalovaného vyzval, aby navrhl důkazy týkající se vlastnického práva ke stavbě garáže na pozemku číslo, zejména aby doložil nabývací titul ke stavbě garáže.

5. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že žalovaný užívá v celém rozsahu předmětnou stavbu garáže bez právního důvodu od datum, neboť téhož dne žalovaný předal žalobci nemovitost, a to dům adresa, jehož součástí byla předmětná garáž a dvě parcely, vše v k. ú. část obce, přičemž v předávacím protokole, byla předána nájemní smlouva na garáž ze dne datum.

6. Soud ve věci provedl výslech svědkyně jméno příjmení, kterým bylo prokázáno, že svědkyně je nájemkyní předmětné garáže od roku 1992 až dosud, přičemž nájemné vždy až do současnosti hradila žalovanému. Od žalovaného byla informována, že vzniklo nové bytové družstvo, ale nikdy s žalobcem neuzavírala nájemní smlouvu na garáž a ani mu neplatila nájemné. Někdy v roce 2000 dostala dopis od žalobce, v němž jí vyzýval, ať garáž vyklidí. Řešila to s právním zástupcem žalovaného, jak žalobce reagoval, si nevzpomíná. Svědkyně je členkou anonymizováno obec a číslo, nikoli členkou anonymizována dvě slova. Žádala o převod garáže do svého vlastnictví, až se vyřeší vlastnické vztahy k pozemku (viz žádost ze dne datum). Uživatel sousední garáže je také členem anonymizováno.

7. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

Žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha zapsaného na list vlastnictví vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, jehož součástí je stavba bez čp/ev. - garáž (výpis z KN ke dni datum). Žalobce navrhl zápis svého vlastnického práva ke stavbě garáže, kdy toto bylo zapsáno v záznamovém řízení pod č. Z číslo zahájeného dne datum, kde bylo dokládáno toliko potvrzení o existenci stavby a geometrický plán číslo (doklad o záznamovém řízení č. Z číslo). Pro družstvo anonymizováno pro obvod příjmení jméno bylo zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. číslo se stavebním domem adresa a pozemku parc. číslo – zahrada dle kupní smlouvy ze dne datum (zápis z knihovní vložky číslo). Magistrát hl. m. Prahy povolil dne datum anonymizováno družstvu anonymizováno pro obvod příjmení jméno u novostavby činžovního domu číslo blok P, č. kat. 284 v obec – část obce, příjmení stavbu předmětné garáže, a to stavebním povolením č. j. III-29295/31. Dne 20. 3. 1997 byl vyhotoven geometrický plán číslo kde byla zaměřena předmětná garáž s uvedením čísla pozemku číslo ulice úřad potvrdil existenci stavby garáže s tím, že dle geometrického plánu číslo 2001 pod číslo 2001 ze dne datum je garáž postavena na pozemku parc. číslo u domu adresa v k. ú. část obce (přípis Magistrátu ze dne datum, sdělení Městské části obec a číslo ze dne datum, přípis SBD život ze dne datum a ze dne datum, žádost anonymizována dvě slova ze dne datum a výkaz výměr podle KN ze dne datum). Dne datum však stavební úřad MČ obec a číslo sdělil, že stavebním povolením č. j. III-29295/31 ze dne 28. 7. 1931 byla povolena stavba předmětné garáže, přičemž dle geometrického plánu číslo potvrzeného Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu dne 10. 6. 201 pod číslo je stavba garáže postavena na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce u byt. domu adresa (geometrický plán ze dne datum spolu s přípisem ze dne datum). Dne datum byly schváleny stanovy anonymizováno obec (notářský zápis 4N 1564/92, 4NZ 1337/92). Dne 2. 10. 1996 bylo na jednání představenstva žalovaného schváleno prohlášení vlastníka budovy adresa na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, jímž došlo k vymezení jednotek v budově a určení společných částí budovy (prohlášení vlastníka ze dne datum). Dne datum žalobce (jako nové družstvo) uzavřel s žalovaným (dosavadním družstvem) dohodu o vypořádání majetku práv a povinností, přičemž žalovaný prohlásil, že je vlastníkem nemovitostí vymezených v čl. I - a to budovy adresa a pozemku par. číslo dále pozemku parc. číslo (bez uvedení předmětné garáže) s tím, že žalovaný vymezil v prohlášení vlastníka ze dne datum bytové jednotky v domě adresa, kdy v čl. VI. dohody o vypořádání je uvedeno, že jejím předmětem (tj. přechod vlastnictví nemovitostí z žalovaného na žalobce) jsou pouze nemovitosti uvedené v čl. IV. dohody, tj. specifikované bytové jednotky v domě adresa a pozemek parcelní číslo - bez uvedení předmětné garáže (dohoda o vypořádání majetku práv a povinností ze dne datum). Žalovaný uzavřel dne datum s M. příjmení nájemní smlouvou na garáž umístěnou v přízemí domu adresa v ulici ulice a číslo (smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne datum včetně výpočtového listu a protokol o převzetí garáže ze dne datum). Dne datum paní příjmení. příjmení obdržela od žalovaného upozornění o nově vzniklém anonymizována dvě slova, přičemž žalovaný oznámil na Pražských vodárnách ukončení odběru na číslo ke dni datum s tím, aby faktury za odběr po tomto datu byly adresovány žalobci (přípis M. příjmení ze dne datum a oznámení o vyčlenění samostatného právního subjektu ze dne datum). Dne datum byl sepsán mezi žalobce a žalovaným předávací protokol, jehož předmětem bylo mj. předání nájemní smlouvy M. příjmení (předávací protokol ze dne datum). Dne datum byla paní příjmení. příjmení žalovaným vyzvána k podpisu dodatku k nájemní smlouvě na garáž, přičemž dne datum pak žalovaný uzavřel s M. příjmení novou nájemní smlouvu na předmětnou garáž (přípis jméno příjmení ze dne 20. 12. 2001a smlouva o nájmu nebytového prostoru ze dne datum). Dne datum sdělovala JUDr. příjmení žalobci, že předmětná garáž je ve vlastnictví žalovaného a nepřešla do vlastnictví žalobce, avšak dosud nebyla zapsána do katastru nemovitostí s tím, že M. příjmení je řádným nájemcem a uživatelem garáže dle nájemní smlouvy uzavřené s žalovaným a žalovaný hodlá nedostatek zápisu v katastru nemovitostí řešit a zajišťuje k tomu příslušné podklady, načež žalobce vyzýval k uzavření dohody o prohlášení vlastnictví ke stavbě garáže (přípis Dr. příjmení adresovaný žalobci ze dne datum). Dne datum žádala M. příjmení žalovaného o odkoupení předmětné garáže, za předpokladu, že bude vyřešen vztah s majitelem pozemku s tím, že garáž má pronajatou od roku 1992 (přípis svědkyně ze dne datum). Dne datum sdělovala JUDr. příjmení, že předmětná garáž je ve vlastnictví žalovaného s tím, že bude činit kroky k provedení zápisu vlastnického práva a vyzývala JUDr. příjmení k součinnosti s potvrzení, že stavba se nachází na pozemku žalobce (přípis Dr. příjmení ze dne datum).

8. Soud provedl další listinné důkazy, a to podací lístek s datem datum, přípis zástupkyně žalovaného ze dne datum a znaleckým posudek číslo ze kterých však nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti vyjma těch, že žalovaný trval na svém stanovisku ohledně vlastnického práva k předmětné garáži a žádal žalobce o součinnost v rámci vkladového řízení.

9. Na základě výše popsaného skutkového stavu soud zhodnotil všechny uvedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 o. s. ř.. Skutková zjištění soud opřel o listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybnosti. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k názoru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

10. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku se ustanoveními tohoto zákona řídí právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 3055 odst. 1 z. č. 89/2012 občanského zákoníku stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

12. Podle § 3064 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí v době jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou účinky podle § 980 až 986 uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Lhůty stanovené v § 983 a 986 počnou běžet po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Podle § 980 odst. 2 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

14. Podle § 120 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku stavba není součástí pozemku.

15. Podle § 133 odst. 2, 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy.

16. Podle § 2 odst. 1 písm. b), d) zák. č. 344/1992 katastrálního zákona se v katastru evidují budovy spojené se zemí pevným základem, a to 1. budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, 2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, přičemž rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b) nebo c), požádá-li o to vlastník nemovitosti nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru.

17. V řízení bylo provedeným dokazováním prokázáno, že předmětná stavba garáže byla povolena pro stavebníka ulice a bytové družstvo Život pro obvod příjmení jméno, a to stavebním povolením ze dne 28. 7. 1931 pod č.j. III-29295/31. Z žádného z provedených důkazů nebylo zjištěno, kdy byla stavba garáže skutečně postavena, neboť kolaudační rozhodnutí se nedochovalo. Od vydání stavebního povolení dne datum až do zapsání vlastnického práva ke stavbě garáže do katastru nemovitostí žalobcem na základě záznamového řízení pod č. Z číslo zahájeného až dne datum, však byly vyhotoveny tři geometrické plány. První geometrický plán číslo kde byla zaměřena předmětná garáž s uvedením čísla pozemku číslo, byl vyhotoven již dne datum. Tedy minimálně k tomuto datu musela být budova garáže postavena a jako taková podléhala zápisu do evidence katastru nemovitostí. Tedy v době uzavření dohody o vypořádání majetku práv a povinností dne datum uzavřené mezi žalobcem a žalovaným (dále jen,,dohodao vypořádání“) již stavba garáže existovala a podléhala evidenci v katastru nemovitostí. Předmětem dohody o vypořádání mezi žalobcem a žalovaným však byly pouze specifikované bytové jednotky v budově adresa, pozemek parc. číslo dále pozemek parc. číslo avšak bez uvedení předmětné stavby garáže. V čl. VI. dohody o vypořádání je výslovně uvedeno, že jejím předmětem (tj. přechod vlastnictví nemovitostí z žalovaného na žalobce) jsou pouze nemovitosti uvedené v čl. IV. dohody tj. bez uvedení předmětné stavby garáže, přičemž vlastnické právo žalobce k předmětné stavbě garáže na základě dohody o vypořádání nebylo ani zapsáno v katastru nemovitostí. Jak je patrno § 133 odst. 2, 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí. Z hlediska účinků převodu vlastnického práva podle § 133 odst. 2 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku není podstatné, zda nemovitost v době uzavření smlouvy, na jejímž základě má být převedena, je či není evidována v katastru nemovitostí, avšak relevantní je, zda nemovitost v katastru nemovitostí má být (de lege lata) evidována, tj. zda podléhá zápisu do katastru nemovitostí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 495/2013). Stejné pravidlo vyplývá např. i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 3376/2008 viz arg.: Podléhá-li vlastnické právo ke stavbě zápisu do katastru nemovitostí, lze toto právo nabýt v případě jeho převodu kupní smlouvou toliko vkladem do katastru nemovitostí (§ 133 odst. 2 obč. zák.) bez ohledu na okolnost, zda je (či v rozporu s právními předpisy není) stavba v době uzavření kupní smlouvy evidována v katastru nemovitostí. Obdobná právní argumentace je obsažena také v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2017, sp. zn. 29 Cdo 2448/2017, nebo ze dne 25. února 2010, sp. zn. 30 Cdo 1485/2008. Z citovaného ustanovení je tedy patrno, že žalobce nemohl nabýt vlastnické právo ke stavbě předmětné garáže pouhým uzavřením dohody o vypořádání majetku práv a povinností dne datum s žalovaným, když následně nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalobce ke stavbě garáže do katastru nemovitostí. Z obsahu znění dohody o vypořádání přitom ani nevyplývá vůle stran, že by obsahem dohody o vypořádání měla být i stavba garáže. Tato vůle k převedení vlastnického práva ke stavbě garáže z žalovaného na žalobce pak není patrna ani z výpovědi nájemkyně M. příjmení, která potvrdila, že po celou dobu nájemního vztahu, tj. od uzavření nájemní smlouvy s žalovaným dne datum až do současnosti, hradila nájemné za užívání garáže žalovanému, a to i přesto, že dne datum obdržela od žalovaného upozornění o nově vzniklém BD anonymizováno. Naopak z postoje žalovaného po uzavření dohody o vypořádání je zřejmé, že se nadále choval jako vlastník stavby garáže, na čemž nic nemůže měnit ani skutečnost, že oznámil na Pražských vodárnách ukončení odběru na číslo ke dni datum s tím, aby faktury za odběr po tomto datu byly adresovány žalobci, neboť z uvedeného nevyplývá, že by se odběr vody měl týkat i stavby garáže. Žalovanému byly nadále hrazeny nájemkyní platby za nájemné spojené s užíváním garáže a dne datum dokonce žalovaný uzavřel s M. příjmení novou nájemní smlouvu na předmětnou garáž. Dne datum bylo žalovaným žalobci sděleno, že předmětná garáž je ve vlastnictví žalovaného a nepřešla do vlastnictví žalobce s tím, že žalovaný hodlá nedostatek zápisu v katastru nemovitostí řešit a zajišťuje k tomu příslušné podklady, přičemž žalobce vyzýval k uzavření dohody o prohlášení vlastnictví ke stavbě garáže, k čemuž však nedošlo i přes opětovné výzvy k poskytnutí součinnosti v tomto směru. Naopak žalobce navrhl zápis svého vlastnického práva ke stavbě garáže, avšak k zápisu vlastnického práva došlo toliko v rámci záznamového řízení pod č. Z číslo zahájeného dne datum, kde bylo dokládáno pouze potvrzení o existenci stavby a geometrický plán číslo nikoli nabývací titul žalobce ke stavbě garáže. Podle § 980 odst. 2 z. č. 89/2012 občanského zákoníku sice platí, že je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, avšak jedná se o vyvratitelnou domněnku, která byla vyvrácena výše uvedenými důkazy provedenými v tomto řízení. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, kdy nebylo prokázáno vlastnické právo žalobce ke stavbě garáže soud žalobu o vyklizení stavby - garáže bez čp a č. evidenčního umístěné na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce zamítl a naopak vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného na určení jeho vlastnického práva ke stavbě garáže.

18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal úspěšnému žalovanému částku 35 850 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za vzájemný návrh v částce 5 000 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 000 Kč sestávající se z částky 3 500 Kč za každý úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, 2x vyjádření ve věci samé, 3x účast na jednání soudu, 1x účast na jednání soudu, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 7x 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a dále 21 % DPH ve výši 5 219 Kč, neboť právní zástupce je plátcem DPH.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.