OSPH04 44 C 20/2025-30

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Pitra Křižákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_002⟫ pro Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky ve výši celkem částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši částka.

2. Žalovaná byla povinna úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobkyně poté podala žalobu ke zdejšímu soudu, přičemž zdejší soud vydal rozsudek dne datum, č.j. spisová značka, kterým rozhodl, že je žalovaná povinna uhradit mimo jiné částky představující smluvní pokuty dle čl. 6. 1. a 6. 5. smlouvy o úvěru, tedy částky částka a částka, tj. smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné „nové jistiny“, tj. z nesplacené jistiny úvěru ve výši Anonymizováno Anonymizováno, částka, a to za období do datum. Žalobkyně dále uvedla, že prodlení žalované s úhradou nové jistiny trvalo i po datu datum a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum, ale žalovaná ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum, na jejímž základě byla žalované půjčena částka částka (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Dle sjednané smlouvy měla celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činit částka, přičemž výše RPSN činila Anonymizováno,Anonymizováno % (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Dle čl. 6. 5. smlouvy o úvěru, bylo stanoveno, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle čl. 6. 7. smlouvy o úvěru, při prodlení klienta s hrazením jakéhokoli peněžitého dluhu je na něm poskytovatel oprávněn požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Dále byla v čl. 6. 1. sjednána další smluvní pokuta v případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši částka, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut činí maximálně částka za každý kalendářní rok (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Dopisem ze dne datum došlo ke zesplatnění všech závazků ze smlouvy o úvěru (zjištěno z dopisu ze dne datum).

6. Dále bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, v právní moci dne datum (zjištěno z rozsudku č. j. spisová značka) soud uložil žalované povinnost z tohoto titulu zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, dále částku částka (představující smluvní pokutu), úrok ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud rozhodl o věci rozsudkem pro uznání, neboť se žalovaná nevyjádřila k podané žalobě po výzvě podle § 114b o.s.ř.

7. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky dopisem ze dne datum (prokázáno dopisem ze dne datum a podacím archem ze dne datum).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu již v minulosti opakovaně dovodila, že s přihlédnutím k dalším okolnostem případu je obvykle v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Zjištění o nemravné výši úroků pak vede k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, který se ostatně za splnění dalších podmínek může promítnout nejen do nalézacího, ale dokonce i do exekučního řízení (srov. např. nález Ústavního soudu z 19. 1. 2017, sp. zn. I. ÚS Anonymizováno/16, usnesení Nejvyššího soudu z 21. 7. 2020, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu z 1. 6. 2021, sp. zn. spisová značka, a tam citovaná rozhodnutí).

13. V projednávané věci byla celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit ve výši částka. Pro srovnání s obvyklými podmínkami obdobných smluv je nejpřiléhavější použít ve smlouvě vyjádřený údaj o RPSN (AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno%). Jak vyplývá z databáze ARAD vedené Českou národní bankou, v březnu 2021 byly bankami úvěry na spotřebu domácnostem poskytovány s průměrným RPSN Anonymizováno,Anonymizováno %. V případě smlouvy uzavřené žalobkyní a žalovanou tedy přesahovala RPSN tento průměrný údaj více než desetkrát. Rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy za těchto okolností soud považuje za zcela očividný. [ČNB ARAD ].

14. Absolutní neplatnost se pak v daném případě týká celé smlouvy, neboť nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle názoru zdejšího soudu žalobkyně bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích smlouvu o úvěru s žalovanou neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model.

15. Za této situace nelze než uzavřít, že uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů a ochranou spotřebitele.

16. Kromě toho soud dodává, že i pokud by neshledal absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, v postupu žalobkyně, která nárokuje zaplacení další smluvní pokuty, lze spatřovat výkon práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z., a to z následujících důvodů.

17. Soud konstatuje, že žalobkyně a žalovaná si ujednali ve smlouvě o úvěru, že žalovaná zaplatí žalobkyni po zesplatnění smluvní pokutu ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % denně z tzv. nové jistiny (tj. součtu nezaplacených splátek) až do úplného zaplacení. Požadavek žalobkyně na zaplacení další smluvní pokuty považuje soud za zcela v rozporu s dobrými mravy. Korektiv dobrých mravů je ustálenou judikaturou Ústavního soudu vykládán jako souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (například nálezy Ústavního soudu, sp.zn. II. ÚS 544/2000 a sp.zn. I. ÚS 3391/15). Zdejší soud si je vědom, že se jedná o mimořádný prostředek zasahující do zásady autonomie vůle, nicméně jeho použití je v nyní projednávané věci na místě. V této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu, sp. zn. IV.ÚS 702/20, jehož právní věta zní: „Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka prověření úvěruschopnosti stěžovatelů provedla nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Nezabývaly-li se dále obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů, zda výkon práva věřitelky, který je jinak po právu, nevede pro majetkové a sociální poměry stěžovatelů a pro možnost uspokojení tohoto nároku jiným způsobem k nepřijatelným důsledkům v postavení stěžovatelů, byť mohou mít původ v poměrech mezi spoludlužníky navzájem, nepřiměřeně zúžily výklad korektivu dobrých mravů, dopustily se interpretační libovůle a rovněž nedostály povinnostem plynoucím z poskytování právní ochrany a vedení řádného řízení, jak jim to ukládají ústavní kautely hlavy páté Listiny. Tím obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy jsou totiž povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran, resp. některé z více spoludlužníků, a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle.“. Přestože v uvedené věci byla řešena zejména povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníků před uzavřením smlouvy, dle názoru soudu jsou závěry Ústavního soudu použitelné i v nyní projednávané věci, neboť žalobkyně, která se specializuje na poskytování nebankovních úvěrů a je profesionálem v dané oblasti (jak je známo soudu z úřední činnosti) uzavřela smlouvu s žalovanou jakožto spotřebitelem, která je v dané oblasti laikem.

18. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši částka. S ohledem na pravomocný rozsudek zdejšího soudu žalovaná má na tento úvěr uhradit částku částka (částka na jistině a částka na úroku ke dni zesplatnění úvěru), smluvní pokutu ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % z původní jistiny částka od datum do datum ve výši částka a dále úrok ve výši 8,5 % z částky částka od datum do zaplacení (maximálně však do částky částka). Nadto z rozsudku zdejšího soudu ze dne ze dne datum, č. j. spisová značka vyplývá, že žalovaná uhradila žalobkyni do podání žaloby, o které bylo tímto rozsudkem rozhodnuto Anonymizováno platby v celkové výši částka. Žalovaná tak měla, resp. má uhradit žalobkyni minimálně částka (součet částek v tomto odstavci zahrnující rovněž smluvní pokutu ve výši částka) a k tomu úrok z prodlení.

19. Jestliže by soud vešel na požadavek žalobkyně s tím, že by žalovaná měla uhradit další smluvní pokutu ve výši částka (nadto s úrokem z prodlení), žalovaná by za poskytnutý úvěr, který jí byl vyplacen ve výši částka zaplatila víc než jedenapůlnásobek, přičemž na smluvních pokutách by zaplatila částku celkem ve výši celkem částka (tj. částka + částka), tedy přibližně polovinu toho, kolik činila zapůjčená částka.

20. Soud v tomto nastavení práv a povinností žalobkyně a žalované vidí významnou nerovnost, která byť je v souladu se zásadou autonomie vůle, je v rozporu s korektivem dobrých mravů. Smyslem smluvní pokuty je totiž zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazku sjednaného ve smlouvě. Jejím účelem je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Smluvní pokuta v projednávané věci nebyla sjednána tak, aby plnila své základní funkce, tedy funkci preventivní, uhrazovací i sankční, ale za účelem dalšího zisku. Smlouva o úvěru obsahuje přitom další smluvní pokutu (v čl. 6.1. smlouvy je další ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalované). V posuzované věci tak výše smluvní pokuty představuje toliko nepřiměřené generování zisku žalobkyně, které je zcela zjevně neúměrné k výši poskytnutého úvěru.

21. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení byla úspěšná žalovaná, které ale žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.