OSPH04 15 C 234/2024-46

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A trvale hlášen Jméno žalovaného B Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 37 991,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, jejíž splatnost se stanoví 60. den od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zbytku částka s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky částka z titulu smlouvy o bankovních službách ze dne datum a z titulu smlouvy o povoleném debetu ze dne datum, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn přečerpat peněžní prostředky na běžném účtu č. č. účtu do výše částka. Žalovaný povolený debet přečerpal a ke dni datum měl na účtu záporný zůstatek částka, přičemž na výzvu žalobkyně neuhradil minimální částku pro vyrovnání zůstatku. Z toho důvodu žalobkyně dopisem ze dne datum odstoupila od smlouvy o bankovních službách. Ke dni datum byl následně běžný účet žalovaného zrušen a záporný zůstatek částka byl převeden na zvláštní účet vedený žalobkyní. Žalovaný posléze uhradil žalobkyni částku částka a žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá částky částka spolu s úrokem ve výši 14,75 % ročně ze záporného zůstatku ode dne následujícího po zrušení běžného účtu (tedy od datum) a dále zákonného úroku z prodlení od totožného data. Žalovaný uvedenou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. K jednání nařízenému na datum se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním a s poučením o následcích nedostavení s k jednání doručena fikcí více než deset dnů před konáním jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. V řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno.

4. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, soud učinil následovně:

5. Dne datum byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o bankovních službách, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného bankovní účet č. č. účtu. Podle čl. 10. 1 všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě závažného porušení smluvních povinností žalovaným nebo v případě zjištění skutečností nasvědčujících vážnému ohrožení schopnosti žalovaného dostát svým závazkům (zjištěno ze smlouvy o bankovních službách ze dne datum včetně všeobecných obchodních podmínek a oznámení žalobkyně o úrokových sazbách).

6. Žalovaný dne datum požádal o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ve výši částka. V žádosti uvedl, že je vlastníkem domu či bytu a dosahuje pravidelného měsíčního příjmu částka. Dále uvedl, že má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, měsíčně spoří částka a jeho další výdaje činí částka. Žalovaný uvedl, že nemá žádné dluhy (zjištěno ze žádosti o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ze dne datum).

7. Žalobkyně za účelem rozhodnutí o povolení nezajištěného debetu lustrovala žalovaného v databázi BRKI/NRKI, ze které vyplynulo, že žalovaný měl v dané době kreditní kartu s nesplaceným závazkem částka (zjištěno ze záznamu obrazovky z interního systému žalobkyně s výsledky lustrace v BRKI/NRKI ke dni datum).

8. Žalobkyně dále zadala údaje o žalovaném do svého interního systému a stanovila mu behaviorální rating Anonymizováno (zjištěno z dokumentu Credit Info ohledně žalovaného s behaviorálním ratingem).

9. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů jím uvedených v žádosti, které doplnila o lustraci v systému BRKI, NRKI a SOLUS (zjištěno z nepodepsaného návrhu na rozhodnutí o poskytnutí nezajištěného debetu bez vyplněného závěru).

10. Dne datum byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouvy o povoleném debetu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem částka s úrokovou sazbou 19,99 % ročně, který byl žalovaný oprávněn čerpat skrze povolený debet na bankovním účtu (zjištěno ze smlouvy o povoleném debetu ze dne datum).

11. Informace o spotřebitelském úvěru byly žalovanému poskytnuty na standardizovaném a přehledném formuláři dne datum (zjištěno ze standardních informací o spotřebitelském úvěru).

12. Žalovaný byl dopisem ze dne datum vyzván k vyrovnání nepovoleného debetu, záporný zůstatek na účtu činil částka a žalovaný byl povinen uhradit nejméně částku částka do 30 kalendářních dnů (zjištěno z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne datum).

13. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum dopis, kterým mu oznámila odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. č. účtu (zjištěno z odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne datum).

14. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému zrušení běžného účtu č. Anonymizováno/Anonymizováno ke dni datum a sdělila mu, že konečný záporný zůstatek činí částka (zjištěno z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne datum).

15. Žalovaný vyčerpal úvěrový rámec ve výši částka do datum, přičemž následně na svůj účet č. č. účtu nevkládal další platby, naopak mu byly strhávány poplatky za vedení karty, účtu a za upomínky a dále úroky z úvěru. Z toho důvodu činil záporný zůstatek na účtu ke dni datum částku částka a ke dni datum částku částka (zjištěno z periodických výpisů z účtu č. č. účtu za období od datum do datum a od datum do datum).

16. Záporný zůstatek na účtu žalovaného č. č. účtu činil ke dni datum 44 157,37 Kč a byl převeden na zvláštní účet č. účtu (zjištěno z periodického výpisu z účtu č. č. účtu za období od datum do datum).

17. Žalovaný byl předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částky částka (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum včetně informace o doručení zásilky z webu právnická osoba a včetně poštovního podacího archu ze dne datum).

18. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

19. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit v souladu se splátkovým kalendářem spolu se sjednanými poplatky.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C-679/18, ze dne datum, rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu, „…aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

23. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Soud je tedy i u spotřebitelských úvěru poskytnutých před novelou zákona o spotřebitelském úvěru účinnou od datum s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného.

25. Z důkazů předložených žalobkyní však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyni bylo v rámci přípravy jednání i u samotného jednání dáno poučení podle § 118a o. s. ř., aby svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila a prokázala, jaké konkrétní informace svědčící o schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy získala. Žalobkyně na poučení reagovala doplněním žaloby o výpis z evidence BRKI/NRKI a dále o žádost žalovaného o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ze dne datum. Z uvedených dokumentů však vyplynulo toliko to, že žalovaný před poskytnutím úvěru tvrdil, že má dostatečný rozdíl mezi příjmy a výdaji k tomu, aby mohl poskytnutý úvěr splácet, žalobkyně si však tyto informace žádným způsobem neověřila a pouze slepě důvěřovala údajům uvedeným žalovaným. Již z lustrace v evidenci BRKI/NRKI přitom vyplynulo, že žalovaný o svých výdajích neuvedl celou pravdu, když v žádosti zamlčel čerpání úvěru prostřednictvím kreditní karty. Za takové situace pak žalobkyně na základě předložených podkladů nemohla při vynaložení náležité odborné péče dospět k závěru, že je žalovaný schopen předmětný úvěr splácet, neboť musela mít přinejmenším pochybnosti o tom, zda příjmy a výdaje žalovaného odpovídají realitě a měla si tedy vyžádat další dokumenty.

26. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byla vyplacena částka ve výši částka. Soud má zároveň za prokázané, že žalovaný žalobkyni uhradil toliko částku částka. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud tak toto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neposkytl tak soudu žádná tvrzení ani důkazy ohledně svých osobních a majetkových poměrů, určil soud přiměřenou dobu dle spravedlivého uvážení v délce 60 dnů, neboť takovou dobu považuje při zohlednění dlužné částky ve výši částka za dostatečnou k tomu, aby si průměrná osoba potřebnou částku ušetřila či vyzvedla ze svých úspor.

27. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky částka tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době provedení jednotlivých úkonů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání dne datum) včetně paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

29. adresa plnění náhrady nákladů řízení určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. tak, aby byla doba k plnění náhrady nákladů řízení stejně dlouhá jako doba pro splatnost samotné jistiny. Při stanovení této lhůty soud zohlednil skutečnost, že se žalobkyně v řízení domáhala pohledávky, která je sice zčásti oprávněná, doposud však stále není splatná.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci a vykonatelnosti výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.