OSPH04 24 C 199/2024-25

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 20. 4. 2024 do zaplacení, a částku 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu 22. 4. 2024, domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem v pozici podnikatele byla uzavřena smlouva o zápůjčce č. hodnota, kterou žalovaný podepsal 5. 11. 2018 a na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 110 000 Kč; žalovaný ve prospěch žalobkyně vystavil dle odst. 4.1 smlouvy blanko směnku. Protože žalovaný neplnil řádně závazky ze smlouvy, došlo k zesplatnění celá zápůjčky dle odst. 8.3 smlouvy, čímž vznikla nová jistina zápůjčky sestávající z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku z ní, celkem 297 540 Kč. Žalovaný se pro případ prodlení s nezaplacením této nové jistiny zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny až do jejího zaplacení. Na základě žalobkyní vyplněné směnky na směnečnou sumu 427 322 Kč, sestávající i ze smluvní pokuty dle bodu 8.7 smlouvy ve výši 65 658,87 Kč za období od 30. 4.2019 do 12. 12. 2019 vydal Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, 9. 3. 2020 směnečný platební rozkaz č. j. spisová značka, kterým byl žalobkyni mimo jiné přiznán i nárok na zaplacení smluvní pokuty. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny však trvalo i po 12. 12. 2019, žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení smluvní pokuty za období od 13. 12. 2019 do 3. 4. 2024 a rozhodla se svůj nárok omezit částkou 200 000 Kč, jejíhož zaplacení se v tomto řízení domáhá. Žalobkyně kromě úroku z prodlení v zákonné výši k uvedené částce požaduje i přiznání částky 1 200 Kč jako minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má ukrajinské státní občanství. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území České republiky sídlo.

4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 30. 6. 2024, i žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno prostřednictvím datové schránky dne 26. 6. 2022. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili a ve věci bylo lze základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání rozhodnout.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel podepsali 5. 11. 2018 smlouvu o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. hodnota, na podkladě které měla být vydlužiteli (žalovanému) poskytnuta investiční zápůjčka (oddíl I. písm. O) smlouvy) pro podnikatelské účely vydlužitele (oddíl II. odst. 1.8 smlouvy) ve výši 110 000 Kč, výše sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky byla stanovena částkou 197 000 Kč, celková částka splácená vydlužitelem po poskytnutí zápůjčky činila 307 800 Kč, výše splátek zápůjčky a úroku za poskytnutí zápůjčky činila 5 130 Kč po dobu 60 měsíců ke každému 25. dni kalendářního měsíce (oddíl I. smlouvy), přičemž si strany dále sjednaly, že zápůjčka je poskytována pro podnikatelské účely (oddíl I. písm. O) smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části byly sjednány sankce tak (oddíl II., odst. 8. smlouvy), že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost vydlužitele zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky, a dále 30 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost vydlužitele zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené v předchozím bodě smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dlužné splátky, tyto smluvní pokuty jsou splatné do 10 dnů ode dne vzniku práva zapůjčitele na zaplacení této pokuty, v případě, že nebudou uhrazeny dvě splátky řádně a včas, nebo v případě, že je vydlužitel v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než 30 dnů, je zapůjčitel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění zápůjčky (stávají se okamžitě splatnými veškeré splátky zápůjčky až do konce sjednaného splátkového kalendáře, tj. jak jistina zápůjčky, tak běžný úrok ze zápůjčky zahrnutý do těchto splátek). V případě, že dojde k zesplatnění zápůjčky, jistina i běžný úrok ze zápůjčky se stávají součástí nové jistiny zápůjčky a tuto novou jistinu je vydlužitel povinen zaplatit den po dni, kdy k zesplatnění došlo. V případě prodlení vydlužitele s úhradou této nové jistiny je zapůjčitel oprávněn požadovat úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. V případě, že vydlužitel neuhradí tuto novou jistinu ani ve lhůtě 10 dnů ode dne zesplatnění zápůjčky, je vydlužitel povinen zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené shora další jednorázovou smluvní pokutu ve výši 25 % z celkové výše dlužné nové jistiny (oddíl II., odst. 8.1 smlouvy), která je splatná den následující po vzniku práva na tuto smluvní pokutu. V odst. 8.7 smlouvy si účastníci sjednali další smluvní pokutu pro případ, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině ani den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s její úhradou, až do úplného zaplacení, a to i v případě, že zapůjčiteli vznikne právo na pokutu dle čl. 8.5 smlouvy, tj. 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny. Žalovaný byl ve Smlouvě označen svým IČO, adresou místa podnikání (shodná jako adresa bydliště i adresa kontaktní); (zjištěno ze smlouvy účastníků o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. hodnota ze dne 5. 11. 2018).

7. Žalobkyně žalovanému oznámila, že s ohledem na prodlení žalovaného s jeho závazky se smlouvy delší než 60 dnů došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 300 104 Kč, sestávající z částky 297 540 Kč jako zbývající dlužné splátky dle původního splátkového kalendáře a 2 564 Kč jako neuhrazených penalizačních faktur, jimiž byly vyúčtovány smluvní pokuty dle odst. 8.1. a), b) smlouvy.

8. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni směnečný peníz ve výši 427 322 Kč spolu se 6 % úrokem ročně od 25. 12. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, tento směnečný platební rozkaz nabyl právní moci 13. 6. 2020 (zjištěno ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 9. 3. 2020, č. j. spisová značka).

9. Předžalobní upomínkou žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění částky 201 200 Kč od 15 dnů od doručení výzvy (zjištěno z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 3. 4. 2024, včetně poštovného podacího archu ze dne 3. 4. 2024).

10. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný, rovněž v postavení podnikatele, uzavřel se žalobkyní také smlouvu o zápůjčce č. hodnota ze dne 26. 6. 2018, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 110 000 Kč, a smlouvu o zápůjčce č. hodnota ze dne 21. 8.2018, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 110 000 Kč, obě za obdobných podmínek jako smlouvu v projednávaném případě a ohledně nároků z nichž uplatněných soud rovněž rozhodl směnečným platebním rozkazem a soud zdejší v řízeních vedených pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka rozsudkem pro uznání o dalších smluvních pokutách z titulu uvedených smluv.

11. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně a žalovaný podepsali 5. 11. 2018 smlouvu č. hodnota, na jejímž základě měla žalobkyně žalovanému poskytnout částku 110 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit v 60 měsíčních splátkách po 5 130 Kč, celkem měl tedy zaplatit 307 800 Kč. Součástí smlouvy byla i ujednání o smluvní pokutě. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni směnečný peníz ve výši 427 322 Kč.

13. Po právní stránce posuzoval soud nárok uplatněný žalobou následovně:

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.”), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

16. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

18. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Posuzovaná smlouva má charakter smlouvy podnikatelské, neboť žalovaný vystupoval při jejím uzavření jako fyzická osoba-podnikatel. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a netvrdil tedy ani, že by smlouva, v rozporu s označením jejích stran a jejím obsahem, měla být smlouvou spotřebitelskou. Ze smlouvy se podává, že žalovaný žádal o zápůjčku v souvislosti se svým podnikáním a nikoliv pro svou osobní potřebu; tomu proto odpovídá i sjednaný účel smlouvy - investiční zápůjčka i ustanovení odst. 1.8 smlouvy, že zápůjčka je poskytována pro podnikatelské účely. Určující je podstata společenského vztahu, ve kterém strany při uzavírání smlouvy vystupovaly (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 383/2011, 33 Cdo 3376/2011, 23 Cdo 1129/2008, 33 Odo 341/2004, nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 140/99).

22. Ač tedy žalovaný nevystupoval při uzavírání smlouvy v pozici spotřebitele a strany ve smlouvě výslovně vyloučily aplikaci § 1799 a § 1800 o. z., jež by jinak bylo možno aplikovat i na smluvní vztah mezi podnikateli, pokud je adherující strana stranou slabší ve smyslu ust. § 433 o. z. (Pro aplikaci ustanovení občanského zákoníku o adhezních smlouvách musí souběžně nastat dva předpoklady: a) adhezní kontraktace ve smyslu § 1798 odst. 1 o. z. a b) postavení adherujícího smluvního partnera jakožto slabší strany ve smyslu § 433 o. z.; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019), dospěl soud při posuzování toho, zda postavení žalovaného při uzavírání smlouvy bylo zásadně rovnocenné s postavením oprávněného s poukazem na § 433 o. z. k závěru, že žalovaný byl jednoznačně v postavení slabší strany, neboť jednal jako fyzická osoba podnikatel s žalobkyní, rovněž jako podnikatelem, ovšem akciovou společností, specializující se na poskytování nebankovních úvěrů, a proto je nezbytné vztáhnout i na něho právní instituty ochrany, které zákon takové slabší straně poskytuje. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. […] Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019).

23. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, dovodil a odůvodnil závěr, podle něhož i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.); jednalo se přitom o vztah mezi podnikateli, posuzována byla možnost aplikace korektivu dobrých mravů na smluvní úroky z prodlení. V tomto kontextu je nutno konstatovat, že výše sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky v částce 197 800 Kč při poskytnuté zápůjčce ve výši 110 000 Kč odporuje dobrým mravům, je přemrštěná a proto smlouva naplnila parametry zjevné nespravedlnosti, když takto sjednaný úrok zápůjčky poskytnuté žalovanému činí 51,45 % ročně; takováto sazba úroků podstatně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu u úvěrů poskytovaných bankami pro daný typ zápůjček (průměrná úroková sazba u úvěrů pro živnostníky s fixací úrokové sazby od 1 do 5 let včetně činila dle systému časových řad ARAD v listopadu 2018 4,83 % ročně). V uvedeném případě tak sjednaná úroková sazba převyšuje běžnou úrokovou sazbu 10,65 x. V dané věci se pak zapůjčená částka navýšila na 279,82 %, což zjevně odporuje dobrým mravům a i tato skutečnost zakládá neplatnost smlouvy (bez ohledu na její charakter). V kontextu s tím se pak jeví smlouva o zápůjčce neplatnou s poukazem na § 547 a § 580 o. z., § 588 o. z., naplňuje kritéria rozporu s dobrými mravy. Soud si je vědom judikatury Nejvyššího soudu, dle níž [s]amotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění ani zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.; (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019). V projednávaném případě však byly naplněny i další zákonné předpoklady, pro něž je smlouva neplatná dle ust. § 433 o. z.

24. Žalovanému potom již byla směnečným platebním rozkazem uložena povinnost zaplatit částku 427 322 Kč s příslušenstvím, dle žalobních tvrzení mimo jiné včetně smluvní pokuty v částce 65 658,87 Kč za předchozí období, představující 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky, nikoli tedy z částky fakticky žalovaným nesplacené nebo z jistiny ponížené o splátky; žalobkyni tak byla přiznána nemravná smluvní pokuta za nezaplacení nejen dlužných splátek jistiny, ale zejména i z úroku za poskytnutí zápůjčky. Takto sjednaná smluvní pokuta se nejeví jako sankce za opožděnou úhradu dluhu, ale jako snaha o zisk co největšího majetkového prospěchu, bez ohledu na již uskutečněné plnění žalovaným. Smluvní podmínky žalobkyně jsou koncipovány jako pro neplatiče, kdy žalobkyně dopředu předpokládá, že dlužník svůj dluh neuhradí a ten se mu „revolvingem“ úroků, smluvních pokut a zesplatněných jistin zmnoží. To vyplývá z odst. 8 smlouvy, sankce, kdy v případě prodlení je sjednána (1) smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné splátky, při delším prodlení (2) dalších 13 % z dlužné splátky, při delším prodlení pak dochází k zesplatnění zápůjčky a vzniká nová jistina, jak již je tematizováno v tomto odstavci, tvořena nejen nesplacenou jistinou, ale i úrokem, a z této nové jistiny se pak v případě prodlení s jejím zaplacením vypočítává (3) další smluvní pokuta 25 % z nové jistiny, jakož i (4) další smluvní pokuta 0,1 % denně z této nové jistiny, která je předmětem tohoto řízení.

25. V rozporu s dobrými mravy tedy není jen výše úroků k zápůjčce, ale (zejména) i ustanovení o smluvní pokutě. Takovými ujednáními (odst. 22 a 24 tohoto rozsudku) žalobkyně vůči žalovanému zneužila své hospodářské postavení, když dosáhla zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran (§ 433 odst. 1 o. z.). Za situace, kdy občanský zákoník neuvádí výslovné pravidlo o tom, jaký je následek porušení takového zákonného zákazu, je třeba použít standardní pravidla o neplatnosti právního jednání (v literatuře shodně Havel, B. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419-654. Praha: Leges, 2014, s. 36). Ustanovení § 433 o. z. je tak samostatně aplikovatelné, tj. k jeho aplikaci zároveň není nutné dovodit porušení jiného (zvláštního) podrobnějšího ustanovení na ochranu slabší strany (srovnej Bejček, J. Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera. Bulletin advokacie, 2015, 7-8, s. 24-36, nebo Zapletal, J. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 466); (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019). Je přijímaný rovněž názor, že jednání v rozporu s ust. § 433 o. z. může být absolutně neplatné, a to zejména pro rozpor s dobrými mravy (. § 433 [Ochrana slabší strany]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 7.).

S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že smlouva o zápůjčce ze dne 5. 11. 2018 je tedy od počátku neplatná jako celek, včetně ujednání o smluvní pokutě, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá v tomto řízení. Žalobkyně na její zaplacení, včetně příslušenství, proto nemá právo. Žalobkyni tak nenáleží ani náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v částce 1 200 Kč. Soud proto žalobu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Soud tak rozhodl i přesto, že rozhodoval o jiných nárocích ze smluv mezi týmiž účastníky s obdobným obsahem bylo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty přiznáno (srov. odst. 10 tohoto rozsudku). Soud se však od právního posouzení v tomto řízení odchýlil, když soud přihlédl k neplatnosti smlouvy bez návrhu a důvody absolutní neplatnosti smlouvy, včetně ujednání o smluvní pokutě, jsou odůvodněny v odst. 14 až 0 tohoto rozsudku (srov. § 13 o. z.).

27. O náhradě nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly za situace, kdy v řízení neučinil žádný úkon.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.