OSPH04 18 C 182/2022-68

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 19 290 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13 350 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně, z částky 13 350 Kč, od 10. 7. 2021 do zaplacení, jakož i částku ve výši 1 414 Kč, se zamítá.

II. Řízení se, co do nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 5 940 Kč, zastavuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované, na náhradě nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce, JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokáta, částku ve výši 13 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se, po žalované, svým žalobním návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, dnem 3. 6. 2022, domáhal zaplacení shora uvedené částky, s příslušenstvím, a to z titulu postoupené pohledávky, evidované za žalovanou, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 7. 9. 2021.

2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, jelikož zpochybňovala, především, pravost i autenticitu zmiňované Smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 7. 9. 2021, a v této souvislosti též i existenci aktivní věcné legitimace žalobce, k vedení tohoto sporu.

3. Soud ve věci provedl dokazování řadou listinných důkazů, s tím, že žalobce tvrdil, že tedy uzavřel, dnem 7. 9. 2021, jakožto postupník, se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, sp. zn. číslo, jakožto postupitelem, Smlouvu o postoupení pohledávek, dnem 7. 9. 2021, jejímž předmětem mělo být postoupení peněžitých pohledávek postupitele, evidovaných za dlužníky, kteří měli být blíže specifikováni v Příloze číslo zmiňované Smlouvy, a mezi nimiž mělo figurovat i jméno žalované. V této souvislosti soud nemá pochybností o tom, že postupitel provozoval„ anonymizováno fitness studia“, a to pro ženy, když, v těchto fitness centrech, byl poskytován posilovací kruhový trénink (toto bylo zjištěno z nesporných tvrzení účastníků).

4. Soud má za nepochybné, že postupitel, předtím, uzavřel, se žalovanou, dnem 22. 2. 2020, Smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě bylo žalované poskytnuto členství v „ anonymizováno fitness studiích“, a to na adresách: obec a číslo - část obce, ulice a číslo, a dále obec a číslo - část obce, ulice a číslo, a to na dobu 12-ti měsíců od uzavření předmětné Smlouvy, za celkovou částku 10 800 Kč, s tím, že žalovaná se, podle výše uvedené Smlouvy, zavázala uhradit zmiňovanému postupiteli dohodnutou částku ve výši 10 800 Kč, a to v pravidelných platbách, vždy po částkách 900 Kč/měsíčn, nicméně, v této souvislosti žalobce tvrdil, že žalovaná, k rukám postupitele, zaplatila, do dne 27. 8. 2021, pouze jednu platbu, ve výši 900 Kč, a to dnem 22. 2. 2020, když dále již pak nezaplatila ničeho, a proto tedy, za takto nezaplacené členství, k datu 27. 8. 2021, dlužila částku celkem ve výši 9 900 Kč, a proto tedy postupitel po žalované požadoval i sjednanou smluvní pokutu, za prodlení se zaplacením celé dlužné částky, a to od 6. 4. 2020 do 25. 6. 2021, v celkové výši 13 350 Kč, když tato smluvní pokuta byla počítána ve výši 30 Kč, za každý den prodlení se zaplacením dlužné částky, tj., od 6. 4. 2020, kdy poprvé prodlení žalované, dle tvrzení žalobce, nastalo. Postupitel vyzval žalovanou k zaplacení dlužné, zesplatněné, částky členství, a tedy částky ve výši 9 900 Kč, a dále i k zaplacení vyúčtované smluvní pokuty, ve lhůtě do 9. 7. 2021. V před žalobní výzvě, datované dnem 28. 1. 2022, však byla žalovaná vyzvána k zaplacení smluvní pokuty i dlužného členství, jak tvrdil žalobce, ve výši 5 940 Kč, a to s termínem k úhradě do 17. 2. 2022 (zjištěno z potvrzení - z účetní evidence žalobce - ze dne 8. 10. 2020, dále z vyúčtování smluvní pokuty - s výzvou k zaplacení dlužné částky - ze dne 25. 6. 2021, s dokladem o odeslání a s dodejkou, jakož i z předžalobní výzvy).

5. Mezi oběma stranami nebylo sporu o tom, že by žalovaná neuzavřela onu Smlouvu o poskytování služeb, se společností právnická osoba, kterážto společnost provozovala zmiňovaná„ anonymizováno fitness studia“, a to pro ženy, když, v těchto fitness centrech, byl poskytován posilovací kruhový trénink, nicméně, s ohledem na poněkud nekonzistentní informace, předestřené ze strany žalobce, a to pokud jde o způsob výpočtu zmiňované smluvní pokuty a rovněž i pokud jde o výpočet dlužné částky (viz výše – bod číslo), když tedy žalobce tvrdil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné, a tedy zesplatněné, částky členství, a tedy částky ve výši 9 900 Kč, a dále i k zaplacení vyúčtované smluvní pokuty, ve lhůtě do 9. 7. 2021, nicméně, pak v oné před žalobní výzvě, datované dnem 28. 1. 2022, však byla žalovaná vyzvána zase k zaplacení smluvní pokuty i dlužného členství ve výši 5 940 Kč, s tím, že žalovaná tvrdila i to, že postupiteli zaplatila mnohem více, nežli žalobce tvrdil, v rámci své žaloby, a proto tedy bylo nutno tuto záležitost vyjasnit, a to rovněž i s ohledem na to, že žalobce, v rámci svého žalobního návrhu, soudu vůbec původně nepředložil onu Smlouvu o postoupení pohledávek, ze dne 7. 9. 2021, jejíž pravost žalovaná opakovaně zpochybňovala, a proto tedy soud uložil žalobci tyto skutečnosti ozřejmit.

6. V dalším podání strany žalující pak byla částečně vzata žaloba zpět, a to v souvislosti s tím, že, tedy, zaplacená částka, ze strany žalované, činila 5 940 Kč, a to ke dni 13. 9. 2023, jak právní zástupkyně žalobce, ve svém podání, výslovně uvedla, a proto, v tomto ohledu, vzal tedy žalobce svou žalobu zpět, a to právě v rozsahu této částky, s tím, že, pokud se jedná o příslušenství, tak se tedy jednalo o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, od 5. 4. 2020 do 13. 9. 2023, jak právní zástupkyně žalobce rovněž uvedla, a což tak mělo činit, za uvedené období, celkem 1 414 Kč, s tím, že, tedy, pokud se jedná o onu částku 13 350 Kč, jež, dle tvrzení žalobce, měla odpovídat oné smluvní pokutě, tak o této částce strana žalující tvrdila, že zatím uhrazena nebyla.

7. A byť tedy žalobce soudu, přece jen, nakonec předložil kopii oné Smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 7. 9. 2021, a též i její Přílohou číslo jež však žádnými podpisy opatřena nebyla, a jednalo se tedy o volně ložené listy se seznamem jednotlivých dlužníků, které nebyly podepsány a též ani nebyly s onou Smlouvou o postoupení pohledávek jakkoliv pevně, spojeny, když, z dotyčné Přílohy, navíc, nevyplývalo, zcela jednoznačně, ani to, k čemu se tedy vlastně vztahuje, a byť tedy, na straně číslo jedné z listin, jež měly tvořit onu Přílohu ke Smlouvě o postoupení pohledávek, bylo, v dolní části, uvedeno jméno žalované, tak žalovaná však předmětnou listinu opakovaně zpochybňovala, a tedy, především, její autenticitu, když zástupce žalované se, v této souvislosti, k tomu vyjadřoval tak, že, z onoho podání právní zástupkyně žalobce, obsahujícího již výše zmiňované částečné zpět vzetí žaloby, není zcela zřejmé, za jaké období tedy, vlastně, žalobce požadoval ony úroky z prodlení, když se zde uvádí, že, tedy, jak již bylo naznačeno výše, žalobce požaduje toto příslušenství od 5. 4. 2020 do 13. 9. 2023, když, v roce 2023, čili v letošním roce, měsíc září však ještě vůbec ani nenastal, s tím, že, vlastně, není zřejmé, tedy přesně, za jaké období je vypočítáno ono kapitalizované příslušenství, a dále pak ještě zástupce žalované poukazoval i na to, že předmětné podání je, z výše popsaných důvodů, poněkud zmatečné.

8. Soud tedy hodlal, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalobce o nezbytnosti doplnit svá tvrzení, jakož i důkazní návrhy, a to v souvislosti s možností vyvrátit tvrzení žalované, ohledně zpochybňování předmětné Smlouvy o postoupení pohledávek, a tedy zároveň i o zpochybňování aktivní věcné legitimace žalobce, k vedení tohoto sporu, kteroužto možnost však žalující strana nikterak nevyužila, jelikož, jak již bylo naznačeno výše, tak zástupkyně žalobce se k soudu dvakrát nedostavila, když svou neúčast na jednání, nařízeném na den 2. 5. 2023, krátce před zmiňovaným jednáním, omluvila, kvůli svým zdravotním potížím, což ovšem soudu nedoložila, přičemž k dalšímu jednání, nařízenému na den 15. 6. 2023, se rovněž, tentokrát již bez omluvy, nedostavila, ač byla řádně a včas obeslána, a proto tedy soud projednal danou věc dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., takže soud opravdu nemohl tehdy žalobce patřičně poučit a vyzvat jej k případnému doplnění jeho, povýtce matoucích, tvrzení, jakož soud nemohl žalobce vyzvat ani k označení přiléhavých důkazních návrhů, takže, za této situace, soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl své břemeno tvrzení a rovněž ani své břemeno důkazní, a to ohledně jednoznačného prokázání existence své aktivní věcné legitimace, v rámci tohoto řízení, byť, dle ustanovení § 79, odst. 1, a § 101, odst. 1, o. s. ř., má každý účastník, vždy, povinnost tvrzení, přičemž, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu pro případ, že skutková tvrzení a důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06).

9. Předpokladem důkazní povinnosti je tak tvrzení skutečností účastníkem (§ 101, odst. 1, písm. a) o. s. ř.). Teorie procesního práva, v této souvislosti, hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti, rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak, zpravidla, ani nemůže splnit svou důkazní povinnost. Jinými slovy řečeno, tak nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má pak za následek to, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, a která nevyšla, ani jinak, v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR - sp. zn.: 29 Odo 1014/2003 a sp. zn.: 29 Odo 953/2004).

10. V daném případě soud konstatuje, že tedy zástupkyně žalobce nespecifikovala, dle předchozí výzvy soudu, jež jí byla zaslána, a to s dostatečným časovým předstihem, před jednáním, nařízeným na den 15. 6. 2023, ono kapitalizované příslušenství a dále soud konstatuje, že zástupkyni žalobce zaslal též i Protokol, z onoho předchozího ústního jednání, konaného dne 2. 5. 2023, k němuž se zástupkyně žalobce, kvůli oněm zdravotním potížím, nedostavila, a v rámci něhož strana žalovaná tehdy vyslovila své výhrady, vůči postupu strany žalující, a též i v souvislosti s tím, že tehdy bylo označeno, ze strany zástupce žalované, za zmatečné ono podání, ve kterém strana žalující vzala svou žalobu částečně zpět a zároveň požadovala i ono kapitalizované příslušenství, když strana žalovaná uplatnila, s ohledem na nedostavení se právní zástupkyně žalované, k uvedenému jednání, i separaci nákladů řízení, k čemuž se ovšem zástupkyně žalobce pak již nikterak nevyjádřila a tvrzený důvod své nepřítomnosti, s ohledem na zdravotní obtíže, soudu pak již ani nedoložila, a v důsledku čehož tedy soudu nakonec nezbylo, nežli žalobu zamítnout, a to, především, pro neunesení důkazního břemene na straně žalobce, neboť žalobce, vlastně, dostatečně přesvědčivě neprokázal, že mu svědčí aktivní věcná legitimace, k vedení tohoto sporu, když soudu předložil pouze kopii oné Smlouvy o postoupení pohledávek, spolu se seznamem pohledávek, nicméně, pokud tedy strana žalovaná opakovaně sporovala pravost i pravdivost těchto listin, z nichž opravdu nelze zcela spolehlivě dovodit, zda skutečně byla dotyčná pohledávka, evidovaná za žalovanou, postoupena na současného žalobce, takže toto postoupení nebylo dostatečně prokázáno, přičemž, rovněž i s ohledem na to, že tedy nebyla prokázána, přesvědčivým způsobem, pravost těchto, shora zmiňovaných, listin, jež byly soudu doručeny, a též, nakonec, nebyly odstraněny ani ony, výše popsané, rozpory v jednotlivých částkách i ve výpočtu onoho kapitalizovaného příslušenství (viz výše – bod číslo), pak tedy soudu opravdu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

11. O nákladech tohoto řízení pak rozhodl podepsaný soud podle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., když procesně neúspěšnému žalobci uložil povinnost zaplatit, procesně úspěšné žalované, která, v tomto sporu, byla právně zastoupena, náklady řízení, a to rovněž i v návaznosti na ust. § 146, odst. 2, o. s. ř., když se tedy jednalo o náklady právního zastoupení žalované advokátem, t.j., o odměnu advokáta žalované, kterou tento advokát účtoval dle § 7 a § 8, vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu), z tarifní hodnoty 19 290 Kč, za celkem 6 úkonů právní služby - á 1 900 Kč (1x převzetí a příprava věci, 1x písemné podání - s vyjádřením ve věci samé, dále 3x účast na jednáních, konaných u podepsaného soudu - dne 2. 2. 2023, dále dne 2. 5. 2023 a též i dne 15. 6. 2023, a dále též i 1x další písemné podání ve věci samé - ze dne 15. 2. 2023), tj., celkem 11 400 Kč, a dále též i šest režijních paušálů, po částce 300 Kč, dle § 13, Advokátního tarifu, jež byly advokátem žalované účtovány k uvedeným šesti úkonům právní služby, a celkem tedy v částce 1 800 Kč, s tím, že advokát žalované, výslovně, soudu sdělil, že není plátcem DPH, a proto soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, již tedy nepromítnul onu položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokáta a z paušálních náhrad, a v důsledku čehož tedy celkové náklady tohoto řízení činí 13 200 Kč.

12. O povinnosti žalobce, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, v celkové výši 13 200 Kč, k rukám právního zástupce žalované, bylo rozhodnuto podle § 149, odst. 1, o. s. ř., s tím, že soud tedy stanovil žalobci, pro splnění této jeho povinnosti, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.