OSPH04 16 C 191/2025-29

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalované, Anonymizováno (Anonymizováno), narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_002⟫ pro odpůrčí žaloba a zaplacení příslušenství

I. Určuje se, že smlouva o převodu 140 kusů akcií emitovaných společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem v adresa, PSČ adresa, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka Anonymizováno, kterou dlužník tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, narozen datum, trvale bytem adresa převedl uvedené akcie žalované, je vůči osobě žalobce právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů soudního řízení ve výši částka, a to k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Shodu s prvopisem potvrzuje jméno FO.

1. Žalobce podal k soudu návrh, na jehož základě se domáhal, vzhledem k žalované, určení, že „smlouva o převodu 140 ks akcií, emitovaných společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u MS v Praze, odd. B, vložka Anonymizováno, kterou dlužních tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, dat. nar.: datum, trvale bytem adresa, převedl uvedené akcie žalované, je vůči osobě žalobce právně neúčinná“. Svůj návrh odůvodnil tím, že má vykonatelnou pohledávku ve výši částka s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení vůči dlužníkovi, a to tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, dat. nar.: datum, trvale bytem adresa. V podrobnostech žalobce uvedl, že dne datum uzavřel Smlouvu o upsání a koupi dluhopisů podezřelý výraz Anonymizováno se společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném MS v Praze, odd. C, vložka Anonymizováno, na základě, které žalobce, jako kupující upsal celkem hodnota kusů dluhopisů „podezřelý výraz Anonymizováno“ v celkové jmenovité hodnotě upsaných dluhopisů ve výši částka (smlouva o upsání dluhopisů I.). Dále žalobce uzavřel dne datum smlouvu o upsání a koupi dluhopisů podezřelý výraz Anonymizováno se společností podezřelý výraz, na základě, které žalobce, jako kupující upsal celkem hodnota kusů dluhopisů „podezřelý výraz Anonymizováno“ v celkové jmenovité hodnotě upsaných dluhopisů ve výši částka (smlouva o upsání dluhopisů II.). Dlužník jméno FO přistoupil dne datum k dluhům společnosti podezřelý výraz vzniklých na základě výše uvedené smlouvy o upsání dluhopisů I. a smlouvy o upsání dluhopisů II. Dne datum byl tituly před jménem jméno FO, notářkou ve Dvoře adresa sepsán notářský zápis NZ 312/2024; N 357/2024, kterým došlo k sepsání dohody o zaplacení peněžitého dluhu se svolením k vykonatelnosti dle ustanovení § 274 odst. l písm. e) o.s.ř.; ustanovení § 71 písm. a) a c) zákona č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 40 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého, se dlužník jméno FO zavázal, spolu s dalšími spoludlužníky, společně a nerozdílně uhradit v termínu do datum své závazky, a to konkrétně: ⟪LB:lb_001⟫ - částku ve výši částka; a - částku ve výši částka představující výnos ze zakoupených a upsaných Dluhopisů I za období od datum do datum; a - částku ve výši částka; a - částku ve výši částka představujících výnos ze zakoupených a upsaných Dluhopisů II za období od datum do datum.

Jedinou platbu, kterou Žalobce obdržel do doby sjednané splatnosti byla platba provedená spoludlužníkem – společností právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa, PSČ: adresa, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C., vložka Anonymizováno, a to platba provedená dne datum ve výši částka a označená jako „úhrada dluhopisů podezřelý výraz Anonymizováno č. hodnota – Anonymizováno, NZ Anonymizováno/2024, N Anonymizováno/2024“. Neuhrazená do dnešního dne tak zůstala částka ve výši částka s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení.

2. V období od datum do datum uzavřel jméno FO se Žalovanou, která je jeho přítelkyní a matkou jejich dítěte, smlouvu o převodu celkem hodnota ks akcií (dále jen jako Smlouva o převodu CP“) emitovaných společností právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa, PSČ: adresa, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B., vložka Anonymizováno (dále jen jako „právnická osoba“). Aktiva společnosti právnická osoba činila v posledním známém účetním období částku převyšující 130 mil. Kč.

3. Žalobce uvádí, že dle jeho názoru je zjevné, že uzavřením Smlouvy o převodu CP ze strany dlužníka jméno FO došlo ke zkrácení uspokojení věřitele, tj. žalobce. V důsledku odporovaného právního jednání dlužník jméno FO pozbyl vlastnické právo k předmětným cenným papírům, aniž by za vlastnické právo k předmětným cenným papírům obdržel adekvátní protihodnotu v podobě odpovídajícího finančního plnění. Obecně dle konstantní judikatury není možné za zkracující jednání považovat jednání, které představuje tzv. ekvivalentní úkon, kterým dojde pouze ke změně formy aktiv dlužníka (např. v případě směny nemovitostí o stejné hodnotě). Uzavření Smlouvy o převodu CP však rozhodně není možné za takový ekvivalentní úkon považovat, když se Žalobce důvodně domnívá, že s ohledem na partnerský vztah mezi Žalovanou a dlužníkem jméno FO nebylo žádné protiplnění za cenné papíry poskytnuto a jediným účelem tohoto právního jednání bylo ukrýt tento majetek (akcie společnosti právnická osoba) před věřiteli dlužníka jméno FO, a tedy i před Žalobcem. To, že ze strany dlužníka jméno FO se jednalo o zjevný úmysl věřitele zkrátit, je dle Žalobce, nad vší pochybnost. Výše popsaný řetězec událostí snad ani nelze vykládat jiným způsobem. Žalobce si proto jen pro úplnost dovoluje uvést, že Nejvyšší soud České republiky se tradičně na straně dlužníka spokojuje s úmyslem nepřímým, tedy hodnotí, zda si byl dlužník vědom, že ke zkrácení věřitele může dojít a pro případ, že k němu dojde, s tím byl srozuměn (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spis. zn.: 21 Cdo 3312/2017). Postačí přitom úmysl zkrátit pohledávku jakéhokoliv věřitele, nikoliv pouze odporujícího, třeba i budoucího věřitele.

4. Dále žalobce uvedl závěrem, že stran znalosti druhé smluvní strany o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele Žalobce uvádí, že na straně odpůrce, tj. Žalované, jde přitom o zaviněnou neznalost, když je odpovědná za to, že neznala dlužníkův úmysl, ačkoliv jej s ohledem okolnosti věci znát měla. Po odpůrci (Žalované) tak zákon požaduje, aby ve styku s dlužníkem jednala s náležitou pečlivostí. S tou však Žalovaná zjevně nejednala, pokud dokonce po dlužníkovi nežádala ani tak základní a jednoduchý krok, jakým by bylo alespoň formální učinění prohlášení, že jednáním dlužníka jméno FO nedochází ke zkrácení pohledávky žádného věřitele. K otázce, zda odporované jednání lze považovat za jednání mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou je možné dokázat na faktu, že dlužník jméno FO a Žalovaná jsou dlouhodobí partneři, dokonce spolu mají dítě. Jelikož tedy dlužník jméno FO a Žalovaná jsou osobami, které je nutno pokládat za osoby blízké, leží důkazní břemeno na Žalované, aby případně prokázala, že o zkracujícím úmyslu dlužníka jméno FO nemohla vědět.

5. Žalovaná k žalobě uvedla (vyjádření ze dne datum), že s žalobou nesouhlasí a že je ochotna jednat se žalobcem mimosoudně a že v nejbližších dnech by mělo dojít k dohodě o urovnání sporu mezi Anonymizováno. jméno FO a Anonymizováno. jméno FO. Více žalovaná (z věcného hlediska) k věci neuvedla – tedy fakticky se k věci nevyjádřila.

6. K nařízenému jednání dne datum se pak žalované bez omluvy nedostavila a soud tak jednal dle § 101/3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

7. K otázce skutkového zjištění soudu.

8. Ohledně Anonymizováno „právnická osoba“ bylo zjištěno, že jejím jednatelem je tituly před jménem jméno FO; společníkem firmy je společnost „právnická osoba.“ (výpis z OR vedeného Městským soudem v Praze).

9. Existují dvě smlouvy o „upsání a koupi dluhopisů podezřelý výraz Anonymizováno“; jedna ze dne datum a druhá z datum. Obě smlouvy byly uzavřeny mezi společností „právnická osoba (emitent) na straně jedné a jméno FO na straně druhé (kupující) a společností „Anonymizováno právnická osoba.“ na straně třetí (zprostředkovatel – schovatel). Předmětem uvedených smluv je koupě a upsání dluhopisů vydaných emitentem a jsou ve smlouvách blíže specifikovány, finančně oceněny, je sjednáno splacení upisovací ceny, výplata výnosu, smluvní pokuty (smlouvy ze dne datum, datum).

10. tituly před jménem jméno FO z přistupitelem v rámci „Dohody o přistoupení k dluhu, vzhledem k věřiteli jméno FO, jde o smlouvy o upsání a koupi dluhopisů podezřelý výraz Anonymizováno“, přistupitel přistoupil k dluhům emitenta uvedených v této „dohodě“ (dohoda ze dne datum).

11. Dne datum byl sepsán „Notářský zápis“ notářkou tituly před jménem Anonymizováno. Anonymizováno, za přítomnosti jméno FO, dále spol. „právnická osoba“ Anonymizováno. „právnická osoba“ a za přítomnosti jméno FO. Byla sepsána „dohoda“ o zaplacení dluhů pod oddíly právnická osoba, dle exekučního řádu, které jsou dále blíže specifikovány (notářský zápis ze dne datum).

12. Další dokazování prováděno nebylo; soud považoval skutkový stav za dostatečně prokázaný pro rozhodnutí ve věci.

13. Žalovaná se k věci věcně nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, čímž nijak nepřispěla k tomu, aby se podařilo naplnit smysl a účel soudního řízení. Je však zřejmé, že ačkoli uvedla, že s „žalobou nesouhlasí“, žádné skutečnosti v žalobě uvedené ovšem nerozporovala. Soud z tohoto také vycházel ve svém rozhodnutí.

14. K otázce právního posouzení věci.

15. Žalovaná je v řízení pasivně věcně legitimována, neboť je prokázáno, že jméno FO na její osobu, jako osobu blízkou, převedl 140 ks akcií, kdy žalobce tuto smlouvu napadá důvodně a odporuje takovému jednání. Žalovaná neprokázala, že o z…………… úmyslu dlužníka jméno FO nemohla vědět. Je přitom zřejmé, že Anonymizováno. adresa dlužníkem byl, když žalobce prokázal, že má vykonatelnou pohledávku ve výši částka na dlužníka jméno FO, která vznikla ve smyslu smluv o upsání a koupi dluhopisů a splatnost nastala datum.

16. Dlužník jméno FO přistoupil datum k dluhopisům spol. „podezřelý výraz“ a téhož dne byl sepsán shora uvedený Notářský zápis o dohodě o zaplacení peněžitého dluhu, kde se jméno FO zavázal uhradit s dalšími dlužníky dluhy do datum.

17. Žalovaná nepředložila nic k tomu, zda se tak stalo. Soudem vyzvána být nemohla (§ 118 a/1,3 o.s.ř) neboť soud poučuje účastníky při jednání, tam se ale žalovaná bez omluvy nedostavila.

18. Nebylo proto důvodu, proč by nemohlo být vycházeno toliko ze skutkových tvrzení a důkazů žalobce.

19. Stejně tak žalovaná nedoložila, že o uvedených skutečnostech nemohla vědět, a tudíž neměla námitky, aby jméno FO s ní uzavřel smlouvu o převodu uvedených akcií, čímž se jméno FO zbavil majetkové hodnoty.

20. Dle ustanovení § 589/1 o.z., věřitel má právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Ke vzniku odpůrčího práva žalobce, jako věřitele je nutno, aby došlo k naplnění tří základních předpokladů, jež jsou vymezeny ve výše citovaném ustanovení § 589 odst. 1 o.z. Těmito předpoklady jsou:

a) Existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi a b) Právní jednání dlužníka, které c) Zkracuje uspokojení věřitele.

21. Ze strany dlužníka jméno FO se jednalo o zjevný úmysl věřitele zkrátit, čemuž nasvědčují uvedené důkazy. Nejvyšší soud ČR se tradičně na straně dlužníka spokojuje s úmyslem nepřímým, tedy hodnotí, zda si byl dlužník vědom, že ke zkrácení věřitele může dojít a pro případ, že k němu dojde, s tím byl srozuměn (viz rozhodnutí NS ČR, sp. zn.: 21Cdo 3312/2017). Postačí přitom úmysl zkrátit pohledávku jakéhokoliv věřitele, nikoliv pouze odporujícího, třeba i budoucího věřitele.

22. Stran znalosti druhé smluvní strany o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele je zřejmé, že na straně odpůrce, tj. Žalované, jde přitom o zaviněnou neznalost, když je odpovědná za to, že neznala dlužníkův úmysl, ačkoliv jej s ohledem okolnosti věci znát měla. Po odpůrci (Žalované) tak zákon požaduje, aby ve styku s dlužníkem jednala s náležitou pečlivostí. S tou však Žalovaná zjevně nejednala, pokud dokonce po dlužníkovi nežádala ani tak základní a jednoduchý krok, jakým by bylo alespoň formální učinění prohlášení, že jednáním dlužníka jméno FO nedochází ke zkrácení pohledávky žádného věřitele. Dle současné judikatury přitom postačí, že odpůrce (Žalovaná) musel v době právního jednání vědět, že dlužník jméno FO má alespoň jednu nesplacenou pohledávku, a to jakoukoli (nemusí se tedy nutně jednat konkrétně o pohledávku věřitele, který podal odpůrčí žalobu – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spis. zn.: 31 Cdo 417/99 nebo spis. zn.: 21 Cdo 1625/2016).

23. K otázce, zda odporované jednání lze považovat za jednání mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou je možné dokázat na faktu, že dlužník jméno FO a Žalovaná jsou dlouhodobí partneři, dokonce spolu mají dítě. Jelikož tedy dlužník jméno FO a Žalovaná jsou osobami, které je nutno pokládat za osoby blízké, leží důkazní břemeno na Žalované, aby případně prokázala, že o zkracujícím úmyslu dlužníka jméno FO nemohla vědět. požadované určení, je důvodný a prokázaný. Žalovaná se žalobě věcně nebránila a jednotlivá skutková tvrzení v žalobě nerozporovala.

25. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením § 142/1 o.s.ř. když žalobce měl ve věci plný úspěch. Jeho náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka, a co do zbytku jde o náklady za právní zastoupení. Právní zástupce žalobce vykonal tyto úkony právní pomoci: převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání soudu datum, Celkově jde o 4 úkony. Za každý úkon částka tj. částka, 4 režijní paušály po částka, tj. částka, 21% DPH z nákladů právního zastoupení částka. Náklady soudního řízení představují celkově částku částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.