OSPH05 5 C 162/2016-244

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_009⟫ pro: přezkum oprávněnosti výpovědi z bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu číslo o třech pokojích a kuchyni s ústředním vytápěním všech obytných místností a s příslušenstvím ve 3. Podlaží domu adresa, ulice ulice v obec a číslo, k. ú. část obce, ze dne datum, podaná územní celek, stát. instituce vůči žalobcům a) a b) je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 28 132,50Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne datum a doplněné v průběhu řízení proti původnímu žalovanému příjmení anonymizováno obec (dále jen„ původní žalovaný“), bylo tvrzení žalobkyně a), že byt číslo ulice a číslo, obec a číslo (dále jen předmětný byt) užívala na základě nájemní smlouvy ze dne datum, kdy tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Byt získala jako samoživitelka a od počátku v něm bydlela se svými třemi dětmi. Na jaře roku rok byly všem nájemníkům doručeny nabídky koupě pozemků včetně technologicky funkčního celku bytových domů, vč. bytů. Tuto nabídku však žalobkyně a) neobdržela, ani jí nebyl vysvětlen důvod. Dne datum jí byla doručena výpověď z nájmu bytu ze dne datum, a to z důvodu § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu a z důvodu § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., tj. pro jiný obdobně závažný důvod, konkrétně, že přenechává bez souhlasu pronajímatele byt do podnájmu dceři jméno příjmení, se kterou dle názoru žalovaného sama trvale nebydlí a netvoří s ní rodinnou domácnost. Výpověď tak považuje za neoprávněnou, neboť není pravda, že v době doručení výpovědi předmětný byt neužívala a netvořila s dcerou rodinnou domácnost, když rodinnou domácnost s dcerou tvoří od r. rok. Předmětný byt od roku rok žalobkyně a) celoročně užívala a po celou dobu pracovala v obec. Každý rok v letních měsících se svým partnerem odjížděla na pár týdnů pravidelně na chatu, protože partnerovi žalobkyně nebyla doporučena chůze do schodů ze zdravotních důvodů a předmětný byt byl ve 3. nadzemním podlaží. Užíváním předmětného bytu žalobkyně neporušila a ani nemohla porušit žádnou povinnost vyplývající z nájemní smlouvy nebo z jiných předpisů. Pokud jde o druhý výpovědní důvod, tak dcera bydlí v předmětném bytě od r. rok, což vyplývá i z nájemní smlouvy, kde jsou uvedeny 4 osoby, vč. nájemce, tj. dceři svědčí odvozené užívací právo k předmětnému bytu. Žalobkyně proto žádala, aby soud žalobě vyhověl.

2. Původní žalovaný územní celek, IČO, navrhl zamítnutí žaloby s tím, že setrvává na důvodech, pro které byla žalobkyni a) dána výpověď z nájmu bytu. V průběhu řízení žalovaný doplnil svoji obranu proti žalobě s tím, že žalovaný převzal od původního žalovaného předmětný byt a léta jej řádně pronajímá jiným nájemcům, kteří byt řádně užívají ke svému bydlení. Pokud by soud třeba i jen z formálních důvodů žalobě vyhověl, vedlo by to k dalším sporům a zásahům do poměrů jiných osob, pokud by se žalobci domáhali práv nájemců. Šlo by o nájemce bytu nedružstevního, přičemž oba žalobci jsou starobní důchodci, kteří jsou trvale usedlí na venkově a podle současné právní úpravy by nemohli s nájmem předmětného bytu nijak disponovat. Provedené dokazování přitom prokázalo dobré bytové poměry žalobců i dalších členů jejich rodiny. Žalovaný rovněž zpochybnil samotnou platnost nájemní smlouvy. Ze všech těchto důvodů požadoval žalovaný zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení došlo na straně žalující k přistoupení dalšího účastníka – žalobce b). O připuštění přistoupení dalšího účastníka rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum.

4. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení došlo ke změně vlastnického práva k předmětné nemovitosti z původní žalované územní celek na anonymizována dvě slova ulice – ulice, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, o připuštění vstupu nového účastníka do řízení namísto původního žalovaného.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), pokud žalovaný navrhoval provedení dalších důkazů soud návrhy na provedení těchto důkazů zamítl. Soud považuje provedení těchto důkazů za nadbytečné, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů a soud má za to, že by provedením navrhovaných důkazů nebyly zjištěny žádné nové podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

6. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav:

Mezi žalobkyní a) jako nájemcem a původním žalovaným jako pronajímatelem byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu bytu I. kategorie o 3 pokojích a kuchyni s příslušenstvím, ev. číslo ve II. patře domu adresa v obec a číslo – část obce, sídl. příjmení jméno, ulice ulice. Při uzavření smlouvy strany vyšly z toho, že v bytě budou bydlet 4 osoby včetně nájemce. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Pronajatý byt nebo jeho část mohl nájemce přenechat jinému do podnájmu jen s předchozím souhlasem pronajímatele, jinak by byla smlouva neplatná (Čl. IV odst. 4). Ustanovení odst. 1 až 4 se týkala i všech spolubydlících osob, které odvozují své právo v bytě bydlet od práv nájemce; odpovědnost za plnění povinností z nájmu však vůči pronajímateli nese nájemce v celém rozsahu. V případě, že nájemce pronajímá byt nebo jeho část anebo vykonává podnikatelskou činnost v bytě bez předchozího souhlasu pronajímatele (odst. 3 a 4), bude toto jednání považováno za hrubé porušení povinností nájemce z nájmu. /prokázáno nájemní smlouvou ze dne datum Dne datum byla žalobkyni a) doručena výpověď z bytu. Ve výpovědi původní žalovaný uvedl, že uzavřením manželství žalobkyně a) s žalobcem b) ke dni datum vznikl žalobcům společný nájem bytu manžely. Výpověď tak byla adresována oběma žalobcům. Důvodem výpovědi byla podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. skutečnost, že žalobci hrubě porušili své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, a podle § 2288 odst. d) je tu jiný obdobně závažný důvod, a to tím, že byt přenechávali bez souhlasu pronajímatele do podnájmu třetím osobám – konkrétně svým rodinným příslušníkům – dceři jméno příjmení, se kterou nevedou rodinnou domácnost a trvale s ní v bytě nebydlí. Podle § 2275 o. z. platí, že pokud nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle odst. 2 pak žádost o udělení souhlasu k podnájmu třetí osobě i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. I když se jedná o dceru nájemce, musí mít pronajímatel a vlastník věci možnost rozhodnout se, jestli jeho věc může užívat jiná osoba než ta, se kterou uzavřel smlouvu. Původní žalovaný dále ve výpovědi uvedl, že žalobci svou bytovou potřebu dlouhodobě a trvale uspokojují v bytě číslo o velikosti 3+1 na adrese adresa žalobkyně a žalobce. Žalobci byt vůbec neužívají a bytovou potřebu uspokojili jiným způsobem a vlastními silami. Tyto skutečnosti zjištěné podrobným místním šetřením lze podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. považovat za hrubé porušení povinností nájemce a rovněž za závažný důvod pro vypovězení nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je nájem sjednaný na dobu neurčitou vypovídán v tříměsíční výpovědní lhůtě. /prokázáno výpovědí z nájmu bytu ze dne datum Vlastnické právo k předmětnému bytu přešlo z původního žalovaného na název žalované na základě kupní smlouvy č. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí s právními účinky zápisu ke dni datum /prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, kupní smlouvou ze dne datum Dne datum podepsala a převzala žalobkyně a) protokol o převzetí předmětného bytu /prokázáno protokolem o převzetí bytu ze dne datum Žalobkyně a) podepsala a převzala dne datum výpočtový list nájemného /prokázáno výpočtovým listem/. Dne datum potvrdilo ulice anonymizována dvě slova obec žalobcům a) a b), že došlo k zániku společného nájmu družstevního bytu číslo o velikosti 1+4 v domě adresa, ul. ulice, v obci obec, a to k datu datum v souvislosti s převodem členských práv a povinností v družstvu a uzavřením nájemní smlouvy s nabyvatelem převedeného členského podílu. Od datum nejsou žalobci členem družstva ani nájemcem žádného bytu ani objektu k trvalému bydlení ve vlastnictví tohoto družstva /prokázáno potvrzením o zániku společného nájmu bytu/. Žalobkyně a) je vlastníkem stavby anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova parcele anonymizována dvě slova, list vlastnictví, v obci obec, k. ú. obec, okres okres. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne datum, kterou uzavřeli žalobci a) a b) s prodávajícími jméno a jméno příjmení s právními účinky vkladu práva ke dni datum a Smlouva o zúžení SJM anonymizována dvě slova rok ze dne datum. Právní účinky zápisu k okamžiku datum /prokázáno výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví, zprávou Katastrálního úřadu anonymizováno obec ze dne datum, kupní smlouvou ze dne datum, notářským zápisem sp. zn. anonymizována dvě slova rok, spisová značka ze dne datum rozhodnutí Žalobkyně a) byla od datum do datum zaměstnána u anonymizována dvě slova Starobní důchod pobírá od datum. Žalobce b) pobírá starobní důchod od datum /prokázáno zprávou Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne datum a výpisem zaměstnavatelů žalobkyně a) /. Ze zprávy detektivní kanceláře právnická osoba má soud za prokázáno, že si stát. instituce zjednal práci detektivní kanceláře ke zjišťování a prověřování důvodů výpovědi z nájmu bytu. Závěrem tohoto šetření bylo, že zejména z místního šetření, které bylo prováděno průběžně od datum do datum, z telefonického rozhovoru s žalobkyní a) ze dne datum, z několika pokusů o kontakt s někým z bytu číslo na telefonní linku do bytu číslo na jméno příjmení a zejména z nelogického vyjádření se jméno příjmení, se dá s největší pravděpodobností hraničící s jistotou konstatovat, že celé jméno žalobkyně jako nájemce bytu číslo na uvedené adrese tento byt vůbec neužívá. Z šetření na místě nebylo ani zřejmé, že by byt číslo využívala jen sama dcera žalobkyně a) jméno příjmení. Pracovník kanceláře dovozuje, že byt je brán jako možnost získat hodnotný nemovitý majetek formou privatizace, i když v něm nájemci v současné době trvale nebydlí a byt nevyužívají. Vyjádření anonymizováno. příjmení nemá logiku, jednou hovoří o nájemcích v množném čísle –„ my s pejsky“ – potom jenom„ jsem sama v bytě“. Rovněž by teoreticky měla reagovat na záznamník v bytě (když okamžitě reagovala na nepřijatý hovor na mobilní telefon), což neučinila, neboť v bytě nejspíš vůbec nebyla. Pracovník kancelář uvedl, že její odpor k možnosti provést kontrolu bytu nasvědčuje, že by zde nebyla určitě nalezena dětská postýlka a„ pelíšky“ pro psy. Z vyjádření souseda z bytu číslo lze též uvažovat, že byt je pronajatý dalším osobám, kde se žena vydává za anonymizováno.. Dále o tom svědčí místní šetření, které bylo provedeno dne datum v obec na adrese adresa, kde sám domovní důvěrník potvrzuje, že tam bydlí všichni dohromady a dále pak šetření na chatě anonymizována dvě slova v obci obec u obec. Soud ze zprávy zjistil, že soused z bytu číslo pan jméno sice nevěděl, že zná žalobkyni, ale potvrdil, že paní příjmení bydlí vedle jeho bytu a že ji občas vídá. Na venkovním panelu domovních zvonků k bytu číslo je uvedeno jméno žalobkyně a), má rovněž označenou schránku na dopisy, kde je uvedeno i označení příjmení /prokázáno zprávou detektivní kanceláře ze dne datum

Z připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. spisová značka má soud za prokázáno, že dne datum podal žalobce b) návrh u název soudu na rozvod manželství se žalobkyní a). U žalobkyně a) uvedl trvale bytem adresa žalobkyně, trvalé bydliště žalobce b) je uvedeno ulice a číslo, obec. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Úřadem městské části obec a číslo. Žalobkyni a) bylo doručováno na adresu adresa žalobkyně, zásilka byla dne datum vložena do domovní schránky /prokázáno připojeným spisem příjmení obec a číslo sp. zn. spisová značka

Z výpovědi žalobkyně a) bylo zjištěno, že od roku rok bydlela v předmětném bytě se svými třemi dětmi, a to po rozvodu manželství. Žalobce b) si vzala za manžela v roce rok. Syn jméno příjmení se v dospělosti z bytu odstěhoval, cca v roce rok, a to do obec. V roce rok koupili žalobci chatu v obci anonymizováno u obec na obec. Počítali, že předmětný byt odkoupí v rámci privatizace, ale tato nabídka jim nikdy nebyla učiněna. Do anonymizováno rok bydlela se žalobkyní v bytě dcera jméno příjmení. Část rodiny žalobce b) (ten cca po roce rok), který tam bydlí zejména ze zdravotních důvodů a dcera jméno příjmení s dítětem obývají byt v obec. V letech rok – rok pracovala žalobkyně u anonymizováno, obec a číslo, ulice a číslo. Podle toho, jak měla pracovní směny, jezdila za rodinou do obec.

Z výpovědi žalobce b) bylo zjištěno, že po sňatku se žalobkyní bydlel v bytě s jejími dětmi jméno a jméno. jméno z důvodu problémů dali z bytu výpověď. Žalobce b) bydlí cca anonymizováno až anonymizováno let v bytě v obec, bydlí tam s ním jméno příjmení a manželka je s nimi cca 4 dny v týdnu. V obec v předmětném bytě pouze přespával z důvodu lékařských vyšetření.

Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že se jeho matka a spolu s ním i sestry dostaly po rozvodu rodičů do složité situace, neměli kde bydlet, neboť jim otec znemožnil užívat dosavadní byt. Z předmětného bytu se odstěhoval po maturitě a po vojně. Následně žil na obec. Zkritizoval postup původního vlastníka bytu, že nebyl matce nabídnut byt k odkoupení v rámci privatizace. Vyloučil, že by předmětný byt užívaly jiné osoby kromě příbuzných. Matka s jeho sestrou jméno bydlely v předmětném bytě až do vystěhování.

Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že v předmětném bytě bydlela se svojí matkou a sestrou jméno od roku rok. Žalobkyně a) – její matka - bydlela v bytě nepřetržitě od roku rok do roku rok, žalobce b) v předmětném bytě nikdy trvale nebydlel. Matka často jezdila do obec navštěvovat syna jméno a scházeli se tam jako rodina. Matka jezdila i do obec, kde má svědkyně příjmení příjmení trvalé bydliště a byt patří jejímu bratru jméno. Před rokem rok byt užíval žalobce b), kterému bylo ze zdravotních důvodů doporučeno pobývat na obec.

Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že je manželkou syna žalobkyně a) jméno příjmení. Od roku rok má s manželem trvalé bydliště v obci adresa žalobkyně, okr. okres. V obec bydlel jméno příjmení v předmětném bytě se svojí matkou a sestrami. Manželství uzavřeli dne datum. Do předmětného bytu jezdila s manželem cca 3 až 4 x do roka, v létě se rodina scházela v obci obec na obec. Svědkyně je s manželem vlastníkem bytu v ulici ulice v obec. V bytě bydlí žalobkyně a) s dcerou jméno a jejím synem, rovněž žalobce b).

Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

7. Podle § 2309 písm. b) o. z. jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

8. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

9. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 2 cit. ustanovení nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odst. 3 cit. ustanovení vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

10. Podle § 2272 odst. 2 o. z. má pronajímatel právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma.

11. Podle § 22 odst. 1 o. z. je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejprve zabýval platností nájemní smlouvy ze dne datum. V daném případě nebyl shledán žádný důvod neplatnosti předmětné nájemní smlouvy. Smlouva má veškeré podstatné náležitosti, byla řádně datována a podepsána. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně a) se svými dětmi byt užívala od roku rok. Žalobcům a) a b) byla doručena výpověď z nájmu předmětného bytu z důvodů § 2288 odst. 1 písm. a) a d) o. z., tj. z důvodu, že nájemce bytu hrubě porušil svou povinnost vyplývající z nájmu a dále proto, že je tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. Původní žalovaný za takový důvod považoval skutečnost, že žalobci bez souhlasu pronajímatele přenechávají byt do podnájmu třetím osobám – konkrétně svým rodinným příslušníkům – dceři jméno příjmení, se kterou žalobci nevedou rodinnou domácnost a trvale s ní v bytě nebydlí. V řízení bylo prokázáno, že jméno příjmení – k datu doručení výpovědi, tj. k datum, byt trvale užívala (prokázáno výpovědí účastníků a vyslechnutých svědků včetně zprávy detektivní kanceláře o provedeném šetření ze dne datum). Ze zprávy ze dne datum totiž vyplývá, že v předmětném domě mají označení uživatelů bytu jak na zvonku, tak i na schránce, kde je kromě jména žalobkyně a) i jméno příjmení. Trvalé bydlení anonymizováno. příjmení potvrdil i soused z bytu číslo na stejném patře pan jméno. I s ohledem na tvrzení původního žalovaného ve výpovědi z nájmu bytu se dá konstatovat, že skutečnost, že anonymizováno. příjmení, dcera žalobkyně a), trvale bydlí v předmětném bytě, je v podstatě mezi účastníky nesporná. Žalovaná strana sice argumentovala, že provedená zjištění – zejména zprávou ze dne datum – nasvědčují spíše tomu, že byt trvale neužívá nikdo z rodiny žalobců, to však v řízení bylo provedenými důkazy vyvráceno a i kdyby tato skutečnost byla prokázána, nemohl by soud žalobu z těchto důvodů zamítnout, neboť skutečnost, že byt užívají třetí osoby, nebyla důvodem předmětné výpovědi z nájmu bytu. V daném případě je třeba zdůraznit, že jméno příjmení, dcera žalobkyně a), sdílela se žalobkyní a) společnou domácnost od roku rok a byla v bytě trvale hlášena. Jedná se tak o osobou blízkou, na kterou je třeba nahlížet jiným měřítkem, než na třetí osoby, které nejsou osobami blízkými ve vztahu k nájemci. Dle názoru soudu tak v daném případě nedošlo k naplnění hrubého porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu ani k jinému obdobně závažnému důvodu pro vypovězení nájmu, a to ani v případě, kdyby soud dovodil, že žalobci byt trvale neobývají, pouze ho využívají k občasným návštěvám anonymizováno. příjmení. Žalobkyně a) byt trvale užívala přinejmenším do datum, kdy byla zaměstnankyní anonymizována dvě slova a pracovala v obec. Pokud žalovaný argumentoval jiným závažným důvodem s tím, že žalobci mají jinou možnost bydlení, pak tento důvod byl vymezen v z. č. 40/1964 Sb., a to konkrétně v § 711 odst. 2 písm. c), ale tento výpovědní důvod byl již po účinnosti zákona 89/2012 Sb. zrušen. Skutečnost, že mají žalobci jinou možnost bydlení, což v řízení nebylo ani zpochybňováno, nemůže naplňovat intenzitu požadovanou ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) ani dle písm. d) o. z. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl tak, jak je ve výroku ad I) specifikováno.

13. Žalobci byli v řízení zcela úspěšní, soud jim proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v odměně za zastoupení advokátem podle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemná podání – vyjádření žalobců ze dne datum, písemný závěrečný návrh ze dne datum, dále byla přiznána náhrada za účast na ústních jednáních před soudem dne datum, datum, datum, datum, datum a datum. Soud tak přiznal žalobcům za jeden úkon právní pomoci podle § 9 odst. 3 písm. a) cit. vyhl. (za tarifní hodnotu považována částka 35 000 Kč) částku 2 500 Kč, tj. za 9 úkonů právní pomoci částku 22 500 Kč. Za jeden úkon právní pomoci, a to odvolání žalobce ze dne datum proti usnesení byla přiznána odměna ve výši ½ dle § 9 odst. 4 písm. b) AT, tj. částka 1 250 Kč. Od datum byly právním zástupcem činěny úkony za zastupování dvou osob (celkem 7 úkonů). Tj. v souhrnu za zastupování dvou osob přiznal soud celkem částku 17 500 Kč, kterou v souladu s § 12 odst. 4 AT snížil za každou takto zastupovanou osobu o 20 %, tj. na částku 14 000 Kč, tj. po připočtení shora cit. úkonů a režijních paušálů se jedná o částku 23 250 Kč (14 000 + 6 250 + 3 000) a dále přiznal 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 4 882,50 Kč, tj. celkem částku 28 132,50 Kč, kterou soud přisoudil žalovanému uhradit žalobcům v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo dle § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 149 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nesplní-li povinný povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, mohou se oprávnění domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.