OSPH04 21 C 389/2018-679

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 36 499 440 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení 16 996 800 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 820 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 567 944 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení.

III. Žaloba s tím, aby žalovaná zaplatila žalobkyni smluvní pokutu ve výši 14 111 496 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Vzájemný návrh žalované, aby žalobkyně zaplatila žalované částku 16 996 800 Kč bez DPH, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení, které nesl, částku 122 393,52 Kč, a to do to tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 na účet č.: č. účtu, VS: var. symbol.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 55 700 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek z návrhu ve výši 1 119 398 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 č.ú. č. účtu, VS: var. symbol.

1. Žalobou podanou datum se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedených částek a tvrdila, že datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo s názvem „Anonymizováno“ (dále jen smlouva) na základě, které měla žalovaná, jako zhotovitel zhotovit dílo specifikované v příloze č. 1 smlouvy (věcná část zadávací dokumentace) a dále v příloze č. 2 smlouvy (nabídka žalované do zadávacího řízení – část popisující řešení díla), přičemž vymezení díla bylo částečně modifikováno dodatkem č. 2 ke smlouvě ze dne datum, jímž byla sjednána obměna některých technologických komponentů, které byly součástí díla. Žalovaná byla povinna dílo provést v termínech a věcném rozsahu stanoveném v harmonogramu, který tvořil přílohu 5 smlouvy, která byla revidována dodatkem č. 1 ke smlouvě ze dne datum. Dle revidovaného programu byla realizace díla rozdělena na dvě etapy a každá etapa se dělila na 4 fáze – za zhotovení celého díla byla sjednána cena 54 900 000 Kč bez DPH, cena první části díla 20 820 000 Kč byla žalobkyní uhrazena dne datum po akceptaci celé etapy 1. (návrh Anonymizováno) a fáze 1 etapy 2. (Anonymizováno) a předání první část díla dne datum. Vzhledem k tomu, že již tuto první část díla žalovaná dodala s prodlením 83 dnů, uhradila i smluvní pokutu za pozdní dodání této části díla v celkové výši 1 367 010 Kč. Po dodání této části díla žalovaná pokračovala ve vývoji aplikační části Anonymizováno (fáze 2 etapy 2 díla), která měla být dle smlouvy dokončena datum. Fáze 3 etapy 2 díla (ověření funkčnosti, předání díla Anonymizováno, předání finální dokumentace) měla být dle smlouvy dokončena datum. Fáze 4 etapy 2 díla (akceptace Anonymizováno, finální naplnění dat Anonymizováno a uvedení Anonymizováno do rutinního provozu, akceptace uvedení Anonymizováno do rutinního provozu) měla být dle smlouvy dokončena datum. Ve smluvně sjednaných termínech však nebyly jednotlivé fáze etapy II. díla předány, případně nebyly předány v takovém stavu, aby mohlo být zahájeno akceptační řízení. V období do srpna Anonymizováno některá plnění žalované z této fáze etapy díla nebyla žalobkyní vůbec předána (migrace dat, školení uživatelů, uvedení do rutinního provozu) a některá plnění, která byla ze strany žalované fyzicky předána (např. aplikační a programové vybavení Anonymizováno) nebylo možné akceptovat, neboť nebyla provedena v souladu s požadavky vyplývajícími ze smlouvy. Žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovanou, že končí lhůty pro realizaci projektu, v jehož rámci mělo být předmětné dílo spolufinancováno z rozpočtu EU. Žalovaná pak i po odmítnutí akceptace zbylých částí díla od září Anonymizováno pokračovala v realizaci díla a žalobkyně žalovanou vyzvala, aby předala k akceptaci dílo specifikované ve smlouvě nejpozději do datum. Žalovaná pak datum předala žalobkyni aktualizovanou verzi aplikační části Anonymizováno, ta však nebyla úplná (chyběla její neveřejná část) a vykazovala nedostatky ve vztahu k požadavkům vyplývajícím ze smlouvy, zbývající části díla (např. pilotní provoz, migrace dat, zaškolení obsluhy, uvedení do rutinního provozu) nebyly na základě výzvy žalobkyně předány vůbec. V důsledku tohoto prodlení ztratila žalobkyně možnost spolufinancovat náklady na pořízení díla z výdajů státního rozpočtu, které jsou určeny na předfinancování výdajů krytých prostředky z národního fondu. Toto prodlení žalované považovala žalobkyně za podstatné porušení povinnosti stanovené smlouvou a z tohoto důvodu od smlouvy odstoupila dne datum, a vyzvala žalovanou, aby vrátila peněžité plnění, které jí již bylo žalobkyní vyplaceno s tím, že žalobkyně vrátí plnění, které od žalované obdržela v rámci realizace díla. V následujícím období až do 1. čtvrtletí roku Anonymizováno probíhala mezi účastníky jednání o případné obnově spolupráce, avšak k obnovení nedošlo, když případné dokončení systému Anonymizováno dodávaného žalovanou by nebylo ekonomicky výhodné v porovnání s jinými variantami postupu, a žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum k úhradě částky 20 820 000 Kč představující cenu díla etapy 1 a fáze 1 etapy 2, a dále částky 15 679 440 Kč představující smluvní pokutu, která je tvořena součtem smluvních pokut za prodlení žalované s dodáním díla. Současně žalobkyně požadovala i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky smluvní pokuty od datum do zaplacení.

2. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy, i to, že byla v prodlení s předáním díla, ale tvrdila, že toto prodlení bylo zaviněno žalobkyní. Tvrdila, že se snažila celý projekt dokončit, přičemž bylo s ohledem na rozpočtová pravidla nezbytné předložit shodné vyjádření účastníků (ohledně odvolání účinků odstoupení od smlouvy a podmínek dokončení projektu včetně obnoveného harmonogramu) k vyjádření Anonymizováno, což se také stalo v roce Anonymizováno, a následně v květnu Anonymizováno obdržela žalovaná od žalobkyně informaci, že Anonymizováno dospělo k názoru, že ekonomická výhodnost obnovy spolupráce tak, jak je předkládána v dodatku č. 3 ke smlouvě, nebyla potvrzena. Neuspěly ani nabídky žalované, že by akceptovala slevu z ceny díla a smluvní pokuty, ani nabídka, že by žalobkyně přijala realizované plnění, když žalovaná se opakovaně snažila o dokončení projektu. Aplikace Anonymizováno byla v podstatě dokončena již v době odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně a finálně pak dokončena v roce Anonymizováno, a funkčnost aplikace byla žalobkyni opakovaně předvedena. Žalovaná tvrdila, že zpoždění oproti harmonogramu zakotvenému ve smlouvě nebylo zapříčiněno výlučně zaviněním na straně žalované, ale z podstatné části bylo způsobeno okolnosti na straně žalobkyně, která neposkytovala nebo nedostatečně či pozdě poskytovala součinnost žalované, dále protože docházelo k faktickým změnám projektu oproti zadávací dokumentaci projektu a smlouvě, dále docházelo k prodlení žalobkyně v rámci akceptačních procedur. Žalovaná dále tvrdila, že cena plnění oproti ceně ke dni dodání je zcela neporovnatelná, neboť došlo k významnému poklesu obecné ceny dodávky hardwarové infrastruktury, její implementací a uvedení do provozu, a žalovaná proto navrhovala vypracování znaleckého posudku na aktuální cenu požadovaného plnění v části Anonymizováno. Jednání o možném smírném vyřešení věci byla prodlužována zejména z důvodu na straně žalobkyně, a ještě v průběhu roku AnonymizovánoAnonymizovánobylo opakovaně jednáno o možnosti předání hotového plnění, když poslední prezentace aplikace Anonymizováno proběhla dne datum. Žalobkyně technickou infrastrukturu prokazatelně používala nejméně do prosince Anonymizováno, kdy dle sdělení zástupce žalobkyně došlo k vypnutí odpojení hardware. Žalovaná rovněž namítala výši smluvní pokuty, která byla ve smlouvě stanovena a považuje ji za nepřiměřeně vysokou, přičemž tato vycházela z fixně stanovených zadávacích podmínek a nemohla být předmětem jednání mezi stranami. Žalobkyně nechala žalovanou aplikaci Anonymizováno dokončit po sankcemi, a odstoupila od smlouvy ve fázi, kdy žalovaná aplikaci dokončila. Pokud žalobkyně po odstoupení od smlouvy požadovala jednak zaplacení smluvní pokuty a jednak vrácení ceny za první část díla, pak žalovaná navrhovala, aby soud uplatnil případně moderační právo, neboťsmluvní pokuta požadovaná žalobkyní je nepřiměřeně vysoká, když dle zadávací dokumentace neměli uchazeči možnost se odchýlit od požadavku žalobkyně v odst. 2.22. Přílohy č. 2 zadávací dokumentace ohledně výše smluvní pokuty. Současně žalovaná uplatnila vzájemným návrhem částku 16 996 800 Kč bez DPH představující cenu díla za vývoj a implementace aplikace Anonymizováno, a to po odpočtení smluvní ceny školení, které nebylo žalovanou dodáno. Žalovaná tvrdila, že datum předala aplikace Anonymizováno na základě předávacího protokolu Anonymizováno žalobkyni, ale téhož dne bylo žalované sděleno, že žalobkyně plnění nepřebírá a vrací ho zpět žalované. Ještě předtím byla však aplikace Anonymizováno v rozpracovaném stavu poprvé předána žalobkyni datum, následně byla žalovanou dopracovávána, a v průběhu roku Anonymizováno došlo ze strany žalované k opakovaným pokusům o předání aplikace Anonymizováno do akceptační procedury, avšak žalobkyně ji nepřijala do akceptačního řízení, čímž zmařila možnost jejího řádného předání a realizace návazných fází. Plnění, které předala žalovaná na základě předávacího protokolu Anonymizováno, je ve výrazně vyšší hodnotě, než byla sjednaná cena smluvní. Podle žalované vznikl v důsledku prodlení žalobkyně s převzetím aplikace Anonymizováno žalované nárok na úhradu ceny tohoto plnění. Současně žalovaná namítala výši nákladů řízení za zastoupení žalobkyně advokátem.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Žalovaná je akciová společnost s předmětem podnikání kromě jiného programování. Žalovaná učinila nabídku na zpracování díla na základě veřejné zakázky, přičemž v příloze č. 2, čl. 2.22. zadávací dokumentace, od kterého neměli uchazeči možnost se odchýlit, bylo toto ujednání: Návrh smlouvy uchazeče musí obsahovat ustanovení o smluvní pokutě za prodlení uchazeče s dodržením termínů dokončení jednotlivých fází plnění částí díla dle Přílohy č. 1.4, a to ve výši minimálně 0,03 % z celkové nabídkové ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení. Zadavatelem požadovaná výše smluvní pokuty za prodlení uchazeče s řádným předáním díla je ve výši 0,05 % z celkové ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení.“ (zjištěno z výpisu z OR na žalovanou, výpisu z registru ekonomických subjektů na žalovanou, ze zadávací dokumentace veřejné zakázky k Projektu č.j.:Anonymizováno a přílohy č. 2 zadávací dokumentace, nabídky žalované)

5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o dílo s názvem „Anonymizováno“), podle níž měla žalovaná zhotovit dílo specifikované v příloze č. 1 Smlouvy - Věcná část zadávací dokumentace a dále v příloze č. 2 smlouvy - Nabídka žalované do zadávacího řízení, část popisující řešení díla. Plnění dle smlouvy spočívalo v realizaci tří agendových informačních systémů vymezených příslušnými zákony: Anonymizováno). Přesný popis plnění Anonymizováno byl uveden v čl. 3.1.3. (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne datum vč. příloh 3 až 7, přílohy č. 1 smlouvy - věcná část zadávací dokumentace příloha č. 2 smlouvy - nabídka žalované)

6. Vymezení díla bylo částečně modifikováno dodatkem č. 2 ke smlouvě, který byl uzavřen dne datum a byla v něm sjednána obměna některých technologických komponentů, které byly součástí díla. Žalovaná byla povinna provést dílo v termínech a věcném rozsahu stanoveném v harmonogramu obsaženém v příloze č. 5, která byla revidována dodatkem č. 1 ke smlouvě, který byl uzavřen dne datum. Dle revidovaného harmonogramu byla realizace díla rozdělena na dvě etapy. V první etapě měl být zpracován Anonymizováno - návrh Anonymizováno. Ve druhé etapě měl být Anonymizováno implementován, a to vč. provedení testů funkčnosti, migrace dat a uvedení do rutinního provozu. Každá etapa se dále členila na čtyři fáze. Podle čl. 15.1 smlouvy je objednatel je oprávněn (v souladu s čl. 2.22 Přílohy č. 2 zadávací dokumentace) požadovat po zhotoviteli uhrazení smluvní pokuty za prodlení s dodržením termínů dokončení jednotlivých etap plnění díla dle přílohy č. 5 smlouvy, a to ve výši minimálně 0,03 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení, za prodlení zhotovitele s řádným předáním díla pak ve výši 0,05 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení. (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne datum vč. příloh 3 až 7, přílohy č. 1 smlouvy - Věcná část zadávací dokumentace Příloha č. 2 smlouvy - nabídka žalované, dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne datum, dodatku č. 2 ke smlouvě ze dne datum )

7. Cena za dílo byla sjednána ve výši 54 900 000 Kč bez DPH. První část ceny díla ve výši 20 820 000 Kč bez DPH měla být uhrazena po akceptaci celé etapy 1 (návrh Anonymizováno) a fáze 1 etapy 2 (Anonymizováno, druhá část ceny díla ve výši 34 080 000 Kč bez DPH měla být uhrazena po akceptaci a předání díla. (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne datum, vč. příloh 3 až 7, dodatku č. 1 ze dne datum)

8. Dle harmonogramu měla být poslední fáze etapy 1 dodána do datum, fáze 1 etapy 2 (Anonymizováno) měla být dodána do datum. Jednotlivé fáze etapy 1 díla byly žalovanou předávány postupně od března Anonymizováno. Poslední z fází etapy 1 byla předána datum spolu s první fáze etapy 2. Po akceptaci fáze 1 etapy 2 díla vystavila žalovaná v souladu s čl. 5.1 smlouvy ve znění Dodatku č. 1 fakturu č. hodnota na částku 20 820 000 Kč bez DPH a žalobkyně požadovanou část ceny díla uhradila dne datum. (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne datum, vč. příloh 3 až 7, dodatku č. 1 ze dne datum, akceptačních protokolů pro etapu 1 a fázi 1 etapy 2, faktury č. hodnota, dokladu o úhradě)

9. Z důvodu pozdního dodání všech fází etapy 1 (měly být dle harmonogramu dodány nejpozději do datum, avšak k jejich skutečnému předání došlo až datum), žalobkyně vyzvala žalovanou dne datum k úhradě smluvní pokuty za prodlení v délce trvání 83 dní dle čl. 15.1 ve výši 0,03 % z ceny díla bez DPH ve výši částka. Žalovaná tuto smluvní pokutu a úrok z prodlení uhradila dne datum. (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne datum, vč. příloh 3 až 7, dopisů žalobkyně žalované ze dne datum a datum, datum, faktury č. hodnota ze dne datum, dopis žalované žalobkyni ze dne datum a datum, výpisu z účtu o úhradě smluvní pokuty a úroku z prodlení)

10. Po dodání technické infrastruktury pokračovaly práce žalované na vývoji aplikační části Anonymizováno (fáze 2 etapy 2 díla), přičemž instalace aplikačního a programového vybavení, školení uživatelů měla být dle smlouvy dokončena datum. Fáze 3 etapy 2 díla (ověření funkčnosti, předání díla Anonymizováno, předání finální dokumentace) měla být dle smlouvy dokončena datum. Fáze 4 etapy 2 díla (akceptace Anonymizováno, finální naplnění dat Anonymizováno a uvedení Anonymizováno do rutinního provozu, akceptace uvedení Anonymizováno do rutinního provozu) měla být dle smlouvy dokončena datum. (zjištěno ze smlouvy včetně dodatků a harmonogramu)

11. Dne datum předložila žalovaná žalobkyni předávací protokol Anonymizováno k akceptaci plnění části díla etapy 2 fáze 2-4. Žalobkyně poté sdělila žalované dopisem z datum, že na základě protokolu Anonymizováno odmítla zahájit akceptační řízení k fázím 2 až 4 etapy 2 díla, neboť řada plnění nebyla vůbec dodána. Následně dopisem ze dne datum žalobkyně požádala žalovanou o její vyjádření a o poskytnutí informace o aktuálním stavu provádění díla. Žalovaná dopisem ze dne datum uznala, že dílo nebylo k tomuto datu dokončeno, a předložila návrh harmonogramu dokončení díla. Žalovaná předložila žalobkyni dne datum protokol Anonymizováno a dne datum protokol Anonymizováno s cílem iniciovat akceptační řízení k plnění odpovídajícímu fázím 2 až 4 etapy 2 díla. Žalobkyně odmítla akceptovat toto žalovanou přeložené plnění, neboť některá plnění, nebyla ze strany žalované vůbec předána (např. Anonymizováno), a některá plnění nebyla provedena v souladu s požadavky vyplývajícími ze smlouvy (např. Anonymizováno). Žalovaná poté dopisem z datum navrhla anulovat celý proces akceptace plnění, iniciovaný protokolem Anonymizováno. V rámci korespondence, která se týkala odmítnutí předaných částí díla, současně žalobkyně opakovaně upozornila žalovanou na to, že končí lhůty pro realizaci projektu, v jehož rámci mělo být předmětné dílo spolufinancováno z rozpočtu EU. (zjištěno z Dodatku č. 1 ke Smlouvě ze dne datum, protokol Anonymizováno ze dne datum, dopisů žalobkyně žalované ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, Protokolu Anonymizováno ze dne datum, Protokoli Anonymizováno ze dne datum, Akceptačního protokolu č. Anonymizováno ze dne datum, protokolu chyb, dopisu žalované ze dne datum a datum, zápisů z jednání z datum, datum, datum, dopisu žalované k zajištění součinnosti ze dne datum, datum, datum, datum, zápisu ŘV č. hodnota z datum, tvrzení účastníků)

12. Po odmítnutí akceptace zbylých částí díla v září Anonymizováno pokračovala žalovaná v realizaci díla, ale vyskytovaly se neshody ohledně souladu zpracovávaného díla s požadavky vyplývajícími ze smlouvy. Dopisem ze dne datum upozornila žalobkyně žalovanou na to, ke konci listopadu Anonymizováno nastává konečné datum pro uplatnění výdajů uskutečněných na základě smlouvy jako způsobilých výdajů v rámci projektu „Anonymizováno“, a upozornila žalovanou, že nemá-li definitivně ztratit možnost financování projektu ze strukturálních fondů EU, je nezbytné, aby urychleně došlo k úspěšnému dokončení díla dle smlouvy. Z tohoto důvodu žalobkyně požádala žalovanou, aby předala k akceptaci dílo specifikované ve smlouvě nejpozději do datum. (zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne datum, dopis žalované ze dne datum, zápisu z jednání Řídícího výboru projektu ze dne datum)

13. Žalovaná dne datum předala žalobkyni aktualizovanou verzi aplikační části Anonymizováno. Předaná aplikační část Anonymizováno nebyla úplná (chyběla její neveřejná část) a vykazovala nedostatky ve vztahu k požadavkům vyplývajícím ze smlouvy. Zbývající části díla (např. Anonymizováno) nebyly žalobkyni předány vůbec. (zjištěno z předávacího protokolu z datum, tvrzení žalobkyně)

14. Vzhledem k tomu, že ani toto dílo předané datum nesplňovalo podmínky smlouvy, a vzhledem k tomu, že žalovaná řádné plnění nedodala ani po výzvě, a prodlení žalované bylo již téměř rok, ztratila žalobkyně možnost spolufinancovat náklady na pořízení díla z rozpočtu národního fondu EU. Toto prodlení žalované považovala žalobkyně za podstatné porušení povinnosti stanovené v čl. 3.4.1 smlouvy ve znění Dodatku č. 1 smlouvy, a proto v souladu s čl. 14.1.2,3 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou, aby vrátila žalobkyní poskytnuté peněžité plnění spolu s úroky v zákonem stanovené výši s tím, že je připravena vrátit žalované plnění, které od ní obdržela. Odstoupení od smlouvy bylo doručeno žalované dne datum. (zjištěno z předávacího protokolu z datum, odstoupení od smlouvy ze dne datum, tvrzení žalobkyně)

15. Žalovaná aplikaci Anonymizováno v rozpracovaném stavu poprvé předala žalobkyni datum a následně byla v souladu s dohodnutým postupem žalovanou dopracovávána, a v průběhu roku Anonymizováno učinila žalovaná opakované pokusy o předání aplikace Anonymizováno žalobkyni do akceptační procedury. V březnu Anonymizováno byla prezentována neveřejná část aplikace Anonymizováno. Dne datum předala žalovaná aplikaci Anonymizováno na základě předávacího protokolu Anonymizováno, téhož dne sdělila žalobkyně žalované, že aplikaci nepřebírá a vyzvala žalovanou, aby si plnění (aplikaci) vzala zpět. Žalovaná cenu předané aplikace ohodnotila na 16 996 800 Kč bez DPH (z celkové ceny 17 366 000 Kč bez DPH po odpočtení smluvní ceny školení), přičemž podle žalované hodnota předaného plnění byla ve skutečnosti mnohem vyšší. Nárok na zaplacení této částky za aplikaci Anonymizováno uplatnila žalovaná v tom to řízení vzájemným návrhem. (zjištěno z prezenční listiny prezentace neveřejné části ze dne datum, předávacích protokolů Anonymizováno z datum, tvrzení žalované)

16. V průběhu roku Anonymizováno a během prvního čtvrtletí roku Anonymizováno jednala žalobkyně se žalovanou o případném smírném řešení vzniklé situace. Obě strany vedly jednání o případné obnově spolupráce, která by zahrnovala odvolání odstoupení od smlouvy a narovnání vzájemných sporných práv a povinností. K dosažení dohody a k obnově spolupráce nedošlo. Žalobkyně ukončila jednání o případné obnově spolupráce především z toho důvodu, že dospěla k závěru, že případné dokončení systému Anonymizováno dodávaného žalovanou by nebylo ekonomicky výhodné v porovnání s jinými variantami postupu. (Zjištěno z připraveného nerealizovaného Dodatku č. 3, e-mailů ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, z dopisu žalované z datum, dopisu žalobkyně z datum, tvrzení účastníků)

17. Poté vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne datum k úhradě částky 20 820 000 Kč (uhrazená cena díla etapy 1 a fáze 1 etapy 2), neboť toto plnění (Anonymizováno) jsou pro žalobkyni nepoužitelné za situace, kdy nebyla dodána softwarová část Anonymizováno, a dále částky 15 679 440 Kč představující smluvní pokutu za prodlení žalované trvající od okamžiku nedodržení termínu pro dokončení díla až do datum (odstoupení od smlouvy). Souhrnná výše smluvních pokut představuje součet smluvní pokuty za nedodržení termínu pro dokončení etapy 2 (implementace Anonymizováno) dle bodu čl. 15.1.1 smlouvy a dále smluvní pokuty za nedodržení termínu pro řádné dodání díla dle bodu čl. 15.1.2 smlouvy. Termín pro předání etapy 2 díla a termín pro předání díla jako celku byl identický a v harmonogramu provádění díla, který byl přílohou Dodatku č. 1 ke smlouvě, byl stanoven na datum. Jedná se o termín označený v harmonogramu jako Anonymizováno, tj. termín pro finální naplnění dat Anonymizováno a uvedení Anonymizováno do rutinního provozu. Celková doba prodlení od datum do datum činila 357 dní. (zjištěno z odstoupení od smlouvy ze dne datum, faktury č. hodnota, doklad o úhradě části ceny ve výši 20 820 000 Kč bez DPH, výzvy žalobkyně ze dne datum, faktura Anonymizováno na úhradu částky 20 820 000 Kč, e-mailu Anonymizováno ze dne datum, smlouvy o dílo ze dne datum, vč. příloh 3 až 7, Dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne datum, tvrzení žalobkyně)

18. Žalovaná na základě výzvy žalobkyně k úhradě dlužných částek ze dne datum ničeho neuhradila, pouze dopisem z datum požádala o přehodnocení dosavadního přístupu žalobkyně a o případné obnovení spolupráce při realizaci projektu Anonymizováno. Tento požadavek odmítla žalobkyně dopisem z datum. Současně však žalobkyně projevila snahu o smírné řešení celé záležitosti. V dalším dopise ze dne datum odmítla žalovaná nároky žalobkyně na vrácení části ceny díla ve výši 20 820 000 Kč a na uhrazení smluvních pokut ve výši 15 679 440 Kč. (zjištěno z dopisů žalované z datum a z datum, dopisů žalobkyně z datum a z datum, zápisu z jednání ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum)

19. Svědek jméno FO, zaměstnanec žalované, vypověděl, že na tvorbě projektu na straně žalované současně pracovalo až 30 osob, každá měla konkrétní úkol. Sám nastoupil do společnosti v Anonymizováno a na projektu začal pracovat od Anonymizováno. Harmonogram, podle kterého projekt fungoval, byl vypracovaný žalovanou, předložený žalobkyni a poté ještě upřesňovaný a byl veden katalog změn, a od Anonymizováno to bylo celkem 25 požadavků na změny. Anonymizováno byla v podstatě hotová - ke dni odstoupení od smlouvy byla zhotovena zhruba z 95 %, chyběly jen kroky týkající se testování. Po odstoupení od smlouvy byla aplikace třikrát předvedena, poprvé v únoru Anonymizováno, podruhé asi 2–3 týdny poté a naposledy na jaře Anonymizováno. 95 % hotového aplikačního vybavení se vztahovalo k veřejné i neveřejné části. V původních kalkulacích bylo počítáno se 108 procesy, v rámci DNS (detailní návrh systému) jich bylo více jak 360 a celkem to bylo přes 600 procesů. Na jaře Anonymizováno na vývoji pracovalo zhruba 10 vývojářů velmi intenzivně a v listopadu byl vývoj hotový, ale byly tam nějaké drobnosti k dořešení.

20. Svědek Anonymizováno, zaměstnanec žalované, vypověděl, že byl členem řídícího výboru a účastnil se jednání hlavního projektového týmu. Hlavním důvodem neúspěchu bylo nedostatečné zadání a proces schvalování, akceptace, a rovněž změny, které byly v průběhu projektu požadovány. Migrace dat byla v zadávací dokumentaci zadaná a na procesu migrace dat pracovala žalovaná prakticky od samého počátku. V době odstoupení od smlouvy byla aplikace takřka hotová, a proto také v únoru Anonymizováno byla předvedena odboru správních činností její funkcionalita podle jejich zadání, a vše fungovalo. Poté, o měsíc později, byla ve vyhrazeném režimu na Anonymizováno předvedena tato aplikace zástupcům bezpečnostního odboru a Anonymizováno, a nikdo z nich chyby nenamítal. Následně se jednalo o tom, zda projekt dokončit, byla provedena třetí předváděčka aplikace, ale poté neobdržela žalovaná žádné rozhodnutí od žalobkyně. Na přípravu drátěného modelu bylo 20 dnů od ukončení předchozí etapy, což byl detailní návrh systému. Na drátěném modelu žalovaná pracovala už na jaře Anonymizováno a předkládala ho k akceptaci, ale akceptace nebyla úspěšná s tím, že jsou požadovány v modelu všechny procesy. Drátěný model byl dokončen akceptací v druhém roce trvání projektu. Pracnost na projektu byla asi čtyřikrát větší, než byl původní odhad, neboť po prostudování zadání veřejné soutěže žalovaná kalkulovala s počtem 1000 člověkodnů, ale v době, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, bylo evidencí vykázáno celkem 4000 člověkodnů, možná i víc. Vývoj aplikace Anonymizováno byl dokončen v prosinci Anonymizováno. Neveřejná část byla dokončena a předváděna v březnu Anonymizováno s kladným výsledkem, ale před odstoupením od smlouvy nebyla dokončena zcela. Úspěšnému dokončení aplikačního vybavení během roku Anonymizováno vzhledem k tomu, že DNS byl schválen již v lednu Anonymizováno, bránilo to, že nebyly dodělány všechny procesy, a to v důsledku změn, které zadání nepředpokládalo.

21. Svědek jméno FO, zaměstnanec žalobkyně, vypověděl, že byl členem týmu připravujícího migraci dat, přičemž v týmu byli i zástupci žalované. Ze strany Anonymizováno nebyly v průběhu roku Anonymizováno žádné překážky k tomu, aby mohla žalovaná dokončit aplikační vybavení Anonymizováno, přičemž v průběhu díla docházelo k upřesnění zadání. Pokud ředitel Anonymizováno jako věcný správce v prosinci Anonymizováno konstatoval, že dílo neodpovídá zadání, tak nebylo hotovo. To, že dílo neodpovídá zadání konstatoval pan jméno FO i na poslední předváděčce. U výběrového řízení na zhotovení díla byl předpoklad, že se přihlásí pouze erudované firmy s dostatečnými schopnostmi, což žalovaná byla, přičemž lhůta pro zpracování díla byla kritická. Detailní návrh systému je popis funkcionalit a procesů aplikace, a po jeho vypracování měla žalovaná všechny informace a podklady k tomu, aby mohla aplikaci dokončit. DNS byl dodán a schválen celkem pozdě, protože pan jméno FO v tom DNS nacházel nepřesnosti a chyby. Příčinou neschopnosti žalované dokončit dílo bylo podle svědka podcenění složitosti projektu z její strany, její nedostatečná odborná erudice. Projekt skončil dříve, než byla dokončena příprava migrace archivních dat. Když dostali informaci od ředitele projektu, že je projekt ukončen, došlo okamžitě k vypnutí hardwaru, který byl součástí dodávky od žalované a žalovaná byla i vyzvána, ať si ho odveze.

22. Svědek jméno FO, zaměstnanec žalobkyně, vypověděl, že působil ve funkci Anonymizováno žalobkyně v době, kdy byla podepsána smlouva se žalovanou. Úkolem projektu Anonymizováno byla náhrada zastaralého informačního systému Anonymizováno, přičemž to bylo zadáváno někdy v letech Anonymizováno. K ukončení projektu Anonymizováno došlo proto, že žalovaná nedodala tento projekt v termínech, které předpokládala smlouva, které navíc byly i prodlužovány a projekt byl ukončen, protože žalobkyně usoudila, že Anonymizováno není schopna dodat a dokončit tento projekt v bezvadném stavu. Projekt ke dni odstoupení od smlouvy nebyl v tak bezvadném stavu, aby mohl být předán zadavateli a akceptován. Projekt Anonymizováno byl spolufinancován z unijního rozpočtu a termíny pro čerpání prostředků byly nejspíš jedním z důvodů ukončení a neobnovení projektu.

23. Z výpovědí svědků byly zjištěny skutečnosti významné zejména pro osvětlení průběhu spolupráce účastníků, za jakých podmínek bylo žalovanou zhotovováno dílo, zda žalobkyně průběžně požadavky měnila nebo doplňovala, jak probíhala akceptační jednání, zda došlo k prodlení s dokončením a předáním díla a z jakých důvodů, zda mělo dílo vady, proč žalobkyně nakonec odstoupila od smlouvy. Z těchto výpovědí a ze všech předložených důkazů a aplikace, pak vycházel znalecký ústav při zpracování znaleckého posudku. Sporným mezi účastníky totiž bylo nejen to, zda žalovaná plnila řádně a včas, a zda byl důvod k odstoupení od smlouvy, ale i to, zda prodlení žalované se zhotovením díla mělo příčinu v jednání žalobkyně – neposkytnutí součinnosti či v doplňování a upravování nedostatečné zadávací dokumentace, zda žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu, a vzhledem ke vzájemnému návrhu žalované, zda je tu nárok na úhradu ceny aplikace Anonymizováno, kterou žalovaná vyhotovila až v roce Anonymizováno, tedy zda tato aplikace měla pro žalobkyni význam a zda měla být přijata žalobkyní. K zodpovězení odborných otázek soud ustanovil znalecký ústav, aby posoudil kvalitu a rozsah díla zpracovaného žalovanou, zjistil, čím byly způsobeny prodlevy s dokončením aplikace, a rovněž to, zda pro zdárné a včasné dokončení díla vytvořila žalobkyně řádné podmínky, a by rovněž ohodnotil část díla zpracovaného žalovanou (aplikace Anonymizováno).

24. Ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem Anonymizováno vyplývá, že byly zjištěny rozdíly mezi zadáním pro provedení díla, které bylo obsaženo ve smlouvě o dílo ze dne datum, včetně jejích příloh a zadávací dokumentací veřejné zakázky na straně jedné, a detailním návrhem systému, který byl akceptován na základě akceptačního protokolu Anonymizováno ze dne datum na straně druhé. Znalec identifikoval funkcionality, které nejsou explicitně specifikovány v zadávací dokumentaci, a to minimálně v těchto funkcionalitách: Anonymizováno Současně znalec uvedl, že zadávací podmínky veřejné zakázky obsahovaly v hlavních částech všechny informace nezbytné k vytvoření DNS v podobě akceptované na základě akceptačního protokolu Anonymizováno a následně k vytvoření předmětu plnění - aplikace Anonymizováno a její dokumentace. Znalec analýzou projektové dokumentace (zápisy z jednání řídícího výboru, zápisy z jednání hlavního projektového týmu a reportů o stavu projektu) identifikoval požadavky společnosti Anonymizováno na prodloužení termínu dodávky a návrhy na změnové požadavky. Dále z posudku vyplývá, že časovou náročnost realizace změn DNS oproti požadavkům zadávací dokumentace (tedy jejich zpracování do DNS i jejich následná realizace) a jejich dopad na celkovou pracnost plnění nelze definovat, neboť znalec neidentifikoval datum zadání, kdy byly tyto změny vzneseny. Nelze tak určit, v jaké fázi časového harmonogramu dle smlouvy o dílo byly změny vzneseny. Dále z posudku vyplývá, že znalec v referenčním vzorku požadavků neidentifikoval rozdíly mezi zadávacími podmínkami/smlouvou o dílo a DNS, které by nesly charakter víceprací a které by se vztahovaly k etapě 2 fáze 2 realizace díla. Z posudku rovněž vyplývá, že znalec dle předložené dokumentace identifikoval rozdíly mezi obecným nastavením projektového řízení a skutečným řízením projektu a rozdíly mezi pravidly stanovenými při zahájení realizace a v průběhu realizace, přičemž jednotlivé prvky projektového řízení byly v dílčích částech dodrženy, ale nejednalo se o koncepční řešení, které by bylo dodržováno kontinuálně a ve všech krocích realizace, neboť postupně docházelo k uvolňování pravidel řízení a dílo tak nebylo řízeno odpovídajícím způsobem. Znalec dále kvantifikoval pracnost plnění dle akceptovaného DNS v rozmezí od 3 105 člověkodnů (MD) do 3 795 MD, přičemž pro dodržení doby realizace dle zadání bylo nezbytné zajištění průměrně 14 pracovních pozic po dobu 250 pracovních dní v kalendářním roce. Celkovou pracnost plnění uskutečněného na základě předávacího protokolu Anonymizováno odhadl na 2073 člověkodnů. Podle znalce pro dodržení stanovené doby realizace bylo nezbytné zajistit i maximální podporu odborného personálu s pravomocí rozhodování ze strany zadavatele. Problémy v součinnost a rychlosti rozhodování je zvláště v období analýzy a testování kritický a může projekt prodloužit i o více jak 100 %, tedy na 2 roky, což má následně výrazný dopad na náklady projektu. Aplikace Anonymizováno znalec ocenil místě a čase obvyklou cenou ve výši 21 455 742 Kč bez DPH (za Anonymizováno), přičemž znalec při stanovení pracnosti plnění nepočítal s dodávkou HW a podpůrného SW včetně licencí z důvodu, že tyto náklady nemají vliv na pracnost, a také s postimplementační podporou, která nemohla být součástí dodávky bez dokončení díla. Z posudku vyplývá, že verze aplikace ve stavu dle předávacích protokolů Anonymizováno nebyla na stávajícím vybavení dostupná, a tudíž nemohla být ani spuštěna, znalec neměl k dispozici dostatek dat. Testování neprobíhalo na testovacím prostředí, ale na prostředí školícím z důvodů nemožnosti spuštění aplikace v testovacím prostředí, což je blíže popsáno v kapitole 6.3.3.6. posudku. Z provedených testů zjistil, že dílo předané dne datum (na základě předávacího protokolu Anonymizováno) se liší v požadavcích zadávací dokumentace a DNS. Testy z většiny proběhly úspěšně a výstupu požadované funkcionality se podařilo docílit, nicméně v průběhu testování dílčích procesů byly identifikovány části, které plně neodpovídaly popisu v akceptovaném DNS, což je blíže uvedeno v kapitole 6.3.4.8 posudku.

25. Z písemného doplnění posudku ze dne datum, výslechu znalce dne datum, písemného doplnění posudku ze dne datum, vyplývá, že znalec nedisponoval popisem zadání pro utajovanou část předmětu plnění, proto nemohl zjistit, zda tato část plnění vůbec byla nainstalována na infrastruktuře Anonymizováno spolu s neutajovanou částí aplikace, která byla předmětem testování v rámci místních šetření. Znalec uvedl, že zákon o kybernetické bezpečnosti nabyl platnosti datum a jeho budoucí znění již bylo známo, a tak jak zadavatel, tak dodavatel, by museli postupovat tak, aby systém, který byl v dané době připravován a měl být spuštěn v době, kdy měl nový zákon nabýt platnosti a účinnosti, měl známé skutečnosti plnit. V dané době byla již bylo platné nařízení vlády č. 432/2010 Sb. s účinností od 1. 1. 2011, o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury z 30. prosince 2010, které příloze definuje 9 odvětví, včetně jednotlivých odvětvových kritérií pro určení prvku kritické infrastruktury, navíc článek 3.1.2 smlouvy o dílo jasně deklaruje, že součást plnění jsou i utajované skutečnosti. Zhotovitel byl povinen zachovat mlčenlivost a chránit osobní informace a přijmout veškerá opatření k ochraně utajovaných skutečností se kterými se v rámci plnění seznamoval. Znalostní role juniorních pracovníků nemůže obsahovat takto komplexní znalosti IT a právního prostředí a kybernetické bezpečnosti. Z výše uvedených důvodů znalec při kalkulaci pracnosti používal větší podíl pracovníků se seniornějšími znalostmi. Pokud by chtěl dodavatel využít juniorní pracovníky, musel by rozšířit týmy i o pracovníky s právní kvalifikací, resp. znalostí požadavků na kybernetickou bezpečnost, a realizované činnosti anonymizovat, aby plnil povinnosti ze smlouvy. Toto by znamenalo nárůst pracnosti a počtu pracovníků na všech úrovních. Při vyhodnocení procesu Anonymizováno znalec uvedl odkaz na aktualizovanou zadávací dokumentaci, z důvodu, že tento proces vykazuje mezi jednotlivými zadávacími dokumentacemi dílčí odchylky (např. počet povolených přípustných znaků, nově požadované kontrolní mechanismy). Tyto změny však nenesou charakter víceprací, neboť se jedná o změnu povoleného počtu přípustných znaků (tzn. parametrizace systému) a o standardní validační pravidla. K procesům Anonymizováno znalec potvrdil, že v rámci křížové kontroly zadávací dokumentace zohledňoval konceptuální schéma řešení informačních systémů. Změny v průběhu realizace veřejné zakázky vyplývají např. z již identifikovaných nesouladů mezi zadávací dokumentací a DNS. Znalec neidentifikoval změny, které by nastaly v období mezi akceptací DNS a předávacími protokoly Anonymizováno. Testy proběhlé na školícím prostředí potvrzují obecnou funkčnost systému, ale školící prostředí nebývá napojeno na všechna rozhraní, a to z důvodu ekonomičnosti fungování prostředí a na mnohá rozhraní tak mohou být nastaveny tzv automatické odpovídače tzv. mockup. Vliv prostředí, oprávnění, času, dat, historického stavu verzí, typu zvolených testů, testovacích dat může ovlivňovat výsledky, jak pozitivně, tak negativně. K uvolňování pravidel docházelo od obou subjektů, což dokládá absence změnových formulářů, když evidentně ani jedna za stran takové dokumenty, ač byly zadávací dokumentací definovány, nepožadovala. Dodatečně vznesené požadavky (nad rámec zadání) mohou mít zpravidla negativní vliv na časový harmonogram plnění. Časová náročnost realizace požadavku, a s tím spojený případný posun harmonogramu plnění vždy závisí na povaze vzneseného požadavku. Znalec tyto požadavky v zadávací dokumentaci neidentifikoval, proto nemohl posoudit vliv na časový harmonogram plnění. Znalec rovněž zkoumal akceptační protokol Anonymizováno (jednání probíhalo mezi datum) a vyhodnotil, že v něm nejsou uvedeny žádné připomínky, pouze konstatování („Neakceptovat, příslušný drátěný model nebyl předložen“, „neakceptovat, drátěný model za Anonymizováno nebyl předložen a za Anonymizováno byly předloženy pouze některé procesy“, „termín pro odstranění důvodu neakceptace bude projednán na nejbližším jednání Řídícího výboru“). Znalec rovněž analyzoval zápis z Anonymizováno, kde jsou drátěnému modelu věnovány 2 části -1) „Termíny akceptace Drátěného modelu a Postupu migrace jsou podmíněny akceptací DNS.“, 2) „Byl navržen termín zapracování připomínek z akceptace Drátěného modelu nejpozději do datum. Řídící výbor v souladu se smlouvou stanovil termín pro opakované akceptační řízení nejpozději do 15 dnů od předložení.“ Znalec konstatoval, že nemá informace o jaké připomínky se jedná, jelikož v Anonymizováno nic uvedeno není, což potvrzuje to, že docházelo k rozvolňování projektového řízení a nelze zjistit, zda v tomto případě došlo ke změně zadání. Současně z posudku plyne, že požadavky na změny a doplnění zadání byly v průběhu projektu vznášeny formou zápisů ze schůzek projektových orgánů, v rámci rozsáhlé e-mailové komunikace, dodatečně předávanými dokumenty, ale i formou akceptačních výhrad v době, kdy byla příslušná část plnění realizována, aniž se toto promítlo do harmonmogramu. Podle projektových standardů by měly být veškeré změny předmětem změnového řízení. Upřesnění/změna zadání, vznesené v průběhu realizace mohou mít vliv na zpracování DNS / realizačního projektu. Tyto změny však měly velmi zásadní dopad do tvorby a akceptačního procesu drátěného modelu a DNS, kdy DNS byla v průběhu zpracování a akceptačního procesu zpřesňována a doplňována, což mělo přímý dopad na vytváření Anonymizováno – byly identifikovány rozdíly mezi zadávacími podmínkami a akceptovaným DNS, který je detailním návrhem a akceptačním podkladem pro Anonymizováno. Harmonogram nepočítal s rozsáhlým postupným dopřesňováním zadávacích podmínek.

29. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.)

30. Ke smlouvě o dílo a odstoupení: Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jimi byla uzavřena smlouva o dílo podle § 536 a násl. obch. zák., že byla i dohodnuta cena díla a že zpracování díla bylo rozděleno na dvě etapy. Nesporným také bylo, že první etapu díla žalovaná splnila (s krátkým prodlením) a za tuto část díla žalobkyně žalované uhradila sjednanou odměnu ve výši 20 820 000 Kč bez DPH. Významné pro rozhodnutí soudu bylo, zda etapa 2 díla byla žalovanou zpracována zcela a bez vad, a zda bylo plnění žalované v takovém stavu, aby mohlo být žalobkyní akceptováno, případně zda mělo vady, pro které žalobkyně odmítala přijmout plnění, dále to, zda došlo k prodlení žalované s provedením díla z důvodů na její straně, a zda toto prodlení lze považovat za podstatné porušení smlouvy a zda tedy bylo důvodem k odstoupení od smlouvy.

31. Podle § 560 obch. zák. (1) Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. (2) Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání. Podle § 564 obch. zák. při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441.

Podle § 565 Využije-li objednatel podle ustanovení uvedených v § 564 práva odstoupit od smlouvy týkající se předmětu díla, který nelze vrátit nebo předat zhotoviteli, neplatí § 441. Objednatel však není oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže vady díla neoznámil včas zhotoviteli.

Podle § 344 obch. zák. od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. Podle § 345 (1) Znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) nebo věřitele (§ 370) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla. (2) Pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné. (3) Oznámí-li strana oprávněná požadovat plnění smluvní povinnosti druhé strany, že na splnění této povinnosti trvá, nebo nevyužije-li včas právo odstoupit od smlouvy podle odstavce 1, je oprávněna odstoupit od smlouvy jen způsobem stanoveným pro nepodstatné porušení smluvní povinnosti; stanoví-li pro dodatečné plnění lhůtu, vzniká jí právo odstoupit od smlouvy po uplynutí této lhůty.

Podle § 365 obch. zák. dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele“.

32. Bylo prokázáno, že došlo k prodlení žalované s provedením fází 2 -4 etapy 2 díla, a že pro toto prodlení došlo k odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Z dokazovaní vyplynulo, že pokud žalovaná měla nějaký požadavek na žalobkyni k součinnosti, tato byla vždy poskytnuta. Členy migračního výboru byli zástupci žalobkyně i žalované, proto bylo v zájmu žalované, pokud měla konkrétní požadavky na součinnost nebo připomínky k doplnění nebo změně zadání, měla toto řešit právě v rámci jednání řídícího výboru. Ze znaleckého posudku vyplývá, v průběhu zpracování díla docházelo k rozvolňování projektového řízení, požadavky na změny nebyly činěny formou změnových listů, ale jen e-maily nebo jako připomínky akceptačních protokolů, přičemž i termín těchto změn je nejasný. Ze znaleckého posudku vyplývá, že příčinou vedoucí k prodlevám při realizaci díla nebylo to, že v rámci zadávacích podmínek projektu nebyl předmět plnění dostatečně specifikován - z posudku vyplynulo, že pouze 9 % z celkového počtu procesů (3 procesy ze vzorku 33 procesů zkoumaných znalcem se nepodařilo identifikovat v zadávací dokumentaci a ani v nabídce), současně znalec konstatoval, že v referenčním vzorku požadavků neidentifikoval rozdíly mezi zadávacími podmínkami/smlouvou o dílo a DNS, které by nesly charakter víceprací a které by se vztahovaly k etapě 2 fáze 2 realizace díla, Anonymizováno). Z posudku vyplývá, že zadání díla bylo dostatečně určité, neboť je zcela běžné, že původně obecně formulované požadavky jsou následně rozpracovávány do podrobného popisu jednotlivých funkcionalit, což ale neznamená, že se vymezení díla mění. Bylo prokázáno, že akceptační procedury byly prováděny opakovaně, což přispělo k prodlevám při realizaci díla, přičemž opakování akceptačních procedur bylo v důsledku toho, že žalovaná opakovaně předkládala k akceptaci části díla, které neodpovídaly smlouvě, a proto nemohly být pro nedostatky akceptovány a musely být dopracovány. Znalec ve svém posudku konstatoval, že jednotlivé procesy projektového řízení byly v dílčích částech dodržovány, ale nejednalo se o koncepční postupy v celém projektu, tedy kontinuálně ve všech krocích projektového řízení. S postupem času, kdy docházelo ke zpožďování díla, docházelo k uvolňování pravidel řízení, a dílo tak nebylo řízeno dle běžné praxe projektového řízení. Ze znaleckého posudku také vyplývá, že nebyla patrná jasná posloupnost při řešení úkolů vycházejících z řídícího výboru nebo hlavního projektového týmu, ale z akceptačních protokolů, kdy výstup akceptován nebyl, případně byl akceptován s výhradou, vyplývá, z jakých důvodů, tak akceptační komise rozhodla, přičemž akceptační připomínky k drátěnému modelu (například Anonymizováno) oporu v zadávací dokumentaci měly a lze je považovat za relevantní a nerozšiřující rozsah původního zadání projektu. Podle soudu měla žalovaná požadovat, aby takové změny byly učiněny formou změnových listů a došlo k promítnutí do harmonogramu plnění. Podle soudu prodlení žalované se zhotovením etapy 2 díla nevzniklo v důsledku nečinnosti nebo nesoučinnosti ze strany žalobkyně, neboť žádný z požadavků žalované na poskytnutí součinnosti nebyl takového charakteru, že by žalovaná musela přerušit provádění díla v důsledku prodlení žalobkyně s poskytnutím součinnosti, což potvrdil ve své výpovědi i zaměstnanec žalované jméno FO, který uvedl, že se nestalo, že by žalovaná musela přerušit provádění díla kvůli nedostatku součinnosti ze strany žalobkyně. Technická infrastruktura dodaná žalovanou byla žalobkyní akceptována datum a stejný den byl akceptován (s výhradami) drátěný model. Detailní návrh systému - DNS (fáze 2 etapy 2 díla) byl žalobní akceptován datum tedy měla žalovaná k dispozici všechny předpoklady pro to, aby mohla provést fázi 2 etapy 2 díla - vývoj aplikačního vybavení Anonymizováno. Verze aplikace Anonymizováno dodaná žalovanou datum však nebyla kompletní a vykazovala nedostatky vůči schválenému DNS, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy. Pokud žalovaná po odstoupení od smlouvy instalovala v červnu Anonymizováno na technickou infrastrukturu další verzi aplikačního vybavení, pak ani tato verze nebyla v souladu se zadáním, jak vyplývá ze znaleckého posudku (odpověď číslo hodnota).

33. Z posudku vyplývá i to, že k enormnímu nárůstu pracnosti na projektu došlo chybným odhadem pracnosti (seniorní pracovník x juniorní pracovník – viz bod 24 rozsudku). Z odhadu pracnosti provedeného znalcem vyplývá, že pracnost plnění uskutečněného na základě předávacího protokolu Anonymizováno odhadl na 2073 člověkodnů, vývoj aplikace Anonymizováno měl zabrat 1117 člověkodnů. Pokud žalovaná ve zprávě o stavu projektu ze dne datum uvedla, že etapa 2 fáze 2 je hotová z 90 %, pak žalované zbývalo ke dni datum uskutečnit pouze 10 % prací na vývoji aplikace. Tomu odpovídá 112 člověkodnů, což za použití třicetičlenného realizačního týmu a současné práce 10 vývojářů (jak vyplynulo ze svědecké výpovědi jméno FO), žalovaná tedy měla aplikaci AnonymizovánoAnonymizovánozvládnout dokončit do měsíce. Pokud podle smlouvy měla žalovaná dokončit vývoj aplikace do 120 dnů od akceptace drátěného modelu (ke které došlo datum), a pokud k žádným změnám v období mezi akceptací DNS a prováděním vývoje aplikace nedošlo, nic nebránilo žalované dokončit aplikaci Anonymizováno v požadovaném termínu. Pokud tedy v době odstoupení od smlouvy byla dle tvrzení žalované aplikace hotová z 95 % (viz výpověď svědka jméno FO), pak z toho vyplývá, že za období od datum do datum byla žalovaná schopna provést pouze 5 % vývojových prací. Z uvedeného tedy vyplývá, že příčinou prodlení žalované byla její neschopnost zpracovat aplikaci Anonymizováno v souladu s DNS, a to přesto, že po akceptaci DNS nedošlo k žádným změnám a neexistovaly ani jiné překážky pro dokončení vývoje aplikace. Vytvoření 5 % objemu díla za 7 měsíců nesvědčí o efektivní práci, vývoji a řádném plnění smlouvy, když toto oprávněně vyvolalo u žalobkyně pochybnosti, zda je žalovaná vůbec schopna dílo dokončit.

34. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně od smlouvy odstoupila důvodně a platně, neboť šlo o podstatné porušení smlouvy z důvodu prodlení žalované, přičemž nelze uplatnit liberační důvod podle § 365 obch. zák. Z tohoto důvodu pak je třeba vrátit vzájemně poskytnuté plnění, tedy žalobkyní vyplacenou odměna za první etapu. Pokud jde o požadavek žalované na úhradu ceny plnění „Anonymizováno“, které předala žalobkyni až po odstoupení od smlouvy v červnu Anonymizováno, pak soud konstatuje, že toto plnění žalobkyně nepřijala, žalované jej vrátila (respektive vyzval ji, aby si ho vzala zpět), a navíc toto plnění neodpovídá zadávací dokumentaci a DNS, jak potvrdil znalec v odpovědi na znaleckou otázku čísloAnonymizovánohodnota, a proto by ani nemohlo být podle smlouvy akceptováno. Znalec sice ohodnotil žalovanou zpracované dílo (aplikace Anonymizováno) na částku vyšší, než požadovala žalovaná, ale podle soudu nedošlo k bezdůvodnému obohacení žalobkyně, neboť o tuto aplikaci po odstoupení od smlouvy a po tak dlouhé době neměla zájem, a toto aplikační vybavení nepoužívá.

35. Ke smluvní pokutě a smluvnímu úroku z prodlení:

Dle čl. 15. 1. smlouvy náleží žalobkyni za prodlení s dodržením termínů dokončení jednotlivých etap dle harmonogramu smluvní pokuta ve výši 0,03 % ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení (denní sazby 16 470 Kč). Dle čl. 15.1.2 smlouvy náleží dále žalobkyni za prodlení s řádným předáním díla smluvní pokuta ve výši 0,05 % ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení (denní sazba 27 450 Kč). Podle čl. 15.2. smlouvy smluvní pokuty mohou být kombinovány. Žalobkyní vyúčtovaná smluvní pokuta tedy činila součet smluvní pokuty za prodlení 357 dnů s dodáním etapy 2 díla ve výši 5 879 790 Kč (357 x 16 470) a smluvní pokuta za prodlení s dokončením celého díla 9 799 650 Kč. (357 x 27 450), celkem 15 679 440 Kč.

36. Smluvní pokuta v obchodních závazkových vztazích je upravena jak v ust. § 544 a 545 obč. zák., tak i ust. § 300-302 obch. zák., přičemž obchodní zákoník v ustanovení § 301 zakotvuje moderační oprávnění soudu. Ustanovení § 301 obch. zák. je třeba mít za speciální k § 39 obč. zák. v tom smyslu, že míří na takové skutkové případy, kdy si strany obchodního vztahu sjednají nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu. Ujednání o smluvní pokutě v obchodněprávních vztazích je možné posuzovat jako neplatný právní úkon (přičemž ve smyslu § 267 odst. 1 obch. zák. by šlo o relativní neplatnost) pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák. pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i případně ve spojení se skutečností, že byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. V obchodních závazkových vztazích se ustanovení o smluvní pokutě upravená v § 300 až 302 od 1. 1. 2001 v důsledku novelizace ustanovení § 262 odst. 4 obch. zák. vztahují pouze na situace, kdy zavázaným je podnikatel, tedy profesionál, který si musí být vědom hospodářského rizika v případě sjednání smluvní pokuty. Proto jsou na něho z hlediska odpovědnosti kladeny přísnější podmínky než na nepodnikatele. Z tohoto důvodu zákon upřednostňuje v kogentní úpravě § 301 obch. zák. zachování platnosti právního úkonu i v případě nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty a zakládá pouze možnost moderace. Nenastanou-li jiné okolnosti, nelze v souvislosti s nepřiměřenou výší smluvní pokuty aplikovat ustanovení § 39 obč. zák. (viz rozsudek NS sp.zn. 31 Cdo 2707/2007)

37. V tomto případě je žalovaná obchodní společnost, tedy podnikatel, který si musí být vědom hospodářského rizika v případě sjednání smluvní pokuty – a to i za situace, kdy tato smluvní pokuta byla podmínkou veřejné zakázky, a soud proto dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě nelze považovat za absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. pouze z důvodu nepřiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty, byť byla sjednána v nepřiměřené výši, ale je ji třeba moderovat a učinil tak postupem v souladu s judikaturou. (např. rozsudek NS sp. zn. 32 Cdo 3171/2008.

38. Podle ust. § 301 obchod. zák. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.

39. Smluvní pokutu soud moderuje pouze výslednou částku smluvní pokuty (a to vlastní úvahou), nikoli změnou sazby pro její výpočet. (viz usnesení NS sp. zn. 29 Cdo 1734/2012, rozsudek NS sp. zn. 29 Cdo 3667/2010). Soud má za to, že jsou dány důvody pro její moderaci, a to s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti ve smyslu rozsudku NS sp. zn. 31 Cdo 2273/2022.

40. Při moderaci smluvní pokuty vzal v úvahu zejména to, jakou hlavní funkci měla smluvní pokuta plnit – a to funkci motivační. Je pravda, že žalovaná byla v prodlení se zhotovením díla, když vše mělo být hotovo dle původního harmonogramu do datum, ale nebylo. Bylo prokázáno, že docházelo k postupnému k rozvolňování pravidel řízení a prodlužování termínů, probíhala jednání mezi účastníky ohledně posunutí termínu dokončení. Na jaře Anonymizováno (po dokončení a předání DNS) žalovaná pokračovala ve vývoji aplikace Anonymizováno, a to vzhledem k přístupu žalobkyně, která dávala žalované naději, že dílo převezme i s prodlením. Takto žalovaná pokračovala až do datum, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy. Je otázka, kdyby pak dílo bylo skutečně řádně dokončeno a předáno v listopadu Anonymizováno a také převzato (hypotéza), zda by žalobkyně rovněž uplatnila smluvní pokutu ve výši, která by se v podstatě rovnala ceně za etapu 2 díla, a zda by dokončování díla mělo pro žalovanou vůbec smysl – tedy za situace, jak byla konstrukce smluvních pokut nastavena (jejich sčítání). Smluvní pokuta měla podle soudu v tomto případě funkci motivační – tedy aby dílo bylo zpracováno včas. Dílo ale nebylo nakonec žalobkyní převzato, neboť nebylo žalovanou provedeno v řádném termínu, ani později do odstoupení od smlouvy. Pokud žalovaná aplikaci Anonymizováno nakonec (byť i tehdy ne zcela perfektně) po uplynutí termínu zpracovala (dle znalce bylo možno aplikaci spustit), ale žalobkyně již neměla zájem a odstoupila od smlouvy, a pokud tedy žalovaná (vzhledem k zamítnutí vzájemného návrhu žalované na úhradu ceny této etapy 2 díla) nedostala žádnou úhradu za tuto část díla, má soud za to, že smluvní pokuta v té výši, jak ji požaduje žalobkyně (15 679 440 Kč), je nepřiměřeně vysoká, neboť je téměř v totožné výši jako částka požadovaná žalovanou vzájemným návrhem (16 996 800 Kč), přičemž znalec ohodnotil žalovanou zpracovanou aplikaci na částku dokonce ještě vyšší.

41. Proto soud smluvní pokutu moderoval na částku 1 567 944 Kč odpovídající 10 % z celkově požadované smluvní pokuty. Žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty za prodlení (vyčíslené ke dni odstoupení od smlouvy) dne datum a k její úhradě byla stanovena lhůta 30 dnů, žalovaná smluvní pokutu v této lhůtě neuhradila. Prodlení žalované s její úhradu nastalo datum, a soud proto rovněž přiznal žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně od datum, ovšem pouze ze smluvní pokuty v moderované výši.

42. K vzájemnému návrhu žalované: Bylo prokázáno, že žalovaná pokračovala ve vývoji (dokončení vývoje) aplikace Anonymizováno i po odstoupení žalobkyně od smlouvy, a tuto aplikaci se pokusila žalobkyni dvakrát předat, ale neúspěšně. Poté, co žalovaná žalobkyni aplikaci naposledy předvedla/předala, žalobkyně vyzvala žalovanou, aby si plnění (nahrané žalovanou na technickou infrastrukturu) vzala zpět, neboť o ně nemá zájem. Náklady na vytvoření této části díla žalovanou sice dle znaleckého posudku převýšily částku požadovanou žalovanou, avšak pokud došlo k platnému odstoupení od smlouvy, a pokud mají být vrácena vzájemně si poskytnutá plnění, neshledal soud žádný důvod pro to, aby byla žalované přiznána odměna za zhotovení aplikace Anonymizováno, neboť bez technické infrastruktury, nemá aplikace Anonymizováno pro žalobkyni žádný význam.

43. Závěr: Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě pokud jde o vrácení finančního plnění poskytnutého žalobkyní za I. etapu díla vyhověl, smluvní pokutu moderoval a vzájemný návrh žalované zamítl. Soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení dle § 365 obch. zák. a to v zákonné výši od datum, neboť žalovaná měla plnit bez zbytečného odkladu poté, co odstoupení a výzvu k úhradě 20 820 000 Kč obdržela – tedy ve středu datum.

44. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná jen v části smluvní pokuty, kterou soud moderoval, jinak byla úspěšná jak v základním žalobním nároku, tak ve své obraně proti vzájemnému návrhu žalované. Soud současně hodnotil, zda zastoupení žalobkyně advokátem, která disponovala a disponuje odborným právním aparátem, bylo účelné. Zde soud odkazuje např. na nález I. ÚS 3202/17, nebo na nález IV. ÚS 1087/09, nebo na nález I. ÚS 2929/07, z nichž vyplývá, že pokud je stát vybaven vlastním aparátem, resp. příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na advokáta. Organizační složka Anonymizováno disponuje samostatným právním odborem a lze také využít pro jednání před soudy právnická osoba (jak je často v jiných sporech, kde vystupuje jako účastník organizační složka ČR, Anonymizováno činěno (zde soud jako příklad uvádí např. žalobu na vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků, kdy takové spory jsou řešeny i před OS Praha 4 a rovněž v rámci senátu 21 C (např. spisová značka), kdy skutkově ani právně nejsou rozhodně tyto spory jednodušší, než předmětný spor vyplývající ze smlouvy o dílo, a přesto v nich žalobkyně nevyužívá služeb advokáta, ale jedná prostřednictvím Anonymizováno. Soud v tomto případě, kdy rozhodnutí záviselo především na znaleckém posudku, neshledal zastoupení žalobkyně advokátem účelným.

45. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 55 700 Kč, sestávající se z částky 50 000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila jako zálohu na znalecký posudek, z částky ve výši 5 700 Kč jako paušální náhrady za 19 úkonů po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady, za následující úkony: předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, dne datum, dne datum, dne datum, vyjádření žalobkyně ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, otázky pro znalce ze dne datum, doplňující otázky pro znalce ze dne datum, písemný závěrečný návrh ze dne datum.

46. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek ve výši 1 119 398 Kč soud rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobkyně je od placení soudních poplatků osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. a), přičemž poplatek byl vyměřen podle položky 1/1b sazebníku ve výši 5 % z částky 22 387 944 Kč, která byla uložena žalované k zaplacení.

47. O povinnosti žalované zaplatit státu částku 122 393,52 Kč soud rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., když tuto částku, která nebyla kryta zálohou, soud vyplatil znaleckému ústavu za zpracování znaleckého posudku (na zálohách vybráno 785 000 Kč, znalci vyplaceno 907 393,52 Kč)

48. Lhůty k plnění soud určil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.