OSPH04 39 C 483/2020-149

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: zdržení se zásahu do vlastnického práva

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zdržet se provádění stavby na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce ve vzdálenosti bližší než jsou 2 metry od hranice s pozemkem parc. číslo v k.ú. část obce, a že žalovaná je povinna odstranit dosud provedenou stavbu v rozsahu, v jakém zasahuje do oblasti vzdálené méně jak 2 metry od hranice s pozemkem parc. číslo v k.ú. část obce, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhá zdržení se zásahu do vlastnického práva, s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků parc. číslo zapsaných na list vlastnictví v k. ú. část obce a žalovaný je vlastníkem vedlejšího pozemku parc. číslo zapsaných na list vlastnictví v k. ú. část obce. Obě nemovitosti spolu bezprostředně sousedí. Žalovaný bez souhlasu žalobce, stavebního povolení či ohlášení začal budovu na svém pozemku rozšiřovat. Žalobce se pokoušel se žalovaným domluvit, ten ale žalobce ignoruje a nebaví se s ním. Ze snímků (č.l. 4) vyplývá, že žalovaný provádí stavbu, která je k sousedské hranici vzdálena cca 170 cm, přičemž pravidla pro odstupy jsou stanovena stavebními předpisy na minimální vzdálenost 2 metrů.

2. Žalovaný nárok neuznává. Žalovaný vznáší námitku věcné nepříslušnosti soudu a uvádí, že má věc rozhodovat příslušný orgán veřejné správy – stavební úřad, který je povinen zkoumat, zda návrh na vydání rozhodnutí odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a rovněž jsou vypořádány i případné soukromoprávní námitky. Žalovaný dále uvádí, že žalobce je vlastníkem pozemku na základě kupní smlouvy ze dne datum, kterou žalobce jako kupující uzavřel s jméno příjmení a jméno příjmení (dále jen původní vlastníci). Původní vlastníci souhlasili s tím, že vzdálenost přístavby od plotu bude 1,5 m. To vyplývá z jednání uskutečněného dne datum na pracovišti stavebního odboru úřadu anonymizováno obec a číslo, a také ze souhlasů původních vlastníků na okótovaných katastrálních mapách se zákresem přístavby s přesnými rozměry. Žalovaný uvádí, že o všech skutečnostech byl žalobce jako nový majitel informován. Žalovaný nejprve postupoval v dobré víře se stavebními předpisy, některé stavební úpravy jsou předmětem žádosti o dodatečné stavební povolení. V těchto věcech žalovaného zastupuje právnická osoba, který dne datum odeslal žádost o dodatečné povolení stavby.

3. Žalobce na vyjádření žalovaného reagoval tak, že žalovaný stále s prováděním stavby nepřestal, stavbu dělá bez jakéhokoliv správního rozhodnutí, a jedná se tudíž o černou stavbu. Žalobce má za to, že mu vybudování stavby v bezprostřední blízkosti jeho nemovitosti zásadním způsobem zasahuje do jeho vlastnického práva. Stavba má mít velká okna, která naruší soukromí na pozemku žalobce, významně se sníží osvit a bude stínit značnou část dne. Žalobce nesouhlasí ani s námitkou nedostatku věcné pravomoci soudu. Žalobce nakonec odmítá, že by předchozí vlastníci – pan jméno příjmení a paní jméno příjmení udělili jakýkoliv souhlas s umístěním stavby žalovaného v blízkosti nemovitosti žalobce, oba předchozí vlastníci jeli na stavební úřad potvrdit svůj nesouhlas.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění.

5. Žalobce je vlastníkem pozemků parc. číslo zapsaných na list vlastnictví v k. ú. část obce a žalovaný je vlastníkem vedlejšího pozemku parc. číslo zapsaných na list vlastnictví v k. ú. část obce. Obě nemovitosti spolu bezprostředně sousedí. Žalovaný začal rozšiřovat stavbu na pozemku parc. číslo zapsaných na list vlastnictví v k. ú. část obce, přičemž provádí stavbu, která je k sousedské hranici vzdálena cca 170 cm (zjištěno z: výpis z katastru nemovitostí, list vlastnictví a 339, k. ú. část obce, fotografie, nesporná tvrzení účastníků).

6. Žalobce nabyl pozemek parc. číslo zapsaných na list vlastnictví v k. ú. část obce na základě kupní smlouvy ze dne datum, kterou žalobce jako kupující uzavřel s jméno příjmení a jméno příjmení (zjištěno z: kupní smlouva z datum).

7. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, zejména pak oznámením o zahájení řízení ze dne datum a žádost o dodatečné povolení stavby ze dne datum, avšak tyto důkazy soud nehodnotil, neboť s ohledem na právní posouzení nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu.

8. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

9. Ve věci probíhaly ke dni podání žaloby tři správní řízení – řízení o dodatečné povolení stavy, číslo jednací, sp. zn spisová značka spisová značka, řízení o povolení výjimky z obecných technických požadavků vedené na základě žádosti ze dne datum rozhodnutí pod sp zn. spisová značka spisová značka a řízení o odstranění stavby vedené pod sp. zn. spisová značka. Žalobce se přesto rozhodl domoci se svého práva civilní žalobou.

10. Jedná se o negatorní žalobu, jejímž prostřednictvím se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva. Negatorní žalobou se lze domáhat ochrany proti zásahům do práva vlastníka spočívajících v jiném rušení než v neoprávněném zadržování jeho věci. Může jít zejména o neoprávněné užívání cesty vedoucí přes pozemek vlastníka, o přechod nebo přejezd přes jeho pozemek, o čerpání vody ze studny vlastníka, o terénní úpravy, o ukládání různých předmětů na pozemek vlastníka, o započetí stavby na cizím pozemku apod. (k tomu srovnej příjmení, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 244, marg. číslo).

11. Negatorní žalobou se tak lze domáhat ochrany proti zásahům, které se přímo projevují na pozemku vlastníka a zasahují tím do jeho vlastnického práva. Nelze se naproti tomu domáhat ochrany vlastnického práva k pozemku negatorní žalobou proti zásahům, které se pozemku bezprostředně nedotýkají, i když ztěžují či znemožňují přístup vlastníka k pozemku a tím fakticky omezují výkon vlastnického práva, jestliže jde o činnosti na pozemku jiné osoby, než která se ochrany tvrzeného práva domáhá (usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3742/2019).

12. Skutečnost, zda jsou stavby žalované z pohledu veřejného práva povolené, či nikoliv, je při posuzování negatorní žaloby (zásahu do vlastnického práva) zásadně bez významu. Jinými slovy, i kdyby z hlediska správního práva nebyly stavby žalované povolené ani zkolaudované, samo o sobě by to nemělo význam na možný zásah do vlastnického práva žalobců (viz usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3742/2019).

13. V řízení nebylo prokázáno, že by jednalo o zásah, který by se pozemku žalobce přímo dotýkal, když se v tomto případě jednalo o stavbu na pozemku žalovaného, který staví v nedostatečné vzdálenosti od hranice nemovitosti žalobce. Soud na základě výše uvedeného uzavřel, že v daném případě žalovaný nezasahuje do vlastnického práva žalobce, neboť jde o činnosti na pozemku jiné osoby, než která se ochrany tvrzeného práva domáhá. Námitka žalobce, že stavba žalovaného má mít velká okna, není oprávněn soud v civilním soudnictví řešit, k vypořádání těchto námitek jsou pravomocné správní úřady v rámci správních řízení.

14. Soud s ohledem na výše uvedené nezkoumal a neprováděl dokazování ohledně tvrzeného souhlasu původních vlastníků pozemku žalobce s umístěním stavby žalovaného v blízkosti nemovitosti žalobce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

16. Soud nepřiznal náhradu nákladů za doplnění k vyjádření ze dne datum, neboť v tomto nebyly obsaženy žádné jiné rozhodující skutečnosti než ty obsažené již ve vyjádření z datum a dále odvolání proti usnesení soudu podle § 107a odst. 2 o.s.ř. a námitku místní nepříslušnosti a soud tyto úkony neposoudil jako účelně vynaložené.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.