OSPH04 48 C 83/2019-532

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Miloslava Havlíka a Romany Peterkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce Jméno žalobce Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru,

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne datum daná žalobci žalovanou dne datum je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 97 554 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

I. Tvrzení účastníků a dosavadní průběh řízení

I.1 Tvrzení a argumentace žalobce

1. Žalobce se žalobou podanou datum domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané mu žalovanou datum s odkazem na § 52 písm. c) zákoníku práce, tj. pro nadbytečnost.

2. Dle žalobních tvrzení byl žalobce zaměstnancem žalované a byl formálně veden na pozici „pracovní pozice pracovní pozice“ (dále též „pracovní pozice pracovní pozice“) v rámci útvaru hodnota. Na ní původně vykonával činnosti spočívající ve sledování a analýze tržních trendů a tvorbě klientských propozic. Od poloviny roku 2017 však ve skutečnosti vykonával práci na projektu projekt, jehož cílem bylo implementovat novou legislativu Anonymizováno (hodnota), která umožnila otevřít se souhlasem klientů anonymizováno data třetím stranám. V rámci této agendy měl žalobce vytvořit tzv. Anonymizováno a Anonymizováno strategii (tj. vydefinovat, kterých produktů se směrnice týká, vytvářet procesy poskytování těchto dat, a snažit se o udržení klientů žalobkyně). Formálně byli nadřízenými žalobce paní jméno FO a pan jméno FO, fakticky jím však byl jméno FO odpovědný za řízení projektu.

3. Žalovaná dala žalobci dne datum výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Dle žalobce však nesplnila svou povinnost jej nejpozději ve výpovědi seznámit s rozhodnutím o organizační změně, jejímž následkem se měl žalobce stát nadbytečným. Žalovaná ve výpovědi pouze odkázala na rozhodnutí ředitelky organizačního útvaru hodnota (racionalizační opatření) č. hodnota z datum, žalobce však s tímto rozhodnutím, ani s důvody, které k němu vedly, neseznámila. Žalobce též zpochybnil oprávnění ředitelky organizačního útvaru rozhodnutí o organizační změně přijmout.

4. Žalobce rovněž rozhodnutí o organizační změně a rovněž samotné výpovědi vytkl, že z něj nevyplývá „poddůvod nadbytečnosti“, tj. zda důvodem nadbytečnosti měla být změna úkolů zaměstnavatele, změna technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce, nebo jiná organizační změna. Není tak zřejmé, zda a v jakém rozsahu přestaly být pro žalovanou potřebné činnosti vykonávané jednotlivými dotčenými zaměstnanci.

5. Žalobce pak nesouhlasí s tím, že by se následkem shora uvedené organizační změny stal pro žalovanou nadbytečným.

I.2 Tvrzení a argumentace žalované

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že žaloba byla předně podána opožděně: výpověď z pracovního poměru byla žalobci předána datum a dvouměsíční výpovědní lhůta počala běžet datum a uplynula datum. Lhůta k podání žaloby proto marně uplynula datum a žaloba byla podána až dne datum. Žalovaná sice s žalobcem datum uzavřela na jeho žádost dohodu o prodloužení výpovědní doby, aby měl možnost se zúčastnit více výběrových řízení na pracovní pozice v nové organizační struktuře. Tato dohoda je však dle žalované neplatná, neboť byla uzavřena až v průběhu výpovědní doby, nikoliv před jejím počátkem. Dohoda byla navíc dle žalované vázána na odkládací podmínku, podle níž mělo k prodloužení výpovědní doby dojít pouze v případě, že se žalobce přihlásí do výběrového řízení do útvar. Tato podmínka nebyla splněna.

7. S rozhodnutím o organizační změně byl žalobce dle žalované řádně seznámen: u žalované více než rok plošně probíhala informační kampaň k daným zásadním organizačním změnám. Žalobce tak byl o tom, že jeho pracovní místo bude zrušeno, průběžně informován již od datum, a to mj. na intranetu, na množství hromadných schůzek, informačních snídaních, na osobní schůzce „1:1“ s ředitelkou útvaru jméno FO a rovněž ze strany přímého nadřízeného jméno FO. Ještě krátce před výpovědí, datum, se uskutečnilo osobní jednání se zaměstnanci útvaru, kde působil žalobce, v jehož rámci byli zaměstnanci informováni, že jejich pracovní místa se budou rušit a činnosti útvaru budou přecházet do nových organizačních útvarů, tzv. útvar, v nichž budou vznikat zcela nové pracovní pozice. Závěry tohoto jednání byly žalobci rovněž zaslány e-mailem. Poslední informaci o zrušení pracovního místa žalobci při předání výpovědi poskytly ředitelka organizačního útvaru tituly před jménem jméno FO a HR Business partner jméno FO. I v samotné výpovědi byl navíc žalobce informován o tom, že jeho pracovní místo se ruší v návaznosti na rozhodnutí představenstva o vybudování anonymizováno a přechodu na nový způsob práce a řízení. Žalobce se ostatně v červnu, září a listopadu 2018 hlásil do výběrových řízení na pracovní místa v nové agilní struktuře žalobkyně, což by nedávalo smysl, pokud by o rušení svého pracovního místa nevěděl.

8. Předpoklady výpovědi pro nadbytečnost žalobce ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce dle žalované byly naplněny: Usnesením z datum představenstvo žalované rozhodlo o vybudování tzv. žalobkyně, spočívajícím v zavedení „agilního řízení“ a „agilního způsobu práce“. Agilní řízení je zaměřeno na vývoj konkrétního produktu a na přínos hodnoty pro zákazníka s minimalizací doby vývoje produktu a času dodání a na neustálé zpětné vazbě na produkt a odvedenou práci. V jeho rámci práci plánuje, vykonává i kontroluje samořiditelný multidisciplinárně složený tým (tzv. „skupina“) do Anonymizováno lidí zaměřený na vývoj funkcionality či produktu. Ten je schopen definovat svou práci, činit obchodní rozhodnutí a má komplexní odpovědnost za zážitek klienta s produktem, službou či kanálem. Každý člen skupina je zároveň součástí některého „skupina“ – skupina vznikají napříč skupina jako skupiny funkčních specialistů v určité oblasti a udržují odborné znalosti členů a konzistenci při plnění podobných zadání. skupina jsou dále sdruženy do tzv. „útvar“, tj. seskupení skupina kolem jedné klientské potřeby s jednotným zaměřením, podílejících se na naplňování jednoho společného cíle. V rámci přechodu na agilní řízení a způsob práce u žalované docházelo k rušení stávajících pozic (druhů práce) a činností dosavadních organizačních útvarů a byly vytvářeny nové pracovní pozice s novými činnostmi a odpovědnostmi. Na nové druhy práce pak u žalované probíhala výběrová řízení. V souvislosti s přechodem na agilní způsob řízení v roce Anonymizováno v rámci organizačních změn došlo ke snížení celkového počtu zaměstnanců o hodnota, tj. z původních hodnota na hodnota.

9. Žalobce u žalované na základě dohody o změně pracovní smlouvy z datum vykonával od datum druh práce pracovní pozice pracovní poziceprávnická osoba rámci daného druhu práce byl od konce roku Anonymizováno alokován do programu projekt vedeného jméno FO, který zahrnoval 8–9 projektů včetně klientské retence a monitoringu, na níž pracoval žalobce; vedle alokace do tohoto projektu žalobce vykonával i jiné práce. jméno FO nebyl žalobcovým nadřízeným, nestanovoval mu cíle, nehodnotil jeho výkon; žalobce panu jméno FO nepředával práci. Nadřízeným žalobce byl jméno FO. Projekt projekt a aktivita klientské retence a monitoringu v jeho rámci pak byly ukončeny k datum. V lednu Anonymizováno již tak žalobce nebyl členem projektového týmu a vykonával činnosti v rámci své organizační jednotky. Od datum poté žalobci nebyla přidělována práce, byl na překážkách v práci na straně zaměstnavatele – byl pouze kontaktován s několika dotazy.

10. Rozhodnutím ředitelky organizačního útvaru hodnota útvar z datum, které navázalo na shora uvedené rozhodnutí představenstva žalované z datum, bylo v tomto organizačním útvaru zrušeno celkem hodnota pracovní míst včetně Anonymizováno pracovních míst s druhem práce pracovní pozice pracovní poziceprávnická osoba důsledku tohoto rozhodnutí nebyla pro žalovanou práce žalobce nadále potřebná a žalobce se stal pro žalovanou nadbytečným. Ze 7 zaměstnanců na zrušených pracovních místech 4 uspěli ve výběrových řízeních na nové pracovní pozice v rámci nově vzniklé agilní struktury a byla s nimi uzavřena dohoda na nový druh práce „nový druh práce nový druh práce“ (dále též „nový druh práce“), do nějž však spadají odlišné činnosti oproti pracovní pozici žalobce: pracovní náplň žalobce na jeho pozici pracovní pozice pracovní pozice v rámci projektu projekt spočívala v práci s daty, vytváření reportů, hledání souvislostí v datech, reportingu a vytváření retenčních alertů; oproti tomu náplň nově vzniklé pozice nový druh práce je zaměřena na rozvoj obchodních vztahů a kontakt se zákazníky a práce s daty představuje jen cca Anonymizováno % její pracovní náplně. V případě 3 zaměstnanců včetně žalobce pak byl pracovní poměr ukončen pro nadbytečnost. V této souvislosti žalovaná poukázala na to, že žalobce se navzdory shora popsané dohodě o prodloužení výpovědní doby bez vysvětlení neúčastnil výběrových řízení na pozici nový druh práce. Ze zapojení žalobce do projektu projekt pak dle žalované nelze dovozovat ani automatický nárok žalobce na pracovní pozici nový druh práce pod nově vzniklý projekt – do projektu bylo zapojeno celkem hodnota zaměstnanců, z nichž však pouze 4 obsadili pracovní místa v rámci projekt projekt.

I.3 Reakce žalobce na argumentaci žalované

11. Žalobce v reakci na argumentaci žalované uvedl, že žalobu předně považuje za včasnou, neboť mezi účastníky byla platně uzavřena dohoda o prodloužení výpovědní doby, a to z podnětu žalované. Tato dohoda byla uzavřena nejprve ústně – telefonicky v rámci hovoru s tituly před jménem jméno FO a poté na osobní schůzce s tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO dne datum. – a následně byla stvrzena v písemné podobě.

12. K otázce seznámení s rozhodnutím o organizační změnou žalobce dodal, že nebyl povinen z různých obecných informací o konceptu anonymizováno podávaných v rámci informační kampaně dovozovat, zda má dojít k rušení jeho pracovního místa. Z dokumentů vyvěšených na intranetu žalované tato informace nevyplynula. Velké části zaměstnanců nebyl srozumitelný ani výstup z jednání konaného datum, z nějž naopak vyplynulo, že přechod na agilní způsob práce by měl proběhnout bez ukončování pracovních poměrů. V e-mailu z datum navíc tituly před jménem jméno FO uvedla, že předání výpovědi se má týkat jen těch, jejichž činnost přechází do útvar útvar a útvar útvar útvar; žalobce však vykonával činnost v rámci projekt, a neměl tedy důvod se domnívat, že se má organizační změna týkat i jeho pozice.

13. Dle žalobce pak jeho práce byla pro žalovanou i po uvedené organizační změně potřebná. Vymezení původní žalobcovy pracovní pozice pracovní pozice pracovní pozice bylo u žalované velmi neurčité a na této pozici pracovali např. produktoví manažeři, segmentoví manažeři, produktoví, procesní či datoví specialisté. Za stěžejní proto žalobce považuje konkrétní vykonávané činnosti. Do poloviny roku 2017 práce žalobce v rámci týmu název týmu znalosti trhů a trendů vedeného panem jméno FO, spadajícího do útvaru hodnota, spočívala v „Anonymizováno“ (sledování makroekonomického vývoje, zajišťování souvisejících analýz, sledování trendů v různých sektorech ekonomiky, vyhodnocování dopadů do potřeb firemních klientů, vytváření klientských řešení potřeb), spolupráci s třetími stranami (např. právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba apod.) a využití financování a produktů těchto třetích stran pro firemní klienty žalované. Od poloviny roku 2017 žalobce začal po dohodě s tituly před jménem jméno FO vykonávat zcela odlišné činnosti v rámci agendy projekt. Podstata této agendy spočívala v implementaci evropské směrnice hodnota. Žalobce přitom po celou svou pracovní dobu vykonával pouze činnosti v rámci agendy projekt. I po datu datum, kdy měla být dle výše uvedené organizační změny zrušena pracovní pozice pracovní pozice pracovní pozice pak žalovaná žalobci přidělovala práci. Až do skončení pracovního poměru přitom stále probíhala práce na shora uvedené defenzivní a retenční strategii. Následně u žalované vznikl nový projekt „projekt“, který práci žalobce převzal – v jeho rámci navíc došlo k vytvoření nové pracovní pozice „pracovní pozice 2 anonymizováno“ kterou žalovaná inzerovala již datum. I tato pozice přitom dle žalobce představuje spíše funkční zařazení, než určení druhu práce

14. Žalobce je tak přesvědčen, že nadbytečnost jeho pracovní pozice byla pouze fiktivní.

I.4 Dosavadní průběh řízení

15. Zdejší soud o podané žalobě původně rozhodl rozsudkem z datum, č. j. spisová značka, jímž určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne datum daná žalobci žalovanou je neplatná a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. V tomto rozsudku soud dospěl předně k závěru, že žaloba byla podána včas, neboť mezi účastníky byla platně uzavřena dohoda o prodloužení výpovědní doby o jeden měsíc – stalo se tak nejprve v prosinci 2018 v ústní formě a následně byl nedostatek písemné formy zhojen sepsáním písemného „potvrzení“ z datum. Dále soud shledal, že nebyly naplněny zákonné předpoklady výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalovaná sice prostřednictvím oprávněné osoby přijala rozhodnutí o organizační změně a s touto organizační změnou žalobce řádně seznámila. Nebylo však prokázáno, že by se žalobce následkem této organizační změny stal nadbytečným: žalobce v rámci široce vymezeného druhu práce pracovní pozice pracovní pozice vykonával činnosti v programu projekt (které do tohoto druhu práce spadaly, a zapojení žalobce do projektu z tohoto důvodu nepředstavovalo konkludentní změnu druhu práce). Žalovaná pak v reakci na zrušení útvaru, do nějž byl žalobce zařazen, dala bez dalšího všem zaměstnancům tohoto útvaru výpověď nebo s nimi rozvázala pracovní poměr dohodou s tím, že v práci pro žalovanou budou moci nadále pokračovat, pokud uspějí ve výběrových řízeních (kterých se mohli zúčastnit všichni zaměstnanci žalobkyně). Nijak tedy nepoměřovala, zda pro ni práce daných zaměstnanců bude nadále potřebná, a umožnila, aby se na daná pracovní místa hlásili i zaměstnanci, kteří danou práci nikdy nedělali. Takový postup soud považoval za obcházení právní úpravy, která předpokládá, že se zaměstnanec stane nadbytečným tehdy, pokud jím vykonávaný druh práce není u zaměstnavatele zachován, případně je zachován v menší míře. Z provedeného dokazování vedle toho vyplynulo, že náplň práce žalobce nezanikla a jím vykonávané činnosti byly vykonávány i nadále. Nadto pak v řízení nebylo prokázáno, že by se druh práce žalobce stal pro žalovanou nadbytečným, nebo že by pozice pracovní pozice pracovní pozice nový druh práce byly z hlediska druhu práce pozicemi odlišnými.

16. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání a anonymizováno Anonymizováno na jeho základě rozsudek zdejšího soudu nejprve rozsudkem z datum, č. j. spisová značka, změnil tak, že žalobu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. anonymizováno soud po doplnění dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně, neboť nedošlo k platnému prodloužení výpovědní doby mezi účastníky: dohoda o prodloužení výpovědní doby byla v písemné formě uzavřena až datum, tedy v průběhu již započaté výpovědní doby. Takto uzavřenou dohodu anonymizováno soud nepovažoval za platnou, a to s odkazem na závěry komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu, podle níž musí k dohodě o prodloužení výpovědní doby z povahy věci dojít dříve, než výpovědní doba začne běžet. Za nesprávný anonymizováno soud považoval závěr zdejšího soudu, že dohoda o prodloužení výpovědní doby byla původně v ústní formě uzavřena již v prosinci 2018 – po doplnění dokazování totiž anonymizováno soud shledal, že v dané době byl žalobci dán pouze příslib prodloužení výpovědní doby pro případ, že by se žalobce přihlásil do výběrového řízení.

17. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce dovolání, na jehož základě Nejvyšší soud rozsudkem z datum, č. j. spisová značka, rozsudek anonymizováno soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud nepřisvědčil závěru anonymizováno soudu o opožděnosti žaloby a neplatnosti dohody o prodloužení výpovědní doby. V tomto směru Nejvyšší soud shledal, že podle právní úpravy účinné od datum již nejsou nadále aplikovatelné starší judikatorní závěry o nutnosti uzavřít dohodou o prodloužení výpovědní doby ještě před počátkem jejího běhu. Významné tak je, zda z dohody jednoznačně vyplývá, kdy má pracovní poměr dle dohody účastníků skončit a zda je výpovědní doba přiměřená okolnostem konkrétního případu. Uvedené podmínky přitom jsou v projednávaném případě splněny.

18. V navazujícím řízení anonymizováno soud usnesením z datum, č. j. spisová značka, zrušil rozsudek zdejšího soudu z datum a věc mu vrátil k dalšímu řízení. anonymizováno soud jednak vytkl zdejšímu soudu, že se nezabýval argumentací žalované, podle níž dohoda o prodloužení výpovědní doby žalobce byla podmíněna přihlášením žalobce do výběrového řízení. Především pak anonymizováno soud shledal předčasným závěr zdejšího soudu, že žalobce se v důsledku provedené organizační změny nestal nadbytečným. Dle anonymizováno soudu se zdejší soud nezabýval alokací žalobce do projektu projekt, a nevzal tak do úvahy možnou dohodu o změně pracovní smlouvy ohledně druhu práce. Přitom pokud by k takové změně došlo, mohlo by na žalobce stěží dopadat rozhodnutí o organizační změně z datum rušící pracovní pozici pracovní pozice pracovní pozice. Vůči žalobci by tak toto rozhodnutí nemohlo představovat podklad pro výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Naproti tomu, pokud by se o změnu sjednaného druhu práce nejednalo, nemohlo by obstát zjištění soudu prvního stupně o tom, že pozice pracovní pozice pracovní pozice a nový druh práce představují totožné druhy práce, které ze skutkových zjištění soudu nevyplývá s ohledem na evidentně rozdílné charakteristiky uvedených prací v katalogu prací žalované. anonymizováno soud rovněž vytkl zdejšímu soudu, že se nedostatečně zabýval rozdílem mezi přípravnou fází vykonávanou žalobcem v rámci projektu projekt a nově konstituovanou praxí v rámci projekt projekt.

II. Skutkový stav

19. Soud po provedeném a doplněném dokazování učinil následující skutková zjištění:

II.1 K pracovnímu poměru žalobce a náplni jeho práce

II.1.1 Pracovní poměr žalobce a Anonymizováno

20. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy z datum zaměstnancem žalované, přičemž nejprve pracoval na pozici Anonymizováno anonymizováno Anonymizováno (prokázáno pracovní smlouvou z datum). Následnými změnami pracovní smlouvy bylo sjednáno trvání pracovní smlouvy na dobu neurčitou, od datum byl druh práce změněn na „pracovní pozice 3 anonymizováno pracovní pozice 3. a od datum na „pracovní pozice pracovní pozice 4“ (prokázáno změnami pracovní smlouvy z datum, datum a datum). Naposledy došlo od datum na základě dohody účastníků ke změně druhu práce žalobce na „pracovní pozice pracovní pozice 5“ (prokázáno změnou pracovní smlouvy z datum). Žalobce byl u žalované zařazen do organizačního útvaru hodnota útvar (prokázáno výňatkem z přehledu zaměstnanců útvaru hodnota).

21. Dne datum dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru datovanou datum s tím, že na základě rozhodnutí ředitelky organizačního útvaru hodnota útvar (anonymizováno) č. hodnota z datum v návaznosti na usnesení představenstva žalované z datum o vybudování žalobkyně budoucnosti spočívajícím v přechodu na nový způsob práce a řízení (takzvaný Anonymizováno) dochází s účinností k datum ke zrušení jeho pracovního místa pracovní pozice pracovní poziceprávnická osoba důsledku uvedeného rozhodnutí o organizační změně se žalobce stává pro žalovanou nadbytečným, a žalovaná s ním proto v souladu s ustanovením § 52 písm. c) zákoníku práce rozvazuje pracovní poměr výpovědí (prokázáno výpovědí z pracovního poměru z datum).

22. Dopisem z datum, který žalobce převzal datum, žalovaná dále oznámila žalobci překážky v práci na straně zaměstnavatele (prokázáno oznámením o překážce v práci na straně zaměstnavatele z datum).

23. Dopisem z datum sdělil právní zástupce žalobce žalované, že výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou, upozornil na možnost podání žaloby a vyzval k mimosoudnímu jednání. Žalovaná stanovisko žalobce odmítla dopisem z datum (prokázáno dopisy z datum a datum).

II.1.2 Vývoj faktické náplně práce žalobce

24. Již od nástupu u žalované byl žalobce zaměstnán v její divize žalobkyně, která má na starosti firemní klienty. Žalobce nejprve připravoval produkty a nabídky pro Anonymizováno and Anonymizováno. V souvislosti se vstupem do EU pak žalobce řešil např. možnosti spolupráce s evropskými institucemi, dohodu o portfoliové garanci s právnická osoba nebo produkt pro korporátní klientelu („produkt“). Od roku Anonymizováno do roku Anonymizováno žalobce vedl oddělení segmentového řízení, které „obhospodařovalo“ klienty – malé a střední podniky v regionech ČR – a řešilo např. obchodní plánování, marketingové kampaně, přípravu seznamu potenciálu v jednotlivých regionech či zjišťování, zda žalované neutíká obchodní příležitosti a zda klienti nepotřebují něco, co jim žalovaná nenabízí; oddělení spolupracovalo s produktovými a obchodními útvary; v rámci těchto činností bylo oddělení i v přímém kontaktu s klienty. Od roku Anonymizováno do roku Anonymizováno žalobce pracoval jako pracovní pozice v oblasti tzv. oblast na projektu klientského korporátního portálu – součástí této práce bylo mj. dotazování klientů na jejich potřeby (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce a zčásti rovněž výpovědí svědka jméno FO).

25. Cca od července 2017 žalobce – stále na pozici pracovní pozice pracovní pozice – začal působit v tehdy relativně nově vzniklém název týmu znalostí trhů a trendů (název týmu, dále též „název týmu“) v týmu vedeném jméno FO. Hlavním úkolem název týmu bylo mapování anonymizováno trhu: co se děje na trhu, co dělá konkurence, jaké produkty nabízejí jiné žalobkyně apod. (prokázáno výpovědí svědka jméno FO a účastnickou výpovědí žalobce).

26. Žalobce se měl původně v název týmu podílet právě na mapování anonymizováno trhu, následně se však po dohodě s ředitelkou organizačního útvaru jméno FO od léta 2017 zapojil do programu projekt (prokázáno výpověďmi svědků jméno FO a jméno FO a účastnickou výpovědí žalobce).

II.1.3 Program projekt

27. V letech 2017–2018 program projekt nebyl představován žádnou formální organizační jednotkou s vedoucím, byli do něj zapojení lidé (celkem cca 30–40 zaměstnanců) napříč žalobkyně. Žalobce zůstal součástí název týmu a účastnil se i jeho pracovních porad. Formálně práci nadále žalobci zadával právnická osoba, v praxi tato práce vyplývala z meetingů v rámci programu, kde se rozdělovala. Program projekt zastřešoval pan jméno FO, ten však nebyl formálním nadřízeným žalobce. Cíle žalobci stanovoval právnická osoba podle jeho návrhu a hodnocení prováděl právnická osoba v kooperaci s panem jméno FO a rovněž na základě vyjádření od kolegů (prokázáno výpovědí svědků jméno FO a jméno FO).

28. Program projekt u žalované vznikl v roce 2017 a sdružoval do sebe více dílčích projektů. V souvislosti s přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. Anonymizováno, o Anonymizováno (Anonymizováno – dále jen „hodnota“), tento program řešil, jak se má žalovaná přizpůsobit požadavkům směrnice. Ta bankám mj. ukládala povinnost do jisté míry zpřístupnit data se souhlasem klientů třetím stranám a v návaznosti na to se program snažil vytvořit a naplňovat strategii žalobkyně a nastavit vnitřní procesy ve vztahu k tomuto otevřenému Anonymizováno. (prokázáno výpověďmi svědků jméno FO a adresa a účastnickou výpovědí žalobce). V rámci toho žalobkyně potřebovala mj. řešit udržení klientů, připravit datové modely ohledně sdílení dat klienty, připravit retenční scénáře či navazující marketingové strategie (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce).

29. V rámci programu projekt se žalobce podle písemného plánu projektu podílel na projektu „projekt, v jehož rámci mu byla přidělena 1) role „Anonymizováno“, na niž měl dle plánu zdrojů projektu v období od října 2017 do Anonymizováno 2018 vyhrazeny 4 člověkodny měsíčně, od března do června 2018 10 člověkodnů měsíčně a od července do prosince 2018 5 člověkodnů měsíčně a 2) role „vlastník procesu“, na niž měl dle plánu zdrojů projektu v období od října 2017 do července 2018 vyhrazených 10 člověkodnů měsíčně. Projekt byl plánován jen do prosince 2018 (prokázáno dokumentem „Anonymizováno – projekt – Anonymizováno“, seznamem zaměstnanců v programu projekt a výňatkem z prezentace „strategie a pozice žalobkyně v oblasti hodnota“). Další 2 člověkodny měsíčně měl žalobce v rámci programu projekt v období od října 2017 do prosince 2018 vyhrazeny v projektu, „projekt“ (prokázáno dokumentem „Anonymizováno – projekt – projekt, seznamem zaměstnanců v programu projekt a výňatkem z prezentace „strategie a pozice žalobkyně v oblasti hodnota“).

30. Žalobce se v rámci programu projekt zabýval tzv. defenzivní a retenční strategií spočívající v obraně před ovlivněním a přetahováním klientů žalobkyně třetími stranami a k udržení klientů. V rámci toho žalobce vykonával mj. následující vzájemně provázané úkoly: ⟪LB:lb_001⟫ - příprava alertů sloužících k monitoringu chování klientů v případě kontaktu se třetí stranou, které „varují“ obchodníky při stanovených událostech týkajících se sdílení dat s třetími stranami, ⟪LB:lb_002⟫ - reporting, sloužící k vytvoření přehledu klientů, kteří odsouhlasili přístup třetích stran k datům, daných třetích stran a zpřístupněných dat, ⟪LB:lb_003⟫ - scoring, tj. vyhodnocování obchodního rizika v případě, kdy klienti začnou využívat služby třetí strany, ⟪LB:lb_004⟫ - rating třetích stran – tj. jejich hodnocení z hlediska přetahování klientů.

(Prokázáno výpovědí svědka jméno FO a účastnickou výpovědí žalobce a rovněž výpovědí svědka jméno FO.)

31. Od podzimu 2017 byl žalobce v praxi do programu zapojen stále více, až nakonec program vytěžoval cca 80–90% žalobcovy kapacity (prokázáno výpovědí svědka jméno FO a rovněž níže uvedenými project resource plans a výpovědí svědka adresa).

32. Uvedenému v zásadě odpovídaly také interně nastavené cíle žalobce pro účely vnitřního hodnocení. Těmi bylo pro rok 2017: ⟪LB:lb_001⟫ - Anonymizováno segment – změnový program a podpora Anonymizováno (Anonymizováno, právnická osoba, sektorová agenda /Anonymizováno/, podpora Anonymizováno); váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_002⟫ - Anonymizováno (Nová agenda. Publikace case studies. Pilot říjen 2017); váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_003⟫ - hodnota retence (Příprava hodnota na novou směrnici v oblasti Anonymizováno. Reporting z pohledu businessové logiky, uživatelské a retenční scénáře); váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_004⟫ - hodnota anonymizováno Premium (Příprava hodnota na novou směrnici v oblasti Anonymizováno Anonymizováno. Reporting z pohledu businessové logiky, uživatelské a retenční scénáře); váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_005⟫ - Kapacitní model v Anonymizováno segmentu (update modelu dle nového operačního modelu /konec 2017/ související analýzy, podpora Anonymizováno); váha Anonymizováno %.

(Prokázáno přehledem cílů žalobce pro období od datum do datum – Anonymizováno agreement Anonymizováno)

33. Pro první pololetí roku 2018 pak měl žalobce nastaveny následující kvantitativní cíle: ⟪LB:lb_001⟫ - hodnota reporting, generace 1, 2, 3; váha AnonymizovánoAnonymizováno%; ⟪LB:lb_002⟫ - Retenční alerty pro oblast hodnota; váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_003⟫ - jméno FO v oblasti hodnota; váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_004⟫ - Scoring Anonymizováno; váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_005⟫ - Anonymizováno; váha Anonymizováno %; ⟪LB:lb_006⟫ - Anonymizováno a report hodnota; váha Anonymizováno %.

(Prokázáno přehledem cílů žalobce pro období od datum do datum – Anonymizováno.)

34. V listopadu 2018 žalovaná rozhodla o přesunu Anonymizováno mil. Kč z rozpočtu programu projekt pro rok 2018 do roku 2019 s tím, že aktivity programu by měly skončit do datum, ač původně měly končit již datum. V roce 2019 již ovšem žádné prostředky nebyly alokovány na projekt „projekt projekt“ v rámci programu projekt (prokázáno e-mailovou komunikací z datum. a datum mezi jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO. Skutečnost, že program projekt jako celek nebyl k datum zcela ukončen byla potvrzena též výpovědí svědka adresa).

35. Ač tedy některé části programu projekt pokračovaly přinejmenším do datum, projekt zahrnující tvorbu defenzivní a retenční strategie v rámci programu projekt formálně – a z hlediska vnitřního financování – k datum skončil. I po tomto datu se však v dané oblasti odstraňovaly chyby a prováděly určité „dodělávky“ (prokázáno výpovědí svědka jméno FO). Sám žalobce pak svou práci v rámci programu projekt považoval k datum za nedokončenou. V době, kdy byl žalobce po tomto datu na překážkách v práci, dobíhaly testy v rámci reportingu, dořešovaly se retenční scénáře, CRM Anonymizováno, převedení alertů a warningů do nového systému v rámci přechodu na Anonymizováno (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce a rovněž níže odkazovanou e-mailovou komunikací žalobce s kolegy z ledna a února 2019).

36. Dne datum předal žalobce agendu svému nadřízenému jméno FO, projektovému manažerovi týmu název týmu znalostí trhů a trendů – v rámci toho žalobce a pan jméno FO podepsali protokol o předání, jehož přílohu tvořil seznam předávaných činností – podle něj byly předávány následující činnosti: hodnota reporting (vývoj a popis nových datových typů v souvislosti s hodnota, vývoj hodnota reportů divize žalobkyně, testování, údržba, zajišťování přístupu k reportům, schůzky, workshopy s příslušnými interními útvary, workshopy s obchodní sítí, podpora reportů pro obchodní síť, stand-ups / statusy projektu projekt) hodnota retenční alerty (vývoj, implementace alertů nad korporátními klienty, v úvodní fázi manuálně na základě reportů a další interních dat (aktuální stav), ve druhé fázi automatizovaný export Anonymizováno souborů na sdílený disk, dále manuální zpracování (ve vývoji), ve třetí fázi alerty prostřednictvím Anonymizováno dynamics (ve vývoji), schůzky, workshopy s příslušnými interními útvary, workshopy s obchodní sítí, podpora pro alerty směrem k obchodním jednotkám, stand-ups /statusy projektu projekt) obchodní scoring Anonymizováno (zvážení obchodního rizika a zajištění konsenzu (Anonymizováno) nad přidělenými hodnotami, zadání scoringu přes Anonymizováno, „Anonymizováno“ do Anonymizováno, údržba přidělených hodnot, zajištění info/zkušenosti z reálného chování aplikací třetích stran pro scorování) a sektorové Anonymizováno v Anonymizováno (podpora pro sektorové Anonymizováno, analytika nad měsíčním exportem změn do sektorového Anonymizováno v Anonymizováno). (Prokázáno předávacím protokolem z datum včetně Seznamu převáděných činností.)

37. Z takto předaných činností se jméno FO následně věnoval pouze ratingu nově přihlášených třetích stran ohledně nebezpečí přetahování klientů, tato činnost mu zabrala cca 1–2 hodiny měsíčně. Žalobcem vytvořené alerty a reporty jméno FO sám nepoužíval. Cca v listopadu 2019 jméno FO předal žalobcem připravený seznam převáděných činností útvar projekt (prokázáno výslechem svědka jméno FO).

II.2 Obecně k organizačním změnám u žalované a informování o nich

II.2.1 Organizační změny v souvislosti s přechodem na „Anonymizováno“ a se zrušením pracovního místa žalobce

38. Na své schůzi datum přijalo představenstvo žalované usnesení č. hodnota, kterým jako součást vytvoření „projekt“ schválilo převedení části žalobkyně na nový, agilní způsob řízení, který bude spojen s novou organizační strukturou a katalogem pracovních míst a schválilo s účinností od datum v rámci divizí hodnota, hodnota a hodnota vytvoření devíti nových jednotek označovaných jako „projekt“; současně jmenovalo konkrétní osoby do pozice „projekt“. Takto vytvořilo mj. projekt útvar vedený jméno FO, projekt útvar projekt vedený adresa, projekt vedený jméno FO a projekt projekt vedený jméno FO (prokázáno výňatkem ze zápisu z 22. schůze představenstva žalované včetně překladu do českého jazyka).

39. Přechod na agilní způsob řízení v jádru spočívá ve zrušení klasické hierarchické struktury a v jejím nahrazení multidisciplinárními cca desetičlennými autonomními „Anonymizováno“ (skupina). Ty se pravidelně setkávají, nemají formálního vedoucího a jsou vždy zaměřeny na konkrétní úkol, výsledky své práce samy testují s klienty. skupina věnující se téže klientské potřebě jsou dále sdruženy do útvar o velikosti do 150 osob. Cílem Anonymizováno je větší zaměření na klienta a rychlejší dodávky (prokázáno výpovědí svědků jméno FO a jméno FO, textem článků „Proč se musíme změnit i na centrále z datum a „anonymizováno – Jak se změníme“ a prezentaci anonymizováno).

40. Při vývoji produktů v agilní struktuře je oproti tradiční hierarchické struktuře rozdíl mj. v tom, že se vývoj v agilní struktuře snaží nedívat odděleně na jednotlivé produkty, ale komplexně se dívat na životní cyklus klienta, klientskou cestu. Samořídící tým v agilní struktuře obsahuje různé pozice potřebné k vývoji od obchodních až např. po IT, včetně nový druh práce a tým se soustředí na jednu dodávku namísto toho, aby se propojovaly útvary napříč žalobkyně (prokázáno výpovědí svědka jméno FO).

41. V průběhu roku 2018 byla postupně vyhlašována výběrová řízení na pozice v nové organizační struktuře, a to počínaje vedoucími pozicemi projekt leadů a pokračuje postupně hierarchicky nižšími pozicemi (prokázáno výpověďmi svědků jméno FO a jméno FO). právnická osoba žalovaná zveřejňovala nejprve na 14 dní na intranetu a následně v případě nedostatku zájemců i externě (prokázáno výpovědí svědkyně jméno FO). Např. do výběrového řízení na pozice nový druh práce v Anonymizováno útvar se hlásili i zájemci zvenčí. U výběrových řízení na některé další pozice, jako např. product owneři či agilní kouči měla žalovaná o lidi zvenku přímo zájem, neboť Anonymizováno představuje významnou změnu mentality (prokázáno výpovědí svědka jméno FO).

42. Rozhodnutím č. hodnota z datum – racionalizačním opatřením – rozhodla ředitelka organizačního útvaru hodnota útvar jméno FO s odkazem na usnesení představenstva žalované č. hodnota s účinností od datum o zrušení Anonymizováno pracovních míst v uvedeném organizačním útvaru, včetně Anonymizováno pracovních míst pracovní pozice pracovní pozice. Přílohou tohoto rozhodnutí byl seznam zaměstnanců na rušených pracovních místech včetně žalobce (prokázáno rozhodnutím ředitelky organizačního útvaru hodnota č. hodnota z datum).

43. jméno FO zastávala danou pozici ředitele organizačního útvaru útvar od datum (prokázáno manažerskou smlouvou jméno FO z datum), v pracovněprávních věcech přitom byli oprávněni právně jednat vedoucí zaměstnanci na 1. stupni řízení vůči vedoucím zaměstnancům na 2. a 3. stupni řízení a zaměstnancům, které řídí, a vedoucí zaměstnanci na 2. stupni řízení vůči vedoucím zaměstnancům na 3. stupni řízení a zaměstnancům, které řídí (prokázáno organizačním řádem Jméno žalované). Útvar hodnota útvar spadal přímo pod úroveň Anonymizováno, divize žalobkyně 3 Korporátní bankovnictví a finanční trhy (prokázáno organigramem ke dni datum).

44. Žalovaná prováděla rovněž další organizační změny účinné v období od datum a později zahrnující rušení pracovní pozice pracovní pozice – zatímco k datum pracovalo na této pozici Anonymizováno zaměstnanců žalované, z toho Anonymizováno na pozici pracovní pozice pracovní pozice, k datum již pracovalo na pracovní pozice pracovní pozice pouze Anonymizováno zaměstnanců žalované, z toho Anonymizováno na pozici pracovní pozice pracovní pozice (prokázáno vyjádřením žalované – zaměstnankyň jméno FO a jméno FO –z datum, dodatkem č. hodnota z datum k rozhodnutí projekt leada útvar projekt č. hodnota z datum, rozhodnutím člena představenstva divize žalobkyně č. hodnotaAnonymizováno z datum, rozhodnutím člena představenstva divize žalobkyně divize žalobkyně č. hodnota z datum, rozhodnutím projekt leada útvar projekt č. hodnota z datum, rozhodnutím člena představenstva žalované pro divize žalobkyně 3 č. hodnota z datum, rozhodnutím projekt leada útvar projekt č. hodnota z datum, rozhodnutím projekt leada útvar skupina č. hodnota z datum, rozhodnutím ředitele organizačního útvaru hodnota č. hodnota z datum, rozhodnutím ředitele organizačního útvaru hodnota č. hodnota z datum, rozhodnutím ředitele organizačního útvaru hodnota č. hodnota z datum, rozhodnutím projekt leada útvar skupina č. hodnota z datum a rozhodnutím projekt leada útvar projekt č. hodnota z datum).

45. Mezi datum a datum poklesl celkový počet zaměstnanců žalované, a to jak v rámci centrály (z Anonymizováno na Anonymizováno), tak celkově (z Anonymizováno na Anonymizováno). (Prokázáno sdělením Útvaru personální služby žalované z datum.)

46. V době, kdy zaměstnanci z původní organizační struktury opouštěli své původní pracovní pozice, předávali popis svých dosavadních činností a ty byly následně namapovány na nové Anonymizováno a skupina. Po začátku činnosti pak mezi úkoly těchto skupina patřilo rozdělit si práci, popř. její část předat jinému skupina či ji zamítnout, aby byla zcela zrušena (prokázáno výpovědí svědka adresa).

II.2.2 Informování zaměstnanců o organizačních změnách

47. Debaty o novém způsobu řízení u žalované probíhaly od roku 2017. Nejpozději od června 2018 byli zaměstnanci mj. na řadě meetingů a pracovních snídaní informováni o tom, že stávající organizační útvary se budou rušit a budou nahrazeny novou strukturou a že na nové pozice budou vypsána výběrová řízení, do kterých se mohou hlásit i stávající zaměstnanci, přičemž kdo nenajde místo v nové organizační struktuře, dostane výpověď. Informace o organizačních změnách byly také zveřejněny na intranetu žalované (prokázáno výpověďmi svědků jméno FO, jméno FO, adresa jméno FO). Řady informačních meetingů o organizačních změnách se aktivně zúčastnil též žalobce (prokázáno výpovědí svědkyně jméno FO a účastnickou výpovědí žalobce).

48. Na schůzce datum informovaly ředitelka organizačního útvaru hodnota tituly před jménem jméno FO a HR Bussines Partner tituly před jménem jméno FO zaměstnance o tom že s ohledem na přechod na agilní uspořádání v souvislosti s vznikem anonymizováno žalovaná staví nové Anonymizováno, definuje skupina a také způsob spolupráce a fungování týmů. Důsledkem takové změny je i rušení stávajících pracovních míst a vznik do nových rolí s takovou skladnou skladbou dovedností a kompetencí které jsou potřebné pro fungování v nových agilních týmech. V souvislosti s tím budou stávající pracovní místa zaměstnanců zrušena nejpozději k datum, resp. pravděpodobně k datum, kdy by měly korporátní Anonymizováno převzít činnosti dosavadních útvarů. Současně byli zaměstnanci vyzváni, aby se přihlásili na nově vypsané pracovní pozice, pokud tak již neučinili, popřípadě pokud neuspěli v dosavadních výběrových řízeních. Rovněž jim bylo sděleno, že rozhodnou-li se jinak či ve výběrovém řízení neuspějí, bude následovat předání výpovědi a následně poběží dvouměsíční výpovědní doba (prokázáno písemným sdělením jméno FO a jméno FO shrnujícím obsah schůzky z datum).

49. E-mailem z datum sdělila tituly před jménem jméno FO zaměstnancům z organizačního útvaru hodnota v návaznosti na předcházející schůzku z datum dodatečné informace k „převodu činností útvaru hodnota do útvar útvar útvar“ – konkrétně sdělila, že oproti původně avizovanému datu došlo k posunu předání výpovědí k datum, takže k ukončení pracovních poměrů dojde k datum s tím, že předpokládané spuštění obou korporátních útvar je plánováno na datum. Předání výpovědí se přitom týká pouze těch, jejichž činnost má být převedena do útvar a kteří si nenajdou během následujících 2 měsíců jiné uplatnění, ať už ve projekt či v jiné části žalobkyně (prokázáno e-mailem jméno FO z datum).

50. E-mailem z datum jméno FO informovala zaměstnance organizačního útvaru hodnota, že předcházející informace a potenciální předání výpovědi se týká jen těch, jejichž činnost přechází do útvar útvar útvar, nevztahuje se tedy na ty, kdo budou přecházet do jiných útvar (jméno FO) nebo budou převedeni do jiných útvarů v rámci divize žalobkyně (prokázáno e-mailem jméno FO z datum).

51. O organizačních změnách v souvislosti s přechodem na „Anonymizováno“ byli zaměstnanci žalované informováni také na intranetu žalované a prostřednictvím prezentace anonymizováno (prokázáno printscreenem článků „anonymizováno“ z datum a „anonymizováno z datum z intranetu žalované, textem článků „Anonymizováno z datum a „anonymizováno“ a prezentaci anonymizováno).

II.3 K činnostem projekt po organizačních změnách

52. V rámci organizačních změn vznikl u žalované rovněž nový projekt (kam spadalo řízení a vývoj produktů pro anonymizováno používaná třetími subjekty a vývoj produktů v oblasti Anonymizováno). V tomto útvaru působili od datum mj. 2 zaměstnanci na pozici nový druh práce zabývající se vývojem produktů, od datum 3 takoví zaměstnanci (prokázáno vyjádřením Jméno žalované., k počtu zaměstnanců s druhem práce nový druh práce, které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne datum). projekt Leadem útvar projekt se stal datum pan jméno FO (prokázáno výpovědí svědka jméno FO).

53. projekt projekt obecně odpovídá mj. za řízení obchodního vztahu s „Anonymizováno“ („Anonymizováno“) dle směrnice hodnota (anonymizováno), koordinaci korporátu – retailu – IT v přístupu ke spolupráci s Anonymizováno, včetně monitoringu, vyhodnocování přistupujících TPP po účinnosti hodnota, spolupráci na přípravě nových produktů/služeb identifikovaných dle potřeb Anonymizováno, koordinaci a řízení návrhů inovací za retailové i korporátní Anonymizováno, monitoring a vyhodnocování realizovaných inovací včetně návrhů změn, strategii, inovace a vývoj produktů v oblasti projekt, koordinaci mezi Corporate – Retail – IT v podnikatelském přístupu ke klientům a partnerům v oblasti otevřeného bankovnictví vývoj a ověřování nových prototypů v oblasti plateb, definici marketingu a kampaň pro projekt a související aktivity, vývoj produktů a řízení změn produktů v souladu se strategickými cíli včetně definice rozsahu a parametrů produktové podpory, produktové portfolio a návrhy strategie jeho rozvoje v dané oblasti, vlastnictví, vývoj, standardizaci a optimalizaci produktových procesů, dosažení rozvojových cílů v rámci produktového portfolia, řízení dodávek produktů od třetích stran včetně zajištění smluvních vztahů s dodavateli, analýzy a vyhodnocování trhu z produktového hlediska, analýzy, vyhodnocování a řízení životního cyklu jednotlivých produktů a jejich efektivnosti, definici finanční obchodního plánu a cenové politiky pro produkty, konkurenceschopnost produktů se ohledem na potřeby jednotlivých segmentů, definici cílů pro marketing v oblasti daného produktu, řízení vztahů s dodavateli pro oblast nových technologií čárkám řízení vztahu správu smluv a komunikaci s externími partnery v oblasti rozvoje a výzkumu elektronického přístupu k anonymizováno službám (prokázáno popisem činnosti útvar projekt).

54. projekt po svém vzniku využíval výsledky práce programu projekt, v němž docházelo k nastavování procesů a aplikací – včetně žalobcem vytvořených reportů, alertů a scoringu – jako svůj pracovní nástroj. Žalobcem vytvořené alerty používal také projekt. Do práce útvar projekt byl zapojen celkově nižší počet osob než předtím do projektu projekt (prokázáno výpověďmi svědků jméno FO a jméno FO a částečně rovněž jméno FO).

II.4 K druhům práce Specialista rozvoje obchodu a Specialista zákaznické cesty

II.4.1 Vymezení druhů práce v katalogu prací

55. Druh práce specialista rozvoje obchodu (pracovní pozice) byl katalogu prací žalované definován tak že „odpovídá za veškeré činnosti spojené s analýzou produktů (či svěřené oblasti), jejich vývojem a související metodologií s cílem zajišťovat plynulé a efektivní řízení procesu vývoje produktů až po jejich implementaci, získávat zpětnou vazbu, naplňovat obchodní strategie a maximalizovat dlouhodobý provozní zisk žalobkyně. Odpovídá za související administrativně evidenční správní činnosti a odpovídající výkaznictví.“ V bližší charakteristice druhu práce pracovní pozice pracovní pozice – Specialista rozvoje obchodu IV zde bylo dále stanoveno že „samostatně zabezpečuje nebo koordinuje komplexní a vysoce odborné činnosti spojené s analýzou produktů/útvar kanálů, jejich vývojem, související metodologií a implementací; zodpovídá za tvorbu a efektivitu nejdůležitějších/strategických/komplexních produktů/segmentů/ útvar kanálů, vytváření související metodologie, implementaci produktů/útvar kanálů, monitoring schopnosti a vyhodnocení efektivnosti produktů/útvar kanálů a návrh zpětné vazby a navrhuje související marketingové, cenové a obchodní politiky a plány; zodpovídá za správné nastavení útvar mixu produkt–segment–útvar cesta pro maximální využití obchodního potenciálu a související plnění obchodních plánů; aktivně řídí procesy, parametry a podmínky jednotlivých produktů a služeb tak aby uspokojovaly jednotlivé potřeby a očekávání jednotlivých skupin zákazníků a aktivně řídí strategii tvorby ceny jednotlivých produktů a služeb; aktivně spolupracuje s ostatními částmi žalobkyně v rámci vývoje a/nebo správy jednotlivých produktů a služeb; může řídit/koordinovat jednotlivé projekty v dané oblasti lomeno problematice; může vést/koučovat/koordinovat skupinu spolupracovníků na základě vlastních rozsáhlých zkušeností a dlouholeté praxe; provádí/zabezpečuje činnosti v oblasti školení a vzdělávání zaměstnanců žalobkyně v rámci profesní působnosti, odbornosti a specializace.“ (prokázáno pracovní náplní pozice pracovní pozice pracovní pozice z katalogu prací žalované aktualizovaného datum).

56. Druh práce nový druh práce vzniklý datum byl v katalogu prací žalované definován tak, že „neustále pracuje na optimalizaci a inovování produktů, zákaznických cest a zákaznické zkušenosti. Je spoluzodpovědný za to, aby žalobkyně zákazníkům vždy nabízela nejlepší možnou a konzistentní zkušenost a umožnila jim se snadno, rychle a efektivně starat o zdraví jejich anonymizováno. Formuluje zákaznické, obchodní a produktové požadavky pro stávající i nové produkty, služby, kanály a procesy (vývoj, správa a údržba) v rámci jednoho nebo více segmentů s cílem dosáhnout optimální zákaznické zkušenosti napříč zákaznickým cyklem." V bližší charakteristice druhu práce nový druh práce zde bylo dále stanoveno že „zná a navrhuje relevantní anonymizováno produkty, služby, kanály a procesy; zná a mapuje aktuální zákaznickou zkušenost prostřednictvím zákaznické cesty daného útvar s detailní znalostí části cesty, za kterou odpovídá daný skupina; navrhuje budoucí zákaznickou zkušenost prostřednictvím zákaznické cesty daného útvar se detailním zaměřením na části cesty, za kterou odpovídá daná skupina; spolu-definuje dopady navrhovaných řešení do procesů, lidí, systému a dat; definuje persony – tj. profil „fiktivního“ zákazníka reprezentujícího určitou skupinu klientů, pro které navrhuje daná řešení; v rámci designu nových produktů, služeb, procesů a kanálů uplatňuje designové principy zákaznické zkušenosti žalobkyně (žalobkyně Anonymizováno); vytváří hypotézy a připravuje user stories, tj. co, pro koho a proč navrhujeme v rámci jednotlivých sprintů; připravuje prototypy navrhovaných řešení a testuje je se zákazníky; připravuje podklady pro zákaznické průzkumy, realizuje je (s pomocí externích agentur), analyzuje výstupy a na jejich základě navrhuje další kroky; propojuje svět zákaznické zkušenosti a finančních výsledků daných řešení; aktivně hledá a přináší do žalobkyně inovace a nové trendy za svojí oblast; může se věnovat propojování návrhů zákaznické zkušenosti (externího klienta) s návrhem zaměstnanecké zkušenosti (interního klienta– zaměstnance); získává a zlepšuje své odborné znalosti v oblasti UX (user experience, tj. návrh konkrétního uživatelského rozhraní, obrazovek, atd.); provádí uživatelské akceptační testy (UAT); může poskytovat mentoring pro méně zkušené kolegy.“ (Prokázáno pracovní náplní pozice nový druh práce z katalogu prací žalované od datum.Anonymizováno

II.4.právnická osoba vývoji produktů zaměstnanci na nově vzniklé pozici nový druh práce

57. I po provedení organizačních změn u žalované nadále probíhala činnost spočívající ve vývoji produktů, kterou se zabývali mj. zaměstnanci s druhem práce nový druh práce. Konkrétně tato činnost probíhala v projekt: ⟪LB:lb_001⟫ - Anonymizováno, kam spadal vývoj produktů a služeb v oblasti digitálního prodeje pro klienty retailového Anonymizováno. V tomto útvar působilo k datum 5 zaměstnanců na pozici nový druh práce zabývajících se vývojem produktů, od datum 7 takových zaměstnanců, od datum 8 takových zaměstnanců a od datum 9 takových zaměstnanců (prokázáno vyjádřením Jméno žalované., k počtu zaměstnanců s druhem práce nový druh práce, které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne datum a popisem činnosti útvar útvar). ⟪LB:lb_002⟫ - Anonymizováno, kam spadal vývoj produktů a služeb v oblasti digitálního prodeje pro klienty retailového Anonymizováno a vývoj produktů a řízení změn produktů v souladu se strategickými cíli. V tomto útvar působilo k datum 18 zaměstnanců na pozici nový druh práce zabývajících se vývojem produktů, od datum 19 takových zaměstnanců a od datum 20 takových zaměstnanců (prokázáno vyjádřením Jméno žalované., k počtu zaměstnanců s druhem práce nový druh práce, které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne datum a popisem činnosti útvar projekt). ⟪LB:lb_003⟫ - projekt, kam spadala mj. spolupráci na přípravě nových produktů/služeb identifikovaných dle potřeb TPP. V tomto útvar působili od datum 2 zaměstnanci na pozici nový druh práce zabývající se vývojem produktů a od datum 3 takoví zaměstnanci (prokázáno vyjádřením Jméno žalované., k počtu zaměstnanců s druhem práce nový druh práce, které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne datum a popisem činnosti útvar projekt). ⟪LB:lb_004⟫ - útvar (kam spadal vývoj produktů a řízení změn produktů pro oblasti denního bankovnictví, financování spotřeby a rezerv). V tomto útvaru působilo k datum 10 zaměstnanců na pozici nový druh práce zabývajících se vývojem produktů, od datum 9 takových zaměstnanců, od datum 14 takových zaměstnanců, od datum 20 takových zaměstnanců a od datum 23 takových zaměstnanců (prokázáno vyjádřením Jméno žalované., k počtu zaměstnanců s druhem práce nový druh práce, které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne datum). projekt útvar and Lending obecně odpovídá mj. za podporu uživatelů Anonymizováno a hodnota, analýzu podílů bank žalobkyně v jednotlivých produktových oblastech týkajících se CM pro jednotlivé korporátní klienty, analýzu potřeb v oblasti produktů spojených s řízením klientského cashflow a likvidity, metodické řízení produktů hypotéky právnickým osobám to zajišťované oblasti, návrhy na úpravy cen produktů financování a souvisejících anonymizováno služeb v oblasti korporátního bankovnictví, návrhy nestandardních produktových řešení pro korporátní klientelu, produktový reporting v dané oblasti, vývoj, řízení a modifikaci produktů financování a souvisejících služeb komerčního bankovnictví včetně zpracování produktových listů, získávání zpětné vazby od klientů pro účely analýzy potřeb v oblasti produktů CM, byznys vlastnictví klíčových projektů v oblasti daného segmentu, retailové produktové portfolio a návrhy strategie v oblasti jeho rozvoje, ve stanovených oblastech dále vývoj produktů a řízení změn produktů v souladu se strategickými cíli včetně definice rozsahu a parametrů produktové podpory, PNL těchto produktů byznys vlastně z těch klíčových projektů v této oblasti, produktové portfolio a návrhy strategie jeho rozvoje v dané oblasti, vlastnictví, vývoj, standardizaci a optimalizaci produktových procesů, dosažení rozvojových cílů v rámci produktového portfolia, řízení dodávek produktů od 3. stran včetně zajištění smluvního vztahu s dodavateli, analýzy a vyhodnocování trhů z produktového hlediska, analýzy vyhodnocování a řízení životního cyklu jednotlivých produktů a jejich efektivnosti, definice finanční obchodního plánu a cenové politiky pro produkty, konkurenceschopnost produktů s ohledem na potřeby jednotlivých segmentů čárkám definice cílů pro marketing v oblasti daného produktu (prokázáno popisem činnosti útvar útvar útvar).

58. Dle organizačních dokumentů žalované spadala činnost vývoje produktů rovněž pod útvar útvar (konkrétně pro „oblast bydlení“). Tato činnost se však nakonec v praxi nerealizovala a v daném útvaru přinejmenším do srpna 2019 nepracovali žádní zaměstnanci na pozici nový druh práce. útvar obecně odpovídá mj. za korporátní produktové portfolio a návrhy strategie v oblasti a rozvoje, strategii cenotvorby korporátního bankovnictví, definici cílů pro marketing na korporátní segmenty, reporting pro zajišťované oblasti, řízení zákaznické zkušenosti, vytváření pozitivní interakce s klientem, spolupráci na tvorbě obchodních strategií a nástrojů jejich realizace, komunikaci produktů, produktových skupin a podporu prodeje (prokázáno vyjádřením Jméno žalované., k počtu zaměstnanců s druhem práce nový druh práce, které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne datum a výpovědí svědka jméno FO). Vedle toho vývoj produktů a služeb (a to v oblasti digitálního prodeje) spadal též pod útvar (prokázáno popisem činností útvaru útvar).

59. Zaměstnanci na pozici nový druh práce působili v jednotlivých projekt a skupina v různém počtu podle zaměření těchto útvarů – pokud byly např. sqady zaměřeny na vývoj aplikací, působilo v nich velmi málo nový druh práce. Pokud byly naproti tomu zaměřeny na vývoj produktů, působilo jich zde více (prokázáno výpovědí svědka adresa).

II.4.3 Výpovědi svědků a účastníka k druhu a náplni práce pracovní pozice a nový druh práce

60. K druhu a náplni práce zaměstnanců na pozicích pracovní pozice a nový druh práce se při svých výpovědích podrobně vyjadřovali rovněž svědci i žalobce:

61. Svědek jméno FO (team leader název týmu a později po organizačních změnách nový druh práce zařazený do útvar) uvedl k pozici pracovní pozice, že „je to taková univerzální funkce. Ty konkrétní činnosti mohou být velmi rozmanité. Jde v podstatě o přípravu nových produktů. Může se to týkat jak systému, metodiky i jiných věcí“ K rozdílu mezi pozicemi pracovní pozice a nový druh práce pak uvedl: „Asi bude rozdíl v tom popisu. Já je přesně neznám. V praxi to ale nemá žádný význam. Jde o činnosti expertů, co mají vymýšlet, jak se má žalobkyně chovat vůči klientům a toto je těžké dostat do pracovní smlouvy. Vždy záleží, co konkrétní člověk dělá. Je to široké spektrum činností. To nikdo v popisu pracovních činností nemá. Když jsou nové potřeby, tak to převezme ten, kdo má kapacitu. Je to spíše o přístupu k práci než o přesném vymezení činností. Pozice v projekt mám za to, že mají jiné popisy, ale může tam být i dost shodných momentů. Agilní, to pak znamená, že lidi v týmu jeden den mohou dělat něco a za týden něco jiného. Ty úkoly mohou být velmi rozmanité, Je proto těžké toto porovnat.“

62. Svědkyně jméno FO (HR Business Partner) k rozdílu mezi pozicemi pracovní pozice a nový druh práce uvedla: „u nový druh práce mám za to, že ten scope je širší, není to specializované na jednu věc. Dříve v původní bance měl každý svoji výseč. Teď ti noví lidé zasahují do více oblastí. Jsou tedy jiné požadavky na ně. Mají jiné pracovní náplně.“ K pozici nový druh práce pak svědkyně tituly před jménem jméno FO uvedla, že „je součástí samořiditelného týmu, jsou tam i analytici, testeři či vývojáři. Pracují na tvorbě produktů pro klienta. Zkoumají, jaké problémy klienty trápí. Mapují cestu klienta žalobkyně. Vyvíjejí nové produkty, aktualizují staré, podle toho, co jim vyleze z analýz zákaznických potřeb, např. aktualizují ceníky, vyvíjejí aplikace atd. Oproti ostatním členům samořiditelného týmu je nový druh práce zodpovědný za to, že je dodržena zákaznická cesta, je vyslyšen zákazník, že dojde k opravě toho, co zákazníka trápí, že je řešení pro zákazníka přínosem. (…) nový druh práce dává vstupy, co se týká klienta. Je prostředníkem mezi žalobkyně a obchodní sítí“ Dále pak uvedla, že nový druh práce může komunikovat s klienty, každodenně však pracuje s daty a získává informace prostřednictvím obchodní sítě. nový druh práce odpovídá za činnosti spojené s analýzou produktů, rovněž odpovídá za vývoj produktů a související metodologii, tam je ale primární odpovědnost product ownera. O nový druh práce se dle svědkyně tituly před jménem jméno FO nedá narozdíl od pracovní pozice říci, že odpovídá za veškeré činnosti spojené s analýzou produktů, neboť odpovídá pouze za činnosti některé.

63. Svědek jméno FO k pozici nový druh práce uvedl: „jak vyplývá z překladu samotného názvu, tedy expert na klientské cesty, se jedná o tvorbu, správu a rozvoj právě té klientské cesty, kdy se tedy mapuje cesta klienta žalobkyně. Podporuje se ta část té cesty, kdy ten klient má nějakou radost během té cesty. Pokud jsou tam nějaké strasti, tak to se snažíme samozřejmě eliminovat. Náplní této činnosti jsou třeba rozhovory s klienty, kdy se provádí zejména kvalitativní výzkum, tedy na co ti jednotliví klienti říkají, jak se jim to líbí, jak se jim to nelíbí. Rovněž se zde tvoří texty pro klienty a částečně také uživatelský design. Rovněž v malé části je to také podpora obchodníků. (…) Co se týče samotné oblasti, co budou tito lidé dělat, to určuje šéf toho útvar, a co je samotným konkrétním obsahem té činnosti, to si pak určuje ten jednotlivý tým (skupina)“. K porovnání pozice nový druh práce s prací žalobce dále svědek jméno FO uvedl: „Ten nový druh práce větším způsobem komunikuje s klientem. Jedná se zejména o ty klientské cesty. Já zde tedy spatřuji určitou disproporci. Nedokázal bych říct že, že by to byla nějaká přirozená rodné přijmení přechodu právě na toho nový druh práce.“

64. Svědek jméno FO k pozici pracovní pozice uvedl: „Řeknu to třeba na příkladu IT. Produktový specialista identifikuje potřebu produktu, kontaktuje IT s tím, co je potřeba a potom koordinuje jejich práce. Funguje to v zásadě jako projekt, na vývoji produktů se podílejí různé útvary, produktový specialista je ale koordinuje. Vy mu zadáte, že potřebujete třeba nějaký typ úvěru a on by to měl vyvinout tak, aby to fungovalo, mimo jiné i v souladu s regulací“ k pozici nový druh práce pak svědek jméno FO uvedl: „nový druh práce je ten, kdo zná klienta, má k tomu v podstatě tři zdroje: 1. Voice of Business, tzn., že se ptá pracovníků, kteří produkty prodávají, jak to vidí klienti, 2. ptá se přímo klientů na zpětnou vazbu a 3. pracují s daty. Dá se říci, že nový druh práce v podstatě stojí v botách klienta, dívají se na banku klientovým pohledem“. K porovnání obou pozic svědek uvedl „nový druh práce je daleko více zaměřený na poznání klienta, pracuje s nástroji poznání klientské cesty, i digitálními, pozná, jaké jsou klientské potřeby. Největší rozdíl je tedy schopnost poznat klienta. Na druhou stranu nový druh práce nepotřebuje ty koordinační schopnosti.“

65. Žalobce při své účastnické výpovědi k porovnání pozic pracovní pozice a nový druh práce uvedl: „nevidím v tom podstatný rozdíl. Je to v podstatě jen agilní terminologie, jen způsob řízení práce, komunikace a spolupráce mezi těmi jednotlivými zaměstnanci, kdy se jedná o flexibilní strukturu bez nadřízeného, práci si řídí a rozděluje ten samotný tým.“ Dále žalobce při své účastnické výpovědi k pozici pracovní pozice uvedl: „to se může týkat různých produktových útvarů, může se to týkat kampaní, i ti dataři, kteří tam zatím pracují a mají tenhle popisek ve své funkci, tak vlastně přispívají k rozvoji obchodu. Můžete být v kontaktu s klienty, nemusíte, je to prostě různé a představa že by ‚pracovní pozice‘ popisovalo, zda je to specialista na úvěry (…), nebo je to specialista na transakce, tohle člověk neobsáhne. Jeden popis pracovní pozice, to jsou naprosto rozdílné činnosti.“ K pozici nový druh práce pak žalobce uvedl „A to samé podobné je vlastně nový druh práce. Je to jen přejmenovaná pozice tak, aby to sedlo do nové organizační struktury, do toho skupina.“

66. Svědci jméno FO, a jméno FO a rovněž žalobce při své účastnické výpovědi dále shodně vysvětlili, že pojmem zákaznická cesta je míněna cesta zákazníka žalobkyně, resp. jeho životem – vývoj dané osoby, to, co ji může v životě potkat.

67. Ačkoliv se svědci/účastník v citovaných výpovědích zjevně vzájemně odlišují v názoru na míru podobnosti či odlišnosti zkoumaných pozic pracovní pozice a nový druh práce, vyplývá tato odlišnost především z jejich rozdílné interpretace a hodnocení jednotlivých faktů, nikoliv ve faktické pravdivosti či nepravdivosti jednotlivých výpovědí. Po zhodnocení těchto výpovědí ve vzájemné souvislosti –jakož i v souvislosti s dalšími výše uvedenými zjištěními – tak bylo možno učinit několik základních závěrů o praktickém fungování pozic pracovní pozice v původní organizační struktuře žalované a pozice nový druh práce v nové agilní struktuře. Oběma pozicím je společná jejich poměrně univerzální povaha a skutečnost, že v jejich rámci může být vykonávána velmi široká škála činností a úkolů dle aktuálních potřeb a pokynů zaměstnavatele. Na obou těchto pozicích se zaměstnanci obvykle podílejí na tvorbě nových produktů či analýze produktů stávajících, popř. ale i jiné oblasti, a na obou v rámci této činnosti musí brát určitým způsobem v potaz klientské potřeby. Mezi pozicemi je však významná odlišnost v optice, s níž mají k vykonávaným činnostem přistupovat (která se odráží i ve vymezení náplně práce v katalogu prací), jakož i ve způsobu práce: zatímco pracovní pozice byl primárně zaměřen na analýzu či vývoj produktů (či jiné svěřené oblasti) a součástí této činnosti bylo z podstaty věci i zjišťování a zohledňování zákaznické zkušenosti, nový druh práce je primárně zaměřen na zjišťování a zohledňování zákaznické zkušenosti a s takto vymezenou optikou se podílí na analýze či vývoji produktů či jiné svěřené oblasti. Zatímco pracovní pozice fungoval v rámci standardní organizační struktury a koordinoval činnosti jednotlivých útvarů ve snaze vytvářet produkt, nový druh práce je členem samořiditelného skupina vytvářejícího produkt a v jeho rámci odpovídá za zohlednění zákaznické zkušenosti.

II.právnická osoba výpovědi dané žalobci a prodloužení výpovědní doby žalobce

II.5.1 Účast žalobce ve výběrových řízeních, předání agendy

68. Žalobce se v průběhu roku 2018 přihlásil do několika výběrových řízení na nově zřízená pracovní místa: V rámci útvar útvar se přihlásil datum do výběrového řízení na pozici Product owner, datum do výběrového řízení na pozici Expert na zákaznické cesty (segmentace) a téhož dne do výběrového řízení na pozici Expert na zákaznické cesty (CX, výzkum a reporting). Dále se žalobce přihlásil datum do výběrového řízení na pozici agilního kouče (prokázáno přehledem přihlášek žalobce do výběrových řízení z interního systému žalované).

69. E-mailem z datum (už po převzatí výpovědi z pracovního poměru) zaslal žalobce jméno FO, projekt leadovi útvar – blíže nespecifikovaný předávací protokol a požádal o nominaci člena útvar, kterému bude předávat agendu. jméno FO v reakci na to žalobci sdělil, že předávat nebude do útvar, ale na jméno FO, který organizačně zůstává pod jméno FO. S ním se má žalobce domluvit, které činnosti je potřeba převést (ty, co se musí dělat průběžně), pan jméno FO to přebere do doby, než se činnosti převedou do projekt útvar a pan jméno FO to s ním pak odsouhlasí (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a jméno FO z datum).

70. Dne datum předal žalobce agendu svému nadřízenému jméno FO (viz výše, prokázáno předávacím protokolem z datum včetně Seznamu převáděných činností a výslechem svědka jméno FO).

71. V lednu a únoru 2019 žalobce, ač na překážkách v práci, poskytoval kolegům dílčí e-mailové konzultace týkající se např. otázek alertů (v lednu 2019 např. nebyly dořešeny alerty při zhoršení scoringu třetí strany), reportingu (v lednu 2019 se v něm objevovala chybná data o počtu transakcí třetích stran) či generování produkčního klíče k „hodnota“, (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a jméno FO z 17. – datum, e-mailovou komunikací žalobce s jméno FO a jméno FO z datum, e-mailovou komunikací žalobce s jméno FO z 22.–datum, e-mailovou komunikací žalobce a jméno FO z datum, e-mailovou komunikací žalobce a jméno FO z datum, e-mailovou komunikací žalobce a jméno FO z 14. – datum, e-mailovou komunikací žalobce a jméno FO z datum); o další konzultace byl žádán též v březnu 2019, odmítl je však poskytnout s tím, že je ve výpovědi (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a jméno FO a žalobce z 15. – datum). Nadřízený jméno FO již v dané době žalobci úkoly nezadával (prokázáno výslechem svědka jméno FO).

72. Dne datum uzavřeli účastníci písemnou dohodu o prodloužení výpovědní doby, podle níž se účastníci dohodli na prodloužení výpovědní doby po výpovědi z pracovního poměru převzaté žalobcem datum, a to do datum včetně. V písemném znění výpovědi nebyla vyjádřena žádná podmínka, na niž by prodloužení výpovědní doby bylo vázáno (prokázáno dohodou o prodloužení výpovědní doby z datum).

73. Dne datum žalovaná vyhlásila výběrová řízení na pozice nový druh práce se specifikacemi „Identity business models, payment business models a anonymizováno. (prokázáno přehledovou tabulkou vyhlášených výběrových řízení). Inzerát na pozici nový druh práce datovaný datum byl dostupný na intranetu žalované – popis práce na dané pozici uvedený v inzerátu zmiňoval, že práce bude mj. o vylepšování zákaznické zkušenosti, designu nových zákaznických cest, definování dopadů navrhovaných řešení na procesy, lidi, systémy a data, výběru typického uživatele, pro kterého bude skupina hledat řešení, přípravě prototypů nových řešení a jejich testování s klienty, hledání nových trendů a inovací, či vývoji produktu (prokázáno výtiskem inzerátu z datum pořízeným datum).

74. Cca v polovině března jméno FO telefonicky sdělila žalobci, že opakovaně již výpovědní doba prodloužena nebude (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce).

75. Žalobce se do výběrového řízení nepřihlásil, nejpozději datum telefonicky sdělil jméno FO, že k datum končí, ztratil v banku důvěru a o žádnou pozici se již ucházet nebude (prokázáno výpovědí svědkyně jméno FO a rovněž e-mailem jméno FO z datum).

II.5.2 Okolnosti a vůle stran při uzavření dohody o prodloužení výpovědní doby

76. Při schůzce datum sdělil žalobci zástupce HR žalované jméno FO mj., že od product ownera jméno FO, která má skupina segmentace, dostal informaci, že tím, že je aktivita projekt alokována na žalobce a žalobce by se první, třeba půlroční období věnoval této aktivitě, a ne potřebám skupina, to nesplňuje její představu. V případě žalobce je ale dle pana jméno FO vůle to řešit individuálně, pokud by nastal „ten clash“, kdy bude vznikat nový projekt Inovace a projekt – je tam nešťastné načasování, kdy v okamžiku, kdy by již žalobce měl stát před výpovědí, se teprve designuje ten projekt jako takový. jméno FO [jméno FO, pozn. soudu] je v obraze, o žalobci ví a je několik možností. Tou ideální podle pana jméno FO je, že by se žalobci individuálně prodloužila výpovědní doba, nastavilo by se to tak, aby se to potkávalo v okamžiku, kdy se budou otevírat ty pozice, třeba product ownera nebo další skupina role, aby na ně žalobce mohl aplikovat. Vzhledem k tomu, že to bude projekt, tak bude silně korespondovat s činností, které se žalobce věnuje teď, mělo by se to maximálně potkávat. Žalobce při této schůzce sděloval, že mu připadá naprosto šílené, aby člověk pokračoval ve své práci a dostal výpověď, aby se mohl něčeho účastnit, a vyjádřil obavy, že dostane výpověď, seberou mu kartičku, notebook, nedostane se do intranetu, není jasné, jak se dozví, že se má hlásit, a bude v podstatě externí zájemce. jméno FO vyjádřil pro tyto obavy pochopení a uvedl, že by se to mělo řešit individuálně, ideálně v rámci osobního setkání s paní jméno FO, a toto by nastat nemělo; o těch skupina rolích by se mělo jednat výhledově třeba v únoru nebo březnu, takže by to neměla být nějaká závratně dlouhá doba. jméno FO prý na pana jméno FO přenesla dojem toho, že by se to řešilo individuálně a s maximální snahou, aby nenastalo, že by žalobkyně přišla o člověka, který má odborné know-how. Na detaily by pan jméno FO doporučil se spojit s paní jméno FO. Na dotaz žalobce, zda by tedy prodloužení výpovědní doby bylo do nějakého termínu, nebo nějak na neurčitou do té doby, než bude vypsán ten nový projekt, pak pan jméno FO uvedl, že by se udělala maximálně, aby došlo k souběhu toho, kdy bude vypsané to výběrové řízení, na které by žalobce chtěl aplikovat, aby se to neminulo, aby se žalobce prostě mohl zúčastnit toho selection procesu (prokázáno notářským zápisem z datum, sp. zn. hodnotaAnonymizováno hodnota obsahujícím přepis nahrávky rozhovoru žalobce a jméno FO).

77. Při schůzce datum sdělil žalobce product ownerovi skupina Reporting jméno FO, že se mu včera ozval pan jméno FO, že má žalobce „smolíka s vašima slavnejma dvěma skupina“ a že jej překvapuje, že si pan jméno FO vzal žalobcovo Anonymizováno – pokud žalobce ví, Anonymizováno se bere s činnostmi, avšak žalobce nemá pocit, že by si ty činnosti někdo vzal; dále žalobce reprodukoval sdělení pana jméno FO, že projekt se nebude předávat „do vašich dvou skupina“. jméno FO na to žalobci sdělil, že jak to pochopil on, pan jméno FO navázal projekt na osobu žalobce a řekl, že kam půjde Jméno žalobce, tam půjde projekt; pokud tedy žalobce nejde do útvar, projekt zůstává u žalobce. Mělo by to být tak, že než se vypíšou řadové pozice na tom, kde ten projekt má být, protože obsahově to oba projekt leadeři odmítli, že projekt u nich nebude, tak by měl mít žalobce nějakým způsobem udělané podmínky, aby ze Jméno žalované neodešel, než se otevře to místo, kde by Anonymizováno měl být. Co pak jméno FO slyšel, tak ta výpovědní doba může být třeba 6 měsíců, aby tam bylo dostatek času, než se otevře ta pozice. Žalobce dále při tomto rozhovoru uvedl, že žil v tom, co mu řekl pan jméno FO, že se bavil s panem jméno FO a ten mu řekl, že když si převzal Anonymizováno, přebere si i činnosti – žalobce si tak myslel, že skončí v útvar pana jméno FO, ale nedopadlo to tak. jméno FO pak uváděl, že žalobcova pozice je aspoň jedna z mála, kterou řeší pan jméno FO a paní jméno FO a povolí nějakou výjimku. S ostatníma se o tom vůbec nebaví, ostatní to mají tak, že výpověď dostanou rovnou a můžou se milostivě přihlásit, až otevřou jejich projekt zpátky do žalobkyně. Dále pan jméno FO sdělil žalobci, že si myslí, že to Jméno žalobce řeší, aby tady ta činnost zůstala, jen to bude pořešené trochu nestandardně – žalobce bude 6 měsíců na výpovědi, i když je potřeba, aby v bance zůstal. Z hlediska pracovního práva panu jméno FO připadá, že žalobcova činnost nezaniká a žalobkyně ji potřebuje. (Prokázáno notářským zápisem z datum, sp. zn. hodnotaAnonymizováno hodnota obsahujícím přepis relevantních částí nahrávky rozhovoru žalobce a jméno FO.)

78. Při schůzce datum, jíž se účastnila vedle žalobce tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, sdělila žalobci tituly před jménem jméno FO, že neuspěl při výběrových řízeních a pokud jde o situaci kolem projekt, jsou aktuálně žalobcovy činnosti namapovány na projekt. Žalobce to bude předávat jméno FO. Žalobce uvedl, že oba product owneři jej informovali, že ta agenda byla víceméně překážkou. jméno FO pak uvedla, že u toho nebyla a řekla jim k tomu své. Pozice žalobce je aktuálně k 1. 2. zrušena, takže výpověď k 28. 2. je připravena, celý měsíc budou překážky. Žalobce si krásně odpočine a mezitím se budou vypisovat pozice v rámci projekt, vypíšou se pozice product ownerů a skupina leadů. Design útvar by měl trvat celý leden, takže v únoru by se vypsaly pozice product ownerů a skupina leadů. Samozřejmě, než se vyberou, může se stát, že se dostaneme do března. Takže únor a březen je na to výběrové řízení. Jméno žalobce [jméno FO, pozn. soudu] přislíbil, že „v případě, že byste aplikoval, tak prodlužujeme tu výpovědní dobu tak, abyste měl možnost opravdu se přihlásit na projekt, což je vám blízké. Takže todlecto platí, je to slovo. Nemáte to v písemné formě, ale jméno FO o tom ví.“ K dotazu žalobce, zda kdyby se to protáhlo až přes konec února, tak se to bude prodlužovat, paní jméno FO žalobci sdělila, že se pro něj budou prodlužovat ty překážky. Při této schůzce byla žalobci také předána výpověď z pracovního poměru ze dne datum a oznámení o překážkách na straně zaměstnavatele. Po předání výpovědi paní jméno FO ještě dodala „V případě, že bychom prodlužovali tu výpovědní dobu, tak přijde další papír.“ (Prokázáno notářským zápisem z datum, sp. zn. hodnota, hodnota obsahujícím přepis relevantních částí nahrávky rozhovoru žalobce a jméno FO.)

79. Svědkyně jméno FO k otázce prodloužení výpovědní doby žalobce při své první svědecké výpovědi mj. uvedla: „My jsme mu to sice slíbili, ale podmínkou bylo, že tu pozici nestihneme vypsat a zde to vypadalo, že tu pozici vypsat stihneme do konce výpovědní doby, takže by pro prodloužení nebyl důvod. Naše nabídka byla taková, pouze prodloužení výpovědní doby, pokud bychom výběrové řízení vypsat nestihli. Pak jsme se s panem jméno FO domluvili, že prodloužení bude maximálně o jeden měsíc. K tomu také došlo. Bylo podepsáno na konci února 2019. Výpovědní doba byla prodloužena o jeden měsíc“. Rovněž pak uvedla „Ty pozice se vypsaly se zpožděním, tak jsme chtěli žalobci umožnit, aby se tam přihlásil.“

80. Při své druhé svědecké výpovědi (probíhající již po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu) jméno FO k otázce prodloužení výpovědní doby uvedla nejprve: „poprvé, kdy jsme to řešili bylo při předání výpovědi. Měl předtím diskuzi s jméno FO, který mu to slíbil, takže se ubezpečoval, že k prodloužení výpovědní doby dojde. Byla dohoda, že k prodloužení dojde z důvodu, že pokud by nebyly vypsány ty pozice v projekt, o které měl zájem, tak bude výpovědní doba prodloužena.“ Dále pak svědkyně uvedla, že k „prodloužení mělo dojít za určitých podmínek. Pokud by k němu mělo prostě dojít, udělali bychom to hned, nebyl důvod čekat. Nevědělo se ale, jak to bude s novým projekt projekt, proto k tomu prodloužení došlo až na konci února.“ Dle svědkyně pak v době, kdy byla dohoda v únoru podepsána, byla tato dohoda podmíněna tím, že „k prodloužení by došlo pouze tehdy, pokud by se žalobce přihlásil“. Tato podmínka pak nebyla v dohodě vyjádřena z toho důvodu, že šlo o standardní formulářovou dohodu. Náhrada mzdy za březen 2019 však žalobci byla vyplacena, dle svědkyně to nebrali při nesplnění podmínky dogmaticky tak, že žalobce „prostě končí“. Až do posledního března 2019 si svědkyně myslela, že žalobce je zaměstnancem žalované. Žalobci také žalovaná vyplatila náhradu mzdy za březen.

81. Svědkyně jméno FO k otázce prodloužení výpovědní doby žalobce uvedla, že má za to, že k prodloužení výpovědní doby u žalobce došlo, neboť projekt projekt byl otevírán později. Řešilo se to z toho důvodu, aby se žalobce mohl přihlásit do výběrového řízení na daný projekt.

82. Soud po zhodnocení těchto svědeckých výpovědí i v souvislosti s dalšími důkazy (zejména s dohodou o prodloužení výpovědní doby a shora uvedenými notářskými zápisy) dospěl k závěru, že při předání výpovědi bylo žalobci přislíbeno prodloužení výpovědní doby pod podmínkou, že do doby skončení výpovědní doby nebude vypsáno výběrové řízení na pozice v nově vznikajícím útvar projekt, a to z důvodu, z pohnutky snahy umožnit žalobci přihlášení do těchto výběrových řízení bez toho, aby vzniklo mezidobí, kdy žalobce přestane být zaměstnancem. Uvedená podmínka neformálního příslibu byla následně splněna, neboť ještě v únoru 2019 (kdy měla původní výpovědní doba skončit) nebylo výběrové řízení vypsáno, a datum proto účastníci uzavřeli dohodu o prodloužení výpovědní doby o 1 měsíc. Tato dohoda již nebyla vázána na žádné odkládací či rozvazovací podmínky a umožnění přihlášky do výběrového řízení bylo znovu pouze pohnutkou pro uzavření dané dohody. Uvedený závěr ohledně vůle stran v souvislosti s uzavřením dohody z datum odpovídá obsahu prosincových rozhovorů i samotné písemné dohody a nejlépe také logicky zapadá do časové souslednosti událostí.

83. Soud tedy svědkyni jméno FO neuvěřil její nepravdivé, resp. přinejmenším zavádějící – a nadto ne zcela koherentně uváděné – tvrzení o sjednání podmínky, podle které i při podpisu dohody z datum strany vycházeli z toho, že k prodloužení výpovědní doby dojde pouze tehdy, pokud se žalobce přihlásí do výběrového řízení. Předně, pokud by taková zásadní podmínka měla být sjednána, bylo by možné předpokládat její uvedení do písemného textu dohody. Dále pak vzhledem k tomu, že ve zbývajících třech dnech do konce února 2019 žádné výběrové řízení vyhlášeno nebylo, bylo by splnění podmínky do skončení pracovního poměru datum nemožné a pro období března by stavělo obě strany do situace nejistoty ohledně toho, zda pracovní poměr žalobce trvá, či nikoliv. Takové ujednání by (vedle toho, že by bylo právně neakceptovatelné – viz níže) bylo zjevně velmi neobvyklé, a především nepraktické, a jeví se proto nepravděpodobným. V neposlední řadě pak o bezpodmínečném prodloužení výpovědní doby jednoznačně svědčí též skutečnost, že sama žalovaná se i po březnu 2019 chovala tomu odpovídajícím způsobem, když žalobci jakožto zaměstnanci na překážkách v práci vyplatila náhradu mzdy za březen 2019.

II.6 Hodnocení důkazů a další provedené a navržené důkazy

84. Výše uvedené listinné důkazy soud hodnotil jako plně věrohodné a vycházel z nich. Jako z většiny věrohodné soud hodnotil rovněž přesvědčivé a spontánní výpovědi svědků i žalobce, které byly ostatně potvrzeny i obsahem listinných důkazů a mezi sebou navzájem. To ovšem platí s výše a níže uvedenými odůvodněnými výjimkami dílčích tvrzení, která soud svědkům neuvěřil. Dané nepřesnosti ve svědeckých výpovědích lze přitom přikládat na vrub především časovému odstupu od popisovaných událostí v době výpovědi.

85. Svědkyni jméno FO soud neuvěřil její tvrzení z první svědecké výpovědi, že pozice do projekt byly vypisovány v průběhu prosince, ledna a února, které bylo v nepřímém rozporu i s dalšími částmi její vlastní svědecké výpovědi, s obsahem dohody o prodloužení výpovědní doby a s notářskými zápisy zachycujícími rozhovory žalobce se svědkyní i dalšími osobami, či s výpovědí svědka jméno FO. Vzhledem k tomu, že prodloužení výpovědní doby žalobce bylo zjevně motivováno snahou umožnit žalobci přihlášku do výběrového řízení v útvar projekt a že až datum se pan jméno FO stal projekt leadem útvar projekt (přičemž k výběru projekt leadů docházelo před výběrem řadových zaměstnanců), bylo zjevně první výběrové řízení na řadovou pozici v daném útvar vyhlášeno až koncem března 2019.

86. Svědku jméno FO soud neuvěřil jeho tvrzení, že žalobce se na programu projekt podílel cca 20 % své pracovní kapacity, které bylo vyvráceno výpověďmi svědků jméno FO, adresa i výše citovanými Project Resource plans. Stejně tak soud svědku jméno FO plně neuvěřil tvrzení (v jeho kategorickém znění), že program projekt skončil k datum a dále už na něj nebyly alokovány žádné prostředky, které bylo vyvráceno obsahem e-mailové komunikace o přesunu části prostředků tohoto programu – netýkající se však projektu defenzivní a retenční strategie – do období od 1. 1. do datum.

87. Soud provedl rovněž důkaz pracovní náplní pozice pracovní pozice katalogu prací žalované aktualizovaného datum, který však nehodnotil, neboť pro věc neměl relevanci.

88. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalovanou navržený důkaz opakovaným výslechem svědka adresa, neboť na základě provedeného dokazování učinil dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí ve věci. Soud rovněž neprovedl žalobcem navržený důkaz nahrávkami jeho rozhovorů z prosince 2018 zachycenými v notářském zápisu, neboť účastníci na jejich přehrání netrvali a důkaz samotnými notářskými zápisy byl pro zjištění relevantního obsahu dostatečný.

II.7 Závěr o skutkovém stavu

89. Na podkladě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

90. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy z datum zaměstnancem žalované, od datum měl sjednán druh práce pracovní pozice – vedoucí oddělení a od datum druh práce pracovní pozice pracovní pozice. Žalobce byl zařazen do organizačního útvaru hodnota útvar. Dle katalogu prací žalované bylo náplní práce na pozici pracovní pozice zejména odpovídat za „veškeré činnosti spojené s analýzou produktů (či svěřené oblasti), jejich vývojem a související metodologií“ či zajišťovat „plynulé a efektivní řízení procesu vývoje produktů až po jejich implementaci, získávat zpětnou vazbu, naplňovat obchodní strategie a maximalizovat dlouhodobý provozní zisk“. V praxi se jednalo o druh práce, který měl u žalované poměrně univerzální povahu a konkrétní pracovní úkoly vykonávané na této pozici tak odpovídaly především aktuální potřebě a zadání. Zaměstnanci na dané pozici se však zpravidla zabývali vývojem nových anonymizováno produktů či analýzou fungování produktů stávajících, popř. analýzou a vývojem v dalších oblastech souvisejících s poskytováním služeb žalobkyně klientům.

91. Žalobce se v rámci takto vymezeného druhu práce zabýval v letech 2009–2015 vedením oddělení segmentového řízení, které „obhospodařovalo“ malé a střední podniky v regionech, následně v letech 2015–2017 oblastí oblast, kde řešil vznikl klientského korporátního portálu, a od července 2017 se žalobce stal součástí název týmu, které mapovalo anonymizováno trh. Od léta 2017 se žalobce při zachování zařazení do název týmu – a podřízenosti jeho vedoucímu jméno FO – zapojil do programu projekt. Účelem tohoto programu bylo připravit strategii žalobkyně a vnitřní procesy v reakci na požadavky tzv. Anonymizováno plynoucí ze směrnice hodnota z roku 2015, které zahrnovaly zpřístupnění dat třetím stranám se souhlasem klientů. V tomto projektu žalobce odpovídal za tzv. defenzivní a retenční strategii, tedy strategii pro udržení klientů navzdory rizikům plynoucím ze zpřístupnění dat třetím stranám. Žalobce v rámci toho vytvářel alerty varující obchodníky na události související se sdílením dat klientem s třetí stranou, reporting sdílených dat, scoring pro vyhodnocování obchodního rizika při sdílení dat s třetí stranou a rating třetích stran s nimiž jsou data sdílena. Část programu projekt, do nějž tyto činnosti spadaly, byla ukončena k datum, po tomto datu již se na daných činnostech prováděly pouze dílčí „dodělávky“.

92. V průběhu druhé poloviny roku 2018 a v počátku roku 2019 žalovaná postupně rozhodla o řadě organizačních změn, které z většiny vstoupily v účinnost v první polovině roku 2019 a souvisely s přechodem části žalobkyně k tzv. agilnímu způsobu řízení – ten spočívá ve vytvoření samořiditelných „skupina“ zaměřených na konkrétní úkol a tvořených nejvýše deseti osobami různého odborného zaměření. skupina jsou dále sdruženy do „útvar“ zaměřených na určitou klientskou potřebu. V rámci daných organizačních změn žalovaná rušila pracovní místa spadající do původní organizační struktury a současně vytvářela nová pracovní místa a vyhlašovala výběrová řízení otevřená pro zájemce napříč žalobkyně (a v případě nedostatku takových zájemců i pro lidi zvenčí) na tato nová místa. Se zaměstnanci na rušených pracovních místech, kteří ve výběrových řízeních neuspěli či se do nich nepřihlásili, byl rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost. V rámci organizačních změn žalovaná rušila mj. řadu pracovních míst pracovní pozice.

93. V nově vzniklých projekt vznikaly mj. nové pracovní pozice nový druh práce), do jejichž náplně práce dle katalogu prací žalované spadalo zejména pracovat na „optimalizaci a inovování produktů, zákaznických cest a zákaznické zkušenosti“, spoluzodpovídat nabízení nejlepší možné a konzistentní zkušenosti zákazníkům a umožnění starat se o zdraví jejich financí, či formulovat zákaznické, obchodní a produktové požadavky pro stávající i nové produkty, služby, kanály a procesy. I tato pozice (stejně jako pozice pracovní pozice ze staré organizační struktury) měla v praxi žalované relativně univerzální povahu a i zaměstnanci na této pozici se podíleli na analýze či vývoji produktů. Jejich pozice ovšem vyžadovala, aby k dané činnosti přistupovali „optikou“ zákazníků žalobkyně.

94. Uvedené organizační změny se dotkly rovněž útvaru Řízení produktů a podpory prodeje, v němž působil žalobce, jejichž činnosti byly převedeny do nově vzniklých útvar „útvar“ a „útvar“. V této souvislosti přijala ředitelka organizačního útvaru Řízení produktů a podpory prodeje tituly před jménem jméno FO. 11. 2018 rozhodnutí č. hodnota, kterým s účinností od datum zrušila Anonymizováno pracovních míst v daném organizačním útvaru včetně 7 pracovních míst pracovní pozice pracovní pozice zahrnujících i pracovní místo žalobce. O tomto plánovaném kroku – stejně jako předtím o širším záměru přechodu k agilnímu způsobu řízení – byli zaměstnanci informováni.

95. Žalobce se datum přihlásil do výběrového řízení na pozici agilního kouče, a dále datum a datum do výběrových řízení na pozice Anonymizováno a nový druh práce v rámci útvar. V těchto výběrových řízeních však nebyl úspěšný.

96. Dne datum dala žalovaná výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost s odkazem na výše uvedenou organizační změnu. Dne datum uzavřeli účastníci písemnou dohodu, kterou prodloužili výpovědní dobu žalobce do datum. Učinili tak proto, aby měl žalobce možnost se přihlásit na nové pracovní pozice nový druh práce ve vznikajícím útvar projekt. právnická osoba na tyto pozice bylo vyhlášeno datum, žalobce se do něj však nepřihlásil.

III. Právní posouzení

97. Zjištěný skutkový stav soud – v souladu se závazným právním názorem odvolacího i dovolacího soudu – po právní stránce posoudil tak, že žalobu shledal včasnou, neboť byla podána v zákonné lhůtě 2 měsíců od skončení výpovědní doby prodloužené dohodou účastníků a rovněž důvodnou, neboť žalobce se nestal pro žalovanou nadbytečným. Druh práce žalobce byl totiž vymezen natolik široce, že i po provedení organizačních změn mohla žalovaná nadále žalobci práci v rámci sjednaného druhu práce přidělovat. K těmto závěrům soud dospěl konkrétně z následujících důvodů:

III.1 Prodloužení výpovědní doby a včasnost žaloby

98. Žalovaná v řízení argumentovala mj. tak, že mezi účastníky nebyla platně sjednána dohoda o prodloužení výpovědní doby, resp. nebyla naplněna odkládací podmínka této dohody, pracovní poměr žalobce tedy skončil uplynutím původní výpovědní doby, a žaloba proto byla podána opožděně. S ohledem na tuto argumentaci se soud na prvním místě zabýval právě otázkou včasnosti žaloby.

99. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, „neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.“

100. Žalobci byla výpověď dána datum. Pokud by tedy původní dvouměsíční výpovědní doba (§ 51 zákoníku práce) nebyla prodloužena, skončila by datum a dvouměsíční lhůta k podání žaloby (§ 72 zákoníku práce) by pak marně uplynula datum. S ohledem na uvedené je pro posouzení včasnosti žaloby rozhodné, zda na základě dohody z datum platně a účinně došlo k prodloužení výpovědní doby až do datum. V tomto směru soud dospěl ke kladnému závěru:

101. Soud předně v souladu se závazným právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem v rozsudku z datum, č. j. spisová značka, konstatuje, že ve smyslu zásad in favorem negotii (na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné) a pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) platnosti dohody z datum nebrání skutečnost, že byla tato dohoda uzavřena až po započetí běhu původní výpovědní doby. V podrobnostech soud odkazuje na detailní argumentaci obsaženou v odůvodnění uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu.

102. Dále se soud v řízení podrobně zabýval rovněž tvrzením žalované, podle nějž byla dohoda z datum vázána na odkládací podmínku, že se žalobce přihlásí do výběrového řízení na pozice v nově vznikajícím projekt projekt. Toto tvrzení však bylo v řízení vyvráceno (viz podrobně výše), neboť bylo prokázáno, že umožnění přihlášky do výběrového řízení bylo sice důvodem, pohnutkou k prodloužení výpovědní doby, přihlášení však nebylo mezi účastníky sjednáno jako odkládací podmínka, bez jejíhož splnění by prodloužení výpovědní doby vůbec nenastalo.

103. Nad rámec uvedeného soud na okraj dodává, že i pokud by se snad strany skutečně pokusily odkládací podmínku, jak ji žalovaná tvrdí, sjednat, byla by tato podmínka sjednána neplatně pro nemožnost. Nelze totiž odhlížet od časové souslednosti, kdy datum bylo sjednáno prodloužení výpovědní doby, datum měla původní výpovědní doba skončit a až datum bylo vyhlášeno výběrové řízení na pracovní pozice v projekt projekt. V době mezi uzavřením dohody datum a skončením pracovního poměru v původní výpovědní době datum by tedy žalovanou tvrzená odkládací podmínka byla podmínkou nesplnitelnou.

104. Sjednání podmínky směřující až do doby po skončení pracovního poměru v původní výpovědní době – v daném případě do doby po vyhlášení výběrového řízení datum – by pak bylo třeba vnímat jako neplané pro rozpor se zákonem (a to konkrétně se zásadou zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance ve smyslu § 1a odst. 1 písm. a/ zákoníku práce): Podstatou prodloužení výpovědní doby je prodloužení doby, v níž po výpovědi nadále trvá pracovní poměr. Je-li tak prodloužení výpovědní doby sjednáno, musí jeho účinky nastat nejpozději první den po skončení původní výpovědní doby a trvat – stejně jako samotný pracovní poměr – po celou dobu sjednaného prodloužení. Zákoník práce nezná institut přerušení či skončení a opětovného obnovení pracovního poměru bez uzavření pracovní smlouvy. Situace, kdy práce není z různých důvodů po určitou dobu vykonávána, řeší zákoník práce prostřednictvím institutu překážek v práci ve smyslu § 191 an.; není tedy možné, aby účinky prodloužení výpovědní doby nastaly až nějakou dobu poté, co již pracovní poměr skončil. Stejně tak by nebylo možné akceptovat ani konstrukci, kdy by se až v období po datum zpětně ukázalo, zda výpovědní doba byla, či nebyla prodloužena, a zda tedy žalobce po celé období od datum do datum byl zaměstnancem žalované, či nikoliv. Předně, odkládací podmínka nemůže způsobit zpětné nabytí účinků právního jednání, působí až ex nunc (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka). Vedle toho by taková konstrukce stavěla zaměstnance do pozice nejistoty ohledně aktuálního trvání pracovního poměru, a v důsledku by mu tak nepřípustně odpírala pracovněprávní ochranu.

105. Lze tedy uzavřít, že i pokud by tvrzená neplatná odkládací podmínka mezi účastníky byla sjednána, vzhledem k její povaze oddělitelného vedlejšího ujednání (§ 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) by i v takovém případě došlo k prodloužení výpovědní doby do datum bez podmínek.

106. Výpovědní doba tedy po platném prodloužení dohodou z datum trvala do datum, a žaloba tak byla datum podána včas, před uplynutím dvouměsíční lhůty dle § 72 zákoníku práce.

III.2 Náležitosti výpovědi

107. Soud neshledal důvodnou námitku žalobce, podle níž žalovaná nesplnila požadavek § 50 odst. 4 zákoníku práce ve výpovědi skutkově vymezit její důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, když ve výpovědi neuvedla „poddůvod“ nadbytečnosti. V této souvislosti žalobce poukazoval na to, že dle § 52 písm. c) zákoníku práce může být důvodem nadbytečnosti zaměstnance 1) změna úkolů zaměstnavatele, 2) změna technického vybavení, 3) snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo 4) jiná organizační změna. Současně měl za to, že specifikaci konkrétního poddůvodu byla žalovaná ve výpovědi i v samotné organizační změně povinna uvést.

108. S uvedeným názorem žalobce se však soud neztotožnil.

109. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů musí být důvod výpovědi z pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou zaměstnavatele k tomu, že rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl tímto právním úkonem projevit, tj. který zákonný důvod výpovědi uvedený v ustanovení § 52 zákoníku práce uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný výpovědní důvod nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem výpovědi, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď z pracovního poměru neplatná jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci dána výpověď. Pokud se přitom jedná o výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce, pak okolnost, že toto ustanovení blíže charakterizuje povahu přijatého organizačního opatření, popřípadě uvádí jeho hospodářský účel (kauzu), neznamená, že obsahuje více zákonných důvodů, které mohou být podkladem výpovědi. Pouze demonstrativní výčet skutečností, které jsou zde uváděny jako možný důvod přijetí organizačního opatření (důvodem výpovědi mohou být i „jiné organizační změny“), odůvodňuje závěr, že ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce obsahuje jediný zákonný důvod výpovědi, jímž je nadbytečnost zaměstnance v důsledku (jakékoliv) organizační změny (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 5. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2425/2014).

110. Ke skutkovému vymezení tohoto důvodu výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 zák. práce (tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem) pak postačuje, aby bylo z výpovědi (po jejím případném výkladu) zřejmé, že byla zaměstnanci dána pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny, a o jakou organizační změnu šlo. Organizační změna nemusí být ve výpovědi vyjádřena číselným či jiným podobným označením. Podstatné je, aby zaměstnanci, kterému je výpověď dávána, bylo zřejmé, v čem spočívala organizační změna, v důsledku níž se stal pro zaměstnavatele nadbytečným (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3156/2021 a obdobně rovněž rozsudek z 23. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4429/2017).

111. V nyní projednávané věci uvedené požadavky byly naplněny. Žalovaná ve výpovědi ze dne datum jasně specifikovala konkrétní rozhodnutí o organizačních změnách i to, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení pracovního místa žalobce a žalobce se v důsledku toho stal nadbytečným. Po skutkové stránce tedy na základě této výpovědi nemůže vzniknout žádná pochybnost o tom, v jakých konkrétních skutečnostech žalovaná spatřovala výpovědní důvod. Požadavek žalobce na rozvedení výpovědního důvodu do ještě větších podrobností lze za této situace vnímat jako nepřiměřený.

III.3 Přijetí rozhodnutí o organizačních změnách a seznámení s ním

112. Soud se proto následně věcně zabýval otázkou naplnění zákonných důvodů výpovědi pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce, kterými jsou 1) rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, 2) nadbytečnost zaměstnance a 3) příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností.

113. Pokud se jedná o samotné rozhodnutí o organizačních změnách, shledal předně soud, že toto rozhodnutí bylo přijato, a to k tomu oprávněnou osobou. Rozhodnutí přijala ředitelka organizačního útvaru útvar, kterého se rušení pracovních míst týkalo, tituly před jménem jméno FO. Ta byla přitom vedoucím zaměstnancem oprávněným podle organizačního řádu žalované jednat vůči zaměstnancům, které řídí. Názor o přijetí rozhodnutí o organizační změně k tomu oprávněnou osobou pak ostatně ve věci v usnesení z datum, č. j. spisová značka, vyslovil rovněž odvolací soud, a soud prvního stupně je tak tímto názorem vázán.

114. S provedenou organizační změnou byl žalobce také řádně seznámen.

115. Podle ustálené judikatury musí být zaměstnanec s organizační změnou seznámen, postačuje ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (viz např. rozsudek z 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5022/2017, či usnesení z 11. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 989/2020). Podmínkou platnosti výpovědi již však není seznámení zaměstnance se všemi detaily organizační změny takovým způsobem, aby mohl posuzovat její důvodnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 16. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1494/2014).

116. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná své zaměstnance s prováděnými organizačními změnami (dalece nad rámec minimálních zákonných požadavků) velmi podrobně seznámila v rámci rozsáhlé několikaměsíční informační kampaně. Na několika schůzkách pak zaměstnancům prezentovala i kontury samotného plánovaného rozhodnutí o organizační změně z datum, kterým bylo zrušeno mj. pracovní místo žalobce. O skutečnosti, že žalobce předem věděl o tom, že může být dotčen plánovanou organizační změnou, ostatně svědčí i jeho přihlášky do výběrových řízení na nově zřizovaná pracovní místa. S rozhodnutím z datum a faktem zrušení svého pracovního místa byl navíc žalobce informován rovněž v textu výpovědi z pracovního poměru a současně ústně při předání výpovědi. Seznámení žalobce s organizační změnou proto soud shledal zcela dostatečným.

III.4 Nadbytečnost žalobce v důsledku organizační změny

117. Dále se již soud zabýval klíčovou spornou otázkou, zda následkem provedené organizační změny skutečně nastala nadbytečnost žalobce. V tomto směru však soud dospěl k negativnímu závěru:

III.4.1 Obecně k posuzování nadbytečnosti

118. Jak podrobně vysvětlil Nejvyšší soud např. v rozsudku z 16. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 576/2020 (s odkazy na dřívější ustálenou judikaturu), pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce je charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud podle pracovní smlouvy konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Nadbytečným je zaměstnanec též tehdy, jestliže podle rozhodnutí o organizační změně zaměstnanci odpadne jen část jeho dosavadní pracovní náplně nebo pouze některá z více dosud vykonávaných prací. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Přitom přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (případně obsazení tohoto místa zaměstnavatelem některým ze stávajících zaměstnanců), je zpravidla „důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu“; v takovém případě totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným, a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Jestliže se totiž z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) druh práce sjednaný pracovní smlouvou propouštěného zaměstnance (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost spočívající kupř. pouze v jeho osobě nebo v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Význam v pracovní smlouvě sjednaného druhu práce (z hlediska posouzení příčinné souvislosti mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance) tkví tedy v tom, že zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce tehdy, nemá-li zaměstnavatel – s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizační změně – možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě.

119. Pro nyní projednávanou věc má zásadní význam zejména citovaný závěr, podle nějž se posouzení nadbytečnosti zaměstnance vztahuje k druhu práce, který byl s tímto zaměstnancem sjednán. Na tomto závěru existuje přitom v ustálené rozhodovací praxi soudů dlouhodobá shoda (srov. k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu z 10. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 317/2015, z 24. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2457/2015). Obecně platí, že zaměstnavatelem přidělovaná práce se nepochybně musí pohybovat v rámci smluvně sjednaného druhu práce, ovšem nemusí jej zcela vyčerpat, nemusí tedy zahrnovat veškerou možnou pracovní činnost spadající do sjednaného druhu práce (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 16. 1. 2019, sp. zn. 21 Cdo 862/2018). Nadbytečnost zaměstnance ovšem nelze spojovat s takovým rozhodnutím o organizační změně, v jehož důsledku sice není pro zaměstnavatele dále (zcela nebo zčásti) potřebný výkon pracovních činností, které dotčený zaměstnanec dosud pro něj vykonával, avšak zaměstnavatel má možnost přidělovat zaměstnanci jinou práci v rámci sjednaného druhu práce, jejímž výkonem by byl zaměstnanec nadále ve svém pracovním úvazku vytížen (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 456/2020).

120. Lze tedy shrnout, že nadbytečným se zaměstnanec v důsledku rozhodnutí o organizační změně stává tehdy, jestliže po organizační změně pro zaměstnavatele nadále nejsou potřebné (popř. nejsou potřebné v dosavadním rozsahu) práce spadající do sjednaného druhu práce. Bez významu naproti tomu je, zda u zaměstnavatele odpadla potřeba konkrétních aktuálních úkolů, které zaměstnanec v rámci sjednaného druhu práce vykonával v době účinnosti organizační změny či bezprostředně před ní, pokud zaměstnavatele nadále může v rámci sjednaného druhu práce přidělovat úkoly jiné.

III.4.2 Program projekt

121. V řízení bylo prokázáno, že žalobce měl v době organizační změny a následné výpovědi u žalované posledním písemným dodatkem pracovní smlouvy sjednán druh práce pracovní pozice pracovní pozice a od v této době fakticky většinu své pracovní doby věnoval činnostem v programu projekt.

122. Soud se v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu zabýval otázkou, zda dané činnosti vykonávané v programu projekt spadaly pod druh práce pracovní pozice pracovní pozice. Pokud by tomu tak nebylo, připadalo by v úvahu posoudit zařazení žalobce do programu projekt v létě 2017 jako konkludentní změnu pracovní smlouvy, což by mělo dopad i do posouzení příčinné souvislosti mezi pozdějším rozhodnutím o organizační změně z datum a nadbytečností žalobce. Soud však v tomto směru shledal, že i činnosti, které žalobce vykonával od léta 2017, do druhu práce pracovní pozice pracovní pozice spadaly:

123. Obecně platí, že právní úprava umožňuje vymezit sjednaný druh práce úzce, nebo naopak šířeji (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1821/2008). V principu (není-li vymezení druhu práce natolik široké, aby se stávalo zcela neurčitým) je věcí stran pracovněprávního vztahu, aby zvážily výhody a nevýhody užšího či širšího vymezení druhu práce (viz k tomu též níže) a v rámci své smluvní autonomie zvolily takovou podobu smluvního ujednání, která jim bude nejlépe vyhovovat.

124. V projednávaném případě je nepochybné, že druh práce pracovní pozice (resp. konkrétněji pracovní pozice pracovní pozice) využívaný u žalované a sjednaný se žalobcem byl vymezen velmi širokým způsobem, a to i při zohlednění jeho bližší specifikace obsažené v katalogu prací žalované. Z něj mj. vyplývá, že zaměstnanci na pozici pracovní pozice pracovní pozice odpovídali za „veškeré činnosti spojené s analýzou produktů (či svěřené oblasti), jejich vývojem a související metodologií“, přičemž daná specifikace jako s jednou z daných „jiných svěřených oblastí“ počítala i s analýzou a vývojem útvar kanálů; k druhu práce pracovní pozice pracovní pozice patřila dle katalogu prací i tvorba související marketingové, cenové a obchodní politiky. V řízení pak bylo výše citovanými svědeckými výpověďmi prokázáno, že i v praxi měla pozice pracovní pozice pracovní pozice relativně univerzální povahu (což ostatně vymezení v katalogu prací zcela odpovídá).

125. Žalobce po svém zařazení do programu projekt spoluvytvářel strategii žalobkyně v reakci na požadavek směrnice hodnota zpřístupnit se souhlasem klientů některá data třetím stranám, konkrétně se podílel na tzv. defenzivní a retenční strategii, tj. strategii pro udržení klientů a obranu před jejich přetahováním třetími stranami. V rámci toho k jeho hlavním úkolům patřila příprava alertů, reportingu, scoringu a ratingu třetích stran, tj. v podstatě procesů a nástrojů umožňujících rozpoznat a hodnotit obchodní rizika vznikající v souvislosti s poskytováním dat třetím stranám. Vedle toho pak žalobci zůstávaly – byť ve stále se zmenšujícím rozsahu – i některé úkoly v rámci název týmu, kam byl zařazen (analýzy, modely a změnový program v segmentu SME, tj. malých a středních podniků). Všechny uvedené činnosti lze dle názoru soudu hodnotit jako činnosti spadající pod druh práce pracovní pozice, ačkoliv nepředstavovaly vývoj produktů, který je pro pracovní pozice nejtypičtější – ve své podstatě totiž tyto činnosti spočívaly v analýze toho, jak produkty, útvar kanály a marketingovou a obchodní strategii žalobkyně přizpůsobit nově nové situaci otevřeného bankovnictví požadovaného směrnicí hodnota, popř. v tvorbě marketingové a obchodní strategie pro segment SME. Jinak řečeno, jednalo se o činnosti spojené s analýzou produktů a útvar kanálů, související metodologií a tvorbou marketingové a obchodní politiky, spadající pod druh práce pracovní pozice pracovní pozice.

126. Uvedené široké chápání druhu práce pracovní pozice pracovní pozice zahrnující pod něj i činnosti vykonávané žalobcem v programu projekt dle soudu (v souladu s výkladovými pravidly stanovenými v § 556 o. z.) nejlépe odpovídá u žalované zavedené praxi týkající se pozic pracovní pozice. Současně se ovšem jedná (v souladu s § 18 zákoníku práce) o pro zaměstnance nejpříznivější výklad ujednání o druhu práce. Pakliže je totiž u zaměstnavatele přinejmenším z části zaveden „projektový“ způsob fungování, v jehož rámci jsou zaměstnanci podle aktuální potřeby přidělováni k jednotlivým dílčím projektům, bylo by z hlediska ochrany zaměstnanců zjevně nežádoucí spojovat každé takové přidělení k projektu se změnou druhu práce (ať už výslovnou, či konkludentní). Takový postup by totiž v důsledku vedl k tomu, že po skončení projektu by zaměstnancům, jejichž druh práce by odpovídal právě potřebám konkrétního projektu, nebylo možno přidělovat další práci a tito zaměstnanci by se v důsledku stávali pro zaměstnavatele nadbytečnými.

127. Z těchto důvodů soud uzavřel, že i v době působení v programu projekt žalobce nadále vykonával práci v rámci sjednaného druhu práce pracovní pozice pracovní pozice.

128. Soud na okraj poznamenává, že v řízení bylo současně prokázáno, že k datu účinnosti organizační změny z datum, tj. k datu datum, byla část programu projekt, v níž žalobce působil (tj. projekt projekt), formálně a z většiny i fakticky dokončena – v dané době již na projekt nebylo přiděleny finance a probíhaly pouhé dílčí „dodělávky“ jednotlivých úkolů. Sama skutečnost, že žalobce subjektivně vnímal některé výsledky práce jako nedokončené, v tomto směru nemá přímou relevanci. Výsledky práce projektu (včetně žalobcovy práce) posléze využíval projekt projekt vzniklý v roce 2019, který měl na starosti mj. řízení vztahů s třetími stranami či vývoj produktů v oblasti otevřeného bankovnictví. Tyto činnosti útvar již však měly odlišnou povahu oproti programu projekt, který předtím pro projekt teprve chystal potřebnou strategii a procesy.

129. Současně však soud zdůrazňuje, že uvedené závěry o ukončení relevantních částí programu projekt v žádném případě nemohou automaticky vést k závěru o nadbytečnosti žalobce. Jak vyplývá z výše uvedeného, činnosti žalobce v programu projekt představovaly jen dílčí výseč činností, které žalobce mohl vykonávat v rámci široce sjednaného druhu práce pracovní pozice pracovní poziceprávnická osoba závěr o nadbytečnosti je třeba zkoumat, zda se pro žalovanou stala nepotřebnou práce tvořící náplň druhu práce pracovní pozice pracovní pozice jako celek, nikoliv zda byl dokončen dílčí (projektový) úkol.

III.4.3 K nadbytečnosti ve vztahu k druhu práce pracovní pozice pracovní pozice

130. Konečně se pak soud zabýval právě otázkou, zda se po provedené organizační změně pro žalovanou stala nepotřebnou práce tvořící se žalobcem sjednaný druh práce pracovní pozice pracovní pozice. Na tuto otázku je však třeba odpovědět negativně:

131. Jak bylo výše opakovaně konstatováno, pozice pracovní pozice, včetně její specifikace „pracovní pozice pracovní pozice“ tvořila u žalované relativně univerzální pozici zaměřenou na vývoj a analýzu produktů či jiné svěřené oblasti, zahrnující rovněž tvorbu související marketingové, cenové a obchodní politiky, vyhodnocení efektivnosti produktů či získávání zpětné vazby.

132. Již z povahy uvedených činností je zřejmé, že i po provedení organizačních změn byly takové činnosti v žalované bance i nadále vykonávány. V řízení pak bylo prokázáno, že konkrétně spadal vývoj produktů mezi interně vymezené úkoly nových útvar, Anonymizováno, projekt, útvar and Anonymizováno a útvar. Mj. tak spadal i mezi úkoly „korporátních“ útvar a Anonymizováno, na které přešly činnosti původního organizačního útvaru hodnota, v němž působil žalobce (byť v posledně jmenovaném útvar se nakonec tato činnost v praxi nerealizovala), a útvar, který navazoval na výsledky programu projekt.

133. Co je však významnější, uvedené činnosti byly v nové organizační struktuře z většiny vykonávány konkrétně zaměstnanci na nově vytvořené pozici nový druh práce. Jakkoliv se definice někdejší pozice pracovní pozice pracovní pozice a nově vytvořené pozice nový druh práce v katalogu prací ve svém jazykovém vyjádření evidentně odlišují, z hlediska obsahu vykonávaných činností jde o pozice obdobné. Jak již soud vyložil výše, z provedeného dokazování vyplynulo, že oběma pozicím je společné nejen jejich široké vymezení a z toho plynoucí relativně univerzální povaha, ale především věcný rozsah činností: Pokud typickým jádrem činnosti zaměstnanců na pozici pracovní pozice pracovní pozice byla analýza a vývoj produktů, odpovídá této činnosti v definici pozice nový druh práce vyjádřená činnost „pracuje na optimalizaci a inovování produktů“ a „zná a navrhuje relevantní anonymizováno produkty, služby, kanály a procesy“; skutečnost, že zaměstnanci na pozicích nový druh práce se ve shora uvedených projekt na vývoji produktů skutečně podíleli, pak byla v řízení prokázána i přehledy zaměstnanců na pozici nový druh práce vykonávajících v jednotlivých projekt danou činnost, jakož i výslechy svědků jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Činnosti pracovní pozice pracovní pozice spočívající v navrhování související marketingové, cenové a obchodní politiky a plánů a v získávání zpětné vazby pak byly v definici nové pozice nový druh práce rozvedeny v mnohem větším detailu a s explicitním důrazem na pojmy „zákaznické zkušenosti“ a „zákaznické cesty“ (např. „pracuje na optimalizaci a inovování /…/ zákaznických cest a zákaznické zkušenosti. Je spoluzodpovědný za to, aby žalobkyně zákazníkům vždy nabízela nejlepší možnou a konzistentní zkušenost /…/ Formuluje zákaznické, obchodní a produktové požadavky pro stávající i nové produkty, služby, kanály a procesy /…/ mapuje aktuální zákaznickou zkušenost prostřednictvím zákaznické cesty daného útvar /…/ spolu-definuje dopady navrhovaných řešení do procesů, lidí, systému a dat; /…/ připravuje prototypy navrhovaných řešení a testuje je zákazníky; připravuje podklady pro zákaznické průzkumy, realizuje je /…/, analyzuje výstupy a na jejich základě navrhuje další kroky; propojuje svět zákaznické zkušenosti a finančních výsledků daných řešení). V řízení pak ostatně bylo prokázáno, že i sám žalobce na pozici pracovní pozice musel pracovat se zákaznickou zkušeností či zákaznickou cestou (byť daný pojem nebyl v dané době explicitně používán), např. když měl v oddělení segmentového řízení na starosti malé a střední podniky nebo když působil v název týmu (Anonymizováno).

134. Lze tedy shrnout, že rozdíl pozice nový druh práce v nové organizační struktuře oproti pozici pracovní pozice ve staré organizační struktuře nespočíval ani tak povaze či rozsahu vykonávaných činností, nýbrž především v optice, kterou se zaměstnanci na těchto pozicích měli na dané činnosti dívat, a ve způsobu organizace práce. Oproti pozici pracovní pozice zaměřené přinejmenším z formálního hlediska primárně na produkt je po zaměstnancích na pozici nový druh práce požadováno výraznější zaměření na klienta a jeho potřeby. Vedle toho zaměstnanci na pozici nový druh práce nově pracují v multidisciplinárních samořiditelných squatech. Z těchto rozdílů ovšem nelze dovozovat, že pozice nový druh práce představuje svou povahou odlišný druh práce oproti pozici pracovní pozice: Hypotetický zaměstnanec na pozici tesaře, kterému je zaměstnavatelem uloženo pracovat v multidisciplinárních týmech s dalšími řemeslníky a zohledňovat více potřeby zákazníka než svou vlastní představu střešního krovu, nepřestane automaticky vykonávat druh práce „tesař“. Zaměstnanec na pozici právníka, kterému je uloženo spolupracovat odborníky na související oblasti a více vnímat životní příběh svého klienta než pouhý text zákonných ustanovení nepřestane vykonávat druh práce „právník“. Stejně tak tedy ani „specialisté rozvoje obchodu“ vykonávající analýzu a vývoj produktů, popř. jiných svěřených oblastí, nepřestali vykonávat daný druh práce v okamžiku, kdy byla daná pozice zařazena do samořiditelných týmů a označena názvem „specialista zákaznické cesty“ odrážejícím nutnost více se zaměřovat na zákaznické potřeby.

135. Za popsané situace, kdy práce zaměstnanců na pozicích pracovní pozice zůstala pro žalovanou potřebná a byla u ní nadále vykonávána pak z hlediska § 52 písm. c) zákoníku práce není akceptovatelný přístup k organizačním změnám, který žalovaná zvolila. Ten spočíval v hromadném zrušení pracovních míst pracovní pozice, vyhlášení výběrových řízení na nové – ve skutečnosti však obdobné – pozice nový druh práce a dání výpovědi zaměstnancům, kteří ve výběrových řízení neuspějí či se do nich nepřihlásí. právnická osoba přitom v daném případě nesloužila pouze jako metoda výběru zaměstnanců z rušených pracovních míst, které si žalovaná (při snížení absolutního počtu míst) ponechá, ale k nepřípustnému „přesoutěžení“ zaměstnaneckých míst – jednalo se totiž o výběrová řízení otevřená, do nichž se mohli hlásit i zaměstnanci z jiných pracovních pozic, a dokonce i zájemci zvenčí. Zvoleným postupem tak žalovaná „nadužila“ institut nadbytečnosti a rezignovala na svou povinnost ponechat si zaměstnance, jimž může v rámci stávajícího druhu práce nadále přidělovat práci a jejichž práce pro ni zůstává potřebná. Jakkoliv se takový postup může jevit pochopitelným a efektivním z obchodního či manažerského hlediska, z hlediska pracovněprávní ochrany zaměstnanců přípustný není.

136. Soud dodává, že zde uvedené závěry o zachování potřebnosti práce zaměstnanců na pozicích pracovní pozice jsou do značné míry důsledkem velmi širokého vymezení této pozice v katalogu prací žalované. Z hlediska zaměstnavatele pak tyto závěry představují „druhou stranu mince“ oproti výhodám, které dané široké vymezení druhu práce poskytuje: Na jedné straně je totiž bezpochyby z hlediska zaměstnavatele výhodou širšího vymezení druhu práce možnost požadovat po zaměstnancích poměrně širokou škálu činností při zachování sjednaného druhu práce (což se ostatně projevilo i v konkrétním případě žalobce). Zaměstnavatel ovšem při širokém vymezení druhů práce musí být s ohledem na výše citované principy platné pro posuzování nadbytečnosti zaměstnance připraven na to, že při organizačních změnách se těžko mohou stát nadbytečnými zaměstnanci, kterým lze – právě díky jejich široce vymezenému druhu práce – nadále v dosavadním rozsahu přidělovat práci. Jinak řečeno, požaduje-li zaměstnavatel po zaměstnancích značnou flexibilitu v tom, jakou konkrétní práci budou v rámci vymezeného druhu práce v praxi vykonávat, musí být připraven projevit stejnou flexibilitu při úvaze, jak s takovými zaměstnanci naloží po organizačních změnách v nové organizační struktuře. Hromadné zrušení jejich pracovních míst a přesoutěžení pozic v otevřeném výběrovém řízení akceptovatelné řešení nepředstavuje.

137. Lze tedy uzavřít, že žalobce se jakožto jeden ze zaměstnanců na zrušené pozici pracovní pozice, kterému však ve skutečnosti bylo možné nadále přidělovat práci na pozici nový druh práce, nestal pro žalovanou v důsledku provedené organizační změny nadbytečným. Výpověď z pracovního poměru tedy žalobci byla dána v rozporu s § 52 písm. c) zákoníku práce, a je proto neplatným právním jednáním.

138. Soud závěrem dodává, že nepřehlíží, že žalobce k výsledné situaci, kdy u žalované není nadále zaměstnán, sám přispěl tím, že se v březnu 2019 nepřihlásil do výběrového řízení na pozice v útvar projekt. Tato skutečnost však sama o sobě nemůže z právního hlediska zhojit neplatnost výpovědi dané žalobci již předtím, datum. Z čistě lidského hlediska je pak ostatně postoj žalobce, který se cítil dotčen tím, že by se o „svou“ pozici musel ucházet ve výběrovém řízení, vcelku pochopitelný.

IV. Závěr a náklady řízení

139. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne datum daná žalobci datum je neplatná.

140. O nákladech řízení (zahrnujících i náklady řízení odvolacího a dovolacího) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný.

141. Náklady žalobce činí celkem 97 554 Kč a sestávají z: ⟪LB:lb_001⟫ - zaplacených soudních poplatků ve výši 16 000 Kč (2 000 Kč za žalobu a 14 000 Kč za dovolání); ⟪LB:lb_002⟫ - odměny advokáta ve výši 60 000 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 24 úkonů po 2 500 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (tarifní hodnota 35 000 Kč; úkony převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření z datum, účast na jednání datum, vyjádření z datum, účast na jednání datum v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání datum v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání datum v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání datum v délce přesahující 2 hodiny, vyjádření k odvolání žalované z datum, účast na jednání odvolacího soudu z datum, dovolání datum, účast na jednání odvolacího soudu dne datum, účast na jednání datum v délce přesahující 2 hodiny, vyjádření z datum, účast na jednání datum v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání datum); ⟪LB:lb_003⟫ - paušální náhrady hotových výdajů ve výši 7 200 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 24 úkonů po 300 Kč; ⟪LB:lb_004⟫ - náhrady za promeškaný čas ve výši 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu za 2 půlhodiny času promeškaného při zpoždění jednání soudu datum; ⟪LB:lb_005⟫ - náhrady za 21 % DPH z částky 67 400 Kč ve výši 14 154 Kč.

142. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za vyjádření z datum představující pouhý stručný administrativní přípis, který nelze považovat za úkon právní služby. Rovněž soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za zastupování v dovolacím řízení v částce 5 000 Kč, která nemá pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení žádný právní základ. Dále soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za písemné vyjádření z datum, které žalobce soudu předal až při ústním jednání (tedy cca 2 měsíce po pořádkové lhůtě stanovené předtím k takovému vyjádření v usnesení z datum, č. j. spisová značka) a za této situace bylo nutno vyjádření považovat již jen za jinou formu přednesu při jednání, nikoliv za samostatný účelný úkon právní služby.

143. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má žalobce právo domáhat se jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí.