OSPH04 16 C 13/2023-175

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva

I. Z a m í t á se žaloba s určením, že žalobce a jméno FO, narozená datum a zemřelá datum, trvale bytem adresa, byli ke dni smrti jméno FO vlastníky v režimu společného jmění manželů podílu id. ½ k pozemku p.č. podezřelý výraz, jehož součástí je stavba č.p. podezřelý výraz, v katastrálním území podezřelý výraz, obec adresa, zapsaném na LV podezřelý výraz u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů soudního řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalovaného Jméno advokáta B, advokáta, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1) Převzetí věci

S ohledem na skutečnost, že manželka žalobce jméno FO v průběhu soudního řízení zemřela, a to konkrétně dne datum (úmrtní list), pak žalobce navrhl částečnou změnu žalobního návrhu s tím, že žalobce požaduje, aby soud o žalobním návrhu rozhodl tak, že on a jeho zemřelá manželka byli vlastníci poloviny uvedené nemovitosti ke dni smrti jméno FO, tj. k uvedenému datu datum.

Soud tuto změnu žalobního návrhu připustil usnesením vyhlášeným při jednání soudu dne datum.

V podrobnostech žalobce ve svém návrhu uvádí především specifikaci nevhodného jednání syna, které jej vede k tak zásadnímu kroku, jako je odvolání daru. Žalobce vychází z přesvědčení, že pokud se majetek týká společného jmění manželů, pak může podat žalobu na ochranu těchto vlastnických práv i sám s tím, že není potřeba, aby žalobní návrh podával i druhý spoluvlastník, kterým je (byla) manželka, která si ve věci nepřeje aktivně vystupovat, nicméně judikatura má být zajedno v tom, že žalobu o určení, že předmětná nemovitost je ve společném jmění manželů může podat jen jeden z manželů, a to i tehdy, když druhý z manželů by s tímto nesouhlasil.

Žalobce uvedl, že k darování došlo v roce Anonymizováno, žalobce i jeho manželka v roce Anonymizováno, ale od darovací smlouvy odstoupili.

Šlo především o tato jednání:

2) Písemné vyjádření k žalobě z datum

Žalovanému se rodiče rozhodli darovat předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitosti v adresa podezřelý výraz proto, aby příslušné komerční prostory mohl využívat k podnikání. Žalovaný byl tak zapsán, jako spoluvlastník podílu s účinností k datum.

Rodiče také udělili žalovanému dne datum generální plnou moc, na základě, které mohl převádět jejich nemovitosti (mimo jiné). Rodiče totiž měli v žalovaného důvěru, že na základě plné moci zajistí převod jejich majetku na jednotlivé členy rodiny, dle pokynů rodičů.

Na základě uvedené plné moci žalovaný uzavřel dne datum darovací smlouvu, kterou řádně převedl podíl ideální poloviny k předmětnému rodinnému domu na bratra jméno FO. Naproti tomu druhý podíl ideální poloviny převedl sám na sebe, nikoli na sestru jméno FO, jak zněl pokyn rodičů. Zápis převodu vlastnického práva do katastru nemovitostí byl proveden s účinností ke dni datum a k tomuto datu tedy rodiče pozbyli vlastnické právo k podílu na uvedené nemovitosti a zhruba v této době se začaly vzájemné vztahy výrazně zhoršovat. Důvodem byla jednak skutečnost, že žalovaný nezajistil převedení podílu rodinného domu v souladu s pokyny rodičů, když část podílu převedl na sebe, nikoli na sestru jméno FO a dalším důvodem byla skutečnost, že žalovaný uzavřel sňatek s jméno FO (jejíž příjmení přijal již o několik let dříve), aniž by o sňatku informoval rodiče a další členy rodiny. O sňatku se rodiče měli dozvědět teprve dodatečně, na základě toho, že došlo k zápisu společného jmění manželů (žalovaného a jméno FO) do katastru nemovitostí.

V rodinném domě Anonymizováno adresa nicméně rodiče s žalovaným měli nadále bydlet s tím, že v něm i dožijí, a navíc se domnívali, že žalovaný v jejich prospěch zřídil nebo v budoucnosti zřídí věcné břemeno doživotního užívání. Toto se nestalo.

3) Účast na šesti jednáních soudu a to dne datum, datum, datum, datum, datum a datum, přičemž pokud jde o jednání ze dne datum, datum a datum, pak tato jednání přesáhla dvě hodiny.

Celkově tak jde o 11 úkonů právní služby, přičemž započitatelná částka na jeden úkon právní služby je částka ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) a.t. k § 7 bod 5 tarifu. Za 11 úkonů při částka je pak odpovídající částka částka, ke které soud připočítal taktéž režijní paušál za jednotlivé úkony, tedy za převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast na šesti jednáních, tedy 8x částka, což je částka. Celková částka odměny činí částka, přičemž k této částce byla připočítána 21% náhrada DPH, tj. částka, celkem částka.

Žalovaný dále uplatnil náklady spočívající v cestovném a ztrátě času jeho právního zástupce, který cestoval na šest jednání soudu ze sídla AK v adresa a zpět osobním motorovým vozidlem, jak vyplývá z osvědčení o registraci vozidla RZ: SPZ, jehož provozovatelem a vlastníkem je právní zástupce žalovaného. Žalovanému náleží cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestami k jednání soudu realizovanými dne datum, datum a datum vždy (tj. třikrát) náhrada ve výši celkem částka za 204 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,06 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., a dále v souvislosti s cestami k jednání soudu realizovanými dne datum, datum a datum vždy (tj. třikrát) náhrada ve výši celkem částka za 204 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,06 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t.

Soud proto přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši částka (částka + částka).

4. Po vystěhování rodičů žalovaný s rodiči ukončil kontakt, nezáleželo mu na nich a nejevil žádný zájem. Rodiče přitom na žalovaného převedli hodnotný majetek v řádu vyšších milionů korun a jeho celkové chování je proto výrazně v rozporu s dobrými mravy. Na vrácení daru přitom soudní praxe pohlíží tak, že odpovídá institutu odstoupení od smlouvy, což se stalo datum, kdy tento dopis byl žalovanému odeslán poštou na místo jeho trvalého pobytu.

5. Žalobce dále argumentuje vydaným rozhodnutím o předběžném opatření ze dne datum, č.j.: spisová značka, kde navrhovateli byli žalobce společně se svou manželkou a žalovaný taktéž syn obou žalobců, kdy předběžným opatřením bylo žalovanému uloženo, aby nenakládal s předmětným podílem k nemovitosti v k.ú. podezřelý výraz s tím, že žalobcům bylo uloženo ve stanovené lhůtě podat žalobní návrh o určení svého vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, zrušil rozhodnutí soudu prvého stupně toliko ve vztahu mezi žalobkyní jméno FO a žalovaným, co do zbytku rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil, a tak usnesení o předběžném opatření, ve vazbě mezi žalobcem a žalovaným nabylo právní moci dne datum. Po vydání předběžného opatření měl začít žalovaný aktivně jednat s rodiči ohledně dohody a měl slíbit žalobcově manželce, že pro ni pořídí garsonku, ve které by mohla bydlet a žalobci slíbil, že zajistí přepsání rodinného domu na adrese adresa zpět na rodiče. Výměnou za to žalovaný měl požadovat, aby oba rodiče podepsali dokumenty, které jim žalovaný přinesl, zejména dohodu o narovnání obsahující též odvolání právního jednání ze dne datum, tedy odvolání daru, z důvodu nevděku. Rodiče se spoléhali, že slibu svého syna mohou věřit, proto dokumenty bez většího přemýšlení podepsali. Krátce poté měl ale žalovaný začít své sliby popírat a žalobce proto učiněná právní jednání považuje za neplatná, protože měla být učiněna v omylu, do kterého žalovaný své rodiče uvedl lstí. Dle žalobce navíc narovnání ani odvolání právního jednání nemůže mít žádné právní účinky. K účinnosti tohoto narovnání týkajícího se věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, je totiž nutný zápis do tohoto seznamu.

6. Žalovaný uvedl k žalobě, že navrhuje její zamítnutí v plném rozsahu.

V podrobnostech uvedl, že skutečně nabyl od svých rodičů zmiňovanou polovinu nemovitosti v k.ú. podezřelý výraz, tedy budovy č.p. podezřelý výraz a pozemku, parcela č. podezřelý výraz, dle darovací smlouvy ze dne datum. Sourozenci žalovaného pak nabyli od rodičů jiný majetek. Vedle darovací smlouvy na nemovitost, došlo také mezi rodiči a žalovaným k příslibu, že žalovaný bude, dle svých možností, finančně rodiče podporovat. Tak se také dělo a v průběhu let Anonymizováno až Anonymizováno zaslal žalovaný na účet žalobce částka. Také zaplatil svým sourozencům, a to za rodiče, částku částka za telefon, pojištění, spoření, energie a další platby. Poslední platba, kterou žalovaný zaslal žalobci, byla datum a šlo o částku částka.

Žalovaný poukázal na pokles příjmů z pronájmu nemovitosti v podezřelý výraz, zejména v důsledku špatného technického stavu a také spory s druhým spoluvlastníkem, které vyvrcholily podáním žaloby o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti v podezřelý výraz, ze strany žalovaného, v roce Anonymizováno, na tehdejšího spoluvlastníka jméno FO. V žalobě nakonec nebylo pokračováno z důvodu, že mezi spoluvlastníky probíhala konkrétní jednání o koupi druhé poloviny nemovitosti v podezřelý výraz ze strany žalovaného. Právě za jeho koupi druhé poloviny nemovitosti v podezřelý výraz od předchozího vlastníka jméno FO, byl důvod, proč se žalovaný rozhodl nabídnout k prodeji, přibližně už v lednu Anonymizováno, nemovitost na adresa, aby získal finanční prostředky na koupi nemovitosti v podezřelý výraz, když žalovaný předpokládal, že tímto krokem by se vyřešily spory s tehdejším spoluvlastníkem nemovitosti v podezřelý výraz. Žalovanému se nakonec nepodařilo uzavřít kupní smlouvu na půlku nemovitosti v podezřelý výraz s bývalým spoluvlastníkem jméno FO, který svůj spoluvlastnický podíl nakonec prodal osobě tituly před jménem jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne datum. Následně mezi žalovaným a novým spoluvlastníkem tituly před jménem jméno FO probíhala jednání o dalším využití a správě nemovitosti v podezřelý výraz a nový spoluvlastník prosazoval finančně náročnou rekonstrukci, kterou si nemohl žalovaný dovolit financovat, a nakonec se tedy rozhodl nemovitost v podezřelý výraz prodat tituly před jménem jméno FO, aby se vyhnul riziku případného soudního sporu mezi spoluvlastníky.

7. Dle žalovaného žalobce užívá k trvalému bydlení rozsáhlý komplex nemovitostí v katastrálním území adresa již od roku Anonymizováno, přičemž tyto nemovitosti, dle darovací smlouvy, byly darovány rodiči žalovaného sourozencům žalovaného, dle smlouvy z datum. Je přitom zřejmé, že nemovitost v adresa byla pronajata, že tam bydlela řada nájemníků už od roku Anonymizováno, zejména pak v letech Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno.

Žalovaný připustil, že skutečně v nemovitosti docházelo k průběžnému a postupnému vyklízení a k převozu nábytku a dalších věcí náležejících rodičům žalovaného, do adresa. Neprobíhalo to však tak, jak tvrdí žalobce. Vyklízení nemovitosti probíhalo s vědomím žalobce. Vystěhování – převozu věcí byl osobně přítomen i bratr žalovaného jméno FO. Určitě se tak nedělo potají a během noci.

8. Pokud jde o tvrzení žalobce, že by k převodu nemovitostí v adresa došlo z vlastnictví rodičů žalovaného na základě darovací smlouvy z datum v rozporu s pokyny žalobce či rodičů žalobce na jeho osobu a nikoli na sestru jméno FO, když toto je nepravdivé tvrzení a žalobce jej vznesl účelově proti žalovanému až v roce Anonymizováno, což opakovaně potvrdila matka žalovaného. Do té doby nikdo takové osočení nevznesl, tedy 3 roky byla tato skutečnost rodinou akceptována, včetně dalšího nabyvatele nemovitosti na adresa, bratra jméno FO. Součástí dohody žalovaného s rodiči, ohledně nabytí nemovitosti na adresa, byla neformální dohoda, že si žalovaný sjedná úvěr, a to za účelem poskytnutí finančních prostředků žalobci k úhradě jeho osobních dluhů. Tento úvěr žalovaný čerpal v rozsahu 2 milionů dne datum, dle smlouvy s Anonymizováno bankou. Tento úvěr je v celém rozsahu splácen žalovaným, společně s jeho manželkou. Pro poskytnutí úvěru byla nutná součinnost tehdy druhého spoluvlastníka nemovitosti na adresa jméno FO, který datum, společně s žalovaným podepsal smlouvu o zřízení zástavního práva k této nemovitosti. Dle článku IV. smlouvy o zřízení zástavního práva, tak plynul pro žalovaného i jeho bratra závazek neumožnit nabytí jakéhokoli práva k předmětu zajištění a to včetně práva odpovídajícímu věcnému břemeni (ve prospěch žalobce). Žalovaný žádný takový slib žalobci ani dát nemohl. Sám žalobce si byl vědom požadavku banky na právně čistou nemovitost, která byla použita k zajištění úvěru formou zástavního práva. Žalobce s žalovaným se také osobně zúčastnil schůzky na pobočce Anonymizováno banky v adresa, kde bylo vše projednáno, včetně zajištění předmětného úvěru. Účelovost tvrzení žalobce vůči žalovanému v tomto směru také vyplývá i z časové prodlevy několika let, neboť k odvolání daru došlo až v srpnu Anonymizováno.

Dne datum došlo mezi jméno FO a žalovaným a jeho manželkou, k uzavření dohody o zrušení vypořádání podílového vlastnictví k nemovitostem na adresa, na základě, které měli manželé jméno FO nabýt od jméno FO jeho spoluvlastnický podíl v rozsahu půlky a uhradit mu cenu za vypořádání 3,5 milionu korun, které také obdržel. Pro účely úhrady vypořádacího klasického podílu na nemovitosti na adresa, a to jméno FO, si manželé jméno FO vzali u Anonymizováno banky další úvěr 5 milionů a k zajištění úvěru sloužila nemovitost na adresa a zástavní právo bylo zapsáno, jako druhé v pořadí k datu datum.

9. Žalovaný dále zpochybnil pravdivost čestných prohlášení svých sourozenců, neboť všichni získávali informace a vnímali události za období zhruba 5 let totožně, ve stejném rozsahu a zcela jednoznačně negativně vůči žalovanému a z totožného obsahu lze dovozovat jejich účelovost s cílem žalovaného poškodit, což potvrzuje matka jméno FO.

10. Pokud jde o tvrzení žalobce, že žalovaný není s rodiči v kontaktu a nezajímá se o ně, pak toto žalovaný popřel, když je v kontaktu se svou matkou a dále probíhá i kontakt mezi matkou žalovaného a manželkou žalovaného. Připustil jinak, že žalovaný se žalobcem není v posledních letech v příliš blízkém, ani intenzivním kontaktu, jako v minulosti, ale tyto důvody již jsou na straně žalobce, zejména pro intenzitu a množství konzumace alkoholu z jeho strany, a to v podstatě na pravidelné denní bázi, což zapříčiňuje občasné agresivní, vulgární a nevhodné chování vůči žalovanému a jeho manželce. Dalším důvodem pro omezení návštěv žalobce ze strany žalovaného ve adresa bylo vážné napadení psem žalobce malé dcery žalovaného, která byla vážně zraněna, kdy tento pes ve adresa má po celou dobu volný pohyb. Skutečnost, že žalovaný o žalobce přesto zájem projevuje spočívá v tom, že jej pravidelně finančně podporoval, a to až do konce roku Anonymizováno a také byla dohoda mezi manželkou žalovaného jméno FO a rodiči žalovaného o prodeji části obrazů umístněných v nemovitosti na adresa formou aukce, kterou zajistila. Výtěžek z prodeje formou aukce, byl převeden, dle dohody s oběma rodiči, na účet žalobce dne datum, částkou částka. Je pravdou, že si žalovaný v minulosti změnil svoje příjmení na jméno FO, nicméně se jedná o příjmení, které jeho matka jméno FO užívala za svobodna. Předmětná změna příjmení žalovaného proběhla ještě před uzavřením darovací smlouvy ze dne datum, která se týká nemovitosti v podezřelý výraz, kterou již žalovaný uzavíral s příjmením jméno FO a nikomu to nevadilo.

11. Žalovaný tedy popírá, že by původním úmyslem jeho rodičů bylo nakonec v nemovitosti na adresa skutečně dožít a že by bylo reálné, aby jim tam žalovaný zřizoval věcné břemeno, kvůli zástavním právům, jakož popřel i to, že by rodiče žalovaného z adresa byli nuceně vystěhováni. K žádnému porušení slibu nedošlo. Žalovaný zejména poukazuje na skutečnost, kdy mělo dojít k tvrzenému závadovému jednání a kdy došlo k odstoupení od smlouvy. Jaká doba, respektive, kolik let uplynulo. Pokud by žalovaný neměl o žalobce žádný zájem, pak by ho jistě finančně nepodporoval a pokud by žalobce neholdoval tolik alkoholu, nemusel se vůči žalovanému tak hrubě chovat.

12. K otázce skutkových zjištění soudu.

13. Skutečnost, že jméno FO, manželka žalobce, zemřela je jednak nespornou skutečností mezi účastníky a zároveň tato skutečnost vyplývá z úmrtního oznámení, které bylo v závěru řízení předloženo. Skutečnost, že žalobce a jméno FO jsou (byli) manželé, je rovněž nespornou skutečností.

14. Pokud jde o nemovitosti zapsané na LV podezřelý výraz, tj. parcela podezřelý výraz, o výměře Anonymizováno m2, spolu se stavbou č.p. podezřelý výraz, pak je prokázáno, že jednu polovinu těchto nemovitostí vlastní žalovaný, druhou polovinu tituly před jménem jméno FO, jakož i skutečnost, že na nemovitosti vázne zástavní právo smluvní, pro pohledávku ve výši částka k podílu jedné poloviny, přičemž z listiny vyplývá, že Jméno žalovaného nabyl polovinu těchto nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne datum, s právními účinky zápisu k okamžiku datum (výpis z katastru nemovitostí LV podezřelý výraz, právnická osoba pro hl.m. Prahu).

15. Ohledně shora uvedené nemovitosti v k.ú. podezřelý výraz, obec adresa, tj. budova podezřelý výraz a pozemek č. podezřelý výraz, pak tyto nemovitosti co do ½ dne datum byly darovány žalovanému ze strany jeho rodičů jméno FO a jméno FO, jak vyplývá z příslušné darovací smlouvy (darovací smlouva ze dne datum). Pokud jde o tento uvedený dar ve prospěch žalovaného, pak dne datum byl tento dar odvolán ze strany jméno FO a jméno FO, jakožto dárců, tedy šlo o odvolání daru dle darovací smlouvy ze dne datum, kdy k odvolání daru dárce vede skutečnost, že obdarovaný nedodržel vzájemná ujednání, neboť během podzimu Anonymizováno měl rodiče vyhodit z jejich rodinného domu v adresa, přičemž když se odstěhovali na chatu měli v úmyslu tam dožít a během noci měl jejich věci odvézt na chatu a některé vyházet na skládku. Veškeré cennosti měl odvézt na neznámé místo a nemít v úmyslu je vrátit. Rodinný dům pak měl začít inzerovat k prodeji a tím dostal rodiče do bytové nouze. Navíc rodiče nenavštěvuje, vůbec se o ně nezajímá. Popsaným jednáním tak ublížil rodičům, porušil dobré mravy a toto vede k odvolání daru (listina označená, jako Odvolání daru pro nevděk a odvolání zmocnění ze dne datum).

16. jméno FO žalovaným Jméno žalovaného, jako prodávajícím a tituly před jménem jméno FO, jako kupujícím, byla uzavřena kupní smlouva týkající se jedné ideální poloviny pozemku parcela č. podezřelý výraz o výměře Anonymizováno m2, jehož součástí je stavba podezřelý výraz, k.ú. podezřelý výraz, zapsáno na LV podezřelý výraz, obec adresa (kupní smlouva ze dne datum o prodeji půlky nemovitostí k.ú. podezřelý výraz).

17. Obvodní soud pro adresa dne datum vydal předběžné opatření ve věci žalobců jméno FO a jméno FO proti Jméno žalovaného s tím, že bylo rozhodnuto tak, že žalovanému byla uložena povinnost, aby nenakládal s podílem ideální poloviny k pozemku č. podezřelý výraz, jakož součástí je stavba podezřelý výraz, k.ú. podezřelý výraz s tím, že žalobcům bylo uloženo ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí podat návrh „na zahájení řízení na určení svého vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu“. Soud dospěl k závěru, že žalobci osvědčili rozhodné skutečnosti pro vydání předběžného opatření a že je třeba zatímní úpravy poměru účastníků, či že by mohla být případně dána obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen, neboť vzniká důvodná obava, že žalovaný by mohl prodat část předmětné nemovitosti, kterou žalobci po něm chtějí zpátky. Že je taková obava důvodná, vyplývá z jednání žalovaného.

V rámci podaného opravného prostředku rozhodoval Městský soud v Praze, jako soud odvolací, v této věci dne datum s tím, že rozhodnutí soudu prvého stupně o předběžném opatření potvrdil, pouze byla zrušena ta část rozhodnutí, která se týká žalobkyně jméno FO ve vazbě k žalovanému, neboť ta vzala návrh na předběžné opatření zpět. jméno FO také vypověděla plnou moc svému právnímu zástupci Jméno advokáta A a vzala návrh na vydání předběžného opatření proti Jméno žalovaného zpět prohlášením ze dne datum (usnesení Obvodního soudu pro adresa, spisová značka, usnesení MS v Praze, 13 Co 16/2023-73 a prohlášení jméno FO ze dne datum).

18. Dne datum byla podepsána „Dohoda o narovnání“ mezi žalobcem a žalovaným, kdy žalobce Jméno žalobce na základě této dohody měl do 2 dnů od tohoto podpisu vzít zpět celý návrh na nařízení předběžného opatření, taktéž zmiňované odvolání daru pro svého syna Jméno žalovaného ze dne datum s tím, že syn se zavazuje otci zaplatit částku částka (Dohoda o narovnání ze dne datum uzavřena mezi účastníky).

19. Na základě shora uvedené dohody žalobce vzal zpět návrh na vydání předběžného opatření dne datum a taktéž tak učinila i jméno FO, manželka žalobce a matka žalovaného, a to datum (zpětvzetí návrhu jméno FO a jméno FO).

20. V projednávané věci byli slyšeni svědci navržení ze strany účastníků, vesměs rodinní příslušníci a to, až na slyšeného svědka jméno FO a jméno FO, manželka žalovaného jméno FO, syn jméno FO, dcera jméno FO a jméno FO, dále byla slyšena jako svědkyně matka žalovaného a manželka žalobce jméno FO.

21. Pokud jde o další navržené svědky, pak účastníci na jejich slyšení posléze již netrvali a tito svědci tedy slyšeni nebyli (jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO).

22. Z výpovědi jméno FO vyplynulo, že žalobce je její tchán a žalovaný manžel, účastníky navržený svědek jméno FO je kamarádem svědkyně. Svědkyně uvedla, že je zasvěcena do rodinné problematiky účastníků a uvedla, že darovací smlouva ze strany žalobce ve prospěch jejího manžela byla odvolána, ale nepovažuje to za důvodné, žalobce dlouhodobě pije a faktické důvody pro to žádné neměl. Svědkyni je známo, že žalobce se svojí manželkou jméno FO fakticky nežije od konce roku Anonymizováno, což může souviset se zmíněnými problémy, paní jméno FO pije také, a to dost. Celým problémem je také to, že žalobce má více dětí, tedy žalovaný má celkově čtyři sourozence, kdy původně byly vztahy dobré, a i svědkyně je měla dobré, což se kvůli finančním neshodám později zkomplikovalo, většina sourozenců je nyní při otci. Pokud vznikly v rodině nějaké problémy, tak kromě toho, co již svědkyně konstatovala, že svědkyně s rodinou jezdila do rodinného sídla ve adresa, žalobce zná zejména odtamtud. Žalobce, když se napil, nechoval se k členům rodiny vždy úplně nejlépe, konečně ani ke svědkyni ne, a když se napil, urážel například její matku. V současné době se rodina svědkyně již fakticky stýká jen s matkou žalovaného, volají si a také jí různě pomáhají včetně financí. Kontakty s žalobcem jsou přerušeny, už to tak bylo i v roce Anonymizováno, žalobce a žalovaný se nedohodli. Žalobce měl svědkyni říci, že jestli přijde, tak ji zastřelí. Co se týká sporu mezi otcem a synem, pak je to ohledně nemovitostí, které jsou v rodině, respektive těch, které byly předmětem daru, co rodiče dali žalovanému. Část nemovitostí si také svědkyně s žalovaným koupili od bratra žalovaného a žalobci se nelíbila skutečnost, jak s tím chtějí naložit, že by to chtěli prodat. Celý problém je v tom, že žalobce chtěl mít vždycky ve všem hlavní slovo, muselo být po jeho, tentokrát ho neměl, v tom byl celý problém, a to ho naštvalo a vedlo to k těmto událostem. Svědkyně s manželem se rozhodli, že pokud jde o dům na adresa, tak že by ho prodali a koupili by druhou půlku nemovitostí, co žalovaný dostal v roce Anonymizováno, to je ta nemovitost v adresa, Anonymizováno Anonymizováno. Nakonec ale odkup ve Anonymizováno Anonymizováno nedopadl a koupil to pan Anonymizováno jméno FO.

Svědkyně jinak uvedla, že jí není známo, jak rodiče žalovaného žili na adresa v domě, je jí známo to, že zhruba někdy od roku Anonymizováno se ten dům oficiálně pronajímá, předtím se pronajímal neoficiálně, takže určitě od té doby, co se to vůbec pronajímá, tak tam nežili a žili tam předtím. Svědkyně uvedla, že ale pana jméno FO a rodinu zná asi 20 let, a přitom pana jméno FO, tedy žalobce, zná vlastně jenom z chalupy ve adresa. Pokud jde o matku, tu vídala v Praze častěji, to byla třeba i v adresa, kdy tam mohla někdy přespat, což může být zhruba před 5 lety (řečeno v roce Anonymizováno). (Výpověď svědkyně jméno FO, č. l. 70, 71 spisu.)

23. Svědek jméno FO uvedl, že s žalovaným jsou kamarádi a znají se asi 15 let, jméno FO je manželka žalovaného, žalobce je otcem žalovaného, přičemž svědek ohledně rodinných nemovitostí účastníků řízení v Praze nijak informován není. Svědek jinak uvedl, že byl požádán, aby podepsal čestné prohlášení s datem datum, při jednání listinu také verifikoval s tím, že jde o stvrzení, že svědek v nemovitosti v adresa bydlel, a protože tam skutečně určitou dobu bydlel, tak žalovanému vyhověl. Uvedl, že obýval ložnici a hlavní pokoj v nemovitosti, což bylo všechno v prvním patře. Bylo to někdy od února Anonymizováno nebo možná už Anonymizováno po dobu něco přes rok a byla o tom sepsána nájemní smlouva, kterou také svědek při jednání verifikoval jako smlouvu z datum s tím, že už tam bydlel fakticky o trochu dříve. Svědek uvedl, že v době, kdy tam bydlel, tak s žalobcem se v nemovitosti viděl asi dvakrát, když tam byl na otočku a jel si pro nějaké své věci. Svědek uvedl, že v té době tam bydleli ještě nějací další dva nájemníci. Svědek užíval kromě kuchyně také zahradu, koupelnu, WC, občas si dělal něco na autě v garáži, nabyl tak pocitu, že vlastně užívá všechno. Pokud jde o konkrétní ložnici, kterou užíval, tak to byla původně ložnice manželů jméno FO, kde byl i balkón. Když se tam nastěhoval, fakticky nebylo moc co vyklízet, když tam skoro nic nebylo, jenom nějaké staré oblečení, které ještě s jméno FO nosili do garáže (výpověď svědka jméno FO č. l. 71 spisu).

24. Pokud jde o dalšího ze svědků, jenž byli slyšeni, pak jde o jméno FO, syna žalobce a bratra žalovaného (č. l. 83–85 spisu), který potvrdil svůj vztah k účastníkům řízení s tím, že s otcem se normálně stýká, s bratrem ovšem nikoliv a k datu jeho slyšení datum uvedl, že je to „přesně 6 let“. Svědek uvedl, že bratr mu často telefonoval ohledně věcí, které jsou předmětem sporu v rodině, on toho měl už dost, tak si ho v telefonu zablokoval a od té doby se nestýkají. Žalovaný uzavřel s rodiči smlouvu, která se uzavřela u nich doma, šlo o darovací smlouvu na nemovitost v adresa. Žalovaný dostal část, byli tam dva společníci a měl si půjčit peníze na druhou půlku, kterou měl koupit, aby celá nemovitost patřila rodině, ale k tomu nedošlo, žádné peníze si nepůjčil, z půjčky prostě sešlo. Svědkovi není známo, proč si žalovaný půjčku nevzal třeba u banky nebo někde jinde než u nějakého pána, prostě ví jen, že k tomu nedošlo. Pokud jde o názor svědka, jaké měl kontakty s rodiči, tak svědek vychází z toho, že žalovaný s nimi kontakty měl a stýkali se ale zejména tehdy, když žalovaný něco potřeboval. Důvodem pro to, proč žalovaný měl zintenzivnit svoje styky s matkou, dle svědka je to, že byla ze strany rodičů podána žaloba a chtěl, aby to rodiče stáhli. U matky uspěl, u otce ovšem nikoliv. Jde o vrácení daru. Pokud jde o matku, svědek uvedl, že není v plné psychické kondici a je ovlivnitelná, vychází z předpokladu, že maminka je na úrovni člověka ve věku 15 let, přitom je jí 69 let. Měla úraz hlavy a také hodně pije alkohol. Svědek poukázal na skutečnost, že jejich matka byla v nemocnici tři dny v umělém spánku pro selhání důležitých orgánů a byla v ohrožení života, a to byl právě ten moment, kdy žalovaný vytáhl smlouvu a žalovaný měl svědkovi říkat, že kdyby se s matkou něco stalo, tak by mohl dědit i jejich bratr jméno FO, a to že by nebylo dobré. Vzal tedy smlouvu, co měl doma a šel s tím na katastr bez vědomí rodičů, což měl žalovaný svědkovi přímo říci.

Matka v současné době žije na chatě s bratrem svědka jméno FO, dále na tu chatu občas o víkendu jezdí ostatní sourozenci, tedy jak svědek, tak i Anonymizováno, tak i jméno FO. Svědek uvedl, že jejich matka tvrdila, že z nemovitosti v adresa byla žalovaným vystěhována a žalovaný k ní změnil vztah až po podání zmiňované žaloby. Matka měla svědkovi přitom tvrdit, že vystěhování z adresa bylo tak, že byla s žalobcem zrovna na chatě, když k tomu došlo, že měl být vystěhován celý dům a údajně měl žalovaný rodičům říci, že už se tam vrátit nemohou. Víc svědek neví, neboť tu nemovitost v adresa nenavštěvoval.

Jinak svědek uvedl, že o svatbě bratra nevěděl, pozván tam nebyl, dozvěděl se to až později, co ostatní, neví.

Pokud jde o psa rodičů, pak svědek uvedl, že je to velký pes, který, kdyby nebyl zavřený, mohl by být nebezpečný, je třeba, aby byl při příchodu kohokoliv zavřen.

Svědek vychází z přesvědčení, že rodiče dům v adresa definitivně opustit nechtěli, všichni sourozenci tam vyrůstali celý život a maminka tam měla řadu přátel.

Pokud jde o informace svědka o tom, jak to vlastně mělo být s nemovitostmi v adresa a v adresa, tak svědek uvedl, že v rodině byl určitý plán ohledně nemovitosti v adresa podezřelý výraz, o nemovitosti v adresa svědek neví nic. Pokud jde o podezřelý výraz, tak tam měl žalovaný koupit druhou půlku a měl mít na to úvěr, ale nedošlo k tomu. Žalovanému měl půjčit peníze bývalý přítel matky jméno FO, který ty peníze měl obstarat, ale nedošlo k tomu, proč, to svědkovi není známo.

Pokud jde o bratra jméno FO, tento trpí schizofrenií, důležité věci v rodině se s ním proto neřešily, v současné době se v rámci svých možností stará o maminku, se kterou žije, svědek se s bratrem jméno FO ovšem nestýká, protože „si nemají co říci“. K otázce čestného prohlášení sepsaného svědkem dne datum svědek uvedl, že dle jeho soudu takové prohlášení „psali všichni“, jinak verifikoval svůj podpis na této listině, která mu byla při jeho výpovědi předložena a dodal, že se o té věci bavila celá rodina, takže to fakticky reprezentuje vůli rodiny. Fakticky ty listiny sepisoval právní zástupce a tuto listinu z datum pak svědek podepsal. Takových listin je tudíž více a vždycky předem sepsanou listinu každý ze zúčastněných nakonec podepisoval, pokud jde o sourozence.

Svědek dále uvedl, že žalovaný měl zřídit věcné břemeno k užívání nemovitosti v adresa svým rodičům, aby tam mohli dožít. Tuto skutečnost svědkovi výslovně tvrdila matka.

25. Pokud jde také o nějaký případný dar, který by svědek dostal od rodičů ohledně nemovitostí, pak uvedl, že dostal pozemky v obci adresa, pak také dostal byt na adresa, a to konkrétně od otce. Také dostal podíl na chalupě na Anonymizováno, a to od obou rodičů. U této chalupy na Anonymizováno se také mělo zřizovat věcné břemeno, aby tam rodiče nebo třeba jen otec mohli dožít. Svědek dále uvedl, že neví, proč rodiče nechali žalovanému plnou moc k různým právním úkonům i v roce Anonymizováno poté, co byli svědky uvedených okolností ohledně nemovitostí, kdy s tím nesouhlasili, každopádně svědek na rodiče tlačil, aby plnou moc žalovanému odvolali již dříve, ale oni to neudělali (výpověď svědka jméno FO).

26. Pokud jde o svědkyni jméno FO, ta uvedla, že žalobce je jejím otcem a žalovaný bratrem, s otcem má vztahy v pořádku, ovšem s bratrem se nestýká a nekontaktují se už asi 8 let. S otcem se ovšem stýká velmi málo, neboť je na Anonymizováno, ona v Praze. Vztahy s bratrem má špatné díky jeho osobě a jeho vztahům s rodiči a ostatními sourozenci a taktéž vztahům k partnerovi svědkyně, dle i jejího soudu to není kvůli rodinnému majetku. Chování žalovaného pro svědkyni bylo obtěžující a jejich vztahy se ochlazovaly podle toho, jak se v rodině vyostřovaly vztahy.

Svědkyně uvedla, že otec bydlí na Anonymizováno, maminka je na chalupě, neví, jestli rodiče žijí spolu (?).

Svědkyně uvedla ke svému bratrovi, že tento si před lety změnil jméno, a to proto, že se styděl za nemocného bratra jméno FO, což rodiče tolerovali, dle ní to byla ostuda. Žalovaný se snažil lidi kolem sebe různě ovládat, choval se povýšeně, zejména poté, co se mu dostala do rukou podstatná část majetku rodiny. Měl plnou moc od matky, od otce má svědkyně za to, že nikoliv. Zájem žalovaného o rodiče po převodu nemovitostí dle svědkyně poklesl.

Svědkyně uvedla, že ani ji žalovaný na svatbu nepozval, je jich celkem šest, má za to, že nepozval ani ostatní sourozence ani otce ani matku.

Pokud jde o matku svědkyně a žalovaného, pak ta měla špatný zdravotní stav, ale ani v nemocnici ji žalovaný neměl navštívit, ona za ní do nemocnice chodila. V současné době se žalovaný o matku stará, dle jejího názoru ovšem až po podané žalobě. Matka je snadno ovlivnitelná zejména pro problémy s alkoholem. Svědkyně také uvedla, že má za to, že žalovaný dával matce alkohol záměrně, aby byla lépe manipulovatelná, také ji měl poštvávat proti ostatním sourozencům. Maminka jí pak řekla, že oni všichni žalovanému a jeho rodině ubližují.

Pokud jde o nějaké vystěhování rodičů svědkyně z adresa, o tom neví podrobnosti, ale bylo jí divné, že najednou se na chalupě objevil nějaký nábytek z adresa včetně dalších různých věcí, tak se o to zajímala a dozvěděla se, že to bylo přivezeno po vystěhování domu na adresa, kde rodiče chtěli dle jejího názoru dožít.

Nemovitost ve adresa vlastní z 1/4 svědkyně, z 1/4 sestra jméno FO, z 1/4 bratr jméno FO a z 1/4 bratr jméno FO. Žalobce má věcné břemeno tam jezdit a dožít.

Pokud jde o čestné prohlášení z datum, pak svědkyně uvedla, že tuto listinu podepsala a podepsali to i ostatní sourozenci. Napsal to právní zástupce poté, co věc prokonzultoval s rodinou a pak došlo k těm podpisům. Vzniklo to proto, jak se žalovaný k rodičům a rodině choval. Otec svědkyně říkal na chalupě, že jeho věcné břemeno k domu v adresa má být realizováno, aby tam mohl dožít, bližší podrobnosti svědkyně nezná. O tvrzeném vystěhování rodičů z adresa se dozvěděla právě od nich, není jí známo kdy, bylo to v souvislosti s tím, že si všimla věcí, které se objevily na chalupě.

Pokud jde o nemovitost na adresa, tak pokud tam bydleli ještě rodiče, tak tam bydlela také sestřenice, pak se tam nastěhoval kamarád bratra jméno FO a když pak rodiče odešli na chalupu, tak tam začal bydlet kamarád jméno FO; sestřenice tam byla asi 2–3 roky, možná od roku Anonymizováno nebo Anonymizováno, pak tam byl ten kamarád, to už tam rodiče nebyli, a pak kamarád jméno FO, šlo to postupně, asi na podzim Anonymizováno nebo začátkem roku Anonymizováno. Skutečnost, že žalovaný s matkou manipuluje dovodila z toho, že se ní moc nestýkal a najednou začal o ni jevit větší péči (výpověď svědkyně jméno FO č. l. 85–87 spisu).

27. Pokud jde o výpověď svědkyně jméno FO (slyšena datum, č. l. 113 a následující), pak z její výpovědi je zjištěno, že je další z dětí žalobce, žalovaný je tedy jejím bratrem, přičemž je zřejmé, že do majetkové problematiky rodiny je přiměřeně zasvěcena, jak sama uvedla. Zná spor otce a svého bratra ohledně nemovitostí v Praze, to je v podezřelý výraz a na adresa. Dle jejího soudu se věc má tak, že otec chce vrátit podíl na nemovitosti proto, že syn se k němu nechová tak, jak by měl.

Svědkyně uvedla, že ona sama má s otcem a ostatně i s matkou vztahy dobré, pokud jde ovšem o žalovaného, s tím se delší dobu nevídá a má to být už rok (k datu jednání prosinec 2023) a možná i déle. Uvedla, že proto se k ní také nechoval příliš dobře a dnes si nemají co říci. Svědkyně se taktéž nestýká s nejstarším bratrem jméno FO, neboť ten fetuje. Žalovaného považuje za nevyrovnaného člověka, který kouří marihuanu a „má to hlavně z toho“. Jednou svědkyni udeřil a protrhl jí bubínek. Pokud jde o svědkyni, taky marihuanu zkoušela, ale kdyby to bratr nedělal „ty vztahy by byly určitě jiné“. Svědkyně se jinak stýká se všemi v rodině. Otec dal bratrovi polovinu nemovitosti v podezřelý výraz, o tom svědkyně ví, ale dohoda byla taková, že se to určitě neprodá, otec by s tím nikdy nesouhlasil a jinak by to bratrovi nedal, dohoda byla taková, že se to bude pronajímat, aby z toho otec měl příjmy a nemusel vyjít pouze s důchodem. Dle svědkyně měl její bratr takový plán, že vlastníka druhé půlky nemovitosti „vyštípe“, a to tím, že nemovitost se nebude prodávat a bude na něj naléhat, aby mu zbylou polovinu nemovitosti druhý majitel pan jméno FO prodal. Dle svědkyně byl otec štědrý, všechny věci si ale dobře neošetřil a pak to takto dopadlo. Svědkyně uvedla, že poté, co otec bratrovi půlku nemovitosti dal, tak už se s ním bratr nějak příliš nebavil a snažil se dosáhnout svého záměru. V posledních letech většina rodiny jezdila za rodiči na adresa, bratr jméno FO tam nejezdil. Když byla matka v roce Anonymizováno na operaci s kyčlí, všichni ji navštěvovali, ale žalovaný tam nebyl. Matka v té době řešila, co chce všechno vrátit, nebyly dobré vztahy, přitom v té době nepila, „byla celkem soudná“. V současné době je matka na tom hůře a pije.

Pokud jde o svatbu žalovaného, nikdo o tom nevěděl, ani rodiče ani sourozenci, dozvěděli se to všichni až později.

Na adresa se rodiče nastěhovali asi před 40 lety, žalovaný byl v té době malé dítě. Svědkyni je známo, že rodiče se z adresa nikdy trvale stěhovat nehodlali, nemovitost užívali spíše v dolní části.

Svědkyně uvedla, že je jí známo, že bratr jméno FO (žalovaný) nějaké finanční obnosy rodičům poskytoval, neboť se na tom domluvili, tak to podle té dohody dělal, tedy finančně podporoval rodiče. Svědkyně uvedla, že s žalobcem se původně bavila o tom, že nemovitost na adresa bude přepsána na ni a na bratra jméno FO, a nakonec to dopadlo takto. Pokud jde o rodinný majetek, pak svědkyně získala chalupu a penzion ve adresa, kdy penzion je její a bratra jméno FO. Zaplatil to ale bratr jméno FO (žalovaný) z finančních prostředků z domu z podezřelý výraz. Pokud jde o otázku, jestli žalovaný za svědkyni hradil nějaké výdaje, nějaké platby, svědkyně uvedla, že si na to moc nepamatuje, ale měl s otcem, tedy s žalobcem, nějakou dohodu, že se o nějaké věci starat bude. Šlo o to, že původně ty náklady platil otec a poté, co majetek přepsal na jméno FO, tak byla taková dohoda, že to bude platit jméno FO (výpověď svědkyně jméno FO).

28. Svědek jméno FO je dalším z rodinných příslušníků, kteří vystupují v tomto sporu jako svědci, je synem žalobce a žalovaný je jeho bratrem. S rodinnými příslušníky má vztahy dobré, a to všemi, vyjma bratra jméno FO, který „není duševně úplně zdráv a hodně z rodiny vybočuje“.

Ohledně žalovaného svědek uvedl, že vztahy měli dobré, nyní „už nic moc“. Chování žalovaného se změnilo, svědek neví proč, když dříve bylo v pořádku. Žalovaný se chová tak, jak si jejich otec nepředstavoval vzhledem k tomu, jaký majetek dostal, půlku domu v adresa a půlku v podezřelý výraz. Dohoda mezi žalobcem a žalovaným byla taková, že z pronájmu půlky podezřelý výraz bude otec mít nějaké finanční prostředky k důchodu, to ze začátku dodrženo bylo, pak už nikoliv, příjem z nemovitosti v podezřelý výraz už není. Svědek dále uvedl, že žalovaný v posledních 5 letech o rodiče zájem nejeví a neví proč.

Pokud jde o matku, uvedl svědek, že na tom není zdravotně dobře, protože dost pije a byla také v nemocnici, kde ji rodina navštěvovala, žalovaný nikoliv.

Ani svědek nevěděl o svatbě svého bratra, dozvěděl se to až později od matky.

Svědek dále uvedl, že rodiče neměli původně v úmyslu se z adresa stěhovat, bydleli v dolní části nemovitosti. Dále svědek uvedl, že s jméno FO stěhovali některé věci v břevnovském domě, konkrétně druhé patro, na spodní patro si nepamatuje, to bylo asi před 3 či 4 lety, bylo léto. právnická osoba se stěhovalo kvůli nájemníkům a pronájmu, stěhovalo se hlavně na podzim 2021, stěhoval také pan právnická osoba vezlo se to na chatu, jestli byl u toho přítomen žalobce svědek neví, ale být tam mohl.

Svědek je spoluvlastníkem nemovitostí ve adresa, má čtvrtku chalupy a půlku penzionu. adresa podílu na těchto nemovitostech byla organizována v rodině, byla dohoda, že bratr si vezme půjčku na koupi adresa na tu půlku domu a koupí ji imaginárně od něj, aby to zůstalo stále v rodině a aby se nemuselo nic prodávat. Svědek jako by imaginárně prodal adresa a pak se z těch finančních prostředků koupil ten kus nemovitosti ve adresa. Svědkovi není známo, jestli bratr jméno FO rodiče finančně podporuje. Otec má ve adresa věcné břemeno, svědek potvrdil, že žalovaný měl původně od otce plnou moc (výpověď svědka jméno FO).

29. Pokud jde o svědka jméno FO (slyšen datum, č. l. 138 spisu), pak svědek potvrdil, že zná oba účastníky řízení (do rodiny nepatří) s tím, že s žalobcem se v minulosti několikrát viděl, naposledy asi před rokem a půl, když společně s žalovaným jeli na chalupu „nebo něco podobného“, když bylo třeba něco udělat nebo se něco řešilo. Žalovaný je kamarádem svědka, kterého zná asi od roku Anonymizováno a zná ho z vesnice, kde bydlí jeho teta na Vysočině, obec adresa. V minulosti pomáhal žalovanému třeba i s odvozem věcí z adresa, tedy ze zmiňovaného rodinného domu v adresa do obce adresa, tam již předtím s žalovaným již několikrát byl. Ty věci vozil jak svědek, tak pan jméno FO, tak jméno FO, který je bratrem žalovaného, bylo to někdy v roce 2019, možná v roce 2020 (výpověď svědka jméno FO).

30. Posledním svědkem, který v projednávané věci byl slyšen při jednání soudu dne datum, byla manželka žalobce jméno FO, kdy žalovaný je jejím synem. jméno FO své výpovědi uvedla především to, že v současné době nemůže souhlasit se žalobním návrhem, který podal manžel proti synovi s tím, že by tyto nemovitosti „manžel neměl chtít zpátky“, když to jednou daroval a připomenula, že o těchto záležitostech nemá žádné detailní informace a dle jejího názoru „by to tak mělo zůstat“.

Pokud jde o její vztah k synovi, tedy žalovanému, pak uvedla, že tento má dobrý. Má za to, že to tak funguje vzájemně, nikdy s ním problémy neměli. Svědkyně momentálně bydlí u žalovaného, kousek od adresa, je to asi půl roku (k datu datum), přičemž předtím bydlela ve adresa. Pokud jde o důvody stěhování k synovi z adresa, tak to bylo, mimo jiné, proto, že „rodina nezajistila různé věci, třeba otop na zimu“. Manžel jí údajně měl říct „ať si tedy jde klidně mrznout a nechť se obrátí třeba na syna jméno FO…“, tak svědkyně to tak učinila. Manžel jinak bydlí v penzionu ve adresa, asi rok a půl. Svědkyně naposledy bydlela s manželem ve adresa a než odešli do adresa, tak bydleli v adresa. jméno FO jsou od roku Anonymizováno. Tam odešli proto, že byl v roce Anonymizováno Covid, chtěl tam odejít manžel, že v Praze nebude. Svědkyně byla srozuměna s tím, že dům v adresa se bude pronajímat. Vyjádřila s tím souhlas.

Pokud jde o svatbu žalovaného, tak předem o tom informována nebyla ani ona. Má za to, že ani manžel. Vychází z toho, že syn to chtěl „mít soukromé“. Svědkyně dodala, že posléze došlo k pozvání na oběd, jak její osoby, tak manžela. Ten ale na oběd nepřišel, svědkyně tam přišla sama (bylo to den po svatbě). Ostatní sourozenci žalovaného na svatbě také nebyli a na obědě, den po svatbě, také ne.

Pokud jde o převod domu na adresa, na koho to mělo být převedeno, pak svědkyně uvedla, že o tom moc neví, jen ví, že část měla být převedena na Jméno žalovaného, protože si mohl vzít hypotéku. Druhá půlka na jméno FO, ten pak tu půlku převedl na bratra jméno FO. Kdo celou akci sjednal si svědkyně nepamatuje.

Svědkyně uvedla, že má ještě dobrý vztah s nejstarším synem jméno FO. Pokud jde o ostatní vztahy s dětmi, „pak ty vztahy nejsou nic moc“. Děti jí nekontaktují, nevolají, nenavštěvují, takže se moc nestýkají. Její vztahy jsou v pořádku se synem jméno FO a příslušníky jeho rodiny, vídají se, navštěvují se. Svědkyně uvedla, že má nějaké informace o odvozu věcí z adresa, v rámci vyklízení. Ona to předem věděla a souhlasila s tím. Dům měl být prázdný, když tam měli přijít noví nájemníci. Věci se měly odvézt do mlýna ve adresa a žalobce o tom určitě věděl.

Pokud jde o otázku nějakých právních kroků žalobce proti žalovanému, pak žalobce svědkyni o tom informovat neměl a dozvěděla se to až od syna jméno FO v roce Anonymizováno, možná někdy v listopadu. Ohledně darovací smlouvy, ve vazbě na převod podílu nemovitosti podezřelý výraz, ve prospěch Jméno žalovaného, v roce Anonymizováno, svědkyně uvedla, že taková byla dohoda v rodině, že se to na jméno FO přepíše. Podmínky smlouvy byly dány dohodou v rodině. Nejstarší byl jméno FO, ostatní děti byly ještě malé, školou povinné, tak se to prostě dohodlo takto, když jméno FO již chodil do práce a mohl mít i živnostenský list. Také byl jediný, kdo si mohl vzít hypotéku od banky, pokud jde o nemovitost v podezřelý výraz. Domluva také byla taková, že pokud jde o výnosy, peníze bude syn jméno FO posílat na účet žalobce a také to tak dělal, s tím ostatní děti neměly nic společného.

Každé z dětí dostalo nějaký majetek. Dcera má byt a ¼ mlýna, druhá půlku restaurace a ¼ mlýna, třetí dítě ½ mlýna a ½ restaurace, další dítě byt a dva pozemky v Průhonicích. Svědkyně dále vyjádřila názor, že žalobce se v rozhodné době už o nemovitost v podezřelý výraz „zas tak moc starat nechtěl“. Ohledně nemovitosti v podezřelý výraz se radila celá rodina, závěr byl, aby došlo k darování této části nemovitosti žalovanému. Bohužel druhou půlku nemovitosti, kterou vlastnil jiný vlastník, neakceptoval přání rodiny svědkyně, a část nemovitosti prodal nakonec tituly před jménem jméno FO. Dále svědkyně uvedla, že má za to, že v současné době nemovitost v adresa vlastní jméno FO. Jinak vztah žalovaného ke svědkyni a žalobci, po převodu nemovitostí, byl směrem ke svědkyni kladný, s otcem vztah dobrý nebyl. Dle svědkyně žalobce nemá úplně dobrou povahu, je výbušný a promítá se to do jeho chování. Žalovaný chtěl se žalobcem problémy řešit, ten jej však odmítal. Svědkyni není přesto úplně známo, co žalobce vedlo k odvolání daru. Svědkyně uvedla, že žalovaný chtěl prodat druhou půlku nemovitosti dr. jméno FO, což by svědkyně podpořila, ale zda i žalobce, to jí není známo.

31. Žalovaný měl od svědkyně plnou moc od roku Anonymizováno, byla dost po nemocnicích, k synovi měla důvěru a plná moc měla sloužit k jejímu zastupování v důležitých věcech. Bylo to v období, kdy na tom svědkyně byla zdravotně špatně, byla v ÚVN v Praze a pak nějaký čas v LDN. V první polovině roku Anonymizováno bydlela ještě v adresa, byť v domě již byli nějací nájemníci. Pak ji manžel „odvezl na mlýn“. V té době také žalobce občas v adresa byl, ale málo, tak jeden den v týdnu. Nájemníci měli volný pohyb po domě, tak jak potřebovali. Svědkyně měla dole malý pokojík vedle kuchyně, kde spala. Nájemníci byli především v prvním patře.

Svědkyně byla posléze u notářky, někdy v prosinci Anonymizováno, kdy důvodem návštěvy byla skutečnost, že chtěla odvolat plnou moc pro žalovaného, kterou původně realizovala. Svědkyně také uvádí, že u notářky chtěla zrušit předběžné opatření (výpověď svědkyně jméno FO).

32. Svědek jméno FO (slyšen při jednání soudu datum, č.l. 142) uvedl, že zná oba účastníky řízení, bydlí na mlýně u pana jméno FO. Znají se asi 17 let a podobně dlouhou dobu zná i žalovaného. Svědek uvedl k otázce, zda byl svědkem události, kdy byly z adresa stěhovány nějaké věci pana jméno FO (žalobce) a kdo je stěhoval, že si vybavuje, že jednou večer již spal a byl probuzen a bylo mu řečeno panem žalovaným a panem jméno FO, že vezou tátovi věci. Svědek řekl, že to mají vyložit v garáži, a tak to tam bylo vyloženo. Šlo o nějaký nábytek, sklo, deky, osobní věci, bylo toho asi ½ garáže. Čí to přesně bylo, svědek nevěděl. Ráno pak žalobce řekl svědkovi, že nikoho pouštět dovnitř neměl a měl jim říci, ať si to odvezou zpět. Toto bylo někdy asi v červnu Anonymizováno. Pokud jde o paní jméno FO, pak dle názoru svědka, ta o takovém stěhování nevěděla. O těch dovezených věcech následně už se pak s nikým nebavil. Svědek dále uvedl, že podepsal konkrétní prohlášení, o což byl požádán panem jméno FO, a byly u toho ještě sourozenci jméno FO, Kristýna a jméno FO. Svědek se ve adresa stará o majetek rodiny a pomáhá to nějakým způsobem udržovat (výpověď svědka jméno FO).

33. Z oddacího listu vystaveného Městským úřadem ve adresa, vyplývá, že Jméno žalovaného a jméno FO uzavřeli manželství dne datum (oddací list ze dne datum, MÚ adresa).

34. Dne datum žalobce učinil prohlášení, že „poté, co právnická osoba 4, vydal usnesení dne datum, č.j.: spisová značka, osobu žalobce a jeho manželku jméno FO kontaktoval žalovaný, že chce dohodu ohledně narovnání vzájemných sporů. Anonymizováno jméno FO přislíbil zajistit k bydlení garsoniéru, pokud podepíše předložené dokumenty, mj. zpětvzetí návrhu na vydání předběžného opatření a jméno FO slíbil, že zajistí, aby byl opět přepsán rodinný dům na adrese Anonymizováno, adresa a související pozemky. Tyto dokumenty byly podepsány, krátce na to, ale mělo vyjít najevo, že žalovaný své sliby splnit nehodlá, a proto žalobce podepsané dokumenty považuje za neplatné, protože měl být uveden v omyl (prohlášení žalobce z datum, ověřené právnická osoba).

35. jméno FO, jako prodávajícím a tituly před jménem jméno FO, jako kupujícím, byla uzavřena kupní smlouva ohledně jedné ideální poloviny pozemku, parc.č. podezřelý výraz, o výměře Anonymizováno m2, jehož součástí je jiná stavba, č.p. podezřelý výraz (nemovitost podezřelý výraz). Kupní cena jedné poloviny nemovitosti je částka. Smlouva opatřena ověřovací doložkou podpisů (kupní smlouva z datum).

36. Pokud jde o jméno FO a Jméno žalovaného, pak mezi těmito osobami, jakožto obdarovanými a jméno FO, jakožto dárcem, byla uzavřena darovací smlouva datum a týká se poloviny nemovitostí parc.č. adresa a budovy č.p. adresa, stojící na parcele Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku adresa o výměře Anonymizováno m2 Anonymizováno. Smlouva podepsána datum Jméno žalovaného a jméno FO bez data a jméno FO Anonymizováno, bez bližšího uvedení data. Došlo k ověření podpisů Anonymizováno Anonymizováno adresa.Anonymizováno.Anonymizováno a taktéž Obecním úřadem adresa.Anonymizováno.Anonymizováno (darovací smlouva z datum).

37. Dále byla uzavřena darovací smlouva datum na jedné straně, jakožto dárci jméno FO a jméno FO a na straně druhé obdarovanými jméno FO a Jméno žalovaného a šlo o darování nemovitostí Anonymizováno/Anonymizováno, k.ú. adresa a budovy Anonymizováno, na pozemku Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, adresa a pozemku Anonymizováno/Anonymizováno, tamtéž. Smlouva podepsána datum, s ověřením podpisů Úřadu Anonymizováno adresa, dne datum (darovací smlouva z datum).

38. Dále byla uzavřena darovací smlouva za současného zřízení práva věcného břemene, výlučného užívání a bydlení Anonymizováno., datum a to mezi jméno FO a jméno FO, jakožto dárci a obdarovanými jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO s tím, že obdarovaní, na základě této smlouvy získají ve smlouvě uvedené podíly k nemovitostem parcela č. Anonymizováno1 adresa, LV Anonymizováno, o Anonymizováno m2, se Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno č. evidenční Anonymizováno, stojící na pozemku parcela č. Anonymizováno/1 a dále pozemek parcela č. Anonymizováno/2 o Anonymizováno m2, jehož součástí je rodinný dům č.p. Anonymizováno, stojící na pozemku Anonymizováno/2 a dále parcela č. hodnota, na LV Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2 a parcela č. Anonymizováno/1, LV Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2 a parcela č. Anonymizováno/2 na LV Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2 a parcela č. Anonymizováno/3, o výměře Anonymizováno m2 a parcela č. hodnota o výměře Anonymizováno m2 a parcela č. hodnota o výměře Anonymizováno m2 a parcela č. hodnota o výměře Anonymizováno m2 a parcela č. Anonymizováno/4 o výměře Anonymizováno m2, parcela č. hodnota o výměře Anonymizováno m2- Anonymizováno Anonymizováno s tím, že obdarovaní získávají předmětné nemovitosti rovným dílem, tedy každý co do ¼. jméno FO Jméno žalobce má zajištěno právo, z věcného břemene, doživotního bezplatného bydlení. Podpisy jsou datum a datum, ať už v Praze, či v obci adresa a jsou ověřovány právnická osoba v adresa, datum, Obecním úřadem adresa.Anonymizováno.Anonymizováno, či úřadu Anonymizováno adresa.Anonymizováno.Anonymizováno (darovací smlouva z října roku Anonymizováno).

39. Nemovitosti v k.ú. adresa, obec adresa, jsou zapsány k datu datum tak, že ve SJM Jméno žalovaného a jméno FO je zapsána ½ a druhá ½ je zapsána na Jméno žalovaného. Jde o Anonymizováno o Anonymizováno m2, č. parce Anonymizováno/2, dále Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno o Anonymizováno m2, kdy součástí je stavba č.p. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno stojící na pozemku Anonymizováno/Anonymizováno. Dále je součástí pozemek Anonymizováno/Anonymizováno o Anonymizováno m2, jako Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno i stavba bez čísla popisného – Anonymizováno, stojící na pozemku Anonymizováno/Anonymizováno (výpis z katastru nemovitostí).

40. K otázce právního posouzení věci.

41. Aktivní legitimace žalobce.

42. Žalobce podal k soudu návrh proti žalovanému, jakožto otec proti synovi (jako dárce proti obdarovanému), kdy smyslem žalobního návrhu je fakticky navrácení daru – ideální poloviny nemovitosti v adresa podezřelý výraz, blíže popsané v žalobě, kdy žalobce společně se svou manželkou a matkou žalovaného, tento podíl na nemovitosti žalovanému v minulosti darovali, avšak z důvodů popsaných v žalobě, od takových kroků odstoupili. Žalobce podává žalobu sám bez druhého původního dárce, tedy své manželky. Jakkoli by se mohlo zdát, že žalobní návrh by měli podat oba původní dárci, pak lze souhlasit se žalobcem, že v tomto případě je možno vycházet z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn.: 22Cdo 4208/2008, kdy každý z bezpodílových spoluvlastníků (či v případě společného jmění manželů) je samostatně oprávněn k podání žaloby o vydání neoprávněně zadržované věci z bezpodílového spoluvlastnictví (společného jmění manželů) a také žaloby o vyklizení nemovitosti, jejímž je bezpodílovým spoluvlastníkem. Ochrany se u soudu může domáhat také jen jeden z manželů, i když s tím druhý manžel nesouhlasí. Tyto zásady platí i v případě, kdy se jedná o ochranu vlastnického práva uplatněnou prostřednictvím určovací žaloby.

V daném případě, dle názoru soudu, může tedy žalobce podat žalobu na ochranu svých vlastnických práv bez ohledu na to, že nežaluje bezprostředně o vydání neoprávněně zadržované věci, či vyklizení nemovitosti, ale o určení svého vlastnického práva, neboť konečný cíl takovéhoto postupu je bezezbytku stejný. Pokud by totiž žalobce dosáhl podaným žalobním návrhem určení svých vlastnických práv, pak taková skutečnost by byla důvodem pro zápis změny ve veřejném seznamu, kterým je Katastr nemovitostí a žalovaný by tak fakticky přestal být vlastníkem předmětného podílu na nemovitostech. Bližší argumentace pak vyplývá ze shora uvedeného rozhodnutí spisová značka a pro stručnost ji soud dále nerozvádí.

Touto skutečností je také odůvodněn naléhavý právní zájem na požadovaném určení konkrétní právní skutečnosti (§80 o.s.ř.).

43. K otázce odvolání daru.

44. Pokud jde o zmiňovanou darovací smlouvu, pak není sporu o tom, že tato byla realizována datum (skutečnost doložena a zároveň mezi účastníky i nesporná), přičemž k odvolání daru došlo datum, což je rovněž skutečnost doložená a zároveň i mezi účastníky nesporná.

Dle ustanovení § 630 s.o.z. (občanský zákoník účinný do datum) platí, že dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

Pokud jde o otázku dobrých mravů, pak je možno konstatovat, že jsou měřítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím základním a obecně uznávaným pravidlům slušnosti, v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti a mají převážně funkci interpretační. jméno FO tyto zásady mravního řádu demokratické společnosti především patří slušnost, poctivost, čest, vzájemná úcta, tolerance, důvěra, jakož i další atributy těchto zásad.

Odstoupení od daru pak řeší rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33Cdo 2339/2019, kdy k daru došlo v roce 2013, tedy za platnosti předchozí právní úpravy, tedy před rekodifikací, jak vyplývá z ustanovení § 3028/3 n.o.z. (občanský zákoník účinný od 1.1.2014), ze zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR 33Cdo 2339/2019.

45. Dle ustanovení § 1646/1,2 n.o.z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit anebo jej v jeho právu zkrátit, pokud zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi nebo o něj neprojevuje opravdový zájem, případně z dalších uvedených důvodů (žalobce srovnává odstoupení od daru do určité míry s institutem vydědění, neboť shledává srovnatelné důvody z hlediska jednání žalovaného).

46. Dle § 587/2 n.o.z., kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou (žalobce tvrdí lest ze strany žalovaného na jeho osobu, která má spočívat v tom, že žalobce měl uvést v omyl, neboť přislíbil některé věci, které nehodlal splnit, právě ohledně podílu na nemovitosti v adresa, kdy tento podíl neměl prodat, ale nakonec tak učinil).

47. Dle ustanovení § 584 n.o.z., bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká vedlejší okolnosti.

48. Dle § 584/1 n.o.z. týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu.

49. Dle § 584/2 n.o.z. bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

50. Podle § 588 n.o.z. soud přihlédne, i bez návrhu, k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

51. Pokud jde o projednávanou věc, pak je prokázáno, že k datu datum žalobce, se svou zemřelou manželkou, pozbyli vlastnické právo k podílu na nemovitosti, která je předmětem tohoto sporu, a to na základě předchozí darovací smlouvy. Je prokázáno, že k odvolání plné moci, kterou měl žalovaný vystavenu od rodičů (žalobce), došlo datum, což bylo také datum, kdy došlo k odvolání daru, tedy konkrétního podílu na nemovitosti ve prospěch žalovaného. Kupní smlouva mezi žalovaným a AnonymizovánoAnonymizováno jméno FO, na podíl na uvedené nemovitosti, je pak ze dne datum.

52. Podstatnou skutečností v tomto řízení je okolnost, zda došlo k odvolání daru dne datum (a odvolání plných mocí ve prospěch žalovaného) důvodně či nikoli. Pokud by totiž došlo důvodně k odvolání darovací smlouvy, z pádných důvodů, tedy především z takových důvodů, kdy žalobce by mohl důvodně žádat navrácení daru pro žalobcem tvrzené hrubé porušení dobrých mravů ze strany žalovaného, pak by žalobní návrh byl důvodným.

53. Žalobce tvrdí, že žalovaný vůči jeho osobě měl použít lsti při převodu předmětné nemovitosti (podílu) na jeho osobu s tím, že měl žalobci a zemřelé matce původně přislíbit zřídit věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti v adresa, což nakonec neměl učinit, kdy se měl snažit pod tímto příslibem získat na svou osobu část rodinného majetku a zároveň měla být mezi rodiči žalovaného, především mezi žalobcem, jako otcem a žalovaným, uzavřena dohoda, že po převodu části nemovitosti žalovaný neprodá ani podíl na nemovitosti v podezřelý výraz, v adresa, což také měl žalovaný porušit.

54. Žalobce dále za hrubé porušení dobrých mravů považuje tu okolnost, že žalovaný měl žalobce a jeho manželku „vystěhovat z adresa“ bez jejich vědomí a proti jejich vůli a vystěhované věci umístit na chatě. Dále žalobce vytýká žalovanému, že se měl „zmocnit cenností“, které neměly být majetkem žalovaného, ale žalobce. Dále žalovanému vytýkal, že nepozval žalobce na svou svatbu datum a konečně i to, že žalovaný o žalobce nejeví potřebný zájem a nenavštěvuje jej.

55. Soud se zabýval jednotlivými argumenty, které žalobce uvádí ve svém žalobním návrhu, a blíže rozvádí pak v průběhu řízení a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

56. Ke vztahu uvnitř rodiny soud zjistil, že vztahy nejsou příliš dobré, kdy existuje rozkol, jak mezi rodiči a jednotlivými dětmi, včetně žalovaného, tak i mezi rodiči navzájem, kdy bylo zjištěno, že žalobce nežije se svou manželkou. Žalobce se stýká s částí svých dětí, a naopak jeho manželka s těmi dětmi se kterými se žalobce naopak nestýká. Potomci žalobce pak proti sobě vzájemně brojí ohledně nedobrých rodinných vztahů, kdy většina potomků žalobce stojí při něm. Pokud jde o běžné vztahy sourozenců k žalovanému, pak jak jméno FO, tak jméno FO, včetně jméno FO a jméno FO uvedli, že se několik let nestýkají. Se žalovaným se stýká matka, a to až do své smrti, kdy u něj bydlela, zatímco matka se nestýká s ostatními dětmi, vyjma právě žalovaného a jméno FO, kterého ostatní sourozenci odmítají pro duševní poruchu a užívání návykových látek. Důvody k tomu uvedla při své výpovědi. Potomci žalobce, jako svědci při svých výpovědích, potvrdili, že matka požívá alkoholické nápoje, je snadno manipulovatelná. Matka žalovaného uvedla, že žalovaný rodiče podporoval finančně, dle původní dohody s otcem. Taktéž uvedla, že měla původně představy, že se žalobcem stráví důchod ve adresa. Právě pokud jde o adresa, žalobce poukazuje na to, že žalovaný tam vystěhoval věci žalobce a jeho manželky z domu na adresa, bez jeho vědomí. Pokud jde o „vystěhování věcí z adresa“, což má být jeden z důvodů proč došlo k odvolání daru, pak se nepodařilo určit přesné období, kdy k tomu došlo, byť je nesporné, že vystěhování věcí z této nemovitosti reálně probíhalo, ale je prokázanou skutečností, že nemovitost v adresa byla pronajímána. Bydlel tam i slyšený svědek jméno FO, asi po dobu jednoho roku, přičemž stěhování různých věcí z nemovitosti v adresa proběhlo v roce Anonymizováno a v roce Anonymizováno, k čemuž vypovídal slyšený svědek jméno FO, který pomáhal věci stěhovat (věci stěhoval i bratr jméno FO). Matka žalovaného, jako svědkyně, uvedla, že odešla se žalobcem do adresa v roce Anonymizováno. V této době se již nemovitost v adresa pronajímala. Je také zjištěno, že nemovitost v adresa se neoficiálně pronajímala již před uvedeným obdobím. K této skutečnosti je pak třeba konstatovat, že pokud by žalobci skutečně zásadním způsobem vadilo, že došlo k vyklizení nemovitosti v adresa, pak že je prokázáno, že záměr byl takový, aby nemovitost byla pronajímána. Je pak logické, že v důsledku toho došlo ke stěhování věcí. Každopádně, pokud by se tak stalo v roce Anonymizováno nebo až v roce Anonymizováno, pak pokud by tato okolnost měla pro žalobce zásadní význam, neodvolával by plnou moc žalovanému až několik let poté a neodstupoval by několik let poté od darovací smlouvy. Je také zjištěno, že nemovitost v adresa je pronajímána do současné doby. Není tedy ani pravdivé tvrzení žalobce, že by měl být žalobce z nemovitosti v adresa vystěhován až v listopadu Anonymizováno, neboť ke stěhování věcí došlo podstatně dříve. Matka žalovaného výslovně uvedla, že to bylo kvůli novým nájemníkům a že o tom žalobce věděl.

57. Pokud jde o tvrzení žalobce, že žalovaný měl „porušit slib nechat rodiče v adresa dožít a zřídit věcné břemeno“, pak vyplynulo, např. z výslechu svědkyně jméno FO, že původně rodiče chtěli v nemovitosti v adresa dožít, což ovšem negovala matka žalovaného, která uvedla, že ona sama původně měla takové představy, že „důchod stráví s manželem ve adresa“. Svědek jméno FO tvrdil, že dle jeho názoru, rodiče adresa definitivně opustit nechtěli, když měli v okolí přátele a vyrůstali tam sourozenci a žalovaný měl zřídit věcné břemeno na adresa pro rodiče, aby tam mohli dožít. Skutečnost, že rodiče chtěli v adresa dožít tvrdila k svědkyně jméno FO a že se rodiče z adresa odstěhovat nechtěli tvrdila i svědkyně jméno FO.

Ke shora uvedené skutečnosti je však třeba dodat, že pokud jde o jakékoli zřizování věcného břemene k nemovitosti v adresa, ve prospěch žalobce, pak toto nebylo realizovatelné s ohledem na článek 6 smlouvy o zástavě z datum. Jestliže nemovitost byla zastavená, pak nebylo možno činit takovéto právní úkony, byť není vyloučeno, že předběžné sliby mezi žalobcem a žalovaným padnout mohly. Na druhou stranu je prokázáno, že žalobce si nechal zřizovat věcné břemeno i na jiných nemovitostech, které daroval svým potomkům, a tak je zcela evidentní, že sám neměl jasno, na kterém místě, případně s kým „chce vlastně dožít“.

58. Pokud jde o otázku, že žalovaný se měl „zmocnit cenností“ žalobce, pak tyto okolnosti zůstaly pouze v tvrzené rovině bez konkrétního určení jednání, kterého se žalovaný měl dopustit, když žalobce, ačkoli mohl, tak neposkytl k tomu žádná skutková tvrzení, natož důkazy a jakkoli k jiným skutečnostem v průběhu řízení žalobce uvedl řadu věcí, které žalovanému vytýká, pak ohledně této věci ničeho, jakkoli tak učinit mohl.

59. Skutečnost, že žalovaný o žalobce nejeví zájem je v řízení prokázána. Je ale prokázáno i to, že takovýto zájem nejeví ani žalobce o žalovaného. Je to dáno především vzájemnými rozpory ohledně nejednotných představ obou aktérů o správě rodinného majetku. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, žalobce je prudší povahy a když žalovaný za ním přišel věci řešit, mnohdy jej vyhodil. Je tedy zřejmé, že otec se synem se nedohodli a že zbytek sourozenců, kteří od žalobce převodem obdrželi nemovitosti v menší hodnotě, stojí za otcem, nikoli za žalovaným. Pokud jde o otázky finanční povahy mezi žalobcem a žalovaným, pak je prokázáno, že zhruba v letech Anonymizováno až Anonymizováno žalovaný rodiče podporoval zhruba částkou 4 miliony korun a v tomto období také zaplatil za rodiče a sourozence zhruba půl milionu korun za různé poplatky, ať už jde o telefon, pojištění, spoření či energie. Je také prokázáno, že žalovaný si vzal úvěr na platbu dluhu žalobce, kdy si vzal úvěr ve výši 2 miliony korun a platil 1,66 milionů. V řízení není prokázáno, že by žalovaný dostal od žalobce výraznější výtky až do roku Anonymizováno. To nastalo právě až v tomto období. Nelze za této situace proto jednoznačně konstatovat, že žalovaný porušil dobré mravy tím, že nejeví zájem o svého otce, který by jako potomek, jevit měl, neboť je prokázáno, že byť tomu tak je, toto funguje oboustranně.

60. V řízení je prokázáno, že žalovaný nepozval žalobce (ani další rodinné příslušníky) na svou svatbu dne datum, pouze je prokázáno, že o den později měl zvát rodinné příslušníky na oběd, kam se ovšem dostavila pouze matka, které oznámil, že uzavřel manželství. Nepozvání na svatbu, pokud jde o rodinné příslušníky, zejména rodiče, pak lze považovat za jednání, které je v hrubém rozporu se slušnými vztahy v rodině a dobrým mravům neodpovídá. Na druhou stranu však nelze přehlédnout okolnost, že pokud by žalobci toto vadilo velmi podstatným způsobem, a natolik se jej to dotklo, že by změnil vztah ke svému synovi a např. odstoupil od darovací smlouvy, pak je, dle názoru soudu, zcela jisté, že by tak neučinil za více než tři roky poté (Anonymizováno – Anonymizováno!).

61. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žalobní návrh není důvodný a v plném rozsahu jej zamítl, neboť nebyly zjištěny takové skutečnosti, které by měly důvodně vést žalobce k odstoupení od darovací smlouvy zde uváděné.

62. K otázce promlčení.

63. Žalovaný namítl, že nároky žalobce jsou promlčeny, neboť je zcela zřejmé, kdy došlo k daru podílu na uvedené nemovitosti, tedy v roce Anonymizováno, přičemž k odvolání daru došlo datum.

Otázka promlčení (k čemuž soud přihlíží, neboť tato námitka byla žalovaným namítnuta) se pak řídí ustanovením § 609 a následujících n.o.z.

64. Dle § 609 n.o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

65. Dle § 610 odst. 1 o.z., promlčení soud přihlédne jen, namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

66. Dle § 611 n.o.z., promlčují se všechna majetková práva, s výjimkou práv stanovených zákonem.

67. Dle § 619/1 n.o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

Dle § 619/2 n.o.z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo, kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

68. Dle ustanovení § 629/1 n.o.z., promlčecí lhůta trvá 3 roky (subjektivní promlčecí lhůta).

Dle § 629/2 n.o.z., majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

69. Dle § 2072/1 věta první o.z., ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk, odstoupit.

70. Dle § 2075 o.z., dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tomto dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce a je-li dar odvolán později a namítá-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

71. Počátek běhu promlčecí lhůty je nastaven specificky oproti obecným promlčecím lhůtám. Režim lhůty pak v tomto smyslu může být trojí. V praxi pak může být problematické určení počátku běhu lhůty ohledně soustavného či opakujícího se zjevného porušování dobrých mravů tak, jak je tvrzeno v tomto případě. Soud v tomto případě ovšem nezjistil, že by opakovaná jednání žalovaného, tedy obdarovaného naplnila znaky kvalifikovaného nevděku dle § 2072 a to ani v jednotlivých případech, ani v souhrnu skutku žalovaného. Jelikož tedy soud nezjistil kvalifikovaný důvod pro odvolání daru, nemohla započít běžet ani promlčecí lhůta pro odvolání daru dle § 2075 o.z.

72. Nelze dále přehlédnou okolnost, že pokud dárce může odvolat dar do jednoho roku, kdy obdarovaný dárci ublížil či do jednoho roku od doby, kdy získal vědomost pro důvod o odvolání daru, pak takováto lhůta nebyla v žádném případě zachována, neboť je uvedeno, kdy došlo k odvolání plné moci a odvolání daru, tedy datum a zároveň je zcela zřejmé, kdy mělo dojít k jednotlivým dílčím jednáním žalovaného, což je v době delší než jeden rok, před datum, kdy je zřejmé, že o všem co žalovaný činil žalobce věděl, nebo se to bezprostředně dozvěděl. Jde o ty skutečnosti, ať už se jedná o tvrzené vystěhování z adresa, nepozvání na svatbu či žalobcem tvrzené porušení dohody, že žalovaný nechá rodiče v nemovitosti v adresa dožít a zřídí tam věcné břemeno, které fakticky ani zřídit nemohl pro zástavu na této nemovitosti.

73. Z toho pak plyne závěr, že lhůta 1 roku není dodržena u žádného z tvrzených skutků, které žalobce proti žalovanému zmiňuje. Lhůta pro účinné odstoupení od smlouvy proto není zachována, když žalobce měl možnost rozmyslet se dříve.

74. K otázce nákladů řízení.

75. Žalovaný má právo na náhradu nákladů soudního řízení dle § 142/1 o.s.ř., když měl ve věci plný úspěch (žaloba zamítnuta). Jedná se v prvé řadě o odměnu za tyto úkony právní pomoci:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.