OSPH04 43 C 186/2019-261

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o vydání listin

I. Žaloba, podle které by žalovaná byla povinna vydat žalobci následující listiny:

a) listinu Výplata anonymizováno provizí s platností od 1. 1. 2015,

b) dokument prokazující doručení listiny Výplata anonymizováno provizí s platností od 1. 1. 2015 na e-mail email,

c) provizní listiny vydané obchodními partnery žalované pro žalovanou, označeny také jako

Provizní podmínky partnera, ke každé jednotlivé smlouvě, ze které byla žalobci v období od 1. 1. 2015 do 1. 8. 2018 vyplácena anonymizováno provize, konkrétně k jednotlivým smlouvám, jejichž specifikace tvoří přílohu tohoto rozsudku,

d) žalovanou použité schéma - Vzorec výpočtu anonymizováno provize ke každé jednotlivé smlouvě s konkrétními hodnotami, ze které byla žalobci,v období od 1. 1. 2015 do 1. 8.

2018, vyplácena anonymizováno provize, dle specifikace smluv dle bodu I.C a přílohy tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 3 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se,po připuštěné změně konečného návrhu, domáhal na žalované vydání listin uvedených ve výroku rozsudku a vydání použitého schématu - vzorce výpočtu anonymizováno provize, ke každé jednotlivé smlouvě s konkrétními hodnotami, ze které byla žalobci v období od 1. 1. 2015 do 1. 8. 2018 vyplácena BEPRO provize, specifikace smluv tvoří přílohu tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že dne 1. 7. 2010, uzavřel se žalovanou smlouvu o obchodním zastoupení, předmětem smlouvy bylo mimo jiné zprostředkování, uzavírání smluv o finančních produktech mezi partnerskými společnostmi žalované a třetími osobami, klienty. Za tuto činnost náležela žalobci provize, dle vnitřního předpisu žalované - Pravidla odměňování – Ceník provizí. Ceník byl dále konkretizován provizními listinami žalované. Žalobce tvrdil, že žalovaná ho seznámila s provizní listinou platnou od 1. 1. 2011 (Provizní listina 1). Následně byl seznámen až s provizní listinou, platnou od 1. 8. 2018 (Provizní listina 3). Následně žalobce zjistil, že v mezidobí, mezi vydáním Provizní listiny 1 a Provizní listiny 3 byla vydána Provizní listina, dle žalované platná od 1. 1. 2015, kterou žalobce označuje jako Provizní listinu 2. Žalobce tvrdí, že s touto nebyl seznámen,v souladu se smlouvou, nebyla mu zaslána na jeho pracovní e-mail a tvrdil, že protože s touto Provizní listinou nebyl seznámen, nebyla pro něj závazná. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná mu od počátku roku 2015 krátila provize,na pozicích BL až LD o 20 %, tedy namísto provize ve výši 12,5 % Provizní listiny 1, mu byla vyplácena provize ve výši 10 % Provizní listiny 2. Žalobce tedy tvrdil, že u něj docházelo k nezákonnému snižování pečovatelských provizí,od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018, neboť po tomto datu vstoupila v účinnost Provizní listina č. 3, se kterou byl žalobce řádně seznámen. Žalobce tvrdil, že o tomto postupu žalované se dozvěděl,v souvislosti se změnou provizí,v létě 2018 a to i prostřednictvím Mgr. jméno příjmení, zaměstnance žalované, kam také žalobce zaslal stížnost,ze dne 18. 3. 2019. Žalobce tvrdil, že žalovaná na stížnost nijak nereagovala, pro jí zaslal výzvu, ze dne 7. 5. 2019, požadoval, aby mu žalovaná zaslala upravený výpočet provizí, za rozhodné období,od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018, v souladu s Provizní listinou 1 a následně zaslala rozdíl mezi původně a nově vypočítanými provizemi, k rukám žalobce. Na předžalobní výzvu žalovaná reagovala vyjádřením,z 29. 5. 2019, kde odmítla nároky žalobce s tvrzením, že Provizní listina 2,byla zveřejněna na jejím portálu,dne 2. 2. 2015 a dále byl žalobci zaslán, dne 30. 5. 2016 e-mail, který měl obsahovat odkaz na tzv. týdenní report, kterým byl žalobce seznámen s existencí Provizní listiny 2. Zároveň žalovaná namítla promlčení nároků, které dle tvrzení žalované,žalobce ani řádně neupřesnil.

2. K uplatněné námitce promlčení žalované žalobce uvedl, že se o nezákonném jednání žalované dozvěděl po vydání Provizní listiny 3,v létě 2018. Pokud by soud dospěl k závěru, že uplatněná námitka promlčení je důvodná, odkazoval na judikaturu, že této se může dovolávat pouze osoba, která se dovolává právní jistoty v dobré víře, což není případ žalované, která záměrně neplnila své smluvní povinnosti,za účelem vlastního obohacení,na úkor žalovaného. Původně se tedy žalobce,zcela neurčitým návrhem, domáhal, aby soud vyzval žalovanou ke sdělení skutečností nezbytných k určení výše rozdílu mezi provizemi žalobce, které mu měly být uhrazeny,dle Provizní listiny platné od 1. 1. 2011 době od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018 a provizemi skutečně uhrazenými žalobci žalovanou,v období od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018. Na základě výzvy soudu upravil konečný návrh tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku a tato změna žaloby byla připuštěna.

3. Žalovaná se pak ke změněno žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, navrhovala zamítnutí žaloby. Vytýkala žalobci, že žaloba je zcela neurčitá. Žalovaná potvrdila, že žalobce je jejím spolupracovníkem,na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Namítala, že na základě smlouvy o obchodním zastoupení, nevzniká žalobci právo na následnou pečovatelskou provizi, když tato v definici pojmů - provize prezumuje tuto toliko jakožto provizi získatelskou. Dále namítala, že žalobce,jako aktivní spolupracovník žalované, má prostřednictvím tzv. anonymizováno portálu, přístup k veškerým provizním výpisům, a to v různých podobách, co do podrobností zobrazovaných provizí a tento přístup má spolupracovník žalované automaticky, i dva roky po ukončení spolupráce s žalovanou. V anonymizováno portálu jsou výpisy k dispozici, jako výpis souhrnný,se specifikací provizního konta a konta storno rezerv, dále souhrnný za strukturu, pokud má daný subjekt podřízené spolupracovníky a podrobný,včetně výpisu,ve formátu tabulky Excel. Jakýkoli spolupracovník, který řádně provádí kontrolu výpisů na anonymizováno portálu, získá veškeré informace, které se vztahují k jeho provizním nárokům. Žalovaná tvrdila, že žalobce by měl prokázat, že je oprávněným subjektem za dané období, pokud jde o nároky na následnou provizi, že žalobce z důvodu výlučně na straně žalované, neměl přístup do anonymizováno portálu tak, aby mohl získat příslušné výpisy, nebo že výpisy neobsahují informace o částce a rozsahu požadovaného údaje, o provizích. Žalobu vnímala žalovaná jako snahu přesunout zcela bezdůvodně důkazní břemeno na žalovanou, jak to činí žalobce i ve věci vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná dodávala, že žalobce je podnikatelem, profesionálem v dané oblasti, má tedy obecně postupovat s náležitou péčí i pokud jde o kontrolu veškerých nároků a plateb. Pokud požaduje žalobce nároky za období 5 let nazpět, charakterizovala to žalovaná jako nedbalý postup žalobce.

4. Žalobce k námitkám žalované ještě dodal, že mu byla vyplácena částka, jejíž výpočet byl podmíněn znalostí celkové výše vyplacené provize, tedy provize, která byla vyplacena žalované jejím obchodním partnerem. A tvrdil, že tyto informace žalobce nemá, proto jím provedená kontrola je čistě hypotetická, kdy žalobce může,na základě výše vyplacené provize a do té doby známého koeficientu podílu na celkové vyplacené provizi,pouze odhadovat, zda byl výpočet proveden správně, či nikoli. Tedy zná konečný výsledek, ale není schopen zkontrolovat, zda je správný, protože nezná vstupní hodnoty, tedy skutečnou výši sjednaných mezi žalovanou a jejími obchodními partnery. Pokud jde o výplatu následných provizí z investic zprostředkovaných žalobcem a jeho týmem, tato je proměnná podle toho, jaký je aktuální čtvrtletní stav investic. A při zhodnocení těchto investic dochází k navýšení základny, ze které jsou následné provize vypláceny, při znehodnocení investic je to naopak. Žalobce potvrdil, že mu každý měsíc, pravidelně, byl zasílán provizní výpis, kde jsou uvedeny jednotlivé položky a různé typy vyplacených provizí. Není zde však uvedeno, jakým způsobem byla následná provize vypočtena, zda byl výpočet správný. U specifických klientů, kdy byla výše investice stabilní a dal se výpočet přibližně odhadnout, se žalobce,při výpočtu následné provize, rozchází s částkou, která byla skutečně vyplacena, a proto následně,vlastním šetřením zjistil, že došlo k této úpravě provizí, což žalovaná nepopírá a vyžádal si doložení základny, pro výpočet následné provize. Skutečnou výši provize a její oprávněnost, stanovuje partnerská společnost, na základě svých provizních podmínek. Žalobci pak nejsou známy smlouvy žalované a jejich partnerských společností, ani jejich provizní podmínky. Na portálu anonymizováno pak nejsou informace,nezbytné pro zjištění výše řádně vyplácených provizí, a to Provizní listina,údajně dle žalované platná od 1. 1. 2015, kdy žalobce tvrdil, že zná výsledek postupu, ví, jakým způsobem má probíhat výpočet, ale žalovaná, ani v rámci portálu anonymizováno nedokládá, jaký je základ, pro tento výpočet. Žalobce nejprve tvrdil, že existuje teoretická možnost,předložit výpis skutečně realizovaných plateb, ale s ohledem na množství smluv a nastavení portálu anonymizováno se jednalo o činnost, v rozsahu desítek hodin práce. Tvrdil, že naproti tomu žalovaná,má možnost požadované informace filtrovat a předložit je, jednoznačným způsobem. Následné provize,dle Smlouvy o spolupráci s vedoucími pracovníky o správě produktů,se vyplácejí od pozice BL, tedy oblastní vedoucí, dále pozice BD, oblastní ředitel, na které,v letech 2004 až 2018, byl žalobce. Pak následuje pozice RD, regionální ředitel, a LD, zemský ředitel. Dále je stanoven podíl, který si ponechává žalovaná. Podíly na následných provizích se vyplácejí,v případě investic tak, že 50 % si ponechá žalovaná a zbývajících 50 % rozdělí na čtvrtiny, na jednotlivé pozice, přičemž platí, že nebyla-li historicky zastoupena pozice pod příjemcem následné provize, tak tuto provizi inkasuje tato pozice.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

6. Žalobce je podnikatelem, fyzickou osobou, s předmětem podnikání investičního zprostředkovatele,dle zákona č. 256/2004 Sb. a dle zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a vykonává pro žalovanou činnost finanční, poradenskou a zprostředkovatelskou.

7. Žalovaná je právnickou osobou s předmětem podnikání zprostředkovatele investičních služeb a pojišťovacího agenta, což bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalované.

8. Mezi účastníky byla uzavřena,dne 1. 7. 2010, Smlouva o obchodním zastoupení a Smlouva o spolupráci při správě produktů. V mandátní smlouvě se žalobce,jako mandatář, zavázal pro žalovanou vykonávat finančně poradenskou a zprostředkovatelskou činnost na finančním trhu, tj. zejména zprostředkovávat finanční produkty obchodních partnerů mandanta, vyvíjet činnost k získávání dalších mandatářů mandanta, činnost vedení skupiny mandatářů. Žalovaná se zavázala za tuto činnost platit žalobci provizi (viz. Smlouva o obchodním zastoupení ze dne 1. 7. 2010 a Smlouva o spolupráci při správě produktů ze dne 1. 7. 2010).

9. Dle Smlouvy o obchodním zastoupení, bod 5.3.4, spolupracovník je povinen minimálně jednou za 7 dnů kontrolovat e-mailovou schránku, přidělenou mu zastoupeným a seznamovat se s vnitřními předpisy anonymizováno a jinými pokyny a informacemi, které mu jsou zpřístupněny, prostřednictvím webových aplikací extranetu anonymizováno, zejména tvz. anonymizováno portál. Dle bodu 5.3.5, spolupracovník je povinen informovat zastoupeného o jakékoli nesrovnalosti, popřípadě chybě, týkající se provizního konta a to bez zbytečného odkladu, poté, co se o ní dozvěděl. Dle bodu 6.1., právo na provizi vzniká, pokud jsou jinak splněny podmínky pro jeho vznik podle této smlouvy a vnitřních předpisů anonymizováno, jako podmíněné tím, že v budoucnu nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem k zániku práva na provizi, nebo její část, především, že smlouva o finančním produktu, k níž se provize vztahuje, bude alespoň po stanovenou minimální dobu ručení řádně plněna. Pokud bude splněna rozvazovací podmínka, je spolupracovník povinen vrátit poměrnou část provize, zaplacenou za zprostředkovanou smlouvu o finančním produktu, tedy budou připsané hodnoty, peníze a jednotky, poměrně odečteny, způsobem odpovídajícím nezaplaceným platbám za produkt za celou dobu odpovědnosti za storno. Podrobnosti podmínek výplaty provize, určení její výše, splatnosti, včetně podmínek pro její vznik a zánik a doba odpovědnosti za storno, jsou upraveny ve vnitřním předpise anonymizováno Pravidla odměňování – Ceník provizí. Dle bodu číslo, si smluvní strany sjednaly, že zastoupený je oprávněn vydávat, za účelem podrobného stanovení práv a povinností podle této smlouvy, vnitřní předpisy anonymizováno. V okamžiku uzavření smlouvy byly spolupracovníkovi předloženy a jsou pro něj závazné ulice předpisy OVB, které jsou také uveřejněny na anonymizováno portále. O nových vnitřních předpisech a o změnách vnitřních předpisů anonymizováno informuje zastoupený spolupracovník a formou oznámení zaslaného elektronicky,na e-mailovou adresu, zřízenou mu zastoupeným. příjmení vnitřní předpisy, nebo změny vnitřních předpisů se stávají pro spolupracovníka závaznými, pokud je písemně neodmítl,ve lhůtě 15 dnů od doručení oznámení podle předchozí věty.

10. Žalovaná dále vydala vnitřní předpis - Pravidla odměňování – Ceník provizí číslo který ve stavu platném v roce 2015, upravoval provize anonymizováno - odměnu z uzavřené Smlouvy o spolupráci při správě produktů vedoucími pracovníky právnická osoba, na kterou, po splnění smluvních podmínek, vzniká vedoucímu pracovníkovi od pozice BL a vyšší, nárok za péči o uzavřené portfolio. Dále jsou zde vysvětleny pojmy jako Provizní listina t.j. aktuální provizní listina Partnerské společnosti pro jednotlivý finanční produkt, vztahující se k době zprostředkování smlouvy o finančním produktu spolupracovníkem. Doba odpovědnosti za storno je doba, po kterou musí být ze strany klienta řádně plněna smlouva o finančním produktu, délka doby odpovědnosti za storno a výpočet poměrné části získatelské provize za storno k jednotlivému finančnímu produktu je specifikována v příslušné provizní listině ke konkrétnímu finančnímu produktu.

11. Žalobce předložil Přehled následné provize pro jednotlivé partnery s provizními sazbami pro jednotlivé kariérní stupně, platný od 1. 8. 2015, a verzi výplaty anonymizováno provizí od 1. 1. 2011. Výplata anonymizováno provizí je upravena v tzv. BL dodatku, kde jsou uvedeni jednotliví partneři, produkt (skupina produktů), doba výplaty stupeň zástupce (spisová značka, anonymizována tři slova a k tomu stanoveno konkrétní procento), základ pro výpočet (např. roční pojistné, manažerský poplatek, roční netto pojistné, průměrná hodnota majetku ve fondu).

12. Z podrobných provizních výpisů předložených žalobcem za dobu od 27.7.2015 do 28.5.2019 bylo zjištěno, že každý měsíc žalobce dostal informaci o provizi ze struktur – detailní výpis- seřazeno podle příjmení získatele a podle příjmení klienta, kde je vždy uveden partner, produkt, č. smlouvy, klient, datum sepsání smlouvy, měsíc statistik, BJ celkem NJ za provizi, částka do účtu SR, částka k výplatě, celková provize a typ provize (Z-získatelská, ZS získatelská storno, ZO získatelská oprava, B bepro provize, BS bepro storno, BO bepro oprava, D dynamika, DO dynamika oprava.

13. Žalobce dále specifikoval, i do konečného návrhu, 6 771 ks smluv, kde uvedl jen číslo smlouvy a datum jejího uzavření, seznam tvoří přílohu rozsudku. Datum uzavření smluv počíná rokem 2002, nejmladší smlouvy z roku 2017.

14. Z interního systému žalované žalobce předložil printscreen obrazovky, údaj o pozici žalobce, na pozici oblastního vedoucího, v roce 2014 i v roce 2019, předložil k nahlédnutí, že provizní listinu platnou od 1.1.2015, nebylo možno v tento okamžik v systému žalované otevřít.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobce žalované sdělil, že pokud byly mezi Provizní listinou 1 a 3 vydány jakékoli další provizní listiny, tyto nebyly žalobci zaslány na jeho e-mail. Nebyl s nimi tedy seznámen, v souladu se smlouvou a nebyl jimi tudíž ani vázán a nadále zůstával vázán posledním vnitřním předpisem, se kterým byl řádně seznámen, tedy Provizní listinou 1, platnou od 1. 1. 2011. Žalobce sdělil, že žalovaná mu tedy krátila,od počátku roku 2015, provize klienta na pozicích BL až LD o 2,5 %, ačkoli takový postup neměl oporu ve smlouvě, nebo ve vnitřních předpisech, se kterými byl žalobce seznámen. Žalobce tedy tvrdil, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, za nezákonné snížení pečovatelských provizí,za dobu od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018 Na toto upozornil stížností z 18. 3. 2019, kde reagoval na vyjádření právního oddělení žalované, z 20. 12. 2018. Žalobce vyzval žalovanou k zaslání upraveného výpočtu provizí za rozhodné období s tím, že v případě, že dluh žalovaná řádně nevyčíslí, bude vymáhat plnění povinností soudní cestou.

16. Ze Stížnosti žalobce z 18. 3. 2019, adresované právnická osoba, k rukám pana příjmení, bylo zjištěno, že zopakoval žalobce to, co bylo uvedeno v předžalobní výzvě s tím, že pro nápravu je ochoten přijmout i kompromisní vyrovnání, vzhledem ke skutečnosti, že se může jednat o činnost, kterou není žalovaná, vzhledem k systému IT a možná daňovým aspektům zcela jednoznačně zpětně dopočítat a konkrétně, za jednotlivé finanční služby vyrovnat.

17. Z Odpovědi žalované na předžalobní výzvu žalobce z 29. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila, že informace o změně provizních listin byla spolupracovníkům k dispozici zveřejněním předmětné Provizní listiny na portále anonymizováno, kde byla zveřejněna 2. 2. 2015. Dále byl žalobci zasílán a stále je, pravidelně e-mail obsahující odkaz na tzv. týdenní report, který spolupracovníky žalované informuje o podstatných změnách a nejpozději v rámci týdenního reportu za období 23. až 29. 5. 2016 byl klient e-mailovou formou, o změně provizních listin informován, aniž by bylo nezbytné, aby mu e-mailovou formou byly zaslány přímo samotné provizní listiny. Předmětný e-mail byl zaslán žalobci 30. 5. 2016. Zároveň sdělila žalovaná, že jakékoli nároky, které by měly vzniknout po datu 14. 6. 2016, považuje žalovaná za neoprávněné, protože předmětná Provizní listina se zakotvenou příslušnou změnou, byla žalobci řádně doručena, v souladu se smluvními ujednáními. Nároky vzniklé před tímto datem považuje žalovaná za promlčené, nebyly navíc nijak upřesněny.

18. Z výpovědi svědka,Ing. jméno příjmení, bylo zjištěno, že pracuje u žalované jako zaměstnanec, v oddělení zpracování provizí a statistiky, od února 2005 a od roku 2009 ve stejné pozici jako v současné době. Jeho úkolem je zpracování provizních dat, prakticky to vypadá tak, že z jednotlivých bank, pojišťoven, stavebních spořitelen, investičních fondů, jsou zasílána žalované hromadně data o konkrétních uzavřených smlouvách. Potom následně, v okamžiku, kdy smlouva je uzavřena a jsou splněny podmínky, jako že klient např. zaplatí první pojistné, je připsána centrále provize z uzavření smlouvy a tato informace se dostane do systému. Jednotliví obchodní zástupci dostávají jednak provize uzavíratelské nebo získatelské, v okamžiku uzavření smlouvy, po splnění podmínek klientem, pokud i příslušnou institucí je smlouva schválena a má potřebné náležitosti. Tato získatelská provize je přerozdělena,v rámci systému obchodních zástupců způsobem, který se v průběhu doby měnil. V roce 2009, 2010 platilo, že 70 % provize získala obchodní skupina, 30 % centrála. jméno záleželo na tom, kolik lidí pracuje v jednotlivé obchodní skupině. Začíná to zemským ředitelem, minimálně to musely být vždy 2 osoby, ale mohlo to být až 7 osob,v rámci té jednotlivé struktury. Pro jednotlivé obchodní zástupce ta cena, nebo částka, kterou získal, vycházela z jeho provizního stupně. V rámci kariérního řádu se obchodní zástupce může stát generálním agentem, tzn., že bude působit sám, uzavírat smlouvy, nebo se stane obchodním vedoucím a bude mít pod sebou podřízené,v rámci obchodní skupiny, kde bude obchodní ředitel, regionální ředitel, zemský ředitel, případně senior zemský ředitel. Základní normou, která upravuje postup obchodních zástupců u žalované je Kariérní plán, který má kritéria stanovící různé kariérní stupně. Dále existuje vnitřní směrnice - ceníky provizí, tam nastaveny jednotlivé parametry. Používaly se brutto jednotky, nejprve v přepočtu na německou marku, kdy 1 brutto jednotka byla 340 Kč, později se přešlo na euro, 1 jednotka byla 290 Kč, hodnota eura byla tehdy stanovena na 29 Kč. Někdy v roce 2009, 2010 byla stanovena hodnota eura na 25 Kč, takže hodnota 1 brutto jednotky je 250 Kč. Provizní výpis je informativní výpis pro jednotlivé spolupracovníky, informuje je o výši provize, která přísluší jednotlivému spolupracovníkovi, napřed se dostává na jeho provizní výpis a potom na jeho bankovní účet. Existují tři druhy výpisů, zaprvé souhrnný výpis, dále potom detailní výpis podle druhů kategorií provize, se specifikací vlastní činnosti, nebo spolupracovníků, potom detailní výpis. Toto je jednak vytvořeno v PDF souboru, se kterým nelze nějak pracovat. A potom je k dispozici excelovská tabulka, ve které si může zástupce provádět i nějaké své výpočty nebo podobně, pro své potřeby, nebo pro nějakou svoji filtraci. Provizní výpisy se většinou doručovaly ve formě týdenních reportů, které původně byly zasílány v papírové obálce, později se vyvěšovaly na portál. Od roku 2010 se přešlo na tu elektronickou verzi, tedy byly a jsou vyvěšovány na portál žalované, do kterého má každý ze zástupců přístup. Částky vyšší než 500 Kč, pokud jsou plusové, se odesílají zástupci na běžný účet, pokud jsou proplácena nějaká storna, tak jsou tam také uvedena, s opačným znaménkem. A ještě byl zaveden systém, aby to nebylo pro jednotlivého zástupce jednorázově nějak příliš zatěžující, že se vytváří storno rezerva, nebo ochranné konto pro jednotlivého obchodního zástupce. anonymizováno provize se týkají všech pečovatelských, nebo následných provizí vedoucích pracovníků z produktů, u kterých se tato následná provize vyplácí, což nejsou všechny produkty. jméno došlo ke změně ve způsobu vyplácení. Původně bylo stanoveno, že to bude 50 % pro skupinu a 50 % pro centrálu, kdy na centrále to bylo rozděleno na 4 stupně. Následně, od počátku roku 2015, došlo ke změně, že v centrále se to dělilo na 6 stupňů, tzn., že tam došlo k rozdělení na více osob. Pokud jde o Provizní listinu účinnou od 1. 1. 2015, tak z výpovědi svědka bylo zjištěno, že úkolem jeho oddělení bylo vyvěsit tuto listinu do centrálního systému, který všichni zástupci používají, mají k němu přístup. Bylo řečeno, že nejprve budou toto komunikovat, s jednotlivými podřízenými zemští ředitelé, jako nadřízení konkrétních obchodních zástupců a následně, že to bude uveřejněno. Takže ta Provizní listina účinná od 1. 1. 2015 byla zveřejněna zřejmě až někdy v únoru, na veřejném portálu. Svědek měl informace o tom, že obchodní zástupci o tom zemskými řediteli informováni byli, ale nevěděl, jak to bylo konkrétně v případě žalobce, kdy v té době byl jeho ředitelem pan příjmení. Následné provize tedy nejsou vypláceny u všech produktů, ale pouze u pojistných smluv a v případě investic. Dříve to bylo také u smluv, které se týkaly penzijního připojištění, ale tomu už tak není. S provizním výpisem by se každý obchodní zástupce měl seznámit. Pokud s ním nesouhlasí, je běžná praxe taková, že se v systému podá reklamace v podobě žádosti, že něco nesouhlasí, nebo že mohlo dojít k nějaké chybě. Běžně jsou vyřizovány stížnosti zhruba ve 30 dnech. A běžně toto zástupci komunikují s oddělením, které se tím zabývá. Žalovaná archivuje doklady, které se týkají jednotlivých partnerů maximálně 7 až 8 let. Docházelo také ke změnám systému, který se vyvíjel. Data byla uchovávána, i ohledně klientů,na magnetických pásech a vliv na to měla i úprava podmínek GDPR, kdy pokud smlouvy byly evidovány třeba s rodnými čísly, nebo s jinými citlivými údaji, tak docházelo k vymazání takových dat, aby je žalovaná nemusela složitě chránit. Pokud ale byla smlouva uzavřena např. v roce 2002 a systém ji zanesl s nastavením provizních odměn tak, jak platil v té době, takto potom už zůstalo zafixováno, tzn., nedocházelo k nějakým změnám, u starých smluv. Takže i teď může být vyplácena provize např. ze smlouvy z roku 2002, třeba u těch investic a k žádným změnám výše provize už tam nedojde. Pokud jde o investice, jako speciální oblast, tak v minulosti byly smlouvy evidovány pod rodným číslem. Pokud klient měl uzavřeno více smluv, tak jednoduše bylo možno zjistit, jaké smlouvy se to týká. příjmení i pokud byly uzavřeny s více obchodními zástupci. Právě z důvodu změny ochrany citlivých dat,na přelomu roku 2015 – 2016, došlo ke změně, kdy na základě rodných čísel měli jednotliví obchodní zástupci sdělit údaje o konkrétních klientech, z hlediska poslední smlouvy, nebo té nejnovější, která byla uzavřena a došlo k výplatě provize tomu zástupci, který poslední byl s tím klientem ve styku, z té nejnovější smlouvy. Toto bylo uvedeno v provizních výpisech,v rámci nějakého bonusu, který takto byl vyplacen. Později se přešlo na systém podle jednotlivých smluv, kde k dalším změnám už nedocházelo. Z výpovědi svědka bylo dále zjištěno, že ta Provizní listina ohledně výplaty anonymizováno provizí,s platností od 1. 1. 2015 vyvěšena v systému žalované a nebyla doručována e-mailem, nebo jiným způsobem žalobci. ulice praxe zveřejňování provizních listin byla také týdenním reportem, nebo s odkazem na e-mail, což je praxe tak 5, 6 let zpátky. V týdenním reportu jsou informace, které se týkají nějakých změn,ve vztahu ke smluvním partnerům, informace, které se týkají informací z centrály a informace provizního charakteru nebo obchodních sdělení. Takových e-mailů, které se týkají změn v provizích od partnerů, může být ročně při čtyřiceti partnerech každý měsíc, v řádech desítek. Těch dalších informací je ve vztahu 5:1, nebo 6:1, převaha je obchodních informací, v týdenních reportech. Pokud jde o to, co je možné zjistit na portále anonymizováno, v současné době, jsou zde tedy publikovány i Provizní listiny, v současné době proto, aby mohl být zachován stejný link, to vypadá tak, že nová verze přepíše tu verzi starou. Takže staré verze tam už nemusí být k dispozici, tedy ne přímo k nahlédnutí,v systému. Záleží také na tom, jestli je tam nastavená také nějaká exspirace. anonymizováno provize se týká pouze části zástupců. Provize za práci na konkrétní produkt, nebo na konkrétní smlouvu. Vyžaduje, aby smlouva byla stále opečovávána, přísluší tedy spolupracovníkům, kteří byli povýšeni na pozici BL. Základní úprava je provedena v BL dodatku ke smlouvě. Kromě úpravy té anonymizováno provize je tam úprava i takových věcí, jako je důchodové zabezpečení, nebo v případě úmrtí výplata renty pozůstalým, nebo podobně. Jsou tam uvedeny tedy cifry, kolik by kdo měl dostat. Dělení mezi centrálou a další strukturou je takové, že 50 % prostředků jde do anonymizováno, 50 % na centrálu. Provize se potom dělí na další 4 stupně, na oblastní vedoucí, oblastní ředitele, zemské ředitele, předtím ještě regionální ředitele, v poměru 12,5 %. V roce 2015 došlo k rozhodnutí na Evropské radě zemských ředitelů, že na této provizi budou participovat i senior ředitelé. Proto došlo k situaci, že byla o 2 % ponížena odměna k rozdělení, která původně patřila do struktury. Takže místo 12,5 % pro ten konkrétní stupeň jen 10 %. Pokud jde o to, zda by si žalobce mohl přepočítat tu vyplacenou anonymizováno provizi, tak pokud jde o výplatu následných provizí z investic, takto je v každém případě specifický produkt, kdy jednotlivé partnerské společnosti mají i ve smlouvě o spolupráci upraveno, že vyplácí anonymizováno třeba manažerský poplatek ve výši 0,2 % z nějakého denního zisku klienta, nebo stavu té smlouvy klienta, takže se rozpočítává průměrný denní zůstatek na 365 dní v roce, což je např. právnická osoba a ke konkrétnímu datu je vyplacena částka, kterou ani žalovaná žádným způsobem nepřezkoumává, nebo nepřepočítává, protože v případě těch investic může denně docházet ke změnám v objemu portfolia jednotlivého klienta. V těchto případech obchodní zástupce na začátku působí při kontaktu s nějakým obchodníkem, nebo při té zvolené strategii, kterou pro klienta zvolí, ale neprovádí bezprostředně nákup dalších investičních produktů, to dělají jednotlivé společnosti. A ještě je možné, že jednotlivý obchodní zástupce má sjednaný náhled do té konkrétní společnosti, tzn., vidí přímo, co ten jeho klient tam má. To není u všech smluv, ale může to tak být. Takže výpočet té BEPRO provize je určitě složitý výpočet, ale s určitou mírou tolerance, by se dalo při existenci základních informací vypočítat, že měl žalobce nějakou provizi z konkrétní smlouvy a jakou bych měl mít, podle té jeho teorie. Jednalo by se o nějaký hrubý výpočet, nebo o základní výpočet.

19. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.

20. Dle ust. § 3028 odst. 1 a násl. občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklá ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují dle dosavadních předpisů. Dle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.

21. Dle ust. § 261 odst. 1 obchodního zákoníku,zák. č. 519/1991 Sb., za splnění dvou předpokladů podléhá závazkový vztah režimu obchodního zákoníku, tedy v situaci, kdy na obou stranách závazkového vztahu stojí podnikatelé, a spor se týká podnikatelské činnosti. Závazkový vztah z bezdůvodného obohacení vzniklý mezi podnikateli se pak řídil výlučně obchodním zákoníkem a dle platné judikatury bylo třeba použít i obecnou promlčecí dobu čtyřletou, dle ust. § 391 odst. 1 a 2 obch., zák., § 397 obch. zák.

22. Dle ust. § 566 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku, smlouvu o obchodním zastoupení mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost, uskutečněním právních úkonů jménem mandanta, nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k takovému závěru o skutkovém stavu věci, že žalobce pracoval a pracuje stále pro žalovanou, na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1.7.2020. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce byl seznámen s vnitřním předpisem žalované – provizní listinou 1, platnou od 1.1.2011, a provizní listinou 3 platnou od 1.8.2018, sporným zůstalo, zda žalobce byl seznámen s provizní listinou 2, platnou od 1.1.2015, případně jakým způsobem. Žalovaná tvrdila, že žalobce byl s provizní listinou platnou od 1.1.2015 seznámen tak, že byla zveřejněna na Portále anonymizováno dne 2.2.2015, dále že byl žalovanému nejpozději 30.5.2016, doručen email, odkazující na tzv. týdenní report, v týdnu od 23.do 29.5.2016. Tato tvrzení, o způsobu zveřejnění provizní listiny platné od 1.1.2015, se žalované nepodařilo prokázat, protože např. z výslechu svědka příjmení bylo zjištěno, že pro zachování stejného linku, nemusí být předchozí verze nějakého dokumentu takto, v portálu žalované, k nalezení, protože novější verze přepíše verzi starší. Žalované se již nepařilo dohledat ani doklad o odeslání emailu žalovanému, s odkazem na uvedený tzv.týdenní report. Z výpovědi svědka příjmení bylo zjištěno, že informace o nové provizní listině, platné od 1.1.2015 nová proviní listina, se nezasílala jednotlivým obchodním zástupcům na jejich uvedený email, takže neexistuje doklad o tom, že by žalobci, na jeho email byla v této době zaslána nebo doručena. Svědek vypověděl, že s ohledem na shora uvedené, byla provizní listina zveřejněna na portále žalované, dne 2.2.2015, provizní listiny jsou zveřejňovány většinou v rubrice anonymizováno. Doklad o tom soudu předložen nebyl. Z tvrzení žalobce, i jeho vyjádření při jednání, bylo zjištěno, že se o existenci provizní listiny platné od 1.1.2015, dozvěděl nejpozději v létě 2018 a z obsahu stížností, které žalované adresoval je zřejmé, že se seznámil i s jejím obsahem. Žalobce tvrdil, že až v tuto dobu zjistil, že došlo k poklesu výše jeho provizí a to právě z důvodu krácení provizí žalovanou, dle provizní listiny platné od 1.1.2015, věděl, že ten rozdíl jsou 2,5%, oproti předchozí úpravě. Z výpovědi svědka příjmení také bylo zjištěno, že pokud určitá smlouva byla zavedena do systému konkrétního data, tak i výše tzv. pečovatelské provize, v systému zůstala nastavena stále stejně, neměnila se ve vazbě na případnou novou provizní listinu.

24. Dle názoru soudu, bylo povinností žalobce, kromě portálu anonymizováno, kontrolovat i své provizní výpisy, dle bodu číslo smlouvy a o případné chybě informovat žalovanou, dle bodu číslo smlouvy, bez zbytečného dokladu. Žalobci musel jeho roční obrat poklesnou již v roce 2015, 2016, 2017, jak sám tvrdil. Protože rozhodnutí soudu musí být vykonatelné, tak jestliže z provedeného dokazování vyplynulo, že neexistuje doklad prokazující, že by listina, Výplata anonymizováno provizí s platností od 1.1.2015, byla doručena na email email, sodu v této části žalobu zamítl, protože je zřejmé, že žalovaná takový doklad předložit nemůže, s ohledem na způsob zveřejnění, který popsal svědek příjmení. Zároveň má soud za prokázané, že se v mezidobí, i v rámci podání stížnosti žalované, s obsahem této listiny seznámil, proto, není ani třeba ukládat žalované, aby tuto listinu (nebo spíše listiny) předložila žalobci znovu. Dle názoru soud, žalobce nemá nárok na předložení provizních listin, které byly vydány jednotlivými obchodními partnery žalované – toto dle názoru soudu nemá oporu ve smlouvě mezi účastníky uzavřené a žalobce tyto doklady neměl k dispozici ani v minulosti. Navíc tak, jak žalobce tuto případnou povinnost, kterou by měl soud uložit žalované formuloval do konečného návrhu, tedy, že by žalovaná měla předložit provizní listiny vydané obchodními partnery žalované pro žalovanou, ke každé jednotlivé smlouvě, ze které byla žalobci v období od 1.1.2015 do 1.8.2018 vyplácena anonymizována dvě slova, jednalo by se o zcela nepřiměřeně široké ukládání povinností žalované. Navíc není zřejmé, z jakého důvodu, by měla dohledávat žalovaná provizní listiny, které uzavřela se svými smluvními partnery, bez ohledu na to, že na jejich předložení žalobce nárok nemá, i u smluv, kde jak bylo zjištěno z výpovědi svědka příjmení, které byly uzavřeny před rokem 2015 a výše provize byla do systému žalované nastavena do konce roku 2014, již nedocházelo ke změně nastavení výše provize v systému žalované a provize u těchto smluv se vyplácí v původní výši, žalobce toto nijak nerozlišuje. Dle názoru soudu, by rozhodnutí soudu nebylo ani vykonatelné, když žalobce svůj požadavek vymezil takto obecně, navíc žalovaná se vyjádřila tak, že archivuje doklady, které se týkají jednotlivých partnerů maximálně 7 až 8 let, nebo po dobu, kdy ještě má smysl je archivovat, ale docházelo také ke změnám systému, který se vyvíjel, jak bylo zjištěno z výpovědi svědka příjmení, i s ohledem na podmínky GDPR, byla některá data vymazána, aby nemusela být složitě chráněna. Pokud by byl nařízen nějaký výkon rozhodnutí, tak by, dle názoru soudu, nebylo možné vůbec posoudit, zda žalovaná své povinnosti již splnila či nikoli. Ze Žalobce sice na jedné straně tvrdí, že pro žalovanou, na rozdíl od žalobce, není problém, údaje které požaduje, v systému žalované vyfiltrovat. Na straně druhé, již ve Stížnosti žalobce z 18. 3. 2019, adresované právnická osoba, k rukám pana příjmení, žalobce uvedl, že pro nápravu je ochoten přijmout i kompromisní vyrovnání, vzhledem ke skutečnosti, že se může jednat o činnost, kterou není žalovaná, vzhledem k systému IT a možná daňovým aspektům zcela jednoznačně zpětně dopočítat a konkrétně, za jednotlivé finanční služby vyrovnat. V řízení bylo zjištěno, že zejména, pokud jde o otázku investic, jako specifický produkt a případné provize žalobce za tento produkt, jak bylo zjištěno z výpovědi svědka příjmení, jednotlivé partnerské společnosti mají i ve smlouvě o spolupráci upraveno, že vyplácí OVB třeba manažerský poplatek ve výši 0,2 %, z nějakého denního zisku klienta, nebo stavu té smlouvy klienta, takže se rozpočítává průměrný denní zůstatek na 365 dní v roce, což je např. právnická osoba a ke konkrétnímu datu je vyplacena částka, kterou ani žalovaná žádným způsobem nepřezkoumává, nebo nepřepočítává, protože v případě těch investic,může denně docházet ke změnám v objemu portfolia jednotlivého klienta. Takže více informací žalovaná žalobci předložit nemůže. Z vyjádření žalované dále bylo zjištěno, že neexistuje žádný„ vzorec“ výpočtu anonymizováno provize ke každé jednotlivé smlouvě, jehož předložení se žalobce domáhá, svědek příjmení, jak bylo uvedeno shora, vysvětlil, že základní úprava je provedena v tzv. BL dodatku ke smlouvě, získané provize byly rozdělovány původně tak, že bylo 50 % pro skupinu a 50 % pro centrálu, kdy na centrále to bylo rozděleno původně na 4 stupně na oblastní vedoucí, oblastní ředitele, zemské ředitele, předtím ještě regionální ředitele, v poměru 12,5 %. Následně, od počátku roku 2015, došlo ke změně, že v centrále se to dělilo na 6 stupňů, tzn., že tam došlo k rozdělení na více osob, na základě rozhodnutí Evropské rady zemských ředitelů, na této provizi participují i senior ředitelé. Proto došlo k situaci, že byla o 2 % ponížena odměna k rozdělení, která původně patřila do struktury. Takže místo 12,5 % pro ten konkrétní stupeň je k rozdělení jen 10 %. Takže pokud takový vzorec neexistuje, žalovaná ho žalobci předložit nemůže a žaloba i v této části byla zamítnuta. Dle názoru soudu však především smyslem soudního řízení není, aby se vytvářel tzv. kruh žalob. Doklady, jejichž předložení se žalobce domáhá, směřují k tomu, aby žalobce žaloval na plnění, tedy na zaplacení konkrétní částky, tak jak to žalobce učinil v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 240/2018 a ve věci pod sp.zn. 39 C 356/2021 o zaplacení částky 181 322 Kč. Dle názoru soudu, jak bylo zjištěno i z výpovědi svědka příjmení, jestliže žalobce ví, jaké provize mu byly v rozhodném období vyplaceny a zná i procento, o které mu, dle jeho tvrzení,neoprávněně, byly provize kráceny, může žalovat na zaplacení toho rozdílu u konkrétních smluv, kde by případný nárok na vyplacení nějakého rozdílu nebyl promlčen, viz. uplatněná námitka promlčení žalovanou, byť předmětem tohoto řízení není zaplacení konkrétní částky. Žalovaná ale namítá, že jí není zřejmé, proč by měly být zkoumány i smlouvy, kde by nárok žalobce na výplatu případného rozdílu provize, byl již promlčen, kdy jak bylo uvedeno shora, soud vychází z toho, že by zde platila čtyřletá promlčecí doba, dle obchodního zákoníku. Ze všech těchto důvodu proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 3 o.s.ř., ve výši dle vyhl.č. 524/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení za celkem 12 úkonů po 300 Kč, za 5x jednání ve věci samé, 5x příprava na jednání a 2x vyjádření ve věci samé, celkem 3 600 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.