OSPH05 31 C 127/2020-49

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr Jitkou Skálovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 2 600 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 2 600 Kč s 10 % úroky z prodlení p. a. od 4. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 2 600 Kč s příslušenstvím, z titulu regresního nároku náhrady škody dle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“). Žalobkyni byla dne 24. 8. 2018 doručena žádost o poskytnutí náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., kterou v zastoupení jméno příjmení, datum narození (dále také„ žadatel“), podal jeho právní zástupce titul. příjmení příjmení, advokát. Nárok na kompenzaci majetkové škody ve výši 2 600 Kč žadatel spojoval s nesprávným úředním postupem žalovaného spočívajícím v jeho nečinnosti. V důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu žalovaného vynaložil žadatel jméno příjmení částku 2 600 Kč na úhradu nákladů za jeho právní zastoupení advokátem při podání žádosti o učinění opatření proti nečinnosti žalobkyni ve výši dvou úkonů právní služby / příprava, převzetí zastoupení, sepis žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti / a 2 paušálních náhrad za každý z uvedených úkonů. Žalobkyně tvrdila, že ze strany žalovaného došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., když nebyla dodržena zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání žadatele proti rozhodnutí stát. instituce (dále jen,,Městský úřad“) ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka číslo, když žalovanému byl příslušný spis s odvoláním žadatele předložen dne 28. 4. 2017 a žalovaný o věci rozhodl až dne 13. 6. 2018, tj. až přijatém opatření žalobkyně proti nečinnosti č. j. 382/2018-160-SPR/3 ze dne 16. 4. 2018. Rovněž tvrdila, že náklady vynaložené jméno příjmení za jeho právní zastoupení ohledně žádosti o opatření proti nečinnosti žalovaného, tj. výše uvedené 2 úkony právní pomoci advokáta titul. jméno příjmení, jsou majetkovou škodou žadatele, která vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem žalovaného, spočívajícím v nevydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu ze dne 15. 3. 2017 v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně žalovanou částku nezaplatil.

K námitce žalovaného ohledně žadatelem uděleného zmocnění (plné moci) pro právnická osoba s.r.o. žalobkyně tvrdila, že je nedůvodná, byť souhlasila s právním názorem žalovaného, že dle ustanovení § 33 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ správní řád“) může mít účastník v téže věci pouze jednoho zmocněnce. Namítala však, že existence dalšího zmocněnce v různých fázích správních řízení není vyloučena. Žadatel si tak, dle názoru žalobkyně, mohl zvolit libovolný počet zmocněnců, ovšem jejich zástupčí oprávnění se nesmělo překrývat tak, aby ve správním řízení nedocházelo ke zmatečnosti.

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Namítal, že žadatel jméno příjmení byl v předmětném správním řízení o projednání přestupku právně zastoupen na základě dohody o zastoupení, uzavřené žadatelem s právnická osoba s.r.o. dne 12. 12. 2016, podpisem generální plné moci, která je časově neomezenou, určenou předmětem zastoupení s vyloučením možnosti postoupení zmocnění třetí osobě. S ohledem na ustanovení § 33 správního řádu tak všechna právní jednání v předmětném správním řízení byla oprávněna podávat pouze právnická osoba s.r.o. Žalovaný rovněž tvrdil, že žalobkyně se nezabývala skutečností zda podnět k nečinnosti byl skutečně zpracován a podán advokátem na základě platné plné moci a zda jemu udělená plná moc ke konkrétnímu jednání / ustanovení § 33 odst. 2 písmeno a) správního řádu / obsahuje i„ podání podnětu k opatření proti nečinnosti“. Žalobkyně proto v projednávané věci neunesla důkazní břemeno ve vztahu příčinné souvislosti odškodnění žadatele a podáním žádosti k opatření proti nečinnosti žalované jím zvoleným dalším zástupcem. Žalovaný dále namítal, že žadatel anonymizována dvě slova podal návrh na opatření proti nečinnosti správního orgánu až poté, kdy nabyl přesvědčení, že uplynutím délky správního řízení (jednoho roku) se stal jeho přestupek beztrestným. V období řádného projednávání jeho přestupku byl nečinný, nevyvíjel žádnou aktivitu, ani včas nedoplnil jím podané odvolání, když tak učinil až s půlročním odstupem.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). V řízení nevyšla najevo potřeba provedení dalších důkazů (§ 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Pokud soud provedl v řízení další důkazy, které nehodnotil, potom z těchto důkazů neučinil žádná skutková zjištění významná pro projednávanou věc.

4. Z plné moci ze dne 12. 12. 2016, založené ve správním spise stát. instituce sp. zn. spisová značka číslo – hau, soud zjistil, že účastník správního řízení jméno příjmení dle ustanovení § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, zmocnil právnická osoba s.r.o. k jeho zastupování ve správním řízení, vedeném stát. instituce ve věci správního deliktu provozovatele vozidla dle § 125f a násl. zák. č. 361/2000 Sb. zákon o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon), označeném spisovou značkou 2016 číslo, plná moc byla udělena též k úkonům souvisejícím s tím, že zmocnitel nedal zmocněnci souhlas k dalšímu postoupení zmocnění třetí osobě / prokazováno plnou mocí ze dne 12. 12. 2016 /.

5. Rozhodnutím stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka číslo bylo ve správním řízení, vedeném správním orgánem rozhodnuto, že účastník správního řízení příjmení jméno, datum narození (dále jen„ žadatel“), zastoupen zmocněncem právnická osoba s.r.o. na základě plné moci, bylo rozhodnuto o jeho spáchání správního deliktu jako provozovatele vozidla, dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, tedy z nedbalosti porušil ustanovení § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, blíže specifikovaného v tomto rozhodnutí (prokazováno rozhodnutím stát. instituce ze dne 15. 3. 2017, č. j. spisová značka číslo).

6. Proti tomuto rozhodnutí podal R. Packo prostřednictvím jeho zmocněnce právnická osoba s.r.o. dne 5. 4. 2017 včasné odvolání k stát. instituce, které nemělo předepsané obsahové náležitosti dle ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu (prokazováno cit. odvoláním ze dne 5. 4. 2017).

7. Výzvou k odstranění nedostatků v odvolání stát. instituce ze dne 10. 4. 2017, č.j. spisová značka číslo byl žadatel prostřednictvím zmocněnce právnická osoba s.r.o. vyzván k doplnění odvolání tak, aby splňovalo obsahové náležitosti uvedené v § 82 odst. 2 správního řádu, a to ve stanovené lhůtě 5 dní / prokazováno výzvou k odstranění nedostatků v odvolání stát. instituce ze dne 10. 4. 2017, č.j. spisová značka číslo /.

8. Zmocněnec účastníka přestupkového řízení anonymizováno. příjmení právnická osoba s.r.o. ve stanovené lhůtě neodstranil vady odvolání, proto správní orgán zaslal spis žalovanému, když tuto skutečnost oznámil zmocněnci účastníka přestupkového řízení právnická osoba s.r.o. písemně dne 28. 4. 2017 / prokazováno vyrozuměním o postoupení spisu ze dne 28. 4. 2017 a postoupení správního spisu žalovanému ze dne 28. 4. 2017 – předložení řádného odvolání ve věci obv. jméno příjmení /.

9. Z listiny doplnění odvolání ve věci č. případu číslo, doručené žalovanému dne 6. 10. 2017 zmocněncem účastníka přestupkového řízení právnická osoba s.r.o. soud zjistil, že zmocněnec žadatele anonymizována dvě slova v doplnění podaného blanketního odvolání namítal nezákonné projednávání deliktu, tvrdil, že řidičem vozidla byl jméno příjmení, adresou bydliště na Slovensku i v ČR a navrhoval provedení dalších důkazů: ohledání věci – rychloměru a výslech svědka příjmení příjmení /prokazováno doplněním odvolání ve věci č. případu číslo, doručené žalovanému dne 6. 10. 2017 /.

10. Dne 1. 3. 2018, doručeno žalobkyni dne 6. 3. 2018, požádal účastník správního řízení anonymizována dvě slova, zastoupený advokátem titul příjmení příjmení, žalobkyni o vydání opatření proti nečinnosti žalovaného ve shora uvedené správní věci (prokazováno žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 1. 3. 2018).

11. Z plné moci ze dne 29. 9. 2017 soud zjistil, že anonymizována dvě slova zmocnil advokáta titul příjmení příjmení, k zastupování v řízeních o žalobě na určení nezákonného zásahu, řízení o navrácení daňového přeplatku, řízení o námitce proti úkonu správce daně, řízení o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím, jakož i souvisejících žalobách proti rozhodnutím nebo nečinnosti, včetně exekučního řízení, a to tehdy, souvisejí – li tato řízení s řízením vedeném u stát. instituce pod spisovou značkou 2016 číslo, a to i tehdy, je – li o souvislosti pochybnost. Zmocnění bylo zmocněnci uděleno k tomu, aby advokát jménem zmocnitele vykonával veškeré procesní úkony, tj. podával žaloby, návrhy, stížnosti a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, odmítal i přijímal plnění, podával opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich, a v této souvislosti vymáhal nároky a plnění nároků. Procesní plná moc byla zmocnitelem zmocněnci udělena dle zák. o advokacii / prokazováno plnou mocí ze dne 29. 9. 2017).

12. Dne 13. 4. 2018 bylo žalobkyní, odborem agend řidičů, vydáno opatření proti nečinnosti žalovaného na základě žádosti anonymizována dvě slova, zastoupeného advokátem titul V. příjmení a přikázáno žalovanému, aby nejpozději do 30 dnů ode dne doručení opatření konal ve věci vedené pod sp. zn. číslo, resp., aby posoudil odvolání účastníka řízení anonymizována dvě slova, podané proti rozhodnutí stát. instituce, čj. spisová značka číslo – hau, sp. zn. 2016 číslo ze dne 15. 3. 2017 (prokazováno opatřením proti nečinnosti, vydaného žalobkyní dne 13 4. 2018, číslo jednací, sdělení žalobkyně advokátu titul V. příjmení k žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 13. 4. 2018).

13. Z rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2018, číslo jednací, soud zjistil, že žalovaný zamítl odvolání účastníka správního řízení anonymizována dvě slova, zastoupeného právnická osoba s.r.o. a potvrdil napadené rozhodnutí stát. instituce ze dne 15. 3. 2017, čj. spisová značka číslo – hau /prokazováno rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 6. 2018, číslo jednací /.

14. Ze žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne 24. 8. 2018, adresované žalobkyni žadatelem jako účastníkem správního řízení anonymizována dvě slova, odůvodněné způsobením škody nesprávným úředním postupem správního orgánu (žalovaného). Nesprávný úřední postup spočíval v tom, že správní orgán nevydal rozhodnutí v zákonné lhůtě (dle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu). Žadateli anonymizována dvě slova tak vznikla majetková škoda, spočívající ve vynaložených nákladech na nápravu nesprávného úředního postupu, konkrétně se jednalo o náklady na podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti jeho advokátem. V příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem – porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě dle ustanovení § 71 správního řádu, žadatel důvodně využil služeb advokáta, směřujících k odstranění nečinnosti žalovaného v předmětné správní věci, a to ve výši 2 600 Kč, představující 2 úkony právní služby advokáta po 1 000 Kč / převzetí a příprava zastoupení a sepis podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti /a 2 x 300 Kč režijní paušál ke každému z úkonů. Pohledávka advokáta na odměnu vznikla převzetím věci a podáním žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. Dále požadoval náhradu nemajetkové újmy, spočívající v psychických útrapách v souvislosti s délkou vedeného řízení ve výši 2 000 Kč s tím, že dále má žalobkyně komunikovat s advokátem žadatele titul V. příjmení, jehož plnou moc ze dne 29. 9. 2017 k žádosti přiložil (prokazováno žádostí o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, plná moc ze dne 29. 9. 2017).

15. Dne 21. 3. 2019 se žalobkyně vyjádřila k žádosti o náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v jejím písemném podání zaslaném advokátu titul V. příjmení, kde konstatuje, že žalobkyně shledala nárok na náhradu škody a zadostiučinění oprávněným a náhradu ve výši 2 600 Kč žadateli přiznala. Požadovaná částka odpovídá podle vyhl. č. 177/1996 Sb. úhradě za dva úkony právní služby po 1 000 Kč a dva režijní paušály po 300 Kč. Žalobkyně odůvodnila přiznání nároku na náhradu škody žadateli tím, že ze spisového materiálu vedeného o předmětném správním řízení vyplývá, že na základě žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti správního orgánu druhého stupně, kterou podal žadatel, zastoupený při tomto úkonu již advokátem titul příjmení příjmení, doručené žalobkyni dne 6. 3. 2018 ve věci odvolání proti rozhodnutí vydanému správním orgánem prvního stupně bylo Odborem agend řidičů přijato dne 16. 4. 2018 opatření proti nečinnosti. Správní orgán druhého stupně po té odvolání podané žadatelem proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně dle ustanovení § 90, odst. 5 správního řádu, svým rozhodnutím ze dne 13. 6. 2018, zamítl a napadené rozhodnutí jako správné potvrdil. Žalobkyně konstatovala, že nebyla dodržena ze strany správního orgánu druhého stupně zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí, v důsledku čehož se tento správní orgán dopustil nesprávného úředního postupu. Žalobkyně rovněž odůvodnila neposkytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žadateli ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně zdůraznila konkrétní okolnosti daného správního případu, tedy i skutečnost, že žadatel v počáteční fázi vyřizování věci označil za osobu řidiče jméno příjmení, přičemž jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu druhého stupně ze dne 13. 6. 2018, správnímu orgánu druhého stupně je z jeho činnosti již dlouhodobě a nepochybně známo, že se jedná o osobu, která je jinými rozličnými osobami v řízeních o správních deliktech opakovaně a často udávána jako řidič vozidla, aniž by se jí někdy podařilo na některou z udávaných adres doručit. Uvedla, že je nepochybné, že tímto jednáním žadatele došlo rovněž k prodloužení správního řízení a poukázala i na nedostatek procesní aktivity a součinnosti žadatele jako účastníka řízení, jestliže tento v zákonné lhůtě podal pouze blanketní odvolání a k výzvě správního orgánu prvního stupně ze dne 10. 4. 2017, směřované k odstranění nedostatků odvolání ve lhůtě 5 dní od doručení žádosti, nečinil žadatel až do 5. 10. 2017 ničeho, což je zcela zjevně v rozporu s jeho tvrzením o psychických útrapách, které měly násobit každým dalším dnem trvání řízení, včetně marného čekání na ukončení tohoto řízení (prokazováno vyjádřením k žádosti o náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ze dne 21. 3. 2019, zn. 81/ 2018 číslo S/5).

16. Dne 25. 3. 2019 žalobkyně náhradu majetkové újmy žadatele anonymizována dvě slova, tj. částku 2 600 Kč zaslala přímo na účet advokáta titul V. příjmení (prokazováno výpisem z účtu žalobkyně ze dne 25. 3. 2019).

17. Dne 18. 3. 2020 žalobkyně uplatnila u žalovaného regresní nárok na kompenzaci majetkové škody ve výši 2 600 Kč, kterou způsobil výhradně žalovaný jeho nesprávným úředním postupem a vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky (prokazováno uplatněním regresního nároku ze dne 18. 3. 2020, zn. 81/ 2018 číslo S/8).

18. Soud zamítl procesní návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědka jméno příjmení jako účastníka správního řízení, neboť je toho názoru, že důkaz je s ohledem na právní názor soudu nadbytečný a nehospodárný, když z dosavadních provedených důkazů byl dostatečně zjištěn skutkový stav pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

19. Podle ust. § 16 zákona č. 82/1998 Sb., nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti územního celku v samostatné působnosti, územního celku v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody.

20. Podle ustanovení § 18 zák. č. 82/1998 Sb. právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu. Ten, proti němuž byl uplatněn nárok na regresní úhradu, má proti subjektu, který po něm regresní úhradu požaduje, právo uplatnit všechny námitky, které tento subjekt mohl uplatnit vůči poškozenému v řízení o náhradě škody. Povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle ustanovení § 14 odst. 4 cit. zák. platí pro posouzení práva na regresní úhradu obdobně.

21. Podle § 27 odst. 1 písm. b) spr.ř. je účastníkem v řízení z moci úřední ta dotčená osoba, které má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost má anebo nemá. Podle ust. § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce; zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí a v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Podle ust. § 33 odst. 2 písm. a) správního řádu může být zmocnění uděleno k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, podle písm. b) cit.zák. ust. pro celé řízení.

22. Podle ustanovení § 80 odst. 1 spr. ř. pokud správní orgán nevydá rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, učiní nadřízený orgán opatření proti nečinnosti z moci úřední, jakmile se o tom dozví, podle odst. 2 učiní nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti z moci úřední i tehdy, pokud příslušný správní orgán řízení nezahájil ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení. Podle § 80 odst. 3 spr. ř. může nadřízený správní orgán učinit opatření i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti, zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat, přičemž k uplatnění opatření může po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí podat žádost účastník.

23. Provedené důkazy soud hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř., jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a po jejich posouzení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

24. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se regresnímu nároku bránil a v souladu s ust. § 18 odst. 6 zákona č. 82/1998 Sb. uplatňoval námitky, týkající se zastoupení účastníka příjmení. anonymizováno, neúčelnosti na žalobkyni uplatněných a žalobkyní následně zaplacených nákladů advokáta titul V. příjmení, při posouzení nároku žalobkyně se soud nevyhnul ani těmto otázkám, neboť s uplatněným regresním nárokem přímo souvisí. Podklad k takovému postupu dává i závěr, vyslovený Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012-41, číslo Sb. NSS,„ nečinnost je objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsaných lhůtách nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů. Ne každá nečinnost je však přičitatelná správnímu orgánu. Ustanovení § 71 odst. 5 (nyní § 71 odst. 4 spr. ř.) představuje materiální hledisko posouzení takového stavu; má-li zjištěná nečinnost svůj původ ve způsobu, jakým vystupuje v řízení jeho účastník, nejde o nečinnost správního orgánu a nelze se proti ní dovolávat ochrany.“

25. Proto se soud nejprve zabýval přístupem a procesní aktivitou anonymizována dvě slova, obviněného účastníka řízení (který následně požádal podle poslední věty ust. § 80 odst.3 spr. ř. o opatření proti nečinnosti), k vedenému řízení o správním deliktu. Ze skutkových zjištění vzal soud za prokázané, že v řízení, vedeném o správním deliktu účastníka příjmení. anonymizováno bylo správnímu orgánu předloženo zmocnění zástupce právnická osoba, udělené dne 12. 12. 2016 výslovně pro celé řízení / ust. § 33 odst. 2 písm. b) spr. ř. V řízení samotném pak účastník (prostřednictvím zmocněnce právnická osoba) dne 5. 4. 2017 napadl blanketním odvoláním rozhodnutí správního orgánu, které neobsahovalo ani zákonné náležitosti opravného prostředku a patřičně je odůvodnil až po půl roce, dne 6. 10. 2017. Týden před doplněním zákonných náležitostí podaného odvolání prostřednictvím zmocněnce právnická osoba, dne 29. 9. 2017 však anonymizována dvě slova uděluje advokátu titul V. příjmení plnou moc, na základě které tento advokát (s pětiměsíčním odstupem) žádá (podáním datovaným 1. 3. 2018 a doručeným žalobkyni dne 6. 3. 2018) žalobkyni o opatření proti nečinnosti. Nelze ani přehlédnout, že v řízení o správním deliktu obviněný účastník příjmení. anonymizováno osobně žádný úkon neučinil a veškerá podání byla činěna zmocněncem právnická osoba Jediným úkonem, který anonymizována dvě slova učinil, byla žádost o náhradu škody nesprávným úředním postupem.

26. Smyslem ustanovení § 80 spr. ř. je především ochrana účastníků řízení před nečinností veřejné správy. Přitom z celé řady rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je patrné, jak obtížně se veřejná správa vypořádává s promyšlenou procesní taktikou a nynější praxí obviněných z přestupků (správních deliktů) v dopravě, která má za cíl naopak správní řízení prodlužovat, znepřehlednit (zastupování či případně doručování) a dosáhnout prekluze odpovědnosti. Tato procesní strategie obstrukcí účastníků přestupkových řízení ve správním je zřetelně seznatelná například z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 1 As 27/2011 - 81, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 1 As 83/2013 – 60, ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014 – 26, ze dne 3. 7. 2014, č.j. 9 As 162/2014 – 31, ze dne 3. 7. 2014, č.j. 9 As 144/2014 – 53, ze dne 15. 12. 2017, č.j. 4 As 199/2017 – 30 anebo, v případě advokáta titul V. příjmení, jehož odměna za poskytnuté právní služby je v rámci regresu předmětem tohoto řízení, například z usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 113/2018 – 31, rozsudku sp. zn. 5 As 212/2019, rozsudku ze dne 16. 2. 2019, č.j. 9 As 56/2019 – 28, rozsudku ze dne 4. 10. 2019, č.j. 7 As 312/2018 – 47 Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 6. 2018, č.j. 9 As 149/2017 – 47 se obstrukční strategii jmenovaného advokáta zabýval a zhodnotil ji v části odůvodnění svého rozhodnutí„ …. Krajský soud tento postup odůvodnil tím, že je mu známa procesní obstrukční taktika tohoto advokáta i z jiných řízení, které jsou v protokolu uvedeny, jejímž jediným účelem je oddálení rozhodnutí ve věci samé. Vzhledem k tomu, že kasačnímu soudu je ryze obstrukční strategie uvedeného advokáta z úřední činnosti také dobře známa a vznesené námitky podané tímto advokátem jako v této věci vyhodnotil již v předcházející rozhodovací činnosti jako nedůvodné (viz rozsudek ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 As 224/2017 - 34), neshledal žádný důvod se jakkoliv odklánět od předcházejících právních závěrů v této otázce zvláště za situace, kdy krajský soud má z vlastní činnosti (např. ve věcech vedených u tohoto soudu pod sp. zn. 52 A 71/2016, 52 A 7/2017) s obstrukcemi tohoto advokáta bohaté zkušenosti…“.

27. Podle poslední věty ustanovení § 80 odst. 3 spr. ř. může účastník řízení požádat, při splnění dalších podmínek, o opatření proti nečinnosti. Opatření, vydané k žádosti účastníka je nenárokové. Oproti opatřením, vydaným podle ust. § 80 odst. 1,2 spr. ř. z moci úřední, i anonymizována dvě slova, účastník vedeného řízení o správním deliktu, samozřejmě žádost o opatření proti nečinnosti žalovaného podat mohl. Mohl tak učinit buď sám osobně anebo prostřednictvím svého zmocněnce právnická osoba, který byl v řízení zmocněn ke všem úkonům účastníka včetně úkonů souvisejících.

28. Z ustanovení § 80 odst. 3 spr. ř. se podává, že právo žádat o opatření proti nečinnosti náleží jen účastníku dotčeného správního řízení (není rozhodující zda v řízení v prvním stupni či v odvolacím řízení). S ohledem na ustanovení § 33 odst. 1 spr. ř., podle kterého může mít účastník v řízení pouze jednoho zástupce, se soud dále zabýval otázkou, zda plná moc, kterou anonymizována dvě slova udělil dne 29. 9. 2017 advokátu titul V. příjmení měla za následek zánik plné moci zmocněnce právnická osoba a zda tato plná moc jmenovaného advokáta opravňovala, aby jménem účastníka řízení anonymizována dvě slova žalobkyni o opatření proti nečinnosti podle ust. § 80 odst. 3 spr.ř. požádal.

29. Z rozsahu pověření, které dne 29. 9. 2017 udělil anonymizována dvě slova advokátu titul V. příjmení je patrné, že toto zmocnění se řízení o správním deliktu účastníka příjmení. anonymizováno nijak netýká, zastoupení advokáta v řízení o deliktu nezakládá. Nebylo ostatně ani vykázáno správnímu orgánu a nemohlo ani žádné důsledky pro případný zánik předchozí plné moci zmocněnce právnická osoba přinést (rozsudek NSS ze dne 22. 2. 2012, č.j. 8 As 94/2011 – 80). příjmení moc ze dne 29. 9. 2017 opravňuje advokáta titul V. příjmení jen k zastupování v řízeních o žalobě na určení nezákonného zásahu, v řízení o navrácení daňového přeplatku, v řízení o námitce proti úkonu správce daně a v řízení o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím. V případě opatření proti nečinnosti o žádné takové řízení nejde. Nejde ani o řízení; opatření proti nečinnosti je jen projevem organizační nadřízenosti veřejné správy. Dále plná moc opravňuje advokáta V. příjmení k zastupování v souvisejících žalobách proti rozhodnutím nebo nečinnosti, včetně exekučního řízení, a to tehdy, souvisejí-li tato řízení s řízením vedeným u stát. instituce pod spisovou značkou 2016 číslo Ani tyto explicitně vyjmenované případy na žádost účastníka o opatření podle ust. § 80 odst. 3 spr. ř. nedopadají. V případě žádosti o opatření podle ustanovení § 80 odst. 3 spr. ř. nejde o žalobu na ochranu proti nečinnosti podle ustanovení § 79 a násl. s. ř. s. a, jak je výše uvedeno, opatření proti nečinnosti není výsledkem správního řízení (ust. § 29 spr. ř.), ale postupem při výkonu subordinační nadřízenosti. Proto soud uzavřel, že plná moc advokáta titul V. příjmení neměla na zastupování obviněného účastníka příjmení. anonymizováno v řízení o správním deliktu zmocněncem právnická osoba žádný vliv.

30. Jak je výše uvedeno, žádost o opatření proti nečinnosti podle ustanovení § 80 odst. 3 spr. ř. účastník (R. příjmení) sám osobně nepodal. Nepodal ji ani zástupce účastníka (zmocněný pro celé řízení), právnická osoba, s.r.o. Žádost podal advokát titul V. příjmení, který sice doložil plnou moc, ovšem tato plná moc neobsahovala výslovné pověření pro tento konkrétní jeden úkon (sepis či podání žádosti o opatření proti nečinnosti), který v ní navíc ani výslovně uveden nebyl, proto advokát příjmení nemohl žádost o opatření proti nečinnosti jménem účastníka řízení o deliktu anonymizována dvě slova podat.

31. Pro výše uvedené se soud zabýval povahou podání advokáta anonymizováno. příjmení k žalobkyni. Pokud z plné moci ze dne 29. 9. 2017 není patrné, že anonymizována dvě slova zmocnil advokáta zastupováním v řízení o správním deliktu (které bylo dne 29. 9. 2017 již ve stadiu odvolacího řízení navíc vedeno pod číslo jednací), tedy že advokát titul V. příjmení (namísto právnická osoba) měl obviněného účastníka v řízení o správním deliktu zastupovat, dospěl soud k závěru, že jediným možným a v úvahu přicházejícím posouzením podání advokáta titul V. příjmení k žalobkyni, ač je nesprávně označeno jako„ žádost stěžovatele“, je kvalifikace podnětem k vydání opatření podle ustanovení § 80 odst. 1 spr. ř. Advokát titul V. příjmení toto podání nesepsal ani nepodal jako zástupce účastníka řízení o správním deliktu, neboť s ohledem na rozsah uděleného zmocnění zástupcem účastníka v řízení o správním deliktu nebyl. Tím byl stále (a i po datu 29. 9. 2017 zůstal) zmocněnec pro celé řízení (právnická osoba). Proto soud posoudil„ žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti“, podanou advokátem titul příjmení příjmení nikoli jako žádost účastníka, ale jako podnět, podaný třetí osobou k nadřízenému správnímu orgánu žalovaného, z něhož se žalobkyně dozvěděla o nečinnosti žalovaného a podle ustanovení § 80 odst. 1 správního řádu na něj adekvátním způsobem reagovala přijetím opatření.

32. Na závěru o podnětu advokáta titul V. příjmení nic nezmění ani postup žalobkyně, která nesprávně posoudila rozsah advokátova zmocnění, podání zhodnotila jako„ žádost účastníka řízení“ anonymizována dvě slova (ačkoli text této listiny k tomu podklad nedával) a opatření proti nečinnosti vydala„ …….na základě žádosti pana jméno příjmení zastoupeného panem titul obec Voříškem…“

33. Dále se soud zabýval žádostí o náhradu škody, kterou osobně anonymizována dvě slova podal žalobkyni. Jde o sofistikovanou žádost o úhradu majetkové újmy ve výši 2 600 Kč (která měla spočívat ve využití služeb advokáta, titul V. příjmení, při úkonu adresovaném žalobkyni, který soud posoudil jako podnět k opatření z moci úřední s požadavkem, aby tato částka byla žalobkyní zaplacena přímo na účet advokáta titul příjmení příjmení). S ohledem na výše uvedený závěr, že zmocnění advokáta titul V. příjmení neopravňovalo k zastoupení účastníka v řízení o správním deliktu a tudíž ani k podání žádosti účastníka o opatření proti nečinnosti, nelze než uzavřít, že anonymizováno. příjmení uplatněný nárok postrádá opory, neboť advokát titul anonymizováno. příjmení neučinil úkon (žádost o opatření proti nečinnosti) jménem klienta, ale za sebe, jako podnět k zahájení řízení z moci úřední. V tom případě však žádná„ pohledávka“ advokátu za klientem ani vzniknout nemohla. Klientu (účastníku anonymizováno. příjmení) pak nemohla vzniknout škoda.

34. Nelze přehlédnout, že účastník příjmení. anonymizováno, který byl uznán vinným správním deliktem a nepravomocně mu byla uložena pokuta 1 500 Kč, požaduje na státu zaplacení částky 2 600 Kč, jako náhradu vzniklé škody, zahrnující náklady jeho právního zastoupení. Nelze ani přehlédnout, že ke své žádosti o náhradu škody, podané dva měsíce poté, co odvolací orgán zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně a řízení pro beztrestnost zastavil, žadatel anonymizována dvě slova připojil jen zmocnění advokáta. Ani by tvrzený (a uplatněný) škodní nárok jakkoli doložil. K žádosti nepřiložil ani vyúčtování advokáta, ani doklad o úhradě a pouze tvrdil, že škoda mu vznikla tím, že jeho advokátu vznikla pohledávka na zaplacení odměny, a to aniž by tuto„ pohledávku“ žalobkyni doložil či prokázal. Na základě takto konstruovaného, nedoloženého a neprokázaného požadavku anonymizována dvě slova žalobkyně bez dalšího plnila.

35. Tvrzená„ pohledávka advokáta titul V. příjmení“ není škodou, vzniklou účastníku správního řízení v příčinné souvislosti s nezákonným postupem žalovaného. Opatření proti nečinnosti vydala žalobkyně z moci úřední, když reagovala na podnět třetí osoby a vydaným opatřením proti nečinnosti realizovala v rámci subordinační nadřízenosti i svoji odpovědnost za výkon veřejné moci. Pokud judikatura (rozsudek NSS ze dne 26. 5. 2016, č. j. 9 As 53/2016-22) upozorňuje, že nečinnost prvostupňového správního orgánu je plně přičitatelná odvolacímu správnímu orgánu, neboť ten je zpravidla tím, kdo má nástroje k odstranění nečinnosti správního orgánu prvního stupně, pak není důvodu, proč by tento judikatorní závěr neměl být vztažen i na ostatní vztahy organizační nadřízenosti státní správy.

36. Nelze ani pominout absenci příčinné souvislosti mezi náklady právní služby advokáta V. příjmení za sepis podnětu, který provedl mimo rámec svého zástupčího oprávnění. Z obsahu plné moci, předložené jmenovaným advokátem, není patrné, že by zmocnitel měl v úmyslu zmocnit advokáta sepisem podnětu (případně žádosti) o přijetí opatření proti nečinnosti. A pokud tak advokát V. příjmení učinil, sepsal podnět, aniž by klientem byl k tomu pověřen. Přitom nelze odhlédnout, že„ poškozený“ nárokuje i 1 300 Kč za převzetí zastoupení, které se ovšem, podle rozsahu zmocnění, uděleného advokátu titul V. příjmení, k sepisu žádosti (podnětu) na opatření proti nečinnosti nevztahuje. Naopak, zastupování, které advokát titul V. příjmení v rámci tohoto úkonu převzal, se týká zcela jiných řízení, než správního řízení o deliktu anonymizována dvě slova, v rámci kterého mohla být žádost o opatření v nečinnosti podána. Přesto žalobkyně zaplatila i za úkon (převzetí zastoupení vč. režijního paušálu 300 Kč), který se nijak opatření proti nečinnosti netýkal a naopak se vztahoval k převzetí zastoupení v jiných věcech a v řízeních.

37. Z výše uvedeného má soud po provedeném dokazování za opodstatněné námitky žalovaného; žalobkyně neprokázala, že by v řízení uplatnila regresní úhradu důvodně. Žalobkyně sice prokázala, že na základě požadavku anonymizována dvě slova částku 2 600 Kč zaplatila. Platbu však provedla, aniž by měla titul či výši vzniklé škody, natož pak příčinnou souvislost, podloženy, ujasněny a prokázány. Přiznala sice anonymizována dvě slova tuto náhradu, učinila tak bez náležitých podkladů, aniž by„ poškozený“ svůj„ uplatněný nárok“ doložil. To vše za situace, kdy sama žalobkyně, z moci úřední, opatření proti nečinnosti vydala, byť k podnětu advokáta titul. příjmení. Přitom, podle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má jen ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem skutečně škoda způsobena. Touto osobou anonymizována dvě slova není, natož pak titul. V. příjmení.

Nesprávným úředním postupem, spočívajícím v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, škoda účastníku řízení anonymizována dvě slova vzniknout ani nemohla. Jednak proto, že řízení bylo (v důsledku obstrukční taktiky účastníka řízení R. anonymizováno a jeho zmocněnce právnická osoba) při zrušení rozhodnutí správního orgánu 1. stupně zastaveno. Především pak proto, že titul V. příjmení účastníka příjmení. Packo v řízení o správním deliktu nezastupoval, za tohoto účastníka nebyl oprávněn činit v řízení úkony, natož potom podat žádost podle ustanovení § 80 odst. 3 spr. ř., proto„ náklady“, spočívající v „ odměně“ tohoto advokáta nelze považovat za výdaje, vzniklé v řízení o správním deliktu, vedeném proti obviněnému příjmení. anonymizováno (vč. opatření proti nečinnosti).

38. Žalobou uplatněný nárok regresní úhradou není. Pokud žalobkyně plnila a zaplatila částku 2 600 Kč, pak tak učinila bezdůvodně, aniž by titul uplatněného nároku byl důvodným, aniž by ověřila, zda nárok uplatnil„ poškozený“ a zda uplatněný nárok je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, spočívajícím v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

39. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů (dvě písemná podání ve věci samé, příprava na ústní jednání a účast na ústním jednání konaném dne 9. 3. 2021) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Celková náhrada nákladů žalovaného byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání nepřípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li povinná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.