OSPH05 4 C 287/2020-67

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaly Dvořákové a přísedících Miloslavy Machovské a Josefa Košťála ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 180 579 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje co do částky 14 475 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 120 579 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 811 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2 024 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, zákonný úrok z prodlení z částky 912 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, zákonný úrok z prodlení z částky 5 015 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, zákonný úrok z prodlení z částky 18 594 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, zákonný úrok z prodlení z částky 19 612 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 525 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 26 086 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, částku 60 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 60 000 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 59 255,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, doplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 120 579 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne datum na pozici administrativní výpomoc. Hrubá mzda byla smluvena ve výši 30 000 Kč měsíčně. V žádném z měsíců trvání pracovního poměru (tj. od listopadu 2019 do července 2020) jí však nebyla vyplacena mzda v plné výši. Celkem činí dlužná mzda 120 579 Kč. Z důvodu nevyplacení dlužné mzdy žalobkyně ukončila pracovní poměr okamžitou výpovědí ze dne 29. 7. 2020, to však žalovaná odmítla převzít.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně nedodržela stanovený rozsahu pracovní doby 40 hodin týdně, a to i přesto, že práce byla žalobkyni přidělována. To je patrné z evidenčních listů, do kterých byla žalovaná povinna zaznamenávat příchody a odchody a počet odpracovaných hodin, žalobkyni tak byla vyplacena mzda dle doložené nebo sdělené docházky. Vzhledem k tomu, že na opakované výzvy se žalobkyně nedostavila do zaměstnání, ukončila s ní žalovaná pracovní poměr okamžitým zrušením ke dni 31. 8. 2020.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 14 475 Kč, neboť žalobkyně jí po podání žaloby dne 29. 8. 2020 tuto částku uhradila. Soud tedy řízení v této části podle § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), zastavil, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřeli pracovní smlouvu se dnem nástupu datum, a to na pozici administrativní výpomoc. Mzda byla smluvena ve výši 30 000 Kč hrubého měsíčně s tím, že je splatná vždy k 15. dni následujícího měsíce. Výpovědní doba činila 2 měsíce.

5. Z výplatní pásky za období 11/ 2019 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala hrubou mzdu žalobkyně ve výši 25 670 Kč.

6. Z výplatní pásky za období 12/ 2019 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala hrubou mzdu žalobkyně ve výši 27 976 Kč.

7. Z výplatní pásky za období 1/ 2020 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala hrubou mzdu žalobkyně ve výši 29 088 Kč.

8. Z výplatní pásky za období 2/ 2020 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala hrubou mzdu žalobkyně ve výši 24 985 Kč.

9. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně za období 1. 4. 2020 - 30. 6. 2020 soud zjistil, že dne 9. 4. 2020 obdržela žalobkyně od žalované úhradu ve výši 11 406 Kč a dne 17. 6. 2020 od jméno příjmení částku 10 388 Kč.

10. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně se dne 1. 6. 2020 dotázala ohledně výplaty za měsíc duben a pan jméno příjmení jí dne 4. 6. 2020 sdělil, aby zaslala odpracované hodiny a poté jí výplatu zašle.

11. Z výpisu transakce z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 17. 6. 2020 obdržela úhradu od jméno příjmení ve výši 10 388 Kč a dne 15. 7. 2020 úhradu ve výši 14 475 Kč.

12. Z emailu ze dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žádala o zaslání výplatních pásek za měsíc duben a květen.

13. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze dne 28. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodu, že jí nebyla vyplácena mzda v plné výši za měsíce listopad 2019 až červen 2020.

14. Z listiny označené jako opakované doručení okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem a předžalobní výzva ze dne 30. 7. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně sdělil žalované, že jí zasílá opakovaně okamžité zrušení pracovního poměru a vyzval žalovanou mimo jiné k uhrazení dlužné mzdy.

15. Z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované listiny prostřednictvím anonymizována dvě slova, číslo zásilky anonymizováno, a to dne 31. 7. 2020, na adresu žalované příjmení nám. číslo, PSČ obec.

16. Ze sledování zásilek soud zjistil, že zásilka č. anonymizováno byla odeslána žalované dne 31. 7. 2020 a dne 4. 8. 2020 byla odeslána zpět odesílateli, neboť na doručovací adrese je adresát neznámý.

17. Z ostatních provedených důkazů (SMS komunikace na č.l. 35 a 39, emailová komunikace č.l. 36-37, Whatsapp komunikace na č.l. 42-45, podacího lístku na čl. 46, kopie obálky na č.l. 47, podacího lístku na č.l. 418 a kopie obálky na č.l. 49 předložené žalovanou) soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

18. Nahlédnutím do obchodního rejstříku soud zjistil, že jednatelem žalované je pan jméno příjmení a do 12. 8. 2020 bylo sídlo žalované zapsáno na adrese adresa.

19. Po takto provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Pracovní poměr mezi účastníky byl sjednán od datum na pozici administrativní výpomoc. Mzda byla sjednána v pevné výši 30 000 Kč hrubého měsíčně se splatností vždy k 15. dni měsíce následujícího. Výpovědní doba činila 2 měsíce. Žalovaná vyúčtovala hrubou mzdu za období 11/ 2019 z částky 25 670 Kč, za období 12/ 2019 z částky 27 976 Kč, za období 1/ 2020 z částky 29 088 Kč a za období 2/ 2020 z částky 24 985 Kč. Dne 9. 4. 2020 obdržela žalobkyně mzdu ve výši 11 406 Kč a dne 15. 7. 2020 ve výši 10 388 Kč. Žalobkyně poté žádala o zaslání výplatních pásek za měsíc duben a květen 2020. V červnu 2020 proběhla emailová komunikace mezi žalobkyní a jednatelem žalované ohledně mzdy za měsíc duben 2020 s tím, že jednatel žalované žalobkyni sdělil, aby zaslala docházku a poté jí bude mzda vyplacena. Z důvodu nevyplácení mzdy v plné výši dne 29. 7. 2020 žalobkyně písemně okamžitě zrušila pracovní poměr, žalovaná však listinu odmítla převzít, což sama ve svém písemném vyjádření potvrdila. Dne 31. 7. 2020 právní zástupce žalobkyně zaslal okamžité zrušení pracovního poměru včetně předžalobní výzvy k zaplacení dlužné mzdy.

20. Soud postupoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném do 31.5.2020, a to vzhledem k době uzavření pracovního poměru.

21. Dle § 38 odst. 1 písm. a) ZP je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.

22. Dle § 113 odst. 1 ZP mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

23. Dle § 337 odst. 1 ZP zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti podle věty první písemně potvrdit. Dle odst. 3 téhož ustanovení doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal.

24. Pracovní smlouvou uzavřenou mezi účastníky byl založen pracovní poměr a ode dne vzniku pracovního poměru (datum) vznikla žalované mimo jiné povinnost vyplácet žalobkyni mzdu. Mzda byla sjednána v pracovní smlouvě, a to pevnou částkou 30 000 Kč hrubého měsíčně čili bez ohledu na odpracované hodiny. V tomto směru je námitka žalované, že žalobkyně v předmětných měsících nedodržela rozsah pracovní doby 40 hodin týdně, bezpředmětná. Žalobkyni náležela mzda ve smluvené výši, tj. 30 000 Kč hrubého měsíčně, po celou dobu trvání pracovního poměru. V řízení bylo prokázáno, že za měsíc listopad 2019 žalovaná vyplatila žalobkyni mzdu v částce 25 760 Kč namísto 28 571 Kč, kterou požadovala žalobkyně, neboť pracovní poměr vznikl až 4. dne v měsíci. Dlužná mzda za uvedený měsíc tak činí 2 811 Kč. Za měsíc prosinec 2019 vyplatila částku 27 976 Kč, přičemž za uvedený měsíc činí dlužná mzda 2 024 Kč. Za měsíc leden 2020 vyplatila částku 29 088 Kč, přičemž za uvedený měsíc činí dlužná mzda 912 Kč. Za měsíc únor 2020 vyplatila částku 24 985 Kč, přičemž za uvedený měsíc činí dlužná mzda 5 015 Kč. Za měsíc březen 2020 vyplatila částku 11 406 Kč, přičemž za uvedený měsíc činí dlužná mzda 18 594 Kč. Za měsíc duben a květen 2020 vyplatila souhrnnou částku 10 388 Kč, přičemž za uvedené měsíce činí dlužná mzda 49 612 Kč. Za měsíc červen 2020 vyplatila částku 14 475 Kč, přičemž za uvedený měsíc činí dlužná mzda 15 525 Kč. Za měsíc červenec 2020 nevyplatila žalovaná mzdu ani z části. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr trval do 29. 7. 2020, žalobkyně požaduje pouze částku 26 086 Kč a za měsíc červenec 2020 tak činí dlužná mzda 26 086 Kč. Žalovaná výši vyplacených částek nesporovala, pouze argumentovala tím, že mzdu vyplácela ve výši odpovídající odpracovaným hodinám.

25. K platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dané ze strany žalobkyně lze uvést, že neplatnost tohoto právního úkonu o rozvázání pracovního poměru nebyla určena pravomocným rozhodnutím soudu a soud vychází z toho, že pracovní poměr byl takto rozvázán platně. Soud se již nemůže zabývat posouzením otázky platnosti tohoto právního úkonu, a to ani formou předběžné otázky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96 nebo Nejvyšší soud, sp.zn. 21 Cdo 2217/2001). Dne 29. 7. 2020 se žalobkyně v kanceláři žalované v souladu s § 337 odst. 1 ZP pokusila osobně doručit písemnost - okamžité zrušené pracovního poměru. Žalovaná reagovala sdělením, že okamžité zrušení pracovního poměru nemůže akceptovat, což sama výslovně uvedla ve svém vyjádření. Slovo„ převzetí“ obsažené v § 337 odst. 3 ZP vyjadřuje stav, že se písemnost dostala do sféry dispozice zaměstnavatele (jméno, obec, příjmení, jméno a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, k § 337.). Odmítnutí převzetí této písemnosti žalovanou však nemění nic na skutečnosti, že tato písemnost se dostala do dispoziční sféry žalované, a to dne 29. 7. 2020 (srov. rozsudek Krajského soud v Brně ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. 15 Co 233/2010). Pracovní poměr tak skončil ke dni 29. 7. 2020, přičemž až do tohoto okamžiku náležela žalobkyně mzda ve výši dle pracovní smlouvy. Následná právní jednání učiněná po skončení pracovního poměru jsou irelevantní.

26. Z výše uvedeného plyne, že žalovaná vyplatila na mzdu za měsíce listopad 2019 až červenec 2020 celkem částku 144 078 Kč a dluží tak žalobkyni částku 120 579 Kč. Po zahájení řízení žalovaná uhradila částku 14 475 Kč, v tomto rozsahu bylo proto řízení zastaveno a soud žalobkyni přiznal dlužnou mzdu poníženou o uvedenou částku v “ hrubé” výši (srov. již konstantní judikatura NS, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2005, sp. zn. 21 Cdo 436/2005).

27. Žalobkyni rovněž dle § 56 odst. 2 ZP náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Žalobkyni nebyla vyplácena v plné výši, soud proto vycházel ze mzdy ve výši sjednané v pracovní smlouvě, a přiznal žalobkyni částku 60 000 Kč odpovídající náhradě mzdy za 2 měsíce (tedy délce výpovědní doby dle pracovní smlouvy.

28. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. a žalobci přiznal úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 255,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 029 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 180 579 Kč sestávající z částky 8 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast při jednání dne 5. 1. 2022) a z částky 4 170 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku dne 13. 1. 2022) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 030 Kč ve výši 8 196,30 Kč.

30. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice na účet soudu doplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč rozhodl soud podle § 2 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to ve spojení s Položkou 2 bod 1 a 2 Sazebníku soudních poplatků. Žalobkyně sice zaplatila za návrh soudní poplatek dle Položky 2 bod 1 písm. a) Sazebníku, avšak ten byl vyměřen pouze z části nároku, kterého se žalobkyně domáhá, konkrétně z částky 120 579 Kč. Soud tak doměřil soudní poplatek z částky 60 000 Kč dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.