OSPH05 28 C 162/2020-153

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 3.350,64 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 350,64 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 350,64 EUR od 12. 4. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku ve výši 53 288 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.4.2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím, s tvrzením, že žalovaná realizovala a zajišťovala kompletní přestavbu prostor mj. v 1. a 2. NP v budově anonymizována tři slova v obec a číslo pro anonymizována tři slova. Žalovaná za tím účelem oslovila mj. žalobkyni, a na základě ústní objednávky byla mezi nimi uzavřena ústní formou smlouva označená jako“ zakázka číslo anonymizována dvě slova fitout”, dle které provedla žalobkyně pro žalovanou dodávku a montáž dveří. Provedení prací a dodání dveří bylo potvrzeno e-mailovou korespondencí a zároveň byla i odsouhlasena cena za dodané zboží a služby ve výši 90 551 Kč bez DPH. V návaznosti na potvrzení žalované, že zboží a služby byly řádně předány a souhlas žalované s účtovanou částkou, vystavila žalobkyně dne 28.3.2017 žalované fakturu číslo. Dohodnutá částka ve výši 90 551,05 Kč byla převedena na měnu EURO v kurzu 1EUR – 27, 025 Kč, žalované byla tedy vyúčtována částka 3 350,64 EUR. Dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ani částečně, proto se žalobkyně kromě dlužné částky domáhá i úroku z prodlení v zákonné výši od 14.7.2017 do zaplacení. Mezinárodní a místní příslušnost žalobkyně dovodila dle ust. čl. 7 odst. 1 písm a),b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012.

2. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované dále uvedla, že nesouhlasí s námitkou promlčení uplatněnou žalovanou. Podle ní počátek promlčecí doby nelze počítat od okamžiku dokončení a předání díla, k čemuž mělo dojít dne 28.3.2017, ale teprve od okamžiku splatnosti závazku vyplývajícího z povinnosti dodat zboží nebo službu za úplatu, která nastává do 30 dnů od doručení faktury nebo jiné výzvy k úhradě, případně od obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastane později. Žalobkyně argumentovala i tím, že s ohledem na vyhlášení nouzového stavu v ČR dne 12.3.2020 nemohlo k promlčení žalovaného nároku dojít, neboť došlo ke stavení promlčecí doby. V dalším vyjádření žalobkyně ze dne 22.10.2020 žalobkyně uvedla, že trvá na tom, že pro žalovanou provedla práce v 1. a 2. nadzemním podlaží a dodala žalované dveře a kování, včetně montáže. Upřesnila, že v 1. NP provedla práce v ceně celkem 57 010 Kč bez DPH, ve 2.NP provedla práce v ceně celkem 62 550 Kč bez DPH. Žalovaná vyčíslila v této souvislosti vady a nedodělky a případné škody ve výši celkem 47 978 Kč, což žalobkyně akceptovala a fakturu číslo vystavila podle svého tvrzení teprve po odsouhlasení ze strany žalované.

3. Na výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. učiněnou na ústním jednání konaném dne 2.2.2021 žalobkyně doplnila svoji žalobu tak, že uvedla, že na počátku října 2016 oslovil jednatel žalobkyně telefonicky jednatele žalované s tím, že potřebuje zajistit dodávku dveří, stavebního materiálu, vodoinstalačního materiálu a instalace rozvodů vody. Jednatel žalobkyně pověřil jednáním s žalovanou ing. jméno jméno. S ním bylo žalovanou odsouhlaseno, že dodávky zajistí žalobkyně prostřednictvím subdodavatelů, mimo jiné firmy anonymizována dvě slova, která měla dodat dveře. Žalobkyně obdržela projektovou dokumentaci, dle které ing. příjmení objednal dveře u právnická osoba. Dohoda o ceně byla dle žalobkyně taková, že žalovaná uhradí stejnou částku, jako uhradí žalobkyně subdodavateli. Žalobkyně na základě toho zaslala e-mailem objednávku právnická osoba. Při montáži bylo následně zjištěno, že díky instalaci obkladů došlo ke zvýšení tloušťky zdí oproti projektové dokumentaci, proto zárubně nepasovaly a bylo nutné provést další práce. Žalobkyně se domnívala, že to nebylo v důsledku jejího pochybení, přesto zohlednila požadavky žalované a poskytla žalované slevu ve výši určené žalovanou. Termín předání díla nebyl stranami sjednán, avšak k předání díla fakticky došlo, což bylo žalovanou potvrzeno e-mailem. Žalovaná rovněž e-mailem deklarovala svoji vůli vyrovnat závazek vůči žalobkyni, podmínila ji vlastním vyčíslením. Dne 22.1.2017 zaslala žalovaná e-mailem sumář dokončeného díla a jeho ceny, celkem za 1. a 2. NP v částce 90 551 Kč Dohoda o splatnosti byla dle žalobkyně vázána na oboustranné odsouhlasení. Dne 22.3.2017 se e-mailem dotazoval jednatel žalobkyně, zda může dle seznamu vystavit fakturu, podle žalobkyně to bylo žalovanou schváleno a potvrzena cena za provedené dílo, čímž fakticky došlo k uznání nároku.

4. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky ve výši 3 350,64 EUR s příslušenstvím.

5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Namítala, že se jedná o spekulativní snahu žalobkyně získat peníze po uplynutí doby více než tří let, kdy byla zcela nečinná. Žalovaná nesporovala, že jako zhotovitel realizovala přestavbu prostor pro anonymizováno v obec - anonymizováno a v té souvislosti oslovila žalobkyni, jako jednoho z dodavatelů. Žalovaná však nesplnila své závazky řádně a ani včas. příjmení interiérových dveří, kterou žalobkyně učinila předmětem tohoto řízení, byla žalobkyní dodána pozdě a navíc v rozměrech, které nepasovaly do otvorů, z důvodu špatného zaměření. Žalovaná byla v důsledku toho v časové tísni, hrozily jí značné finanční sankce, proto se obrátila na právnická osoba s.r.o., která působila na této zakázce jako subdodavatel, která za žalobkyni zakázku dokončila a které také žalovaná zakázku uhradila. Z žalobkyní předkládané e-mailové korespondence nevyplynul souhlas žalované s fakturací a ani uznání žalovaného nároku. Kromě těchto námitek žalovaná v řízení uplatnila i námitku promlčení, s tím, že mezi nimi nebyla uzavřena žádná písemná smlouva a žalobkyni vznikl tvrzený nárok na zaplacení ceny díla okamžikem jeho dokončení a předání. Žalobkyní tvrzená splatnost vystavené faktury pro žalovanou uplatněnou námitku promlčení není dle žalované relevantní.

6. V dalším vyjádření ze dne 4.12.2021 žalovaná uvedla, že z doplňujícího vyjádření žalobkyně vyplynulo, že k předání díla mělo dojít již dne 18.1.2017, což pouze potvrzuje námitku žalované, že nárok žalobkyně je promlčen a navíc z žalobních tvrzení vyplynulo, že se žalobkyně domáhá plnění včetně DPH, což je vzhledem k faktu, že se jednalo o plnění mezi dvěma podnikatelskými subjekty se sídlem v různých členských státech EU (Česká republika a Slovenská republika) nepřípustné.

7. Ze všech shora uvedených důvodů žalovaná namítla zamítnutí žaloby.

8. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.) a vyslechl dále jako svědka jméno příjmení (§ 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

9. Provedeným dokazováním má soud za prokázané následující:

10. Žalobkyně je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku České republiky, jejím předmětem podnikání je mimo jiné stavebnictví. Žalovaná je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku Slovenské republiky, mezi jiným podniká rovněž v oblasti stavebnictví. (prokazováno výpisy z obchodního rejstříku). Realizace přestavby prostor pro právnická osoba anonymizováno v obec - anonymizováno je uvedena jako jedna z referencí na webových stránkách žalované, tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. (prokazováno webovými stránkami žalované) Žalobkyně zaslala dne 10.6.2019 žalované předžalobní výzvu, kde ji vyzvala k úhradě dlužných částek, mezi jinými i částky ve výši 3350,64 EUR s příslušenstvím, z titulu neuhrazené ceny za dodání a montáž dveří na akci anonymizováno, číslo zakázky číslo, která byla fakturována fakturou číslo ze dne 28.3.2017, splatnou dne 11.4.2017 (prokazováno předžalobní výzvou, dokladem o odeslání) Faktura číslo ze dne 28.3.2017, splatná dne 11.4.2017 byla žalobkyní vystavena na jméno žalované, na částku ve výši 3350,64 EUR, a to za„ dodávku a montáž dveří na akci anonymizováno“. (prokazováno fakturou) Pokyn k vystavení faktury dal jednatel žalobkyně pan jméno příjmení e-mailem dne 27.3.2017. Pokynu k vystavení faktury předcházela e-mailová korespondence s panem příjmení jméno příjmení, kde se pan jméno příjmení dotazuje, zda může dle připojeného seznamu vystavit fakturu, ze dne 22.3.2017. Z e-mailu ze dne 23.3.2017 bylo zjištěno, že připojený seznam zasílal pan jméno příjmení žalované k rukám ing. anonymizováno, který v reakci na to uvedl, že e-mail přeposlal na anonymizována dvě slova k odsouhlasení. Pan anonymizována dvě slova dne 22.1.2017 zaslal k rukám ing. anonymizováno a anonymizováno. příjmení sumář s úpravami cen vzhledem k nesprávným dodávkám a budoucím nutným výměnám a požádal o předělání faktury. Mezi ing. anonymizováno a M. příjmení probíhala i další e-mailová komunikace, převážně v lednu 2017, z níž mimo jiné vyplynulo, že žalobkyni bylo vytýkáno, že ještě v průběhu stavby nebyly objednány klíčové části stavby, že došlo k převzetí některých dodavatelů žalovanou, že je třeba vyčíslit a odečíst škody a náklady a že se má dokončit fakturace právnická osoba na žalobkyni, s tím, že dveře/zárubně budou z vyúčtování odstraněny a škodu uhradí žalobkyně, pokud špatně objednali. (prokazováno e-maily) Dle předložené tabulky výplní otvorů vyplynulo, že v objektu měly být instalovány výplně – dveře a prosklené příčky, do několika pater objektu, s poznámkou, že před zadáním do výroby je nutno na stavbě změřit skutečné rozměry, všechny prvky jsou včetně montáže a povrchových úprav a funkčního zabudování do stavby a součástí dodávky jsou podlahové zarážky, kování, kliky a zámky. (prokazováno Tabulkou výplní a otvorů). Společnost Floorgroup vypracovala dne 3.11.2016 cenovou nabídku na dodání a montáž dveří, kování a zárubní do 1. A 2. NP pro objednavatele BMW obec, pro 1. v celkové výši 66 597 Kč vč. DPH a pro 2.NP v celkové výši 71 933 Kč vč. DPH. (prokazováno cenovou nabídkou)

11. Z výpovědi svědka jméno příjmení vyplynulo, že je společníkem a jednatelem společnosti právnická osoba Zakázku výroby a montáže dveří pro anonymizováno u nich poptával pan příjmení, zaměstnanec žalobkyně. Koordinátorkou byla paní příjmení. Svědek nevěděl, jestli byla zaměstnancem žalované. příjmení příjmení cenu neodsouhlasovala. Měli k dispozici projektovou dokumentaci, podle ní vypracovali cenovou nabídku. Dodávku a montáž realizovali vlastními zaměstnanci. Problém byl s doložením obkladů, ale přesto dílo dokončili a předali panu příjmení. Poté vystavili fakturu na částku 90 551 Kč, kterou dostali od žalobkyně uhrazenou. V ceně díla akceptovali odpočty, které souvisely s dodatečnými pracemi ohledně obkladů. Jednalo se o jejich dlouhodobého zákazníka, proto mu vyšli vstříc a na dodatečných nákladech se podíleli. Montáž byla dohodnuta na 5.12.2016, v prosinci bylo dílo také dokončeno a předáno.

12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Provedené důkazy považoval soud za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

13. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)

15. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

16. Podle ust. § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

17. Podle ust. § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

18. Podle ust. § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

19. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

20. Podle ustanovení 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu

21. Podle ustanovení § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

22. Podle ustanovení § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

23. Podle ustanovení § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Žalobkyně se v řízení domáhala uhrazení žalované částky s tvrzením, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dílo, a to ústní formou, na základě ústní objednávky, což podle ní zákon připouští. Žalovaná od počátku tohoto řízení uzavření smlouvy o dílo popírala. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k dohodě o všech podstatných náležitostech smlouvy dle ust. § 2586 odst. 1 o.z. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky nebyl sjednán termín dokončení díla, což není podle ní nezbytnou náležitostí smlouvy. S tímto tvrzením žalobkyně soud souhlasí. Dále žalobkyně uváděla, že mezi účastníky došlo k dohodě o ceně díla, ve smyslu, že žalovaná uhradí žalobci tutéž částku, kterou žalobkyně uhradí svému subdodavateli. I toto ujednání však žalovaná popírala. Dohoda o ceně díla je přitom podstatnou složkou smlouvy o dílo. Soud zde vyšel z toho, že z provedeného dokazování nelze učinit závěr, že mezi účastníky došlo k dohodě o ceně díla, tedy, že by byla ujednána cena díla, nebo způsob, podle něhož by byla cena stanovena. O ceně díla totiž probíhala dle předložené e-mailové komunikace jednání mezi žalobkyní a žalovanou nejdříve v lednu 2017, tedy až po dokončení a předání díla, což vyplynulo i z výpovědi svědka příjmení, který uvedl, že dílo bylo z jejich strany dokončeno a předáno žalobkyni již v prosinci 2016. Z jeho výpovědi rovněž vyplynulo, že o ceně a podmínkách smlouvy vždy jednal pouze s žalobkyní, cenovou nabídku jejich společnost právnická osoba vystavila rovněž žalobkyni dne 3.11.2016 a žalobkyně zaslala právnická osoba objednávku e-mailem ze dne 4.11.2016. Stejně tak fakturu za provedení díla vystavili na žalobkyni a její úhradu provedla rovněž žalobkyně.

25. Na rozdíl od právní úpravy občanského zákoníku platné do 31.12. 2013, která absenci některé z podstatných složek právního úkonu (smlouvy) spojovala s jeho neplatností, současná právní úprava je založená na zásadě, že sjednání podstatných složek smlouvy je nezbytné pro existenci smlouvy. Pokud tedy smlouva, v daném případě ústní smlouva o dílo uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, neobsahovala podstatnou složku – dohodu o ceně díla, jakožto nezbytnou náležitost smlouvy o dílo, případně dohodu o způsobu jejího určení, nemohla smlouva o dílo vůbec vzniknout. (k tomu srov. NS ČR sp. zn. 33 Cdo 101/2020). Za takové situace je třeba, aby smluvní strany vypořádaly svoje nároky podle zásad bezdůvodného obohacení, což platí i pro tuto projednávanou věc. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení.

26. Žalovaná v řízení dále namítala, že nárok žalobkyně je promlčen. Soud se proto v další fázi řízení zabýval otázkou případného promlčení žalovaného nároku ve světle shora uvedeného právního posouzení a dospěl k závěru, že za situace, kdy z výpovědi svědka příjmení vyplynulo, že dílo bylo jejich společností dokončeno a předáno žalobkyni před koncem roku 2016 a bezprostředně poté předáno žalobkyní žalované, což ostatně žalobkyně v řízení nijak nesporovala, a jestliže žaloba byla podána až 10.4.2020, je žalovaný nárok skutečně promlčen.

27. Soud vyšel z toho, že okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o vzniku bezdůvodného obohacení, je v zásadě shodný s okamžikem dokončení a předání díla, kdy nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení spočívající v hodnotě díla mohl být žalobkyní uplatněn, ohledně osoby povinné k jejímu vydání v daném případě rovněž nemohly být u žalobkyně žádné pochybnosti.

28. Námitky žalobkyně ohledně počátku promlčecí doby, resp. to, že námitka promlčení žalované je v rozporu s dobrými mravy, soud neshledal vzhledem k výše uvedenému důvodnými. Obecně lze vycházet z judikatorně již ustáleného závěru, že uplatnění námitky promlčení dobrým mravům zásadně neodporuje, neboť se jedná o institut zákonný, a tedy použitelný ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Podle soudu nelze přisvědčit ani argumentaci žalobkyně ohledně stavení promlčecí doby z důvodu vyhlášeného nouzovému stavu, zejména z důvodu, že soudy i v době nouzového stavu fungovaly a tedy i poskytovaly ochranu právům a oprávněným zájmům fyzických i právnických osob a dalších subjektů. Bez významu v této souvislosti není ani to, že žaloba byla právními zástupci žalobkyně podána prostřednictvím datové schránky, tedy prostředky komunikace na dálku, což bylo možné po celou dobu trvání nouzového stavu, a rovněž to, že předžalobní výzva byla žalované zaslána již 10.6.2019, tedy několik měsíců před vznikem pandemie a rovněž 10 měsíců před podáním žaloby.

29. Žalobkyni nelze přisvědčit ani v tom, že podle ní mezi žalobkyní a žalovanou došlo k údajné dohodě o posunutí splatnosti závazku, která měla být vázána na oboustranné odsouhlasení fakturace. Podle žalobkyně to mělo vyplynout z e-mailu ze dne 27.3.2017. Takový závěr však dle názoru soudu z předloženého e-mailu učinit nelze a kromě toho má soud za to, že pokud by měl platit tento názor žalobkyně, mohlo by to vést k tomu, že v případě negativního stanoviska žalované by k počátku běhu promlčecí lhůty fakticky vůbec nemuselo dojít.

30. Ze všech uvedených důvodů tedy soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. (výrok I.)

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal soud náhradu nákladů řízení spojených se zastoupením advokátem, a to za celkem 9 úkonů právní pomoci (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – písemné podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 3.9.2020, 4.12.2020, 7.4.2021, písm. g) – 5x účast na jednání soudu, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 a s ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 9 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 9 567,60 Kč. Při určení výše tarifní hodnoty soud u každého úkonu vycházel z aktuálního kurzu EUR k datu provedení jednotlivých úkonů.

32. Celkové náklady žalované tedy činí částku ve výši 53 288 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok II.)

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.