OSPH05 28 C 267/2019-107

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 2 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 300 000 Kč, se zamítá.

II. V části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení příslušenství, tedy úroku z prodlení z částky 2 300 000 Kč, se řízení zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku ve výši 106 800 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se vzájemným návrhem ze dne 8. 10. 2018 domáhala v řízení o určení vlastnictví k bytu vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 28 C 182/2018 vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 2 300 000 Kč s příslušenstvím. Podaný vzájemný návrh byl vyloučen k samostatnému řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2019, č. j. 28 C 182/2018-64. K odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že partner žalobkyně příjmení. příjmení, byl kontaktován třetí osobou a informován o jednorázové investiční příležitosti, s jistým výdělkem, čímž měla být zápůjčka žalované. Žalovaná v té době dlužila právnická osoba ve výši 1 750 000 Kč, tento dluh měl vzniknout z půjčky na nákup kosmetických produktů od právnická osoba anonymizováno & anonymizováno za účelem dalšího prodeje a vytváření zisku. Důsledkem uvedeného dluhu byla žalovaná v době zápůjčky v exekuci a byla vyhlášena dražba na její nemovitost (byt, který se později stal zajištěním smlouvy o zápůjčce). Žalovaná potřebovala finanční prostředky, aby nedošlo k nucenému prodeji bytu a žalovaná tak získala prostor pro získání hypotečního úvěru. Žalobkyně a její partner příjmení. příjmení tedy zapůjčili žalované finanční prostředky ve výši 2 300 000 Kč, a to rovným dílem, po vzájemné domluvě se však shodli na tom, že věřitelem bude pouze žalobkyně, a to z toho důvodu jednoduššího zajištění úvěru od banky pro žalovanou. Žalobkyně tedy s žalovanou uzavřela dne 21. 7. 2014 smlouvu o zápůjčce (na dobu 3 měsíců). Ve smlouvě bylo mimo jiné specifikováno, jak bude zápůjčka poskytnuta, dále způsob jejího splacení včetně úroků ve výši 100 000 Kč, sankční ujednání ve výši 300 000 Kč a smlouvu o zajišťovacím převodu práva k nemovité věci, bytu žalované. Na základě této smlouvy byla žalované na účet č. bankovní účet poskytnuta finanční částka ve výši 1 750 000 Kč, a to vkladem hotovosti osobou jméno příjmení dne 21. 7. 2014, na účet anonymizováno bankovní účet, částka ve výši 150 000 Kč vkladem hotovosti osobou jméno příjmení dne 22. 7. 2017 a částka 400 000 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti bezprostředně před podpisem smlouvy. Dokladem výplaty této částky je samotná smlouva o zápůjčce. Žalobkyně má za to, že je irelevantní, zda peněžní prostředky vyplatila na účet žalované, či na účet třetí osoby, neboť se jedná pouze o platební místo plnění, přičemž žalovaná užila finance na umoření svých dluhů. Žalobkyně tak splnila svůj závazek ze smlouvy a žalované tak vznikl finanční prospěch. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplatila zápůjčku řádně a včas, rozhodla se žalovaná uplatnit zajišťovací převod práva a podala návrh na změnu vlastnického práva k nemovitosti (bytu) žalované. Rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2017, č. j. 18 C 22/2105-324 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu ze dne 27. 2. 2018, č. j. 21 Co 473/2017-373 byla mezi nimi uzavřená smlouva o zápůjčce ze dne 21. 7. 2014 prohlášena za neplatnou. Následkem uvedeného bylo zahájeno řízení o určení vlastnictví k nemovitosti (bytu), kde žalobkyně nárok žalované uznala a rozsudkem pro uznání ze dne 19. 10. 2020, č. j. 28 C 182/2018-76 byla vlastníkem nemovitosti určena žalovaná. Žalobkyně tak má za to, že v okamžiku, kdy byla smlouva o půjčce prohlášena za neplatnou, se právní režim získaného majetkového prospěchu žalované změnil v režim neoprávněného majetkového prospěchu a žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení toho, co plnila, tedy vrácení finančních prostředků v celkové výši 2 300 000 Kč s příslušenstvím. Kromě uvedeného žalovaná se v souvisejícím řízení vyjádřila tak, že dluh žalobkyni uznává. Uvedené částky v žádném z předcházejících řízení nerozporovala.

2. Na jednání konaném dne 26. 10. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadovaného příslušenství a nadále trvala pouze na úhradě dlužné jistiny. Z toho důvodu bylo řízení ohledně tohoto nároku v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. z důvodu zpětvzetí žalobkyně zastaveno (výrok II.)

3. Žalobkyně se tak podaným vzájemným návrhem po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 2 300 000 Kč.

4. Žalovaná nároky žalobkyně považovala za neoprávněné. Ve svém vyjádření uvedla, že konečná částka 2 300 000 Kč nebyla stanovena na žádost žalované, stejně tak jako nebyla sjednána mezi žalovanou a žalobkyní, ale dohodnuta mezi panem příjmení, partnerem žalobkyně, a dále panem příjmení. anonymizováno a panem příjmení. příjmení. Žalovaná zaplacení dluhu anonymizováno, respektive jeho sanaci ve výši 1 750 000 Kč nezpochybňuje a nikdy nezpochybňovala, v řízení o neplatnosti smlouvy o zápůjčce zpochybnila pouze jeho účel a záměr a zaplacení částky samotnou žalobkyní, když v průběhu řízení soud vzal za prokázané, že znění a podmínky slovy o zápůjčce nebyly sjednány mezi stranami smlouvy. Žalovaná sama právnická osoba ve výši 1 750 000 Kč nedlužila, uhrazení této částky tak nemohlo být v její prospěch. Stejně tak vzal soud již v průběhu řízení o určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce za prokázané, že splátka ve výši 150 000 Kč poukázaná na účet číslo bankovní účet paní jméno příjmení a hotovost ve výši 400 000 Kč, celkem tedy částka 550 000 Kč, se nedostala do dispozice žalované, respektive ji žalobkyně žalované nezaplatila. Kromě uvedeného žádnou z plateb ani nečinila přímo žalobkyně ze svých účtů. Žalovaná neobdržela žádnou platbu od žalobkyně na svůj účet a nejednalo se ani o platby v její prospěch. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně ji nikdy k zaplacení závazku nevyzvala a návrh na změnu vlastnictví k nemovitosti na katastrální úřad podala bez dalšího bezprostředně po uzavření smlouvy o zápůjčce a zajišťovací smlouvy, před datem splatnosti dluhu žalované. Konání žalobkyně ohledně výše uvedených smluv pak navíc soud již v řízení vedeném pod sp. zn. 18 C 22/2015 na určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce označil jako jednání v rozporu s dobrými mravy a jednání, které nepožívá právní ochrany a konstatoval neplatnost této smlouvy.

5. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

6. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

7. V řízení byl prokázán následující skutkový děj.

8. Žalovaná uzavřela dne 25. 3. 2013 s anonymizována tři slova (příjmení) smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 1.086.000 Kč. Uzavření této smlouvy zprostředkoval pan příjmení, a to tak, že téměř celá část úvěru ve výši 950.000 Kč byla zaslána na účet paní příjmení, jeho přítelkyně (prokázáno informacemi o transakcích na účtu paní příjmení ze dne 11. 10. 2016, v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. 18 C 22/2015). Žalovaná tuto částku ani nikdy neměla přímo obdržet, jelikož byly od samého počátku určeny pro pana příjmení k financování jeho aktivit (prokázáno videozáznamem s panem příjmení, v řízení Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 18 C 22/2015 -324). Uvedená smlouva byla zajištěna zástavním právem ve prospěch obec úvěrové společnosti k nemovitosti ve vlastnictví žalované, konkrétně bytu číslo v domě adresa na pozemku parc. číslo včetně spoluvlastnického podílu o velikosti číslo na společných částech domu a pozemku v katastrálním území Stodůlky (prokázáno smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 25. 3. 2013 v řízení Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 18 C 22/2015 -324). Jelikož žalovaná úvěr obec úvěrové společnosti nezaplatila, byl určen termín konání dražby bytové jednotky, a to ke dni 17. 9. 2014 (prokázáno oznámením o upuštěním dražby nedobrovolné ze dne 1. 8. 2014 v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. 18 C 22/2015).

9. Z obav o ztrátu předmětné nemovitosti následně žalovaná dne 21. 7. 2014 podepsala smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 2 300 000 Kč, s tím, že částka 1.750.000 Kč bude zaslána na účet obec úvěrové společnosti (prokázáno zprávou anonymizováno ze dne 27. 10. 2016, v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. 18 C 22/2015), částka ve výši 150 000 Kč bude zaslána na účet paní příjmení (prokázáno zprávou právnická osoba ze dne 26. 2. 2016 v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. 18 C 22/2015) a částku ve výši 400 000 Kč obdrží žalobkyně v jednotlivých splátkách v hotovosti před podpisem smlouvy. Strany se dohodly na fixním smluvním úroku ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu s úrokem do tří měsíců ode dne podpisu smlouvy, tedy do dne 21. 10. 2014. V případě prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 300 000 Kč splatnou dne 22. 10. 2014 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 21. 7. 2014). Žalobkyně a žalovaná dále téhož dne uzavřely smlouvu, kterou se dohodly na zajišťovacím převodu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce žalované. Touto smlouvou žalovaná jako převodce převedla k zajištění závazků ze smlouvy o zápůjčce vlastnické právo k bytové jednotce označené shora na žalobkyni jako nabyvatele, strany si dále ujednaly rozvazovací podmínku, tj. uhrazení jistiny pohledávky a smluvního úroku žalovanou nejpozději do 21. 10. 2014, v takovém případě zajištění dle této smlouvy zaniká a převodce se stává vlastníkem předmětu zajištění (prokázáno smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 21. 7. 2014).

10. Částka ve výši 1 750.065 Kč byla vložena panem příjmení na účet obec anonymizována dvě slova dne 21. 7. 2014 (prokázáno vkladem na účet ze dne 21. 7. 2014). Následujícího dne, tedy 22. 7. 2014, byla na účet paní příjmení vložena částka 150 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu paní příjmení v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. 18 C 22/2015). příjmení příjmení poté předala částku ve výši 150 000 Kč panu příjmení (prokázáno svědeckým výslechem paní jméno příjmení v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. 18 C 22/2015).

11. Smlouva o zápůjčce byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2017, č. j. 18 C 22/2015-324, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018, č. j. 21 Co 473/2017-373 prohlášena za neplatnou (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 18 C 22/2015-324, výrok I., rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018), zejména z toho důvodu, že soud dospěl k závěru, že„ žalovaná smlouvu o zápůjčce uzavřela v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek jelikož jediným jejím motivem byly obavy ze ztráty bytu a sama z takto poskytnuté zápůjčky téměř nic neměla, přičemž žalovaná společně v součinnosti s panem příjmení, panem příjmení a patrně i jinými osobami této její tísně zneužila. S ohledem na tyto skutečnosti soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne 21. 7. 2014 vykazuje znaky smlouvy lichevní…“ (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 18 C 22/2015-324, odůvodnění rozsudku).

12. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Žalobkyně se v této věci domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 300 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení, které mělo žalované vzniknout plněním žalobkyně podle smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 7. 2014, jež byla prohlášena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 9. 2017, č. j. 18 C 22/2015-324, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018, č. j. 21 Co 473/2017-373, za neplatnou. Žalobkyně tvrdila, že zápůjčka byla žalované poskytnuta proto, aby žalovaná nepřišla o svůj byt, který měl být předmětem nedobrovolné dražby z důvodu nesplaceného dluhu žalované příjmení anonymizována dvě slova. příjmení ve výši 1 750 000 Kč byla pak dne 21. 7. 2014 vložena na účet č. bankovní účet a částka ve výši 150 000 Kč dne 22. 7. 2014 na účet číslo bankovní účet, dle smlouvy o zápůjčce a částka ve výši 400 000 Kč byla žalované předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná svým podpisem na smlouvě potvrdila.

16. Soud v prvé řadě konstatuje, že ve věci vycházel ze skutkových zjištění prokázaných v řízení o určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce, vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 18 C 22/2015, neboť má za to, že v tomto řízení bylo provedeno podrobné a pečlivé dokazování k objasnění skutkového stavu ohledně uzavření smlouvy, z něhož lze bez dalšího vycházet. Žádné nové skutečnosti, které by byly se zjištěními v tomto řízení, účastníky nebyly tvrzeny a ani prokazovány.

17. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot, tedy rozmnožení majetku obohaceného, fyzickou nebo právnickou osobou (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3281/2012), ochuzení nebo snížení majetku ochuzeného, tedy majetkovou újmu jiného subjektu a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Z řečeného je patrno, že aby mohl být uplatněn nárok z kondikce u soudu, musí být rovněž zřejmé, kdo se obohatil na čí úkor (viz Nález Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 2617/11). V opačném případě zůstává předmět nelegitimního materiálního prospěchu v dispozici obohacené osoby (viz BÍLKOVÁ, Jana. § 2991. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 39.)

18. Soud se tedy s ohledem na shora uvedené zabýval otázkou splnění uvedených obecných předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení, a to jak na straně žalované, tak na straně žalobkyně, a to u každé částky jednotlivě. Soud vycházel z prokázaného, že částka ve výši 150 000 Kč byla vložena panem jméno příjmení na účet vedený na jméno příjmení jméno. Částka ve výši 1 750 000 Kč pak byla vložena panem příjmení na účet obec anonymizována dvě slova Ani jednu z těchto plateb tedy neučinila žalobkyně a ani jedna z těchto plateb se nedostala do dispozice žalované. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že všechny nárokované platby byly provedeny ve prospěch žalované, ohledně částky 150 000 Kč žalobkyně ani netvrdila, v čem měl spočívat majetkový prospěch žalované platbou na účet třetí osoby, žalované neznámé, se kterou neměla nikdy žádný vztah. příjmení jméno příjmení tato tvrzení žalované ve své svědecké výpovědi potvrdila. Uvedla, že nezná ani žalobkyni a ani žalovanou a důvodem, proč jí byla tato částka zaslána na její účet, bylo to, že ji požádal přítel její matky p. příjmení. příjmení, zda si k ní na účet nemůže zaslat nějaké finanční prostředky. Částka ve výši 1 750 000 Kč pak byla připsána na účet obec anonymizována dvě slova a měla sloužit k umoření dluhu žalované. V této souvislosti soud vycházel ze závěrů učiněných v řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 18 C 22/2015, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná sama z úvěru poskytnutého anonymizována dvě slova anonymizováno nikdy ničeho neobdržela, a ostatně ani obdržet neměla. Je tedy zřejmé, že nebyly naplněny ani základní atributy bezdůvodného obohacení, neboť nedošlo ani k rozšíření majetku (aktiv) žalované a ani k ochuzení (pasiv) žalobkyně.

19. Dále se soud zabýval nárokem na zaplacení částky ve výši 400 000 Kč, která měla být podle tvrzení žalobkyně vyplacena žalované v hotovosti, bezprostředně před podpisem smlouvy o zápůjčce, což mělo být stvrzeno podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce je v bodě I. odst. 2.2 ohledně této částky uvedeno, že ji dlužník (žalovaná) měl obdržet v jednotlivých splátkách před podpisem této smlouvy. Pokud by nebyl prokázán opak, bylo by toto ustanovení smlouvy možno považovat za svého druhu kvitanci dokladující úhradu této částky. Toto tvrzení je však v rozporu s tím, co bylo prokázáno v řízení sp. zn. 18 C 22/2015, a to výpověďmi obou účastnic řízení. Žalovaná po celou dobu trvala na tom, že žádnou částku v hotovosti neobdržela, ani od žalobkyně, ani od nikoho jiného, s žalobkyní se shodly na tom, že se viděly pouze jednou, právě při podpisu této smlouvy. Při podpisu smlouvy nebyly žalované předávány žádné finanční prostředky. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi rovněž sama uvedla, že žádné peníze v hotovosti žalované nepředávala, měl to podle ní zajišťovat její partner, sama u toho ale nebyla. Nejednalo se ani o její finanční prostředky, ale o finanční prostředky jejího partnera příjmení. příjmení. Ten ve své výpovědi uvedl, že peníze pocházely z provize za prodej auta.

20. S ohledem na okolnosti, za kterých byla smlouva uzavírána a na skutečnost, že byla později prohlášena soudem za neplatnou, mimo jiné i z důvodů okolností, za kterých byla uzavřena, soud tedy podpis žalované na smlouvě nepovažuje za osvědčení toho, že tam uvedenou částku skutečně obdržela. Tento závěr soudu je v souladu se zjištěními učiněnými zdejším soudem pod sp. zn. 18 C 22/2015, kde soud rovněž dospěl k závěru, že částka ve výši 400 000 Kč žalované vyplacena nebyla. Kromě toho v řízení nebylo prokázáno ani to, že se jednalo o finanční prostředky žalobkyně. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že ani ohledně této částky nemohlo na straně žalované dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení.

21. S ohledem na vše shora uvedené skutečnosti soud uzavřel, že žaloba není důvodná a proto ji zamítl. (výrok I.).

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní služby po 17 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, třikrát písm. d) uvedeného ustanovení, vyjádření ze dne 16. 11. 2018, vyjádření k odvolání proti usnesení o zamítnutí předběžného opatření ze dne 12. 2. 2021, třikrát písm. g) uvedeného ustanovení, účast na jednání dne 26. 10. 2020, 1. 2. 2020 a dne 26. 10. 2021, když jejich výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) a 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky).

23. Celkové náklady žalobce ve výši 106 800 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok III.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nesplní-li povinná to, co jí bylo rozhodnutím soudu uloženo, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.