OSPH04 51 C 391/2021-94

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 35 168 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 470 Kč spolu s 10% úroky z prodlení ročně z částky 5 470 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení a 394 Kč spolu s 10% úroky z prodlení ročně z částky 394 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 7. 2021 domáhala zaplacení celkem 35 168 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvků, placených vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Touto žalobou se domáhala po žalovaném zaplacení příspěvků za celkem 6 vozidel. Žalovaný provozoval, aniž by měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tyto vozidla: v od 24. 4. 2019 do 11. 8. 2019 vozidlo registrační značka, VIN kód se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, vozidlo tak bylo nepojištěno 110 dní, příspěvek činí 5 170 Kč a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva

(dále jen nárok č. 1) v období od 12. 10. 2019 do 28. 12. 2019 vozidlo registrační značka, VIN kód s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, vozidlo tak bylo nepojištěno 78 dní, příspěvek činí 6 708 Kč a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva

(dále jen nárok č. 2) v období od 23. 8. 2019 do 26. 12. 2019 vozidlo registrační značka, VIN kód se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, vozidlo tak bylo nepojištěno 126 dní, příspěvek činí 4 410 Kč a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva

(dále jen nárok č. 3) v období od 18. 7. 2019 do 13. 10. 2019 vozidlo registrační značka, VIN kód s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, vozidlo tak bylo nepojištěno 88 dní, příspěvek činí 5 720 Kč a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva

(dále jen nárok č. 4) v období od 18. 7. 2019 do 13. 10. 2019 vozidlo registrační značka, VIN kód se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, vozidlo tak bylo nepojištěno 88 dní, příspěvek činí 5 720 Kč a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva

(dále jen nárok č. 5) v období od 3. 11. 2019 do 1. 3. 2020 vozidlo registrační značka, VIN kód se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, vozidlo tak bylo nepojištěno 120 dní, příspěvek činí 5 640 Kč a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva

(dále jen nárok č. 6)

2. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonných příspěvků, žalovaný na to však adekvátně nereagoval. Splatnost příspěvků tak nastala 30 dní od doručení výzvy. Úroky z prodlení byly požadovány v jejich zákonné výši.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že vozidla v nepojištěném období nevlastnil ani neprovozoval. Na tuto skutečnost, žalobkyni několikrát upozorňoval, a to opakovaně doporučenými dopisy. V nich žádal o předložení dokladů, na jejichž základě dluh po něm požadovali. Na jeho doporučené dopisy neodpověděli a namísto doložení podkladů poslali vždy opakovanou výzvu k úhradě. anonymizována dvě slova totiž nezjišťuje skutečné vlastníky vozu, ale vymáhají nedoplatky na posledním pojistníkovi. Má autodílnu, a na přilehlém pozemku provozuje autobazar. Nemá žádné zaměstnance a pracuje sám. A není technicky ani možné, aby vlastnil takový počet automobilů, za které po něm žalobkyně požaduje příspěvek do garančního fondu. Svá vozidla má řádně pojištěna. Nepojištěná vozidla se zřejmě prodávala v komisi nebo se jedná o již prodané vozy a noví vlastníci je nepojistili. O serióznosti praxe žalobkyně svědčí i to, že po něm již v minulosti požadovali nedoplatek za vůz, který prodal a doklad o prodeji jim doložil, a přesto podali návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Bohužel se proti němu nestihl v termínu odvolat a nedoplatek musel uhradit. Poté však doporučeným dopisem žalobkyni vyzval k vrácení této zaplacené částky, do dnešního dne nedostal odpověď.

4. V průběhu řízení žalobkyně poté, co žalovaný prokázal kupními smlouvami, že v rozhodném období nebyl vlastníkem ani provozovatelem předmětných vozidel, žalobkyně vzala žalobu v rozsahu nároku č. 2, 3, 4, 5 zpět zcela a ohledně nároku č. 6 v rozsahu částky 5 940 Kč, týkající se období od 5. 11. 2019 do 1. 3. 2020. U tohoto nároku, vozidla registrační značka trvala na zaplacení 2 x 47 Kč tj. 94 Kč a 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním uplatněni nároku dle ust. § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Kromě toho, trvala dále pouze na zaplacení nároku č. 1 v rozsahu částky 5 470 Kč spolu s příslušenstvím, které se týkalo vozidla registrační značka.

5. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil dle ustanovení § 96 odst. 2 a 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) usnesením při jednání soudu dne 8. 2. 2022.

6. Předmětem řízení tedy zůstal nárok týkající se vozidla registrační značka, VIN kód, s objemem válců 1 350 cm3 do 1 850 cm3 za období od 24. 4. 2019 do 11. 8. 2019 v celkové výši 5 470 Kč, tj. 5 170 Kč jako příspěvek (110 dní x 47 Kč/den) a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva) spolu se zákonnými úroky z prodlení od 27. 1. 2020 do zaplacení, u vozidla registrační značka, VIN kód se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 pouze nárok za období od 3. 11. 2019 do 4. 11. 2019 výši 2 x 47 Kč a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním nároku, tj. 394 Kč spolu s úroky z prodlení od 17. 6. 2020 do zaplacení.

7. Jelikož předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby zůstalo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, jedná se o bagatelní spor dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. (komentář k Občanskému soudnímu řádu, 1. vydání 2009, § 202, JUDr. Ljubomír Drápal). Vzhledem k projednávanému skutkovému stavu se soud výjimečně neomezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na stručný závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

8. Po provedeném dokazování soud zjistil a po právní stránce zhodnotil:

9. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zák. o pojištění odpovědnosti z provozu), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

10. Dle odst. 2 cit. ust., při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a. osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b. osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

11. Dle odst. 3 cit. ust., výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

12. Dle odst. 4 cit. ust., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

13. Dle odst. 5 cit. ust., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

14. Dle dost. 6 cit. ust., povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

15. Dle odst. 7 cit. ust., výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

16. Dále soud postupoval při zkoumání oprávněnosti nároku dle vyhl č. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zák. č. 168/1990 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

17. Dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

18. Dle ustanovení § 2 citované vyhlášky č. 205/1999 Sb., dle ustanovení odst. 1 písmeno g) u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně činí 47 Kč denně.

19. Žalovaný na výzvy žalobkyně reagoval tak, že u vozidel registrační značka, anonymizováno, 3 anonymizováno a anonymizováno (nárok č. 2 až 5) žádal o doložení dokladů s odůvodněním, že svá vozidla má řádně pojištěna. Uvedl, že nepojištěná vozidla se prodávala v jeho autobazaru nebo se jedná o jeho již prodané vozy, které noví vlastníci nepojistili (zjištěno z dopisu žalovaného ze dne 6. 9. 2020.

20. Nárok č. 1 – nepojištěné období od 24. 4. 2019 do 11. 8. 2019

21. Žalovaný nebyl nikdy veden v evidenci registru vozidel jako provozovatel či vlastník vozidla registrační značka (zjištěno ze sdělení odboru dopravně správních činnosti hlavního města Prahy ze dne 3. 12. 2021).

22. Dle osvědčení o registraci vozidla značka automobilu registrační značka byl s účinností od 30. 4. 2007 zapsán jako vlastník jméno příjmení a od 18. 10. 2019 jméno příjmení (zjištěno technického průkazu vozidla registrační značka).

23. Žalobkyně oslovením vlastníka tohoto vozidla značka automobilu registrační značka registrovaného v posuzovaném období jméno příjmení obdržela od něj kupní smlouvu, podle níž tato osoba dne 3. 4. 2019 převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovaného (zjištěno ze zjištěných údajů o vozidle a kupní smlouvy mezi jméno příjmení a celé jméno žalovaného ze dne datum).

24. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno za období od 24. 4. 2019 do 11. 8. 2019 v částce 5 470 Kč ve lhůtě 30 dní od doručení dopisem ze dne 12. 12. 2019. V upomínce byla rozepsána částka příspěvku na počet dní 110 x 47 Kč a 300 Kč jako náklady na uplatnění. Upomínkou ze dne 19. 2. 2020 a v pořadí druhou upomínkou ze dne 10. 7. 2020 byl upomínán o zaplacení. Předžalobní upomínkou, doručenou vložením do schránky dne 28. 7. 2020, byl žalovaný vyzván k zaplacení s uvedením základního skutkového a právního rozboru (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 12. 12. 2019, upomínky ze dne 19. 2. 2020, 10. 7. 2020, předžalobní upomínky ze dne 14. srpna 2020 a poštovní doručenky).

25. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno byla předána k poštovní přepravě dne 12. 12. 2019 Zásilka byla odeslána dne 12. 12. 2019, doručena dne 13. 12. 2019 žalobkyně považovala za den doručení výzvy žalovanému 15. den od odeslání, tedy 27. 12. 2019 splatnost příspěvku v třicetidenní lhůtě tedy nastala 26. 1. 2020 (zjištěno z poštovního podacího archu, z výpisu ze sledovaných zásilek České pošty s. p. anonymizována dvě slova).

26. Žalovaný přes poučení dle ustanovení § 118a o. s. ř., aby prokázal, že vlastníkem či provozovatel předmětného vozidla byl v rozhodném období někdo jiný, toto své tvrzení neprokázal. Pouze uvedl, že zřejmě vozidlo bylo dáno do likvidace, k tomu však neměl doklady. O tom, že vozidlo nebylo předáno do likvidace však svědčí zápis nového vlastníka v technickém průkazu vozidla s účinností od 18. 10. 2019 (zjištěno technického průkazu vozidla registrační značka).

27. Žalovaný tedy nevyvrátil, že v rozhodném období od 24. 4. 2019 do 11. 8. 2019 nebyl vlastníkem vozidla, že ho převedl na jiného, a proto tento nárok č. 1 ve výši 5 470 Kč byl shledán po právu dle ust. § 4 odst. 1 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu a ve výši 110 dnů x 47 Kč denně dle ust. § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb., včetně práva na úhradu nákladů obec anonymizována dvě slova spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

28. Úroky z prodlení z částky 5 470 Kč byly přiznány od 27. 1. 2020, tj. po uplynutí data splatnosti, stanoveného v souladu s ust. § 2 odst. 7 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu v trvání min. 30 dní od doručení výzvy. Od tohoto data má žalobkyně nárok na jejich zaplacení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle vyhlášky č. 351/2013 Sb.

29. Nárok č. 6 - nepojištěné období od 24. 4. 2019 do 11. 8. 2019

30. Žalovaný nebyl nikdy veden v evidenci registru vozidel jako provozovatel či vlastník vozidla registrační značka (zjištěno ze sdělení odboru dopravně správních činnosti hlavního města Prahy ze dne 3. 12. 2021).

31. Dle osvědčení o registraci vozidla značka automobilu registrační značka byl s účinností od 10. 4. 2018 zapsán jako vlastník příjmení jméno jméno a od datum jméno příjmení (zjištěno technického průkazu vozidla registrační značka).

32. Žalobkyně oslovením vlastníka tohoto vozidla značka automobilu registrační značka registrovaného v posuzovaném období, příjmení jméno jméno, obdržela kupní smlouvu, podle níž tato osoba dne datum převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovaného (zjištěno ze zjištěných údajů o vozidle a kupní smlouvy mezi příjmení jméno jméno a celé jméno žalovaného ze dne 1. 11. 2019).

33. Žalovaný toto vozidlo prodal kupní smlouvou ze dne 5. 11. 2019 na anonymizováno jméno příjmení jméno (zjištěno z kupní smlouvy ze dne datum).

34. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno za období od 3. 11. 2019 do 2. 4. 2020 v částce 5 940 Kč ve lhůtě 30 dní od doručení dopisem ze dne 2. 4. 2020. V upomínce byla rozepsána částka příspěvku na počet dní 120 x 47 Kč a 300 Kč jako náklady na uplatnění. Upomínkou ze dne 23. 7. 2020 a v pořadí druhou upomínkou ze dne 4. 9. 2020 byl upomínán o zaplacení. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 10. 2020, byl žalovaný vyzván k zaplacení s uvedením základního skutkového a právního rozboru (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 2. 4. 2020, upomínky ze dne 23. 7. 2020, 4. 9. 2020, předžalobní upomínky ze dne 16. 10. 2020).

35. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno byla předána k poštovní přepravě dne 2. 4. 2020 a doručena dne 3. 4. 2020. Žalobkyně považovala za den doručení výzvy žalovanému 15. den od odeslání, tedy 17. 4. 2020, splatnost příspěvku v třicetidenní lhůtě tedy nastala 17. 5. 2020 (zjištěno ze sdělení pošty k doporučené zásilce anonymizováno).

36. Je tedy zřejmé, že vozidlo žalovaný, ačkoli byl vlastník, nepojistil v posuzovaném období od 3. 11. 2019 do 4. 11. 2019 a v tomto rozsahu žaloba, po částečném zpětvzetí žaloby ve zbytku žalovaného období, byla taktéž shledána důvodnou. Proto nárok č. 6 za období od 3. 11. 2019 do 4. 11. 2019 byl shledán po právu dle ust. § 4 odst. 1 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu a ve výši 2 x 47 Kč dle ust. § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb., včetně práva na úhradu nákladů obec kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

37. Úroky z prodlení z částky 394 Kč byly přiznány od požadovaného data 17. 6. 2020, tj. po uplynutí data splatnosti, stanoveného v souladu s ust. § 2 odst. 7 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu v trvání min. 30 dní od doručení výzvy. Od tohoto data má žalobkyně nárok na jejich zaplacení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle vyhlášky č. 351/2013 Sb.

38. Na základě výše uvedeného, soud žalobě v rozsahu částky 5 470 Kč a 394 Kč spolu s úroky z prodlení zcela vyhověl.

39. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle poměrného procesního úspěchu ve věci ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 146 odst. 2 o. s. ř.

40. Dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

41. Dle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

42. Žalobkyně měla procesní úspěch v části, kde bylo žalobě vyhověno (5 864 Kč), tedy v 17% předmětu řízení. Žalovaný měl naopak procesní úspěch v části, kde řízení bylo zastaveno zaviněním žalobkyně, když žalovaný prokázal, že v rozhodném období nebyl vlastníkem předmětných vozidel (29 304 Kč), tedy v 83%.

43. Žalobkyně navrhla, aby i za část, kde řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, byla jí přiznána náhrada nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný doklady prokazující vlastnictví jiné osoby k předmětným vozidlům předložil až u soudu. Dle žalobkyně, žalovaný, tak, ač byl předtím opakovaně k tomu žalobkyní vyzýván, zavinil zastavení řízení, na kterou je proto nutno pohlížet jako na důvodnou. Odkazoval na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 9. 2019, č. j. 14 Co 173/2019-52, Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019 čj. 91 Co 339/2019-34, Krajského soudu v Praze ze dne 27. 12. 2019 čj. 19 Co 332/2019 – 102, Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 4. 2020 čj. 75 Co 96/2020-18, Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2020 čj. 54 Co 138/2020-53, Krajského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020 čj. 21 Co 86/2020-53, Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. 23 Co 153/2020-66, Krajského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2020, č. j. 23 Co 161/2020-67, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 7. 2020 čj. 19 Co 847/2020-59, Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2020, č. j. 20 Co 200/2020-54, Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2020 čj. 30 Co 238/2020-15, Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, čj. 26 Co 160/2020-50, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 9. 2020, č. j. 22 Co 1061/2020-69, Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2020, Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2020 čj. 54 C 138/2020-53, Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2020 čj. 11 Co 174/2020-92, Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020 čj. 26 Co 160/2020-50.

44. Žalobkyně však nezmínila, že v téměř ve všech těchto usneseních soudů bylo vycházeno ze skutečnosti, že žalovaní byli zapsáni v registru vozidel jako jejich vlastníci. Pouze ve dvou usneseních, a to Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2020, čj. 15 Co 179/2020-66 a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 7. 2020 čj. 19 Co 847/2020 tomu tak nebylo. Zde však soud navíc posuzoval další odlišné okolnosti případů. Judikatura tak není jednoznačná a pro projednávaný případ aplikovatelná, a proto soud v souladu s ní nepostupoval.

45. Žalovaný nebyl provozovatelem zapsaným v registru vozidel u žádného z předmětných 6 vozidel. U pěti z nich to bylo zjištěno ze sdělení Odboru dopravně správních činnosti hlavního města Prahy ze dne 3. 12. 2021, u vozidla registrační značka (nárok č. 4), kde omylem soudu bylo lustrováno jiné vozidlo, žalobkyně oslovila žalovaného až na základě předložené kupní smlouvy předchozího registrovaného provozovatele vozidla, jak vyplývá z jejích skutkových tvrzení a provedených důkazů kupní smlouvou.

46. Výzva k úhradě příspěvku ve smyslu ust. § 4 odst. 7 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu nezakládá vznik nároku, ale pouze jeho splatnost. Ustanovení § 4 odst. 6 cit. zák., na které taktéž odkazovala žalobkyně při odůvodňování procesní důvodnosti podané žaloby, se týká zániku povinnosti zaplatit příspěvek. Procesní důvodnost podané žaloby pak nelze vyvozovat ani z ust. § 4 odst. 2 cit. zák., dle kterého při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je jeho vlastníkem či provozovatelem, neboť žalovaný provozovatelem zapsaným v registru nebyl.

47. Jelikož tedy žalovaný byl poměrně procesně úspěšnější v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., avšak žádné náklady řízení mu nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.