OSPH04 30 C 293/2021-41

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený ustanoveným údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupen obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 27 496,14 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 27 496,14 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum domáhal uložení povinnosti žalovanému k zaplacení žalované částky, když usnesením název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, byla nařízena s žalobcem, jakožto povinným exekuce na majetek žalobce, a to na základě rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem anonymizováno jméno příjmení, sp. zn. anonymizováno číslo ze dne datum, když uvedenou exekucí mělo dojít k vymožení pohledávky oprávněného – právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo v celkové výši 82 891,87 Kč s příslušenstvím a k vymožení nákladů exekuce. Vedením exekuce byl pověřen soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení, exekutorský úřad - anonymizováno, tedy žalovaný, který vedl příslušné exekuční řízení pod sp. zn. spisová značka. Žalobce celkem uhradil 192 948 Kč. Usnesením název soudu anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ke zhodnocení rozhodčí doložky vztahující se k rozhodčímu nálezu, kdy soud na základě zmiňovaného usnesení rozhodl, že exekuce nařízená usnesením název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, se zastavuje a výrokem II., že soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad - anonymizováno, se sídlem adresa žalovaného, se náhrada nákladů exekuce nepřiznává. Výrokem III. bylo rozhodnuto, že povinnému se náhrada nákladů exekuce nepřiznává. Následně bylo usnesením název soudu potvrzeno usnesení název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Žalobce má za to, že z důvodu zastavení exekučního řízení a současného rozhodnutí o nepřiznání náhrady exekuce žalovanému došlo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení, které je žalovaný povinen vrátit zpět žalobci, a to ve výši 27 496,14 Kč.

2. Žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává s tím, že exekuční řízení vůči povinnému bylo ukončeno vymožením ze dne datum, kdy následně byl povinný vyrozuměn o zániku pověření soudního exekutora dne datum a dne datum byli o této skutečnosti vyrozuměni další quasi účastníci a potažmo anonymizována dvě slova v obec, jehož dané řízení nařídil bez dalšího. Exekuční řízení bylo skončeno dne datum, kdy byla daná povinnost oddlužena. Žalovaný dále odkázal na nález Ústavního soudu České republiky, č. j. I. ÚS 2331/19 ze dne datum, kde Ústavní soud mimo jiné uzavírá, že při aplikaci principu incidentní retrospektivy dochází k užití nových judikaturních závěrů na řízení ještě probíhající, avšak nikoliv na řízení již pravomocně skončená, jak tomu bylo i v daném případě. Odlišný závěr by nepřípustným způsobem naboural právní jistotu účastníků řízení a bez dalšího není jakési znovuotevírání pravomocně skončených řízení na základě později uskutečněného judikaturního odklonu v právním státě akceptovatelné. Dále uvedl, že obecné soudy nemohou zastavovat řízení podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. s odkazem na judikaturní odpor týkající se neplatnosti rozhodčích doložek zahájených usnesením Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010.

3. Žalovaný dále odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky, č. j. 8 As 47/2005-86 a k retrospektivním účinkům také na stanovisko pléna Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl ÚS-st. 39/14.

4. Žalobce k výše uvedenému uvedl, že rozhodnutí název soudu o zastavení exekuce žalobce ve spojení s rozhodnutím název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jsou pravomocná oproti případu, kdy Ústavní soud České republiky řešil ústavní stížnost v probíhajícím řízení o zastavení exekuce.

5. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: ⟪LB:lb_001⟫ -) usnesení název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, ⟪LB:lb_002⟫ -) usnesení název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, ⟪LB:lb_003⟫ -) dopis o vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum, kdy je mezi zúčastněnými stranami nesporné, že tento dopis byl žalovanému doručen, ⟪LB:lb_004⟫ -) předžalobní výzva, která byla též doručena žalovanému a je to nesporné, ⟪LB:lb_005⟫ -) nález Ústavního soudu České republiky, sp. zn. I. ÚS 2331/19 ze dne datum.

Zúčastněné strany učinily nesporným, že na nákladech soudnímu exekutorovi byla uhrazena částka 27 496,14 Kč a že exekuční řízení proti žalobci bylo vymožením pohledávky pravomocně skončeno ke dni datum.

6. Žaloba není důvodná. Z usnesení název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve spojení s usnesením název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, soud zjistil, že usnesením název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, byla nařízena exekuce na majetek povinného celé jméno žalobce podle rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. jméno příjmení, sp. zn. anonymizováno číslo ze dne datum. K vymožení pohledávky exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad - anonymizováno. Usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci dne datum. Přípisem ze dne datum se povinný domáhal prověření exekuce. Po zhodnocení znění rozhodčí doložky vztahující se k rozhodčímu nálezu soud dospěl k závěru, že existuje důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. a exekuci nařízenou usnesením název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, byla zastavena a soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení nebyla náhrada nákladů exekuce přiznána.

7. Mezi zúčastněnými stranami je nesporné, že žalobce uhradil žalovanému na nákladech exekuce částku 27 496,14 Kč, když exekuční řízení ve věci žalobce bylo ukončeno vymožením dne datum.

8. Z nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. I. ÚS 2331/19 ze dne datum, vyplývá, že obecné soudy nemohou zastupovat exekuční řízení podle § 267 odst. 1 písm. h) o. s. ř. s odkazem na judikaturní odklon týkající se neplatnosti rozhodčích doložek zahájených usnesením Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, pokud exekuční řízení bylo pravomocně skončeno před takzvaným rozhodným dnem, to jest datum. Opačný postup není možný, nevyplývá z právní úpravy, z rozhodovací praxe soudu ani z doktríny. Napadené usnesení (usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým bylo potvrzeno usnesení název soudu, č. j. číslo jednací, kterým byla exekuce nařízena usnesením č. j. číslo jednací zastavena podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., jelikož podkladový rozhodčí nález nebyl vůči povinnému způsobilým exekučním titulem) je vyjádřením svévole obecných soudů a jako takové je porušením práva stěžovatele na spravedlivý (řádný) proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny.

9. Žaloba není důvodná.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

12. Z provedeného dokazování je nepochybné, že odpadl právní důvod, na základě kterého byla žalovanému vyplacena odměna exekutora ve výši 27 496,14 Kč, neboť usnesením Okresního soudu v Ostravě ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě soudnímu exekutorovi nebyla přiznána náhrada nákladů exekuce.

13. Z nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. I. ÚS 2331/19, vyplývá, že rozhodnutí obecných soudů o zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. a nepřiznání náhrady nákladů exekutorovi týkající se pravomocně skončených exekucí na základě neplatnosti rozhodčích doložek jsou vyjádřením svévole obecných soudů a představují porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny.

14. V daném řízení se žalobce domáhá vydání zaplacené náhrady nákladů exekuce exekutorovi JUDr. jméno příjmení na základě rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ve spojení s rozhodnutím Krajského v obec, které lze podřadit pod svévolné rozhodnutí obecných soudů porušujících práva na spravedlivý proces v intencích nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. I. ÚS 2331/19. Jelikož exekuční řízení proti žalobci bylo ukončeno před datum, exekutorovi náleží náhrada nákladů exekuce, která již byla ze strany žalobce zaplacena, jejich výše nebyla zpochybňována, a nepředstavují bezdůvodné obohacení žalovaného vůči žalobci.

15. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný měl ve věci plný úspěch a náleží mu náhrada nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč za úkony podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky (písemné vyjádření ze dne datum, ze dne datum, účast na jednání dne datum) po 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.