OSPH04 24 C 280/2024-33

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 30 611 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 611 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 23. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení z částky 30 611 Kč ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2023 do 22. 3. 2024, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 725 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlou soudu 5. 6. 2024, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní 20. 7. 2021 smlouvu o dodávce elektřiny č. Anonymizováno, žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat do odběrného místa na adrese adresa elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Dodávanou elektřinu žalobkyně vyúčtovávala žalovanému v daňovém dokladu – faktuře, ve které byl uveden den splatnosti a způsob platby. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu za období od 20. 10. 2022 do 13. 6. 2023 fakturou č.hodnota částkou 30 611 Kč, která byla splatná dne 30. 6. 2023. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že faktura byla v den vystavení odeslána na sjednanou adresu v písemné podobě, a to obyčejnou listovní zásilkou, na e-mailovou adresu zákazníka, případně byl zákazník kontaktován prostřednictvím mobilního telefonu. Následně po marných upomínkách byla žalovanému zaslána faktura jako příloha výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 15. 3. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. S ohledem na to, že v rámci pátrání po bydlišti žalovaného nebylo zjištěno, že by tento ke dni uzavření smlouvy (20. 7. 2021) měl bydliště na území České republiky, nejedná se v daném případě o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) Brusel I bis; písm. a) a b) uvedeného ustanovení jsou z důvodu předmětu smlouvy o dodávce elektřiny rovněž vyloučena. Neuplatní se tedy čl. 18 odst. 2 Brusel I bis, dle něhož smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Lze tak odkázat na závěry obsažené v usnesení ze dne 29. 2. 2012, č. j. 32 Cdo 1318/2011, v němž mimo jiné Nejvyšší soud dovodil, že „nelze-li aplikovat pro spotřebitele příznivější zvláštní úpravu týkající se spotřebitelských smluv, je na místě použít, jak správně odvolatel poukazuje, úpravu zvláštní příslušnosti obsaženou v článku 5 Nařízení, konkrétně v odstavci 1 písm. b), pod druhou odrážkou, upravující poskytování služeb.“ (nyní v článku 7 odst. 1 písm. b) Brusel I bis). Vzhledem k uvedenému soud dovodil, že mezinárodní příslušnost nadepsaného soudu je dána dle článku 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka, Brusel I bis, přičemž dané místo určuje vedle mezinárodní příslušnosti rovněž příslušnost místní (viz též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 186/2018 ze dne 26. 7. 2019). Místem poskytnutí služby ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) odrážky druhé nařízení Brusel I bis je s výjimkou případu, kdy je dohodnuto jinak, místo, kde byly poskytnuty služby. Takovým místem je pak dle názoru soudu odběrné místo, kam byla elektřina dodávána, jako místo, které zajišťuje nejužší vztah mezi smlouvou a příslušným soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3344/2019, ze dne 18. 5. 2021).

4. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. Anonymizováno uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 20. 7. 2021, a obchodních podmínek žalobkyně č. 11/2018, má soud za prokázané, že se žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese adresa, byt Anonymizováno, Anonymizováno, a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a uhradit smluvní cenu za elektřinu a související služby. Korespondenční a fakturační adresa byla sjednána shodná s odběrným místem.

6. Z mimořádné (konečné) faktury za elektřinu č. hodnota vystavené žalobkyní žalovanému za 20. 10. 2022 do 13. 6. 2023, včetně vyúčtování spotřeby elektřiny ke dni 13. 6. 2023, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému za uvedené období fakturovala za spotřebu elektřiny na doplatku částku 30 611 Kč, splatnou 30. 6. 2023.

7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 15. 3. 2024, včetně kopie vrácené obálky se žalovaným jako adresátem, poštovního podacího archu a výpisu z interního systému žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění, obsažena byla i kopie faktury, zásilka byla odeslána 18. 3. 2024.

8. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených důkazů.

9. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 7. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, s odběrným místem na adrese adresa, Anonymizováno adresa, žalovaný jako adresu pro zasílání faktur a korespondence uvedl shodnou adresu. Na základě smlouvy žalobkyně vyúčtovala žalovanému za spotřebovanou elektřinu za období 20. 10. 2022 – 13. 6. 2023 částku nedoplatku 30 611 Kč. Uvedenou fakturu žalobkyně žalovanému zaslala na adresu adresa, Anonymizováno adresa, shodně jako předžalobní výzvu, dne 18. 3. 2024.

11. Po právní stránce posuzoval soud nárok uplatněný žalobkyní následovně.

12. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění v době uzavření smluv, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaný zavázal uhradit dodávky elektřiny včetně souvisejících služeb a žalobkyně se zavázala dodávat elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice.

14. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Splatnost nedoplatku žalovaného v částce 30 611 Kč však nenastala 30. 6. 2023, jak je uvedeno ve faktuře, neboť žalobkyně neprokázala, a to ani přes výzvu dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., že fakturu žalovanému zaslala v den jejího vyhotovení, když k této skutečnosti neoznačila a nepředložila žádné důkazy. Doba plnění je vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Teprve učiněním výzvy k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen jej splnit prvního dne poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán (pokud věřitel nestanoví lhůtu jinou). Do prodlení s úhradou částky 30 611 Kč se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti shora uvedené pohledávky. Dle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. byla předžalobní výzva spolu s fakturou doručena žalovanému dne 21. 3. 2024, dnem 22. 3. 2024 pohledávka byla splatná a následujícího dne 23. 3. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení, proto je povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení z částky 30 611 Kč ve smyslu § 1970 o. z., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ohledně zbylého příslušenství, na něž žalobkyně nemá právo, soud žalobu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části příslušenství, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 725 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 225 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

17. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.