OSPH05 34 C 312/2018-232

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 26 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 26 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 11. 10. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku ve výši 28 737 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 10. 10. 2018 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 26 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že se prostřednictvím e-mailové komunikace s paní jméno příjmení domluvil na koupi zlaté mince vahou 1oz – rok draka Austrálie (dále jen„ mince“) za cenu 26 500 Kč. Kupní cenu pak dne 10. 7. 2018 zaslal na účet č. bankovní účet. Žalobce objednanou minci neobdržel a následně prostřednictvím banky zjistil, že majitelem účtu je žalovaná, kterou vyzval k vrácení uhrazené částky. Žalobce je přesvědčen, že pokud byl účet žalované užíván třetí osobou, žalovaná se na jednání třetí osoby minimálně podílela, o založení účtu věděla, porušila tak svou prevenční povinnost, v důsledku čehož byla způsobena žalobci škoda. Chování žalované bylo v rozporu s dobrými mravy. Účty používala žalovaná společně s panem příjmení, proto mají přinejmenším společnou odpovědnost za žalobci vzniklou škodu.

2. Žalobce se proto domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 26 500 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce neuznala. Uvedla, že předmětný bankovní účet jí nepatří a nikdy nepatřil. Žalovaná se v roce 2017 seznámila s mužem jménem jméno příjmení (správně jméno příjmení), který jí nabídl práci v Irsku, za tímto účelem žalovaná poskytla tomuto muži kopii svých dokladů - občanského průkazu a cestovního pasu. Žalovaná měla zřízeny dva účty u společnosti A bank, které používala před panem příjmení, ten posléze změnil hesla a telefonní čísla k účtům a žalované tak zamezil přístup k nim. Prostřednictvím těchto účtů pak pan příjmení zřídil účty další, mimo jiné i předmětný účet u Hello bank, kam žalobce zaslal své finanční prostředky. Dne 10. 7. 2018, kdy byla zaslána žalobcem ve prospěch účtu u Hello bank platba, žalovaná o účtu nevěděla. O existenci účtu se žalovaná dozvěděla až dne 20. 8. 2018, kdy byla ze strany Hello bank vyrozuměna o zablokování tohoto účtu. Žalovaná tedy byla panem příjmení sama podvedena, nijak se na jeho podvodném jednání nepodílela a finanční prostředky žalobce nikdy neměla ve své dispozici.

4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:

7. Žalobce dne 10. 7. 2018 poslal na účet č. bankovní účet částku ve výši 26 500 Kč se zprávou příjemci – jméno příjmení za 10z Au (prokázáno potvrzením o provedení platby ze dne 10. 7. 2018), přičemž se mělo jednat o platbu za zlatou minci vahou 1oz - rok data Austrálie.

8. Dne 6. 8. 2018 zaslal žalobce na uvedený účet částku ve výši 1 Kč s žádostí o navrácení částky ve výši 26 500 Kč (prokázáno potvrzením o provedení platby ze dne 6. 8. 2018) a zároveň zaslal právnická osoba žádost o navrácení částky 26 500 Kč, jako chybně provedené transakce (prokázáno žádostí ze dne 6. 8. 2018).

9. právnická osoba oznámila žalobci, že vyzvala majitele účtu č. bankovní účet k vrácení chybně poukázané platby (prokázáno odpovědí ČSOB ze dne 13. 8. 2018).

10. Následně žalobce dne 5. 9. 2018 zažádal o sdělení identifikačních údajů k účtu bankovní účet (prokázáno žádostí ze dne 5. 9. 2018). Majitel účtu byl identifikován jako jméno celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa (prokázáno sdělením ČSOB a jméno bank ze dne 25. 9. 2018).

11. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení (prokázáno výzvou ze dne 1. 10. 2018 a podacím lístkem).

12. Žalovaná si u společnosti A a.s. založila v srpnu 2017 osobně účet číslo účet číslo na pokyn osoby jménem jméno příjmení, se kterým se stýkala v roce od června 2017 (prokázáno úředním záznamem ze dne 10. 5. 2018). Panu příjmení žalovaná pomohla zprostředkovat nájem na adrese adresa (prokázáno úředním záznamem ze dne 10. 5. 2018). Účet č. bankovní účet byl založen elektronicky, na základě dvou dokladů totožnosti, doložení dokladu o existenci bankovního účtu mBank u jiné bankovní instituce a zároveň zaslání ověřovací platby z tohoto účtu dne 20. 1. 2018, debetní karta byla zaslána na adresu adresa (prokázáno přípisem společnosti BNP Paribas Personal Finance SA ze dne 13. 5. 2019). jméno příjmení sám využití účtu žalované přiznal v řízení vedeném Okresním soudem v Novém Jičíně pod sp. zn. 20 T 96/2019 (prokázáno protokolem o hlavním líčení ze dne 19. 2. 2020).

13. jméno příjmení byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 12. 2021, č. j. 20 T 69/2019 uznán mimo jiné vinným, že dne 27. 6. 2018 v 19:56 hod v Praze v úmyslu využít omylu jiného a obohatit sebe na internetovém anonymizováno portále webová adresa pod nickem anonymizováno, jménem jméno příjmení, emailovou adresou anonymizováno cz, tel. číslo zveřejnil inzerát s nabídkou prodeje zlaté mince 1 Oz z roku 2013, čímže uvedl v omyl poškozeného celé jméno žalobce ohledně částky 26 500 Kč, kterou podle poskytnutých instrukcí poukázal na bankovní účet bankovní účet finanční částku ve výši 26 500 Kč, jako úhradu nabízeného zboží (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 12. 2021, č. j. 20 T 69/2019, bod 45, který nabyl právní moci dne 20. 1 2022). Dále byl jméno příjmení uznán vinným tím, že dne 10. 1. 2018 v Praze z přesně nezjištěného místa, poté co se v měsíci dubnu 2017 v Praze jako irský obchodník vystupující pod jménem jméno příjmení seznámil s žalovanou a navázal s ní partnerský vztah, využil získané důvěry k přesvědčení ji k zaslání kopie svých osobních dokladů, aby za využití jejího občanského průkazu a cestovního pasu a s možností do přístupu do internetového bankovnictví jejího účtu č. bankovní účet u MBank S.A. si prostřednictvím internetových stránek www.hellobank.cz u společnosti BNP Paribas Personal Dinance SA jejím jménem založil bankovní účet bankovní účet, jejím jménem převzal a aktivoval vydanou kartu a takto začal účet užívat bez jejího vědomí jako svůj vlastní pro uskutečnění bankovních transakcí (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 12. 2021, č. j. 20 T 69/2019, bod 63, který nabyl právní moci dne 20. 1. 2022).

14. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

15. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Návrh na provedení ostatních důkazů soud zamítl pro nadbytečnost, a to zejména z důvodu rozhodnutí v trestní věci pana příjmení, kterým je soud dle § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán.

16. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 26 500 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se žalovaná na jeho účet bezdůvodně obohatila, když žalobce poslal na účet č. bankovní účet vedený na jméno žalované uvedenou částku, která měla být platbou za zlatou minci, jejíž koupi si žalobce ujednal s osou jménem jméno příjmení prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná tedy nebyla součástí žádného smluvního vztahu s žalobcem a finanční prostředky ve výši 26 500 Kč obdržela bez jakéhokoli právního důvodu. Žalobce má za to, že žalovaná jednala s panem příjmení společně a proto nese za způsobenou škodu také odpovědnost.

20. Žalovaná namítala, že k účtu, na který byly finanční prostředky žalobcem zaslány, neměla nikdy přístup. Tento účet byl založen bez jejího vědomí. Žalovaná se o existenci účtu dozvěděla až z dopisu Československé obchodní banky a.s. ze dne 20. 8. 2018, když byla vyzvána k úhradě částky ve výši 26 500 Kč. Z provedeného dokazování potom vyplynulo, že účet byl založen online, prostřednictvím dokladů žalované a dalšího účtu vedeného na její jméno. Osobou, která účty založila a i uzavřela smlouvu o koupi mince s žalobcem, byl pan jméno příjmení, který se ostatně v trestním řízení vedeném Okresním soudem v Novém Jičíně jak ke zneužití karty a účtu žalované, tak k podvodu žalobce přiznal a za uvedené jednání byl uznán vinným a odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 12. 2021, sp. zn. 20 T 69/2019. Žalovaná v tomto řízení stíhána jako spolupachatel nebyla.

21. Pokud jde o vázanost civilního soudu pravomocným trestním rozhodnutím, Nejvyšší soud opakovaně uzavřel, že soud v občanském soudním řízení nemůže mimo jiné předběžně řešit jako tzv. prejudiciální otázku, zda a kdo spáchal trestný čin, bylo-li v tomto směru vydáno odsuzující pravomocné rozhodnutí trestního soudu. Výrokem o vině (nikoli odůvodněním takového rozhodnutí) je soud vázán a musí z něj vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část, která řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele. Rozsah vázanosti je dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí o náhradě škody. Protože rozhodnutí o tom, že byl spáchán trestný čin, v sobě zahrnuje i posouzení subjektivního vztahu pachatele ke svému jednání a k jeho následkům, znamená takové rozhodnutí ve vztahu k postiženému pachateli vždy konstatování jeho zaviněného protiprávního jednání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3688/2020 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1877/2013).

22. Na základě výše uvedených skutečností pak soud dospěl k závěru, že k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor nedošlo, protože objektivně nikdy neměla jím zaslané peněžní prostředky k dispozici. Žalovaná byla sama obětí trestného činu pana příjmení, který zneužil jejích dokladů a bankovních účtů k vytvoření účtů dalších vedených na jméno žalované. Pokud jde o tvrzení žalobce, že žalovaná porušila svou preventivní povinnost, či že jednala v rozporu s dobrými mravy, ani s uvedenými námitkami se soud neztotožňuje, stejně tak jako s tím, že by žalovaná měla vědět o založení účtů a podílet se na trestné činnosti pana příjmení. Uvedená domněnka přímo odporuje dokazování provedenému v tomto řízení, nadto celý skutkový stav je popsán ve výroku o vině trestního rozsudku Okresního soudu Nový Jičín, který se shoduje s tvrzením žalované a soud je jím v této věci vázán, pan příjmení se pak k uvedenému jednání přiznal.

23. Z odůvodnění rozsudku v trestní věci pana příjmení dále plyne, že žalobce se přihlásil jako poškozený do trestního řízení vedeného proti panu příjmení s nárokem na náhradu škody ve výši 26 500 Kč, která mu byla způsobena uhrazením kupní ceny za zlatou minci. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 12. 2021, sp. zn. 20 T 69/2019 byla žalobci přiznána částka ve výši 16 500 Kč, zbylá částka ve výši 10 000 Kč mu přiznána nebyla toliko z důvodu, že jméno příjmení uvedl, že žalobci již tuto částku uhradil. Soud má tak za to, že zaplacení minimálně částky 16 500 Kč se žalobce nemůže domáhat opětovně žalované.

24. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a v celém rozsahu ji zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 8 úkony právní pomoci po 2 180 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – odpor, vyjádření ze dne 20. 9. 2019, g) – účast na jednání soudu dne 6. 3. 2019, 24. 9. 2019, 24. 6. 2020, 25. 5. 2021, 24. 1. 2022, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky a ust. 12 odst. 4 č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 8 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky).

26. Další náklady tvoří cestovné ve výši 2 370 Kč (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 157 zákoníku práce) za 2x cestu Ústí nad Labem – Praha a zpět (4x 90 km) dne 6. 3. 2019 a 24. 9. 2019 automobilem Toyota, při ceně benzinu 33,10 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 333/2018 Sb.) a spotřebě 6,6 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,40 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 1200 Kč (12 půlhodin po 100 Kč).

27. Další náklady tvoří cestovné ve výši 1 172 Kč (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 157 zákoníku práce) za 1x cestu Ústí nad Labem – Praha a zpět (2x 90 km) dne 24. 6. 2020 automobilem Toyota, při ceně benzinu 32,00 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 333/2018 Sb.) a spotřebě 6,6 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,40 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč (6 půlhodin po 100 Kč).

28. Další náklady tvoří cestovné ve výši 1 122 Kč (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 157 zákoníku práce) za 1x cestu Ústí nad Labem – Praha a zpět (2x 90 km) dne 25. 5. 2021 automobilem Toyota, při ceně benzinu 27,80 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 333/2018 Sb.) a spotřebě 6,6 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,40 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč (6 půlhodin po 100 Kč).

29. Další náklady tvoří cestovné ve výši 1 233 Kč (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 157 zákoníku práce) za 1x cestu Ústí nad Labem – Praha a zpět (2x 90 km) dne 24. 1. 2022 automobilem Toyota, při ceně benzinu 37,10 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 333/2018 Sb.) a spotřebě 6,6 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,40 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč (6 půlhodin po 100 Kč).

30. Celkové náklady žalované ve výši 28 737 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

31. Žalobce navrhoval s ohledem na okolnosti případu moderaci nákladů řízení podle ustanovení § 150 o. s. ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jsou-li tu však důvody hodné zvláštního zřetele nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat (ust. § 150 o.s.ř.). Důvody zvláštního zřetele hodné musí být přitom dány na straně žalobce i žalovaného. Úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Musí se jednat o okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Jinak řečeno, je třeba zkoumat nejen dopad uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkové sféry neúspěšného účastníka, ale i dopad nepřiznání náhrady nákladů řízení do majetkové sféry účastníka úspěšného. Soud tak především přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, k výši nákladů řízení, ale i k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, k postojům účastníků v průběhu řízení apod.

32. Naplnění uvedených podmínek však soud v řízení neshledal. Je pravdou, že žalobce před podáním žaloby neměl možnost zjistit okolnosti založení účtu, na který předmětné finanční prostředky zaslal, neboť žalovaná na jeho předžalobní výzvu adekvátně nereagovala. Tyto skutečnosti však již byly obsaženy ve vyjádření žalované k žalobě, na prvním jednání soudu bylo žalobci navrženo smírné řešení tak, že v případě zpětvzetí žaloby se žalovaná vzdá náhrady nákladů řízení. S tím žalobce nesouhlasil, na žalobě nadále trval, a to i poté, kdy bylo rozsudkem v trestní věci pana příjmení postaveno najisto, že to byl právě pan příjmení, kdo se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. V této souvislosti soud připomíná, že žalobce je pánem sporu a tedy jediným, kdo má právo se žalobou disponovat, žalovaná neměla žádnou možnost délku řízení ovlivnit. Co se týče dalších podmínek pro aplikaci § 150 o.s.ř., žalobce ani netvrdil, že by byl osobou sociálně slabou, naopak žalovaná je studentkou vysoké školy, i z tohoto důvodu se jeví nespravedlivým jí náhradu nákladů řízení nepřiznat.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.